REPORTÁŽ

mu vzdělávání. Tento projekt měl za cíl podpořit umělecké vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a společné vzdělávání. Tak začaly na fakultě postupně vznikat eduklipy o umění pro žáky se sluchovým postižením. „A právě nad tímto úkolem se zformoval náš tvůrčí tým a začali jsme s konceptem nového projektu Bez názvu. Nedatováno.“, vysvětluje doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D., z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Animované klipy tlumočené do českého znakového jazyka, jež vznikly ve spolupráci s edukátory Muzea umění Olomouc, jsme brzy doplnili prvními pracovními listy, jejichž tvorba byla laskavě podpořena grantem Ministerstva kultury. A když začala první vlna pandemie a došlo k uzavření škol, rozhodli jsme se náš projekt podstatně rozšířit a pomáhat touto cestou učitelům, rodičům a dětem. Na Facebooku a na postupně se rozšiřujícím webu jsme každý den zveřejňovali jednu aktivitu z cyklu Tvoříme doma. A postupně jsme přidávali další: Tvoříme digitálně, Tvoříme o svátcích, Ve světě obrazů nebo Občanka na dálku.“

Spolupráce s kulturními institucemi

Do projektu se ochotně zapojila řada českých muzeí a galerií. „Mnozí z edukátorů jsou autory námětu a jeho didaktického zpracování. Ke spolupráci se nám podařilo přizvat řadu českých muzeí a galerií; kromě Muzea umění Olomouc např. Národní galerii, Dům umění města Brna, Galerii moderního umění v Hradci Králové, GASK, Městskou galerii Litomyšl, Vlastivědné muzeum v Olomouci a další.“ popisuje Petra Šobáňová dále. Právě poklady z jejich sbírek tak autoři projektu přinášejí do vyučování a zprostředkovávají je širšímu publiku.

Edukační animované klipy a pracovní listy

„Animované klipy jsou komplexním audiovizuálním dílem, takže se na nich podíleli také další důležití lidé. Každý klip nebo pracovní list má pak svého konkrétního autora, který vymyslel scénář nebo tvůrčí námět a aktivitu. Mezi autory pracovních listů pak figurují mnozí další autoři z řad pracovníků, studentů a absolventů katedry, stejně jako edukátoři partnerských muzeí a galerií. Větší část pracovních listů posléze vznikla jako dobrovolnická aktivita pracovníků a studentů katedry,“ shrnuje koordinátorka projektu Petra Šobáňová, která pro čtenáře UNIE zodpověděla podrobnosti o projektu.

Proč ten netradiční název projektu Bez názvu. Nedatováno.?

„Název vypůjčený z galerijních popisků vyjadřuje výchozí situaci, jež může nastartovat dobrodružné pátrání po významech uměleckých děl a jedinečnou cestu za poznáním lidské kultury a sebe sama. Když se setkáváme s uměleckým dílem a ani popisek nám neukazuje směr, je jen na nás, kudy se při interpretaci uměleckého díla vydáme. Předem není nikdy jasné, co objevíme. Náš projekt bourá bariéry mezi uměním a dětmi a ukazuje jim, že se nemusejí spoléhat na popisky nebo na výklad

KDO VŠECHNO PRACUJE V TÝMU NEDATOVÁNO?

Petra Šobáňová - autorka, garantka a hlavní koordinátorka projektu.

Pavla Baštanová - výtvarnice a animátorka; projektu dala nezaměnitelný vizuální styl, který všechny materiály sjednocuje a působí pro děti jako motivační prvek.

Petra Ševců - redaktorka Českého rozhlasu Olomouc; v klipech vystupují postavičky, kterým dala hlas.

Tomáš Soldán - režisér a mistr zvuku; zajistil ozvučení klipů.

Pavel Kučera - tlumočník českého znakového jazyka; přetlumočil klipy a další obsah webu.

Jakub Konečný – režisér a střihač; natáčel a stříhal tlumočené výstupy.

Autoři cyklu „Tvoříme tiše“. Zleva: Pavla Baštanová, Pavel Kučera, Petra Šobáňová, Jakub Konečný.

učitele či uměleckého historika. Že mohou významy uměleckých děl objevovat také samy. Že žádná interpretace není špatně, pokud ji provází upřímný zájem a snaha přijít věcem na kloub.“

Kde všechny tyto materiály najdeme a pro koho je projekt určen?

Veškeré materiály jsou dostupné na webových stránkách www.nedatovano.cz. Stránky byly připraveny jako metodická podpora pro učitele výtvarné výchovy a pro muzejní a galerijní pedagogy. Jsou svým způsobem ideální v době pandemie a karantény, jelikož je může kdokoli využít i pro tvorbu a výuku doma. „Využít je mohou začínající i zkušení pedagogové, kteří hledají inspiraci do výuky vztahující se k výtvarnému umění. Zajímavé mohou být ale i pro rodiče a samotné děti. Například naše řada Tvoříme doma je přímo koncipovaná pro samostatnou práci v domácím prostředí. Ukazuje, že k tvorbě lze použít běžné věci, které má každý z nás doma. Většina materiálů je pro věk cca 9-14 let, řada věnovaná vizuální gramotnosti Ve světě obrazů je pro věk starší, cca od 8. třídy až po středoškoláky.“

Během tohoto roku vás budeme, milí čtenáři, provázet novou rubrikou Umění a neslyšící. Seznámíme vás postupně s různými typy umělecké tvorby neslyšících u nás a v zahraničí. www.nedatovano.cz

Tvoříme tiše v českém znakovém jazyce

Na stránkách je prozatím pět animovaných eduklipů o umění (všechny jsou přetlumočené do ČZJ) a kolem sedmi desítek pracovních listů - výtvarných aktivit. Z nich je část, v současné době konkrétně dvě desítky, přeložena do českého znakového jazyka a označena ikonkou znakujícího tlumočníka. Aby pro neslyšící uživatele bylo přehledné, co je již přetlumočeno, založili autoři projektu na liště pod odkazem More (překlad z AJ – Další, pozn. red.) rozcestník s názvem Tvoříme tiše. „Díky překladu do českého znakového jazyka jsou příslušné textové materiály a videoklipy přístupné a srozumitelné také dětem a dospělým, jejichž přirozeným komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. Naším cílem je postupně přetlumočit veškerý obsah našich stránek.“ Webové stránky projektu

Eduklip v českém znakovém jazyce

Sekce Tvoříme

tiše, kde jsou na jednom místě všechny příspěvky přeložené do ČZJ

www.nedatovano.cz

Příklady pracovních listů pro tvorbu doma.

Projekt Bez názvu. Nedatováno. byl též představen na virtuální mezinárodní konferenci INSEA, která se konala ve dnech 12.–15. října 2020. Pořádala ji Česká sekce INSEA a její téma bylo víc než aktuální: Art education in the time of coronavirus. Reflecting on today, anticipating tomorrow. Cílem konference byla odborná a didaktická reflexe fungování výtvarné výchovy během pandemie. Projekt se setkal na konferenci s velkým ohlasem.

Jak se s pracovními listy pracuje?

Pracovní listy jsou zpravidla dvě ilustrované strany formátu A4, které obsahují nějaký podnět, téma, otázku spojenou s uměním nebo životem a vybídnutí k tvořivé aktivitě. Listy nabízí propojení s nějakým konkrétním uměleckým dílem, na němž lze určitý jev ilustrovat a vysvětlit, anebo jsou ukázky z umění použity jako inspirační zdroj k tvorbě a přemýšlení. „Hodí se pro ty, kteří preferují tvůrčí cestu poznávání umění. Nabízejí návrhy zajímavých tvůrčích činností a poznávání souvislostí, prezentují současné a hravé metody zprostředkování uměleckého díla a hlavně: ukazují, že umění je fascinujícím a nekonečným vesmírem, v němž je stále co objevovat.“ Aktuálně můžeme na webových stránkách najít pracovní listy v sekcích na téma Ve světě obrazů, Tvoříme doma, Tvoříme digitálně, Tvoříme o svátcích,

Tvoříme v noci, Tvoříme tiše, Občanka na dálku, Hry.

Jaké jsou na váš projekt ohlasy ze strany neslyšících? Využívají jej některé školy?

„Když jsme náš projekt rozšířili a začali pravidelně zveřejňovat na Facebooku, překvapila nás vlna pozitivních reakcí. Také díky nim jsme se ,vyhecovali‘ a až do prázdnin vytvářeli každý den jednu aktivitu. V podobném módu ostatně fungujeme i nyní a stále zveřejňujeme něco nového,“ popisuje docentka Petra Šobáňová nadšeně. „Krásné byly reakce učitelů, ale i samotných dětí, které podle našich námětů tvořily doma spolu s rodiči a posílaly nám své obrázky. Co se týká Neslyšících, reakcí zatím mnoho nemáme, mimo jiné i proto, že nám nezbývá moc času na cílenou propagaci a oslovování škol a organizací. Třeba se o našem projektu více Neslyšících dozví nyní, díky Vašemu článku. Každopádně chceme dál pokračovat v převádění veškerého obsahu do českého znakového jazyka. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že výtvarná výchova má být pro všechny. Nejde jen o vizuální vnímání barev a tvarů, ale také o porozumění souvislostem a o přemýšlení nad významy. Takovou výtvarku ale nelze dělat bez plnohodnotného komunikačního prostředku. Myslím, že všechny děti – včetně dětí neslyšících – si takovou výtvarku rozhodně zaslouží. Těšíme se, až nám začnou posílat obrázky i děti se sluchovým postižením. Pak budeme vědět, že jsme na dobré cestě.“

PRVNÍ DESETILETÍ

Dobrovolnictví může být úspěšné. Stačí jen věřit tomu, co děláte, a dělat to s láskou. Klub Jablíčko dětem, který slaví své první kulatiny, je toho důkazem. Jana Nováková (roz. Lapčáková) zakladatelka Jablíčka, nám přiblížila jeho začátky.

TEXT: Milena Brožová FOTO: archiv Jablíčka dětem, archiv dotazovaných, Jaroslav Klein AUTOR LOG: Michael Trousil

O JABLÍČKU DĚTEM

Vzniklo 9. listopadu 2010 Klub na dobrovolnické bázi (v současné době vede Pavla Černá a Vendula Šírová) První lidi Jablíčka: Jana Nováková, Pavlína Spilková, Petra Kubálková Od roku 2010 připravil okolo 75 akcí Pro děti neslyšících rodičů (od cca 1 roku do 10 let) Rodiče musí být členy Českomoravské unie neslyšících, z.s. Patronem je Igor Šebo, všestranný umělec

Janko, gratuluji ke krásnému výročí klubu. V současné době spadá klub pod ČMUN. Proč k tomu došlo?

Jablíčko fungovalo jako samostatná organizace dlouhých devět let. A během té doby vzniklo hodně organizací pro lidi se sluchovým postižením, které mají podobné aktivity. V začátcích Jablíčka nám hodně pomáhal Martin Novák a ČMUN spojená s ČUN má navíc dlouholetou tradici a stejné cíle, jako mělo i Jablíčko. Sloučení mi proto přišlo jako správný krok do budoucna.