Andrés Sánchez Robayna, Tím velkým mořem

Vyzvánění jsou slabiky.

ANDRÉS TÍ M řtu je SÁ NC H E Z VE L K Ý M stejně jako slova ROBAY NA MOěE M za rána, které se vrací, ř

Petr Zavadil

a za toho, které jednou pijde.

Toí se a toí bez ustání, zraují, slovo, vzduch. řžě čňč

Poezie

47

andrés sánchez robayna (1952 v Santa Brígida, Gran Canaria) patří mezi nejvýraznější španělské básníky současnosti.

Zpočátku autor téměř experimentující poezie, kterou také překládal z katalánštiny (například Joana Brossu).

A zároveň intenzivní čtenář španělských mystiků a barokních mistrů. Básník paměti a touhy, do kterých se neustále snaží pronikat co možno nejhlouběji. Čím dál křehčí kvůli ztrátám, které ho cejchují při potkávání světa.

Ve Fra v yšlo

V těle světa 2007

Éditions Fra

Andrés Sánchez Robayna přeložil

Petr Zavadil

Tím velkým mořem

Andrés Sánchez Robayna Tím velkým mořem Ze španělského originálu Por el gran mar (Galaxia Gutenberg, Barcelona 2019) přeložil Petr Zavadil Redaktor Tašo Andjelkovski Fotografie na obálce Nong Vang, 2021 Design Nusle(.org) Vydalo Éditions Fra, Šafaříkova 15, 120 00 Praha 2, Fra.cz, roku 2022 jako svou 216. publikaci Vytiskla tiskárna Akcent, Vimperk Vydání první ab029

© Éditions Fra, 2022 © Andrés Sánchez Robayna, 2019 Por el gran mar © Galaxia Gutenberg, 2019 Translation © Petr Zavadil, 2022 Cover photo by Nong Vang, 2021 Author photo © Antonio Heredia, 2016 Design © Nusle, 2022 isbn 978-80-7521-203-0

Nell’ordine ch’io dico sono accline tutte nature, per diverse sorti, piú al principio loro e men vicine; onde si muovono a diversi porti per lo gran mar dell’essere, e ciascuna con istinto a lei dato che là porti. paradiso, i, 109–114

Fra

Všechny bytosti se mu podřídily a každá bytost o něm v nitru ví, ta víc, ta méně, to podle své síly, a poslepu se nikdy neplaví tím velkým mořem bytí jako čluny, tuší, kde mohou najít přístavy. (překlad vladimíra mikeše)

I Vlna se sune, pozoruj ji, vlna v hynoucím odpoledni, v utišení, dotéká až k tvému tělu, obejmi ji přesně v okamžiku tohoto spiknutí, vlna plyne pod mraky, jež se dlouží, z jakých hlubin, ne, nevíš, z jaké hmoty, k jaké hranici, k jakým okrajům, jež nevidíš, beze stop, po jakých svazích vzduchu, zaplavuje kopřivy, pryšce, hrušeň, skálu bez počátku a touhu bez konce, mezní písky v poledním světle, které oslňuje, a v noci, jež oslepuje, přikrývá

9

10 podmanivé vzpomínky i potupná zapomínání, je to jednota, snad, to, čemu říkají (říkáš) Jednota, a plynou vzduchem kruhy Jednoho, kruhy, jež jsou právě vzduchem nad našimi hlavami, kruhy, které se vznášejí ve vzduchu a protínají ho, plují nad horami, nad stržemi tvarovanými tahem větru, ulicemi, parky, nárožími, jež vítr bičuje a kouše, paměť obličejů, paměť dní a nocí, budoucnost, která se boří do minulosti, a minulost vtékající teď do tvých rukou, přichází z počátku, vrací se, vlna se hrne

11 a pak se postupně zavíjí do šíře, sama do sebe, stahuje se a pomalu se vrací na ten samý písek a prostírá se, jaký vítr ti ji nese až do náruče, jakoby v kruzích se protahuje, pozoruj ji, sune se nekonečně z moře dětství.

II Rodinný dům pod mraky, srpnové ráno, loubí, hrozny visely ze světla, vlastnila mě přítomnost, vzduch vál bílým pokojem a postel ještě nesla stopu těla zrozeného v jasu úsvitu.

A najednou zvony, volání, snad zpráva o jiném světle, v hebkém zvonění se ozývala kypící radost, vlasy česané matkou, která utěsňuje okna a vládne v závětrném vzduchu, v domě, ve dni, v přítomnosti.

13

III Bylo to jen vábivé volání, ozvěna, snad, zpoza hor, zpoza neviditelna. A přesto, jak nyní ve mně přebývá ten živoucí zvuk, vibrace bronzu a cínu, která zní ve světle a šíří je hloub do mého nitra, živé, věčné? Šel jsem po kamínkové cestě, ranní slunce prosvěcovalo mangovníky, léto halilo červenou, suchou půdu.

Holá strž nabízela své kameny soucitu oka, ráno se vrhalo, bílé jak prostěradlo, do surovosti světla.

Vlny vyzvánění doléhaly a šířily ticho, dlouhá diastola zvuku, která se linula ze slunečního srdce.

Půvabná sýkorka skákala po kaktusech.

15

16 Jak může, nyní, to jásání bronzu znít ve mně, niternější než to, co je nejhlouběji mé?

Přebývám v tom zvonu a zvuku, jako ony přebývají ve mně, zlomek trvání rozptýlený ve věčnosti.

IV Bez opory, ztracený, blížím se k okrajům vzpomínky jako noční zvíře k ohni, k malé hranici, jež by až k sobě přivábila žíznivé zvíře a noc by se donekonečna šířila nad plameny.

Proč padá teď to zvučné vyzvánění do uchvácené výdutě, do chrámu, který je přijímá a pohlcuje, a stává se jeho nejniternějším jměním, tím, co mu dává poznání, a tedy smysl?

Ach, noční ráno, dalo by se říci, že je září a chrámem to komíhání zvonů, které planou za temného rána jako oheň v nezničitelné noci. A jdu zpátky, bloumám na okrajích. Vzpomínka mě vede až na místo, kam se vracím, ne v přítomném čase, ale v přítomnosti.

Nedívají se teď ve mně oči dětství, nýbrž oči dítěte znovu narozeného ve vzpomínce.

17

V Zvony odbíjejí jen tak, bez konce, po ránu, a je to, jako by zvonily dovnitř sebe, do hmoty, a prostíraly se do věčnosti. Vyzvánění je tříska trvání v zrcadlivém světle času.

Vzpomínka neleží: točí se a točí nebo se možná já točím v ní.

A kolem té vzpomínky se točí ranní noc zvonů.

19

VI Spatřil jsem ho jednou odpoledne, u domu, uprostřed cesty, skoro neskutečného ptáka, odkud asi přiletěl, z jakých krajních nebes, jakoby z druhé strany skutečnosti. Nemohl jsem odtrhnout pohled od jeho chocholu, pohádka na dosah, před mýma očima, v pochybnosti, v nemyslitelném.

Začala mě vyživovat nevědomost. Učil jsem se nevědět. Ten pták byl učitelem všeho, co se stávalo nezničitelným.

Byl zraněný, sotva mohl chodit, pohybovat se vzduchem se složenými perutěmi křídel. Pečlivě jsem se o něj pár dní staral, dokud se postupně znovu nevznesl, s křídly prostřenými do května. A ve vzduchu byly chomáče chocholu černější.

21

Éditions Fra 001 Thomas Ernest Hulme, Modlitba 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045

za úsměv luny Richard Caddel, Slova straky The Magpie Words Imagisté Vítr z Narragansettu One Stop Stories Vladimír Sadek, Židovská mystika Kang Čol-hwan, Pierre Rigoulot, Pchjongjangská akvária Joyce Mansour, Výkřiky Eugénio de Andrade, Svrchovanost José Ángel Valente, V kořenech světla ryby Alena Nádvorníková, Anebo ne Ou bien non Helen Lawsonová, Odvaha za úsvitu Courage at Daybreak Raúl Rivero, Důkazy spojení Antologie nové české literatury 1995–2004 Elizabeth Bishopová, Umění ztrácet Ernest F. Fenollosa, Ezra Pound, Čínský písemný znak jako básnické médium Petr Mikeš, Jen slova/Just Words Petr Borkovec, Vnitrozemí Roland Barthes, Světlá komora Tomáš Pospiszyl, Srovnávací studie Ernst Jandl, Friederike Mayröckerová, Experimentální hry Petr Král, Arco a jiné prózy Jurij Odarčenko, Verše do alba Muhammad Šukrí, Nahý chleba Jan Jařab, Šíleně pomalá revoluce Antologie současné lotyšské poezie Guillermo Rosales, Boarding home Catherine Ébert-Zeminová, Bludný kruh Jano Pavlík Viola Fischerová, Předkonec Blanca Varela, Křídla na konci všeho Erich Fried, Milostné básně Shitao, Malířské rozpravy Mnicha Okurky Petr Měrka, Telekristus a Mentál Zápisky z mrtvého ostrova Bytosti schopné zemřít Jonáš Hájek, Suť Viola Fischerová, Písečné dítě Yasmina Reza, Zoufalství Richard Caddel, Psaní v temnotě Writing in the Dark Polona Glavanová, Noc v Evropě Andrés Sánchez Robayna, V těle světa Michal Witkowski, Chlípnice Jerzy Pilch, U strážnýho anděla Emanuel Mandler, Poslední Branibor a jiné příběhy

