Page 1


Hezký den! Jsou tu Velikonoce a taky nové číslo magazínu Cinnamon, které vám přináší novou dávku inspirace do vaší kuchyně. Nebudeme vám radit, jak na nejlepší nádivku nebo beránka, protože svůj ověřený recept už doma určitě máte. Máme pro vás ale pár tipů, jak zužitkovat vykoledovaná vajíčka nebo co dobrého si připravit z medvědího česneku. Za sluncem jsme tentokrát vyrazili do jižní Francie a na pečící rady se zeptali blogerky Veroniky Pořízkové. Přejeme vám příjemné čtení a samozřejmě také krásné svátky plné dobrého jídla a pití!

Klára Bernklau


cinnamonmag.cz facebook.com/cinnamonmag cinnamonmag@email.cz Na přípravě spolupracovali: Klára Bernklau klarabernklau.com Lucie Fenclová & Kateřina Podoláková thetasteofplace.blogspot.cz Jirka & Marika kitchenstory.cz Zdena Holasová anyzovka-v-zemi-cikad.blogspot.fr Magda Hořínková Švarcová nanaparty.cz Lenka Veverková veverkova.blog.idnes.cz


33

11 60

78


OBSAH {7-30} NA VAJÍČKA! {31-36} ROZHOVOR Lucie Dvořáková

{37-46} MEDVĚDÍ ČESNEK {47-66} JARO VE FRANCII {67-72} ROZHOVOR Veronika Pořízková

{73-78} PUZZLE SALADS


NA VAJÍČKA!


text, fotografie: Jiří Kuča 7-8


Duben se nese v duchu Velikonoc. Vyrazili jsme tak za naší babičkou Emilkou a jejími slepičkami, abychom si odtud odvezli její domácí vajíčka. Jsou prý bio, jak o nich s pýchou říká. A protože jídla z vajec můžou nejen vypadat, ale i chutnat skvěle, rádi vám ukážeme, jak je připravit.

9-10


křepelčí vajíčka na placičce z jarního hrášku 11-12


jarní salát s křepelčími vajíčky 15-16


vajíčkový salát

19-20


pusinky s citronovým krÊmem 23-24


v

Krepelčí vajíčka na placičce z jarního hrášku

8 křepelčích vajíček 1 hrneček jarního hrášku 1 vejce 1-2 lžíce hladké mouky sůl, pepř olivový olej uzený losos citron zakysaná smetana

U tohoto receptu je možné použít jak čerstvý hrášek, tak zmražený. Necháme ho chvíli povařit, aby pěkně změknul, mělo by stačit pár minut. Poté je nutné ho hned dát do ledové vody, aby si udržel svou zelenou barvu. Po vychladnutí hrášek rozmixujeme a přidáme vajíčko, mouku, sůl a pepř. Vytvoříme si těsto na placičky, pokud je moc husté, můžete zředit trochou vody. Pánev si rozehřejeme na středním plameni a s trochou olivového oleje osmažíme menší placičky. Na další pánvi osmažíme křepelčí vajíčka. Na každou placičku dáme lžičku zakysané smetany, lehce dochucené solí a pepřem, plátek uzeného lososa a jako poslední tečku na závěr - křepelčí vajíčka.


v

JARNÍ SALÁT S KrEPELČÍMI VAJÍČKY

5 křepelčích vajíček avokádo rajčata směs salátových listů pekanové ořechy klíčky květy macešek 1 lžíce hrubozrnné hořčice šťáva z poloviny citrónu olivový olej sůl, pepř

Křepelčí vajíčka stačí vařit 2-3 minuty, mezitím si připravíme salát. Propláchneme směs salátových listů ve studené vodě, avokádo a rajčata nakrájíme na kostičky, smícháme s listy salátů, klíčky a pekanovými ořechy. Nakonec přidáme přepůlené křepelčí vejce a květy macešek. Teď už jen zbývá přelít salát zálivkou, kterou si připravíme z hrubozrnné hořčice, citronové šťávy a olivového oleje. Na dochucení stačí sůl a pepř.

