Sídliště Kladno-Rozdělov: výstup z mapování

BUDOUCNOST PROMĚNY VEŘEJNÉHO PROSTORU A ŽIVOTA V SÍDLIŠTI KLADNO-ROZDĚLOV výstupy z půlročního mapování sídliště duben–říjen 2017

© Halda, z. s., 2017

Zpracoval Halda, z. s., jako součást projektu Kladno 4 better living, který finančně podpořila Nadace Proměny Karla Komárka.

Texty: Roman Hájek, Alexandr Němec Fotografie: Alexandr Němec, Roman Hájek Korektury: Veronika Skopcová, Michaela Hájková HALDA

KDO, CO, PROČ A JAK & CO BY TO MOHLO PŘINÉST? Na rozdíl od mladších sídlišť v Kročehlavech, na Sítné nebo naproti nemocnici se povaze veřejného prostoru sídliště v okolí kladenských věžových domů* v posledních letech nevěnovala systematická pozornost. První poválečné kladenské sídliště má štěstí, že vzniklo na základě kvalitního, poměrně velkorysého projektu a představuje vyhledávané místo k životu. I tady se ale projevuje plynutí času, měnící se složení, potřeby a nároky obyvatel i důsledky některých „divokých“ rozhodnutí z 90. let 20. století.

Zvýšený zájem místních obyvatel o problematiku veřejného prostoru vyvolala proměna náměstí Jana Masaryka, která byla první výraznější realizací od dokončení hlavní etapy výstavby sídliště na konci 60. let 20. století. Druhým důležitým impulzem bylo prudké zhoršení stavu domovních znamení na věžových domech, které vedlo některé obyvatele k aktivní snaze o zjednání nápravy. V této fázi jsme se se spolkem Halda zpočátku spíše namátkově začali zapojovat do diskusí o charakteru a budoucím vývoji sídliště.

Klíčovým pro další vývoj byl podíl na pořádání dvou akcí zařazených do programu Dne architektury v říjnu 2016. Rozhovory během naučné vycházky i následné diskusní setkání obyvatel na jedné straně potvrdily, že si sídliště drží status jisté výjimečnosti, zároveň ale naznačily některé problémy, které (nejen ve veřejném prostoru) lidé vnímají.

V návaznosti na Den architektury vznikla ve spolku Halda myšlenka projektu Kladno 4 better living, který si klade za cíl prohlubování vztahů v komunitě aktivních obyvatel sídliště a zlepšování podmínek života v něm. Naši iniciativu na počátku roku 2017 podpořila Nadace Proměny Karla Komárka, díky

* v projektové dokumentaci oficiálně označované jako Kladno-Rozdělov, jakkoli z hlediska současného katastrálního členění města pod Rozdělov nepatří 3

čemuž bylo možné naše aktivity rozvíjet systematičtěji. Původní záměr omezit se jen na pás v okolí věžových domů (mezi ulicemi Vítězná a Petrohradská) jsme v dílčích částech projektu rozšířili na celou oblast sídliště. Ukázalo se totiž jednak, že místní vnímají sídliště jako celek, a specifikace území tedy zároveň snižovla jejich ochotu zapojovat se do diskusí, jednak že o budoucí rozvoj sídliště má zvýšený zájem řada lidí žijících mimo věžové domy (patrně mimo jiné proto, že ve věžových domech je dostupné nájemní bydlení, zatímco jinde v sídlišti mají lidé byty v osobním vlastnictví).

Tento stručný sborník shrnuje naše zjištění a závěry z celoročního mapování prostoru sídliště. V této počáteční fázi aktivit jsme chtěli především vzbudit zvědavost, ukázat skrze různé typy akcí ve veřejném prostoru, jakým způsobem je možné jej využívat, vtáhnout místní do diskusí a povzbudit je k tomu, aby vyjádřili své názory na to, co se jim na sídlišti líbí a co jim naopak vadí.

Jako platforma pro vzájemné setkávání sloužily různé aktivity ve veřejném prostoru sídliště – piknik (respektive zapojení do happeningu Férová snídaně), diskusní setkání, naučné vycházky, herní odpoledne, koncert pod věžáky, cvičení v sídlišti, workshop pro školáky a další... Na všech těchto akcích jsme se snažili získávat vhledy lidí, kteří veřejný prostor sídliště využívají. Další informace jsme získali díky pocitové mapě sídliště a veřejné soutěži Zlepšeme sídliště pod věžáky.

Na základě získaných informací je možné stanovit základní oblasti a témata, o nichž by bylo dobré se v souvislosti s budoucím vývojem sídliště bavit, detekovat problémy, které obyvatelé sídliště pociťují a promyslet strategii jeho dalšího rozvoje. Doufáme, že tento materiál bude pro všechny zainteresované strany – a především pro příslušné kompetentní představitele města Kladna – inspirativním zdrojem vstupních informací.

vstupy 5

Územní vymezení sídliště Kladno-Rozdělov

SOUČASNÝ STAV SÍDLIŠTĚ Řada nedostatků urbanistického celku Kladno-Rozdělov* souvisí se způsobem realizace závěrečné fáze jeho výstavby. Přestože hlavní část stavebních prací skončila v roce 1959, dostavba probíhala až do poloviny 60. let, což se negativně podepsalo zejména na stavu terénních úprav kolem domů, na prodlevě celkového koncepčního ozelenění a nebo na chybějícím mobiliáři ve veřejném prostoru. Mnohé z těchto problémů byly odstraněny brzy po skončení stavebně-terénních úprav, některé přetrvaly dodnes, některé vznikly postupem času samy v důsledku nedůsledné péče či postupného snižování standardu toho, co od veřejného prostoru sídliště můžeme očekávat a požadovat.

Historie Vybudování sídliště mezi Kladnem a Rozdělovem (připojenému ke Kladnu v roce 1941) bylo přímou reakcí na akutní bytovou krizi po druhé světové válce. Zpracování upravovacího plánu sídliště provedla čtveřice architektů – Miroslav Koněrza, Emila Kovařík, Josef Havlíček a Václav Hilský. Vlastní stavební činnost byla zahájena 2. července 1947 položením základního kamene bytového domu o severojižní orientaci dle projektu Josefa Havlíčka. Kolaudace prvního dokončeného bytového domu proběhla dne 7. dubna 1949; od tohoto dne se sídliště začalo celé postupně zabydlovat.

Prvotní projekt, dle kterého byla vedena výstavba severní části sídliště (v rámci první dvouletky) počítal s 1 150 byty pro zhruba 5 000 lidí, přičemž bylo uvažováno o výstavbě 26 jednopatrových domů, 26 dvoupatrových, 14 třípatrových a 5 výškových domů o deseti patrech.

* V rámci projektu ctíme vymezení sídliště na základě podrobného upravovacího plánu z dubna roku 1951. Západní hranici území vytváří předěl katastrálních území Kladno a Rozdělov. Na jihu je hranice tvořena ulicí Sportovců, která zároveň tvoří přirozený přechod mezi městskou a příměstskou krajinou.

Západní hranice vymezeného polygonu prochází ulicí U Vodojemu, ze které se uhýbá v místě bývalého tělesa vlečky na důl Max, kterou posléze kopíruje.

Severní hranice je souběžná s ulicí Severní, kde je jasně patrné rozhraní zástavby poválečného sídliště pro horníky a hutníky a následné dostavby, již v panelovém duchu, z 80. let minulého století.

7

Veřejný prostor v okolí věžových domů příliš nekoresponduje s kvalitou a monumentalitou jejich architektury. Chybí veřejné osvětlení, cestní síť by zasloužila revizi, neexistence jakéhokoli řádu území vede k tomu, že veškeré možné plochy využívají obyvatelé k parkování.

Za patrovými domy v severní části sídliště architekti dále počítali s výstavbou 46 rodinných domů. Z objektů základní občanské vybavenosti byla zakreslena jedna mateřská škola, dvě základní školy, kulturní dům, obchodní dům, garáže a jedna teplárna.

Po únorovém dění roku 1948 došlo v projektu k řadě změn. Hlavní architekt Josef Havlíček byl v roce 1951 nucen přepracovat upravovací plán sídliště, do kterého se nově promítl například požadavek na celkové zahuštění zástavby tak, aby vznikla ubytovací kapacita pro další tři tisíce lidí. Vedle toho Havlíček dokončil v roce 1952 (spolu s projektanty Karlem Filsakem a Karlem Bubeníčkem) projekt šesti věžových domů, které vytváří výraznou architektonickou dominantu a centrální osu sídliště.

