Issuu on Google+

Zneužívání moci v církvi

© Česká evangelikální aliance 2005 Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


1. Úvod Zneužívání moci ve společenství křesťanů... bolestivé téma, kterému se raději zdaleka vyhýbáme. Přesto je nutné si uvědomit závažnost tohoto tématu. Praxe jasně ukazuje, že ani křesťané na vedoucích pozicích nejsou imunní vůči zneužití důvěry a svých kompetencí. Především ve vztahu k těm, kteří jim věnují svou důvěru a poslušnost. Tragické následky pak nesou nejen oběti a jednotliví křesťanští vedoucí pracovníci. V mnoha případech jsou poškozena i celá manželství, rodiny, sbory a organizace. Boží jméno je tak znesvěceno a snižuje tak svědectví o Pánu Ježíši. Zneužití moci je v první řadě hříchem proti Bohu, jak to vyznává David v Žalmu 51:6 „Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích.” Toto vyznání následovalo poté, co ho prorok Nátan ostře napomenul za to, že zneužil svou moc vůči Uriáši a Batšebě. (2 Sam. 11-12). Jak zjistit, že někdo zneužívá svou moc? Souhrn několika hlavních definic nám může pomoci problém rozpoznat, předcházet mu a dokázat se mu postavit. V následujících kapitolách budeme hovořit o následcích vážného zneužívání moci a o tom jak mu porozumět a rozpoznat ho. Další kapitolu tvoří rady, jak se sbor může zneužívání postavit. V závěrečné kapitole pak nabízíme vlastní pohled na faktory, které napomáhají vzniku zneužívání a jak jim předcházet.

2. Porozumět a rozpoznat zneužívání moci Mocné autority Přejděme přímo k věci. Téměř každý představený zneužívá občas pravomoci, které se k jeho postavení vážou. Hranice překračujeme z nedostatku času či proto, že nevidíme jiná východiska. Pro ty, kdo tak činí trvale, pak bývá příznačná závislost na moci. Příkladem manipulující osobnosti je Diotrefés ve Třetím listu apoštola Jana. Diotrefés je právě takovým vedoucím, který chce vládnout a odmítá jakoukoli kritiku. Těží ze slabé paměti druhých, mluví špatně o těch, kteří si ho dovolí kritizovat. Uchyluje se ke stále silnějším prostředkům, působí rozkol a vytváří různé spolky. Zároveň podniká i různá disciplinární opatření proti svým nepřátelům. Diotrefés patří k panovačným vůdcům. Pachateli zneužívání mohou být nejen autoritativní jedinci ale paradoxně i jejich povahové protějšky. Zneužívání do církve může někdy vstoupit v kanadách, jindy se ale vplíží potichu v ponožkách. Poruchy osobnosti Kde leží příčiny zneužívání postavení? V mnoha případech se jedná o poruchy osobnostního vývoje. U pachatelů zneužívání postavení není vlastní JÁ v rovnováze s TY a MY. Ten, kdo v dětství prožil silný pocit bezmoci, se mu pak snaží předejít uplatňováním své současné autority. Komu byl ve výchově dáván špatný příklad vedení, má mnohem větší riziko, že manipulativní jednání si teď už ani nebude uvědomovat. A kdo měl jako dítě šanci ovládat své rodiče, může teď snadno opovrhovat těmi, kteří se nechají ovládat. Ačkoliv každá podoba zneužívání musí být odsouzena, je dobré si uvědomit, že ve skutečnosti potřebuje pomoci i ten, kdo svou moc zneužívá. Jmenované jevy jsou v první řadě poruchy psychické a ne duchovní. To vysvětluje, jak je možné, že ke zneužívání moci dochází pravidelně i ve křesťanském společenství. Náboženský náboj, který se k danému problému ještě přidá, činí tuto situaci o to komplikovanější.

Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


Jak problém rozpoznat Můžeme rozlišit zdravé uplatnění autority vedoucího od zneužívání postavení? Níže naleznete několik otázek, jejichž zodpovězení pro vás může být vodítkem. Podle Roberta Greenleafa je nejlepším testem pro služebníky ve vedení hodnocení na základě nenáboženských kategorií tzv. „servant leadership“ – vedení službou. „Vidíme osobnostní růst vedoucího během dané služby? Stává se prospěšnějším, moudřejším, svobodnějším, samostatnějším a dokáže se on sám stát služebníkem?” Zdravé uplatňování autority a kvalitní pastorační činnost vedou vždy k růstu odpovědnosti vůči druhým a růstu zodpovědnosti delegované na druhé. Zneužívání moci lze rozpoznat z následujících situací: 1. Umí se daná osoba vzdát své zodpovědnosti či pouze rozšiřuje okruh svého vlivu? 2. Umí přenechat část svých kompetencí a dát druhým svobodu v rozhodování? 3. Jak se staví ke svým vlastním chybám? Dokáže se omluvit a pokouší se opravdu své chování změnit? 4. Jak se staví k chybám druhých? Využívá kritiky k tomu, aby tak dokázal svou moc? 5. Touží si záležitosti ujasňovat a neshody odstranit, nebo vyvíjí nátlak na toho, kdo poukáže na problémy? 6. Existují oblasti, o kterých není dovoleno hovořit? Jako například vedení, konečná rozhodnutí či finanční záležitosti? Osm taktik Výše zmíněné situace mohou být provázeny těmito taktikami: 1. Postřehy typu: “To si už nevzpomínám.” 2. Uhýbání od tématu. Snaha převést rozhovor na jiné téma. 3. Omlouvání svého jednání a přenášení viny na druhého. 4. Zakrývání svého jednání nebo otevřené zastrašování druhých: “Neobracíš se proti mně, ale proti Bohu.” 5. Vyvolávání pocitů viny, kdy pocit vlastní důležitosti druhého je snižován. 6. Hraní si na oběť (a mezitím udělat všechno podle svého). 7. Popírání nebo zlehčování skutečnosti. “Dělám to přece pro Pána?” 8. Lhaní, převracení skutečnosti.

3. Následky vážného zneužívání Zneužití moci ve sboru může mít velké následky jak na dané členy sboru, kterých se to týká, tak na sbor jako celek. Následky jsou dány stupněm zneužívání a projevují se mnoha způsoby a v každé oblasti: psychické, sociální a také duchovní. Když se pachatel prezentuje jako boží služebník, bývá boží obraz a důvěra v Boha vážně narušena. Duševní ponižování Kromě nejzávažnějších forem zneužívání moci v církvi, mezi něž bohužel patří i zneužívání sexuální, existují v církvi i jiné závažné formy zneužívání moci, které mohou mít traumatizující následky. Poukazováním na svou funkci, povolání nebo “pomazání”, můžeme druhého manipulovat a ponižovat. Tím ale zároveň překračujeme biblické pravdy. A vážně je pak zasažena duchovní a osobní svoboda druhého i jeho zodpovědnost. Pastorační dohled se může prostřednictvím sledování a hodnocení (křesťanské) integrity druhých zvrhnout v jejich duchovní podceňování, zlehčování a oslabování. Lidé mohou být křesťanským společenstvím souzeni příliš jednostranně. Kritické otázky mohou být vedením považovány jako “neposlušnost” vůči Bohem povolanému Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


představenému. Namísto povzbuzování k růstu v závislosti na Bohu, jsou na druhého kladeny příliš velké nároky, které ho dělají spíše závislým na vedoucím pracovníku. Shodné rysy se sexuálním zneužíváním Sexuální i jiné zneužívání se do určité míry vyznačuje podobnými rysy. Dříve nebo později (často až příliš pozdě) dojde v nezdravém autoritativním vztahu ke zlomu nebo výbuchu. Důvěra k druhým je znevážena a narušena. To se ihned odrazí na vztahu k Bohu a na vztazích v církvi a sboru, kde ke zneužívání došlo či dochází. Dopady na církev mohou být značné. V nejhorším případě vede duchovní manipulace vedoucích k roztržce nebo úplnému rozkolu uvnitř společenství. Dochází tak k velkému zmatku. Pocity strachu, zloby, bezmoci, neklidu a nejistoty se valí jeden přes druhý. Běžně se stává, že lidé jíž nejsou dále schopni normálně fungovat, ať se to týká církevního čí běžného života. Často jsou jejich projevem deprese, nervozita, duchovní krize a strach z navazování nových důvěrných vztahů. Pro ukončení takovéto krizové situace je často nutné využít pastoračního nebo psychosociálního vedení.