046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066 067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078 080 081 083 085 086 088 090 091 092 093 094 095 096 097 098 099

František Kautman, Alternativy Giuseppe Culicchia, Kolo, kolo mlýnský Orhan Pamuk, Nový život László Darvasi, Nejsmutnější kapela na světě Yasmina Reza, Adam Haberberg Dorota Masłowska, Královnina šavle Jean-Claude Izzo, Totální chaos Zafer Şenocak, V novém světě Guy Viarre, Bílé předání Sławomir Mrožek, Kohout, Lišák a já John Berger, O pohledu Fotostrojka Georges Didi-Huberman, Ninfa moderna Jakub Řehák, Světla mezi prkny Petr Borkovec, Berlínský sešit Zápisky ze Saint-Nazaire Szilárd Borbély, Berlin-Hamlet Václav Durych, Černé tečky Ladislav Šerý, Laserová romance 2 Vladimír Sadek, Židovská mystika Fra Blank. Reader Cena Jindřicha Chalupeckého 2006 Martin Kubát, Je večer, vypusťte čerta!

Atík Rahímí, Tisíc domů snu a hrůzy Carlos Victoria, Stíny na pláži Dario Fo, Polomyšín Médium kurátor Karel Císař, Věci, o kterých s nikým ne­mluvím Ladislav Šerý, Laserová romance 3 Václav Benda, Noční kádrový dotazník a jiné boje C. B. Levensonová, Buddhismus David Voda, Sněhy a další Viola Fischerová, Domek na vinici Chez Erik. Kuchařka Fra Carlos A. Aguilera, Teorie o čínské duši Róbert Gál, Na křídlech/Agnomie Bohumil Nuska, Malé příběhy Tahar Ben Jelloun, Poslední přítel Antonio Gamoneda, Tohle světlo Jonáš Hájek, Vlastivěda Dorota Masłowská, Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky Tašo Andjelkovski, Mirny Lidia Amejko, Známé příběhy Liāna Langa, Sešit antén Vilém Flusser, Za filosofii fotografie Sylva Fischerová, Pasáž Ernesto Santana, El Carnaval y los Muertos Kamil Bouška, Oheň po slavnosti Karel Urianek, Beránek Petr Měrka, Fantasmagorie televize

100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148

Fernando Vallejo, Madona zabijáků Viktor Špaček, Co drží Nizozemí Serhij Žadan, Big Mac Andrzej Bart, Továrna na mucholapky Krisztina Tóthová, Čárový kód Gertruda Steinová, Mluvit a naslouchat Pier Paolo Passolini, Zuřivý vzdor Antologie současné polské poezie Jean-Claude Izzo, Chourmo Frédéric Beigbeder, Povídky psané pod vlivem extáze Viola Fischerová, Hrana Ahmel Echevarría, Días de Entrenamiento Ondřej Horák, Mrtvá schránka Michal Witkowski, Královna Barbara Roland Barthes, Říše znaků Martin Kubát, Čistka Martha Acosta Alvarez, La periferia Sławomir Mrożek, Ti, co mě nesou Veronika Bendová, Nonstop Eufrat Ivana Myšková, Nícení Ondřej Buddeus, rorýsy Petr Borkovec, Milostné básně Roland Barthes o Rolandu Barthesovi Cédric Demangeot, Slota Jakub Řehák, Past na Brigitu Jean-Philippe Toussaint, Koupelna Guillermo Cabrera Infante, Tři truchliví tygři tento chléb přežvykovat, psacími písmeny Jana Šrámková, Zázemí Jan Frolík, Útěcha z ornitologie Martina Blažeková, Lom Šest slovenských básníků Juliana Sokolová, My house will have a roof /Môj dom bude mať strechu Wanda Heinrichová, Jehla sestupuje Frank Correa, Larga es la noche Petr Borkovec, Herbář k čemusi horšímu Ángel Santiesteban Prats, El verano en que Dios dormía Kateřina Rudčenková, Chůze po dunách Ondřej Lipár, Komponent Samanta Schweblin, Ptáci v ústech Alena Kotzmannová Rafani Petr Borkovec, Zlodějíček Kristina Láníková, Pomlčka v těle Krisztina Tóthová, Akvárium Sylwia Chutnik, Kapesní atlas žen Álvaro Enrigue, Podchlazení Abel Arcos, 9550: una posible interpretación del azul Luboš Svoboda, Vypadáme, že máváme

149 150 151 152 153 154 155 156 157 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 195 196 197 198

