Tady a teď! leden - únor 2013

Palubní deník Hanzelky a Zikmunda premiéra původní hry: 2. 3. 2013 UVNITŘ NAJDETE PROGRAM NA LEDEN A ÚNOR 2013

Miroslav Zikmund | cestovatel

01 — 02 / 2013

Sázka na třináctku? Vyjde? Vyjde!

Myslím, že „cestovatelství“ je již minulostí.

Rozhovory s...

Editorial Vážení a milí nevážně vážní i vážně znevažující,

Nenašli jste divadlo pod stromečkem ani pod polštářem?

Nesmutněte a dříve, než půjdete spát, se nechte vyzvat k tanci, vždyť po silvestrovském juchání přijde divadelní plesání, vlasů česání a krásných šatů větrání. A ti z Vás, kteří místo třpytivých oděvů raději nasytí a obléknou svou duši, nechť vejdou ještě dříve, vždyť jedině v divadle zažijí obojí!

Anebo jinak: Krasosmutněte. Pojďte s námi prožít to jedno velké kolektivní krasosmutnění. A ne jedno, dvě nebo pět, ale klidně nespočet těch roztodivných krás, radostí a vášní. Nebojte se s námi vydat na cestu, nebojte se občas zasnít a zaposlouchat se do rozmanitých hlasů a melodií, bude se Vám pak i lépe žít v této poněkud zvláštní době, do které se, jak říká klasik, někteří snad ani nehodíme. A proč to všechno? Protože v divadle to jde nejlíp. A v dobrém divadle to jde úplně samo. A tohle je dobré divadlo. A je výjimečné, protože je Vaše. Pojďte tedy dál, pojďte s divadlem i do divadla, rozhlížejte se v něm a rozkoukávejte, rozhodně však nezůstávejte stát venku. Vždyť je zima a taková strnulost by mohla být životu i krajně nebezpečná!

jsem vážně na vážkách a zvážněle vážím slova, která těžkou vahou dopadají na tento list papíru. Dopadají a propadají se do jeho bílých útrob a rádoby ušlechtile jej začerňují zevnitř i zvenčí, stejně jako naše divadlo touží prostoupit šedí Vašich dnů. Jeho srdce bije stejně fanfárovitě jako to Vaše, duní a buší v rytmu noci i řeckých a španělských tanců, čím dál náruživěji na tenkou stěnu starého roku, a třese se vzrušeně před tou magickou třináctkou.

Sázka na třináctku? Vyjde? Vyjde! Vyjdeme-li spolu naproti sobě a budou-li naše i Vaše náruče otevřené a vstřícné, vlídné i vlivné, milé, skromné i přející, sejdeme se spolu v nekonečném labyrintu světa, kde zpoza fantastických keřů vykukují ti, kteří před Vámi plaše prchají do tmy jen proto, aby se později v nahé kráse ocitli na té osamělé křižovatce, kde většinou semafory nefungují a řidič si musí poradit sám.

Vladimíra Dvořáková šéfka vnějších vztahů

Tady mohla být Vaše reklama INZERUJTE V TADYA TEĎ! | WWW.DIVADLOZLIN.CZ

2

tvůrci inscenace Palubní deník Hanzelky a Zikmunda Režisér inscenace Palubní deník Hanzelky a Zikmunda (premiéra 2. března 2013) Petr Štindl v rozhovoru prozradil, zda byl v dospívání vášnivým čtenářem cestovatelských deníků, zda měl sám touhu cestovat a objevovat, či si poznané zaznamenával do deníku...

Kdy jste poprvé četl deníky Hanzelky a Zikmunda?

Po pravdě, já je nečetl. V dětství jsem sice listoval jejich knihami, měli jsme je ve spodní polici mezi fotografickými publikacemi, díval jsem se na obrázky, ale spíš kvůli té podivné lesklé Tatře, než pro seznámení se s novými zeměmi. Blíž jsem se s prací H a Z a s jejich životními peripetiemi setkal až mnohem později. A spíš mne zajímala jejich pozice ve společnosti.

Foto z inscenace Deníky Kryštofa Kolumba.

Jaká byla Vaše nejexotičtější cesta?

No vzhledem k výše zmíněnému cestování moc nevyhledávám. Letadla odmítám, takže do exotických zemí bych se dostal leda lodí. Což by jistě bylo zajímavé. A nejexotičtější cesta byla v roce 1991 na divadelní festival v Avignonu s firmou ČSAD Tišnov a jejími zcela neuvěřitelnými řidiči, kteří stále žili v roce 1970. Na to rád vzpomínám.

Ve zlínském divadle jste režíroval více titulů s archetypem cesty - Everymana, který kráčí cestou ke smrti, Deníky Kryštofa Kolumba, které se nejvíce blíží objevitelským cestám Hanzelky a Zikmunda. Jak na tyto Jaké vlastnosti jsou pro Vás předpokladem zdatného režie vzpomínáte? cestovatele?

To jsou mé nejmilejší inscenace. Tedy jedny z nich. Škoda, Nevím, zda v dnešní globalizované době lze ještě o někom že někdo nepřicestoval a neobjevil je. mluvit jako o cestovateli. Myslím, že „cestovatelství“ je již Psal jste si někdy deník — ať již cestovatelský, nebo minulostí. Jeho místo zaujalo „cestování“. To, co bylo vyosobní? hrazeno odvážným jedincům, kteří tak přinášeli zprávu o Občas jsem tomu byl blízko, ale moje nesoustavnost mi to neznámém a nepoznaném, je dnes masovou a hlavně konedovolila. Vždy z toho bylo pár vět či myšlenek, textů či merční záležitostí. Místo objevování je zde turismus. Cespocitů, které nebyly datovány, válely se někde zapomenutovatelem je každý, kdo má google. Cestováním se dnes ty... a pak třeba někdy se staly součástí něčeho jiného. Ale myslí odjezd na dovolenou. Jev velmi podivný. Škodlivý. deník ve vší vážnosti tohoto pojmu, ne. Možná je to škoda.

Neekologický. Na Kilimanjaro se dnes dostanete za zhruAle spíš ne. ba 32000 Kč. Myslím, že kdyby se méně cestovalo, planeta Iva Mikulová by si dost oddechla. To bych byl rád. A ještě radši bych byl, kdybychom na ni nechali něco neobjeveného. Tajemného. S dramaturgem Vladimírem Fekarem o IzraeProto si myslím, že by bylo vhodné cestování a objevitel- li, cestování a psaní... ství zanechat. Ale to asi neprojde. Tak skromnější přání: Právě ses vrátil z cesty do Izraele. Za jakým účelem jsi možná bych mohl touto cestou požádat třeba jen polovinu tam byl a co všechno jsi prožil? všech těch neotesaných ruských turistů, co legálně okupu- Využil jsem pozvání. Pro 40 hostů z celého světa připrají Prahu, aby se vrátili domů... vili místní přehlídku současných inscenací izraelských Toužil jste být někdy cestovatelem, objevovatelem no- dramatiků v Izraeli. Byl jsem velmi rád, že jsem byl mezi nimi. Bylo příjemným zjištěním, jak jsou izraelští diváci vých zemí?

Ne. Rád objevuji nové věci, ale mám tolik neprozkoumané- hladoví po příbězích, které se jich dotýkají a zachycují ho blízko kolem sebe, že to stačí. Lidé jezdí na druhý konec izraelskou realitu. Mohli jsme vidět hry známých autorů, světa, jen aby mohli říct, že tam byli. Přitom neznají své blíz- jako jsou Hanoch Levin, Josef Bar-Josef, A. B. Jehoshua, dramatizaci povídky Meira Shaleva, o nichž se ovšem u ké okolí. To je samozřejmě generalizace. Ale mám ten pocit. nás takřka vůbec neví, neboť je toho přeloženo minimum.