4. Jak se zneužívání postavit Zneužívání se musíme bránit ihned, jakmile ho zpozorujeme. A jak to nejlépe udělat? Odmaskování Pavel nám v listu Efezským 5:8-12 předává jasný postup, jak o zneužívání smýšlet a jak s ním zacházet. „I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem.” Pokud se objeví podezření na zneužívání moci, je lepší uvést Pavlovy rady do praxe ihned. Otevřeně a veřejně Nejlepším řešením je být otevřený a nejlépe veřejně. Informovat vždy ze svého pohledu, tedy v první osobě – JÁ. Ať je to jakkoliv subjektivní záležitost. Informace podané ve formě TY (TY znamená v tomto případě vždy všechny ostatní) zní pak jako útok. A vyvolá jen obrannou reakci. Zprávy v první osobě („já se vedle tebe cítím bezmocným”) ukazují na osobní prožitek, který druhá osoba nemůže zpochybnit. Tato otevřená subjektivita předejde vzniku nedorozumění a nejasných důkazů. Nedorozumění stojí čas i sílu a neodstraní konfliktní situaci. Zpětná vazba Následují schéma zpětné vazby nám může pomoci podezření o zneužívání vynést na povrch. Krok č. 1 Konkrétnost Vyjádření v první osobě musí mít vztah ke konkrétní skutečnosti. Zobecňování typu „vždycky“ a „nikdy“ nejsou vhodná ani účinná. Krok č. 2 Interpretace Vysvětlete ostatním, jak si dané chování vysvětlujete. Pokuste se ukázat své pochopení. Krok č. 3 Zkušenost Formulujte pocity, které během konfliktní situace pociťujete a pokuste se nebýt tzv. ”objektivní”.

Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


Krok č.4 Očekávané chování Neformulujte žádné požadavky, ale svá přání. „Moc bych si přál, kdybys....” Přání dává druhému svobodu ale ne příkaz ono přání splnit. Právě pachatelé násilí jsou alergičtí na pokusy omezující jejich svobodu. Příklad: Vedoucí skupinky říká svému kazateli: „Obávám se příští skupinky“. „Minule jsme se dostali k otázce desátků. Jak Petr L. tak i Markéta B. hovořili o tom, že jsi je nutil, aby do konce měsíce odevzdali polovinu svých desátků. (krok 1) Nevěděl jsem, co jim na to mám říci. Možná, že si děláš starosti s tím, že v naší pokladně je už vidět na dno. (krok 2) Ale stejně jsem z toho neklidný, a mám pocit, že to ovlivňuje i můj modlitební život. (krok 3) Byl bych velice rád, kdybys mi vysvětlil, cos jim přesně řekl a proč.” (krok 4). Pokud tvé přání není vyslyšeno Pokud druhý nebere tvá přání vážně, nechce se nad nimi zamyslet a posoudit je, musí na řadu přijít posouzení problému dalšími lidmi. Ježíš nám v Matouši 18:15-17 jasně ukazuje cestu: nejprve řeš situaci s dalším, tedy třetím člověkem. Poté otevřeně ve shromáždění. Především si vyber takovou třetí osobu, které se téma vašeho konfliktu vůbec netýká, a ke které budete mít oba důvěru. Pokud ani tento krok nepřinese výsledek, pohovoř pak o této záležitosti otevřeně ve skupině nebo v komisi, jejímiž členy budete i vy. Teprve když ani tato varianta nic nepřinese, přichází na řadu starší nebo sborová rada. A nakonec, pokud všechny varianty zklamaly, je na řadě sborové shromáždění. Snaž se při tom dojít vždy ke konkrétní, proveditelné a kontrolovatelné dohodě. Například: „Dobře. Domluvme se tedy, že si během dalších dvou týdnů pohovoříme s Petrem a Markétou a ty se jim omluvíš. Ale zároveň jim vysvětlíme, na čem stavíme svůj požadavek: Desátek je sice v našich směrnicích, ale jeho dávání je vždy dobrovolné a radostné dle 2.Korintským 9:7. Při následujícím sborovém setkání se k tomuto rozhovoru vrátíme a zvážíme, zda je nutné tuto problematiku hlouběji rozebrat, například formou článku v našem sborovém časopise.“ Rady Nakonec ještě několik rad, které vám mohou pomoci jít cestou, kterou nám ukazuje Ježíš: 1. Vlož danou situaci do Božích rukou a pros ho o změnu. 2. Nezabývej se problémy, které nemají vztah k zneužívání moci. 3. Přiveď na světlo taktiky pachatele. 4. Mluv za sebe a neschovávej se za druhé. 5. Nenechej druhé mluvit za sebe a neschovávej se za ně. 6. Ať za tebe nemluví druzí, a nenechej ze sebe udělat hlásnou troubu druhých. 7. Zkus najít řešení, které bude vítězstvím pro obě strany a vyhni se hrozbám. 8. Buď připraven na možné následky. 9. Vyhni se beznadějnému boji. Někdy je útěk tím jediným řešením. Přenechej posouzení na druhých Vraťme se ještě k poslední uvedené radě. Projevy zneužívání mohou být mimořádně složité a náročné na výdrž. Naše vnitřní “hodiny” se mohou zastavit. Proto je v určitém momentě dobré přenechat posouzení na jiných. Rozhovor se staršími je právě tou třetí fází, o které hovoří Ježíš.

Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


5. Jak zneužívání předcházet Tato kapitola je podnětem k přemýšlení a vedení rozhovoru ve sborech a církvích o tom, jak předejít zneužívání moci. Prevence je vždy lepší než pozdější proces uzdravování. Definice zneužívání moci, kterou zde předkládáme zní: „O zneužívání moci se jedná v případě, kdy vedoucí pracovník ze své pozice a ve svém postavení jedná ponižujícím způsobem, manipuluje nebo používá násilí vůči těm, kdo jsou k němu v nižším postavení nebo mu svěřili svou důvěru. Zneužívání moci přitom spočívá nejen v jeho jednání, ale odráží se i v procesech rozhodování.“ V této kapitole se s vámi chceme nakonec podělit o několik postřehů, které se týkají prevence zneužívání moci. Vzorec Co mají případy zneužívání společného? Jaké faktory podporují nebo naopak snižují možnost zneužívání moci? (MZP) Rozlišujeme pět faktorů: rozsah moci, kterou člověk disponuje, stupeň dospělosti, kterou se daný vedoucí pracovník vyznačuje (D), obranyschopnost oběti (O), kultura daného společenství (K) a jeho přítomné kontrolní mechanizmy (KM). Všech těchto pět faktorů jsme shrnuli do vzorce, který nám může pomoci lépe pochopit problematiku zneužívání moci. (viz rámeček) MOC MZP =

D x O x K x KM

Vzorec lze také vyjádřit následujícími body. Možnost zneužívání se zvětšuje v těchto případech: • Čím většími pravomocemi představený sboru, vedoucí pracovník disponuje, nebo na nich získává podíl, nebo je strhává na sebe. • On/ona není dostatečně připraven nést zodpovědnost za svěřenou službu (nedospělost). • Členové sboru nejsou schopni dostatečné se zneužívání bránit, a tak ke zneužívání dochází i nadále, ať s tím souhlasí či nesouhlasí. • Duchovní vedení je omluvou pro překračování hranic chování vedoucího. (kultura) • Chybí dostatečný komplex ochranných mechanizmů, jakými jsou např. schůzky a kontrolní opatření. Je moc špatná? Co je to moc? Slovo „moc“ zanechává v lidech hořkou pachuť. Proto je dobré si uvědomit, že moc sama o sobě má neutrální význam. Negativní podtón pramení především z případů, kdy je moc zneužívána. Používat moc laskavým a konstruktivním způsobem není jednoduché. Na každou pozici ve sboru je formou kompetence vázán určitý stupeň moci. Otázkou tedy je: jaká moc a v jaké míře? Kdo je za ni zodpovědný a lze ji druhými kontrolovat? Podle našeho názoru o tom mluví biblické výroky jasně: protože každý člověk může klopýtnout a jeho schopnosti jsou omezené, musí být moc vždy jasně definována, omezena a kontrolovatelná. Je pouze Jediný, který může po pravdě říci: „Mně je dána veškerá moc na nebi i na zemi”. Víme, že On svou neomezenou moc obrací vždycky s láskou k dobrému. V tom je příkladem pro vedoucí pracovníky. Pro nás lidi ale platí, že naše postavení a pravomoc musí být ohraničená a kontrolovatelná po celou dobu služby. Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


Předcházení zneužívání Jak se dá zneužívání předejít? Ve velké míře se to podaří, pokud se na problematiku zneužívání podíváme z opačné strany. Nabízíme vám několik možných návodů: • Stanovte si jako sbor hranice pravomocí, které má váš kazatel nebo vaši vedoucí pracovníci. Definujte jasně jaké jsou jejich kompetence a kde leží jejich hranice. • S tím souvisí: propracujte rozvážně vizi duchovního vedení. Moc ve sboru musí být vždy svěřena s důrazem na určitý úkol, za určitých předpokladů. • Vyberte jen takové vedoucí pracovníky, kteří dokáží dobře zacházet se svěřeným postavením. • V co nejvíce případech rozhodujte jako team. Nechejte kazatele a vedoucí pracovníky promluvit o náplni jejich pracovní činnost, jejich kontaktech a rozhodování. • Vybírejte jen takové vedoucí pracovníky, kteří dokáží správným způsobem zacházet se svěřenou mocí (podle 1.Timoteovi 3:5). • Postarejte se o školení nových pracovníků, jakými jsou nezkušení vedoucí a pastorační pracovníci. • Jmenujte vedoucí pracovníky vždy na ohraničenou dobu. Pokud bude sbor i nadále s jejich službou souhlasit, může být jejich služba prodloužena. • Zaveďte pracovní porady o pastoračních práci, hlavně v případech domácí pastorační činnosti. Například: předejděte tomu, aby se slabší členové sboru mohli stát závislými na osobě určitého kazatele. Zapojte do pastorační činnosti svobodné (mladé) ženy. • Vychovávejte vaše sborové členy k tomu, aby se stali dospělými křesťany, kteří umí stát na vlastních nohou. Učte je, jakým způsobem činit objektivní závěry. (viz předcházející kapitola) • Postarejte se o to, aby i ve vašem sboru byla důvěryhodná osoba, na kterou se může každý obrátit ohledně stížnosti na daného vedoucího pracovníka. Vysvětli, proč je zde tato důvěryhodná osoba a proč je dle tvého mínění nutné, aby se lidé uměli ozvat.

Deset osobních otázek Následující otázky vám mohou pomoci vyřešit dilema, do kterého se během vaší pastorační činností můžete dostat: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Umím ostatním zodpovědět otázky a vysvětlit jak pracuji, rozhoduji se a jak se připravuji? Hrozí nebezpečí, že svým chováním překročím biblické normy? Hrozí, že se svými pocity nechám strhnout? Přivádí mé jednání mě samotného nebo ostatní blíže k Bohu? Jsem tímto způsobem dobrým příkladem pro druhé? Žádám-li něco po druhých, ponechávám jim svobodnou vůli k tomu, aby mohli říci ne? Nechám táhnout druhé svůj vlastní náklad a používám je pro naplňování svých ambic? Pomáhám druhým, aby stáli duchovně, psychicky, společensky a církevně na vlastních nohou nebo z nich dělám osoby závislé na sobě? Pokud má rozhodnutí nebo mé jednání vejde ve známost, budu ve službě/v práci potvrzen nebo budu odvolán? Mohu se svou prací/službou směle předstoupit před Boží tvář?

Tento materiál je revidovanou verzí textu Holandské EA. Překlad z holandštiny Petra Kujová. Biblické citace jsou převzaty z Českého ekumenického překladu.

Česká evangelikální aliance – dokument „Zneužívání moci v církvi“ – info@ea.cz, www.ea.cz


Zneužívání moci v církvi