Výstavba výškových domů ve stylu střídmého moderního novoklasicismu, jejž kritika padesátých let označovala jako „perretismus“ (dle moderního francouzského novoklasicisty Augusta Perreta), probíhala od března roku 1953 do prosince roku 1957. Soubor těchto domů je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.* Díky kvalitám autorů a pevnému přesvědčení architekta Josefa Havlíčka, který až do své smrti (1961) bojoval za každý uplatněný a prosazený detail, lze tento obytný soubor pokládat za nejzdařilejší dobovou realizaci na našem území. Zároveň se jedná o dílo, které obstojí i ve srovnání s architekturou vzniklou v politicky příznivějších etapách třicátých či šedesátých let.

Současnost veřejného prostoru – slabiny vycházející z historického vývoje Veřejný prostor sídliště podobné štěstí jako věžové domy neměl. V závěrečné fázi výstavby sídliště se již nedostávalo finančních prostředků a koncepční návrhy se zpravidla nedočkaly své plné realizace. Za celou dobu své existence navíc veřejný prostor sídliště ne-

* V doplňkovém listu nemovité kulturní památky se o předmětu ochrany mluví jako o „areálu“ věžových domů, který zahrnuje i tzv. vložky (menší objekty „vložené“ mezi jednotlivé věžové domy) a celý pás vymezený dnešními ulicemi Vítězná a Petrohradská (viz http://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail. htm?id=952344). Že byla památková ochrana zamýšlena na celý komplex, naznačují i další evidenční dokumenty, podle vyjádření památkářů jsou nicméně chráněny pouze samotné věžové domy, nikoli jejich okolí (zejména pak objekty tzv. vložek).

9

Zleva ve směru hodinových ručiček: relikt původního uspořádání prostoru za věžovým domem, vývod odvětrávání krytů civilní obrany nacházejících se pod věžáky, častokrát kritizovaný prostor za vložkou Vítězná čp. 2993, vjezd do zálivu k vložce Vítězná čp. 2989 – pro chodce někdy dobrodružství.

prošel zásadnější koncepční změnou a řada dílčích zásahů (zejména v 90. letech 20. století) přispěla spíše ke snížení jeho estetických i funkčních kvalit.

V současné době se v sídlišti nachází řada „pohrobků“ kdysi funkčního mobiliáře (pozůstatky dětských hřišť za tzv. vložkami, pozůstatky mobiliáře za věžovými domy, různé stojany, klepadla, dlažba zarostlá zelení v ulici J. Pecky atd.), řada nepříliš vzhledných prvků technické infrastruktury (víka teplovodů, již nefunkční vývody vzduchotechniky z krytů civilní obrany pod věžovými domy apod., zdi kolem vybraných kontejnerových stání).

Rovněž cestní síť vznikala postupem času „podle aktuální potřeby“, což vede jednak k neefektivitě využití prostoru, roztříštěnosti použitých povrchů a místy k obtížné prostupnosti pro pěší, respektive průjezdnosti pro cyklisty. S tím souvisí i další problém, provázející sídliště již od 70. let 20. století a eskalující v posledních letech, a sice nedostatečná parkovací kapacita. Současný stav a absence promyšlené koncepce vede k tomu, že lidé parkují v zásadě všude – včetně míst se zákazem vjezdu, zelených ploch (které jsou samozřejmě v důsledku toho devastované a obtížně udržovatelné) nebo přímo v křižovatkách, což má zásadní vliv na bezpečnost provozu a jeho přehlednost pro chodce.

Samostatnou kapitolou je otázka zeleně. Původní plán ozelenění z roku 1951 počítal s bohatou vysadbou zeleně situované podél hlavních komunikačních os. Zároveň byla záměrně zachována volná plocha pro setkání na místě dnešního náměstí Jana Masaryka. Ozeleňování sídliště v širším kontextu však začalo až v roce 1965 a dílem bylo spontánně uskutečněno samotnými obyvateli sídliště. Po 50 letech řada dřevin, vysázených jako překlenovací, dožívá a začíná být potenciálně nebezpečná; zároveň se se stárnutím stromů naplno ukazují negativa „svépomocného“ způsobu výsadby. Na některých místech stromy nevhodně stíní natolik, že snižují pocit bezpečí, jinde zasahují do chodníků, někde jsou příliš blízko u sebe, jsou přerostlé apod.

Dnešní charakter veřejného prostoru ale významně ovlivňují i celkem nedávné úpravy. Neudržovaný původní mobiliář sídliště zčásti ustoupil parkovacím místům, zčásti bez náhrady zanikl a zčásti byl bez podrobnější úvahy o jeho širším kontextu a smyslu využití nahrazen. Vznikla tak situace, kdy je mobiliář (zejména lavičky a koše) po sídlišti rozmístěn nepromyšleně a je koncentrován jen do ně11

kterých míst. V některých případech nevhodné užití městského mobiliáře vede až ke konfliktním situacím (např. v případě laviček na prostranství za domem Vítězná 2993, směrem do Petrohradské ulice, které jsou oblíbeným místem setkávání bezdomovců).

I přes řadu dílčích problémů je sídliště Kladno-Rozdělov nadále vesměs příjemným místem k životu. Veřejný prostor je sice v mnoha ohledech zanedbaný, pro někoho může být i nepříjemný a nepřívětivý pro trávení volného času a každodenní rekreace, najdou se zde však i místa, která již prošla změnou a která stojí za to vyzdvihnout jako možný příklad utváření lepšího „místa k životu“. Současný stav bereme jako odrazový můstek pro zahájení spolupráce s místními obyvateli a jejich zapojení do procesu prostorového plánování. Jsme přesvědčeni o tom, že veřejný prostor sídliště Kladno-Rozdělov má potenciál (a měl by mít ambici) přirozeně doplnit mimořádně kvalitní architekturu, kterou reprezentují nejen věžové domy, ale i objekt Sirény, školy, školky a bytové domy v dvouletkové části sídliště.

Proběhlé, probíhající a městem plánované změny Cyklostezka při ulici Sportovců Dne 14. května 2013 byla otevřena nově vybudovaná část cyklostezky, která spojila rozdělovské sídliště se sportovním areálem Sletiště.

Cyklostezka vytváří linii podél jižní hranice zájmového území při ulici Sportovců. Trasa o délce téměř jednoho kilometru a šířce 3 metrů navazuje na úrovni bývalých kasáren na již existující cyklostezku. Dále pokračuje podél lesa až k rozdělovskému hřišti. Zde díky nově vybudovanému osvětlenému přechodu navazuje na sídlištní celek. V rámci samotného sídliště však tento způsob dopravy zatím vyřešen není. Stavba cyklostezky byla také doplněna o odvodňovací příkop, který slouží i k odvodnění vozovky, a zelený pás, který ji zcela odděluje od silnice. V rámci tohoto zeleného pásu došlo následně i k osazení veřejného osvětlení, čímž se tato cesta stala využitelná za šera a ve večerních hodinách.

Revitalizace náměstí Jana Masaryka Revitalizace byla zahájena na podzim roku 2015, jejím cílem bylo zejména celkové zlepšení přehlednosti v rámci celého náměstí a zvýšení jeho bezpečnosti pro chodce i pro řidiče. Došlo k úpravě vedení cest, na jejichž průsečíku by měla být výhledově umístěna socha Jana Masaryka. Již přestárlé keře a zídky nahradily nové stromy a záhony s trvalkami, které jsou navrženy tak, aby kvetly po většinu roku. Náměstí také dostalo nové osvětlení, pítko a dostatečné množství laviček a košů. V rámci pokládky nových pochozích povrchů zde vznikl jedinečný vzor připomínající obklad věžových domů. Pro řidiče bylo vytvořeno 20 nových parkovacích míst v prostoru „trojúhelníku“ před náměstím. Na tuto revitalizaci by v budoucnu měla navázat další série změn v prostoru za Sirénou a za obytným domem v Petrohradské ulici.

Revitalizace zeleného pruhu ulice Vítězná a ČSA Výrazné změny se na podzim roku 2017 dočkal středový pás hlavní komunikační osy sídliště Kladno-Rozdělov. Série úprav byla odstartována výměnou stávajících lamp veřejného osvětlení a liniovou výsadbou platanů. Úprava středového pásu s sebou přinesla i obnovu a opravu všech přechodů pro chodce, které se díky ní stanou bezpečnějšími a bezbariérovými.* V dalším časovém výhledu je počítáno s úpravou vodorovného dopravního značení. Jízdní pruhy zde budou zúženy a v nově vyšetřeném prostoru vznikne jízdní pruh pro cyklisty.

