PSYCHOKOUTEK

Sociální sítě

Neslyšící Erika má malé dítě a je samoživitelka. S češtinou má problémy a s počítačem to také moc neumí. Bydlí na vesnici, kde jí chybí kontakt s jinými neslyšícími. Tak je vyhledává aspoň na Facebooku, kde je v několika skupinách pro neslyšící. Po vložení videa s dotazem na výchovu dítěte se dočkala nepříjemných komentářů, že znakuje zmateně, že by se měla lépe obléknout a že její dítě je chudák. Její bývalá spolužačka napsala veřejný komentář, že Erika je neustále bez peněz a řeší to půjčkami. Pak jí přišla SMS od známého, který na Facebooku nemá profil, s tím, že se dozvěděl o jejích finančních problémech. Eriku to ranilo a už nikam nepřispívá, bojí se pomluv. Do anonymních facebookových skupin pro slyšící se také kvůli slabé češtině nezapojí.

Zaměstnání

Jana je usměvavá, těžce nedoslýchavá žena, která pracuje v administrativě. Bohužel v žádné práci dlouho nevydrží. Komunikace s ní je totiž pro slyšící kolegy obtížná. Problémy se projevují nejen v mluvené, ale hlavně v písemné komunikaci. Janě totiž chybí sociální cítění a takt. Obtěžuje spolupracovníky e-maily s nevhodnými dotazy, místo odpovědi na dotaz se zeptá na něco úplně jiného a s přehnanou zvědavostí komentuje příspěvky svých kolegů na sociálních sítích. O svém sluchu s nimi nemluví, protože se stydí. Cítí nespravedlnost, že ji nikde nechtějí, a přisuzuje to sluchové vadě. Neuvědomuje si, že problém je hlavně v jejím nevhodném způsobu komunikace.

TIPY, JAK KOMUNIKOVAT SE SLYŠÍCÍMI V ONLINE PROSTŘEDÍ:

Informujte slyšící kolegy či spolužáky o tom, že neslyšíte. Vysvětlete, že vaše čeština může být hůře srozumitelná, a dejte jim vědět, co byste od nich potřebovali. Nejsou jasnovidci, aby to uhodli. Slyšící veřejnost totiž stále nemá o neslyšících dost informací.

Využívejte tlumočení/přepis i v online prostředí (např. schůzka, výuka, konzultace s učitelem vašeho dítěte). Je důležité, abyste všemu dobře rozuměli. V nouzové situaci lze zkusit i automatický přepis (např. aplikace Okamžitý přepis na zařízení Android). Informujte se o dalších technických vychytávkách.

Nenechte se odradit. Když se chcete zúčastnit online pracovní schůzky, konference nebo setkání se spolužáky a jste odmítnuti, protože jste neslyšící a bylo by to komplikované, je to diskriminace. Nejlepší je vysvětlit slyšícím v klidu, jaké to pro vás je, a hledat společně řešení.

NETIKETA (= PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ NA INTERNETU)

1. Nenadávejte a neurážejte ostatní. Nesouhlas se dá vyjádřit slušně. 2. Nepřeposílejte hromadné maily a nesdílejte hlouposti. Ověřujte si informace. 3. Pište jasně a jednoduše. Pokud nemáte dobrou češtinu, je dobré zmínit, že jste neslyšící. Nebojte se psaní, budete se postupně zlepšovat. 4. Opatrně s tím, co dáváte na sociální sítě – co kdyby to viděl váš šéf, partner nebo děti? 5. Neměňte téma v diskuzi nebo v e-mailu, raději založte nové téma. Než se na něco zeptáte, zkuste si to zjistit sami (např. ve vyhledávači). 6. Pozor na autorská práva. Nestahujte filmy načerno, nekopírujte fotografie bez souhlasu nebo odkazu na autora. Když kopírujete informace, uvádějte jejich zdroj. 7. Ve skupinách (např. na Facebooku) dodržujte jejich pravidla. Pokud se k vám nějaké sdělení dostane omylem, buďte ohleduplní a nešiřte to dál. Doporučení: Erice kritika nepomůže. Potřebuje podporu a sdílení zkušeností ostatních, kontakt na poradenství v ČZJ. Osobně si můžeme dovolit být otevřenější, ale na sociálních sítích máme být slušní, abychom se nikoho nedotkli. Osobní informace je lepší napsat do soukromé zprávy.

Doporučení: Základem je informovat kolegy o svém sluchovém postižení a komunikačních potřebách. Jinak vznikají zbytečná nedorozumění. Janě prospěje seznámit se s pravidly chování na internetu a hlavně je dodržovat. Při hledání práce může pomoct organizace, která nabízí neslyšícím sociální a pracovní poradenství (např. sociální poradna v ČUN). Jistě by jí prospěla i psychoterapie.

JAK NA BEZPEČNÝ POBYT NA SÍTI:

Kritiku na internetu si neberte osobně. Lidé si dovolí více než při osobním rozhovoru, snadněji dochází k nedorozumění.

Chraňte si soukromí. Někdy je lepší si rozmazat pozadí za vámi, když jste vidět (např. při výuce online a při natáčení videa). Nevíte, kdo vás sleduje.

Povídejte si s dětmi o nebezpečí na internetu, mějte přehled o jejich aktivitě na síti.

Nezapomínejte trávit dost času offline.

Dlouhé sezení u obrazovky škodí zdraví – myslete na správné držení těla, dělejte přestávky i s protažením těla

Barevná typologieTEXT: Lenka Hejlová / FOTO: www.adobe.istock.com, pixabay.com, unsplash.com

BAREVNÝ TYP

Jak to, že jedné ženě sluší tmavé zemité odstíny jako hořčicová, rezavá, mechová, zatímco druhé chladné, čisté, až kovové barvy jako metalická modř, ostrá žlutá nebo neonově růžová? Proč dvěma blondýnkám s modrýma očima nesluší tentýž odstín modré? A proč si o barvách, které se nám líbí, myslíme, že nám zákonitě musí slušet? Je to tím, že neznáme tajemství své barevnosti. Co je ona barevnost? Jak jí porozumět? Na tyto otázky odpovídá náš celoroční seriál o BAREVNÉ TYPOLOGII.

Naše tvář má svou přirozenou barevnost určenou kombinací podtónu pleti, barvy očí a přirozené barvy vlasů. Pleť a vlasy mohou mít teplý, nebo studený podtón, anebo i neutrální odstín:

TEPLÝ PODTÓN

Žilky (na zápěstí): zelené nebo žlutozelené. Pleť: nažloutlá nebo nazlátlá, někdy broskvová. Vlasy: žluté, zlaté nebo rezavé odlesky.

STUDENÝ PODTÓN

Žilky: modré nebo do fialova. Pleť: růžový, červený či modrý nádech. Vlasy: blond s platinovým odstínem nebo blond/hnědé s popelavým odstínem či černé.

NEUTRÁLNÍ ODSTÍN

Žilky: zelenomodré. Pleť: podtón není výrazný, jen na slunci je lehce do zelena. Vlasy: jak popelavý, tak i žlutý/zlatý odstín.