Jako režisér objevujete nová témata, příběhy. Co jste Izraelská dramatika se velmi opírá o slovo a text, mnohé vnímal ve svém životě jako největší poznání? inscenace příliš neoplývaly divadelní imaginací. Cenné K takovému poznání a objevení doufám teprve dojdu. však bylo vidět, jak se někteří pouštějí do kontroverzních

3

Nemám cestovatelský sen.

politických témat, jako je konflikt s pásmem Gazy, či problém narůstajícího počtu uprchlíků, či historické okolnosti spjaté se vznikem Izraele. To vše se schopností zachycovat tato témata nikoliv politicky, ale přes sugestivní osobní příběhy lidí.

V Izraeli touto dobou panuje neklidná atmosféra - zažil jsi sám nějaké nebezpečné chvíle, kdy ses bál o život?

Uvědomil jsem si, jak obraz, který předkládají média, zkresluje náš vztah k Izraeli a názor na něj. Izrael, tak jak jsem ho v čase příměří mohl poznat, působí jako velmi bezpečná a přátelská moderní země. Kontroly při vstupu do obchodních center či divadel jsou rutinní záležitostí a nesetkali jsme se s agresivitou.

Jaký je Tvůj cestovatelský sen? Do které země by ses chtěl jednou podívat?

Nemám cestovatelský sen. Baví mě však proměňovat v sobě anonymní planetu skrze konkrétní lidi, místa, lidské osudy, minulost i přítomnost jednotlivých krajin v něco důvěrně známého. Úplně jinak čtete román autora, když krajinu, v níž žil, poznáte na vlastní kůži. Když si osobně povídáte s Litevkou, která byla ve stalinistickém lágru na Sibiři, když vidíte, jak odlišně přistupují k vám a ke Kurdům v autobuse u jezera Van. Žádná Cestománie či jiný dokument tohle nedokáže předat. Pro mě jsou zatím „televizními a knižními světadíly“ Jižní Amerika, s výjimkou Egypta i Afrika, ale vlastně i Asie, Austrálie a Antarktida.

Podle hesla Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky je život přesný součet náhod. Nebudu snít, půjdu náhodě naproti a uvidíme, do které země ještě zamířím.

Jak jsi přistupoval k zadání napsat text scénáře k inscenaci o Hanzelkovi a Zikmundovi?

Od představy lehkovážného přehrávání zábavných historek z cest jsem se náhle začal bát, že se v inscenaci utopíme

4

www.divadlozlin.cz

v tom množství zážitků, které oba dva zažili a zapsali, že budeme moc dokumentární, že to vlastně nejde napsat.

Když jsem se ponořil do jejich knížek, nadával jsem si, že za takovou drzost vměstnat takové dva silné lidské osudy do dvou hodin divadelního času budu po právu pykat. I psaní je ale asi přesný součet náhod, a tak se v materiálech najednou začala objevovat místa, která do sebe nějakým záhadným způsobem začala zapadat, nebo se mi alespoň zdálo, že jednou, možná, jako v nějakém puzzle, do sebe zapadnou. V podstatě jsem neměl prázdniny, ne že bych celou dobu psal, naopak velmi dlouho jsem psaní odkládal a střádal jako křeček informace, ale nemohl jsem na to nemyslet. Do archívu Muzea Jihovýchodní Moravy jsem několikrát zamířil za milou a velmi ochotnou paní Preiningerovou, která mi umožnila ponořit se do korespondence a byla to výprava opravdu dobrodružná.

Podobně jsi psal a tvořil text k inscenaci Charlie ve světlech moderní doby – v čem se lišil přístup k oběma tématům?

Obojí vyžaduje „biografický“ výzkum. Obojí vyžaduje objevení základní příběhové linky, základní rozhodnutí, které momenty ze života zapadnou do hry. V obou případech je třeba faktům zůstat věren, ale zároveň se jimi nenechat svazovat, aby mohl vzniknout divadelní tvar. V obou případech je velmi podstatná komunikace s režisérem, společná souhra, dialog, důvěra, doplňování nápadů. Ačkoliv je divadelní přístup Jana Mikuláška i Petra Štindla trochu odlišný, oba dva zajímá divadlo plné jevištní imaginace. A to je mi blízké.

Sám také píšeš autorské texty - který je Tvůj prozatím poslední text?

Byla to rozhlasová hra Jiné moře. Inspirován srazem spolužáků ze střední školy pokusil jsem se o totální nesmysl, totiž impresionistickou rozhlasovou hru. Něco jako je hudební skladba Moře Clauda Debussyho. Hlasy spolužáků se vynořují a jako mořské vlny s nimi postupně i jejich minulost, jen v útržcích, protože takhle to na srazech chodí, žádný souvislý životní příběh, jen mořská pěna příběhů….

A hle, Český rozhlas Brno to natočil. A myslím, že s velkým porozuměním.

Iva Mikulová

Fotogalerie

V silném větru se za svobodou snažili vzlétnout také draci Radovana Krále, Petry Domžalové a jejich dětí.

Do divadla přišel jako již každoročně Mikuláš s nadílkou.

Představitelé hlavních rolí v muzikálu Řek Zorba v záplavě barevných květin.

5

Umět dobře přečíst hru.

Divadelní partneři

Jana Kafková a Rostislav Marek Dramaturgyně Jana Kafková a herec Rostislav Marek působí ve zlínském divadle od poloviny osmdesátých let. Kromě svých profesí se v poslední době věnují také pedagogické činnosti na zlínské škole herectví.

A tak se náš rozhovor věnoval různým podobám učení, učení se, poznávání a objevování prostřednictvím druhého, velmi blízkého člověka a partnera.

Jaké předměty vyučujete a kolik let je vašim studentům?

J. K.: Vyučujeme hereckou výchovu a studenti jsou v pomaturitním věku, protože jde o Vyšší odbornou školu umění.

R. M.: Kuriozitou je, že za skoro dvacetileté působení na škole mám v ročníku dvě dívky a šest mládenců. Takový poměr sil tu ještě nebyl.

Co s nimi v současné době připravujete?

R. M.: Úkolem prvního semestru je vzájemně poznávat své schopnosti, rozvíjet fantazii, odstranit případné neduhy.

V hereckých etudách jsme se ocitali v pravěku až po prezentaci současného prezidentského kandidáta (v dalším semestru bychom mohli možná postupovat obráceně).

J. K.: Momentálně máme v přípravě scénické čtení hry Jonathana Chadwicka s názvem Hra, je to text inspirovaný smrtí Jana Palacha. Chystáme je ve spolupráci s Městským divadlem Zlín. Na projektu se účastní studenti JAMU v Brně, konkrétně posluchačka režie Gabriela Krečmerová, která inscenované čtení se studenty nazkouší. My jí takříkajíc připravujeme půdu, probíráme text se studenty po technické stránce a zkoušíme herecké etudy na dané téma.

Všímáme si pochopitelně také jejich mluvního projevu, bojujeme společně proti výslovnostním prohřeškům a špatným návykům, například tzv. moravismům a podobně.

(Premiéra se uskutečnila 13. 12. 2012) Jaké rozdíly ve výuce vidíte proti době, kdy jste herectví studovali vy dva? Co se jim za ta léta praxe snažíte předat jako to nejdůležitější?

