Elektromobil aneb kdy začala budoucnost

Petr Bureš

Nejen z práva živ je člověk, a proto přinášíme rubriku s názvem všeobecný přehled. Dnešním tématem budou elektromobily. Schválně si ještě před čtením našeho článku zkuste tipnout, kdy brázdil cesty první silniční dopravní prostředek na elektrický pohon.

„Mercedes-Benz ukázal svůj koncept elektromobilu“, hlásá nadpis článku v motoristickém časopise a rozhodně není jediným palcovým titulkem o přelomových elektromobilových novinkách, který dnes potkáte. S elektromobily jako by se v posledních letech roztrhl pytel. Revolučně se tvářící futuristické modely s několika elektromotory se snaží oživit snad každou prestižní automobilovou výstavu a člověk pak snadno nabyde dojmu, že auta na elektrický pohon jsou nejžhavější novinkou a takový pohon bude jistě dominantou nepříliš vzdálené budoucnosti.

Jeden z matadorů trhu s elektromobily, americká společnost Tesla, již několik let prodává svůj Model S, který se hlásí ke kategorii luxusních vozů a v nejvyšší konfiguraci si sáhne na dojezd až 630 km. Tyto specifikace spolu s čím dál dostupnější sítí dobíjecích stanic začínají dávat smysl pro nejednoho motoristu.

Zprávy, že je potřeba brát nástup elektromobility vážně, se na nás hrnou ze všech stran a snad každá tradiční automobilová značka již elektromobil vyrábí, plánuje nebo se vydala cestou hybridních motorů. I takové značky jako Rolls-Royce, Bentley nebo Ferrari nabídku hybridních vozů buď mají nebo investují nemalé prostředky, aby hybridní agregát vyvinuly a předčily svou konkurenci v efektivitě, výkonu nebo dojezdu. Vypadá to, že elektromobily jsou hitem dnešních dní a tématem na příští desetiletí. Kam skutečně sahá historie elektromobilu se podíváme v tomto článku.

Začneme v roce 1900, kdy na světové výstavě v Paříži triumfuje společnost Lohner-Porsche z RakouskaUherska známá výrobou kočárů se svým novým kouskem, a to čtyřkolovým kočárem na elektrický pohon. Kočár pomohl sestavit tehdy čtyřiadvacetiletý Ferdinand Porsche, který ohromil svět svým revoluční nápadem, elektromotorem v nábojnici kola, jež si později nechal patentovat, a kterým nově postavený kočár dominoval. Stejný systém se využívá i dnes od elektrokol po vozidla určená pro vesmírné mise.1

Hned na výstavě vzbudil nový kočár velký zájem a není zásluhou jediného člověka ani jedné společnosti, že elektrifikace silničního provozu byla tehdy na výborné cestě. Místo elektromobility na počátku 20. století dokazuje i statistika z dvacátých let, kdy bylo až 38 % provozovaných silničních vozidel na elektřinu. 2 Doba to nebyla lehká, používaly se velké baterie s tekutým elektrolytem, které vážily čtyři sta kilogramů a každé ze dvou kol s elektromotorem kil až sto patnáct.

Skutečné začátky elektrického motorismu ale mají kořeny ještě daleko za touto událostí, a to okolo roku 1830, kdy se pokusy s elektrickými stejnosměrnými motory a jejich aplikace na malá kolejová vozidla podařila několika vynálezcům. Úspěšný byl například i Thomas Davenport. Jako první elektrické auto je označováno vozítko, které vyjelo z dílny nizozemského vynálezce Sibranduse Stratingha v roce 1935 ve své tříkolové konfiguraci.3

První elektrovozidlo tedy poznalo prach silnic padesát pět let před sestavením spolehlivého spalovacího motoru. Ve stejný čas na takových motorech pracovali nezávisle na sobě například Karl Benz nebo Gottlieb Daimler s Wilhelmem Maybachem, jména v motoristickém světě víc než známá. V RakouskuUhersku se pod vývoj elektromobilů podepsal mimo Ferdinanda Porsche také Čech Ing. František Křižík, který se prokazatelně hybridnímu pohonu věnoval někdy mezi lety 1895–1908, jestli tedy předběhl F. Porscheho nevíme.4 Jistotu máme v tom, že na rozdíl od Křižíka se Porsche Čechem nikdy necítil, i když se na rodil ve Vratislavicích nad Nisou.

