prokazuje stejně samotný dům jako Müllerova vila, který vytváří ostrou hranici mezi exteriérem, byť i zkrocenou přírodou zahrady, a interiérem. Příroda se přesouvá do interiéru jen v podobě dekorace. Může být označen za jeden z příkladů, kdy vnitřní prostor domu se snaží být v maximální možné míře nezávislý na svém okolí. Dům je prostředkem popření vztahu k okolí, k závislosti na prostředí a jeho cyklických i lineárních proměnách. Vnějšek je zarámovaným obrazem Hradčan. Brněnský historik architektury Zdeněk Kudělka došel k tomu, že prostorové uspořádání vychází z představy jednotného a uzavřeného prostoru, v němž je nadřazen kolektivní život rodiny nad individuální život rodinných příslušníků. „Bydlet tak znamená pro Loose především být na určitém místě důvěrně doma, k domu trvale příslušet a pod jeho ochranou být.“28 Jeden z nejsledovanějších japonských architektů dneška Sou Fujimoto, který navrhl více domů s rozvinutým prostorovým plánem, se k přírodě oproti Loosovi staví zcela opačně: často píše a hovoří o zkušenosti lesa29, kterou se snaží umělými materiály a prostředky přiblížit. Rozvinutý prostorový plán je prostředkem, jak ztělesnit otevřenou a současně nerozmělněnou zkušenost místa. Právě proto jeho domy nemají tak jednoznačně definovaný přechod interiéru a exteriéru, snaha je budovat místo ne jako sebestředný prvek, ale jako bod v síti. Tento bod se do sítě zapojuje fázemi přechodu, kdy intimní prostor se odsouvá na samotnou mez možnosti své existence. Dům NA (2010) byl postaven na velmi malé parcele a prostorový plán je praktickým řešením, jak umožnit obyvatelům využívat jej maximálně. Plochy domu jsou rozloženy do 21 různě velikých plošin, které nemají vždy jasně určenou funkci, a právě tato flexibilita užití prostoru a prvků, jež ho tvoří, má přes omezenou velikost nabídnout pestré možnosti využití a zkušenosti místa. Dřevěný dům (2006) rozrušuje také funkční definice jednotlivých částí, stojí jako otevřená struktura prostorového kontinua, procházejícího těmito umně seskládanými trámy. U ateliéru Bow-Wow se objevuje s Loosem podobná náklonost k jednoduchosti věcí a odpor k přebytečnému designu. Yoshiharu Tsukamoto k tomu řekl: „Někteří architekti mohou používat řekněme výsadkářskou metodu a zčistajasna umístí něco úplně nového do již nějak dané situace. Ale to my dělat nechceme. Jsme přesvědčeni, že je mnohem zajímavější podporovat to, jak se lidé na daném místě chovají.“ 30 Ovšem do toho spadá nejen chování uvnitř, ale také kolem budovy. Yoshiharu Tsukamoto a Momoyo Kaijima uvažují synteticky, kdy do celkového návrhu vkládají i fyzické projevy světla, vzduchu, tepla, větru, vody a také chování budovy k okolí. Už v tom je jasné sledování důrazu na provázanost s okolím. V případě věže Machiya (2010) je prostorový plán také důsledkem složitých podmínek malé parcely. Přitom je vnitřek strukturován jasně do pater, která ale zachovávají kontinuitu. V případě domu Poli (2005) od Pezo von Ellrichshausen je důraz kladen také především na vytvoření komplexní kompozice vztahů místností. Tento konkrétní případ je řešením proměnlivé funkce soukromé na poloveřejnou stavbu. V případě nutnosti uměleckých událostí lze prostor zcela vyčistit a zdůraznit jeho koncepční stránku, protože všechny nutné vybavenosti domu jsou situovány do mohutných zdí. Přitom i tato zkušenost se neuzavírá do sebe, vychází z propojování interiéru a exteriéru, a to i přes hmotnou přítomnost vymezení vnitřku. Ten je v juxtapozici k hmotě křehký, či překvapivě otevřený a propojený. Zkušenost, o kterou chilská partnerská dvojice usiluje, je totalita daného místa i s jeho horizonty, jistoty zkušenosti místa a jeho otevřenosti. Na prostorové uvažování jsem se Sofie von Ellrichshausen a Mauricia Peza ptal a shodli se, že důležité je už v koncepční fázi definovat vztahy prostorů.
20|21
28
Citováno podle Jiří Kroupa, Architektonický prostor. Zdeněk Kudělka a „brněnská škola dějin umění“, in: Jan Galeta, Petra Lexová, Lenka Vrlíková (edd.), Prostor v architektuře a brněnská škola dějin umění, Brno 2019, s. 39. 29 Srov. Zdena Zedníčková, Between Nature and Architecture: Sou Fujimoto Discusses his Aapproach to Design, Designboom, https://www.designboom.com/architecture/soufujimoto-interview-prague-resite-06-29-2018/, vyhledáno 5. 4. 2020. 30 Moe Onishi, Yoshiharu Tsukamoto, Window Research Institute, https://madoken.jp/en/interviews/4959/, vyhledáno 6. 4. 2015.