30 Kariéra Fenomén FOMO
BUZZWORD, KTERÝ ZDOMÁCNĚL
KARIÉRA
Autor: Barbora Dvořáková
FOMO je v dnešní době hojně užívanou zkratkou v běžném hovoru. Z buzzwordu se tak stala stálice slovní zásoby napříč generacemi. Věděli jste ale, že existuje také JOMO? Tedy opak daleko známějšího termínu?
meškání, tedy JOMO. Brinkmann však zdůrazňuje, že je třeba
FOMO – ‚fear of missing out‘
„Měli bychom se zaměřit na tvorbu takového prostředí, které
Stalo se vám někdy, že jste dostali strach, jestli se ve vašem okolí
zaměřit na to, co je skutečně důležité. Takové prostředí by mělo
neděje něco zajímavého, zatímco vy sedíte doma? Nebo jste
být prosté pokušení, protože právě ta nás nutí podlehnout stra-
si přišli vystrčeni ze své party, protože se vaši nejbližší sešli bez
chu,“ radí Brinkmann.
uvědomit si, že: „...dobrovolné promeškání příležitostí, kterými jsme neustále bombardováni, vyžaduje praxi.“ Už řecký filozof Aristoteles se zabýval konceptem vyváženosti, tedy tím, zda děláme příliš mnoho nebo příliš málo věcí. Odvěké zápolení naší mysli tedy rozhodně nevyřešíme přes noc, během jednoho týdne nebo čtvrt roku. Jde o dlouhodobý proces, kterému se věnovaly už generace našich předků, i když pro své počínání neměli čtyřpísmenkové označení.
nám usnadní promeškávání a díky kterému se budeme moci
vás a podnikli něco, u čeho jste také chtěli být? Takzvaný strach z promeškání byl poprvé pozorován v druhé polovině 90. let marketingovým stratégem Danem Hermanem, který se této problematice věnoval několik let. Samotný termín FOMO se však dostal do širšího povědomí až v roce 2004 díky Patricku McGinnisovi, který ho v době své promoce na Harvard Business School použil v eseji ve školních novinách. I přes téměř dvě dekády trvající přítomnost tohoto fenoménu v naší společnosti však nebyl přesně stanoven způsob jeho diagnózy ani konkrétní příčiny vyvolávající jeho přítomnost. Svend pro BBC vyjmenoval několik faktorů, které mohou naši psychi-
tě to možná psychicky rozloží a dojdeš k vyhoření“? Pokud se
Víte, že se objevují další obdobné termíny jako například FOLO? Ten může být vnímán ve dvou různých rovinách. Jednou z nich je reakce na online dobu – v takovém případě FOLO vyjadřuje strach ze života offline, tedy mimo internet a dnes všudypřítomné sociální sítě (‚fear of living offline‘). FOLO však může také představovat vyšší úroveň FOMO, tedy pocit, že člověku utíkají nejen určité události, ale rovnou celý život. Může tak dojít do bodu, kdy svůj život, v porovnání s lidmi v jeho okolí, nepovažuje za úspěšný.
k takovému kroku někdo rozhodne, může začít systematicky
A o FOBO (‚fear of better option‘) jste už slyšeli?
ku pošťouchnout do FOMO módu: „Sociální média, na kterých porovnáváme sebe a své životy s ostatními nebo marketingový kolos konzumní společnosti, který nám nezapomíná připomínat, že můžeme mít víc. Vždy.“
JOMO – ‚joy of missing out‘ Jak se však vymanit z kolotoče „můžeš mít/zažít/zkusit víc, i když
měnit své nastavení mysli a soustředit se na tzv. radost z pro-
Šéfredaktorka: Barbora Dvořáková barbora.dvorakova@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz Redaktoři: Milan Halousek, Michal Hrubý, Stanislav Mihulka, Kristýna Šafářová, Filip Šmejkal, Jan Tesárek redakce@ekontech.cz Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 52. | Termín distribuce: únor 2021 | Další číslo vyjde v březnu 2021 Ekontech.cz vychází 6x v akademickém roce | Náklad: 21 000 ks | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X
Zdroj: Adobe Stock
Brinkmann, profesor psychologie na Aalborg University však
