Alexandr Brummer, Michal Konečný: Brno nacistické — ukázka

Náměstí Svobody 2 Nová radnice Radnická 10 3 Původní řídící úřadovna gestapa Mozartova 3 4 Deska barona von Stein Česká 6 5 Velká synagoga nároží ulic Spálené a Přízovy 6 Vila Tugendhat Černopolní 45 7 Právnická fakulta Veveří 70 8 Sídlo Národního tábora fašistického Joštova 6 9 Kavárna Esplanade nároží ulic Rooseveltovy a Jezuitské 10 Německá technika Komenského náměstí 2 11 Německý dům Moravské náměstí 12 Úřadovna říšského protektora Moravské náměstí 1 13 Park Lužánky Lidická 14 17. listopad v Brně Kounicova 1 15 Sušilovy koleje Klácelova 2 16 Tvrz němectví Špilberk 17 Židovské gymnázium Hybešova 43 18 Městské divadlo Na hradbách Malinovského náměstí 1 19 Kavárna Museum Lidická 1 20 Silnice pod Petrovem Husova 21 Židovská obec Třída Kapitána Jaroše 31

23 Sokol Brno I (Stadion)

BRNO NACIST TICKÉ É

1 Okupace 15. března 1939

Kounicova 20 24 Steinova vila Barvičova 25 25 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1 26 Obecná a měšťanská škola Merhautova 37 27 Věznice Cejl Cejl 71 28 Místo přehlídek a shromáždění Zelný trh 29 Dům pánů z Kunštátu Dominikánská 9 30 Utajený holocaust zastávka Jugoslávská 31 Židovský azyl Mlýnská 27 32 Hlavní nádraží Nádražní 1 33 Dům umělců Malinovského náměstí 2 34 Věznice policejního ředitelství Orlí 30 35 Kounicovy koleje Kounicova 50 36 Městská jatka Masná 37 Zemský úřad Joštova 8 38 Sídlo firmy Erlan-Export-Import Jánská 7 39 Středověké sídlo SS Hrad Veveří 40 Pobočný koncentrační tábor Barvičova 85 41 Brněnská Zbrojovka Lazaretní 1 42 Nálety na Brno protiletecký kryt pod Špilberkem 43 Dočasné pohřebiště rudoarmějců Moravské náměstí

22 Internační tábor Pod kaštany Sady Národního odboje

Mapa Host_BrnoNacisticke-Prebal2.indd 1

ISBN 978-80-7294-956-4

Průvodce městem

Časová osa 23/05/2013 15:54:57

ฤ asovรก osa

Brno 2013

© Alexandr Brummer, 2013 © Michal Konečný, 2013 Lektorovali: Mgr. Milena Flodrová PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. Kniha vychází s odbornou pomocí a materiálovou podporou Archivu města Brna. © Host – vydavatelství, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7294-956-4

15. březen 1939 na Joštově ulici

Obsah 9 Úvodní slovo 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 81 87 91 95 99 103 107

111 115 119 123

Březnový vítr v Brně Návštěva Adolfa Hitlera Gestapo v Brně Germanizace Brna Začátky židovské perzekuce Antifašistické postoje brněnských intelektuálů Řídící úřadovna gestapa Český antisemitismus a kolaborace Protižidovské násilnosti Bašta nacionálního socialismu v Brně Kulturní centrum brněnských Němců Nacistická správa Moravy Vyřazování Židů z veřejného života Likvidace českého vysokého školství Zatýkání 17. listopadu 1939 Tvrz němectví Zmařené naděje židovské emancipace Brněnské divadlo v časech okupace Perzekuce homosexuálů Německá regulace Brna Židovská samospráva ve stínu smrti Brněnský koncentrák Tělovýchova a sport Soukromé sídlo protektorátního zemského viceprezidenta Perzekuce pedagogického sboru univerzity Shromažďovna brněnských Židů Jeden z mnoha žalářů Místo přehlídek a shromáždění

127 131 135 139 143 147 151 157 161 165 169 173 177 181 187

Nacistická památková péče Utajený holocaust brněnských Židů Poslední útočiště Nástupiště brněnských transportů Centrum nacistické propagandy Vězněm za protektorátu Symbol nacistického teroru v Brně Romský holocaust Zemský prezident okupované Moravy Konfidenti gestapa Středověké sídlo SS Stíny Osvětimi v Brně Práce pro říši Válečné utrpení Brňanů Osvobození

191 Doslov 195 Literatura

Úvodní slovo Brno, centrum země Moravskoslezské, mělo v časech nacistické okupace podobný osud jako desítky dalších měst obsazených Hitlerovou armádou. Jeho správu převzali nacističtí úředníci prosazující germanizaci, rozběhla se mašinérie rasové perzekuce Židů a Romů, nepohodlní občané a odpůrci režimu čelili rozsáhlým represím a běžným obyvatelům byla přisouzena role mlčících dělníků německého válečného úsilí. Průvodce po místech spojených s tímto temným obdobím chce upozornit na jejich historickou paměť, konkrétní události a osoby, které už jsou mnohdy zcela zapomenuty. Kromě míst, jejichž význam v obecném povědomí přetrvává (smutně proslulé Kounicovy koleje či právnická fakulta Masarykovy univerzity), jde o desítky dalších míst, kde se odehrávala tíživá každodennost „pod hákovým křížem“. Jen málokdo si spojí noblesní třídu Kapitána Jaroše s ghettem, do něhož byli v roce 1942 stěhováni Židé z celého Brna, a patrně nikdo z cestujících stojících na prvním nástupišti hlavního nádraží si neuvědomí, že právě odtud byly vypravovány židovské transporty vstříc plynovým komorám vyhlazovacích táborů. Záměrem průvodce je seznámit návštěvníky a obyvatele města s místy, která kromě konkrétních příběhů připomínají také hlubší souvislosti života města v podmínkách totality. Ukazuje ulice a budovy spojené s rasovou perzekucí, nacistickými represivními orgány, českým fašismem, ideologií a propagandou, kulturou, výstavbou města, zbrojní výrobou, památkovou péčí či subkulturou, jakou představovaly například podniky, kde se scházeli pronásledovaní homosexuálové. Zastavení spojená s okupací samozřejmě nemohou zdaleka zachytit vše a ani informace o zařazených místech nemohou být zdaleka vyčerpávající. Období nacistické

11

okupace představovalo v historii našeho státu mezní situaci. Vzešli z něj nejen hrdinové, jejichž odkaz je nutné si připomínat, ale i poražení, jejichž jednání ovlivňovala nízkost, nenávist, zbabělost, hamižnost či pouhá lhostejnost, se kterou přihlíželi utrpení svých sousedů či bližních.

Průvodce má svůj vzor v publikaci Weimar in Nationalsozialismus – Ein Stadtplan, který představuje pozoruhodný doklad současné německé snahy o kritickou reflexi vlastní minulosti, a v tomto ohledu si klade obdobný cíl. Nacistická okupace, holocaust, poválečný odsun Němců i období komunismu z Brna učinily město, kde se nevzpomíná právě snadno. Přesto je takové vzpomínání užitečné už proto, že nebezpečí návratu totality nelze nikdy vyloučit.

Tato publikace by nemohla vzniknout bez laskavé pomoci Vladimíra Černého, Mileny Flodrové, Jaroslavy Plosové, Miroslava Zavadila, Aleny Mikovcové, Pavla Frieda, Barbory Antonové, Jana Jablůnky, Lenky Kalábové, Vladimíra Filipa, Hany Jordánkové, Marcely Drahošové, Terezy Štěpkové, Jindřicha Chatrného, Petry Hlaváčkové a zejména Radany Červené a Miroslava Balaštíka.

12

Vojenská přehlídka okupační armády 16. března 1939

16. března 1939 na náměstí Svobody

Demonstrace síly. Slavnostní vojenská přehlídka

Březnový vítr v Brně Okupace 15. března 1939 Náměstí Svobody 1

Obsazení Brna, kde k roku 1930 tvořilo 52 000 Němců pětinu obyvatelstva, provedly 15. března 1939 jednotky 2. tankové a 45. pěší divize XVIII. armádního sboru spadajícího pod Heeresgruppe 5, jíž velel generál Wilhelm List. Němečtí vojáci v rámci operace Märzwirbel (Březnový vítr) překročili státní hranici u Modřic po šesté hodině ranní a už v půl deváté měl wehrmacht pod kontrolou všechny důležité křižovatky v centru města. Propaganda sice příslušníky německých jednotek přesvědčovala o protiněmeckém násilí, vypalování německých domů a vesnic, ale jak vzpomínal historik František Loubal, namísto „českých bestií“ mohli vojáci vidět jen „zaražené, smutné, ale celkem pokojné české obyvatelstvo“. Brněnští nacisté díky svým zahraničním kontaktům o připravované okupaci věděli (svědčí o tom i pozdrav „Heil März“, který byl mezi nimi v té době rozšířen) a od rána se srocovali v ulicích a kolem přístupových komunikací k městu. Jakmile se v Brně objevila německá vojska, začali horlivci strhávat tabulky s českými názvy ulic a nahrazovat je německými, prozatím jen papírovými. Hlavním úkolem wehrmachtu bylo obsadit nejen brněnské armádní štáby a kasárna, ale i úřady, v nichž mu usnadnila práci aktivita zdejší páté kolony. Například brněnský nacista Karl Schwabe převzal řízení policejního ředitelství a vyzval německé obyvatelstvo ke spolupráci s okupanty. Tehdejší starosta Brna Rudolf Spazier, kterého v čele města později nahradil Oskar Judex, tak stihl pouze vylepit vyhlášku oznamující, že město bude obsazeno a že rozhodně nemá smysl klást jakýkoli odpor. Ulice se brzy zaplnily vojskem, které brněnští Němci nadšeně vítali. Rázem se začalo jezdit vpravo, což způsobilo řadu nehod. Všude se hajlovalo, bubnovalo a nad městem přelétávala letadla. Novinář Bedřich Golombek na ony chvíle vzpomínal: „Brno bylo v tu chvíli tak německé, jak je už nikdo nikdy neuvidí. Nebylo slyšet ani

16

Jedna z mnoha unikátních fotografií z pozůstalosti brněnského univerzitního profesora Antonína Beera

slova českého.“ O nadšení Němců svědčí také zachovaný nástěnný kalendář začínající 15. březnem. Každoročně se pak v tento den konaly oslavy „výročí osvobození“. O den později do města dorazil také štáb XVIII. armádního sboru Eugena Beyera a téhož dne vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, čímž „český národ přijal pod ochranu německé říše“. To, co zbylo z českých zemí po odtržení Sudet na podzim 1938, se tak, byť se zvláštním statutem, stalo součástí nacistického Německa a zdejší Němci se stali říšskými občany. Již 16. března, u příležitosti příjezdu generála Lista a Josefa Bürckela, komisaře pro znovupřipojení Rakouska k říši, který dočasně stanul v čele civilní správy Moravy, se na náměstí Svobody pod vyvěšenými říšskými vlajkami konala slavnostní vojenská přehlídka.

Generála a komisaře spolu s německým vyslancem v Praze Ernstem Eisenlohrem přivezl zvláštní vlak z Vídně krátce po poledni. Hosty přivítali generál Beyer, krajský vedoucí NSDAP Karl Folta a nově jmenovaný vládní komisař města Oskar Judex. Celkově proběhlo obsazení Brna bez větších incidentů. Ihned po okupaci začalo zatýkání, a to zejména mezi majetnými Židy, jejichž byty nacisté potřebovali k ubytování svých funkcionářů. Dočasná armádní správa trvala do 16. dubna, kdy zodpovědnost za protektorát převzal říšský protektor Konstantin von Neurath, který Brno osobně navštívil v listopadu 1939.

17