Petr Maděra, Filtrační papíry Lukáš Horák, Amensch Kde i mrtví pochodují Petr Král, Město je náš les Alžběta Michalová, Zřetelně nevyprávíš nil, úvod Alda Merini, Nepřibližuj se ke mně, poezie Miloslav Topinka, Probouzení Ladislav Šerý, Nikdy nebylo líp Pomlčky v těle Petr Borkovec, Wernisch Nicanor Parra, Jiné básně Jurij Andruchovyč, Moskoviada Adéla Knapová, Nemožnost nuly Julio Jiménez, Un mundo tan blanco Zuzana Lazarová, Železná košile Nonardo Perea, Los amores ejemplares Kamil Bouška, Hemisféry Hroby v povětří. Poezie Bukoviny Bernard Noël, Výřezy z těla Adéla Knapová, Slabikář Robert Krumphanzl, Sen s výčitkami Jakub Řehák, Dny plné usínání Abel Fernández-Larrea, Shlemiel Petr Borkovec, Lido di Dante Petr Borkovec, Rozvláčná vyjádření radosti Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof Kamil Bouška, Inventura Miroslav Olšovský, Tahiti v hlavě Alexej Cvetkov, Král utopenců Gérard Dubey, Sociální pouto v éře virtuality Tamás Jónás, Tatitatitati Veronika Bendová, Vytěženej kraj Adéla Knapová, Předvoj José Alberto Velázquez, Cierra los ojos, no respires Clemens J. Setz, Láska za časů Mahlstadtského dítěte Kristina Láníková, Úvahy nad zájmeny Petr Borkovec, Petříček Sellier & Petříček Bellot Šest německých básníků Tašo Andjelkovski, nid Jakub Řehák, Obyvatelé Bytosti schopné zemřít (2. vydání) Tomáš Gabriel, Údolí pokusu o výsadbu bříz Luboš Svoboda, Rád čichám ke zvířatům, která jsi vycpala ty Martin Poch, Strana Marzanna Bogumiła Kielarová, Zatopený estuár

199 Veronika Bendová, Vytěženej kraj 200 201 202 203 204 205 206 207 208

(2. vydání) Pavel Klusák, Uvnitř banánu Martha Luisa Hernández, La puta y el hurón Petr Borkovec, Sebrat klacek Elsa Aids, Přípravy na všechno Petr Borkovec, Lido di Dante (3. vydání) Vladislav Chodasevič, Porcelánový věnec David Voda, Automat na plyšáky Cédric Demangeot, Útržky Sněhurčina kožichu Ondřej Horák, Pohlavní styky

Éditions Fra Šafaříkova 15, Praha 2

209 Martina Blažeková, Prologomény 210 Zofia Bałdyga, Poslední cestopisy 211 Petr Borkovec, Petříček Sellier

& Petříček Bellot (2. vydání) Gertruda Steinová, Mluvit a naslouchat (2. vydání) 213 Rodrigue Marques de Souza, Oslnění 214 Ladislav Šerý, Nikdy nebylo líp (2. vydání) 215 Ricardo Alberto Pérez, Arácnidos 216 Andrés Sánchez Robayna, Tím velkým mořem 217 Petr Borkovec, Sebrat klacek (2. vydání) 212

Fb.me/EditionsFra Fra.cz

Nové

Dětství je sprostá koupel

Rodrigue Marques de Souza je ze všech lidí, které znám, jediný, koho podezírám, že je jakýmsi básníkem v ryzím stavu.

Od hlavy k patě ztělesňuje poezii ( jeho přítomnost a jeho ticho, jeho divokost a jeho něha, jeho práce a jeho půvab) natolik, že se dá říct: poezie, to je on. Rodrigue je sám o sobě veškerou poezií. cédric demangeot Rodrigue Marques de Souza Oslnění Brož. vazba, 212 s., dpc 259 kč, Fra 2021, isbn 9788075212009

Podle mě se básník musí neustále vyhýbat nástrahám soukromí, zahlcení subjektivitou, aby se dostal do otevřené zóny, kde se potkává svět. Ze zkoumání vlastního vědomí se musí propracovat k odosobnění, protože jinak jeho zkušenost bude nadále podřízená jakémusi bezvýchodnému labyrintu. Možná že bychom mohli to, o co básník usiluje, paradoxně nazvat intimitou širých prostor, vstoupením do „vnějšku“, pronikáním do světla. Na druhou stranu je zdrženlivost, schopnost vyslovovat pouze částečně, jedním z darů básnického slova ve všech kulturách.

Básnické slovo říká a mlčí zároveň. andrés sánchez robayna

dpc 159 Kč ISBN 978-80-7521-203-0

Cover photo by Nong Vang, 2021 Author photo © Antonio Heredia, 2016

Fra.cz