Michael Winkler: FRIEDENSTAUBE

„Ne však na dlouho, pane setníku.“ Ritscher k němu při‑ stoupil. „Nejdříve má gratulace k vašemu novému úkolu.

Vaše zásobování se již překládá v Oldenburgu.“ Námořnictvo dalo k dispozici dvě lodě, které měly násle‑ dovat F R I E DE NS TAU BE : Nákladní loď Jeho Veličen‑ stva J A KOB F UG G E R a loď Jeho Veličenstva A DM I R Á L H I PPE R . Lodě s reaktory Vril provozovala samotná Říše.

Proto se kromě obvyklého označení loď Jeho Veličenstva, coby označení pro vojenská námořní plavidla, zavedlo také označení nákladní loď Jeho Veličenstva.

J A KOB F UG G E R byla naddimenzovaná, částečně nově postavená, s nosností 10 000 tun na dnešní poměry nákladních objemů příliš velká loď. Zde se opět projevila filozofie Říše, podle které by dělníci z loděnic neměli ztra‑ tit vědomosti a schopnosti v oblasti stavby velkých lodí.

A DM I R Á L H I PPE R kdysi sloužila jako fregata B AY E R N u spolkového námořnictva. Při vlně záplav ji to vynes‑ lo na souš, k jejímu štěstí však ne příliš daleko do vnitro‑ zemí. Elektronické vybavení se už nedalo zachránit, tudíž vyzbrojení raketami nemělo žádný smysl. Vojenská lodě‑ nice Oldenburg loď vykuchala a opatřila ji novými nástav‑ bami i výzbrojí. Dnes nesla dva 165 mm kanóny ve dvou věžích, čtyři 40 mm dvojčata a dva vrhače vodních pum.

Přinejmenším další dva roky měla zůstat největší válečnou lodí námořnictva. „Na dnešní odpoledne mi byla přislíbena nová výzbroj“, informoval setník. „Kromě toho smím odevzdat jeden lístek s přáními.“ „T2-04?“ Peters kapitána přirozeně zpravil i o tom, jak by měla přestavba pokračovat dál. Létající talíř by měl dodat jeden generátor, jednu vysílačku a dostatek silanu k zacho‑ vání provozu generátoru po dalších 14 dní.

37