Ultra light
Verze 1.0
09/10
FLO- DU– BEN #0 U 2009 00 : 1 6 : 3 6 FFFLLOU magazín
~ SúŤaž 00 : 0 1 : 0 8
00:32:09
~ vitrínky 00 : 0 0 : 3 3 ~ Exit
~ PORTFÓLIo 1 00 : 0 1 : 4 8 ~ BADELida – – : – – : – – ~
~ KLAUZURY 00 : 0 5 : 4 6 ~ ROZHO-
portfólio 2 00 : 0 0 : 4 7
VOR 00 : 0 4 : 2 0
EDITORIAL 00 : 0 1 : 0 1
FLO– Editorial 00 : 0 1 : 0 1
Nevznikne na této půdě náhodou studentský časopis? Míním takový ten ryze studentský, na koleni šitý, spích nutý horkou jehlou, na levném papíře, vonící xeroxem. Snad na vinně jsou nová media v čele s binárním kódem. Mnohému by se zdálo archaické provozovat tiš těné médium, když založit blog nebo rovnou internetový portál je tak snadné. Informace je zveřejněna stisknu tím klávesy – ovšem stejně snadno může být i smazána. Papír alespoň trochu zahřeje.mmmmmmmnRádi bychom Vám tímto počinem nabídli další prostor pro Vaši sebere alizaci v oblasti psaného a vizuálního projevu. Na strán ky časopisu se mohou dostat nejen formou portfolia Vaše práce, ale i otevřené názory reagující na jakékoliv (ne)umělecké dění kolem Vás. A najde se tu i místo pro ty, jenž poslouchají za dveřmi. Protože, kdo dřív přijde, ten dřív vyjde.mmmmmmmnČasopis nebude mít stá lou pevně danou strukturu, typickou pro mnohá tištěná média. Každé číslo, prozatím nepravidelně vycházející, bude svým způsobem originál. Vizuálně, obsahem, struk turou a dovolil bych si říct – i materii.mmmmmmmn Na závěr nesmím samozřejmě opomenout titul magazínu. Jak se vlastně jmenuje? Hádej, hádej hadači... Co se vleče neuteče. A kam ta řeka vlastně teče?
Aleš Loziak
Verze 1.0 FFFLLOU magazín
3
KLAU– Zimní klauzury 2010
zU– Klauzury ateliéru Fotografie, jak je vidí jeden ze studentů at.fotografie
není možné považovat za fotografické, i když v době, a hlubších přesvědčení z řad nižších ročníků, pravděpo
00 : 0 1 : 5 9
Má tu vlastnost, že musí dodržovat přísná pravidla, zjišťovat, co jaké dílo vyluzuje za zvuk nebo kam se točí,
00 : 0 1 : 0 6
kdy slýcháme otázku, co to vlastně fotografie je, to není
dobně budou brzy převálcováni formálními přístupy star
nic neobvyklého. Dovolím si uvést srovnání s filmem. ších kolegů. Ateliéru nelze upřít to, že recipient má chuť pokud to hodně zjednoduším, musí mít začátek a konec, po chvíli ale dojde k objevu, že se ve většině případů jinak nefunguje, ani když je to film pro pár diváků, i když jedná o změť symbolických zobrazení a adorování digi
Semestr se se semestrem sešel a my jsme mohli letem
Kdybych se ocitl v kůži někoho, kdo náhodou zabloudí
se postupy filmového vyprávění mění, pořád dodržují pra tálních nebo třeba i obalových technologií. Nicméně
napříč různorodě zaměřenými ateliéry obdivovat někdy na výstavu klauzur ateliéru Fotografie, a procházel bych
vidla, která byla vynalezena už dávno. U filmu toto platí vzduch se dá dýchat lépe, než v ateliéru Fotografie.
až překvapivé podobnosti ve výsledné tvorbě. Těmito
práce směrem od prvního ročníku výš, měl bych zhruba
jak ve sféře komerční, tak umělecké, u fotografie vznikl Ten bohužel velice trpí tím, že je ateliérem fotografie.
společnými činiteli mohou být jednak využitá média či
tento dojem. Fotky prvního ročníku jsou jednoduše stra
zajímavý rozpor, přestože pravidla má také a u komerč ní A není možné zde vidět prakticky nic jiného než foto
se v méně překvapivé rovině může jednat o obdobné ná vitelné, je vidět snaha o experiment a na některé z nich
fotog rafie se dodržují, ve výtvarném vyjadření se tato pra grafie. Jistěže dle názvu je zaměření ateliéru jasné,
měty. Jako příklad lze uvést práce dvou studentek z ate je hezký pohled. Fotky druhého ročníku se mi zdají nej
vidla ignorují občas naprosto samoúčelně. Tím myslím, v době multimédií již ale nelze věřit tomu, že existuje
liérů Vizuální design a Přírodní materiály, které se ve velmi zdařilejší, nejvíce ze všech ročníků vykazují dlouhodobou
že nedochází k objevování nových obzorů fotografie, stále ještě tolik lidí, co se vyjadřují pouze pomocí foto
příbuzných rovinách věnovaly tématu svých strachů. práci na souboru, vtip a kvalitní zpracování, všechny sou
jako spíš její p osouvání sm ěrem k nov ým mé diím . chemického obrazu. A co víc – kde je konec ateliéru
mmmmmmmnK vidění je také přesah z, pro někoho, bory jsou dobře čitelné a stojí nohama pevně na zemi.
[ konec článku ]
předpokládaného určení ateliérů, jakým byli například To už se ale nedá říct o pracích třetího ročníku, pro tento
fie a pokud chcete utéct z patra přesyceného emulzí,
fotog raf ie v ateliéru Přírodní materiály, produktový de ročník je charakteristická snaha o předání jakéhosi posel sign v ateliéru Fotografie či videa v ateliéru Photography. ství, která ale funguje jen málokdy. Z tohoto ročníku nejlé To, že zde taková možnost a snaha o přesahy existuje, pe vychází soubor „Tvoje nebo moje?“, v němž je pomocí ale hlavně, že je využívána, řadím mezi významné klady metafor výborně vystihnuté pnutí mezi dvojčaty, jejichž
barytovými a RC podložkami, vylezete do patra anglic
Výstava klauzur FUD UJEP aneb pohled zaujatého diváka s omezeným rozhledem
Performativní média, jako by nám nenápadně bylo
00 : 0 2 : 4 1
zde nějaké dílo vykazuje známky určitých kvalit, je ubit o
a příjemné osvěžení tvorby jednotlivých ateliérů. Ozvlášt těla jsou stejná, ale každé vede vlastní život. U prací čtvr nění vůči předpokládané formě není ale samo spásné, tého ročníku se potkává snaha předat myšlenku nebo
fotog rafie? Plynule navazuje na ateliér reklamní fotogra
ké Photgraphy!mmmmmmmnO dvě patra níž, v ateliéru naznač ováno, že studium umělecké školy k ničemu není, protože záleží pouze na osobnosti tvůrce. Pokud
pocit s horší čitelností některých souborů, mimo to, hra
slabou sousední instalací a celkový pocit z návštěvy
výsledcích prezentovaných během klauzur určitě znát . nice mezi funkčním sdělením a pouhým předstíráním je
je velice nevyrovnaný. Záměr vedoucího atelié ru pod
a tak byl um jednotliv ých specializací na kone čných
mmmmmmmnPříjemné velkoformátové tisky z režie velmi tenká, za zmínku stojí soubor „Strop“, který vznáší
Z celého školního kolosu jsem viděl klauzurní práce
ateliéru Reklamní a aplikovaná fotografie, futuristické
otázku, je tohle ještě fotografie?mmmmmmmnCo se týče
pouze v pěti ateliérech, což si vyžaduje určité srovnání, ze své pozice nezatrhne zoufalé, nic neříkající pokusy
porovat studenty k tvořivosti je však zřejmý. Proč ale
střihy v ateliéru Textilní tvorba, libůstky ve formě Op-artu
celkového dojmu z klauzur, myslím, že by bylo dobré
nehledě na to, že kromě ateliéru Textilní tvorby se
studentů? Je to důležité pro vývoj jejich umělecké osob
zvětšujícího dívčí vnady či nekompromisního Lógr-artu, slyšet více kritiky. S hodnocením nejsem příliš spokojený,
u všech jedná o podobné zaměření na volné umění. nosti, a nebo máme být rádi, že vůbec něco udělali?
