Slánské rozhovory 2012
Opatská berla, Johann Lutz, Vídeň 1840 (s použitím starších doplňků), sbírky strahovské kanonie.
Monstrance se sv. Norbertem, sv. Augustinem, sv. Václavem a sv. Zikmundem. Emanuel Kautsch, Křesťanská akademie v Praze, po roce 1879. Zlacené stříbro, v. 67,5 cm. Umělecké sbírky strahovského kláštera, inv. č. Ko 817.
směr inspirovaný románským uměním a gotikou. Právě ten se projevoval především na sakrálních stavbách. O zájmu o tato dvě slohová období svědčí rovněž obsah časopisu Metod, kde byly po desetiletí publikovány články informující obsáhle o románské a gotické sakrální architektuře. Pro sakrální umění byl potom ve druhé polovině 19. století považován za nejvhodnější novorománský, či dobovým termínem „byzantský“ sloh. Již roku 1852 vyšel vzorník sedmdesáti předloh staveb v byzantském duchu od Johanna Kaura. Byzantský styl preferoval také kardinál Bedřich Schwarzenberg, který jej přímo označoval za sloh církevní a starobylý. V té
době také vyrostla bazilika sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (architekt: K. Rössler, V. I. Ullmann, 1854 položen základní kámen, 1863 bazilika vysvěcena). Příliv novorománských staveb na sklonku 19. století pak souvisel s mocným impulsem, který do Čech přinesla beuronská škola, prosazovaná Křesťanskou akademií. Typickým příkladem je kostel Zvěstování Panny Marie na Smíchově z let 1888–1891 (architekti: Gislin Benthun, Hildebrandt Hemptin). Jednou z prvních stavebních aktivit opata Starého byla funkční „rehabilitace“ kostela sv. Rocha v areálu strahovského kláštera. Tento kostel byl po josefínských reformách přeměněn na kovárnu, za opata Starého v roce 1881 došlo k jeho novogotické úpravě a opětovnému vysvěcení, po roce 1950 však byl přeměněn na depozitář a po roce 1989 adaptován na výstavní síň, takže svému původnímu účelu již nikdy nesloužil. Další realizovanou stavbou byl kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích z let 1885–1886 (základní kámen položen 6. 4. 1885, vysvěcen 7. 11. 1886). Kvůli rostoucí hustotě osídlení a zvyšujícímu se počtu farníků přestala vyhovovat tehdy velká farnost patřící pod Strahov – Střešovice, Šárka a Nebušice – a po dohodě s pražskou konzistoří povýšili šáreckou lokálii na farnost, jejímž patronem byl právě strahovský opat. To byl také hlavní důvod pro vybudování nového kostela, jenž měl nahradit starý kostelík sv. Jana Nepomuckého. Základní kámen položil opat Starý 6. 4. 1885. Interiér stejně jako exteriér je proveden v novorománském duchu včetně veškerého vybavení. Ovšem už rok předtím byl vysvěcen nový nebušický hřbitov, na němž se nacházela část pro ukládání zesnulých členů strahovského konventu včetně opatské hrobky. Na ní se uplatňují stejné architektonické prvky jako u kostela. Roku 1889 bylo z iniciativy opata Starého v kapli sv. Norberta v bazilice na Strahově vsazeno nové okno vyrobené za 5 tisíc zlatých u firmy Meltzer ve Skalici u České Lípy. Jak si sám opat poznamenal ve svém diáriu, názory na toto okno se rozcházejí a většina premonstrátů