ČEŠI A SLOVÁCI
Dr. Borut Klabjan (* 1976) je terstský historik a vědecký pracovník Vědecko‑výzkumného centra Přímořské univerzity ve slovinském Kopru, kde rovněž přednáší na fakultě huma‑ nitních věd. Je absolventem oboru historie na Univezitě v Terstu a disertační práci obhájil na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. Absolvoval studijní pobyty a výzkumné akti‑ vity v České republice, na Slovensku, v Itálii, Rusku, Spojených státech amerických a v Ně‑ mecku. Zabývá se studiem politických, di‑ plomatických a kulturních dějin střední a východní Evropy 19. a 20. století, zejména pak problematikou příhraničních území jako např. severního Jadranu a města Terstu či České republiky a Slovenska. V rámci své výz‑ kumné činnosti se rovněž zaměřuje na otázky menšin a nacionalismu z transnacionální a komparativní perspektivy. Je autorem jedné monografie, redaktorem a spoluautorem čtyř sborníků a četných článků. Jeho studie byly uveřejněny ve vědeckých časopisech Annales, Acta Historiae, Austrian History Yearbook, Qualestoria, Historický časopis, Slovanský přehled, Zgodovinski časopis. Je rovněž pravidelným účastníkem mezinárodních vědeckých sym‑ pozií, uspořádal několik mezinárodních kon‑ ferencí a je spoluřešitelem několika státních i mezinárodních výzkumných projektů v oboru soudobé dějiny.
ČEši a Slováci na Jadranu
Borut Klabjan
NA JADRANU
ISBN 978-80-7308-470-7
Vztahy s Terstem a severním Jadranem v letech 1848–1948
Borut Klabjan
Počínaje 18. stoletím, kdy habsburské impé‑ rium získalo velmocenský status, se na jed‑ nom jeho konci začaly díky ekonomické vy‑ spělosti dostávat do popředí dění české země a na opačné části říše se klíčovým mís‑ tem postupně stával Terst a severní Jadran. Kniha Češi a Slováci na Jadranu se proto vě‑ nuje oběma zmíněným oblastem, které se do konce první světové války nacházely ve spo‑ lečném státě, Terst s Rakouským Přímořím a české země dokonce v téže, cislajtánské po‑ lovině monarchie. Studie začíná přiblížením kontaktů v 19. století, které byly od r. 1848 mi‑ mořádně intenzivní. Habsburské období dalo zkrátka vzniknout významným vazbám, jež měly pokračování i v době pozdější. Po první světové válce se takzvané následnické státy habsburské říše staly tvůrci nového pováleč‑ ného pořádku. S koncem habsburské mo‑ narchie ale skončilo také soužití mnoha ná‑ rodů ve společné státní struktuře. Jak se tento krach institucionálních rámců odrazil ve vzá‑ jemných vztazích? Jak se dále rozvíjely kon‑ takty (politické, hospodářské, kulturní) mezi novými subjekty, které byly koncipovány jako národní státy? Právě odpovědi na tyto otázky a analýza vztahů v letech 1848−1948 mezi úze‑ mími, jež po staletí tvořila jednu státní struk‑ turu, jsou hlavním tématem knihy.