J. K.: V podstatě se nedá mluvit o nějakém zásadním rozdílu, snad jen, že za našich mladých let škola více sekundovala tehdejšímu režimu, museli jsme recitovat na různých veřejných akcích, měli jsme i tzv. Index společenské aktivity, ale to není podstatné. Myslím, že všechno závisí na individuálním přístupu pedagogů a na ty já si skutečně nemohu stěžovat. Zpočátku pan Jaroslav Dufek a později paní Zdena Herfortová do nás pumpovali energii a vztah k herectví s velkým zápalem, se stejnou poctivostí a snad i nadšením se snažíme přistupovat i my ke studentům. Podle mě je důležité v nich vybudovat silný vztah k svému oboru, opravdovost v přístupu k práci, nezapomínat na přirozenost při zachování technické dokonalosti projevu.

A podporovat jejich fantazii a tvořivost.

6

R. M.: My jsme studovali čtyři roky na JAMU v Brně, tedy na vysoké škole. Zdejší studenti ZSVOŠU navštěvují školu tři roky, musejí si ji platit. Za výhodu považuji, že se mohou, pokud jsou šikovní a žádaní, zapojit do zkušebního procesu našeho divadla, takže se brzy setkají s divadelní praxí. Někteří absolventi mohou pokračovat ve studiu na vysokých školách, jiní se zapojí rovnou do divadelního či jiného mediálního chodu. Herectví se nedá naučit. Je třeba mít talent, vůli a štěstí. Pedagog je rádcem a průvodcem svého svěřence, který musí během studia vyzobávat tučná sousta a dobroty, případně plivat hořká zrníčka. Starý dobrý Paracelsus říká: Kdo nic neví, nic nemiluje. Kdo nic neumí, nic nechápe. Kdo nic nechápe, je bezcenný. Ale ten, kdo chápe, ten i miluje, všímá si, vidí… Kdokoli si představuje, že všechny plody dozrávají současně s jahodami, neví nic o hroznech. Tak tak je to i s výukou herectví.

Kdo byl vaším hereckým učitelem, vzorem? Od koho jste čerpali inspiraci – ať již během studií nebo později v profesi?

J. K.: Částečně jsem odpověděla ve druhé otázce. Ráda bych ještě připomněla svého tehdejšího profesora a nynějšího kamaráda Miloše Kročila, který v nás uměl probudit skutečnou lásku k jevištnímu přednesu. V praxi bylo těch inspirativních osobností určitě mnoho, rozhodně chci vzpomenout vzácného tvůrce, režiséra Ivana Balaďu. Pro práci dramaturga pro mě byl vzorem každopádně Miroslav Plešák. V poslední době lze jmenovat Dodo Gombára a Jakuba Nvotu, určitě nechci také zapomenout na Zoju Mikotovou, ta nás ostatně učila i na JAMU, těch osobností je hodně. Mnohý tvůrce přináší s sebou něco nového, inspirativního a lákavého.

R. M.: Žádné vzory jsem nikdy neměl, bylo několik hereckých osobností, kterých jsem si vážil více než jiných – Voska, Kemr, Menšík, Čepek. A abych nediskriminoval ženy, dosud obdivuji Ninu Divíškovou, kterou jsem shodou okolností osobně poznal díky našemu oboustrannému pedagogickému působení na hereckých školách. Na svého pedagoga herectví Oldřicha Slavíka vzpomínám rád a v úctě.

Jak se učíte vy dva od sebe navzájem?

J. K.: Nevím, jestli se to tak dá nazvat, ale musím konstatovat, že Rosťa je mi převážně velkou oporou, nevím, jestli bych já se osvědčila stejně – snad ano. Neříkám to jako

frázi, byl pro mě světlem ve chvílích nejtěžších, v nemoci, kdy mi šlo o život, a za to mu nikdy nepřestanu být vděčná.

Myslím, že se od něj mohu učit v zodpovědnosti, se kterou vše podniká a pravdivosti, je to člověk, kterému se snad ze všeho nejvíc oškliví lež. Mám za to, že tohle vzít též za své by nebylo málo.

R. M.: Před rokem mě paní Hašková z Národního institutu pro další vzdělávání oslovila, zda bych nechtěl navštěvovat vzdělávací program Studium pedagogiky. Byla to výzva, teď je to realita. Došel jsem k zjištění, že dnes nepotřebujete mít ořezanou tužku a penál barevných fixů, ale počítač.

Protože já s PC nebyl velký kamarád, Jana mě postupně zasvěcuje do Wordu a dalších kouzel, například moodlování, provádíme e-learningové úkoly, kde mě případně najde ještě nějakou drobnou gramatickou chybičku. Slovo Jany je pro mě platné i v názoru na moje herectví.

V době konání rozhovoru probíhá generálkový týden příprav premiéry Řek Zorba. Jak, pane Marku, přistupujete ke stejné roli s takovým časovým odstupem?

Před čtvrtstoletím jsem jako Katapolis skotačil v Zorbovi s kytarou, drzými songy jsem provokoval postavu Vdovy a schytal jsem od ní pořádnou facku. Dnes jsem v pohybech umírněnější, režie mě přidělila dvě taverny a dvojče Katapoluse. Škoda, že panu libretistovi Steinovi se má postava postupně ze hry po anglicku vytratila. Dovedu si představit, že bych Katapolise mohl hrát i po dalších dvaceti pěti letech a vlastnil bych tam například Penzion u galantní kočičky.

Iva Mikulová rozhovor s Janou Kafkovou pokračuje na straně 15

Co by paní Kafková po svých mnohaletých zkušenostech dramaturgyně předávala budoucím dramaturgům? Co je pro ně předpokladem pro tuto práci?

J. K.: Myslím, že se tahle složitá záležitost dá shrnout celkem jednoduše do jedné věty a to je umět dobře přečíst hru. Čili odhadnout, jak je hra atraktivní, zda její téma rezonuje, posléze umět s ní naložit i v dalším procesu, to znamená, například udělat vhodnou úpravu a škrty nebo je naopak vůbec nedělat, nechtít za každou cenu odklonit se od autora. Dále je pro dramaturga velmi důležitý proces komunikace s režisérem, celková příprava inscenace a následně, je-li dramaturg spojujícím článkem mezi režisérem a herci, může být jakousi komunikační spojnicí či chcete-li hromosvodem. Měl by mít stále na paměti, že hru připravujeme pro diváka, což neznamená se mu chtít za každou cenu zavděčit, nicméně s divákem počítat.

7

Velkoformátová kamera mu slouží jako pomyslný záznamník pocitů.

Výstavy ve foyer Jiří Kozubík *1970

Rozhovor s...

Gustavem Řezníčkem od 6. 1. 2013 do 3. 3. 2013

představitelem Nika v muzikálu Řek Zorba

Jiří Kozubík se ve své tvorbě věnuje krajinářské fotografii a tématu zátiší. Velkoformátová kamera mu slouží jako pomyslný záznamník pocitů, umožňující zachytit krajinná zákoutí (cyklus Místa v krajině). Ve své současné tvorbě se více přesouvá k tématu zátiší (cykly V tiché zahrádce, Prázdná místa). Dlouhodobě se věnuje projektu dokumentace zanikajících pasekářských usedlostí.

Náměty zachycuje velkoformátovými kamerami a do výsledné podoby zpracovává klasickým černobílým procesem.

Využívá dnes již archaické techniky kontaktní kopie, kdy velikost fotografie odpovídá velikosti negativu. Pro svou tvorbu využívá taktéž historických fotografických technik.