27-28


VAJÍČKOVÝ SALÁT

8 vajec 100 g majonézy 2 lžíce bílého jogurtu 1 lžička dijonské hořčice ½ červené cibule 4 nakládané okurky čerstvý kopr pár kapek citronové šťávy sůl, pepř

Vajíčkového salátu se nikdy nepřejím, dá se při něm využít všech nasbíraných vařených vajíček, které jsme během Velikonoc vykoledovali. Cibuli a nakládané okurky si nakrájíme najemno. Vařená vajíčka nakrájíme na menší kostičky a smícháme společně se všemi ostatními ingrediencemi. Na dochucení použijte sůl, pepř, nasekaný kopr a trochu citrónové šťávy. A co lepšího si představit k snídani nebo svačině, než dokonalý vajíčkový salát s kouskem čerstvého pečiva?


PUSINKY S CITRONOVÝM KRÉMEM

4 bílky 200 g krystalového cukru pár kapek citronové šťávy pistácie na dozdobení

4 žloutky 100 g krystalového cukru 100 ml citronové šťávy 80 g másla kůra ze 2 chemicky neošetřených citrónů

Nejdříve předehřejeme troubu na 100°C a připravíme si čtyři vajíčka, ze kterých budeme potřebovat pouze bílky. Žloutky využijme později při výrobě citrónového krému. Bílky pomocí mixéru vyšleháme dotuha. Jakmile jsou bílky vyšlehané, začneme postupně přidávat cukr a citrónovou šťávu, přitom nepřestáváme šlehat, dokud nemáme tuhý a lesklý sníh, který drží i při obrácení mísy. Pomocí cukrářského sáčku vytvoříme na pečícím papíře pusinky. Ty pečeme v troubě přibližně 45 minut, poté troubu vypneme a necháme v troubě vychladnout. Na krém je nejprve potřeba nastrouhat kůru z chemicky neošetřených citrónů, jenom žlutou část, bílá bude hořká. Všechny ostatní ingredience si rozpustíme ve vodní lázni, dokud nám nevznikne konzistence krému. Ten pak vydrží v lednici až 3 týdny. Jakmile obojí zchladne, pusinky jednoduše ozdobte citrónovým krémem a drcenými pistáciemi.

29-30


text: Lenka Veverkovรก, fotografie: Klรกra Bernklau


Fotky s kupou retro nádobí se mi nelíbí. Na její makronky a cheescakes jsou dlouhé fronty. Její blog brzy oslaví pětileté výročí, na facebooku má více než pět tisíc fanoušků. Pravidelně se zúčastňuje výzev The Daring Bakers - Odvážných pekařů. Samotnému pečení se ale věnuje až po práci v kanceláři. Chez Lucie

31-32


Odvážnou svou straš mě stále j splnit.“ Mr sněhem, ka mandlemi, baklava, ko čokoládě, d kvasu, arm tradiční ji mléka... a s jsou mnoh s fotkami přijde řada těším a zár připravím

„Nestíhám

Je tu něja netroufá? „ péct všech to kdoví p koníčkem, častěji. Dík velkou mot reakce fan touha zkou na něco jin

„Je pravda nestěžují si trávím vys během.“


u pekařkou se stala, aby překonala šlivou lenost. „Největší výzvou pro je donutit se každý měsíc ji vůbec ražená čokoládová pěna s opáleným aramelem a křupavými kořeněnými , domácí filo těsto a z něj vytvořená oktejlové třesně v marcipánu a hořké domácí croissanty, chléb z vlastního ménský koláč s muškátovým oříškem, ihoamerický koláč se třemi druhy spousta dalších lákavých receptů, jež hdy velmi dlouhé a náročné, jsou i na jejím blogu. Na samotnou Lucii a v září tohoto roku. „Strašně moc se roveň se trochu bojím. Výzvu, kterou pro ostatní, si nechám pro sebe.“

m péct všechno, co bych chtěla“

aký recept, na který si Lucie stále „Ze sladkého ani ne, spíše nestíhám hno, co bych chtěla. Ze slaného je proč roastbeef.“ Blog je pro ni stále i když se někdy stydí, že nepíše ky němu se v pečení velmi zlepšila, tivací jsou pro ni především pozitivní oušků a přátel, ale i její zvědavost a ušet něco nového. Má však ještě čas ného než na svou práci a pečení?

a, že občas trochu šidím spánek, ale i. Mimo kuchyně svůj volný čas řada sedáváním po kavárnách, tancem a

O tom, že podpora fanoušků je opravdu veliká svědčí stovky komentářů a po pár hodinách zcela vyprodaný stánek na Apetit pikniku, na nějž Chez Lucie přivezla tisíc makronek a třiadvacet cheescakes. „Vařit a péct pro sebe samu mě baví, ale pro někoho jiného je to samozřejmě lepší,“ tvrdí blogerka, která přiznává, že miluje špagety s kečupem a parmezánem. „Je to hrůza a neměla bych to přiznávat, ale když nemám čas, tak do sebe nacpu suchý rohlík nebo chleba s něčím. Jinak mívám v mrazáku ovocné knedlíky, zmrazené čerstvé těstoviny a k ním nějaké omáčky. Já neumím moc vařit.“ Oproti tomu péct Lucie umí výborně. Přesvědčit se o tom můžete v pražských kavárnách Al Cafetero, I Need Coffee a Café Lounge. „Největší boj je o cheesecake s ořechy a karamelem v Al Cafetero.“ „Fotky na blogu prošly od založení blogu vývojem: od obyčejných fotek, nijak neupravovaných fotografií ze zrcadlovky, přes lepší a důkladně aranžované fotky, až po ty dnešní. Občas se uchýlím k hrozné fotce z telefonu. Peču teď totiž mnohem víc než dříve, často na zakázku, a před odevzdáním dortu nestíhám nic moc řešit. Zjistila jsem také, že fotky s kupou retro nádobí, látek a dřevěných vintage věci se mi vlastně vůbec nelíbí. Kdybych mohla, tak si samozřejmě vybírám čas pečení tak, abych v klidu dopekla za světla, ale vzhledem k tomu, že chodím do práce, končím většinou kolem druhé ranní. Občas fotím ráno před odchodem do kanceláře, ale to musí být rychlovka, víc než pět minut tomu nedávám.“

33-34


Nejoblíbenější... snídaně: líná a dlouhá polévka: krémová slané jídlo: cokoliv kromě vnitřností a tlustého masa dezert: od Pierra Hermé restaurace: Sansho kavárna: The Barn hospoda: Hemingway bar trhy: Náplavka a Jiřák

35-36


texxt, fotografie: Lucie Fen nclová, Kateřina Pod dolláková, Kláára Bernklau


MEDVĚDÍ ČESNEK Medvědí česnek je jednou z prvních jarních potravin. Když vyroste, definitivně už máváme zimě a těšíme se na jaro a na další čerstvou zeleninu a bylinky. A právě teď je jeho sezóna. Myslím že pesto z medvědího česneku se neomrzí snad nikdy, výborný je ale i do salátů, můžete ho přidat i do quiche místo špenátu. Nasbírat ho můžete úplně kdekoliv, má rád vlhká a stinná místa, v Praze je ho plná například Letná a Divoká Šárka, plnou náruč si natrháte i u Hladové zdi... Pozor ať si ho nespletete s konvalinkou (jejíž listy jsou tmavší a lesklejší) jeho vůně vám však dá i na dálku vědět, že jste na správné stopě. Do vaší kuchyně byste ho měli přivítat také díky jeho léčivým účinkům, pomáhá proti jarním chřipkám a nachlazením, funguje také jako slabé antibiotikum a ničí plísně a bakterie. Výčet jeho kladných vlastností je prostě nekonečný. A když pomáhá na zažívání medvědům, kteří se jím krmí po probuzení ze zimního spánku, proč by nepomáhal i lidem?

37-38


Zapečené brambory v s medvedím česnekem

4 větší brambory: 150g smetanového sýra (například Gervais nebo Lučiny)

hrst medvědího česneku 100g másla 100g goudy sůl, pepř

Brambory pořádně vydrhneme kartáčkem (neloupeme) a deset minut povaříme. Pak je zabalíme do alobalu a v troubě pečeme asi 30 minut na 180 stupňů. (Čas pečení upravíme podle typu trouby a hlavně podle velikosti brambor.) Mezitím si najemno nasekáme medvědí česnek, smícháme ho se smetanovým sýrem, osolíme a opepříme. Po upečení brambory rozkrojíme, vnitřek rozmačkáme vidličkou a smícháme s trochou soli, másla a nastrouhaným sýrem. Na brambory dáme vrchovatou lžíci smetanové náplně a můžeme posypat ještě trochou nasekaného medvědího česneku.

39-40


Jarní ri s otto v s medvedím česnekem

1 a ½ šálku kulatozrnné rýže (např. Arborio nebo Carnaroli) 2dcl suchého bílého vína cca ¾l zeleninového vývaru 1 menší cibule 3 hrsti medvědího česneku 150g vlašských ořechů 150g parmezánu olivový olej máslo sůl pepř

Nejprve si v hmoždíři nebo mixéru připravíme pesto. Dáme do něj omyté a osušené lístky medvědího česneku, oříšky a rozmixujeme. V misce pak k pestu přimícháme olivový olej, 50g parmezánu a špetku soli. Cibuli nakrájíme na drobno a na olivovém oleji ji necháme lehce zpěnit. Přisypeme rýži a zlehka ji spolu s cibulkou osmažíme. Zalijeme vínem a pořád mícháme, aby se rýže nepřipálila. Když se víno vypaří, za stálého míchání rýži zalijeme vývarem dokud není ponořená. Pokud se vývar vypaří, ještě trochu přilijeme. Vaříme tak 15-18 minut. (hlídáme, mícháme, doléváme vývarem.) Nemělo by být úplně rozvařené, spíše trochu tvrdší - aldente! Risotto sundáme z plotny a přimícháme pesto a parmezán a pořádně promícháme do krémové konzistence. Pokud je moc husté, přidáme kousek másla. Risotto lehce osolíme a opepříme a můžeme podávat.

41-42


v

PESTO Z MEDVeDÍHO ČESNEKU

větší svazek medvědího česneku 60g parmazánu (strouhaného) 40g piniových oříšků 5-6 lžic oliv. oleje šťáva z 1/2 limetky nebo citronu sůl, pepř

43-44

Na začátek si na pánvi na sucho opečeme piniové oříšky, až lehce ztmavnou a začnou vonět. Přesypeme je do hmoždíře nebo sekáčku, přidáme listy česneku, nastouhaný parmazán a promícháme až vznikne hrubší pasta. Nakonec přidáme olej a podle chuti citronovou šťávu, sůl a pepř. Uzavřené pesto ve sklenici vydrží v lednici až několik měsíců. Skvěle se hodí k těstovinám nebo na opečenou bagetu.


pečená mrkev s pestem Nejprve si předehřejeme toubu na 180 stupňů.

5-6 mrkví 4 stroužky česneku 3 lžíce pesta parmazán

Mrkev očistíme a nakrájíme na tlusté hranolky, stroužky česneku oloupeme a překrojíme na poloviny. Zapekácí misku nebo plech vyložíme pečícím papírem, na něj nasypeme mrkev s česnekem a rovnoměrně pokryjeme pestem. Dáme péct do trouby na 45-60 minut, až mrkev změkne (občas během pečení promícháme). Na závěr můžeme mrkev posypat hoblinkami parmazánu a podávat teplou nebo vychladlou.