* Na nekomfort při přecházení Vítězné ulice lidé během mapování opakovaně upozorňovali. V tomto směru je třeba vzít v potaz, že fáze sběru podnětů a postřehů končila před zahájením revitalizace Vítězné.

13

Z diskuse „Co s okolím věžáků“, vinotéka Pod Věžákem, 4. 4. 2017.

IDEOVÝ ZÁMĚR A CÍL PROJEKTU Cílem projektu Kladno 4 better living je v dlouhodobém horizontu oživení sídliště Kladno-Rozdělov ve smyslu architektonicko-urbanistickém i kulturním, sociálním a komunitním. Chceme, aby sídliště bylo příjemným, vzhledným, fungujícím místem k životu, kde budou lidé rádi žít a kde se budou rádi potkávat.

Tato brožura zachycuje v ucelené formě výstupy prvotní fáze mapování sídliště. Jeho smysl byl především následující: —— sebrat informace o tom, jak místní lidé nebo lidé pohybující se sídlištěm vnímají jeho veřejný prostor, stanovit hlavní témata k řešení, pojmenovat nejpalčivější problémy a nabídnout rámec jejich budoucího řešení, —— vzbudit pozornost místních obyvatel, vtáhnout je do diskusí o charakteru veřejného prostoru a života v sídlišti, povzbudit je k aktivitě, motivovat je ke spolupráci (v rámci projektu, ale i s vedením města), —— a poznat a propojit lidi podobného smýšlení.

Je třeba zmínit, že sídliště Kladno-Rozdělov má výrazné architektonické a urbanistické kvality, v mnoha ohledech nedoceněné. Pro jeho budoucí vývoj jsou nicméně důležitá i jeho další specifika – především sociální proměna související do značné míry s tím, jaký standard bydlení je v něm dostupný. Sídliště vzniklo jako bydlení pro dělníky de facto dvou průmyslových podniků (Spojené ocelárny, národní podnik a Kamenouhelné doly, národní podnik), mělo tedy zpočátku celkem jednolitou sociální skladbu a charakter jeho veřejného života souvisel s tím, že jeho obyvatelé se do značné míry znali, respektive řešili podobné životní situace. Tuto pospolitost nahradila dnešní anonymita. Původních pamětníků už je v sídlišti jen málo, vzhledem k charakteru nabízených bytů je nicméně nadále atraktivní zejména pro starší lidi, singles nebo mladé páry bez vlastních rodin – vrstva ekonomicky aktivních lidí s dětmi je zastoupena podstatně méně, což má určité konsekvence pro charakter místního života a tím i pro představu o fungování veřejného prostoru. Zvláštním rysem sídliště je i to, že se v něm koncentruje největší množství městských bytů v Kladně (nacházejí se ve věžových domech); velké zastoupení nájemního typu bydlení může mít vliv na míru zájmu obyvatel o kultivaci jejich okolí. Za důležitý přínos projektu proto považujeme i jeho edukační rovinu a to, že vytváří určitou platformu pro setkávání lidí, jimž jejich okolí není lhostejné.

15

Z vycházky „Co nevíte o věžácích (a báli jste se zeptat), 21. 5. 2017.

CO PROBĚHLO? Projekt Kladno 4 better living měl ve své prvotní, mapovací fázi několik základních cílů, které pomáhaly naplnit různé typy organizovaných aktivit.

Získání důvěry v komunitě místních obyvatel (seznamovací akce, přednášky o historii a urbanismu sídliště) —— Rozdělovské adventní setkání (27. listopadu 2016) —— přednáška Josef Havlíček – architekt kladenských věžáků (12. ledna 2017) —— Rozdělovské vítání jara (21. března 2017) —— naučná vycházka Co nevíte o věžácích a báli jste se zeptat? (21. května 2017) —— naučná vycházka Stromy v sídlišti (17. září 2017) —— vyhlídka ze střechy VI. věžového domu s průvodcem (23. září 2017) rozšíření povědomí o participaci a obecně o možnostech zapojení veřejnosti do prostorově plánovacího procesu města (sídliště) —— veřejná diskuse Co s okolím věžáků? (4. dubna 2017) —— Jak se cítíte v sídlišti? – sběr dat do pocitové mapy (červen–září 2017) oslovení místních obyvatel a lidí, kteří v sídlišti tráví čas (současné vnímání veřejného prostoru + vize do budoucna) —— často je opomíjeno zapojení dětí, jakožto rovnocenného uživatele veřejného prostoru; to jsme postihli v rámci naučně tvůrčího programu pro školy přímo ve veřejném prostoru sídliště (5.–9. června 2017), podněty jsme následně rozebrali 3. listopadu 2017 —— veřejná soutěž Zlepšeme sídliště pod věžáky (červen–září 2017)

17

nastínění možného fungování veřejného prostoru v sídlišti formou pořádání netradičních akcí s dalším prohlubováním vazeb mezi místní komunitou —— Férová snídaně na nám. Jana Masaryka (13. května 2017) —— Cvičení v sídlišti: Jak zůstat fit (29. května 2017) —— Cvičení v sídlišti: Základy jógy (8. června 2017) —— Cvičení v sídlišti: Základy acro jógy (12. června 2017) —— Herní odpoledne pod věžáky (11. června 2017) —— Jazzový piknik pod věžáky (25. června 2017)

ZLEPŠEME SÍDLIŠTE POD VEZAKY! Zapojte se do tvůrčí souteže a pomozte vylepšit veřejný prostor našeho sídliště!

Možná jste si už všimli, že se letos v sídlišti kolem věžáků něco děje. Na jaře proběhla řada akcí, jejichž cílem je oživit jeho veřejný prostor a trochu se poznat se sousedy (férová snídaně, historická vycházka, cvičení v sídlišti, herní odpoledne a další).

To vše je součástí širšího mapovacího projektu, v němž postupně objevujeme silné a slabé stránky sídliště, snažíme se získat od jeho obyvatel informace o tom, co se jim líbí, co naopak ne, co by uvítali, co by chtěli zlepšit.

Teď se s námi můžete zapojit do tvůrčí soutěže, sami pomoci budoucí proměně sídliště a navíc vyhrát některou ze zajímavých cen.

O CEM SOUTEZ JE? Cílem je soutěže je vystihnout charakter našeho sídliště. Přispět můžete postřehem, nápadem, podnětem, komentářem... Forma je hodně volná, záleží na kvalitě myšlenky :-) Ta by se měla týkat jedné ze tří soutěžních kategorií:

1. Nápad za pětilitr

= nejlepší myšlenka/nápad/sen na oživení veřejného prostoru sídliště s pořizovací cenou do 5 000 Kč.

2. Genius loci

= místo/slogan/věc/báseň/cokoli, co nejlépe vystihne jedinečný genius loci sídliště.

3. Sídlištní bizár

= nejdivnější místo/zákoutí/plácek/věc spojená se sídlištěm.

Soutěž probíhá od XX. 6. do 30. 9. 2017.

Podrobnosti na druhé straně.

JAK NA TO? Úplně jednoduše. Jakoukoli formou (text, fotografie, kresba…) ztvárněte váš nápad a: •pošlete jej na e-mail kladno4@gmail.com, •nebo jej ve fyzické podobě doneste do vinotéky Pod Věžákem (Vítězná 2958, Kladno).

V obou případech prosíme samotné příspěvky do soutěže nepodepisovat (aby hodnocení mohlo být anonymní).

Přidejte ale samostatný soubor nebo list s kontaktními údaji (jméno, příjmení, adresa, e-mail a/nebo telefon).

www.kladno4.cz

Férová snídaně, 13. 5. 2017.

„Koukni na to, co se tady děje?“ —kolemjdoucí během cvičení v sídlišti

Cvičení v sídlišti a sběr podnětů do pocitové mapy, 8. 6. 2017.

19

„To je poprvý, co tady v tom sídlišti chodím naboso!“ —účastník herního odpoledne

Herní odpoledne, 11. 6. 2017.

„Chtěla jsem vám moc poděkovat.

Tohle je úžasný, že se tu děje.“ —účastnice jazzového pikniku

Jazzový piknik, 25. 6. 2017.

21

„Řešíte p******y. Kdybyste radši zajistili parkovací místa a solidní silnice!“ —z facebookové diskuse

výstupy 23

Zleva ve směru hodinových ručiček: silnou stránkou sídliště je množství zeleně, jednou ze slabin průchodnost směrem k lesu (chybí přechody v ulici Sportovců), příležitostí je krásný prostor jako na náměstí Jana Masaryka, jednou z hrozeb bezdomovci (někteří se ale rádi zapojili do našich akcí).

SILNÉ, SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY Značnou část mapování představovaly přímé rozhovory s místními obyvateli, ať již nějakým způsobem strukturované (řízená diskuse), nebo neformální během setkání na různých akcích, kde byla možnost vyplnit body do pocitové mapy. Předkládaný souhrn je naší interpretací toho, co jsme se o vnímání veřejného prostoru z těchto různých vstupů dozvěděli (využíváme kategorie SWOT analýzy).

Silné stránky Za klíčovou přednost sídliště obyvatelé považují jeho situování – blízkost lesa, sportovních areálů na Sletišti, dobrou dopravní obslužnost, přítomnost škol, základních obchodů. Jsou si vesměs vědomi kvality architektury věžových domů i celkové urbanistické koncepce sídliště, které má (v kontrastu s jinými sídlišti) silný genius loci. Významnou kvalitu představuje dostatek zelených ploch a množství stromů a keřů. Po dodatečné úpravě povrchů oceňují lidé podobu náměstí Jana Masaryka, které po rekonstrukci (na níž navázala oprava fasády domu čp. 3122) získalo patřičnou důstojnost.

Slabé stránky Za největší nedostatek obyvatelé považují neutěšený vzhled některých lokalit (viz část věnovanou pocitové mapě), kritický nedostatek parkovacích míst, problematickou průchodnost sídliště v některých směrech a problematické napojení na cestní síť v lese Lapák, chybějící veřejné osvětlení na vnitřních cestách procházejících sídlištěm, nerovnoměrné rozmístění odpadkových košů (včetně košů pro pejskaře), stav loubí věžových domů, znečištění zelených ploch psími exkrementy, nedostatek upravených míst k odpočinku či relaxaci, charakter obchodů na „promenádě“ podél věžových domů, stav objektu Jalty (nám. Jana Masaryka) a Terasy (ul. Míru 3102), nedostatek herních prvků pro děti, nedořešený pohyb cyklistů napříč sídlištěm, rozdělení sídliště „magistrálou“ Vítězné ulice, absenci nájezdů pro kočárky, stav prostranství před školou Moskevská, rozmístění kontejnerových stání (nedostatek kontejnerů na tříděný i směsný odpad v některých místech), prostor kolem obchodu Penny Market, stav prostoru za garážemi, prázdný obchodní dům Siréna, absenci zpomalovacích prvků na silnicích, stav domovních znamení na věžových domech.

25

Příležitosti Největší příležitost lidé spatřují v obnově zanedbaných míst sídliště, zpřehlednění veřejného prostoru (revize cestní sítě, vymezení prostoru pro auta, pěší a cyklisty, úpravy městského mobiliáře, prosvětlení některých částí sídliště – např. ulice Helsinská), ve vytvoření relaxační zóny (např. za některou z vložek) příjemné pro seniory a atraktivní pro rodiče s dětmi, zlepšení celkového komfortu života v sídlišti, v proměně cesty před věžovými domy v reprezentativní promenádu, zvýšení bezpečnosti, zatraktivnění sídliště pro mladší lidi nebo rodiny s dětmi a zlepšení estetických kvalit sídliště. Jakýkoli záměr na úpravu veřejného prostoru je vnímán i jako příležitost změnit místa lákající bezdomovce tak, aby pro ně přestala být atraktivní (např. prostranství za vložkou čp. 2993, objekt Terasy).

Hrozby Za patrně nejvýraznější hrozbu jakéhokoli dalšího rozvoje sídliště je považována proměna sociální skladby jeho obyvatel. Aktivity v sídlišti i výzvy k formulování „ideálních představ“ o jeho fungování byly pravidelně konfrontovány s pocitem, že je to „beztak hlavně pro feťáky a bezdomovce“. Přesvědčení, že „slušní lidé“ jsou z veřejného prostoru vytlačováni těmi „neslušnými“, je mezi obyvateli sdíleno téměř univerzálně a posiluje pocit zbytečnosti jakýchkoli změn. Pro významnou část lidí je hrozbou také proměna dalších míst v sídlišti na parkoviště – jakkoli si jsou vědomi nedostatku parkovací kapacity, přáli by si místní řešení, které výrazně neubere ze stávající rozlohy zeleně. Část obyvatel také vyjádřila obavu z hlučnosti v sídlišti, kterou by mohlo zvýšit případné umístění nového mobiliáře nebo dětských hřišť v blízkosti bytových domů.

KLÍČOVÁ TÉMATA Některé aspekty z předchozí stručné SWOT analýzy zde rozvádíme podrobněji. Pocity, dojmy a názory, které jsme během mapování shromáždili, naznačují několik klíčových témat vztahujících se k různým aspektům života v sídlišti (v některých případech přesahují záležitosti veřejného prostoru, přesto jsou pro něj natolik podstatná, že je zde zachováváme). Tato témata by měla být předmětem dalších, typově různorodých a komplexněji zaměřených aktivit v sídlišti; zároveň je bude třeba zohlednit i při jakémkoli zásahu do charakteru veřejného prostoru.

Parkování Jednoznačně nejpalčivěji vnímaný problém sídliště. U toho se historicky předpokládalo vlastnictví auta pro cca každou třetí domácnost, což pochopitelně neodpovídá současnému stavu. Problém parkování má tři hlavní rozměry: (i) rezidenti nemají kde svá auta zaparkovat, (ii) parkující auta snižují bezpečnost pohybu chodců v sídlišti a (iii) auta parkující mimo zpevněné plochy ničí existující zeleň.

Stranou necháváme skutečnost, že nedostatek míst vede řidiče k tomu, aby svá auta nechávali i v místech zákazu vjezdu nebo přímo v křižovatkách. Co jsme se k parkování dozvěděli?

—— ideální by byl stav, kdy má každá bytová jednotka garantované jedno parkovací místo v blízkosti bydliště, —— pro část obyvatel je představitelné zpoplatnění druhého auta v rodině, —— parkoviště by měla být řešena tak, aby nedošlo k výraznému úbytku zeleně, —— bylo by dobré zvážit povrch parkovacích stání, ideálně aby byl nenápadný, případně jej mohla prorůstat tráva, —— sladit situování parkovišť s cestní sítí – zejména v ulicích Helsinská a Petrohradská parkovací stání nevhodně přerušují chodník (možnost přesunout chodník na stranu silnice blíže k domům a parkoviště situovat na stranu dál od domů), —— umožnit v ulici Havlíčkova parkování se šikmým řazením, —— v dvouletkové části sídliště (konkrétně v ulici Kordačova) zajistit možnost parkování dále od domů (auta zajíždějí do nepříliš vzhledných zálivů pod okny, v noci ruší), 27

Není kde stát, tráva je zničená a dlouhé řady popelnic taky nic moc.

Parkování je problém. V Kordačově by možná stáli o to, aby auta měla prostor kousek dál od od oken.

Zeleň je super. Ale stálo by za to promyslet, jestli se o ni vážně staráme, jak nejlíp umíme...

Jak jim vysvětlit, že toto není popelnice na domovní odpad?

29

—— kritické je parkování v okolí věžových domů a ulici Petrohradská; společenství vlastníků jednotek Petrohradská 2891-5 například podalo návrh na vybudování parkoviště za vložkou čp. 2993, nicméně proměna zelených ploch v parkoviště je řadou lidí považována za nežádoucí; v ulici Petrohradská je rovněž jako částečné řešení vnímáno parkování se šikmým řazením (ovšem vyřešené s ohledem na to, aby auta nesvítila lidem do oken) v kombinaci s úpravou chodníků (chodník spíše podél domů, odkud lidé vycházejí, než v pruhu kolem věžáků), —— u 6. věžového domu (Vítězná 2960) je situace s parkováním během otevírací doby Penny Marketu komplikovaná ještě tím, že parkoviště před domem využívá řada zákazníků Penny; parkující auta tu také výrazně komplikují zásobování obchodu, —— nešťastně je řešené také parkování před ZŠ Moskevská; asfaltový plácek před vchodem do školy vede k tomu, že jej řada lidí využívá jako parkoviště, což je vzhledem k pohybu dětí nevhodné (a rizikové), zároveň ale v Moskevské ulici chybí záliv pro dočasné parkování pro rodiče, kteří vezou své děti do školy, což komplikuje dopravní situaci v ranních hodinách.

