Zajímavě byly situovány špýchary u uzavřené čtyřboké usedlosti na Poličsku a i na Opavsku, kdy byl malý roubený špýchar usazen nad vjezdovou bránou. Špýchary byly také někdy místně nazývány komora, srub, sroubek. Konstrukčně méně obvyklé jsou roubené špýchary s roubenou valenou klenbou, přičemž celá stavba včetně klenutí bývá ohozena silnou vrstvou mazanice. Na klenutí byla posazena vlastní střecha špýcharu, která se dala v případě požáru strhnout (tyto špýchary se vyskytovaly především na Podblanicku, Pelhřimovsku a Klatovsku). U roubených špýcharů se rovněž horní strop, jako ochrana proti ohni, opatřil vrstvou mazaniny.
Šlapanice čp. 18 – hospodářský objekt v rámci dvora. V přízemí chlév, v patře sýpka.
Roubené i zděné špýchary bývaly přízemní, zvýšené i patrové. Věžové roubené špýchary (zpravidla třípodlažní) se vyskytovaly v českých zemích zvláště na území Chebska. Kromě roubených a kamenných špýcharů se v českých zemích rovněž stavěly špýchary hrázděné a dále byly budované také sýpky z hlíny.
Špýchárek v Ledcích. Foto F. Duras 1895, VM Slaný.
7