Nedávné premiéry

Carmen — opera podle Fagi Ä volná variace příběhu Carmen s nezaměnitelným slovním humorem Jirky Jelínka

Ä v Carmen dochází k mnoha slovním přestřelkám a k jedné šlehačkové bitvě

Ä minimalistické hudební nastudování pro harmoniku

Ä Ä Ä

a příčnou flétnu díky členění prostoru v Dílně 9472 jste svým hercům ještě blíž – jako by jste se i Vy stali součástí toreadorské koridy, v níž se zápasí o srdce Carmen nástroji někdy nejsou zbraně, ale kuchyňské náčiní (např. ešusy) soupeře Zdeňka Julinu a Romana Blumaiera v boji o srdce Jany Drgové doprovází na hudební nástroje dramaturg Miroslav Ondra a Vladimíra Dvořáková nejbližší repríza 26. 1. 2013

8

Hráli jsme tu ve Zlíně kdysi třeba Kouzelnou flétnu. Inscenace to nebyla nějak zvláštní, ale s nejpodstatnější složkou, se zpěvem Mozartovy hudby, se nám nakonec podařilo celkem slušně poprat. S mojí oblíbenou kolegyní Tamarkou Komínkovou jsme si to vždycky užívali.

Propojení herectví se zpěvem mě baví, jen bych někdy čekal u muzikálů náročnější dramaturgii, vizualizaci a inscenační ztvárnění.

V minulém čísle jsme Vám představili některé z účinkujících v muzikálu Řek Zorba. Tentokráte přinášíme rozhovor s představitelem spisovatele Nika, který zachytil celý Zorbův příběh na papír...

Postava Nika je autorem příběhu o Zorbovi a zároveň jakýmsi průvodcem dějem. Píšeš Ty sám, ať již prozaické příběhy nebo hudbu, písničky?

Nikdy jsem nic takového nepsal. Pokud nepočítám krátké jednoduché texty, které pravidelně píšu pro žáky literárně-dramatického oboru ZUŠ Otrokovice, kde působím jako učitel. Často se v mém životě objeví lidé, s nimiž si píši dopisy nebo SMSky, a jsme si vzájemně oporou v nelehkém období, ale deníček nebo knihu jsem nikdy nepsal. Když vyprávím zážitky ze svého života, lidé říkají, že bych to měl psát, aspoň jako Další z Tvých muzikálových rolí ve Zlíně (Limonádový formu terapie. Spisovatelské ambice ale nemám.

Za komedií

do Městského divadla Zlín...

Chcete se zasmát? Pobavit se a uvolnit?

Pak doporučujeme komedii Brouk v hlavě oceněnou Aplausem 2012 jako nejlepší inscenace.

Ä

...budu to muset nějak řešit, abych se nezbláznil.

V hlavní dvojroli účinkuje Pavel Vacek, který ztvárňuje hlavní roli také ve hře Příběhy obyčejného šílenství.

Skvělé herecké výkony předvádějí také herci ve vedlejších rolích: Radovan Král coby Kamil Champboisy s vadou řeči, Michaela Doleželová jako Marcela Champboisy, Zdeněk Julina coby temperamentní Carlos Homenides de Histangua a Hana Briešťanská jako jeho žena.

Jednou z posledních komediálních premiér byl Sen noci svatojánské v režii Pavla Kheka.

Joe, Kabaret) – kam bys zařadil Řeka Zorbu a postavu Je Ti blízká řecká filozofie, způsob života, kdy je na Nika ve své kariéře? vše čas?

Muzikálu jsem se chtěl věnovat už od středoškolských studií.

Po vystudování oboru Herectví syntetických žánrů jsem po revoluci ocitl ve studiové scéně brněnského HaDivadla, kde jsem sice zpíval, ale šlo o jiný typ divadla než mé vysněné sály zahalené v sametu s andělíčky na zdech. Náš veleúspěšný muzikál Hvězdy na vrbě, který byl autorským divadelním počinem, jsme uvedli snad ve všech městech kromě Zlína. S klasickým muzikálem jsem se potkal před dvaceti lety při mém účinkování v Les Miserables. Během necelých tří měsíců jsme odehráli v Divadle na Vinohradech přes devadesát repríz.

V jistém smyslu to však pro mě najednou bylo něco jiného, než jsem si představoval. Měl jsem na muzikál a aktéry v něm, především po herecké stránce, větší nároky a to mi i zůstalo.

Nápadem inscenovat Řeka Zorbu jsem, upřímně řečeno, nadšený nebyl. Paní režisérka Mikolášková tvrdí, že Zorba je oblíbená postava – pro mě to ale není správný chlap, není mi sympatické jeho jednání, ani mi není blízký jeho postoj k životu. Snažím se tak co nejlépe zahrát svou postavu Nika, který má být Zorbou okouzlen a brát ho za vzor. Je to pro mě vlastně herecký úkol.

Je mi sympatická uvolněnost a komunikativnost jihu, ale preferuji například italskou před chorvatskou; řeckou neznám vůbec.

Italové jsou mi blízcí svým temperamentem. Mám rád moře, slunce, víno, olivy, ryby – vše by nahrávalo tomu, že jsem Řek jak poleno, ale zároveň nemám rád tu jejich divnou zádumčivost a tajemný vnitřní smutek. Samozřejmě vždycky záleží na koho natrefíte. V Řecku jsem byl jednou, neměl jsem možnost jejich povahu moc rozkrýt. Ale řecká kuchyně mi chutná (úsměv).

Jeden ze Zorbových životních postojů – nechat se unášet, kam ho vítr zavane.. Necháváš věci osudu, náhodě, nebo si rád věci plánuješ dopředu?

Na to je těžká odpověď. Podstatou bych měl být člověk, co si věci naplánuje, co má cíle. Jedním z mých cílů bylo zpívání, což se později změnilo v herectví. Přestože jsem musel překonat spoustu překážek, tak jsem si jej splnil. Mám ale pocit, že se ze mě vytratilo životní hledání. Nechám se mlátit tím, co přijde.

Objeví se něco, co musím řešit a já se tím nechám zcela pohltit.

Jako byste jeli někam, kam se moc těšíte, a najednou vidíte autonehodu, zastavíte, pomáháte a úplně zapomenete, kam jste jeli a co jste v životě chtěli… Jenže, co je v životě důležitější? Pro ty zraněné jistě Vaše pomoc. A pro Vás samotné vlastně taky!

Která z postav Ti byla nejbližší, na kterou rád vzpomínáš, která Tě naopak láká a ještě jsi k ní nedostal Kam se necháváš teď unášet – co Tě čeká v blízké příležitost? době? Ať už role, či projekty...

Sen jsem si ještě nesplnil. Měl jsem touhy zpívat Fantoma opery nebo Jidáše či Ježíše v rockové opeře Jesus Christ Superstar, což bych dnes už asi nezvládl, ostatně možná ani tehdy. Čím dál víc si uvědomuji, že muzikálové divadlo je trochu jiné než činoherní. Je ale dobře, pokud zpěvák nejen zpívá, ale umí zahrát i pravdivé emoce. Mám zkušenost, že výkony jsou v krajských divadlech často přirozenější a upřímnější než v profesionálních, ale často chladně působících muzikálových divadlech.

Asi jako většina kolegů nevím, co mě tady čeká. Obsazení dalších titulů my herci dopředu neznáme. Ale už delší dobu cítím profesně stojaté vody, budu to muset nějak řešit, abych se nezbláznil. Snažím se sebrat síly k nějaké akci. Rád bych společně s kamarádem Richardem Dvořákem vytvořil malou hudební inscenaci z písní Jiřího Bulise. Pevně věřím, že to bude pro mě další důležitý impuls.

Iva Mikulová

9

Viděl jsem za svůj život tisíce filmů a nespočet divadelních inscenací.

Připravujeme

Fašank na Kovárně

Rozhovor s

Miroslavem Zikmundem Co říkáte nápadu inscenovat Vaše deníky z cest na divadle? Žasnu nad tím. Vždyť ještě před 25 lety by mě nebylo napadlo, že místo výslechu na Stb, dejme tomu za vydanou samizdatovou knížku, se osud naší dvojice promítne dokonce na scénu tzv. Divadla pracujících, u něhož jsme si tehdy kladli otázku, jestli tam vůbec mohou ti, co nepracují.

Zároveň mě to však nabádá k otázce, zda divadelní představení o dvojici cestovatelů může být natolik dramatické, aby divák jejich příběh vzal za svůj. Ve scénáři se totiž objevuje mnoho politických okolností. Dnešní divák je otráven politickou situací, a proto bude možná čekat především veselou inscenaci, která má pobavit. Pro mě je však vznik inscenace úžasnou satisfakcí. A to si dovolím tvrdit i za Jirku Hanzelku.

Jste pravidelným návštěvníkem divadla – na jaké inscenace či režiséry rád vzpomínáte?

Viděl jsem za svůj život tisíce filmů a nespočet divadelních inscenací. Vždy vychutnávám film či divadlo jako sugestivní daný okamžik, stává se mi potom, že si nemůžu posléze vzpomenout na název. Přesto: film, který na mě silně zapůsobil a chtěl bych ho vidět, je Ztracený ráj podle knihy Jamese Hiltona. V mládí byly pro mě dalšími zážitky filmy Sněhurka a sedm trpaslíků a King Kong. Když jsem pak byl v New Yorku, chtěl jsem vidět okna a terasu mrakodrapu, na který King Kong lezl.

Jsem opravdu věrným divákem zlínského divadla, předplatné jsem měl už ve starém divadle. Například Řeka Zorbu jsem už viděl před 25 lety, když ho hrál Roman Mecnarowski. Byl jsem dojatý, když jsem viděl na premiéře v předsálí jeho ženu Vlastu Mecnarowskou. Mám rád ponaučení Řeka Zorby, která zní zhruba takto: Můžeš pá-

10

Miroslav Zikmund a Jonathan Chadwick

chat všechny křivdy a zla, ale když odmítneš ženu, která tě zve do postele, tak pácháš neodpustitelný hřích. Ne že bych se tím doslovně řídil, ale líbí se mi, že je to na rozdíl od mravokárců, kteří takto činí, ale nikdy se k tomu nepřiznají, upřímný postoj.

Dnešní inscenace Zorby je jiná. Líbil se mi v ní pan Řehák, kterého jsem zažil už v předchozím Zorbovi. Pamatuji se na roky, když jsme chodívali po představení do klubu. Setkávali jsme se nejen s Ivanem Řehákem, ale i Věrou Novákovou, Stevou Maršálkem, Blankou Hlavovou, výtvarníky Jožkou Ruzselákem, Ladislavem Včelařem a Zdeňkem Hyblerem, dramaturgem Otou Roubínkem nebo režisérem Evaldem Schormem a dalšími, kteří patřili do naší skupiny. A diskutovalo se. To už teď nedělám.

Viděli jste na svých cestách nějaká exotická divadelní představení či rituály?

Sám průběh cesty byl neustálé, permanentní divadlo. Jít do divadla, na to nebyl čas. Bylo zajímavější pozorovat živé „herce“, kteří hráli sebe sama všude kolem nás. Rituály u Pygmejů, Masajů, Kafrů, jihoameričtí gaučové, peruánští indiáni, lovci lebek, rybáři, s nimiž jsme se vydali na lov kajmanů, to všechno v sobě mělo divadelní prvky. I na fotbale v Rio de Janeiro bylo úžasné pozorovat diváky kolem nás spíše než to, co se děje na hřišti.

Vladimír Fekar, Iva Mikulová

Mimořádné akce

Derniéry

Divadelní masopust nabídne fúzi s proslaveným LešetínKočičí hra ským fašankem!

Letos se milovníci masopustního veselí nemusí šetřit, ani příběh dvou starších žen Eržiky a Gisely uvádíme napotříštit síly na dva vynikající zlínské masopusty. Více než dva sledy ve středu 23. ledna 2013. v jednom, celodenní bohatý program, dostatek dobrého jídla, pití, hudby a originálního nefolklorního vystoupení souboru MDZ nabídne letos proslulý Lešetínský fašank druhou únorovou sobotu 9. 2. 2013! Nebojte se zimy ani folklóru, když je u toho zlínské divadlo!

Palubní deník Hanzelky a Zikmunda (premiéra 2. března 2013) Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli nejen na společných cestách po zeměkouli, ale i na společné cestě moderními dějinami naší země. Narodili se krátce po vzniku první republiky, seznámili se krátce před jejím rozpadem, vyrazili na svou první cestu ještě z demokratického Československa a vraceli se už do totalitního státu. V jejich případě nešlo jen o překračování hranic jednotlivých států. Pravda a lež, sen a skutečnost, dobro a zlo: to jsou pojmy, které je na cestách provázely, s nimiž se vyrovnávali a jejichž hranice oba dva za velmi dobrodružných okolností poznávali.

O inscenaci Palubní deník Hanzelky a Zikmunda si můžete přijít poklevetit do Dílny 9472 ve středu 27. února. V pátek 1. března je jako již tradičně večerná generálka od 10 hodin.

www.divadlozlin.cz

Připravujeme

XXII. ples v divadle 2. února 2013 od 19 hodin K tanci a poslechu hraje Combo orchestru Gustava Broma se skvělými sólisty, retro disco na jevišti a nebude chybět ani předtančení v podání Taneční školy A+A Mědílkovi. Jako host večera vystoupí Martha a Tena Elefteriadu, které nebudou jen zpívat, ale také učit řecké tance!

O tradičně netradiční program ve Velkém sále se postará herecký soubor Městského divadla Zlín v režii Hany Mikoláškové. Večerem budou provázet oba představitelé Řeka Zorby – Zdeněk Junák a Dušan Sitek.

V ceně vstupenky je zahrnuta večeře a láhev vína pro dvě osoby. Připravena bude také zajímavá a bohatá tombola!

Tedy neváhejte, vstupenky jsou v prodeji již od 7. 12. 2012.

Rozloučení se Školou základ života ve stylu 30. let nabízí i bonus pro diváky 14. února 2013 se rozloučíme s hravým původním muzikálem Škola základ života – jak jinak než-li hravě a originelně. Ti z Vás, kteří navštíví derniéru tohoto představení v dobovém oblečení, obdrží slevu 50% z původní ceny a k tomu welcome drink a vstup zdarma na rozlučkový maturitní večírek, který se bude konat po skončení představení v divadelním klubu Dílna 9472. Setkáte se tu s hlavními protagonisty muzikálu a jistě příjemně zavzpomínáte i na svá studentská léta...

Škola základ života rozlučte se na sv. Valentýna s inscenací Škola základ ži-

Sv. Valentýn v divadle ve stylu 30. let obdaruje všech- vota stylově v šatech ze 30. let! ny ženy! Pro všechny ženy bude připraven také milý va-

lentýnský dárek!

Inscenované čtení L´ubomír Feldek

Stalin v našem městě Stalin a stařec. Stařec a jeho vzpomínky na dobu Stalinem poznamenanou. Stařec a jeho mladická láska.

L´ubomír Feldek o padesátých letech vypráví groteskně, s humorem, ale i s písněmi, s vědomě autobiografickým vkladem. Hru úspěšně inscenoval Dodo Gombár v Městském divadle Žilina, v českých divadlech bude inscenová- O perníkové chaloupce na v české premiéře. perníček budeme loupat naposledy v neděli 17. února ve Režisérem bude student režie Jan Cimr. Čeká nás pohled 14.30 hodin. Vezměte své děti na pohádku. mladých lidí, kteří tuto dobu nezažili. Čeká nás velmi vzrušující divadelní setkání.

