sRGB
~ Okienko Mariána Cintorína 00 : 0 1 : 1 0
~ RGB – – : – – : – – ~ Satori 00 : 0 1 : 4 2 ~ Distance
Zkreslena 00 : 0 3 : 3 9
EDITORIAL 00 : 0 0 : 3 6
Editorial 00 : 0 1 : 0 1
Tak y jste měli silvestrovsk ý večer plný třeskut ých ergébéček? RGB začíná pronikat do mnoha odvět ví. Trouflo si už i na lét y prověřenou polygrafii a jeho snaha bořit zavedené konvence vnímání tištěného obrazu mnohým z nás zamotala hlavu. Tohle číslo projelo mašinou, která si říká „sRGBprint“ a je složeno z mozaik y barev, jejímž t vůrcům pouhé RGB nestačí. Teorie z pr vního patra sice lehce v ybočuje od tématu, za to však v y važuje jinak obrazovou kadenci. Prodlužka dvou předcházejících soutěží připomíná, že kdo neotálí, získá.
4 — 5
Okienko Mariana Cintorina 00 : 0 1 : 1 0
---Drahí moji čitatelia, som veľmi znepokojený vašim nezáujmom obohatiť vlastnú zbierku o drahocenná umelecké diela! Tomu skrátka neverím a naposledy predlžujem obe súťaže z prvého a druhého čísla flo ~ do 31. 1. 2011 ! ! ! Pre tých, ktorí minulá čísla časopisu už výhodne predal v zberni papiera, premenili v kachliach na teplo, alebo inak prakticky využili pre istotu pripomínam pravidlá súťaží > > > >
Alex Yordanová 1 , PM / Mar tin Novák 1 , FO
6 — 7
~ Okienko Mariána Cintorína >>>> 1 KREATIVNÝ DUCH / creative ghost Pravidlá súťaže: Každý súťažiaci môže poslať jednu a viac fotografií. Podľa ľubovôle môže teda poslať fotografií koľko chce, takto sa zvyšuje nádeje na výhru! Zároveň by si mal každý súťažiaci uvedomi ť , že nezáleží na kvant i te, ale na kvalite!
Foto-
grafii musia súťažiaci zhotoviť sám. Kradnuté fotografie budú zo súťaže vylúčené! (Ak sa pozná, že sú kradnuté, inak to nevadí.) Digitálna manipulácia nie je v dnešnej dobe prekážkou, médiá to napokon potvrdzujú. Pošlite mi jeho fotografiu. 2 LANDArtista Súťažná otázka: Podľa jednej zo súčasných téz skomírá v súčasnosti krajina vo zmysle nástroja (umelecké) interpretácie, je na okraji záujmu tvorcov, tak divákov, zatiaľ čo krajina vo význame — Krajina ako nástroj aj téma priameho zasahovania a manipulácia s ľudským, ale aj ne-ľudským prostredím - sa stala jedným z hlavných tém nielen umelcov, ale nakoniec aj filozofov a environmentálnych teoretikov. Znate nejakeho umelca, ktorý sa zaoberá témou zasahovania do krajiny? Pokud áno, napiste mi jej! Adresa pro zasilani do sutazi je floumagazin@gmail.com Váš Marián Cintorín
----
8 — 9
Na technické médium, kterým je kamera, jsem aplikoval jednu z duchovně filozofických myšlenek.Jde o procitnutí formou meditace, kterou se zaměřujeme na naše vědomí (pohlížíme na toho, kdo se dívá). Tato situace je přirovnávána k pohledu do zrcadla. Velmi zjednodušeně a ve zkratce, když jsme schopni naše vědomí plně prožít, dochází k uvědomění, že vědomí není nijak ohraničeno. Nenalézáme jeho hranice, jelikož v sobě nenacházíme nic, co bychom mohli označit jako „já“. V tomto okamžiku pohlížíme na náš život z nadhledu, tudíž můžeme jednat nezaujatě a s lehkostí a vždy v propojení s ostatními bytostmi a kosmem. Tento stav lze definovat jako procitnutí nebo osvícení. V rámci moderní kultury a vnímání reality skrze média je moment spatření kamery v odrazu zrcadla objektivizující realitu. Dochází zde k jakémusi prázdnu a to proto, že zde kamera nedisponuje žádným vědomím, můžeme si plně uvědomit její omezení a iluzivnost. Iluze, kterou sledujeme ve formě televizních zpráv, filmů atd., má rozhodně nepopiratelný hluboký vliv na psychiku diváka. Diváci se vžívají do příběhů, které jim tvůrce zprostředkoval přes toto médium. Předkládá svůj tunel reality, který se může skutečnosti dalece vzdalovat, i když se ji snaží přiblížit. Divák si nezachovává odstup a předkládaný příběh prožívá osobně, nedochází tedy k uvědomění si pozadí ani samotného média, kterým mu je obraz zprostředkován.
Jan Kratochvíla, PE
10 — 1 1
Mar tin Novák 1 , FO
12 — 1 3
Distance zkreslena 00 : 0 3 : 3 9
---George Hladík / Martin Holland / Richard Loskot / Aleš Loziak / František „Janýš“ Novotný / Libor Svoboda
Koncept výstavy navozuje zvláštní atmosféru komunikace jednotlivých děl z pohledu mladých umělců. Někteří prožili životní zkoušku odcizení a sebehledání se v jiném prostředí, jiní vyjadřují své osobní pocity z manipulace, protesty proti masové kultuře, technice a konzumu. Všechny autory dohromady spojuje činnost hry, hledání a prohlubování subjektivních zážitků. Nejde ani o to, kdo je kdo – Čech nebo Angličan, ale o tápání a hledání člověka, který se z ničeho
Posledního listopadového dne tohoto roku proběhla vernisáž výstavy v galerii Vane (Newcastle
nic ocitne v cizím prostředí, problému globalizace současného světa, technizace lidských hodnot
upon Tyne, UK). Jednalo se o výstavu s názvem Distance zkreslena, kterou připravila pro anglické
způsobené internetovou komunikací, odhodlanou překonávat nekonečné vzdálenosti, pomáhající
publikum mladá kurátorka z Čech. Anna Šlocarová je v současné době na pracovní stáži v Anglii,
udržet kontakt mezi lidmi, umožňující každému uživateli „být“ v obraze. Společně s její hrozbou
kde v rámci oboru Kurátorská studia Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem pracuje
nemožnosti vyskytovat se ve světě, do kterého jsme podle Hiedeggera „vrženi“ za účelem starat
v galerii Vane. Již v minulosti jsme společně připravovaly roční koncept a realizaci jednotlivých
se o své bytí (Bytí a čas), vyskytovat se pouze ve vizuálním umělém světě, člověkem vytvořeným
výstav alternativní Galerie Armaturka v Ústí nad Labem. Výstava pro Vane tudíž není její první
a tudíž nepřirozeným. Existenci nelze od světa a druhých lidí oddělit – „mé bytí je vždy spo-
a věřím, že ani poslední, kterou prezentuje veřejnosti ať už doma v Čechách či v zahraničí.
lubytím ve světě“. Přirozený svět je nesmírný a neohraničený prostor, vůči němuž se člověk
Galerie Vane je institucí vedená Paulem Stonem a Christopherem Yeatsem, kteří se orientují na
vymezuje, má potřebu zakotvit a zorientovat se. Tématem výstavy je pobyt v „novém“ prostředí,
prezentaci a prodej současných autorů.
fyzická vzdálenost od domova a míra manipulace prostřednictvím mocného vlivu internetu, médií
Newcastle upon Tyne je moderní a progresivní město s ohromnými komplexy budov (obchodního
a snadné dostupnosti cestování- to vše reflektované uměním.
centra na Eldon Square, které prorůstá městem jako spletitý organismus) a početnými, impozantními mosty přes řeku Tyne. Galerie Vane se nachází blízko řeky v industriální části města
Jak uvádí autorka výstavy v tiskové zprávě cit. „Vystavená díla se pohybují na hranici reality
v ohromné cihlové budově, kde je pro výstavní aktivity vyhraněná menší místnost cca (7,55m
a fikce, zabývají se otázkou skutečného a přechodného domova, kterým se může stát i iluzorní
x 6,4m). Kdo z čtenářů bude znát ústeckou Armaturku, jistě mu jí tato charakteristika tamní
prostředí. Komunikace a sociální interakce probíhá velkou měrou skrze digitální média a inter-
galerie připomene.
net. Současný trend nám diktuje používat ke komunikaci různé druhy messengerů či internetové sítě jako je Facebook aj. Místo nezpochybnitelných map využíváme internetové vizuální aplikace
Cílem české kurátorky bylo konfrontovat své vlastní pocity s podobnými zážitky vybraných
jako je GoogleEarth nebo GPS navigační systém v automobilech při podnikání „reálné“ cesty.
autorů – umělců. Téma je tedy pojato v rámci osobního cítení, v pozici člověka daleko od domova,
V současném světě nabytém informacemi může dostát skutečná vzdálenost značného zkreslení.
začleňujícího se do tradic, trendů a stylů, i když v době globalizace a jednotné evropské kultury,
Pravděpodobně vede tento fakt k jisté dezorientaci a zmatení jedince. Tím dochází k vlastní rela-
přesto charakteristických a svébytných pro kulturu anglickou. Anna zvolila cestu komunikace,
tivizaci pojmu, který začíná být vnímán přes nereálné obrazy. Teskníme po něčem hmatatelném,
tolerence a vzájemného pochopení. Zdejšímu publiku představila umělce z České republiky. Ruka
po knize plné stránek místo plošného monitoru…“
vedoucí její výběr nesáhla daleko od prostředí jí tak dobře známého. Oslovila studenty, absolven-
V tomto postoji hledáme odpovědi na otázku, zda opravdu toužíme po odcizení vlastní identity,
ty a pracovníky Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem z kateder elektronického obrazu, vi-
kdy se proměníme v pouhý obrázek na monitoru počítače? Když pociťujeme sebe sami jako
zuální komunikace a fotografie. Představila tak zlomek současného českého umění používajícího
předmět. Toto zvěcnění člověka má zásadní vliv na jeho sebe-odcizení. Prožíváme anonymní život
nová média, konfrontovala české umělce s anglickým absolventem studijního programu Photog-
na způsob věci – necháme sebou manipulovat, zbavujeme se vlastní zodpovědnosti za svůj život,
raphy, navodila existenční otázky, porovnala odlišné autentické přístupy jednotlivých umělců ke
stáváme se součástí anonymní masy, v protikladu k autentickému bytí.
zvolenému tématu, které sama prožívala. Lucie Kabrlová, KS
14 — 1 5
Okienko Mariana Cintorina
Satori aneb přesmyk do skladebnosti obrazu
00 : 0 1 : 3 1
00 : 0 3 : 3 9
----
---Problematika RGB v AAA
~ Jiří Sorůvka: Smrtící injekce (2003)
Musím sa priznať k jednej svojej vášni, malé neresti. Som amatérsky barman. Medzi nami umelci je nás viac, možno viac než si dokážete predstaviť a tak logicky musela vzniknúť medzinárodná organizácia, ktorej som členom. Nie je na tom nič divného, je všeobecne známe, že výtvarníci majú cit pre farby, čo sa prejavuje najmä pri príprave miešaných nápojov, naviac je umelcom, pokiaľ nie sú úplne bez peňazí alkohol často múzou. A čo
František Frances (*1973) v básni Elektrický šok píše:
to má spoločné s RGB? Veľa. Koľko nevzhľadných a nejedlých nápojov bolo vyliate alebo zanech-
>Nekonečný tělo napnutý jak tětiva. Na lýtku těžký hejno piraní, jak probíjí uzemnění, anebo taky
v našej asociácii AAA (Art and Alcohol) už 2.rok. Ide o to, že sa členovia asociácie rozdelili na
alo na konzumentoch následky! A nemuselo to tak byť, nebyť RGB. Túto problematiku riešime
jen obyčejná křeč. To v tý chvíli nevíš, když se probouzíš z narkózy do nekonečný bolesti plamenů,
tri tábory, pričom západny umelci presadzujú, aby RGB bolo kategórií pre delenie nápojov podľa
který řvou desítkami voltů do tvý hlavy a lámají tvůj vaz. Vůbec nevíš, kde seš a co se s tebou děje,
farby,čo by vraj uľahčilo prípravu farebných koktejlov. Proti tomu sú v opozícii umelci z východnej
ale připadá ti jaksi logický, že něco takovýho snad ani nemůže přestat. Ty nějaký postmortální
Európy, často nehovoriacich anglicky, ktorí navrhujú kategórie ustanoviť podľa druhu alkoholu.
bytosti jsou personál, ale to ti vůbec nedojde. Vůbec nevíš, co máš zařvat. To je elektrickej šok.<
Nápad to zlý nie je, akurát by sa niektorý alkohol musel premenovať Uvediem príklad RGB – R by zastupovalo rumy všetkého druhu od tuzemského po Bacardi, navrhnuté je zaradiť do tejto
Podobnou myšlenku podržuje „obraz“ Smrtící injekce (2003) ostravského výtvarníka Jiřího
kategórie aj whisky ovšem pod názvom risky. G – ako zástupca sladších likérov je odvodené od
Surůvky (*1961). Autor pracuje s postmoderní zkratkou: využívá kombinačních možností digitál-
griotky a radí sa k nemu napr. gaječný koňak. Písmeno B zahŕňa destiláty čisté alebo s vôňou
ního tisku a jimi je schopen vzbudit na straně diváka až hmatatelně pociťovaný chlad vědecké
– Becherovka, Borovička, ale aj bin a bodka. S tým ale zásadne nesúhlasí skupina umelcov
racionality a odstupu. Touto metodou lze podat stejně intenzivní sdělení, jakého dosahuje
prevažne z krajín bývalého Sovietskeho zväzu, ktorí by celú situáciu riešili radikálne zmenou
literát Frances. Co je však u Surůvky jiné, jsou pracovní prostředky a forma. Vždyť Surůvka je
názvu profilu na VGB. V ako zástupca vodky na prvom mieste, zvyšok je im jedno. Inu nie je to
umělec výtvarný, který svou představu převádí do vizuální zkratky. Vizuální pole plné zhuštěných
jednoduchá situácia, ale stále lepšie ako prohibícia!!!!
významů působí jako rozbuška – jako náhlé procitnutí z ideálního snu do „příliš lidského“ hnusu soudobé reality.
A na záver tradične súťaž.
Možná se vám to také stalo: něco čtete a v tom si uvědomíte, že jste „to“ někde viděli, ne ve vaší hlavě, ale jinde, ten obraz není váš. Přesně to jsem prožila při čtení Francesovy básně.
Pošlite mi na moju adresu vlastný recept na miešaný nápoj.
Frances zaznamenává prožitek elektrického šoku. Zpřístupňuje nejskrytější záhyby tělesného
Prvý tri budú odmenení fľašami s alkoholom.
vnitřku. Slyšíme seismograf: ručička přístroje kmitá sem a tam. Potom se nabízí řada otázek,
(súťažiaci musí byť starší ako 18 rokov)
kdo vlastně mluví, čí je to paměť a jakou roli ta paměť hraje ve světě virtuální travestie myšlenek? Tady si už zřejmě nemůžeme být jisti ničím.
Váš Marián Cintorín
Nacházíme se v cele smrti. Výřez pokoje, neúplné okno, kam nahlížejí gotičtí svatí. Útrpnost, nevěřícnost, ale i ironické posměšky a gesta – to všechno obnažuje torzovitost dějin i fragmentárnost našeho myšlení, černá komika, překonání principu ad absurdum. Na bílém lehátku skroucený „poslední člověk“, zvířecí pařáty sevřené v křeči. Těžkou atmosféru dotváří jedovatě zelená. Řemeny kolem odsouzence působí příliš nepřirozeně… Šárka Slaninová
16 — 1 7
19 — 2 0
FLO ~ magazín byl v roce 2010 podpořen z Vnitřních grantů Fakult y umění a designu Univer zit y Jana Evangelist y Purk yně
Pasteurova 9, 400 96 Ústí nad Labem, ht tp://fud.ujep.cz V ydavatel: Fakulta umění a designu Univer zit y Jana Evangelist y Purk y ně v Ústí nad Labem Redakce: Aleš Loziak , floumagazin@gmail.com Graf ická úprava: Dušan Pohanka, gpohanka@gmail.com Obálka časopisu b y la tištěna v graf ick ý ch dílnách Katedr y v šeobecné pr ůprav y F UD UJEP Tisk a vazba: Dům tisku, por tál digitálních tiskov ých služeb;
Print Active s.r.o., Hviezdoslavova 16, 4 00 03 Ústí nad Labem – Střekov, ht tp: //w w w.dum -tisku.cz Náklad: 100 + 1 ks