8 minute read

Maluj Migiem! Maluj okamžikem!

Průvodce uměním a kulturou Neslyšících s obrazy Nancy Rourke

V loňském roce vydalo Slezské muzeum v polských Katovicích jedinečnou publikaci s názvem Maluj migiem! – volně přeloženo Maluj okamžikem! Publikace je zacílena na mladší čtenáře, kteří se zajímají o umění a zároveň se díky této publikaci mohou dozvědět i něco o kultuře a komunitě Neslyšících. Autorkou tohoto průvodce uměním a kulturou Neslyšících je neslyšící umělkyně KLAUDIA WYSIADECKA , která nejen napsala texty knihy, ale též ji ilustrovala. V knize však najdeme také obrazy americké neslyšící malířky NANCY ROURKE doprovázející kapitolu věnovanou slavným neslyšícím osobnostem.

TEXT: Ivana Hay Tetauerová

FOTO: archiv Klaudie Wysiadecké, archiv Slezského muzea v Katovicích

Průvodce je rozdělen do dvou částí. Na začátku najdeme instrukce, jak knihu používat tak, aby z ní v praxi co nejvíce vytěžily jak děti, tak i jejich průvodci – pedagogové nebo rodiče. Též je zde zahrnut krátký úvod do světa Neslyšících – seznámení se se znakovým jazykem a kulturou Neslyšících. Dozvíme se, že ve světě existuje přes 300 znakových jazyků, že někteří neslyšící mohou nosit i sluchadla nebo mají kochleární implantát, kniha nám také poradí, jak s neslyšícími komunikovat, pokud neumíme znakový jazyk. Jak je například můžeme zavolat, když nás neslyší?

V první kapitole jsou abecedně seřazeny slavné osobnosti ze světa a komunity Neslyšících, které ve svém životě něčeho dosáhly a svým úspěchem se tak zapsaly do historie. Autorkou jejich portrétů je již zmíněná malířka Nancy Rourke, tak známá svými typickými obrazy, které jsou malovány ve třech základních barvách – červené, žluté a modré – doplněných černou nebo bílou barvou. Každou osobnost doprovází krátká biografie a každé písmeno je též doplněno odpovídajícím znakem z polské jednoruční prstové abecedy.

Druhá část knihy je věnována malířským technikám a konceptům ze světa umění. Ty jsou opět seřazeny abecedně od A do Z a písmena jsou doplněna příslušnými znaky z jednoruční polské prstové abecedy. Každý pojem je obohacen praktickými nápady, ilustracemi a jednoduchými radami, jak na příslušné téma mohou děti vytvořit své vlastní výtvarné dílo. Zároveň jsou pojmy doprovázeny krátkým odstavcem, který čtenáře seznamuje s neslyšícími umělci, již tvořili ve stylu nebo za pomoci techniky, o nichž je právě řeč.

Umění, jak známo, nezná bariéry a je společným jazykem pro všechny bez ohledu na jejich odlišnosti. Tato publikace je jedinečnou cestou, jak zasvětit mladší čtenáře spolu s jejich rodiči nebo pedagogy do umění obecně a skrze něj zároveň i do světa Neslyšících. Starší čtenáři mohou publikaci a inspiraci v ní využívat již samostatně a mnohé si z ní odnést do praktického života, zvláště co se týče pohledu na „jinakost“. A naopak pro neslyšící děti může být tato publikace inspirativní tím, že jim otevře oči a podpoří je v tom, aby se obeznámily s neslyšícími vzory a získaly tak motivaci k tomu, stát se jedněmi z nich a být hrdé na svůj znakový jazyk a svoji kulturu.

