Být umělcem*kyní (2/7) SVÉHO OKOLÍ

O LI S T U

ÍH

N

V

PÉČE

O PR AC O

ZODPOVĚDNOST

SL

EKOLOGIE

POMNÍK

2/7 ČÍ

ENVIRONMENTALISMUS

VEŘEJNÉ REALIZACE

OV

LI S T U

KULTIVACE VEŘEJNÉHO PROSTORU

P R AC

HO

svého okolí

S LO

NÍ

Být umělcem*kyní

ČÍ

Jak se umění ve veřejném prostoru projevovalo dříve?

Na významných náměstích se stavěly pomníky a památníky, často figurální sochařské realizace, vytvářené na základě konkrétní politické nebo církevní zakázky. Mnoho z nich najdeme na původních místech dodnes a jsou nejen historickými připomínkami, ale mohou se stát i tématem bouřlivých diskusí.

Ta nejvášnivější (alespoň v tomto století) začala v roce 2020 a vztahuje se ke koloniální minulosti zachycovaných a do té doby také adorovaných postav.

Díky této debatě, která v mnoha případech vyústila v odstranění příslušných děl, začaly uměleckou prezentaci své minulosti řešit i země jako je Česko.

A jak je tomu nyní?

Jak se projevuje ekologie v umění?

Svobodné vykročení do volného prostoru se událo na konci 60. let 20. století, kdy landartoví a minimalističtí umělci*kyně začali svá díla umísťovat jak do volné přírody, tak do urbánní krajiny. Chtěli tak umění osvobodit od „soklu a rámu“ a zbavit se omezení galerijními zdmi a předpisy, často se jim nelíbilo ani pojetí uměleckého objektu jako pouhého zboží.

Velmi záhy se tak umění ve veřejném prostoru začalo hlásit i k dalším obsahům, vyjadřovat se k otázkám ekologickým a řešit estetické i sociální problémy městského urbanismu a krajinné architektury. Krajina, která byla po staletí pouhým oblíbeným námětem řady malířů, získala ve výtvarném umění zcela nový význam.

V reakci na globální problémy s životním prostředím může mít současné environmentální umění také politický nebo aktivistický rozměr. Jiné jeho projevy zase mají blízko k tématům feministickým. To však neznamená, že environmetální umělci*kyně už nemůžou vytvářet monumentální sochy. Vedle nich ale vzniká i řada konceptuálních, třeba participativních děl. Environmentalisticky smýšlející autorky a autoři se vedle společenskokritických otázek zabývají také otázkami ekologičnosti a udržitelnosti samotné umělecké produkce.

① Barbora Bažantová, Hladová zeď, 2021, projekt ve veřejném prostoru, Ateliér environmentu

② Nikola Machačová, Podobnosti v latentnosti, 2021, diplomová práce, Ateliér fotografie

Projekt Hladová zeď sestává ze dvou performativních zásahů do veřejného prostoru Brna. První se odehrál v Křenové ulici před úřadem práce, kde autorka během otvíracích hodin stála před vstupem do budovy a v kole štěstí nabízela možnost vytočit si smlouvu na pracovní pozici při stavbě „hladové zdi“. Část druhá byla potom samotná stavba. Zeď vyrostla a následně zase zmizela z plácku pod platany, kde se Bratislavská ulice kříží s Hvězdovou.

Ze zbytkových materiálů vznikajících při výrobě betonových prefabrikátů autorka vytvořila soubor objektů, na něž za pomoci historické techniky kyanotypie přenášela fotografie. Prostřednictvím těchto postupů hledala souvislosti mezi dvěma rozličnými procesy – výrobou v betonárně a přenosem obrazu –, které ve výsledné instalaci propojila v jeden celek.

Co je to FaVU?

Jak se FaVU chová k okolí?

Zkratka pro Fakultu výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. A Brno je úžasné město plné vysokoškolských studentek a studentů, kaváren, barů a galerií. FaVU se soustřeďuje na vizuální umění, které zde můžete studovat v jednom z 16 ateliérů, jež se věnují tradičním i zcela novým médiím nebo designu.

Součástí fakulty jsou i specializovaná pracoviště (jako například ateliér 3D technologií, nahrávací studio, rozličné specializované dílny), knihovna, vlastní galerie i kantýna. Studenti*tky se zde zabývají rozvojem vlastní tvorby, teorií a filozofií umění i uměleckým výzkumem a pokud si chtějí rozšířit své obzory, fakulta jim nabízí možnost vycestovat na stáže do celého světa. Účastní se výstav a soutěží a nezřídka získávají různá ocenění.

K environmentálním otázkám se škola hlásí jako celek – ať už prostřednictvím snahy o udržitelný provoz, nebo prostřednictvím studentských iniciativ. Funguje zde Ekobuňka FaVU, která zatím uskutečňuje drobné, ale důležité akce jakými jsou například pořízení transportních kol, péče o okolí budovy fakulty či ochrana zelených ploch. V centru její pozornosti stojí samozřejmě i ekologická stránka umělecké tvorby a spolupráce s podobnými formacemi na dalších vysokých školách. Ekologická témata prostupují i řadou teoretických předmětů, v nichž se seznámíte s aktuálními zahraničními tendencemi a texty. Patří mezi ně například kurz Příroda po přírodě, který představuje základní škálu způsobů uvažování o přírodě a krajině z pohledu estetiky, kulturních studií, botaniky, environmentalistiky, ekologie a filozofie.

③ Kateřina Molišová, NEO (nepojmenovatelný ekologicko-umělecký objekt), 2019, bakalářská práce, Ateliér tělového designu Práce je založena na transformaci odpadu nalezeného v přírodě v umělecký objekt. Vychází z potřeby podílet se na uvedení krajiny do původního stavu a zároveň reagovat na přístup společnosti k životnímu prostředí. Nalezené předměty autorka vzájemně svazovala a přímo v lese pak tvarovala do podoby planety přehlcené odpadem.

Chcete být umělcem*kyní svého okolí? Na FaVU se s takovýmto přístupem nejčastěji setkáte v následujících ateliérech: Ateliér sochařství 2 Ateliér intermédií

Ateliér environmentu ... a další

Projekt byl financován Ministerstvem školství ČR v rámci dotačního programu podpory nadaných žáků základních a středních škol.

Přečtěte si: � Karel Císař (ed.), Stav věcí. Sochy v ulicích (kat. výst.), Dům umění města Brna 2011. � Jane Jacobs, Smrt a život amerických velkoměst, Dolní Kounice 2013. � Petr Kratochvíl et al., Veřejný prostor CZ: krajina města/Public Space CZ: Urban Landscape (kat. výst.), Galerie Jaroslava Fragnera 2017. � Ondřej Navrátil, Řečiště a vlna. České umění a environmentální problematika na počátku 21. století, Brno 2020.

Mrkněte se: � Diskuse týkající se publikace Brnox na internetové televizi Artyčok.cz (Lucie Faulerová – Aleš Palán – Kateřina Šedá (eds.), Brnox. Průvodce brněnským Bronxem. Akce Kateřiny Šedé, Brno 2017). � David Attenborough: Život na naší planetě (Velká Británie, 2020, režie Alastair Fothergill, Jonathan Hughes, Keith Scholey).

Vyhledejte si: � Volné seskupení 12/15, Pozdě, ale přece. � Díla Zorky Ságlové a Dalibora Chatrného realizovaná v krajině. � Práce uměleckého manželského páru Christo a Jeanne-Claude. � Projekt Jiná krajina. � Platformu Terén – Pole performativního umění.

Zkuste si: � Uspořádat alespoň hodinu trvající výlet Brnem nebo jeho blízkým okolím a experimentovat s možnostmi formátu komentované prohlídky. � Vytvořit venkovní instalaci, jejíž součástí budou i atmosférické jevy jako je déšť nebo vítr. � Popřemýšlet, jak by mohl vypadat pomník bezdomovcům*kyním vašeho města. � Zamyslet se nad uhlíkovou stopou, kterou zanechává produkce jednotlivých druhů výtvarného umění (kresby, grafiky, malby, různých typů sochařských děl, fotografie, performance a dalších).

FaV U?

� SLEDUJTE WEBOVÉ STRÁNKY

� VYUŽIJTE KONZULTACE S VEDOUCÍMI ATELIÉRŮ

� VYBERTE SI ATELIÉR � PŘIPRAVTE SI PORTFOLIO � PODEJTE PŘIHLÁŠKU

ETE

SE HLÁSIT NA F a V U?

SE ETE C CH

� NAVŠTIVTE DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ – ENTER FaVU

C CH

HLÁSIT NA

Fa VU ?

SE HLÁSIT NA F aV U?

Více o tvorbě studentek a studentů FaVU:

HLÁSIT NA

ETE

FaVU VUT v Brně:

E TE S

C CH

Kudy na FaVU: Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Údolní 244/53, 602 00 Brno

CE H C