obé ateliér Přírodní materiály, a v neposlední řadě multime domnívám se, že autoři, kteří se pokusili o něco technicky
Jde o ateliéry Interaktivní média Pavla Kopřivy, Digitální
diální soubor Pandán (ateliér Fotografie).mmmmmmmn
nebo jinak náročného, si zaslouží podporu zvlášť dnes,
animace Michaely Thelenové, Fotografie Pavla Baňky Digit ální animace, kde je naopak cítit vláda pevné ruky.
Co pro někoho v roli tvůrce může být zdárným více či
mmmmmmmnJako protipól by mohl působit ateliér
kdy je vznik díla skrz soustavnou dřinu spíše výjimkou
a Performativní média Jiřího Kovandy. Při svém spílání Pod jejím velením vznikají díla, která mají k rebelantství
méně uspokojivým dokončením předloženého zadání, než pravidlem, a to i v případě, že výsledek zůstal třeba
záměrně nebudu uvádět žádné příklady děl kvůli vy daleko asi tak, jako umělec ke sponzorovi, a kde se ze
se pro druhého stává vyvrcholením a zformováním na někde napůl cesty. To je případ souboru „Jakub“ Tomáše
tvoření abstraktnějšího dojmu. Též kvůli tomu, půjde
příklad dlouhodobějších vizí, otázek či vnitřních představ, Lumpeho, jehož nedostatky byly z větší části způsobeny
o podivn ou směs nadávek a pohrdavých frází, je možné, čeného pomocí digitálních technologií.mmmmmmmn
a o to zajímavější může být, pokud tento rozdíl pocítí
obrovskou technickou náročností realizace. Podíváme-li
že by si mě pak někdo vyhledal.mmmmmmmnU interak Je mi jasné, že v každém z výše zmiňovaných ateliérů
i divák. [ konec článku ]
se na hodnocení poroty, vyjde nám, že by člověk nejlíp
tivních médií lze v poslední době zaznamenat určitý pře se dají nalézt působivá díla, to by ovšem vyžadovalo
super maličkaté popisky, které, nemají žádný význam, snad jen že by *něco popsaly. Čísla a dvojtečky, kterým nikdo nerozumí. Za jak dlouho
dveří line pohodová atmosféra s příchutí štrůdlu upe
udělal, kdyby sám nic nefotil a vystavil fotografie stažené
rod z mechan ických strojů na díla sošnějšího charakteru. sofistikovanějšího recenzenta. Není nic příjemnějšího,
z internetu nebo jinde sehnané. Některé soubory vůbec
I když jsou zde snahy o vyjádření určitých postojů než si pěkně ulevit a na všechno si pořádně zanadávat.
jste schopni tenhle plátek přečíst?
4 — 5
~ Výstava klauzur FUD UJEP aneb pohled zaujaté
–ry
ho diváka s omezeným rozhledem
mmmmnÁ propos: K problematice ateliéru Tex Z malířů mne vždy přitahoval, Zrzavý, Váchal, Munch, Ensor tilní tvorby Elišky Nové se díky své anonymitě mohu na
a vůbec expresionisté, ti ovšem také vyvolávají podobné pocity.
i když i tohle všechno postupně mizí. Samozřejmě člověk ví, a nadužíváme, když jej stavíme do pozice referen že něco není úplně v pořádku, když vesnice, která měla před
ta rea lity – tedy toho, kdo nám může zprostředkovat
jednu stranu obdivně vyjádřit, že se zde každoročně ob
1. světovou válkou v roce 1910 přes 1100 obyvatel, a dnes má
svět takový, jaký je sám o sobě? Oscar Wilde napsal,
jevují věci přesahující rámec školních klauzur a vždy se 2. Zabýváte se krajinomalbou – také zobrazujete člověka.
asi 58 obyvatel a dvě třetiny domů spadly. Ale tohle vnímám
že se na přírodu příliš díváme a příliš málo s ní žijeme. To
na něco takového těším. Na druhou stranu podotýkám, V recenzích na Vaši tvorbu jsem se dočetla (volně převe
spíš v racionální rovině. Pro mě jsou severní Čechy hlavně
nás zavádí k otázce tělesné existence člověka ve světě
že se bohužel jedná o solitéry a jejich oděvy vyčnívají
deno), že máte cit pro skladbu obrazu. Pokládám Vás za
mezi textiliemi, u nichž nelze než doufat, že nikdy ne „básníka tragického“, protože ve Vašich obrazech nachází uvidíme nikoho oblečeného do něčeho jako je kovová
určité vyznačení lidských mezí, nebo chcete-li záhadnosti
aplikace na režné kytlici nebo rybářská síť na dvacet lidského údělu. Když Vás nazvu dramatickým básníkem, způsobů. Že autor má buď velký smysl pro humor, nebo
krásnou, lehce melancholickou a trochu divokou krajinou, a k docenění ostatních lidských smyslů.mmmmmmmn kterou dobře znám, kterou mám zažitou, krajinou, kde jsem
U malíře asi nejde očekávat, že bude vnímat svět jinak
strávil dětství. A nemám ten pocit anonymity a odcizení, než hodně vizuálně. mmmmmmmn U mě je to ještě umoc jako ve velkoměstě.
něné tím, že vůbec nemám hudební sluch. Já se opravdu
budete protestovat?mmmmmmmn Protestovat nebudu.