ZDE PŘINÁŠÍME ROZHOVOR S KLAUDIÍ WYSIADECKOU, AUTORKOU PUBLIKACE:

Kdo přišel s nápadem na knihu? Dostala jsem nabídku na spolupráci se Slezským muzeem a byla jsem pověřena tvorbou knihy pro děti, která by byla o umění a obsahovala by prstovou abecedu z polského znakového jazyka. Řekla jsem si tedy, že by to mohla být skvělá příležitost „propašovat“ do ní nějaká fakta o komunitě Neslyšících, přiblížit mladým účastníkům, co je kultura Neslyšících, naučit mladé generace empatii a otevřenosti k jinakosti. Projekt se tedy trochu rozšířil a zahrnuje nejen prstovou abecedu a pojmy z uměleckého světa, ale je obohacen i o portréty slavných Neslyšících, kteří v životě dokázali hodně, abychom tak mohli čtenářům, a nejen slyšícím, ukázat, že Neslyšící mohou také dosáhnout všeho.

Klaudia Wysiadecka (26) – neslyšící grafička a autorka animovaných filmů Rodinný pes a  Blue 52, které si získaly uznání diváků. V současné době žije v polských Katovicích. Je absolventkou designu na Akademii výtvarných umění v Katovicích. Je autorkou a ilustrátorkou publikace pro děti Maluj migiem!, její původní texty byly zařazeny i do publikace Głusza. Ve Slezském muzeu vede workshopy polského znakového jazyka pro děti a rodiny. Ráda jezdí na kole, je milovnicí psů, filmovým nadšencem a také ráda cestuje. Sní o tom, aby všichni neslyšící měli stejná práva jako slyšící a nemuseli o ně každý den bojovat. Doufá, že se jí podaří přesvědčit co nejvíce lidí o síle a hodnotě znakového jazyka.

Jaký je koncept a cíl knihy?

Cílem knihy je seznámit mladé čtenáře se základy znakového jazyka, prstové abecedy a prostřednictvím definic a ilustrací jim přiblížit svět umění. První část publikace s názvem „Abeceda Neslyšících“ obsahuje kapitolu věnovanou neslyšícím osobnostem. Jejich portréty jsou namalovány Nancy Rourke, neslyšící malířkou z Ameriky, a řazeny abecedně podle jejich příjmení. Ke každé osobnosti jsem připojila krátké informace o životě a dosažených úspěších. Těmito příklady jsem chtěla mladým čtenářům ukázat, že i Neslyšící mohou dělat vše, že nás v tom sluchová vada neomezuje a nedefinuje, kdo jsme. Prostřednictvím krásné práce Nancy jsem chtěla čtenáře povzbudit k prozkoumání zbytku knihy. Vedle portrétu je vždy znak prstové abecedy z polského znakového jazyka od A do Z, odpovídající prvnímu písmenu příjmení osoby na obraze.

Druhá část publikace nese název „Umění od A do Z“ a jsou v ní uvedeny definice různých uměleckých disciplín doplněné úkoly souvisejícími s touto oblastí, aby mohl mladý čtenář popustit uzdu své kreativitě a inspirován uvedenými osobnostmi si sám vyzkoušel malování a ruční práce. Ke každé definici uměleckého stylu nebo techniky jsem zařadila i krátkou poznámku o neslyšícím umělci, který v daném uměleckém směru tvořil či se mu svou tvorbou přibližoval.

Nazvala jsem to „Seznamte se s umělcem“. Znalosti společnosti o úspěších Neslyšících jsou mizivé, nemluví se o nich, děti se o nich ve školách neučí. Kniha je proto malým průvodcem po světě Neslyšících a světě umění. Myslela jsem na to, aby si slyšící děti začaly budovat povědomí o jinakosti a otevíraly se jí, aby si zapamatovaly, že když se setkají s někým, kdo je neslyšící, nemusí podlehnout zažitým předsudkům a stereotypům. Také jsem při tvorbě knihy myslela na neslyšící děti, které nevědí nic o úspěších a zásluhách Neslyšících. Chtěla jsem, aby po přečtení knihy věřily v sebe a své schopnosti, aby měly nějaké vzory ze světa kultury, aby se nebály snít a dosáhnout svých cílů. Aby věděly, že mohou zvládnout všechno a sluchová vada jim nestojí v cestě k dosažení kýžených cílů.

Pro koho je tato kniha určena?

Kniha je určena všem dětem bez rozdílu věku, protože v každém z nich je duše umělce. Publikace vybízí děti k cestování světem umění, během kterého se z nich stanou umělci, designéři, malíři, sochaři atd. Děti mohou při používání knihy požádat o pomoc dospělou osobu a společné učení znaků ze znakového jazyka se jim v budoucnu vyplatí.

S kým jste konzultovala obsah knihy?

Celý projekt vznikl také ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Katovicích, za což jsem velmi vděčná. Tematiku znakového jazyka jsem konzultovala s neslyšícím umělcem, mým kamarádem Michalem Justyckim (kurátor výstavy Głusza ve Slezském muzeu, psali jsme v UNII 3–4/2023 – pozn. red.). Co se týče portrétů a informací o životě Neslyšících, zde mi poradila neslyšící malířka Nancy Rourke (o tvorbě americké neslyšící malířky Nancy Rourke jsme psali v UNII 3–4/2022 – pozn. red.). Oba pro mě byli velkou inspirací při tvorbě tohoto projektu, kdybych je neznala, nestal by se projekt skutečností.

Jaká je vaše nejoblíbenější část v této knize?

Mojí oblíbenou částí knihy jsou mé ilustrace, protože jejich vytvoření mi zabralo nejvíce času a úsilí a s výsledkem jsem spokojena. Snažila jsem se ukázat jednotlivé etapy výtvarných

úkolů krok za krokem co nejnázorněji a doufám, že se tento záměr podařilo splnit a že kniha inspiruje mladé čtenáře k tomu, aby se vydali po stopách umělců.

Používáte knihu v praxi v rámci workshopů ve Slezském muzeu?

Ano, již mám zkušenost s workshopy, kde jsem knihu využila v praxi. Během workshopů jsme pracovali rukama s barvami. Ptala jsem se dětí například, jestli vědí, jak se znakuje písmeno „A“. Děti měly za úkol ukázat tvar ruky v prstové abecedě – znak písmene „A“. Pak jsem jim řekla, aby tento tvar ruky držely jako vzor a namalovaly ho štětcem na papír. Na papíře též obtiskovaly razítka s písmenem „A“, navrhla jsem, aby z nich poskládaly obraz melounu nebo ananasu, protože názvy tohoto ovoce v polštině začínají písmenem „A“ (arbuz a ananas). Totéž jsme prováděli i s jinými písmenky. Děti mohly obrázky dotvářet, razítkovat, kreslit pastelkami, co chtěly, aby se jim jejich výsledný výtvor líbil.

Otázka pro Dagmaru Stanosz, kurátorku výstavy Głusza (psali jsme v UNII 3–4/2023 –pozn. red.).

Používali jste knihu Maluj migiem! v praxi v rámci výstavy Głusza ve Slezském muzeu?

Knihu jsme v praxi ve výstavním prostoru Głusza nepoužili, protože umění bylo jedním z mnoha témat výstavy a pro plno workshopů bylo velmi málo prostoru k realizaci. Rozhodli jsme se však vzít jeden obrázek – Neslyšící Monu Lisu namalovanou Nancy Rourke –jako příklad a vzor uměleckých stylů Deaf Art a rourkeismu v malbě. Žáci základních škol mohli tento obraz využít při svých aktivitách. Knihu Maluj migiem! jsme představili návštěvníkům na praktickém workshopu po návštěvě výstavy Głusza. Protože je kniha věnována především dětem a jejich rodičům, představili jsme ji na autorských workshopech Klaudie Wysiadecké určených nejmenším návštěvníkům. Přemýšlíme i o workshopech pro učitele, abychom je proškolili v tom, jak tuto knihu využít při aktivitách ve škole pro neslyšící děti a jak vytvořit výukový program o kultuře a umění Neslyšících.

This article is from: