Tisknu, tiskneš, tiskneme aneb polygrafie v praxi

TEXT: Eva Vavříková / FOTO: archiv Roberta Hlavatého a firmy Martin Peroutka, archiv Martina Jarůška

Tématem prázdninové rubriky Živíme se rukama je zajímavý a dynamicky se rozvíjející výrobní obor zvaný polygrafie. Neslyšící tiskař ROBERT HLAVATÝ vám ukáže, jak tiskne nejenom časopisy, noviny nebo katalogy, ale i obaly. Vedle klasických tiskovin představuje obalový průmysl specifické odvětví. Moderní tiskařské technologie dokáží v současnosti potisknout například fólie, kelímky od jogurtů, různé sáčky, obaly pro stavební materiály, samolepicí štítky nebo obaly na krmiva pro zvířata. V návaznosti na téma o tisku jsem poprosila také neslyšícího kolegu MARTINA JARŮŠKA z naší redakce, aby nám pověděl, jak se tiskne časopis UNIE.

Roberte, jsi původně vyučený automechanik a nyní pracuješ jako tiskař. Proč tato změna?

Po vyučení jsem nemohl najít práci v oboru, protože tehdy v autoservisech vyžadovali 3–5 let praxe, což jsem nemohl splnit, když mi sotva zaschnul inkoust na výučním listu… Tuto nepříznivou situaci jsem vyřešil změnou oboru – nastoupil jsem na pozici pomocníka tiskaře. Myslel jsem si, že si pak časem najdu práci v autoopravně. Ale asi tomu osud chtěl jinak – nakonec jsem zůstal v oboru tiskařství, ve kterém pracuji již 23 let. Později jsem si doplnil dálkově nástavbu s maturitou na oboru provozní technika, to se mi také hodilo.

Jaké byly tvé začátky v oboru tiskařství?

Jako pomocník tiskaře jsem měl za úkol údržbu tiskáren, přípravu papírových rolí a barev na tisk nebo ořez papíru. Dělal jsem též falcéra neboli řezače v knihárně. Součástí tiskárny, ve které jsem byl zaměstnaný, totiž byla i knihárna (v knihárně se provádí úkony typu řezání, skládání, vysekávání, šití či lepení knih a jiných publikací – pozn. red.). Zjistil jsem, že mě to baví, a proto jsem se chtěl posunout dál na pozici tiskaře. A abych ji mohl vykonávat, pro začátek jsem pracoval s tiskárnou na jednobarevný tisk. Rychle jsem si tuto práci osvojoval. Poté jsem tiskl na ofsetovém stroji, například vizitky, letáky, autoatlasy, kalendáře, knihy, bloky, samolepky, časopisy, plakáty, obaly na DVD a CD nebo papírové obaly. Cenné zkušenosti a bohatou praxi jsem získal díky svému kolegovi, který mě do všeho zasvěcoval.

Co přesně děláš ve svém současném zaměstnání?

Jsi tam spokojený?

Již 3 roky jsem zaměstnaný v polygrafické tiskárně Martin Peroutka. Ta se nachází v Buštěhradu blízko Kladna a zabývá se zejména průmyslovou výrobou potiskovaných obalů s širokým využitím. A ano, jsem tady spokojený, neměnil bych. Je to pro mě moc zajímavá práce.

Nyní pracuji jako tiskař na flexotisku. Po nástupu to pro mě byla nová zkušenost a musel jsem zde získat další praxi. Je to vlastně úplně jiný princip tisku než tisk na ofsetovém stroji, se kterým jsem pracoval v předešlé firmě 20 let.

A moje práce? Mojí hlavní náplní je tisk obalů určených na potraviny, nápoje, kosmetiku, tabák, farmaceutické výrobky nebo zemědělská hnojiva. Pro představu: tisknu například etikety na nápoje, fólie na láhve, obaly na krmiva pro zvířata, obaly na kávu, různé sáčky s uzavíratelným zipem, čajové krabičky, obaly na prací prášky či čisticí prostředky, samolepky, visačky, vstupenky s perforovanými oddíly (dírky na odtržení části vstupenky) i parkovací lístky. Potiskovaných výrobků je opravdu hodně.

Tiskařský minislovníček pojmů

• Polygrafie je výrobní obor, který zpracovává a tiskem rozmnožuje textové a obrazové předlohy.

• Tisk je způsob rozmnožení textové a obrazové předlohy. Tisková barva se přenáší (tiskne) na jakýkoliv potiskovaný materiál, např. na papír, plast či karton. Nyní se tisk provádí pomocí tiskárny a pokročilých tiskových strojů či věží s tiskovými válci. Podle způsobu tisku se vydělují jeho různé techniky.

• Ofsetový tisk je technika tisku z plochy, při níž se barva nejprve plošně přenáší na gumový přenosný válec a z něj potom teprve na samotný potiskovaný materiál. Tato nejběžnější technika se používá například při výrobě novin, časopisů, letáků nebo knih.

• Flexotisk je technika tisku z výšky. Funguje na stejném principu jako razítko – vyvýšená místa na gumové formě razítka obtisknou barvu na papír, zatímco nevyvýšená místa ne. Flexotisk je propracovanější, během tisku pracuje celá soustava válců. Tato technika se využívá hlavně v obalovém průmyslu. Příkladem je potisk plastových fólií, lepicích pásků, etiket, kartonu nebo lepenky.

Zaujalo mě, že tiskneš potravinové obaly. Z jakého materiálu jsou?

Materiály, rozměry, design a povrchová úprava potravinových obalů – to vše záleží na zákazníkovi. Vím o zákaznících, kteří také využívají možnosti tisku ekologických a recyklovatelných variant obalů, což je fajn s ohledem na životní prostředí. Například jsem nedávno tiskl čajové sáčky pro čaje z bioprodukce. Během tištění jsem použil zdravotně nezávadné barvy, certifikované pro přímý styk s potravinami, a recyklovatelný papír. U obalů potravin, nápojů nebo drogistických výrobků se k tisku používají různé směsi z papíru a plastu, aby dobře a bezpečně uchovávaly jejich obsah. Takových materiálů je mnoho – například obalové směsi složené z papíru, polyethylenu a hliníku. Tiskne se též na PVC nebo PET fólie.

Obsluhuješ tiskařské stroje?

Ano, obsluhuji již tři flexotiskové stroje, jejichž tiskové formáty měří 300 mm, 400 mm a 600 mm. (Formát v tomto případě znamená šířka papíru nebo jiného tiskového výstupu v milimetrech – pozn. red.) Tyto stroje jsou opravdu veliké a skládají se z jednotlivých částí, kterým se říká tiskové věže a navazují na sebe. Papír nebo obtisky z fólií se tisknou povětšinou v rolích o délce cca 7000 metrů. Také záleží na gramáži papíru, pokud je materiál slabší, výsledná vytištěná role měří 10 000 metrů, pokud je silnější, role mívají např. „pouze“ 4000 metrů.

Jak probíhá tisk?

Zjednodušeně to popíšu na příkladu tisku fólie na láhev pro dětský šumivý nápoj. Většinou dostávám od grafika zpracované zakázky s textovou a obrazovou předlohou. Předloha pro tuto fólii obsahuje text „Dětský šampus s jahodovou pří- chutí“ a barevný obrázek krtečka s jahodou. Podle barevnosti „namíchám“ barvu, to znamená, že propočítávám množství barev v procentech na dané ploše, a vyberu vhodný typ tiskové barvy. (Pro obaly existují např. tiskové barvy na vodní bázi, na bázi rozpouštědel, UV barvy, rychleschnoucí nebo ekologické barvy – pozn. red.) Ještě předtím než začnu tisknout ve více nákladech, provedu tzv. nátisk. To je zkouška před tiskem, jak bude výsledek vypadat na fólii. Když je všechno v pořádku, zadám tisk na stroji. Barevná fólie se začne tisknout pomocí soustavy válců na flexotisku. Obtisky fólií projíždí během tisku skrze tiskové věže. V každé věži se fólie suší buď vzduchem, nebo UV lampou, aby nebyly rozmazané. Výsledkem jsou zhotovené mnohametrové role natištěných fólií, které se pak teplem zformují podle tvaru láhví pro dětské šumivé nápoje.

Za tu dobu tiskařské stroje pokročily a stále se zdokonalují. Účastníš se školení na jejich ovládání? A jak je to s dodržováním pracovních předpisů?

Ano, technologie se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Vidím to na svých získaných zkušenostech a dlouholeté praxi. U strojů v naší tiskárně máme malý jeřáb určený k manipulaci těžkých tiskových válců na výsek a perforaci (dírkování). Abychom mohli jeřáb ovládat, zaměstnavatel zajistil pro všechny kolegy včetně mě školení na jeřábníka. Navíc každý rok povinně všichni chodíme na přezkoušení dovedností jeřábníka. Vzhledem k tomu, že se pohybuji u tisku potravinových obalů, nosím ochrannou čepici. Je to uvedeno v pracovních předpisech.

Je tato práce náročná jen na pozornost nebo i na fyzičku?

Záleží na složitosti zakázky. Náročnější je tisk se složitými obrázky. Bedlivě dohlížím na správně provedený výsek okrajů nebo přesnou perforaci. Obecně tato práce vyžaduje hodně pozornosti. Neustále sleduji průběh tisku, zda všechno probíhá tak, jak má. Výsledek tisku musí být přesný, čistý a bez fleků. Během tisku nesmí dojít barvy. Některé typy barev je potřeba po ukončení tisku z válců na tiskařském stroji omýt. Naší povinností je udržovat stroje čisté, aby v nich nezaschla barva. Posledně jsem tiskl 140 km dlouhou roli papíru během tří dnů a musel jsem stále dávat pozor, aby tisk došel do zdárného konce. Není to kancelářská práce, zde je člověk v neustálém pohybu.

Jak komunikuješ se svými kolegy?

Komunikuji pomocí odezírání, moji kolegové i mistr jsou ochotní na mě hezky artikulovat. Většinou pracuji se stroji sám, nevyžaduje se tady tolik komunikace jako v jiných profesích. Když něčemu nerozumím, kolegové mi to vždy vysvětlí nebo ukážou na stroji. Pokud potřebuji před tiskem poradit ohledně barev, není problém se ozvat. Stejně stroje dělají dost veliký hluk, takže na povídání tu není moc prostoru. (smích)

MARTIN JARŮŠEK: TISK ČASOPISU UNIE

Vlastnoručně vyrobená panenka

Martine, jako Robert ses také vyučil v jiném oboru. Slyšela jsem, že jsi poté pracoval v polygrafii. Co jsi přesně dělal?

Po vyučení na čalouníka jsem 5 let působil v oboru. Po čase jsem cítil, že potřebuji změnu. Dostal jsem tedy příležitost pracovat v reklamní branži. Pracoval jsem například s lepicími fóliemi, plakáty, polepy, samolepkami nebo reklamním textilem.

Hodily se ti zkušenosti z předchozího zaměstnání tady v redakci?

Ano, co se týče přesnosti a kreativity – to se hodí u tisku časopisu i u práce s fotografiemi nebo s grafikou.

Jak probíhá tisk časopisu UNIE?

Než jde číslo UNIE do tisku, musí ho nejprve schválit šéfredaktor. Ten mi předává výsledný grafický náhled, který vypracoval tým redaktorů včetně korektorky a grafičky. Před samotným tiskem je samozřejmostí kontrola tiskárny a barvy. Poté potvrdím tisk v počítači a začnou se tisknout jednotlivé stránky časopisu.

Během tištění musím kontrolovat, zda je celý proces plynulý. Stránky se nakonec automaticky sešijí pomocí sešívačky, která je součástí tiskárny. Tímto je časopis hotov a může putovat ke čtenářům.

Co Martin dělá v redakci:

• tiskne časopis UNIE

• zajišťuje a zpracovává videočlánky v českém znakovém jazyce

• dále se věnuje grafické práci, kameře, střihu a fotografii