NB-IoT přináší skvělou příležitost pro resellery

S ředitelem firmy M2MC Karlem Krčmářem jsme hovořili o současné situaci na trhu internetu věcí v České republice i ve světě. V rozhovoru mimo jiné hovoříme o tématech, jako jsou výhody a nevýhody současné generace IoT sítí, koexistence s 5G, o vývoji do budoucna, příležitostech pro resellery a řadě dalších otázek.

Můžete nám nejprve sebe a společnost M2MC ve stručnosti představit? Čím se vlastně zabýváte?

Má profesní dráha v ICT začala v devadesátých letech minulého tisíciletí ve společnosti DNS. Měl jsem tenkrát na starosti distribuci síťových a bezpečnostních prvků Cisco, IBM a Cabletron. Poté jsem vedl nejdříve obchod a pak i celou společnost Telia Sonera International Carrier Česká republika, která v roce 2005 poskytovala 50 % zahraniční internetové konektivity u nás. Ve světě velkých korporací jsem pokračoval ve firmě Hewlett- Packard a IBM, kde jsem vedl obchod technologické divize v ČR. Na základě výsledků výzkumu centra IBM v Curychu jsem se rozhodl vybudovat první Low-Power WAN síť v ČR. Jelikož to ale u mého stávajícího zaměstnavatele nebylo možné, rozhodl jsem se založit vlastní firmu. Tak vznikl BlueCell Networks, později SimpleCell Networks. Podařilo se nám postavit první mobilní síť na technologii Low-Power WAN s celoplošným pokrytím. Firmu jsem v roce 2017 prodal a rozhodl se věnovat dále technologii 5G. Zabýváme se tedy Low-Power řešeními (zařízení vydrží předávat data roky bez dobíjení nebo výměny baterií) v sítích 5G mobilních operátorů. Nabízíme unikátní řešení pro využití technologie NB-IoT – snadno a rychle. Prototypovací kit PG Board, díky němuž je možné vytvořit prototyp pro otestování myšlenky či nápadu během několika dní za zlomek nákladů na standardní vývoj, a integrační platformu miotiq.com, která umožňuje velmi efektivně spravovat zařízení včetně komunikace a předávat data, vše prostřednictvím REST API. Miotiq.com je napojen na mobilní operátory, a zákazník tak již nemusí vůbec řešit integraci do jejich sítí. Jde o nejrychlejší a nejefektivnější dostupné řešení s vysokou mírou zabezpečení.

Jak byste IoT obecně charakterizoval? Co to vlastně je?

IoT je velmi široký pojem a v mém chápání jde o řešení, kdy na jedné straně jsou naše technologie Low-Power a na druhé třeba kamerové systémy s TB přenesených dat. Zajímavé je, že i když je ve zkratce „Things“, stále se velká část technologií nakonec nějakým způsobem dotkne lidských bytostí. Zaměřím se tedy na „naši“ část IoT a zde jde o to sesbírat co nejlevněji data z velkého počtu zařízení umístěných „kdekoli“. Nejlépe tak, aby byl senzor instalován a na několik let se na něj mohlo „zapomenout“ a on stále posílal údaje.

Jaké to má výhody? Co to přináší?

V zásadě se otevírají možnosti řešení (use cases), které nebylo možné s jinými technologiemi, ať už z ekonomického, nebo technického hlediska uskutečnit. Například denní odečty z vodoměrů ukrytých v šachtách nebo sběr dat z půdy pro efektivnější závlahu a ochranu rostlin před škůdci. V průmyslu pak mnohem rychlejší instalaci dodatečných senzorů. V logistice a obecně sledování možnost instalace senzorů třeba i do větší obálky – opět s možností sledovat její pohyb po dobu násobně delší než s použitím jiných komunikačních technologií.

Stejně jako o internetu věcí se dnes často hovoří o 5G sítích. Jaká je jejich pozice ve vztahu k IoT? Jde o konkurenci, nebo se mohou spíše doplňovat?

Některé technologie IoT sítí jsou již součástí 5G. Pokud mluvíme o Low-Power WAN sítích mobilních operátorů, tedy NB-IoT a LTE-M, hovoříme již o standardech technologie 5G.

IoT, to není jen jedna jediná síť, jedna technologie. Které hlavní sítě se dnes používají a jak vidíte jejich budoucnost?

Opět se zaměřím na oblast Low-Power WAN sítí, neboť v IoT existuje i celá řada LAN řešení (jako například skvělý český projekt IQRF). U Low-Power WAN dnes hrají prim tři technologie. Dvě jsou postaveny na volně dostupných frekvencích, které používají třeba dálkové ovladače vrat – LoRa a Sigfox. Mobilní operátoři, jak jsem již zmínil, využívají svých vyhrazených pásem pro technologie NB-IoT a LTE-M, tedy 5G sítě. Vývoj ukazuje, že mobilní operátoři velmi rychle dohnali ztrátu, kterou nabrali díky nutnosti standardizace svých řešení a dnes již jasně dominují. Do budoucna mobilní operátoři ovládnou trh s Low-Power IoT stejně jako ovládli trh s hlasovým voláním a připojení k internetu.

V menších oblastech jim budou jako doplněk sekundovat projekty postavené na technologii LoRa. Stále se najde velká skupina nadšenců, kteří si chtějí postavit a provozovat vlastní Low-Power IoT síť. Z ekonomického hlediska to nemusí dávat smysl (i když je frekvence a software zdarma, jen náklady na provoz odpovídají pořízení provozu cca 2 000 senzorů od mobilního operátora), ale věřím, že se najdou nadšenci, kteří na ekonomiku provozu nehledí.

Jde spíše o B2B záležitost, nebo vidíte reálné využití i mezi běžnými spotřebiteli?

My se pohybujeme v oblasti B2B, neboť našimi partnery a zákazníky jsou vývojáři hardwaru (čidel, senzorů, zařízení), vývojáři aplikací a integrátoři, kterým řešíme maximálně efektivní přístup k NB-IoT různých mobilních operátorů. Obecně jsou však koncovým trhem běžní spotřebitelé (využívající např. sledování aut, kol, balíků, měření spotřeby vody, plynu, elektřiny, hlídání přetečení vody, pohybu v místnostech…) i firmy (opět měření utilit a sledování pohybu, sledování výroby, sběr dat pro zemědělce…). Zcela zásadním segmentem pak bude B2G. Například oblasti Smart Cities nebo životního prostředí jsou typické.

Jaký je současný stav IoT v České republice? A jak si stojíme např. v porovnání se zbytkem Evropy?

Je smutným faktem, že Česká republika je po mnoha letech opět na špičce implementace nejnovější mobilní technologie, jen o tom u nás téměř nikdo neví. Vodafone svou rychlou výstavbou sítě NB-IoT v roce 2017 Českou republiku zařadil spolu například s Holandskem, Španělskem nebo Čínou mezi několik vyvolených zemí, kde jsou sítě 5G provozovány v komerčním provozu s pokrytím velkých území. V případě České republiky a Holandska je to téměř 100 % v takzvaném „indoor“ pokrytí. To znamená, že služby jsou dostupné i v šachtách a sklepech.

Evropa nás celkem přirozeně dohání a během příštího roku či dvou svou výhodu ztratíme. Paradoxní je, že v oblasti využití Low-Power 5G sítí jsme rok napřed i před USA, kde teprve letos začali hromadně spouštět síť NB-IoT.

Můžete nám uvést nějaké příklady, kdy IoT zcela změnilo stav věcí? Kde už se např. dnes bez IoT neobejdeme?

Příkladem jsou dnes již typické odečty z vodoměrných šachet. Pokud by byla použita technologie 2G/3G/4G, senzory by nevydržely posílat data po dobu několika let. Při manuálním odečtu by byly náklady příliš vysoké. Jedině díky Low-Power IoT je tak možné mít téměř online data za cenu manuálního odečtu jednou nebo dvakrát ročně. Obdobně celá řada environmentálních čidel by na jiné technologii než Low-Power IoT nebyla schopna posílat data několik let i z odlehlých míst.

Kam se bude IoT podle vás v budoucnu ubírat?

Díky postupnému růstu počtu čidel, senzorů a aplikací, které jejich data využívají, dojde ke snížení ceny jak za hardware, tak za komunikaci a software. Již nyní jsou v mnoha případech náklady na komunikaci v řádu desetikoruny měsíčně zanedbatelné. Zároveň se s NB-IoT čidly setkáme ve stále větším počtu oborů lidské činnosti. Počet instalovaných čidel roste řádově každý rok.Tím se dramaticky rozrostou i možnosti aplikací, a to včetně těch využívajících AI/ML modely k vytěžení dat ze senzorů.

Které obchodní modely se v souvislosti s IoT využívají nejčastěji?

Dnes je logicky nedostatek senzorů a čidel, které překročily první fáze vývoje a byly již „dospělými“ produkty vhodnými pro volume distribuci. Naprostá většina obchodních případů se proto řeší projektově. Integrátor, výrobce senzoru nebo i koncový zákazník hledají přímo jednotlivé části dodavatelského řetězce. Začnou s PoC a v případě úspěchu tento řetězec pokračuje i v produkčním prostředí. Zde je i naše role „spojovatele“ těchto článků řetězce od myšlenky k hotovému produktu či službě.

Jaké v tomto segmentu vidíte uplatnění pro ICT resellery? Spolupracujete s nimi případně i vy sami?

V nejbližší době očekáváme „standardizaci“ Low-Power IoT i v oblasti distribuce. Trh se bude koncentrovat a z dnešních tisícovek vývojářů budou na konci dne stovky těch, kteří své produkty dotáhli na úroveň, kdy je lze prodávat běžnými distribučními kanály. NB-IoT přináší skvělou příležitost pro resellery. Vlastně se situace dostává do stavu, který jsem predikoval, když jsem s Low-Power WAN sítěmi začínal. V roce 2014 jsem hledal levnou infrastrukturu pro služby s přidanou hodnotou IBM. Nyní již tedy tuto infrastrukturu máme a reselleři mohou profitovat ze svých služeb, které budou možnosti NB-IoT využívat.

Snažíme se maximálně podporovat ty, kteří tento trend uchopili aktivně. Mají od nás k dispozici unikátní end-2-end řešení pro maximálně rychlý vývoj senzorů s využitím prototypovacího kitu a integrační platformu miotiq.com pro napojení na IoT huby (AWS, Google, Microsoft, Oracle, Cisco…) či přímo vlastní databáze či aplikace.

Počty připojených IoT zařízení rostou desetinásobně každým rokem. Pro resellery je NB-IoT obrovská příležitost. Díky náskoku, který v České republice díky Vodafonu máme, mohou pracovat na řešeních, která najdou uplatnění na celém světě dříve než konkurenti v ostatních zemích.