CESTY VÍKENDOVKA
SLAVONICE dlouho ukrytá perla
text Andrea Lacková foto Fotobanka.cz, JN
Co Marie Terezie načala, pohraničníci uhlídali. Úpadek kdysi bohatých Slavonic nám zachoval krásu, z níž přechází zrak kunsthistorikům od Ulánbátaru po Montevideo. Když se blížíte ke Slavonicím, jejich silueta nenaznačuje, že by ukrývala něco mimořádného. Městečkem můžete projet a s klidem zapomenout. Pokud ale odbočíte na jedno ze dvou historických náměstí, může vám to změnit život. Nebyli byste první, komu by vytanulo na mysl: tady by stálo za to žít. Kam se naplavují Pražáci Když za Marie Terezie úředníci přeložili vídeňsko-pražskou poštovní cestu do Znojma, způsobili tím úpadek města na česko-moravsko-rakouském trojmezí, jehož měšťané staletí bohatli díky obchodnímu ruchu. Administrativním rozhodnutím zdroje příjmů vyschly a majitelé honosných renesančních domů si přestali vyskakovat. Na tak časté barokní přestavby nebylo, novoty se začaly obci vyhýbat. A byla to opět poloha, která po
roce 1948 dílo habsburských byrokratů dokonala. Turisticky smrtelná blízkost železné opony se zasloužila o další konzervaci historického centra, souboru dvaceti čtyř renesančních domů, jež jsou na nejlepší cestě k zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podobně zachovalý komplex se sgrafitovými psaníčky na fasádách či originálními sklípkovými klenbami byste jinde ve světě hledali marně. V devadesátých letech si městečko oblíbili mnozí kumštýři, kteří si postupně svými aktivitami získali respekt i mezi starousedlíky. A jak dnes někteří domorodci přiznávají, bez Pražáků a uměleckých náplav by zde vládla trochu nuda. Slavonice jsou sympatické také tím, že zde nezakopáváte o turisty jako v Krumlově či Telči. Nohy si vůbec budou lebedit, protože historická náměstí procouráte za pět minut. Renesanční domy můžete ale klidně prozkoumávat celý víkend, zvlášť když se vám podaří za nevelký peníz pronajmout pokoj v některém z nich. Brzy vám dojde, že tehdejší kupci byli buďto
bohatší než dnešní podnikatelé, anebo si holt vybírali lepší architekty. Grázl Grasel Komu nestačí povrchový průzkum města, může zajít do hloubky. Celé historické centrum totiž stojí na rozsáhlém podzemním odvodňovacím systému štol a kanálů, z nichž část bývá v létě zpřístupněna odvážným návštěvníkům. To ovšem neznamená, že by na jaře nebylo co dělat, zvláště pokud se rádi projdete nebo svezete na kole – třeba po stezkách Johanna Georga Grasela. Ačkoli se tento mistr své profese dožil pouhých osmadvaceti let, dodnes se o jeho činech zpívá a vypráví. Syn žebračky a rasa se totiž už ve svých pěti letech, tedy v roce 1795, dostal do vězení pro drobné krádeže. Postupně je zdokonalil v čele loupežné bandy, která se stala postrachem obyvatel celého kraje, dnes přezdívaného Česká Kanada. Stezky, na nichž přepadával pocestné, se nacházejí na obou stranách česko-rakouské hranice mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi. Dohromady nabízejí čtyři výletní okruhy a přesvědčí vás, že i okolí Slavonic je prostě jedinečné. 45 * âILICHILI