Nejvýznamnější akvizice Microsoftu

MICHALA BENEŠOVSKÁ

Microsoft je jednou z nejdůležitějších technologických společností a směr v oblasti softwaru udává již více než čtyřicet let. Redmondský softwarový gigant je jednou z největších společností na světě s tržní kapitalizací 1,6 bilionu dolarů a za svůj úspěch, konkurenceschopnost a obrovské pole působnosti vděčí v neposlední řadě podařeným akvizicím. Pojďme se podívat na nejvýznamnější z nich.

Na začátku letošního roku Microsoft oznámil obrovskou akvizici společnosti Activision Blizzard. Tato transakce v hodnotě téměř 70 miliard dolarů upevní pozici Microsoftu na herní scéně (společnost už má v portfoliu například Bethesdu a Mojang Studios) a přináší příslib toho, že bude rozvíjet koncept metaversa. Transakce s Activision Blizzard bude jistě předmětem zkoumání antimonopolních úřadů.

Za svou více než čtyřicetiletou historii toho má Microsoft na kontě však daleko více. Za dobu své existence společnost uskutečnila přes 200 akvizic.

Microsoft skupuje menší společnosti od roku 1987, kdy získal software, který se stal PowerPointem. Nejsilnějším obdobím akvizic jsou bezesporu léta na začátku milénia, kdy řadu akvizic podnítila bobtnající internetová bublina a Bill Gates v lednu 2000 předal Stevu Ballmerovi funkci generálního ředitele. V letech 2005 až 2008 softwarový gigant koupil více než deset společností ročně a v roce 2006 vytvořil firemní rekord, když jich koupil neuvěřitelných 18. Během Ballmerova 13letého působení pohltil Microsoft 149 společností.

Pojďme si zopakovat ty nejdůležitější – ať už povedené, nebo nepovedené – akvizice Microsoftu.

Forethought – 14 milionů dolarů (1987)

Jednou z nejúspěšnějších raných akvizic byla společnost Forethought. Společnost Microsoft koupila Forethought v červenci 1987 za 14 milionů dolarů. Hlavní produkt společnosti Forethought PowerPoint byl později začleněn do sady Office a dodnes je absolutní jedničkou na trhu s prezentačním softwarem.

Hotmail – 400 milionů dolarů (1997)

Hotmail byl jedním z prvních poskytovatelů bezplatných webových e-mailových služeb. V roce 1997 společnost Microsoft koupila Hotmail, v té době dominantní e-mailovou službu. Hodnota akvizice dosáhla 400 milionů dolarů. Hotmail se stal největší e-mailovou službou na více než deset let. Od doby, kdy Microsoft službu získal, se počet uživatelů a návštěvnost webu prudce zvýšily. Akvizice Microsoft zařadila na seznam služeb MSN. Google se bránil službou Gmail, kterou spustil o něco později. Gmail však nastavil vyšší laťku, na kterou ostatní v té době nedosáhli.

Visio – 1,4 miliardy dolarů (2000)

Visio byla společnost zabývající se softwarem pro tvorbu diagramů. Společnost Microsoft ji v roce 2000 koupila za 1,4 miliardy dolarů. Byl to jeden z největších obchodů redmondské společnosti v té době. Od té doby se tento diagramový software stal součástí aplikačních nástrojů sady Office pod názvem Microsoft Visio.

Navision – 1,3 miliardy dolarů (2002)

Po koupi společnosti Great Plains Software, která v roce 2001 vyráběla aplikace pro podnikové účetnictví za přibližně 1,1 miliardy dolarů, udělal Microsoft další krok k upevnění své sady softwaru pro řízení podniků, když koupil dánskou společnost Navision, jež vyráběla podobné produkty.

Společnost Navision byla založena v roce 1984 a v roce 2002 ji Microsoft koupil za 1,3 miliardy dolarů. Akvizice umožnila společnosti Microsoft přístup k jejímu softwaru pro plánování podnikových zdrojů. Od té doby byl nástroj přejmenován na Microsoft Dynamics NAV a stal se nedílnou součástí systému Microsoft Dynamics ERP.

Obě společnosti byly začleněny do Microsoft Dynamics, přičemž Navision a Great Plains se staly dvěma ze čtyř softwarových větví společnosti v tomto odvětví. Ačkoli Microsoft získal cennou kolekci na rychle vzkvétajícím trhu podnikového softwaru, pojistil se téměř třemi miliardami dolarů, aby se mu podařilo vyrvat prvenství konkurentům, jako jsou SAP, Salesforce a Oracle. Nakonec se to však nepodařilo zřejmě tak, jak si společnost představovala.

Rare – 375 milionů dolarů (2002)

Britská herní společnost Rare, známá tituly jako například Battletoads, Goldeneye 007 nebo Donkey Kong Country – byla poněkud záhadnou koupí Microsoftu, který v té době podnikl riskantní krok na poli herních konzolí, když rok předtím vydal původní Xbox.

Poté co některá pokračování starších titulů Rare nedokázala přivést k prodejním úspěchům, to začalo vypadat, že jde o další zbytečný mnohasetmilionový výdaj za herní společnost, podobně jako když Microsoft musel zavřít svou společnost Massive, která se zabývala reklamou ve hrách a kterou koupil za 280 milionů dolarů.

Záchranou byl pohybový ovladač Kinect v roce 2010. Společnost Rare se na Kinect zaměřila a vyvinula komerčně úspěšnou hru Kinect Sports. Ve výsledku to tak byl poměrně úspěšný tah.

aQuantive – 6,3 miliardy dolarů (2007)

Společnost aQuantive se zabývala digitální reklamou a měla ve svém portfoliu řadu produktů v oblasti reklamních technologií a marketingu. Bývalý generální ředitel Microsoftu Steve Ballmer společnost v roce 2007 koupil za závratnou částku 6,3 miliardy dolarů v naději, že pomůže Microsoftu konkurovat Googlu v oblasti online reklamy. V té době však Google získal společnost DoubleClick, která vyvíjela internetové reklamní služby. V roce 2012 redmondská společnost odepsala z nákupu 6,2 miliardy dolarů z akvizice. Kdysi přední digitální reklamní agentura ztratila své talenty a svou hodnotu během několika let poté, co ji Microsoft koupil.

Fast Search & Transfer – 1,2 miliardy dolarů (2008)

Podnikové vyhledávání lze sice jednoduše definovat jako způsob, jak umožnit prohledávání všech podnikových databází a interních sítí, ale na komplikovaném trhu, na němž chybí takoví průmysloví titáni, jako jsou Google, jde o složitý koncept.

Navzdory nedostatku zájmu konkurentů viděla společnost Microsoft v roce 2008 v tomto trhu zjevnou hodnotu, když koupila společnost Fast Search & Transfer za 1,2 miliardy dolarů. Norská firma byla sice po akvizici Microsoftem obviněna z účetních podvodů a policejní razie kvůli nesprávně vykázaným příjmům o několik let dříve jí zrovna na dobré pověsti nepřidala, nicméně technologie společnosti alespoň posílila úspěch platformy pro spolupráci SharePoint.

Yammer – 1,2 miliardy dolarů (2012)

Microsoft před deseti lety hledal sociální síť, kterou by zařadil do svého přeplněného portfolia, a tak koupil Yammer,

interní službu podobnou Facebooku pro malé i velké firmy. Přišla jako doplněk k sadám Microsoft Dynamics, Sharepoint a Office 365 a měla být způsobem, jak podpořit přijetí dalších služeb Microsoftu.

Rok po akvizici se základna uživatelů Yammeru rozrostla z pěti na osm milionů a prodej placených sítí, které jsou hlavním zdrojem příjmů Yammeru, vzrostl o 200 %. Tento obchodní model byl však stále protichůdný základnímu modelu společnosti Microsoft, kterým je prodej širokého přístupu ke službám a produktům prostřednictvím předplatného. Yammer naopak začíná jako bezplatný a pak se snaží firmám prodat další funkce (freemium). Yammer je nyní součástí podnikové sady Microsoft 365.

Vzhledem k tomu, že Yammer je uzavřená platforma – přístup k ní mají pouze zaměstnanci v rámci podnikové domény – je k dispozici výhradně podnikovým uživatelům, kteří jsou součástí plánu Microsoft 365 Enterprise. Yammer je k dispozici prostřednictvím prohlížeče nebo jako samostatná mobilní aplikace a má funkce běžné pro sociální sítě.

Mojang – 2,5 miliardy dolarů (2014)

Bez společnosti Mojang ze švédského Stockholmu by neexistovala hra Minecraft, globální fenomén, který patří mezi nejlépe prodávané hry všech dob. V září 2014 koupil Microsoft společnost Mojang za 2,5 miliardy dolarů. Generální ředitel společnosti Microsoft Satya Nadella považuje Minecraft za významnou herní franšízu a globální platformu. Společnost ji považuje za velmi atraktivní, a to nejen protože ji lze hrát na různých zařízeních.

Microsoft řídí kancelář Mojang ve Stockholmu, kde pracuje přibližně 40 zaměstnanců. Kvůli akvizici zakladatelé Mojangu rezignovali a rozhodli se vybudovat nový projekt.

Tato akvizice je rozhodně jedna z nejzdařilejších – prodeje Minecraftu vzrostly v posledním čtvrtletí roku 2014 o 79 % na 171 milionů dolarů.

Nokia – 7,2 miliardy dolarů (2014)

Microsoft prohrával bitvu na trhu operačních systémů pro chytré telefony se společnostmi Google a Apple. Bývalý generální ředitel Steve Ballmer doufal, že společnost spasí koupí v té době už dosti upadajícího byznysu mobilních telefonů Nokia za 7,2 miliardy dolarů a operační systém Windows Phone získá šanci v boji proti Androidu a iOS. Z této částky bylo celých pět miliard vyplaceno na nákup obchodní jednotky Nokia zaměřené na zařízení a služby. Pro srovnání, 2,2 miliardy dolarů bylo použito na licencování technologických patentů a deset let obchodovaní s mobilními telefony Nokia.

Název obchodní jednotky Nokia byl změněn na Microsoft Mobile. A nejen to, Microsoft také zrušil ochrannou známku Nokia a změnil ji na „Microsoft Lumia“. V telefonech značky Nokia od Microsoftu byl předinstalován systém Windows Phone.

Jak už dnes víme, tato akvizice se nedá popsat jinak než jako katastrofa. Microsoft nakonec na akvizici Nokie odepsal 7,6 miliardy dolarů. Propustil také téměř 8 000 zaměstnanců, z nichž většina pracovala v oblasti mobilních telefonů.

Skype – 8,5 miliardy dolarů (2011)

Služba Skype se stala synonymem pro videohovory přes internet. V dobách své největší slávy byla jednou z nejoblíbenějších internetových komunikačních služeb na světě. A v té době ji Microsoft koupil za 8,5 miliardy dolarů. Skype je dostupný téměř na všech hlavních platformách a získal v područí Microsoftu řadu nových funkcí. Microsoft postupem času integroval Skype do všech svých služeb. Dnes už Skype čelí tvrdé konkurenci služeb pro zasílání zpráv, které mají zabudovanou funkci videochatu. Přesto šlo ve své době o úspěšný tah softwarového giganta.

LinkedIn – 26,2 miliardy dolarů (2016)

Profesní sociální síť LinkedIn byla donedávna zdaleka největší akvizicí společnosti Microsoft. Akcie LinkedInu procházely nestabilním obdobím a Satya Nadella vycítil synergie mezi Microsoftem a největší světovou platformou pro profesní networking. Díky transakci v hodnotě 26,2 miliardy dolarů získal Microsoft přístup k více než 500 milionům uživatelů sítě LinkedIn. Softwarový gigant od té doby integroval se sítí LinkedIn řadu svých nástrojů, například Dynamics a Office 365.

GitHub – 7,5 miliardy dolarů (2018)

Microsoft u této „kontroverzní“ akvizice platformy pro sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (ozývala se řada vývojářů, kterým se převzetí GitHubu Microsoftem moc nelíbilo) ukazuje závazek vůči vývojářům a komunitě open-source. Microsoft provozoval podobnou platformu – Codeplex, přesto je jedním z největších přispěvovatelů na GitHubu (podle Nadelly jde o vůbec největšího přispěvatele). Během posledních let se také výrazně změnil postoj Microsoftu k open-sourcu, GitHub byl navzdory tehdejší ztrátovosti pro Microsoft nesmírně atraktivní – platformu využívalo v době akvizice více než 28 milionů vývojářů a v repositáři bylo uloženo přes 85 milionů kusů kódu.

ZeniMax Media – 7,5 miliardy dolarů (2020)

Že to Microsoft myslí s herním trhem vážně, dokazuje hned několik akvizic, které jsme zmínili. Jednou z nejzajímavějších akvizic tohoto typu je také koupě ZeniMax Media, kterou Microsoft jasně vyjádřil své odhodlání stát se videoherním gigantem. Microsoft před dvěma roky převzal společnost ZeniMax Media a všechny její dceřiné společnosti za 7,5 miliardy dolarů. Akvizicí Microsoft získal vydavatelské pobočky a vývojářská studia po celém světě s více než 2 300 zaměstnanci, včetně společností Bethesda Softworks, Bethesda Game Studios, id Software, ZeniMax Online Studios, Arkane, MachineGames, Tango Gameworks, Alpha Dog a Roundhouse Studios.