Obr.2: rekonstrukce Semper vivus od F. Porsche

Čtenář by mohl namítnout, že v době Ferdinanda Porsche a jeho předchůdců elektromobil už kvůli hmotnosti nemohl dosahovat vyšších rychlostí a také dojezd určitě nebyl zázračný, nemluvě o využití na sportovní trati. Fakta jsou taková, že těsně před přelomem devatenáctého a dvacátého století to byl právě elektromobil, typický svým podlouhlým tvarem připomínajícím doutník, který jako první úspěšně překonal spolu s pilotem magickou hranici 100 km/h.

Stejně jako dnes byl i tenkrát největší problém dojezd a snad i možnost sportovního využití elektromobilu. Ferdinand Porsche se oběma problémům postavil čelem a v průběhu let jeho dílnu opustilo sportovní vozidlo s baterií vážící 1150 kg a čtyřmi elektromotory, které triumfovalo v nejednom náročném závodě nebo dokonce vozidlo, které bychom dnes označili jako hybrid. Porsche využil dva jednoválcové benzínové agregáty jako pohon generátoru a v roce 1901 poznal světlo světa hybrid nazvaný příznačně „Semper Vivus“, latinsky věčně živý, s dojezdem okolo dvou set kilometrů. Porscheho vyvezla obdoba vozu Semper Vivus i na svatební cestu. Firma Porsche ke svému výročí podle fotografií a původních materiálů sestavila repliku, jež je dnes chloubou Muzea Porsche ve Stuttagartu.

Po takto nadějných začátcích se naše cesta zastavuje dramatickým propadem ceny ropy a masivní výrobou automobilů zejména Ford model T se spalovacími motory, které byly značně dostupnější než elektromobily. Záměrně píši zastavuje, protože dnes rozhodně toto odvětví již nabralo nový silný dech, který bude mluvit do automobilové scény dlouhá léta a snad ji i kompletně přetvoří. Ani vývoj spalovacích motorů se však nezastavil a objevují se informace, že spalovací motory nové generace budou pracovat s takovou účinností, že elektromobily opět zastíní.

Stejně jako na počátku 20. století i dnes je největší překážkou akumulátor, který dobře nezvládá změny teploty a dobíjení je stále v řádech dlouhých desítek minut. I přes svoje nevýhody oproti spalovacím motorům má elektromobilita své zaryté fanoušky a cenovka je většinou přímo úměrná dojezdu vozu, kdy bych zmínil škálu od 252 km s cenovkou 499 000 Kč za Škoda CITYGO iV a pomyslný druhý konec můžeme najít u Tesla Model S P100D s cenovkou 2 187 000 Kč a dojezdem 652 km.

Nespornou výhody elektromobilu je prakticky nulová klidová spotřeba, menší náklady na údržbu z důvodu absence převodovky a dalších mechanických součástí, vyšší bezpečnost díky lepšímu prostoru pro deformační zóny, maximální trakce již při malých otáčkách a vysoká akcelerace. Samozřejmě také redukce uhlíkové stopy, která je hodně spojena s původem elektřiny, na kterou vůz jezdí. I pokud by elektřina byla černouhelná, emise se přenášejí z center měst a obydlených částí do elektrárny. Nevýhodou je samozřejmě omezený dojezd a dlouhé nabíjení, snižování životnosti baterie změnami teplot a vyšší pořizovací cena.

Elektromobily se dnes často spojují s tématem autonomního řízení a odpovědnosti za případnou nehodu nebo delikt způsobený v režimu autonomního řízení. To je jistě zajímavé právní téma, kterému se může věnovat článek v některém z dalších čísel našeho PrímaLEXu.

1 Sága rodu Porsche s. 41

2 Automobile - Early electric automobile

3 The world’s first electric car [Online]

4 První hybridní vůz postavil Čech. Buď Křižík nebo Porsche [Online]