45-46


text, fotografie: Magda Hořínková Švaarcová


Letos na jaře jsme vyrazili do jižní Francie, přesněji do městečka Sainte-Maxime, které je hned naproti SaintTropez. Přípravy na hlavní sezónu poznáte hlavně v Saint-Tropez, které na začátku jara zeje prázdnotou a téměř každý butik prochází rekonstrukcí. Naštěstí naše základna Sainte-Maxime žije svým životem celý rok a tak jsme mohli každý den nakupovat čerstvou zeleninu, ovoce, mořské ryby na trhu. O výběru květin, olivových olejů či pečiva netřeba hovořit. Z dezertů jsme si nejvíce oblíbili tarte au citron. Další typickou specialitou, kterou byste si ani vy neměli nechat ujít je tarte tropezienne, podobný našemu pražskému koláči. Všechny plážové restaurace v okolí Saint-Tropez otevírají až v dubnu, pouze jedna je otevřená celoročně – La plage des jumeaux. Jídlo připravují vynikající, atmosféra je opravdu plážová a design vkusně jednoduchý. Při příští cestě na jih nevynecháme ani světoznámou restauraci Le Club 55.


49-50


53-54


57-58


59-60


Mentonské zlato

Na Azurovém pobřeží v březnu vrcholí sklizeň citronů. A ne ledajakých. Pravé citrony z Menton jsou vzácným zbožím po kterém dychtí šéfkuchaři z celé Francie. Kůru má velmi bohatou na esenciální oleje, tlustou, jasně žluté barvy. Když citron promnete v dlani, uvolní silné citronové aroma. Šťávu má čtyřikrát sladší než běžný citron, bez hořkosti, klidně se do něho můžete zakousnout jako do pomeranče. Ve městě Menton a jeho blízkém okolí je speciální mikroklima, díky nemuž se místním citronům obzvlášť daří. Pěstují se zde již od 15. století a zlatý věk zažily na přelomu 17. a 18. století, kdy je sběračky limoneuses balily do hedvábného papíru a Mentonské zlato odplouvalo lodí do celé Evropy a Ameriky. Citrony se zde sbírají výhradně ručně stále, jsou bio, ale jejich produkce zdaleka nedosahuje výnosů jako tomu bývalo dříve. O to jsou vzácnější a vyhledávanější. Na jejich počest Menton každoročně pořádá v období masopustu velkolepé Citronové slavnosti, které rozhodně stojí za to navštívit a při té příležitosti se dostatečně zásobit voňavým pokladem. Z Mentonských citronů jsou nejenom vynikající citronové marmelády, Limoncello či kůra do dezertů ale také koláč s citronovým krémem a nadýchanou sněhovou pusinkou. Pojďte si provonět domov jarní tarte au citron meringuée!


text, fotografie: Zdena Holasovรก 63-64


Tarte au citron meringuée 100g moučkového cukru 100g másla 40g mandlové moučky 2 žloutky 200g hladké mouky 3 citrony (z toho 1 bio na kůru) 1 vejce a 3 žloutky 100g pískového cukru 15g škrobové moučky Maizena 100g másla 6 bílků 300g cukru krupice