rád dívám. Většinu vzpomínek mám spojenou s obrazem,
je ortodoxní vyznavač módy raných devadesátých let On náš život je mnohem snazší a svobodnější než za ko
4. Znáte řeckého boha Dionýsa? S čím si ho spojujete, nebo barvou.
či trpí obsesivním vztahem k přírodním barvám a lnu. munismu, nebo, nedej Bože, nacismu, ale úplná sranda to
kým je pro Vás?mmmmmmmn Znám, ale pro mne je to jen
Jistě, přiznávám, že kvůli ilustraci mé podivné hořkosti
samozřejmě není. Ale ten pocit, že člověk může být pouze
postava z řecké mytologie, syn Dia a jeho milenky Semely. 7. Zapomínáte se někde či v něčem s obzvláštní pravi
v ústech přeháním. Ale ne moc. [ konec článku ]
jakousi malou součástkou v koloběhu dějin a že se vše nedá
Ale že bych měl tendence k bouřlivému veselí a popíjení, to ne. delností?mmmmmn Ani moc ne, snad jenom jsem hodně
ovlivnit, tak ten samozřejmě ve mě je. Navíc umělecká profe
Rozhovor Rozhovor s Jaroslavem Valečkou 00 : 0 4 : 2 0 Šárka Slaninová
rád venku a koukám na nebe, jak se mění tvary a barvy
se je hlavně finančně velmi nejistá existence. Když to řeknu
5. Moderní lidé většinou ani netuší, že by mohli mít duši
slušně, je to život z ruky do úst. Nikdy nevím, co bude za
(nemyslím duši v křesťanském pojetí). Chápou ji jako něco
měsíc, nebo za rok a to se samozřejmě v tvorbě nějak odráží.
mraků. Je to fascinující a pokaždé jiné.
iracionálního a neskutečného. Vy jste umělec a máte zkušenosti s tvůrčí prací, s různými etapami, které jsou
3. Úhelným kamenem Vašeho zájmu je krajina se
součástí práce na díle. Jistě máte povědomí o tom, co by
veru Čech a život v ní. Pohraniční oblast přitom pro
bylo bez nadsázky možné nazvat „temnými stavy duše“.
šla známými peripetiemi, kdy docházelo ke změnám
Povězte mi něco o tom.mmmmmmmn „Temné stavy duše“ ,
v národnostním složení obyvatel, kteří zde žili. Tyto
přicházejí pokaždé, když se mi nedaří dostat do obrazu,
dějinné zvraty narušily přirozenou kontinuitu, danou
to co chci. A to se stává často. Pak se začíná pochybovat úpl
1. Říká se, že had dovede svou kořist okouzlit takovým
staletími „srůstání “ lidského jedince s krajinou. U Vás
ně o všem. Je to asi normální a bez toho malování nejde dělat.
způsobem, že mu sama vleze do chřtánu. Vzpomenete
se setkávám se zajímavým jevem – nehledě na odsu
Myslím, že tyhle stavy zažívají nejen malíři, spisovatelé, fil
si na nějaký obzvlášť silný umělecký zážitek, kdy jste se
ny a stěhování obyvatel vidím ve Vaší tvorbě příklon
maři, ale třeba i konstruktéři, zkrátka všichni, kdo dělají
dílem – popřípadě umělcovou osobností – nechal tak k tomu, co můžeme nazvat mýtem. Podle mého ná
nějakou tvůrčí činnost s předem nejasným výsledkem.
to lapit? (Nemusí jít pouze o výtvarné umělecké dílo.) zoru je mýtu zapotřebí právě tam, kde se v plynulém
mmmmmmmn Co se týče etapy obrazu, nejvíc se zkazí
mmmmmmmn Nejsilnější umělecké zážitky mám z úplně vývoji objeví trhlina a ta dovolí věci spatřit v jiné per
špatným výběrem námětu. Buď je moc popisný, nebo zase
raného dětství. Vzpomínám si na knihu pohádek Karavana
spektivě. Dovolí nahlédnout extatický rozměr lidské
* Bílá noc, 2007, olej na plátně, 150 × 97 cm
nekonkrétní, často si nesedne příběh s atmosférou a tak dále. [ konec článku ]
s ilustracemi Jiřího Trnky, vždycky jsem ji jen tak lehce poo ho bytí. Můžete nějak reagovat na předchozí řádky?
mmmmmmmn Každé umělecké dílo by mělo mít duši,
tevřel, protože mě hrozně fascinovala a zároveň jsem se jí bál. mmmmmmmn Co se týče severních Čech, ono se hodně
myslím tím schopnost komunikovat v emoční a podprahové
Později, když mi bylo tak 15, jsem viděl několik filmů Ingmara
mluví o přervání tradice, trhlinách v dějinách a tak dále.
Bergmana, zajímavé je, že se jedná o zcela jiný druh umění Ale tak trochu se zapomíná, že dnes zde vyrostla už třetí
rovině. Kritika je vlastně jen popsáním pocitu a uvedením do souvislostí, nic víc.
i žánr, ale pocity byly hodně podobné, jako když jsem byl
generace, která se zde narodila a je tu doma. Já osobně,
dítě. Vlastně je to asi to, co mě dodnes přitahuje nejvíc, směs
ono přetržení tradice také moc nevnímám. Samozřejmě pa
6. Se světem se kontaktujeme velkou měrou zrakem.
fascinace, přitažlivosti a tak trochu strachu. mmmmmmmn
matuji vytlučené domy, rozpadlá nádraží, opuštěné továrny,
Nemyslíte si, že tento smyslový orgán přeceňujeme
6 — 7
PORTfóLIO 1 František „Janýš“ Novotný 00 : 0 1 : 4 8
Videoklip skupiny L2, píseň For You, 2009
Doba skleněná leden 2009 Videodokument o sklářství, o designu, o továrnách, o tradici a o lidech.
Franišek „Janýš“ Novotný Dnes studuje v ateliéru Vizuální design pod vedením Zúčastnil se několika soutěží (v nejedné se účast Pavla Beneše a současně si vzdělání doplňuje na Peda nil úsp ěšně), v ýstav skupinov ých, dokonce z vládl gog ické fakultě.mmmmmmmnTento energický člověk i retrospektivní. Zamířil do světa Public artu při akci prošel školou divadla, prostorové i vizuální tvorby, „Zde budou něKDY lavičky“ (v centru Ústí nad Labem) byl členem několika hudebních ansámblů a kapel, a kompletně realizoval videoreportáž módní přehlíd realizoval hudební performance. Nejaktuálnějším po ky Arcolor v Praze. V roce 2008 se zúčastnil mladé činem Františka je první místo v soutěži o vytvoření designérské soutěže na stránkách Czechdesign – se jednotného vizuálního stylu naší alternativní Galerie svou bakalářskou prací šperkařské kolekce „Na hra Armaturka, která se uskutečnila v únoru tohoto roku. nici – mezi vidomými a nevidomými“.mmmmmmmn mmmmmmmnProstor tohoto časopisu opravdu nestačí Dominantní je pro něj grafická tvorba. Účastnil se napří na popsání všech akcí tohoto mladého vizuálního umělce. klad a natáčení a návrhu loga pořadu TV Bonsai České Vyrábí šperky, skleněné objekty, natáčí filmy a dokumen televize (dramaturg J. V. Kratochvíl).mmmmmmmn ty, intenzivně se věnuje grafice. Není divu, že mu nezbývá Na chodbě ho potkáte pravděpodobně pospíchajícího. čas na jeho oblíbenou malbu.m
Buď do jeho ateliéru nebo na přednášku.
8 — 9
Badelida 3 6.— 2 2. 3. 2010 Překvapení z dernisáže – – : – – : – –
FFFLLOU magazín Verze 1.0
portfolio 2 Jakub Nitsche „SOUSEDÉ“ 00 : 0 0 : 4 7
Jakub Nitsche, instalace fotografií souboru „ Sousedé “
Mimozemš ťané jsou z vláš tní formy života mimo Jakub Nitsche (student 4. ročníku ateliéru Fotografie, FUD) zemského původu. Jejich jméno se nemění, i když se si tutéž otázku pokládá ve svém fotografickém souboru objeví na Zemi, údaje o jejich počtu zůstávají neznámé, „Sousedé“, který je složen z X inscenovaných fotografií, stejně tak i o jejich vzhledu. Také názory na ně se různí. v kterých sám autor také společně s dvěma „ufony” Někdo z nich má chorobný strach, někteří se těší na se v maskách účinkuje. Situace, které jsou na snímcích tkání s nimi, zatímco další vůbec nevěří v jejich existenci. zachyceny jsou přes svou prvotní komiku banální, o to Kdo z nás je mimozemšťan? Těžko říct.mmmmmmmn
intenzivněji ale působí.mmmmmmmnSoubor „Soused é“ se vztahuje více než k vesmírným formám života k sub jektivním pocitům. S lehkou ironií se autor dotýká spo lečenského tématu vzájemného lidského nepochopení a špatné komunikace, které každý z nás občas prožívá – bez ohledu na to, zda je či není mimozemšťan.
12 — 1 3
vitrínky
EXI–
Galerie Vitrínky
Recenze výstavy Ceny Exit 2009
mimořádně v experimentální Galerii Armaturka, v jejímž prostoru dočasně nalezla útočiště Galerie Emila Filly, tra
00 : 0 0 : 3 3
Ústí nad Labem, Galerie Emila Filly, 3. 12. 2009—22. 1. 2010
diční galerijní partner celé soutěže, v jejíchž původních prostorách probíhá momentálně rozsáhlá rekonstrukce.
00 : 0 8 : 2 2 Vladislav Unger
mmmmmn Letošní výstava finalistů bienále ceny Exit přinesla vskutku zajímavé výsledky. Výsledky, za kterými stojí tvrdá práce nejen samotných finalistů, ale i jejich pedagogického vedení. Příjemná je různorodost instalací,
Je možná zby tečné připomínat, co je to Cena Exit, protknuta jakýmsi souzněním vytváří harmonický celek. během 8 let své existence se Cena Exit vyprofilovala jako
Experimentální prostor Armaturky ožívá, pro podobné
instituce, která spoluvytváří aktivní a konkurenční pro eventy je jako stvořený a v mnoha návštěvnících galerie středí na uměleckých školách, motivuje studenty k reali sílí pocit, že je pro pořádání podobných výstav pro svou zacím vlastních projektů a současně nejlepší studenty neformálnost možná i vhodnější, než poněkud ponurá bu představuje veřejnosti, uvádí tak vlastně studenty vyso dova GEF. Jednotlivé instalace zde mají dostatek prostoru, kých výtvarných škol do veřejného uměleckého prostoru, v kterém se rychle zabydlují a jakoby nabývají podob domů kde mají příležitost otestovat si své zkušenosti nabyté v nějakém urbánním celku, každý jeden sloužíce právě Autoři: Ľubomír Lukčo, Tomáš Lumpe, Aleš Loziak
v akademických ateliérech přímo v galerijní praxi. svým obyvatelům, fungují všechny nezávisle na sobě, Soutěžní charakter Ceny Exit přitom naznačuje, že tam
nenárokuje si ke svému bytí existencí ostatních, společně
venku (mimo výtvarné fakulty) čeká na budoucí bakaláře zaplňují staveniště galerie a ač sami jednotlivostmi či a magistry umění mnohdy drsná realita tržního prostředí, součástkami, stávají se pod klenutou klenbou galerie kde šanci se uplatnit si vybojují opravdu jen ti nejlepší. jediným celkem, výtvarným prostranstvím.mmmmmn Exit znamená v angličtině Východ, udává tedy jedno Finalisté Ceny Exit 2009 jsou zástupci generace a jako značně a bez pochybností směr: Kam? Ven. Příhodnější
takoví mají své právo výpovědi, kterého se též chápou
název výtvarné soutěžní bienále sotva mohlo dostat. a bez předsudků vypovídají. A není přitom až tak důležité, mmmmmmmnSoutěž pořádá Fakulta umění a designu zda vystupují otevřeně proti zaběhnutým stereotypům Výstava Poznámky k poznámkám byla výstavou o Foto
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, a klišé konzumní společnosti, která již začala požírat
grafii. Je to poznámka k poznámkám k textům a úva
výstavu finalistů vybraných porotou realizuje Galerie
sama sebe, nebo divákovi důvěřivě předkládají své nej
hám o fotografii, které jsou samy o sobě poznámkami
Emila Filly, samotné finalisty soutěže v červnu minulého
niternější pocity a dojmy.mmmmmmmnVenku fouká vítr
k poznámkám k jiným textům a komentářům a úvahám,
roku vybírala na svém 1. zasedání v Café Louvre v Praze
a pohrává si s prádlem rozvěšeným na šňůrách sušáků
které jsou poznámkami k poznámkám k úplně jiným po
odborná porota složená z následujích členů: Susan
uprostřed dvora obklopeného činžáky. Sušáky jsou všu
dobným úvahám o Fotografii. Jelikož nám ale jde pře
Donath (DE), Milena Dopitová (CZ), Richard Fajnor (CZ), dypřítomny. Na pavlačích, dvorech i na balkonech pane
devším o dobré, zábavné a krásné umění, klademe si
Katherine Kastner (USA), Pavel Kopřiva (CZ), Jiří Kovanda
lových domů. Vyprat prádlo, zavěsit, vysušit, vyžehlit, použít, zašpinit, vyprat, vysušit… Civiliza ční rituál p ří
další a další otázky typu „Co je Fotografie? “ zábavnou
(CZ), František Kowolowski (CZ), Marek Kvetán (SK), Dušan
a hravou formou. Na výstavě bylo možno nalézt nejenom
Záhoranský (SK).mmmmmmmnKurátorkami samotné
tomný po celou historii lidstva. Rituál, ktrerý přes svůj
fotografie, ale i instalace, objekty, živé rostliny, papouška,
výstavy v Galerii Armaturka pak byly Vendula Fremlová
nesporný přínos civilizaci zůstává tak trochu opomíjen.
exkrementy, malby, kresby a jiné. Součástí vernisáže byl
a Anna Vartecká. O kvalitní fotodokumentaci celé výstavy Vyprané prádlo ve veřejném prostoru již příliš vyčer
nelítostný Souboj Titánů! LIVE! Dokumentace výstavy
se postaral Radek Jandera. Výstava prací finalistů 4. roč paného praním špinavého prádla. Možná až jako příliš
a foto&video na http://vitrinky.blogspot.com/.