V rámci cyklu inscenovaných čtení Československo uvádíme v pondělí 18. února. Jak příznačně: týden před trpkým 65. výročím „vítězného února“. A L´ubomír Feldek bude naším hostem.

LÍSTKY PŘES INTERNET KOČIČÍ HRA / DERNIÉRA

23. 1. 2013

11

leden 2013 Velký sál

VELKÝ SÁL H/Sk.16 St 9. 14.30 STARCI NA CHMELU H Čt 10. 10.00 STARCI NA CHMELU H/Sk.17 Čt 10. 14.30 STARCI NA CHMELU Sk.7 Pá 11. 19.00 ŘEK ZORBA – HRAJÍ Z. JUNÁK, H. ČERMÁKOVÁ Sk.6 So 12. 19.00 ORESTEIA Út 15. 10.00 ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA Sk.2 St 16. 19.00 ŘEK ZORBA – HRAJÍ D. SITEK, J. TOMEČKOVÁ Sk.10 Čt 17. 19.00 ŘEK ZORBA – HRAJÍ D. SITEK, J. TOMEČKOVÁ Pá 18. 10.00 O ČLOVÍČKOVI – VEŘEJNÁ GENERÁLKA *** Ne 20. 14.30 O ČLOVÍČKOVI – PREMIÉRA *** P Út 22. 10.00 O ČLOVÍČKOVI *** St 23. 10.00 BOŘÍK A SPOL. *** H St 23. 14.30 BOŘÍK A SPOL *** H/Sk.13 Čt 24. 10.00 BOŘÍK A SPOL. *** H H/Sk.14 Čt 24. 14.30 BOŘÍK A SPOL *** Čt 24. 19.00 BROUK V HLAVĚ Sk.5 Pá 25. 19.00 ORESTEIA H/Sk.P So 26. 19.00 JAKO THELMA A LOUISE Ne 27. 14.30 MRAZÍK *** H/Sk.19 Po 28. 10.00 O ČLOVÍČKOVI *** Út 29. 17.00 PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ Sk.9 St 30. 17.00 SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ Čt 31. 10.00 SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ STUDIO Z Sk.8A So 5. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY Sk.1A Út 8. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY H Čt 10. 19.00 KOMEDIOMAT Sk.4B Pá 18. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY Sk.8B So 19. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY H Po 21. 19.00 TRIUMF CITOVOSTI Sk.1B Út 22. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY Čt 31. 10.00 CARMEN – OPERA PODLE FAGI BENEFICE ANEB ZACHRAŇ SI SVÉHO Čt 31. 19.00 AFRIČANA DÍLNA 9472 HŠ Út 8. 19.00 ORCHESTR SOUBORNÉ DÍLO WILLIAMA SHAKESPEARA St 9. 19.00 VE 120 MINUTÁCH Čt 10. 19.00 MADAM PIAF HŠ Po 14. 19.00 ORCHESTR Út 15. 19.00 ROCKOVÁNÍ JIŘÍHO ČERNÉHO – HUDEBNÍ KLUB St 16. 16.00 KLEVETIVÁ STŘEDA – O ČLOVÍČKOVI HŠ Čt 17. 19.00 WE ARE TALENTS HŠ Út 22. 19.00 WE ARE TALENTS D St 23. 19.00 KOČIČÍ HRA – DERNIÉRA So 26. 19.00 CARMEN – OPERA PODLE FAGI St 30. 19.00 MADAM PIAF HŠ Čt 31. 19.00 UDĚLÁTE MNĚ TO ZNOVA?

D (Derniéra) F (Film) H (Host) HŠ (Herecká škola Zlín při ZSVOŠU) K (Koncert) P (Premiéra) (pro děti) Změna programu vyhrazena!

Sk.(Skupina) Z (zadáno) (nevhodné pro děti)

*

***

Studio Z Dílna 9472

VELKÝ SÁL So 2. 19.00 Čt 7. 14.30 Čt 7. 19.00 Pá 8. 19.00 Út 12. 19.00 St 13. 14.30 Čt 14. 19.00 Pá 15. 19.00 Ne 17. 14.30 Út 19. 19.00 St 20. 14.30 Čt 21. 14.30 Pá 22. 17.00 Ne 24. 19.00 STUDIO Z Pá So Čt So Čt

WAKE

vzpamatovat se, probudit se, procitnout

Last minute for UTB! *

* těsně před začátkem lístek jenom za 69 Kč platí na všechna nevyprodaná představení zlínského souboru

rozumíme si?

únor 2013 XXII. PLES V DIVADLE O ČLOVÍČKOVI *** ŘEK ZORBA – HRAJÍ D. SITEK A J. TOMEČKOVÁ PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ BROUK V HLAVĚ O ČLOVÍČKOVI *** ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ O PERNÍKOVÉ CHALOUPCE *** ŘEK ZORBA – HRAJÍ D. SITEK A J. TOMEČKOVÁ O ČLOVÍČKOVI *** SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ ŘEK ZORBA – HRAJÍ Z. JUNÁK, H. ČERMÁKOVÁ PRACHY

ANEB ZACHRAŇ SI SVÉHO 8. 19.00 BENEFICE AFRIČANA 16. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY 21. 19.00 KOMEDIOMAT 23. 19.00 SPLAŠENÉ NŮŽKY ANEB ZACHRAŇ SI SVÉHO 28. 19.00 BENEFICE AFRIČANA

Sk.15 Sk.3 Sk.7

Sk.12 D Sk.4 D Sk.1 Sk.13 Sk.17 Sk.R1

adlu mu div é k s n í l orba z ději.“ „Řek Z vzbuzuje na o s l u š í, p ja) í n B aj a (Anton

H

Sk.6A H Sk.6B

DÍLNA 9472 Čt 7. 19.00 KONCERT Po 11. 19.00 MADAM PIAF SOUBORNÉ DÍLO WILLIAMA SHAKESPEARA VE St 13. 19.00 120 MINUTÁCH VEČÍREK Á LA 30. LÉTA – STYLOVÉ ROZLOUČENÍ Čt 14. 21.30 S INSCENACÍ ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA Po 18. 19.00 INSCENOVANÉ ČTENÍ L´. FELDEK: STALIN V NAŠEM MĚSTĚ St 20. 19.00 CARMEN – OPERA PODLE FAGI St 27. 17.00 KLEVETIVÁ STŘEDA – PALUBNÍ DENÍK H + Z Čt 28. 19.00 OSVOBOZENÉ DIVADLO – HUDEBNÍ KLUB

D (Derniéra) F (Film) H (Host) HŠ (Herecká škola Zlín při ZSVOŠU) K (Koncert) P (Premiéra) (pro děti) Změna programu vyhrazena!

Sk.(Skupina) Z (zadáno) (nevhodné pro děti)

*

***

Soutěž s Tady a teď!

Soutěžní otázka zní: Ze které úspěšné inscenace MDZ pochází tato fotografie? Napovíme, že libretistou hry byl stejně jako v případě muzikálu Řek Zorba Joseph Stein.

Správně odpovědi zasílejte na mailovou adresu tadyated@divadlozlin.cz do 15. února 2013. Výherce získá dvě vstupenky na libovolné představení Palubní deník Hanzelky a Zikmunda (po zveřejnění jména v Tady a teď! si výherce vyzvedne vstupenky na pokladně).

Výherkyní z minulého čísla je Iva Červinková z Otrokovic, která poznala, že na fotografii byl mladý Ivan Řehák.

13

Ááááá!

Dvojstrana pro děti O Človíčkovi Podle pohádek Zdenky a Pavla Teisingerových Za dávných časů, kdy na zemi rostly přesličky vyšší než panelák a mezi nimi se proháněly obrovské ještěrky zvané dinosauři, se objevil první Človíček. Neměl to ze začátku vůbec jednoduché. Neměl drápy ani ostré zuby, ale protože byl chytrý, vynalézavý a statečný, brzy přišel na to, jak mezi dravou havětí přežít a jak si najít kamarády, se kterými mu bude veselo. Vydejte se s námi do pravěku a uvidíte, jak si Človíček rozdělal oheň, jak se oblékl, jak vyzrál na šavlozubého tygra, jak napálil škodolibou Opici, jak si našel věrného čtyřnohého přítele Psa a jak pro svou milovanou Človíčku složil první písničku.

Premiéra inscenace je 20. ledna 2013 ve Velkém sále v režii Hany Mikoláškové. V hlavní roli se představí Roman Blumaier. Klevetit o inscenaci můžete 16. ledna 2013 v Dílně 9472. V pátek 18. ledna Vás zveme do Velkého sálu na veřejnou generálku.

A takhle to bude začínat: Vypravěč: Milé děti. Před mockrát moc lety a malou chviličkou to na zemi vypadalo docela jinak, než dnes. Nebyla tenkrát žádná města, žádné školy ani školky, žádná auta a dokonce žádní tatínkové a maminky. Zato byly všude pralesy, prahory a pramoře, ve kterých se to hemžilo prapodivnými prazvířaty – dinosaury, brontosaury, ptákosaury, rybosaury a bůhvíjakou havětí. (po scéně v šeru proběhne čenichající Vlk, za horizontem se vynoří obrovský stín Tygra a Opice se zahemží ve svém visutém lůžku)

Já, kromě třeba oblíbené pohádky O perníkové chaloupce, kterou připravoval Vlastimil Peška, podle mého mínění skutečný odborník na dětský svět, nejraději vzpomínám na pohádku Opice Žofka, kterou jsem podle pana Macourka sama dramatizovala a napsala i texty písniček, které v pohádce zazněly ve výtečném hudebním zpracování Davida Rottera. Byla tam spousta legrace, herci to překrásně hráli a měla i jakýsi mravní rozměr, protože v příbězích se vždy vyskytovaly nějaké záporné postavičky a ty pak byly náležitě vytrestány. A ti správňáci, klaďasové a chytré hlavičky vždycky vyhráli.

Tak by to mělo chodit i v našem světě, nemám pravdu?

Povede některá z cest k cíli?

Byly tady taky zvláštní kopce s dírou uprostřed, ze které se pořád kouřilo, jako by se tam něco vařilo. Občas se země zatřásla a z díry se vyvalily kameny a oheň. Těm kopcům se říká sopky, ale většina jich už od té doby vyhasla.

A zrovna tenkrát se na zemi objevil první pračlověk.

Nebo spíš pračlovíček. (na zemi se zavrtí spící Človíček)

Ano, děti, to je on, ale tiše, zatím spí. Co nevidět se probudí, jen co tahle sopka zabouří, už to bude, za chviličPohádka vychází ze všech tří pohádkových knížek ku, tak si raději zacpěte uši, bude to kravál.

Zdenky a Pavla Teisingerových (tzn. Človíčkova dobro- (sopka zabouří, Človíček se polekaně probudí) družství, Človíčkova dobrodružství a nové objevy, Človíček a Človíčka), ale výsledná divadelní podoba bude Človíček: Ááááá! spíš na motivy toho celého příběhu. Autorkou textu je režisérka Hana Mikolášková. ...pokračování rozhovoru ze strany 7

Človíčkův původ

S Človíčkem si můžete i zazpívat...

Jana Kafková spolupracuje na další chystané režii Texty písniček píše Jana Kafková a muziku skládala sku- Hany Mikoláškové: O človíčkovi. Co Vy sama nachápina Čankišou – jejich hudba se nejvíc hodí do pravěké zíte v pohádce O človíčkovi? Kým je pro Vás Človíček? džungle...

Na kterou pohádku, kterou jste připravovala, ráda Co vše můžeme s Človíčkem prožít? vzpomínáte? Čeho si nejvíc ceníte u lidí, človíčků?

Bude to pohybová pohádka (dokonce s akrobatickými J. K.: Pohádkové příběhy O Človíčkovi jsou půvabné v prvky) – to znamená bude se šplhat po palmách a liá- tom, jak líčí, jak Človíček objevuje svět, jak jej ohmatává nách, zvířátka se budou honit džunglí a přes překážky. a podmaňuje si ho, co všechno naprosto sám dokáže. Je A než se Človíček naučí mluvit, tak se bude dorozumívat to něco jako analogie dítěte, které poznává svět, pomalu rukama i nohama beze slov (čili pantomimou). Na scéně ho chápe a přizpůsobuje si jej. Samozřejmě, že Človíček uvidíme prales, který se ze všeho nejvíce podobá zarost- na rozdíl od dítěte vynalezne třeba kolo, postaví si kamlému dětskému hřišti. A pohádkou nás bude provázet na, domeček, vypálí si hrnce a podobně, ale celé je to nácoby neviditelný vypravěč hlas Arnošta Goldflama. A podoba lidské dovednosti, nápaditosti. Človíček je pro samozřejmě se děti i dospělí budou bezstarostně smát... mě sympaťák, koumák, nesmírně činorodý tvor, který si

A kdo je vlastně Človíček?

Človíček je sám jako malé dítě, které svět teprve objevuje a poznává. Všechny nástrahy a nebezpečí, všechny praktické vynálezy a posléze i přátelství ho postupně vychovávají, takže nám tak trošku vyroste před očima.

Ale vlastně by měl být ze všeho nejvíc kamarád.

14

umí se vším poradit a nevzdává se. To se mu vyplácí. A to je důležité říkat i dětem – divákům, měla by se tímto prostřednictvím probouzet jejich zvědavost, podnikavost. U lidí – človíčků si nejvíc cením asi opravdové lidské slušnosti, inteligence, také citu, empatie, mám ráda lidi, kteří mají rádi zvířata a to má ostatně rád i Človíček.

Človíček 1

2

3 15

Nadmíru ztřeštěná noc

Sen noci svatojánské očima kritiků

Vojtěch, 29 let / Pozval jsem sem přítelkyni na rande a

myslím, že jsme si nemohli vybrat lepší titul. Je to moc vtipné a zároveň i takové… (k přítelkyni: já to řeknu nadrsno, ne?)… sexy. A smekám před tou hubenou vlasatou herečkou, co to hraje s ortézou (zraněná Eva Daňková, pozn. red.). Taky jsem ji jednu dobu nosil a strašně mi překážela.

J. P. Kříž: Shakespeare vysekl poklonu Pitínskému Ať se vám brzo uzdraví.

(Právo, 24. října 2012) Ivan, 52 let / Je to vynikající a jde vidět, že si to neužívají jen lidi v hledišti, ale i herci. Někde jsem četl, že jich tam „Režii Pavla Kheka lze ocenit v hledání pestrého herec- má být jen osm, tak jsem je schválně počítal, přišlo mi to kého výrazu a pečlivém vybrušování jeho detailů. Ve Snu málo na – počkejte, podívám se do programu – na dvacet zdůraznil komickou složku hry a zdvojením až ztrojením postav. Ale je to fakt, je jich osm! A vidíte - výjimečně jsem partů (postavy tří dějových liníí ztvárňují titíž představi- koupil i program. Dáme ho s manželkou doma mladým, telé) dal hercům možnost předvést se v rozličných typech. aby si na to taky zašli.