Nejdříve si připravíme těsto: do sekáčku dáme moučkový cukr, na kousky nakrájené máslo, žloutky, mandlovou moučku a mícháme na malé obrátky dokud máslo není hladké. Přidáme mouku, popř. trošku vody. Vypracované těsto zabalíme do fólie a dáme vychladit do lednice na 2 hodiny. Mezitím si připravíme krém: nastrouháme kůru z jednoho bio citronu a ze dvou-tří citronů vymačkáme šťávu (125ml). V míse, která je vhodná do vodní lázně, smícháme cukr, citronovou kůru, vajíčko a žloutky. Přidáme citronovou sťávu, ve které jsme rozpustili Maizenu. Mísu ponoříme do vroucí lázně a za stálého míchání přivedeme na 85°C. Zchladíme v nádobě se studenou vodou na na dotyk snesitelnou teplotu a do krému zapracujeme kousky másla. Krém vyšleháme do jemna a dáme chladit do lednice na 2 hodiny. Uleželé těsto vyválíme na 2-3mm mezi dvěma papíry na pečení, přesuneme ho do koláčové formy a dno propícháme vidličkou. Dáme chladit na 30 minut. Pečeme v předehřáté troubě na 180°C přibližně 20 minut přikryté pečícím papírem a zatížené. Poté korpus dopečeme dozlatova 5 mintut a necháme vychladnout. Na studený korpus rozetřeme vychlazený krém a dáme zpět chladit do lednice. Nakonec si připravíme sněhovou pusinku: z bílků vyšleháme pevný sníh a postupně do něj zapracujeme cukr. Získaný cukrový sníh musí být pevný. Za pomoci cukrářského sáčku ozdobíme citronový krém. Koláč dáme do vyhřáté trouby pod gril na 250°C a pusinku necháme zezlátnou 2-3 minuty. Podáváme vychlazené.

65-66


Udělat dokonalou krémovou čepici chce trochu cviku... říká Veronika Pořízková, milovnice cupcakes, malých sladkých dezertů v barevných košíčcích ozdobených krémem. Kromě článků na svůj Zghettablogg píše o jídle i do časopisu Instinkt, má ráda retro a nejraději by si otevřela svou vlastní kavárnu. Proč zrovna cupcakes a ne třeba bábovky? V čem tkví kouzlo pidi dezertů? „Na cupcakes mě nejvíce baví jejich výroba. Mohou být pokaždé jiné, vypadají roztomile, můžu vymýšlet nové krémy a kombinace. Každý má svůj vlastní malý dortík a odpadá nepořádek s krájením a problém s nerovnoměrnými porcemi. Také mě baví vybírání barevných košíčků a rozhodování, kterou zdobící špičku zvolím. Ale hlavním důvodem, proč je peču tak často, je hlavně to, že jsou teď zkrátka trendy a lidé je chtějí.“

67-68

text: Lenka Veverková, fotografie: Tereza Pallová (Zapózuj si), blog Veroniky Pořízkové


Jaký recept na cupcakes máte nejradši? Které příchutě Vás nejvíce baví? Mám v tomhle ohledu ráda jednoduchost a moje nejoblíbenější jsou brownies cupcakes s tvarohovo-smetanovým krémem. V poslední době jsem si ale hodně oblíbila burákové máslo, takže hned v závěsu jsou banánové cupcakes s krémem z burákového másla. Na co bych si měla dát pozor, pokud se chystám dělat cupcakes poprvé? Stalo se Vám samotné někdy, že by se cupcakes nepovedly? Stává se, že se nepodaří. A samozřejmě především tehdy, když jich peču třeba 50 na objednávku. Může se stát, že nevyběhnou, nebo vyběhnou málo, s krémem se špatně pracuje, nebo nemají úplně dokonalou konzistenci. Ale to se stává spíše v případech, kdy vymýšlím nějaké nové kombinace. Co se týče možných problémů, tak jsou to hlavně papírové košíčky, které se prodávají v Česku. Bývají totiž hodně tenké a samotné těsto neudrží a rozjedou se do stran. Je tedy dobré dát klidně tři do sebe, ale ještě lepší je pořídit si plech na muffiny a cupcakes péct s košíčkem v nich. U zdobení záleží na tom, jak je kdo zdatný, takže udělat dokonalou krémovou čepici chce trochu cviku. Ani mně to pořád nejde tak, jak bych si představovala. Používáte nějaké suroviny, které se v Čechách nedají či jen těžko dají sehnat? Přivážíte si ze zahraničních cest suvenýry v podobě ingrediencí? Bude to hlavně vanilkový extrakt. Ne, že by nebyl vůbec k sehnání, ale moc často se s ním nesetkáte. Používám ho vlastně skoro do všeho, takže jsem si začala vyrábět svůj vlastní.