Prostupnost sídliště / Průjezdnost pro cyklisty V současnosti je především jižní část sídliště špatně prostupná v severojižním směru (tj. skrz sídliště od Vítězné směrem k lesu). Ještě problematičtější je pohyb sídlištěm pro cyklisty. Několik podrobnějších postřehů: —— velmi kriticky je vnímáno napojení cestní sítě sídliště na přilehlý les Lapák; na ulici Sportovců chybí přechody pro chodce v místech, kudy jsou lidé zvyklí do lesa procházet (zejména na konci cesty mezi ZŠ Moskevská a jejím hřištěm), v ulici Havlíčkova chybí chodník, který by umožňoval lidem projít kolem domů čp. 2939–2941 k lesu; jediný řešený nájezd pro cyklisty na cyklostezku podél ulice Sportovců je u FK Rozdělov, —— za problémovou lidé hodnotí také průchodnost prostor mezi věžovými domy a vložkami, kde je mnohde nevhodná cestní síť, různorodé povrchy, nedořešené parkování aut (průjezdnost pro cyklisty zde není řešena vůbec), —— Vítězná ulice je vnímána jako výrazná bariéra, zejména pro lidi ze severní strany sídliště (ti z jižní nemají příliš důvod přes ní chodit, služby jsou na „jejich straně“; tato situace se může zlepšit po realizaci rekonstrukce Vítězné, opakovaně se nicméně

objevovaly žádosti o lepší zabezpečení přechodu od náměstí Jana Masaryka do Studentské ulice – tudy totiž často jezdí rodiče s dětmi (nebo i jen děti) na oblíbené dopravní hřiště v areálu ZŠ Brjanská, —— na řadě míst chybí nájezdy pro kočárky (např. podél Vítězné, v Petrohradské a Moskevské ulici při severojižním průjezdu skrz sídliště), —— zvláštní kapitolou je průchodnost prostoru kolem obchodu Penny Market (podrobněji viz část Nefunkční místa); přechod od 6. věžového domu (čp. 2960) k autobusové zastávce je nebezpečný, otázkou je, zda by nepomohlo zrušení několika málo parkovacích míst a zřetelné označení vjezdu na parkoviště (případně zařízení vjezdu na parkoviště přímo z Vítězné ulice), stejně tak je za problematický hodnocen pohyb za Penny Marketem; v širším okolí je pak problémový úsek ulice Petrohradská od 6. věžového domu k ulici Havlíčkova, kde není dořešena návaznost chodníku.

Veřejné osvětlení Nedávná instalace osvětlení do loubí věžových domů vyřešila jeden z výrazných nedostatků veřejného osvětlení v sídlišti. Další ovšem přetrvávají. Konkrétně: —— chybí osvětlení v prostoru mezi věžovými domy a vložkami, kde už krátce po setmění panuje celkem tma, což v kombinaci s křovím (na některých místech) a nepřehledností dané parkujícími auty vede k tomu, že se lidé snaží za tmy chodit jinudy (včetně dětí, které mají sportovní či jiné kroužky na ZŠ Moskevská a v zimních měsících už často chodí za tmy), —— podobný problém nastává v některých místech mezi ulicemi Helsinská a Moskevská, kde u chodníků (na rozdíl od úseku mezi Petrohradskou a Helsinskou) chybí veřejné osvětlení; podle pamětníků zde dříve bylo vidět celkem dobře, s výměnou starých světel v Moskevské a Helsinské za typ, který více koncentruje kužel světla pod sebe, se však situace zhoršila, —— za nepříjemný a temný lidé považují také průchod kolem Jalty na nám. Jana Masaryka, —— revizi by zasloužil i charakter veřejného osvětlení v okolí domů kolem ulic Sokolovská a Kyjevská (i tady lidé vnímají ulice jako tmavší po výměně starých svítidel).

31

Bezpečnost provozu, pohyb chodců a cyklistů Přeplněnost sídliště automobily vede na mnoha místech k nepřehlednosti, což může být nebezpečné zejména pro děti. Podobně rizikový je pohyb cyklistů (vnitřkem sídliště se opět pohybují hlavně děti při cestě do školy). Podobněji:

—— auta parkující v ulici Petrohradská v bezprostřední blízkosti ústí cest skrz sídliště jsou nebezpečná – chodci nevidí do silnice, auta nevidí, že se někdo chystá přejít; v místech vyústění chodníků by bylo dobré nakreslit dopravní značení, alternativně zvážit instalaci zpomalovacích prvků (jde o dlouhou ulici, kde řada řidičů jezdí neadekvátně rychle), —— podobně zvážit zpomalovací prvky v ulici Helsinská, v ulici Moskevská sice zpomalovací prvky jsou, ale jen u jednoho z přechodů a nepříliš efektivní – v prostoru před školou hledat řešení, jak opticky naznačit řidičům, že mají zpomalit a zpřehlednit prostor kolem přechodů (aby zde neparkovala auta), —— chodníky pro severojižní pohyb sídlištěm jsou úzké; zvážit jejich úpravu tak, aby se na nich pohodlně vyhnul chodec s cyklistou, dva kočárky apod., —— pro přecházení je nebezpečný prostor u Penny před 6. věžovým domem (jezdí zde auta ze tří směrů, vzdálenost, kterou musí chodec překonat, je celkem výrazná), —— z důvodu parkování aut, stavu zeleně či dalším okolnostem jsou pro řidiče nepřehledné některé křižovatky, zejména (i) křižovatka Moskevská x U Vodojemu x Strouhalova (při výjezdu z Moskevské není vidět vlevo přes stojící kontejnery), (ii) křižovatka Moskevská x Havlíčkova (při cestě po Moskevské směrem k ZŠ je špatně vidět přes parkující auta), (iii) křižovatka Havlíčkova x Jižní (při výjezdu z Jižní ulice není vidět doprava přes parkující auta), (iv) výjezd od Penny Marketu kolem 6. věžového domu a napojení na Petrohradskou ulici (do Petrohradské je špatně vidět, pomohlo by dopravní značení, protože část řidičů nerespektuje přednost zprava).

Mobiliář sídliště Zejména starší obyvatelé sídliště vzpomínají na celkem bohatou vybavenost sídliště městským mobiliářem, například herními prvky pro děti. V současnosti se zařízení sídliště omezuje v podstatě jen na lavičky – a i jejich rozmístění vyvolává poměrně vášnivé diskuse.

—— z hlediska existujícího mobiliáře je nejproblematičtěji vnímáno rozmístění laviček na prostranství za vložkou čp. 2993; stávající uspořádání láká k pobytu lidi bez domova a skupinky teenagerů, což ještě podporuje blízkost restaurace Hutník; —— obecně zejména starší obyvatelé umístění laviček podporují, je ale třeba zvážit jejich rovnoměrnější rozmístění po sídlišti; (například pro seniory, pokud jdou podél věžových domů na náměstí Jana Masaryka); umístění laviček před vchody do domů by bylo dobré probrat s jednotlivými SVJ – není třeba lavička před každým vchodem, pro setkání místních je navíc vhodnější, když jsou u sebe dvě lavičky, —— umisťování laviček je třeba dobře promyslet – prostor kolem nich by měl být přehledný, měl by u nich být stín stromů (ale ne přílišný), neměly by být přímo v chodníku a v blízkosti silnice (jako negativní příklad lidé uváděli např. lavičky naproti domům Petrohradská 2883 a 2904), —— vedle laviček by část lidí přivítala v sídlišti vodní prvek (podobný například tomu instalovanému v parku naproti nemocnici), —— lidé s dětmi pravidelně upozorňovali na to, že v sídlišti jsou jen dvě místa, kam lze s dětmi zajít, navíc v jeho západní části (dětské hřiště u 1. věžového domu část lidí kritizuje, protože je příliš blízko silnice); uvítali by i třeba jen drobné herní prvky, které mohou zpříjemnit procházku sídlištěm (opět za příklad dáváno sídliště naproti nemocnici), případně vytvoření prostoru, kde lze s dětmi posedět, realizovat dětskou hru (např. tabule na křídy nebo menší plácek, kde děti mohou kreslit na zem), —— část obyvatel hovořila o tom, že by v sídlišti přivítali relaxační zónu (např. za jednou z vložek nebo mezi 1. věžovým domem a garážemi nebo v části náměstí Jana Masaryka), kde by vedle možností pro děti byly stolečky, případně drobné občerstvení a kde by mohli trávit čas lidé více generací (za zásadní je ovšem vnímána přítomnost občerstvovacího provozu – kavárny, cukrárny apod.), 33

Trošku jednotnější fasádu by to chtělo. A kdyby to nebyla standardní zámkovka, tím líp.

Napříč sídlištěm s kočárkem nebo na vozíku?

Ale jděte, nakonec ten nájezd natrefíte.

Pozor děti! Ale příčný práh je až u druhého přechodu ve směru jízdy,

Nejlepší by asi bylo dát ho pod zem. Anebo alespoň ta popelnicová stání nějak zkulturnit.

35

—— jedním z témat bylo i rozmístění (a především typová skladba) odpadkových košů; koše podél promenády u věžových domů jsou často přeplněné, obyvatelé jsou zvyklí do nich vyhazovat domovní odpad (jsou blíže než kontejnerová stání, navíc ve směru, kam častěji chodí – k zaparkovanému autu na parkovišti, případně autobusové zastávce); mimo tuto promenádu a náměstí Jana Masaryka je naopak košů nedostatek; volený by měl být typ s malým otvorem tak, aby do něj nemohl být vhazován domovní odpad, —— pozornost by zasloužily také kryty teplovodů – vítané by bylo jiné barevné řešení než svítivě modré, —— zejména starší lidé by přivítali vznik 1–2 vývěsních míst v sídlišti, která by měla svého správce (Halda ?) a kde by se objevovaly informace o novinkách v sídlišti, akcích apod. (investiční záměry, dopravní omezení, kulturní akce, akce místních obchodníků...).

Kontejnerová stání Částečně souvisí s mobiliářem sídliště, nicméně jde o trochu specifické téma. K němu jsme se dozvěděli, že: —— lidem se nelíbí řešení kontejnerových stání v Petrohradské ulici; stávající zděné ohrazení je vnímáno jako příliš robustní a nevzhledné, navíc v některých případech je celé velké hrazené stání pouze pro jednu popelnici; druhým rysem Petrohradské ulice je to, že se na ní nacházejí dlouhé řady kontejnerů sloužících pro obyvatele věžových domů, které jsou nevzhledné, v letních měsících výrazně zapáchají a zejména popelnice na tříděný odpad jsou často přeplněné; jako řešení bylo opakovaně zmiňováno umístění kontejnerů pod zem (dle plánů se má realizovat jen v Moskevské ulici), —— revizí by mělo projít rozmístění kontejnerů na tříděný odpad – jako největší problém obyvatelé uváděli roztříštěnost jednotlivých typů popelnic, na rozdíl od současného stavu by přivítali, aby na jednom místě byly všechny základní typy kontejnerů na tříděný odpad (v současnosti se na mnoha místech nachází plasty a papír na jednom a sklo na jiném, 200 a více metrů vzdáleném místě); v ulici Petrohradská jsou popelnice na tříděný odpad rozmístěny nerovnoměrně (koncentrace směrem k poště); část lidí zmiňovala absenci kontejnerů na bioodpad (problematické zejména na podzim a na jaře, kdy lidé obhospodařují předzahrádky a zaplňují odpadem běžné popelnice, někteří lidé by ovšem rádi třídili i bioodpad z domácnosti), —— v jednom ze soutěžních projektů se objevil postřeh na chybějící koše podél cyklostezky v ulici Sportovců.

Zeleň a péče o ni Zeleň byla opakovaně zmiňována jako jedna z nejvýznamnějších devíz sídliště. Tím spíš lidé vnímají jako potřebné se o ni patřičně starat, případně stávající zeleň doplňovat.

—— lidé by si přáli pestřejší druhovou skladbu stromů, —— sídliště by mohlo být barevnější, s více kvetoucími rostlinami (za vzor dáváno náměstí Jana Masaryka), —— někde by naopak bylo vhodné část stromů vykácet, protože stíní už příliš (Helsinská ulice, Havlíčkova před vchodem čp. 2925 ad.), —— poměrně často diskutovanou otázkou byl způsob péče o zeleň – na jednu stranu se objevují stížnosti, že v jarních měsících je zeleň přerostlá a mělo by se sekat častěji, na stranu druhou v letních měsících je sekání vnímáno jako příliš intenzivní (trávníky jsou zcela vyschlé); část obyvatel si stěžovala, že podzimní údržba (vyfoukávání listí) ničí jejich předzahrádky; v tomto ohledu se tedy jeví jako vhodné probrat možnosti péče o zeleň, případně ji lépe harmonizovat s ohledem na roční cyklus.

Psi v sídlišti Velké téma zejména dubnové diskuse. Koncentrace velkého množství psů je vnímána jako velký problém (byť samozřejmě spíše než o psy jde o jejich pány), zejména kvůli znečištění trávníků a okolí cest. Co lidé navrhovali?

—— zlepšení infrastruktury pro pejskaře, zejména umístění stojanů s pytlíky, které se nyní nacházejí jen povšechně podél věžových domů, —— oddělit místa pro rekreaci lidí od míst určených pro pohyb psů (případně zřídit vyhrazený prostor pro psy třeba za některou z vložek), —— v prostoru loubí věžových domů promyslet možnost aplikace chemických přípravků, které by odpuzovaly psy v tomto prostoru močit, —— edukovat majitele psů, vtipnou formou na problém upozorňovat, zajistit pečlivější dohled městské policie.

37

Charakter obchodů a služeb Téma, které má asi nejmenší přímou souvislost s veřejným prostorem, nicméně se objevovalo velmi často. Lidé si uvědomují, jak důležitou roli pro kvalitu života má charakter služeb a občanské vybavenosti sídliště. Konkrétně: —— lidé si všímají neutěšeného stavu nabídky služeb v někdejší Jaltě, na Terase, v Siréně i v loubí věžových domů, —— velmi pozitivně je hodnocena přítomnost vinotéky a Rebel‘s Coffee (byť s výhradou, že Rebel‘s Coffee není standardní kavárna a ani jeden podnik nemá pravidelně otevřeno o víkendech), —— v sídlišti lidem chybí především solidní restaurace (podobná restauraci Letná), cukrárna, kavárna s víkendovým provozem, —— za realizátory projektu Kladno 4 better living přidáváme, že chybí také místnost, kam by se pohodlně vešlo cca 50–100 lidí jako zázemí pro různé kulturně-společenské aktivity, —— část lidí vnímá jako problematickou skutečnost, že nákladně opravené hřiště při ZŠ Moskevská zeje mimo školní hodiny prázdnotou a že je veřejnost nemůže využívat.

Popelnice chránime opravdu velkoryse. Zvlášť, když jsou samy.

Jak ukáznit neukázněné psy (respektive jejich majitele) a vrátit loubí věžových domů důstojnost hodnou jejich architektonického významu? Otázka za zlatého bludišťáka, 39

NEFUNKČNÍ MÍSTA Jiný pohled na získané podněty – místo tematických os tentokrát vyzdvihujeme několik konkrétních míst, která jsou vnímána jako problematická, ošklivá či nefunkční...

Penny Market Prostor kolem obchodu je nepřehledný pro chodce. Malé, „přední“ parkoviště znemožňuje přirozené napojení na promenádu kolem věžových domů (zejména pro kočárky apod.), prostor za obchodem je nevzhledný, na parkovišti by mohly být stromy. Problematický je také vjezd na parkoviště obchodu (řada nakupujících parkuje přímo před věžovým domem). Je ke zvážení, jaké prostředky může město ve vztahu k majiteli obchodu uplatnit, nicméně pro část rezidentů by velkou pomocí byla možnost využívat centrální parkoviště Penny Marketu alespoň ve večerních a nočních hodinách k parkování (obecně se kapacita parkoviště jeví naddimenzovaná).

Prostor za poštou Prostor spojený průchodem s náměstím Jana Masaryka plánuje město výhledově rekonstruovat. Vzhledem k tomu, že jde o místo, kudy momentálně prochází většina obyvatel sídliště (cestou na poštu), bylo by žádoucí plán jeho proměny podrobně komunikovat s veřejností.

Prostory mezi věžovými domy a vložkami a štěrkové dvory věžových domů Prostranství mezi věžovými domy a vložkami by zasloužila kompletní proměnu, která by navrátila důstojnost celému prostoru s mimořádně architektonicky cennými stavbami. Z funkčního hlediska je třeba revize cestní sítě (preferován je velkorysejší typ dlažby než klasická „zámkovka“), zajištění osvětlení, zpřehlednění celého území. Na tuto proměnu by mohla navázat i proměna betonovo-štěrkových dvorů věžových domů, jejichž stav lidé označovali za velmi neutěšený.

Prostranství před ZŠ Moskevská Prostor před školou je momentálně degradovaný na parkoviště, což je v negativním kontrastu s důležitostí budovy. Jeho podoba aktuálně příliš nedovoluje školákům, aby se zde zdržovali po konci vyučování. Vyřešit je třeba také bezpečnost pohybu dětí před školou.

Cesta mezi ZŠ Moskevská a hřištěm Jedna z páteřních spojnic mezi sídlištěm a lesem, kterou využívají zejména obyvatelé střední části sídliště. Na jejím konci chybí přechod, celý prostor je neupravený, plný odpadků, s nevyhovujícím povrchem.

Prostor kolem garáží u lesa Garáže v blízkosti ulice Sportovců by zasloužily zkvalitnění povrchů, odstranění náletových dřevin, celkové zkulturnění prostoru, kudy vzhledem k absenci přechodů na ulici Sportovců chodí poměrně značné množství lidí.

Terasa Nevalná pověst tzv, Terasy (Míru 3102, 3080, 3183) souvisí s charakterem zdejších obchodů. Celý objekt (v soukromém vlastnictví) i jeho okolí nicméně vypadají nesmírně zanedbaně (což ještě umocňuje nedávná rekonstrukce fasády přiléhajícího bytového domu).

41

Škola formuje vkus a světonázor příštích generací.

Co si budou myslet o funkcích veřejného prostoru, když před školou mají parkoviště?

Proměna mrtvého prostoru vedle náměstí Jana Masaryka je (snad) na dohled. Bude tu parkoviště?

Nebezpečné pro chodce, nepřehledné pro auta, krkolomné pro zásobovače. Pohrobek divokých devadesátek. Dokáže 21. století napravit jejich chyby?

Raději se vyhnout. Objekt Terasy.

43

JAK SE LIDÉ V SÍDLIŠTI CÍTÍ?

Způsob vnímání sídliště jeho obyvateli asi nejpřesněji zachycuje tzv. pocitová mapa. Pocitová mapa představuje nástroj, jak aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na určitou lokalitu, její výsledky pak mohou být podpůrným podkladem pro další (konkrétnější) plánování.

V našem případě se během května až září 2017 podařilo shromáždit přes 460 názorů (vstupních informací) v šesti zkoumaných oblastech (kde v sídlišti to mám rád/a, kde trávím čas, kde by to chtělo změnu, kde se občas bojím, kde je to nepříjemné pro chodce, kde je to nepříjemné pro cyklisty).

Sběr dat probíhal jak online prostřednictvím aplikace www.pocitovemapy.cz, tak offline během akcí v sídlišti a prostřednictvím mapy umístěné ve vinotéce Pod Věžákem. Do sběru informací se zapojilo kolem 100 obyvatel sídliště (87 prokazatelně vyplněním online a během akcí, počet lidí, kteří vyplnili mapu ve vinotéce přesně neznáme). Přestože nejde o nijak rigorózní „vědeckou“ studii, má pocitová mapa důležitou výpovědní hodnotu o kvalitách veřejného prostoru sídliště.

Nejcennější částí jsou samozřejmě písemné komentáře k jednotlivým bodům. Kompletní přehled je k dispozici na webu http://www.pocitovemapy.cz/kladno4-2017/nahled.

Tady to mám rád/a K nejoblíbenějším místům v sídlišti patří náměstí Jana Masaryka, dětské hřiště u prvního věžového domu, prostor u vinotéky Pod Věžákem, prostranství u kostela a dopravní hřiště v Brjanské ulici.

Z komentářů k jednotlivým bodům je zřejmé, že lidé oceňují místa nedávno opravená, místa, kde je možné chvíli v klidu posedět, případně kam je možné zajít s dětmi. Přidanou hodnotou oblíbených míst jsou vzrostlé stromy dávající v létě stín. V souvislosti s vinotékou Pod Věžákem je poukazováno na důležitost toho, kdo podniká v místních obchodech.

45

Tady trávím volný čas Představu o hodnocení v této kategorii dává už to, že oproti ostatním (zejména „Tady by to chtělo změnu“) se v ní objevilo výrazně méně podnětů. Zřetelně nejvíce bodů bylo v místech, kde lidé mohou trávit čas s dětmi – na dětském hřišti u 1. věžového domu, dopravním hřišti u ZŠ Brjanská, u vinotéky Pod Věžákem a na náměstí Jana Masaryka. Vnitřní prostor sídliště (mezi ulicemi Moskevská a Petrohadská a v severní části sídliště v ulicích Sokolovská a Kyjevská naopak k trávení času nevybízí.

Tady by to chtělo změnu Celkový pohled ukazuje, že změnu by lidé přivítali v podstatě v celém pásu podél věžových domů. Nejvýrazněji by nicméně změnu potřeboval prostor mezi poštou a budovou Jalty, Jalta samotná a také prostor Terasy. Neutěšeně na lidi působí také okolí garáží (vesměs všude po obvodu sídliště) a cesta mezi budovami ZŠ Moskevská a jejím školním hřištěm.

47

Tady se občas bojím Tato kategorie do značné míry odpovídá výsledkům v kategorii „Tady by to chtělo změnu“. Strach lidé zažívají nejčastěji při průchodu mezi věžovými domy a vložkami a na dalších místech v sídlišti, kde vnímají veřejné osvětlení jako nedostatečné (ulice Sokolovská a Kyjevská, přůchody mezi Helsinskou a Moskevskou, průchod od Jalty na nám. Jana Masaryka). Příčinou strachu v sídlišti je dále koncentrace bezdomovců (případně partiček teenagerů), zejména v oblasti Terasy, před budovou Sirény a za vložkou Vítězná čp. 2993, a nepřehledná dopravní situace (zejména v okolí Penny Marketu).

Tady je to nepříjemné pro chodce Problematické pro pohyb chodců jsou přirozeně frekventované komunikace. Stávající přechody přes ulici Vítězná jsou (zejména u 5. věžového domu a u výjezdu z nám. Jana Masaryka) vnímány jako nebezpečné, což by mohla vyřešit probíhající rekonstrukce komunikace.

Stejně tak lidé poukazovali na chybějící přechody v ulici Sportovců v místech, kde jsou lidé zvyklí chodit do lesa. Výrazně problematická je pro chodce situace kolem Penny Marketu (přechod od 6. věžového domu + chybějící chodník v ulici Petrohradská). V menší míře se objevila upozornění na chybějící sjezdy pro kočárky při procházení sídlištěm v severojižním směru.

49

Tady je to nepříjemné pro cyklisty V této kategorii bylo vstupů poměrně málo. Problematické se nicméně jeví především okolí Vítězné ulice (v rozhovorech si lidé stěžovali, že cyklisté využívají chodník podél věžových domů a že zde pravidelně dochází ke kolizím s chodci), oblast kolem Penny Marketu, napojení na cyklostezku podél ulice Sportovců a také propojení mezi ulicí Petrohradská a U Vodojemu (zde je cesta pouze pro pěší).

OČIMA ŠKOLÁKŮ V rámci červnových workshopů měli žáci 8. tříd ZŠ Moskevská za úkol mapovat veřejný prostor v okolí věžových domů, vyjádřit své představy o tom, jak by mohl fungovat, a navrhnout změny. V rámci těchto tří půldenních setkání jsme měli možnost zjistit, jak dospívající prostor sídliště vnímají. Tady jsou hlavní postřehy: —— sídliště připadá žákům nudné, zanedbané, staré, šedivé – chtěli by ho pestřejší a barevnější, —— není místem k pobytu, ale prostorem, který je třeba rychle překonat, —— uvítali by hezčí chodníky, opravené ulice, méně aut, nějaké zpestření prostoru (např. jiný typ posezení než lavičky), —— po setmění vnímají cestu sídlištěm jako nekomfortní kvůli nedostatku světla, —— nejčastěji využívají prostor trafostanice v ulici Petrohradská (dá se tam schovat před učiteli, chodí se tam kouřit), případně lavičky za vložkou čp. 2993 (zejména chlapci), na těchto místech si dovedou představit nějaký workoutový prvek, —— před školou chybí místo, kde je možné počkat na spolužáky nebo rodiče, kteří je jedou vyzvednout, —— s prostorem před školou obecně nejsou moc spokojení, ale chválí školní zahradu.

Návrhy, které žáci v rámci projektu předkládali, se tak zaměřovaly z větší části na zkvalitnění cest, zlepšení zeleně, zařízení městského mobiliáře.

Všechny návrhy v digitalizované podobě jsou dostupné na www.kladno4.cz/skoly-workshop-2017

51

Střípky z červnového workshopu. Úkolem pro osmáky ze ZŠ Moskevská bylo zmapovat vymezený prostor kolem věžových domů, najít jeho přednosti a slabiny a následně navrhnout možné úpravy.

Ukázky zdařilých studentských projektů z dílny 8.B ZŠ Moskevská. Nahoře návrh zlepšení prostoru z projektu I po nás tu někdo bude, dole přehledná analýza z Projektu Z.

53

VIZE, PŘÁNÍ...

Jistým zdrojem informací o tom, jak by si lidé v ideálním případě představovali veřejný prostor sídliště, byla také soutěž Zlepšeme sídliště pod věžáky. Ve 3 kategoriích (Nápad za pětilitr, Genius loci a Sídlištní bizár) se sešlo celkem 19 projektů. Velká část z nich se týkala zatraktivnění veřejného prostoru pro volnočasový pobyt a pro rodiče s dětmi. Porota soutěže pracovala ve složení Ondřej Rys, Jaroslav Pergl, Nina Čampulka, Václav Kruliš a Alexandr Němec.

Kompletní přehled projektů je na webu www.kladno4.cz/soutez

Sportoviště, relax zóna a ohniště (Michaela Šímová) návrh / kategorie Nápad za pětilitr Posilovací prvky pro dospělé i děti. Obdoba Street work out hřiště na Sletišti. Tabule se cviky a informacemi. Lavičky na relax a různé odpadkové koše. Možná ještě „pítko“ by neškodilo. Stromy, keře, květiny lemující prostor sportoviště aneb zeleně není nikdy dost. hodnocení poroty Trojice dílčích řešení přináší různé náměty s relativně vysokou kvalitou grafického pojednání. Méně je již zohledněna proveditelnost či vhodnost návrhů do dané lokality. Použitelné se jeví sportoviště, byť je otázkou, zda duplikovat již existující zařízení na Sletišti. Možná by o něj ale zájem byl.

Omozaikování „domečků“ na popelnice (Gabriela Gabčik Beranová a Martina Jarkovská) návrh / kategorie Nápad za pětilitr (hlavní cena) Navrhujeme omozaikovat „domeček“ okolo popelnic v pastelových barvách jako jsou domovní znamení, inspiraci jsme hledaly právě u nich, proto motiv kruhu a přírody. Motivem bude buď verze „Strom s kruhy“ nebo „Kruhy“.

Mozaikování by mohlo probíhat od dubna do července 2018.

Na realizaci je třeba dobré počasí, mohlo by se pracovat v pátek a o víkendech s pomocí dobrovolníků pod naší taktovkou. Lepidlo a spárovačku budeme potřebovat zadotovat zvenku, dlaždičky jsme schopny sehnat zdarma (případně mohou přinést lidé). Můžeme omozaikovat celé, z obou delších stran a boků, nebo jen z jedné pohledové od věžáku. hodnocení poroty Návrh poměrně jasně a zřetelně popisuje celý průběh realizace nápadu, tedy omozaikování nevzhledných popelnicových stání, vystavěných v době nedávno minulé ze ztraceného bednění. Velice přínosné pro celkovou vizuální představu jsou přiložené grafické řešení v barvách vysokého ohně, odkazující k dobové výzdobě instalované na věžových domech, což návrhu přidává na hloubce. Zároveň oceňujeme možnost do realizace zapojit obyvatele v sídlišti, jde o aktivitu vhodnou pro všechny věkové kategorie. Je jen třeba zajistit, aby výsledek nebyl mezi domy přehnaně nápadný. Jednoznačně doporučujeme k realizaci.

55

Kuličková dráha (Olga Kačenková) návrh / kategorie Nápad za pětilitr (čestné uznání) Už nechceme jezdit hrát kuličky do Zruče nad Sázavou (je to dost z ruky)! Kupa betonu by se snad dala pořídit ne tak draho… Chceme kuličkovou dráhu do Rozdělova! hodnocení poroty Nápad zřídit herní prostor pro hraní kuliček (kuličkovou dráhu) je sám o sobě zajímavý a neotřelý, podobné místo může lákat ke hře nejen děti různých věkových kategorií, ale i rodiče. Otázkou je, jak areál funguje ve Zruči nad Sázavou a zda je přenositelný na Kladno. Zařízení vypadá celkem robustně, ale není zcela zřejmé, zda by mohlo (či mělo) být na veřejném prostranství a zda situování do sídliště je nejvhodnější.

Do 5 000 Kč by se realizace patrně nevešla, přesto návrh oceňujeme a dáváme k diskusi, zda by podobná volnočasová atrakce neměla v Kladně vzniknout.

Sídlištní pneumatiky (Veronika Skopcová) návrh / kategorie Sídlištní bizár (čestné uznání) Gumové pneumatiky na stromech jsou opravdu divné. Řekla bych, že měly ochraňovat stromy po zasazení před posekáním nebo celkově vymezit jich prostor.

V současné době jim prostor spíše omezují. hodnocení poroty Jednoznačně zajímavý a ojedinělý postřeh, dokumentující bizarní užití pneumatik, jakožto zřejmě ochrana borky na bázi kmene stromů či snad ozdobný, ozvláštňující prvek. Porota děkuje za tento postřeh, který by měl být podnětem k pokud možno co nejrychlejšímu odstranění pneumatik (vedle estetické nevzhlednosti také patrně škodí stromům, které obepínají). Před odstraněním by ovšem bylo žádoucí zdokumentovat stávající stav, který ilustruje jistou živelnost v zakládání zeleně v sídlišti.

CO DÁL? Půlroční mapování přineslo řadu podnětů, s nimiž není možné se vypořádat hned. Za spolek Halda chceme být do budoucna nadále nápomocní případným změnám sídliště v lepší místo k životu. Co by po zpracování tohoto materiálu mohlo následovat?

V krátkodobém horizontu —— realizace vítězného soutěžního návrhu na omozaikování stání pro popelnice, což by mohlo přispět k dalšímu propojení vazeb v sídlišti, —— návrh řešení prostoru mezi Jaltou a poštou, důraz na zapojení občanů sídliště do procesu jeho přeměny, —— zahájení jednání s vlastníkem Penny Marketu, zjištění možnosti úpravy okolí pro lepší prostupnost území, případně možnost místních využívat část parkoviště obchodu, změnu nájezdu na parkoviště (nebo alespoň lepší značení stávajícího vjezdu), —— konzultovat se správou a údržbou zeleně harmonogram prací v sídlišti a odstranění pneumatik kolem stromů, —— najít dočasné řešení pro prostor za vložkou Vítězná čp. 2993.

Ve střednědobém a krátkodobém horizontu —— připravit rámcový urbanistický plán sídliště zohledňující současné požadavky na dopravní obslužnost, průjezdnost, parkování, prostupnost pro chodce, —— připravit harmonogram obnovy zeleně v sídlišti, —— realizovat postupně proměny veřejného prostoru dílčích částí sídliště se zohledněním rámcového urbanistického plánu (nabízí se začít pásem podél věžových domů a ulicí Petrohradská)… …a samozřejmě mnoho dalšího ♥ 57

Změny na obzoru. Budou se do budoucího plánování moci výrazněji zapojit místní?

59

„Tohle je baronská čtvrť. To bylo vážně tak nádherný bydlení, nejhezčí po celym Kladně. Tak bysme se měli my všichni snažit, aby to tak zůstalo i dál.“ —z rozhovorů s pamětníky

„Řešíte p******y. Kdybyste radši zajistili parkovací místa a solidní silnice!“ —z facebookové diskuse