Issuu on Google+

REMIX

TŘI OŘÍŠKY OD NEILA

Cele se poddej svým obsesím. Stejně nic lepšího nemáš.

Neil Young si jako jeden z mála nevšiml, že éra hippies už opravdu skončila. Jako hipík si to profrčel až do současnosti. A teď se rozhodl podívat zpátky a zavzpomínat na mládí, a to jednou knížkou a dvěma deskami. Kniha vzpomínek Waging Heavy Peace je vynikající čtení. Zatím tedy pouze anglicky, ale ve velkých knihkupectvích se sežene i u nás. A protože Neil Young je samozřejmě hlavně muzikant, tak si zavzpomínal i hudebně. Album Americana je kolekcí amerických tradicionálů. V pořádně šťavnatém podání Youngovi přiležitostné kapely The Crazy Horse získávají mnohé odrhovačky nečekané grády, doporučujeme hlavně Oh Susannah nebo Get a Job. A ani stará známá Clementine není vůbec špatná. To hlavní ale přichází s albem Psychedelic Pill, kolekcí vlastních skladeb postavených na společných jamech s The Crazy Horse. Neil Young si nikdy s délkou písniček nelámal hlavu, tady je to ale opravdu na hraně. Dva z devíti songů mají více než čtvrt hodiny a úvodní Driftin’ Back dokonce přes 27 minut. Nu což, v době, kdy se prodávají daleko ROZKOŠ Z DĚTSKÝCH OBSESÍ víc písničky než celá alba, je to možná Pár kroků od toho nejhrubšího turistického byznysu na Staroměstcesta. Album navíc nenudí ani sekundu ském náměstí se nabízí krásný únik z reality. V Domě U kamena třeba taková She’s Always Dancing ného zvonu od konce října probíhá retrospektivní výstava Jana je snad jednou z nejkrásnějších písní, Švankmajera Možnosti dialogu: Mezi filmem a volnou tvorbou. Hned které tenhle durdivý mrzout napsal. po prvním kroku do prostor výstavy nejspíš zapomenete na reálný Politika zůstala stranou a to je jenom svět, Švankmajerova imaginace vás okamžitě pohltí. Málokterá dobře. Neil Young získává za loňský výstava je tak vtahující, ošizeni nebudou ani ti, kterým umělcova rok jednu velkou jedničku, teď už jen tvorba dosud nic neříkala; prostory galerie jsou totiž doslova okuten koncert v ČR. povány desítkami děl, filmových dekorací, rozkresů, plánů a dalších www.neilyoung.com memorabilií, že mohou připomenout pověstnou sbírku Rudolfa II. (na kterou Švankmajer několikrát odkazuje). Po desítkách minut strávených uprostřed expozice musí snad každý návštěvník odcházet jako Švankmajerův fanoušek, pokud ovšem není tupý jako kartáč a nezařadí se tak rovnou mezi rekvizity z filmu Spiklenci slasti. Šoty a vlastně i celé snímky tvoří samozřejmě také součást expozice. Ta je uspořádaná chronologicky, ovšem Švankmajerovo dílo je natolik konzistentní, že to možná nejzajímavější je sledovat, v jakých cyklech se jeho inspirace pohybuje, jak na svoji minulou tvorbu navazuje a jakým způsobem vytváří svůj vlastní svět, do kterého nás nechává nahlédnout. „Cele se poddej svým obsesím. Stejně nic lepšího nemáš. Obsese jsou relikty dětství. A právě z hlubin dětství pocházejí ty největší poklady...“ Do hlavy Jana Švankmajera můžete nahlédnout do 3. února. Ale pozor: na tuhle výstavu hodina opravdu nestačí. www.ghmp.cz

<

<

ČiliChili | 1 | 2013 13 cilichili.cz | facebook.com/cilichili book.com/cilichili

57


2013 | 01 | Čilichili: Česká elita