Ale ani ty vanilkové lusky se v Česku nedají sehnat za rozumnou cenu, takže je stejně musím objednávat ze zahraničí. Teď jsem navíc začala péct i makrónky a koupit jen tak v obchodě mandlovou mouku bývá také problém. Ingredience na pečení i vaření si vozím pokaždé, ale to snad dělá skoro každý, ne? Mám už to v tomhle ohledu trochu zkreslené. Účastníte se také výzev Daring Bakers. Která byla pro vás nejtěžší? Jaký recept byste do výzvy dala Vy ostatním? Nejsem zrovna svědomitá členka Daring Bakers, protože plním jen ty výzvy, které se mi líbí. Z těch, které jsem dělala, mi určitě přišly nejtěžší mille-feuille řezy, které jsem chtěla v polovině vzdát, ale nakonec se dílo podařilo. Ostatní bych vyzvala například k valašským frgálům, kdybych je sama uměla, ale upřímně řečeno, já se ještě na nějaké cukrářské vyzývání ostatních moc necítím. Máte vystudovanou žurnalistiku a studujete psychologii, jak byste z hlediska těchto oborů zhodnotila vzrůstající popularitu food blogů a focení jídla obecně? Sice jsem o foodblozích napsala bakalářskou práci, ale stejně na tuhle otázku nedokážu jednoduše odpovědět. Od jisté doby se jídlo a vše kolem něj změnilo z pouhé potřeby na způsob zábavy.

Souvisí to určitě i s tím, že lidé častěji jedí v restauracích, setkávají se se svými přáteli a prohloubil se tak i sociální kontext jídla. S tou celkovou změnou fenoménu jídla se o něj začala více zajímat i média a širší společnost. Logicky tak stoupl zájem i o samotné vaření a kvalitu surovin. Díky internetu dnes každý může světu sdělit, co mu leží na srdci a na talíři, takže proč toho nevyužít.

Baví mě zkoušet si, jaké to je být foodstylistou a učit se lépe fotit. Proč mají podle vás lidé potřebu ukazovat ostatním, co se chystají sníst? Proč to děláte vy? Co se týče samotného focení jídla, mám k tomu trochu zvláštní přístup. Nedokážu to úplně vysvětlit, ale necítím se zrovna příjemně u focení jídla v restauracích. Dělám to jen občas a hlavně proto, že píšu blog o jídle, jehož čtenáře tento typ příspěvků zajímá. Já sama u jiných blogerů, nebo foodies objevuji nové podniky, nebo inspiraci na vlastní tvoření. Na svůj osobní profil na Facebooku ale nic takového nedávám a vlastně se tam o jídle nevyjadřuji skoro vůbec. U jídla, které vytvořím já, je to s focením něco jiného. Baví mě zkoušet si, jaké to je být foodstylistou a učit se lépe fotit. Takže to si naopak užívám, ačkoliv mi to pořád moc nejde. A proč to dělají ostatní?

69-70


Nikdo z nás asi nedává na Facebook příspěvky proto, aby zůstaly bez povšimnutí. Chceme lajky, takže proč tam nedat krásně naservírované jídlo, které nám je zajistí. Když je to navíc třeba burger z Dishe nebo cappuccino z Monoloku, tak navíc ostatní vidí, že chodíme do trendy podniků. Co si myslíte o snaze ozdravovat tradiční recepty a nahrazovat bílou mouku celozrnnou, sledit melasou či sirupy? Snažíte se také občas omezovat v receptech tuky či cukr? Já sama žádné zdravotní problémy nemám, ani nevyznávám žádný alternativní životní styl. Myslím, že cukr a máslo zkrátka udělá jinou chuť než stévie a banán, takže v tradičních receptech nenahrazuji. Používám ale kvalitní máslo a tam, kde to lze, tak i třtinový cukr. Celozrnnou mouku samozřejmě používám také, ale spíše na chleba a další slané pečivo. Když peču třeba velikonoční mazanec, tak ji tam mermomocí cpát nebudu, jen proto, aby to bylo zdravější. Jsem toho názoru, že pokud člověk jí ve většině případů kvalitní potraviny, dostatečně se hýbe a není v redukční dietě, tak mu jeden malý cupcake nemůže uškodit. U běžného, každodenního pečení pro rodinu se snažím dělat méně tučné a sladké věci, ale když peču narozeninový cheesecake, nízkotučnou variantu určitě nezvolím.

71-72

Je pro vás blog a vaření stále jen koníčkem nebo se mu začínáte věnovat již profesionálně? Přála byste si, aby vás kulinářství uživilo nebo byste ráda pracovala v oboru žurnalistiky a psychologie? Stále je hlavně mým koníčkem, nejvíce času mi ještě zabírá škola. Vydělávám si ale díky pečení na objednávku a také píšu gastrorubriku do Instinktu. Tyto nabídky bych nebýt blogu nejspíše nezískala. Vše je to tedy navzájem propojené. Budu ráda, když si najdu práci, která mě bude bavit. V současné době jako nejreálnější variantu vidím, že se budu dál věnovat food žurnalistice a až si jednou vydělám dost peněz, tak si třeba otevřu svoji malou kavárnu.

Nejoblíbenější...

snídaně: skořicová ovesná kaše s ořechy polévka: bramboračka od mamky slané jídlo: chicken curry dezert: molten lava cake restaurace: Valorie kavárna: Café Atlas hospoda: Pux Pub trhy: Camden Town (Londýn)


,

Kavรกrensky povaleฤ

text, fotografie: Klรกra Bernklau


Taky znáte ten okamžik, kdy v jídelním lístku vybíráte, co si dát, ale vždycky vás odradí jedna nebo dvě ingredience a zároveň máte chuť na jinou? To se vám už nestane, alespoň ne v Puzzle Salads - novém pražském salátovém baru, kde si, jak už název napovídá, svůj salát složíte sami z široké nabídky listových salátů, nakrájené zeleniny a ovoce, masa a mnoho dalšího. Na zahřátí si každý den můžete vybrat také ze dvou polévek nebo quichů, s sebou si můžete koupit třeba skvělý sendvič s kuřecím masem a karamelizovanou cibulí a nevynechte ani čerstvé dezerty, připravované každý den přímo v baru. Nápad založit salátový bar dostal majitel Stanislav Šrobl, když trávil čas doma kvůli nemoci. „Chtěl jsem založit podnik, kde si hosté dájí k obědu salát a i „přesto“ odejdou dosyta najedení. Od začátku jsem věděl, že kromě dobrých salátů chci nabízet poctivé sezónní polévky a quiche. Zásadní pro nás je připravovat jídlo tak, jak se má. Když si já sám dám salát, chci najít kousek rajčete nebo olivu. Proto si v baru vše chystáme sami. Každé ráno nám přivezou dodávku čerstvé zeleniny, kterou ručně krájíme, škrábeme brambory, nakládáme a několik hodit pečeme červenou řepu a sami si připravujeme i dezerty. Na každý den vaříme dvě polévky, hutnější se základem z masového vývaru a zeleninovou „holčičí“. Moc se těšíme, až budeme moci nabídnou více české zeleniny, například další druhy listových salátů, chřest a jiné.“ Vydejte se do Puzzle Salads i vy a vytvořte si vaší jedinečnou salátovou kombinaci nebo si vyberte z předpřipravených. Podnik najdete v Praze na adrese Jankovcova 14, otevřený od pondělí do pátku od 10 do 17 hodin.


77-78


mag

cinnamonmag.cz facebook.com/cinnamonmag cinnamonmag@email.cz

Profile for Cinnamon

CINNAMONmag duben 2014  

CINNAMONmag duben 2014  

Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded