20 Ekonom Konvergenční kritéria
PLNĚNÍ KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ
EKONOM
PRO VSTUP DO EUROZÓNY – ČR V ROCE 2020 Autor: Michal Hrubý
Česká národní banka společně s Ministerstvem financí ČR v prosinci 2020 vydala pravidelné Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou pro rok 2020. Jak jsme na tom ve 4 hlavních oblastech?
Konvergence úrokových sazeb Konvergence úrokových sazeb, spočtených jako výnosy z v průměru desetiletých státních dluhopisů, by se měly pohybovat maximálně o 2 p. b. nad hodnotou průměru výnosu tří zemí EU, které dosáhly „nejlepšího“ výsledku v oblasti cenové stability. Za posledních téměř 10 let se tyto výnosy v ČR snížily z 5 % na nynější cca 1 %. Třetí kritérium bylo za rok 2019 splněno. Lze očekávat, že bude plněno i nadále.
Účast v mechanismu směnných kurzů
Cenová stabilita
Podmínkou je úspěšné dvouleté setrvání v ERM II, kdy pohyb
Kritérium cenové stability zohledňuje míru harmonizované
ČR se do ERM II dosud nezapojila, nicméně při odvolání se na re-
spotřebitelské inflace (HICP). Tato hodnota se spočte jako prů-
ferenční (hypotetickou) hodnotu centrální parity CZK/EUR jako
měrná míra inflace naměřená za 12 měsíců předcházejících
průměrné hodnoty kurzu k 1. čtvrtletí 2018 a zapojení se do ERM
danému šetření. Ta by neměla překročit prostý aritmetický prů-
II ve 2. čtvrtletí 2018 by znamenalo, že doposud se koruna pohy-
měr stejným způsobem vypočítaných inflací tří členských států
bovala v okolí hypotetické centrální parity. Koruna do budouc-
s „nejlepšími“ hodnotami míry inflace. Přesněji by nemělo dojít
na bude pokračovat v trendu posilování, ale to by i s ohledem
k překročení takto vypočteného průměru o více než 1,5 p. b.
na možnost posunu centrální parity směrem k silnějšímu kurzu
kurzu bez devalvace centrální parity bude v intervalu ±15 %.
neměl být problém. Po ukončení kurzového závazku v roce 2017 Toto kritérium bylo plněno v po-krizových letech 2013-2016.
je koruna ve svém kurzu k euru poměrně volatilní a během roku
Od roku 2017, kdy inflace stoupla nad 2 %, však toto kritérium
2020 výrazně oslabila oproti referenčním hodnotám z roku 2018.
splněno nebylo.
Stav veřejných financí
Přijetí eura je výsostně politické rozhodnutí a mimo maastrichtská kritéria hraje roli také problematika nominální vs. reálné konvergence a celková ekonomická sladěnost. ČNB ovšem v pozici
Druhým kritériem je stav veřejných financí, konkrétně ve dvou
tvůrce nezávislé monetární politiky a rádce vlády tvoří objektivní
složkách – poměr plánovaného nebo skutečného schodku ve-
hodnocení aktuálního ekonomického a hospodářského rámce.
řejných financí k HDP by neměl překročit úroveň 3 % a poměr
Na základě dlouhodobého vývoje lze sledovat spíše dostačující
veřejného dluhu k HDP by neměl překročit hodnotu 60 %. Po-
připravenost ČR k přijetí eura, k čemuž se i ČR zavázala. S tímto
kud by však k této hranici dluh dostatečným tempem klesal,
krokem však na základě doporučení nelze počítat v nejbližší době.
lze i vyšší hodnotu přijmout jako vyhovující. ČR tyto podmínky od roku 2013 plnila včetně roku 2019, v roce 2020 se již projeví prohloubené saldo na úrovni až -6,4 % HDP. Kritérium poměru dluhu k HDP bude nicméně plněno i nadále. Otázkou zůstává, jak se v dlouhém období projeví změny v pří-
Kritérium
Referenční hodnota pro rok 2020
Hodnoty ČR pro rok 2020 (odhad ČNB)
Míra inflace
1 % (odhad)
3,4 %
jmech v důsledku změn daňových příjmů, odkládané změny
Veřejný deficit
-3 % HDP
-6,4 % HDP
v systému důchodového zabezpečení nebo nastavení zdravot-
Veřejný dluh
60 % HDP
39,4 % HDP
nického systému. Na demografickou problematiku s ohledem
Úrokové sazby
0 % (odhad)
1 %
±15 %
ČR se neúčastní ERM II
na stárnutí populace upozorňuje nikoliv jen ČNB, ale i Evropská komise a Evropská centrální banka.
Měnový kurz
