Jak může Business Intelligence změnit podobu podnikání

Pojem Business Intelligence (BI, podniková inteligence) je s blížícími se sítěmi nové generace stále skloňovanějším pojmem. Její zavádění se nám může zdát jako hudba vzdálené budoucnosti, ale potenciál, který skrývá, je velmi reálný a žádaný už dnes. Pokud jde o rychlost analýzy velkého množství dat a efektivitu rozhodování, kterou dovoluje, málokterý koncept přináší lepší výsledky.

Zavádění a efektivní začlenění Business Intelligence bylo v roce 2008 ve zprávě MIS Quarterly Executive popsáno jako jedna z nejvyšších priorit pro vedoucí pracovníky na následujících pět let. Podle něj ty firmy, které chtějí zůstat v budoucnu konkurenceschopné, musejí výhody BI adoptovat do uplynutí jedné dekády. Dodnes však kolem celé myšlenky panuje mnoho nedorozumění a firmy ji začaly prozkoumávat teprve nedávno.

Business Intelligence pod lupou

Pojem Business Intelligence bývá v literatuře často špatně definován, a v důsledku toho koncept mylně chápou samotné firmy. Jde nicméně o komplexní disciplínu, jejíž nedílnou součástí je podmnožina procesů jako uchovávání dat, data mining, OLAP (Online Analytical Processing) a v konečném důsledku reporting.

Každá moderní firma disponuje ohromným množstvím dat o svých prodejích, marketingu, výrobních procesech, dodavatelích i zákaznících. Často není jednoduché se v těchto informacích vyznat a mnoho z nich zůstává nevyužito. BI je technologický nástroj, který má pomoci z těchto dat vytěžit nepovšimnuté vzorce a dovolit hlubší pochopení vztahů mezi nimi.

V širším smyslu se jedná o kombinaci softwarových procesů a řešení, podnikové kultury a především nových technologií určených pro sběr, uchovávání a analýzu dat. Taková vstupní big data, uložená v datových skladech, mohou pocházet jak z prostředí samotné firmy a jejích vnitřních procesů, tak i z vnějších zdrojů, například od zákazníků. Data se katalogizují, ukládají, pak analyzují a nakonec prezentují. A to v takové podobě, aby optimálně odpovídala požadavkům vedoucích osob firmy. Ty z nich následně mohou vyvodit důsledky.

Třebaže firmy již dnes disponují daty, která jsou pro fungování takového inteligentního podniku potřebná, jeho možnosti se více otevírají s příchodem tzv. internetu věcí (IoT), tedy sítě chytrých a automatizovaných zařízení. V následujících dvou letech, v době dalšího rozšiřování tohoto typu technologií, se množství potenciálně užitečných dat podle odhadů navýší geometrickou řadou.

Hon na rychlá a komplexní data

Hlavním cílem je snaha přinést podporu pro rychlá a poučená rozhodování. Moderní technologie sice umožňují vysokou rychlost sběru a analýzy dat, ale zároveň si od manažerů žádají čím dál komplexnější rozhodnutí. Jednou z výhod BI je, že prezentovaná data jsou vždy již zpracována pro účel řešení specifického problému, třeba vizuální formou grafů a statistik. A to již se zřetelem na strukturu podniku, která je taktéž vždy specifická.

Přínos začlenění BI do skladby firmy tkví v tom, že dovoluje identifikovat a lépe pochopit nové příležitosti a slabosti ve struktuře takového podniku. Může pomoci zefektivnit již stávající procesy. V případě častých a jednoduchých úkonů na nižší úrovni firemní organizace může pomoci s jejich automatizací. Prognózy odhadují, že plně automatizováno se do deseti let stane kolem 60 % veškerých výrobních a obchodních procesů. A nezáleží na tom, zdali firma působí v prodeji, službách nebo třeba transportu. Přínosy nových nástrojů mohou využít všechny. Jak uvádí německá firma SAP, jeden z průkopníků této technologie, efektivita operací ve firmách s BI může stoupnout až o 48 %.

Inteligentní podnik však není jen jakási nástavba klasického reportingu, jak tvrdí jeho kritici. Díky tomu, že data a jejich analýzy se sdílejí napříč celou firemní sítí, má každý odpovědný uživatel na jejich základě možnost přizpůsobit svou práci. BI dovoluje nevídanou pružnost v rozhodování na všech úrovních firmy. To nastoluje určitý stupeň demokratizace a autonomie v podniku.

Validní informace jsou přístupné okamžitě, aniž by bylo nutné čekat na komplexní reporty od jednotlivých složek firmy, a problémy je díky tomu možné řešit okamžitě. Při strategickém plánování podniková inteligence dovoluje vyšší míru přesnosti v predikcích a při testování nových přístupů. A to jednoduše proto, že do svých analýz zahrnuje větší množství systematicky nasbíraných dat.

Světlá budoucnost s BI?

Datový analytik Éric Foley z Université de Sherbrooke tvrdí, že největší překážkou pro zavádění nástrojů podnikové inteligence do praxe jsou nedostatečné investice firem do nových technologií, na kterých je BI závislá. Nicméně, to se podle něj v následujících letech změní. Už nyní velké společnosti jako Amazon či Adidas zjišťují, že vklad do inteligentních zařízení, navzájem se učících a autonomních systémů, je investice s vysokou návratností již v dohledné době a nikoliv nejistá sázka do vzdálené budoucnosti.

S tím souvisí taktéž druhá překážka, kterou Foley uvádí. Tou je nepochopení a nedůvěra samotných firem. Jak podotýká také Sven Denecken z německého SAPu, podniková inteligence není produktem a nemůže se za něj považovat. Je to koncept procházející svou evolucí, nástroj, který firmám, jež ho správně začlení do své organizace, umožní stát se inteligentními. A jako takový nástroj je závislá na mnoha faktorech, nejen technologických, ale třeba i kulturních a legislativních. Problematickým se časem může stát například uchovávání a zabezpečení dat o koncových zákaznících. Inteligentní podnik tak do budoucna přináší nevídané možnosti, ale i nové výzvy.