Dobře připravený soubor zvládá úkol se ctí: výtečný je třeba Radoslav Šopík s jemnými, avšak výraznými proměnami charakteristik v trojroli Egea, Klubka a Pyrama, jevištní zkušeností bodují Luděk Randár (Theseus, Oberon) a Eva Daňková, která roli Titanie (hraje též Hippolytu) koření patřičnou dávkou smyslnosti.“

„A ten nádherný hudební les s gongem (měsícem), zvony, bubny, jednostrunnou kytarou, plechovkami, zvučící vanou Titanie... Herecký tým zase jednou ukázal, jací běsové v něm dřímají. Výstup po výstupu chválit by se chtělo.“

ge generální partner

Marcel Sladkowski: Nadmíru ztřeštěná noc (Divadelní noviny, 13. listopadu 2012)

Sen noci svatojánské očima diváků Romana, 36 let / Sen se moc povedl, strašně mě baví, jak se to všechno prolíná a jak všechno souvisí se vším. Geniální a nezapomenutelná je scéna a všechny ty tajemné zvuky a hudební nástroje v ní. Mám velký zážitek, díky!

Jiří, 30 let / Překvapilo mě, jak je ta hra nabitá humorem a erotikou. Nikdy jsem se Shakespearem hlouběji nezabýval, vím jen, že existoval a podle názvu znám pár věcí, co napsal, měl jsem ho za takového toho nezáživného a těžkého učebnicového klasika, co by od něj měl každý aspoň něco znát - nestydím se za to, myslím, že je na tom hodně lidí podobně. A s tím jsem vlastně dnes přišel i do divadla.

Ale jsem moc mile překvapený a bavím se královsky od samého začátku.

Táňa, 55 let / Vy jste teda blázni! Když jsem na jevišti zaregistrovala ten bazének, nebo vlastně jezírko, říkala jsem si: Doufám, že nebudou moc běhat, ať tam někdo nespadne a něco si neudělá! Myslela jsem, že je to jen taková zajímavá dekorace, ozvláštnění pro oko. Nenapadlo by mě, že v té vodě budou herci tak řádit. Hodně odvážné! Nebojíte se, že vám v zimě budou pořád stonat? Mají tam aspoň teplou vodu?

16

president U PŘÍLEŽITOSTI DVACETILETÉH DVACETILETÉHO PŮSOBENÍ ZNAČKY TESCOMA NA SVĚTOVÉM TRHU VYTVOŘILI NEJLEPŠÍ NEJ FIREMNÍ DESIGNÉŘI VÝJIMEČNOU KOLEKCI KUCHYŇSKÝCH PRODUKTŮ PRO PRO EXKLUZIVNÍ LINII PRESIDENT. PRODEJNÍ CENTRUM TESCOMA DLOUHÁ ULICE 4311 / 760 01 ZLÍN

www.tescoma.cz

www.divadlozlin.cz

Hosté v lednu 9. a 10. ledna 2013 – Velký sál – 14.30 hodin STARCI NA CHMELU Vratislav Blažek, Ladislav Rychman Starci na chmelu byli prvním a nejznámějším českým filmovým muzikálem. Film se stal brzy velmi populárním a písničky autorů Jiřího Bažanta, Vlastimila Hály a Jiřího Maláska téměř zlidověly. Nabízíme velmi úspěšné zpracování tohoto titulu. KDO HVOZDNÁ 10. ledna 2013 – Studio Z – 19.00 hodin KOMEDIOMAT Pokračování úspěšné improvizační show s hosty MDZ, tentokrát s hostem Janou Drgovou. jim tato cesta poskytuje přátelství, krásu, ponížení, strach, lásku, tužby, smrt, svobodu a vášeň. Thelma CIREAL PRODUCTION a Louise utíkají na malý výlet, aby se alespoň na chvíli 21. ledna 2013 – Studio Z – 19.00 hodin uvolnily ze svého stereotypního života. Z malého výletu TRIUMF CITOVOSTI / J. W. Goethe se stává skutečné putování, které je navždy změní a spojí.

Svěží divadelní prvotina největšího německého básníka, Hrají: Bára Munzarová, Marika Procházková, Martin Trdramatika a prozaika. J. W. Goethe zasadil děj hry na ro- navský, Radim Novák a Václav Trnavský. mantický letohrádek, kde nejrůznější společnost nachází odpočinek a rozptýlení při cestách do hor pro věštby od 27. ledna 2013 – Velký sál – 14.30 hodin Orákula. Poklidná atmosféra je narušena, když si princ MRAZÍK / B. Krchňáková, Michal Sopuch doveze „umělou přírodu“ a v ní ukryté své největší tajemDIVADLO POLÁRKA ství. Inscenace plná písní, ironie a lehkého humoru plně ctí Dnes již klasická ruská zimní pohádka, která u nás již zdoautorovu kritiku romantismu, klasické aristotelské formy mácněla. dramatu i jeho samotného. DIVADELNÍ STUDIO MARTA 23. a 24. ledna 2013 – Velký sál – 10.00 a 14.30 hodin BOŘÍK A SPOL. / M. Sopuch, R. Toman, V. Steklač DIVADLO POLÁRKA Veselé příhody party kamarádů, kteří mají rozumu víc, než všichni dospělci dohromady. Ti jenom chodí do práce nebo koukají na televizi. Zato oni toho zvládnou mnohem víc: chodí do školy, pomáhají rodičům, jakož i sousedům a jiným spoluobčanům, zažívají spoustu různých dobrodružství a legrace.

26. ledna 2013 – Velký sál – 19.00 hodin

Hosté v únoru 24. února 2012 – Velký sál – 19.00 hodin PRACHY / Ray Cooney Ondřej Vetchý, Vanda Hybnerová, Saša Rašilov a jiní ve skvělé situační komedii.

Obrovský balík peněz může člověku naprosto rozvrátit život. Ponechat si evidentně špinavé peníze je však těžší, než k nim přijít. Poněkud netypická oslava narozenin v komedii z typicky anglického prostředí. DIVADLO PALACE

JAKO THELMA A LOUISE / J. Nvota, C. Khouri

21. února 2013 – Studio Z – 19.00 hodin

DIVADELNÍ SPOLEK FRÍDA Strhující příběh od Oscarové scenáristky Callie Khouri.

Dvě ženy procházejí na své cestě autem téměř mužským světem. Prožívají při tom všechny zážitky a emoce, které

Pokračování úspěšné improvizační show s hosty MDZ, tentokrát s hostem Markem Příkazkým.

CIREAL PRODUCTION

KOMEDIOMAT

19

MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN

Tady a teď!

Vydává Městské divadlo Zlín, příspěvková organizace.

Zřizovatel: statutární město Zlín.

Registrováno MKČR pod číslem E 19719. Redakce: Petr Michálek, Iva Mikulová, Vladimír Fekar, Miroslav Ondra, Veronika Jurčová, Sabina Stradějová, Vladimíra Dvořáková, Marcela Pospíšilová, Hana Mikolášková.

Fotografie: archiv MDZ a Zdeněk Němec.

Grafická úprava: Radek Jahůdka. Tisk: ESPRINT Zlín, s.r.o.

Náklad: 8.000 ks.

Kontakty: třída T. Bati 4091/32, 761 87 Zlín. Pokladna tel. 577 636 207 Inzerce: divadlo@divadlozlin.cz Datum uzávěrky: 16. 12. 2012. Uzávěrka příštího čísla: 16. 2. 2013.

Změna programu vyhrazena. NEPRODEJNÉ. www.divadlozlin.cz Magazín Tady a teď! najdete ZDARMA na více jak 60 místech ve Zlíně.

Městské divadlo Zlín finančně podporuje také Zlínský kraj a Ministerstvo kultury České republiky.

TZ D+1

P.P. 982607-0040/2011 760 01 Zlín 1