Mlýny v krajině Mlýnské lokality připomínají korálky „navlečené“ na modré niti potoků. Dochované usedlosti tiše čekají, aby potěšily vnímavé pozorovatele svojí krásou a osobitým kouzlem. Během staletí mlýny vznikaly a zanikaly, objekty byly přestavovány, modernizovány i bourány. Pro všechny však bylo jedno společné, využívaly vodní sílu. V současné době nemá právo nakládat s vodami žádný z bývalých mlýnů, a tak zbytky mlynářského díla chátrají, budovy mlýna se staly mnohdy zajímavými a romantickými rekreačními objekty, jindy sídly firem nebo obyčejnými rodinnými domy. Některé usedlosti zcela zanikly.
Klobuky, čp. 37, od roku 1959 součást cukrovaru
Mezi zaniklé lokality patří mlýn v Dřetovicích – Pilský mlýn, čp. 3 (33).1 Nalézá se po pravé straně mezi obcemi Stehelčeves a Dřetovice, nedaleko od mostu vedoucího přes silnici. Usedlost původně patřila k císařskému majetku. Za jednu z posledních zmínek lze považovat zápis z roku 1938, kdy bylo vodní kolo nahrazeno turbínou značky Duplex. Zrušený náhon, jez a strouha se nedají v okolní krajině prakticky vysledovat. Zcela zmizel mlýn v Chržíně, čp. 27, k němuž na počátku 20. století patřila i pekárna. Od 60. let 20. století usedlost chátrala a někdy na počátku 70. let byl mlýn zbourán a parcela postupně zavezena zeminou. Bývalý mlýn v Hospozíně, čp. 24, patřil ke zlonickému velkostatku a podle vodní knihy se jednalo o stavbu, která stála na dvou vodách.2 Uvádí se, že roce 1923 byl mlýn již několik let zbourán a popisná čísla bývalého mlýna a cukrovaru (čp. 24 a čp. 69) spojena v jeden celek.
Knovíz, čp. 21, zaniklý Dolejší mlýn
Zaniklý je i mlýn v Klobukách, čp. 37, v některých materiálech označovaný jako Horní. Mlýn měl dvojí složení. Cejch byl osazen v roce 1852 a právo užívat vodu měl jedině tamní mlynář. Pozemky původně patřící ke mlýnu byly již v roce 1959 vedeny v majetku cukrovaru. Po Dolejším mlýně, čp. 21v Knovízi, který byl na jihovýchodním konci obce směrem na Podlešín, nezůstaly prakticky žádné památky. Místo poznáme díky honosné prvorepublikové vile, kterou si však majitel vybudoval mimo původní mlýnskou usedlost. Původně vrchnostenský mlýn si v roce 1701 zakoupil tehdy hospodařící mlynář. Mlýn měl jedno vodní kolo a v roce 1
V některých případech dnešní čísla popisná nesouhlasí s popisnými čísly uvedenými ve vodních knihách. 2 Na dvou vodách je myšleno na soutoku dvou potoků, kdy mlýn využíval vodu z obou toků.
17
Pamětní deska JUDr. Aloisi Pravoslavu Trojanovi umístěná ve zdi bývalé mlýnice