Co rekli nasi velikani o zidech

židovského kořistníka. U mnohých se setkáváme i s vylí‑ čením druhého, ještě odpudivějšího rysu židovské povahy, jejich orientální smyslnosti, která právě v mravně otřese‑ ných sociálně slabých vrstvách měla hojně obětí.

Zde jsme vlastně u kořene židovské otázky v českých zemích: mravní úpadek, Židy všemožně podporovaný, oslaboval národ hospodářsky, aby se Židy nemohl úspěšně soutěžit, a zároveň podlamoval rasové a národní uvědo‑ mění českých dívek a žen, že se stávaly jejich milenkami a posléze jimi byly odhazovány způsobem, jenž plně odpo‑ vídá nízkému názoru Židů na ženu jako předmět pouhé rozkoše… Je proto pochopitelné, že i při vysokém a ušlech‑ tilém názoru českého člověka na ženu, jenž se tak krásně zračí v národních písních, v nichž není téměř erotismu, na rozdíl od jiných národů, ale naopak spíše zbožnění dívčí krásy, typického znaku českého plemene, se nízká židovská smyslnost vždy setkávala s netajeným odporem veřejnosti bez rozdílu stavu a byla zvěčněna v mnoha povídkách a románech. Ne nadarmo býval právě sociálně nejslabší tvor tehdejší doby, česká služka a dělnice, před‑ mětem židovského kořistnictví, jež, jak se zdá, bylo tehdy tak běžné jako vyždímání pracovních sil dělného lidu až do morku kostí a odhození nepotřebných mezi žebráky, odká‑ zané na veřejnou dobročinnost, pakli nedostatek zdravot‑ ních a zabezpečovacích zařízení neučinil konec životu tak mnohých!

Většinou děl našich nejlepších mužů se jako červená nit vine žaloba na toto stupňované drancování nejsvětějších statků národa: pracovních sil a zdraví lidu, cti jeho dcer a velikého přírodního bohatství, jež se u nejjasnozřivějších jevilo jako druh posedlosti uchvátit, co se jen dá pro syny a dcery Izraele, než se módními hesly zmámený národ probudí a setřese je jako obtížný hmyz! Dovedl­­­‑li přesto 12