4 minute read
Neslyšící si život užívají naplno
from UNIE 09-10/2024
by casopisunie
TEXT: Karolína Peroutková
FOTO: archiv Lindy Kselíkové
LINDA KSELÍKOVÁ vyrostla s neslyšícími rodiči, kteří ji od dětství brali do společnosti dalších neslyšících. I díky tomu ji odmala prostředí osob s jakýmkoliv typem zdravotního znevýhodnění přitahovalo.
Na táboře Cesta do vesmíru jste byla jednou z hlavních vedoucích. Co vás k tomu přivedlo?
Troufnu si říct, že všichni neslyšící, které znám, i díky rodičům, si život užívají naplno a jsou zkrátka moc fajn. My „zdraví“ máme tendenci si často stěžovat na různé věci, ale stačí přijít mezi neslyšící a je to, jako by člověk přišel do místnosti s jinou energií.
Tématu volnočasových aktivit s neslyšícími se věnujete i ve své bakalářské práci.
Jak už jsem zmínila – jako velký rozdíl (samozřejmě ale nelze paušalizovat) vnímám to, že neslyšící, a zejména pak senioři, kterým se věnuji, jsou nadšení z každé aktivity, kterou pro ně přichystáte, protože na rovinu, těch možností stále nemají tolik, kolik by si zasloužili. Obecně si myslím, že je důležité v seniorském věku naplnit kvalitně volný čas. Když se člověk nenudí, nemá čas vymýšlet si, na co si stěžovat. A to je právě ve stáří důležité. Mít ten volný čas naplněný smysluplně. To platí pro všechny, ať jde o seniory slyšící, nebo neslyšící. Právě skupině seniorů se sluchovým postižením je důležité nabízet aktivity, které se obsahově neodlišují od těch pro slyšící, ale jsou při nich kompenzovány jejich potřeby, např. tlumočením.
Zažila jste během letošního tábora moment, kdy jste si uvědomila, jak je to, co děláte, potřebné a krásné?
S mamkou jsem tábor připravovala potřetí, ale letos mě dostalo to, co se odehrálo poslední večer. Účastníci se domluvili a připravili nám s mamkou poděkování, které jsme ani jedna z nás nečekala. Mimo to je to ale každý úsměv, radost z prožitku a ta dětská jiskra v očích během týmových soutěží. Podle mě je totiž obrovsky důležité, abychom právě tu dětskou jiskru z očí nenechali zmizet. S ní totiž pak během stárnutí člověk lépe překonává překážky - a vleze například i přes svůj strach z výšek na nejdelší visutou lávku na světě, naučí se novou deskovou hru nebo rozluští šifru, se kterou se nesetkal ani během svých dětských let.
Organizujete tábory pro lidi, kteří jsou o několik generací starší než vy.
S neslyšícími je mi prostě dobře. Je to takhle jednoduché. Lidé se sluchovým postižením jsou hodně specifickou skupinou, velmi uzavřenou, ale zároveň jsou otevření a vřelí ke slyšícímu okolí. Což bohužel někdy pro druhou stranu neplatí a to mě moc mrzí. Zůstává mi v paměti myšlenka, kterou mi řekla právě jedna neslyšící paní: neslyšící mají větší pravděpodobnost udržet celoživotní partnerský vztah, protože si zkrátka neřeknou do očí kruté věci, které si naopak slyšící říkají někdy velmi často, velmi nahlas, aniž je myslí vážně. Neslyšící nemají důvod, proč to dělat. Proč by někomu, s kým jdou spokojeně životem, „vpálili“ něco, co ve skutečnosti tak nemyslí? Neslyšící jsou upřímní, to ano, ale pravděpodobně nesdělí druhému něco krutého, aniž to myslí vážně. Pokud jde o práci se staršími lidmi, když jsem dospívala, mylně jsem se domnívala, jak je mi blízká moje vlastní generace. Postupem času a také díky studiu sociální pedagogiky jsem si uvědomila, že to tak vůbec není a naopak mi bylo vždy nejlépe právě se staršími lidmi. Nesou v sobě takovou tu životní moudrost a mě zároveň baví je přivádět k tomu, že není třeba zahazovat svoje sny. Já jsem člověk odrostlý na letních táborech a zpětně dnes vnímám jejich obrovský vliv na formování mojí osobnosti. Letní tábory jsou velmi důležité v životě dětí a dospívajících, ale myslím si, že by měly mít své pevné místo právě i v životě seniorů.
Máte chuť pustit se do organizace tábora i příští rok?
Uvidíme, jelikož se nám s manželem za pár týdnů narodí miminko. Když bude všechno v pořádku, s organizací mamce opět ráda pomůžu. V každém případě ale plánujeme vyrazit za táborníky na návštěvu. Letos jsem si potvrdila, že ačkoliv jde o práci, já si na táboře s neslyšícími seniory vždy odpočinu a je to pro mě aktivní forma dovolené s lidmi, které mám ráda, i když některé z nich znám jen pár let a vidím je jednou za rok jen na týden.