níku Bienále Ceny Exit 2009 se na přelomu roku konala zjemn ě lá může p ůsobit ins talace M i ro s lava H a š ka
14 — 1 5
-T 2009
~ Recenze výstavy Ceny Exit 2009
„Ve větru – Za okny“. Miroslav zde až s průzračnou ne národa ještě dlouho. K vyrovnání se s minulostí však
postavené. Ještě není. Každý den prodlení prodražuje
vinn o s tí p re ze ntuje p o hl e d z o kna své h o p o koje . nachází odvahu čím dál více mladých autorů urychlujíc
stavbu o statisíce. Jak jen to vysvětlit investorům. Tra čne tušit nemalé prostředky čerpané ze strukturálních
umělce, podezíravý divák za touto organizací brzy za
Prádlo, ve fotografické části instalace, povlávající ve větru, společenskou katarzi a je to tak vlastně i dobře, že tlustou
gédií novostaveb je možná i fakt, že na zastavěné ploše
je ve skutečnosti statickým artefaktem. Jde o prchavé pocity, čáru za minulostí rýsuje někdo, kdo touto dobou již bez
nemůže být postaveno nic dalšího. Jakmile někde vznik hrozící společnosti kulturní revolucí nebývalých rozměrů.
respektive o snahu tyto pocity přetlumočit publiku. prostředně zastižen nebyl. Někdy tak, snad i mimoděk,
ne nová budova, na jejím místé už nemůže stát žádná Jejich publikum je teoreticky neomezené, kulturní převrat
Vítr, element, s nímž Miroslav počítá, a který je pro něj tak se mu podaří dotknout se čehosi nadčasového a vyjádřit
jiná. I kdyby se tam třeba hodila lépe. Postaveno, zkolau lze očekávat každým dnem. Zdá se, že Míra obětoval
bytostně důležitý, čeří realitu, pohrává si se zavěšeným
fondů EU. Tutoriály se šíří lavinovitě internetem jako vir
tím třeba jemný posun mezi chápáním bezúčelnosti
dováno, konečná. Nemůže tam být už park, nemůže tudy vlastní uměleckou tvorbu krásné vizi: změnit všechny lidi
prádlem, je v celé instalaci přítomen jako myšlenka, včera a dnes. Možná že ta dnešní je sofistikovanějši,
již vést dálnice. „Taking over“ (název instalace) může zna v umělce, aby zaplavili svět uměním a artefakty. Je to
fyzicky ale zcela chybí. Lze jej tušit na sérii fotografií, lze ji snadněji variovat, ale vyrobena z nadčasových OSB
menat také převzetí: přebírá developer veřejné prostran však jen sen, pouhá fantazie, tutoriály jsou ve skutečnosti
dokážeme si jej představit, jak modeluje prádlo zavěšené
ství, nebo veřejnost přebírá přestavěný prostor od
desek. Takže nám divákům přestává vadit , že o gene
propracovanou mystifikací, dokonalou fabulací pohráva
na šňůrách přimo v galerii, hned naproti fotografiím. raci starší umělci výše zmiňovanou odvahu nenalézají,
developera k užívání? V ideálním případě by oba typy jící si s inflací a krizí samotného umění. A tak zřejmě in
Vítr je z instalace mistrně vypreparován, odstraněn či ji rozmělnili v zástupných projektech, které pokud
převzetí měly vést ke spokojenosti obou subjektů spo stantní umění a rychlokvašení umělci situaci nezachrání.
a vykleštěná realita předložena divákovi ke konzumaci. vznikly v době, kdy mohly být ještě aktuálními, byly na
lečenské transakce. Na západě je zvykem, že investor mmmmmmmnNaše myšlenky se odívají slovy, větami
Vzpomínky – pocity momentu – chráněné plexisklem
tolik zašifrovány, že jejich pochopení bylo možné jen
představí svůj záměr postavit třeba benzínku, obyvate mnohdy jen pro jedinou příležitost, na jedno vyslovení,
a prádlo plandající bezmocně na šnůrách proměňují ga úzké hrstce zasvěcenců, a které, pokud vznikly později,
lům dané lokality a ti pak mají možnost projekt, pokud
napsání na okraj jakési účtenky, nebo navrácení k recyk
lerii v obyčejnou sušárnu prádla, na které vlastně není nic vyzněly mnohdy jen jako nepříliš etické kopání do mrtvoly.
s ním nejsou spokojeni, zastavit, nebo připomínkami
laci podvědomím ještě než je mysl přeloží do jazyka.
neobyčejné. Takové normální pocity z normálního prádla. Bezcílně bloumáme kolem nadměrných šuplíků, zapada
ovlivnit jeho modifikaci tak, aby se do jejich lokality hodil. Věty a slova Blanky Svatošové pohladí po duši, sběr
mmmmmmmnRecyklací ikonického symbolu se zabývá
Jejich právo na přirozenost životního prostředí bývá ve
jících jeden do druhého jako nábytek z Ikei, uvažujeme
projekt „ Moonwalk “ Petra D uba z brněnské FaVU. o bezúčelnosti procházek, univerzálnosti OSB desek, Architektonický model sídliště velkoryse zacházející
prima materiálu, který lze použít skrytě i zjevně, hodí se
s volným prostorem je ve skutečnosti rafinovaný trenažér vlastně všude a neurazí. Má moderní povrch, je to sta
úryvků vět, náhodných útržků rozhovorů, psaní deníčků,
vyspělejších společnostech autoritami obvykle respek je p ro ni charak teris tick ým zp ůs ob em v yjá dření , továno. U nás, bohužel, mnohdy nejde o funkčnost či
nemá zjevně potřebu nutit světu umělecké výrobky,
společenský přínos nějaké novostavby, ale výhradně pohráv á si jen s recyklací křehkých fragmentů neofi
pro Moonwalk, jak je instalace miniaturních obelisků roz vební šlágr, hit, praktická móda. Ideální materiál pro
o zisk investora a developera. Názor obyvatel je ošetřen
ciálního jazykového korpusu šedých dnů plynoucích
místěných jakoby náhodně na zemi pod nakašírovanou
magickými formulkami předpokládaného souhlasu
kolem nás. Odhlédneme -li od filosofického aspektu
strukturální objekty. A někdy zastoupí i vlnitý plech při
zmuchlaninou černé barvy nalepenou na zdi, nazvána. ohrazování stavenišť.mmmmmmmnStaveniště a develo
a objeví-li se v době, kdy již jsou vydloubány základy, dlouholetého projektu, lze její formální koláže vzniklé
Evokace Jacksonovské atmosféry je věrohodná a nebýt perské projekty si bere na mušku laureát ceny Exit,
nějací nespokojenci, jsou snadno odignorováni, přišli z papírovin, nosičů sebraných fragmentů formulova
Libor Svoboda . Ohrazuje fiktivní stavbu uprostřed gale
s křížkem po funuse, „site is overtook“, místo je již zabrané. ných myšlenek, nahlížet z estetického hlediska i jako
minimalistická. Fanoušci zesnulého génia popu se pro rie a dává tak průchod jakési oslavné parodii. Zabráno.
A tak se příští generace mohou již dnes těšit na to, specifické grafické artefakty.mmmmmmmnKromě samot
plétají mezi obelisky, spontánně moonwalkují, v hlavách
Soukromě vyvlastněno. Vlnitým plechem je ale zahra
že zdědí zemi s nejhustší sítí hypermarketů na 1 km 2
né výstavy finalistů ceny Exit 2009 proběhla i řada do
se jim sami rozeznívají Jeho hity a v černém fleku na bílé zena jen jedna stěna monumentálního bloku kvádru.
a benzínek na 1 km dálnice, které možná budou, v oné
provodných akcí: V rámci vernisáže výstavy vystoupili
zdi rozpoznají Jacksonovo koncertní sako, které zpěvák Je to opravdu developerský megalit nebo symbol apa
hypotetické budoucnosti, coby vzácné technické stavby, Pavel Mrkus a Dan Hanzlík s audiovizuálním projektem
příliš konkretizujícího portrétu zpěváka, mohla být i mile
v extatickém gestu odhodil někam do publika a ono za tie národa a jeho lhostejnosti ke svému kulturnímu
pod přísnou ochranou památkové péče.mmmmmmmn „BOOT“, předání DVD účastníkům projektu „Ústecký sbor
mrzlo v okamžiku a prostoru. Nakolik je instalace zamyš děd ictví: lukrativní stavební parcele uprostřed Evropy?
Tutoriály Mirka Podborského nejsou ve skutečnosti
lením nad vyjímečností druhých i vlastní, pomíjivostí
nářků“, projekce kantonské verze sb oru za úč asti
Kafkovský svět obcházení památkové péče a potěmki
uměním. Jsou to vlastně jen návody, jak umění dělat. Bohdana Bláhovce a Marka Doubravy, předvánoční ba
a kulturní závislosti na ikonách doby nebo jen chlad novských vesnic, projektů, které neslouží ničemu a ni
Jsou návody fundovanými, návody, jak dělat umění zar „Dones, co máš!“, komentované prohlídky výstavy
nou kalkulací s tragickým úmrtím pop-ikony, nechť zváží
komu , ne ž kumul aci prostře dků je dinci mentáln ě
a dělat jej správně, bez zbytečných formálních chyb. jedné z kurátorek projektu a galerijní animace pro školy.
divák sám.mmmmmmmn Matěj Al-Ali ze Západočeské
ustrnulými v pozdně feudálním myšlení. A co by vlastně
Tutoriály se navenek tváři jako by byly projektem nějaké
univerzity v Plzni se možná vyrovnává s údělem pracu napadlo diváka-developera? Možná mu stavba připome
oficiální kulturní instituce-autority se vznešeným zámě
jící třídy, echolálie éry socialismu budou doznívat v uších
rem masové přeměny řadových občanů v angažované
deadline nějakého vlastního projektu. Už to mělo být
[ konec článku ]
„Vyprat prádlo, zavěsit, vysušit, vyžehlit, použít, zašpinit, vyprat, vysušit…“
16 — 1 7
EXI– Exit 2009 – paměť a zachování ne/ /opakovatelného Ústí nad Labem, Galerie Emila Filly, 3. 12. 2009—22. 1. 2010
a Jany Zhořové (FU OU, Ostrava) kurátorsky připravily
mene na některé podobné zážitky, na které si myslel, zabývat tím, kde, co a především za jakých podmínek.
Anna Vartecká a ředitelka galerie Vendula Fremlová.
že zap omn ěl . Ne chybí ani záznamy o d jiných lidí , Z obecnějšího hlediska lze dílo Libora Svobody chápat
Prostory v Armaturce jsou velice vstřícné podobným
převážně členů rodiny umělkyně a jejích přátel zazname také jako útok na dnešní konzumerismus a honbu za
výstavním aktivitám a instalace, přestože jde o soutěž,
nané na barevných papírcích jako vzkazy, které mají stejný penězi. Není reálné, aby se vše změnilo, ale pokud se
působí undergroundovým dojmem. K tomu přispívá
význam jako zápisky jí samotné. V obou případech jde
00 : 0 8 : 1 4
i skutečnost, že vedle výstavy finalistů je zde možnost
totiž o vrstvy textu. Jednotlivé desky a papíry jsou umís těmito problémy zamyslí, splní toto dílo účel, který si
alespoň každý druhý návštěvník na krátkou chvíli nad
Eliška Pecháčková
navštívit i menší s názvem „Na Pomezí “ ve studentské
těné přes sebe a tvoří stejné vrstvy jako v naší paměti. předsevzal jeho autor.mmmmmmmnStejně jako u Blanky
galerii Armaturka. Program této galerie je v rukou stu
Pomocí zaznamenání v textové formě se paměť jakoby Svatošové, i videa finalistky Jany Zhořové jsou zázna
dentek 2. ročníku oboru kurátorská studia FUD UJEP.
oživuje, ale nikdy nenahradí předchozí zážitek. Pouze ho
Studentská cena Exit si postupně získává stále vět š í
mmmmmmmnVšechna díla jsou oddělena panely a to
připomíná a obnovuje. Nemůžeme nikdy dvakrát zažít představeny tři všední činnosti (jídlo nebo sezení u piva)
mem jejího soukromého života. Ve třech smyčkách jsou
zájem, a to nejen v podvědomí kritiků a umělců, ale také
považuji za klad, neboť každý z artefaktů působí na di
úplně stejnou věc. Ani Blanka Svatošová nám to neu po celou dobu jejich trvání. Během vernisáže probíhal
u širší veřejnosti. Jde o jedinou cenu udělovanou stu váka nerušeně, ale zároveň na sebe také nenásilně na
možňuje, ale ani se o to nesnaží. Nechce nalézt odpověď z různých míst v Ústí nad Labem přímý přenos zvuku,
dentům vysokých uměleckých škol, kterou vyhlašuje vazují a vytvářejí kompaktní celek. Neubráním se srovnání
na naše otázky, ale skutečnost jedinečnosti okamžiku si
Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty s výstavou finalistů ceny Jindřicha Chalupeckého v praž
skrze toto dílo více a intenzivněji uvě domujeme. vzdálené prvky, a to časově, místem i vztahem ke kon
který společně s obrazem videí propojoval vzájemně si
Purkyně v Ústí nad Labem. Letos poprvé vystavují fina ském Doxu. Zdejší sály jsou čistší, ale díky rozdělení in
mmmmmn Plechová zeď s černým nápisem „Taking Over, krétnímu prostoru. Tak došlo k pořízení záznamu,
listé výjimečně v areálu Severočeské armaturky, kam se
stalací do různých pater tolik nedochází k interakci mezi
the heritage of Czech“ land vítěze ceny Libora Svobody který nelze nijak ovlivnit, a který Zhořová po vernisáži
Galerie Emila Filly dočasně přestěhovala, a poprvé bude
jednotlivci, která by byla v tomto případě také velice
odkazuje k industriální tuctovosti městských čtvrtí, spojila se svými videi. I jí šlo o zachování paměti.
výstava v květnu roku 2009 pokračovat i v zahraničí zajímavá. I v tiskové zprávě ceny Exit 2009 se několikrát
díky které jsou obyvatelé zdejších měst násilně odděleni
v Kunstraum Bethainen v Berlíně. Cílem tohoto projektu
objevuje slovo „konfrontace“, a prezentace v Galerii Emila
od krajiny, a tím i od své vlastní lidské přirozenosti. prožitkem všedních situací.mmmmmmmn Matěj Al-Ali
Nikoli však momentu, ale místa v konfrontaci s osobním
je monitorování přípravy studentů českých uměleckých
Filly tento cíl potvrzuje.mmmmmmmnPři vchodu do ga
Zatímco Blanka Svatošová pracuje s pamětí individuální, na ceně představil prostorovou instalaci vozíku z dřevě
škol. Vítěze, který získal odměnu ve výši 30 000 Kč, lerie si lze nejprve všimnout instalace Blanky Svatošové
Libor Svoboda s pamětí kulturní a přírodní, která se z naší
né překližky a kovu podobné dílům Evy Koťátkové nebo
vybrala devítičlenná komise. Každý z nich patří k význam „Život je příliš zajímavý na to, aby se na všechno postup
společnosti postupně vytrácí a nahrazuje ji tržní hodnota
Dominika Langa. Doplňuje ji video a obojí nese název
ným osobnostem nejen české umělecké obce, což zaž e ně zapomnělo“ a Libora Svobody „Taking over“, který se
a masovost. Je tak mnohem více angažovanější, přičemž „To se stává“. I zde bychom mohli uvažovat o ne/opako
hnává podezření z jisté provinčnosti tohoto počinu. stal letošním laureátem. Dílo Svatošové se skládá pouze
ale volně navazuje na některé předcházející práce. vatelnosti okamžiků, které proudí jeden za druhým v na
Směrnice soutěže vzbudila ovšem letos i odpor ze strany z textů, umístěných na různém podkladu a napsaných
Je to jiná forma, než s kterou doposud pracoval. Plech je šem běžném denním životě. Kladivo pokaždé stejně,
pedag ogů a studentů Pedagogické fakulty Univerzity odlišnými typy písma. Jeho skrytou součástí a doplňkem
výřezem stěny průmyslové haly a nápis má podobu
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jejich výtvar jsou také obrazy. Zatímco s texty a jejich specifickým
firemního loga. Svoboda upozorňuje na fenomén promě stejný cíl. Z opačného pólu než obě ženské finalistky,
ná akce Exot 2009 poukazovala na skutečnost, že se této
ny české krajiny, ale z trochu jiného hlediska, než je
umístěním v galerii autorka pracuje již delší dobu, tato
ale zároveň jinak udeří na hřebík, ale všechny údery mají Matěj Al-Ali uchopuje do rukou stejné téma, plynutí osob
soutěže mohou zúčastnit pouze studenti uměleckých škol, poloha je v její tvorbě novinkou. Popsané desky o veli
obvyklé. Nejde o záchranu městských historických center ního času, paměť a poukazuje přitom na relativnost od
nikoli pedagog ických fakult s oborem výtvarná výchova. kosti A4 jsou její osobní historií, deníkem roku 2009,
nebo přírodních rezervací, ale o zkvalitnění obyčejné lišnosti našich zážitků, neboť všichni spějeme k naprosto
Děkan Fakulty umění a designu ovšem podotkl, že tato část jak sama uvádí. Nejde o pouhé exhibicionistické a pr
ho životního, volného prostoru, půdy kolem nás . stejnému konci.mmmmmmmnPříjemným odlehčením je
směrnice je důležitá právě pro zachování prestiže soutěže. voplánové vystavení svého soukromí na odiv, i když
Autor podotkl: „Nejsem zastáncem konzervace, ale ohle projekt „Moonwalk “ Petra Duba , která je součástí jeho
mmmmmmmnPrezentaci studentů umění Matěje Al-Aliho
jistý „self-voyerismus“ nelze popřít. Záměrem je ovšem
duplnějšího a vnímavějšího přístupu člověka“. Přitom
cyklu „Unframed“. Petr Dub se zde svérázným způsobem
(UUD ZČU, Plzeň), Petra Duba (FaVU VUT, Brno)
p ře devším p oukázání na je dnotlivé č asové vrst v y,
nelze opominout také vliv prostředí regionu, ve kterém
loučí s legendou 20. století, Michaelem Jacksonem.
Miroslava Haška (FUD UJEP, Ústí nad Labem), Tomáše
které máme každý ve své paměti. Svatošová si zapisuje
sám působí. Všichni známe prostředí panelákových sídlišť, Polystyrenové válečky na zemi, mezi kterými se dá pro
Moravce (UUD ZČU, Plzeň), Miroslava Podorského (FUD
mnoho „nezapomenutelných“ momentů a drobností ze
obchodní centra na krajích města, zbytečně zastavěné
cházet může návštěvník lehce při neopatrnosti shodit,
UJEP, Ústí nad Labem), Blanky Svatošové (FUD UJEP, Ústí
svého života a tím je oživuje a dává do nového kon
volné plochy. Ale náš zvyk způsobil, že už nám to ani
neboť nejsou nijak připevněny. Na stěně je pak umístěna
nad Labem), Libora Svobody (FUD UJEP, Ústí nad Labem) textu, do dialogu s divákem. Možná si každý z nás vzpo
nepřijde divné. Řešením není přestat stavět, ale více se
fotografie tančícího Michaela Jacksona a ztužená černá
18 — 1 9
–T 2009
~ Exit 2009 – paměť a zachování ne/
SÚŤAŽ
/opakovatelného
látka s červeným válečkem. Instalace je tak trochu hořko bohužel většinou stále ti samí lidé. Podobně tomu tak je
OKIENKO MARIÁNA CINTORÍNA
sladká. Všem příznivcům zesnulého je této smrti velice líto, i u výtvarníků, které si vzal Podhorský na paškál v po Petr Dub zde však naznačuje i dopad nelidské masme sledním z tutoriálů Jak dělat umění v kategorii tělo a iden diální mánie nastalé po jeho skonu, která vedla dokonce
00 : 0 1 : 0 8
tita. V tomto případě jsou pro návštěvníka velice
i k několika pokusům o sebevraždu a naznačuje sílu to sympatické délky videí. Jsou srozumitelná, ale zároveň
Milí čitatelia, umelci, dlho som premýšľal, čo by malo byť Pravidlá súťaže sú následujúca:
hoto diktátu, kterému se nevyhne ani umění, a jeho jedi mají propracovaný koncept. Občas mám také dojem, že
v mojom prvom okienku.mmmmmmmnČo p onúknu ť 1. Každý súťažiaci môže poslať jednu a viac fotografií.
nou obranou tak je na něj různými způsoby reagovat. to stát se umělcem a vytvářet díla vypadá jako by to vzni
mladým umelcom a ako sa s nimi zoznámiť? Rozhodol
mmmmmmmnDílo Miroslava Haška Ve větru bylo vytvo kalo podle nějakého návodu, a proto tuto myšlenku pova
som sa nakoniec v yhlásiť súťaž na tému mňa blízsku. takto sa zvyšuje nádeje na výhru! Zároveň by si mal
řeno během studia na Katedře výtvarné kultury Pedago žuji za velice přínosnou. Je pozitivní, že se jí zabývá tak gické fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Cílem je překvapivě mladý autor. I pro videa Podhorského platí zájem o indi
Podľa ľubovôle môže teda poslať fotografií koľ ko chce, každý súť ažiaci uve domiť , že nezále ží na kvantite ,
Súťaž sa volá KREATIVNÝ DUCH / creative ghost
ale na kvalite!mmmmmmmn2. Fotografii musia súťa
opět poukaz na specifickou situaci, scénu prostřednictvím viduální paměť a ne/možnost vytvořit v dnešní době jako
žiaci zhotoviť sám. Kradnuté fotografie budú zo súťaže
instalace „vlajícího“ pověšeného prádla a fotografie. umělec něco nového a originálního.mmmmmmmn
Súťaž je v podstate triviálna, Tvorivý duch je všade. vylúčené! (Ak sa pozná, že sú kradnuté, inak to nevadí.)
U Haška oceňuji mimo jiné zejména citlivé využití prostoru
Při zpětné úvaze o tvorbě vybraných studentů umělec
Napríklad ja osobne mám hrôzu keď vkročím do budovy Digitálna manipulácia nie je v dnešnej dobe prekážkou,
jemu přiděleného. Jeho dílo je do jisté míry opět voyeu kých oborů mě napadají určité spojitosti. Ve všech přípa
školy. Kreatívny duchovia číhajú väčšinou už u vrátnice. médiá to napokon potvrdzujú.
erské,zásahem a vhledem do soukromí druhého. Na foto dech si finalisté pohrávají s ne/opakovatelností momentů
V temných chodbách si síce človek občas pomýli tvo
grafiích jsou totiž záběry z dvorku umělcova souseda v osobní a obecné paměti a její hodnotou. Kladou si otázky
rivého ducha s nemenej kreatívnym študentom alebo
Pošlite mi jeho fotografiu. Vážení súťažiaci, do 15. 5. 2010
snímané přes záclonu. Nejde jen o jeho pověšené prádlo, po jedinečnosti umělce, po míře vlivu okolní společnosti,
ešte kreatívnejším pedagógom. Tak alebo inak, pravda je, zašlite na e-mailovú adresu: floumagazin@gmail.com
ale je tu zachycen i on sám v intimních chvílích s dítětem. masmédií, komerce, ale i elitářství umělecké scény a její
že všade sú. Keby ale Kreatívny duch zostal v škole a člo fotografiu vašeho kreatívneho ducha.
mmmmmmmnZajímavým způsobem je prezentována
vek mal aspoň doma chvíľu kľud. Nie. Nie, ani to nie je
absurdity na něj. Dále po způsobech reakce na tyto jevy.
video smyčka Tomáše Moravce „Mohly by tu létat vzdu Pochopitelně jako nováčci na této scéně všichni hledají
možné! Jednoducho vleze všadě, sedí vedľa mňa pri po Výhercovia získajú vecné a finančné ceny a samozrej
cholodě“. K malé obrazovce na podlaze, ve které se vlastní pozici. Jejich díla se nám mohou zdát svými myš
čítači aj teraz a čumí cez rameno a komentuje čokoľvek me slávu!
stále dokola nafukuje balónek z výfuku auta přivázaný lenkami trochu naivní, ale když nebudou naivní studenti
napíšu. Za chvíli už bude v pyžame a pôjdeme si ľahnúť.
na provázku, si musíme přikleknout. U Moravce nachá uměleckých škol, tedy nejmladší generace, tak kdo jiný?
Kreatívny duch je so mnou, je s vami, ale viete, ako vy
zíme velice podobná východiska i formu jako u videa
zerá? Vyzerá ako ten môj?
[ konec článku ]
Matěje Al-Aliho.mmmmmmmnNejvíce mne zaujaly Tuto riály jak dělat umění Miroslava Podhorského . Touto for mou autor prezentuje své vlastní názory. První z tutoriálů má diváka navádět jak dělat technologické umění. Vyplívá z něj, že tento druh tvorby Podorský považuje za
Ukamito !
S pozdravom váš Marián Cintorín
bezobsažný. Jeho konec je otevřený. Divák může mít tak pocit jakési neuspokojenosti, což je cílem. Tyto pocity často totiž vyvolává právě čistě technologické umění. Jsou zde samá proč. „Proč jsou na videu právě míče? Proč
27. 4. / 19.00 / AT. FOTOGRAFIE č. 418 / program 6
skáčou? Proč na parkovišti? Proč se video jmen uje 28
umělců x 6 minut / projekce, hudba, alkohol / after
years?“ atd. V druhém tutoriálu Jak dělat aktivistické umě
party CIRKUS / INFO www.facebook.cz/ukamito!
ní představuje různá klišé, která používají akční umělci,
a nástěnka 2. patro FUD
kteří vždy chtějí divákovi něco sdělit, ale používají pro to často stejné prostředky. A návštěvníci galerie jsou
20 — 21
–U
PŘÍŠTÍ ČÍSLO FFFLLOU MAGAZín Téma příštího čísla bude vonět barevností – „RGB“. Tisknout se totiž bude na jednom z mála strojů v České republice, který tiskne přímo v RGB. Těm z vás, co tato informace nic neříká zkuste zagůglo vat nebo se zeptat svých kolegů. A jak jsme již předesílali v editorialu, to co držíte v ruce není časopis, ale mobilní výstavní prostor. Takže čekáme na Vaše „árdžíbý “ projekty, které rádi otiskneme. Datum uzávěrky příštího čísla je 15. 5. 2010. Nejlepší projekty samozřejmě zůstanou bez odměny.
FLOU magazín byl v roce 2010 podpořen z Vnitřních grantů Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně,
Pasteurova 9, 400 96 Ústí nad Labem, http://fud.ujep.cz Vydavatel: Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Redakce: Aleš Loziak, floumagazin@gmail.com Grafická úprava: Dušan Pohanka, gpohanka@gmail.com Obálka časopisu byla tištěna v grafických dílnách Katedry všeobecné průpravy FUD UJEP Tisk a vazba: Dům tisku, portál digitálních tiskových služeb;
Tuto obálku osobně vytiskl
Jaromír L imr Děkujeme
PrintActive s.r.o., Hviezdoslavova 16, 400 03 Ústí nad Labem – Střekov, http://www.dum-tisku.cz Náklad: 100 + 1 ks
FFFLLOU magazín Verze 1.0
Verze 1.0
09/10
FLOU