13
3.
Předpokládaný podíl Skupiny ČEZ na trhu obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých zemích v roce 2016
Skawinka (1,6 MW)
Resita (18 MW)
Polsko 10–15 %
Fântânele + Cogealac (600 MW)
Rumunsko 20–30 %
Ayyildiz (15 MW)
Německo 2% pro výstavbu větrných parků ještě relativně dost, ale jde o výrazně rizikovější investice, protože legislativní prostředí je tam o poznání méně čitelné. Vstup na německý trh s obnovitelnými zdroji nebude pro Skupinu ČEZ rozhodně jednoduchý, protože je v mnoha směrech značně specifický. Je na něm velmi málo zahraničních investorů, protože německé firmy obchodují v drtivé většině případů jen mezi sebou. Z tohoto důvodu není pro ČEZ stavba nového větrného parku příliš pravděpodobná. Ke vstupu na německý trh budeme tedy muset využít nákupu dosluhujících větrných elektráren, připravených ke kompletní obnově. Z této oblasti už podle Martina Pacovského začínají chodit první zajímavé nabídky. „Také jednáme o vzájemné pomoci a výměně znalostí a zkušeností s německými developery, kteří mají zájem vstoupit do Polska a Rumunska, ale na těchto trzích se, na rozdíl od nás, dostatečně neorientují. Navrhují, že pokud jim zde pomůžeme, oni pomohou v Německu nám.“ Pokud jde o výstavbu nových větrných parků, ty se budou v Německu v příštích letech stavět zejména na otevřeném moři, což je velmi rizikový projekt i pro místní ostřílené matadory a ČEZ se do něj zatím pouštět nechce.
Akenerji (366 MW)
Časový plán
Jak bude celkový výkon zahraničních obnovitelných zdrojů rozvržen do jednotlivých zemí, se dnes podle Martina Pacovského dá jen velmi těžko odhadnout. Záleží na tom, kolik rozpracovaných developerských projektů se podaří opravdu dotáhnout do úspěšného konce. Předpoklad je podle něj ale takový, že rozsáhlé a klíčové projekty budou realizovány v Rumunsku a Polsku, v Německu půjde spíše o doplňkovou aktivitu. V letošním roce by chtěl ČEZ uskutečnit další dvě akvizice developerů s rozsáhlým portfoliem rozpracovaných projektů. Vyhledávání, nákup a příprava vhodných projektů pak budou pokračovat až do konce roku 2013. Každý z budoucích větrných parků musí mít před realizací za sebou dvouleté měření meteorologických podmínek, jehož výsledek vždy vyhodnocuje nezávislý specialista, který posoudí, zda jsou naměřená data opravdu relevantní. Na tomto základě je pak rozhodnuto, jaký typ turbín bude pro danou lokalitu nejvhodnější a jaké rozestavění bude optimální. A samozřejmě musí být ve zvolené lokalitě možnost připojení do rozvodné soustavy. V letech 2013–2016 už bude probíhat vlastní výstavba již schválených projek-
tů. Půjde o investičně nejnáročnější období, které pomůže překlenout skutečnost, že nová výstavba bude částečně financována z již zprovozněných zahraničních obnovitelných zdrojů. Realizace jednotlivých projektů bude rozčleněna na tři hlavní subdodávky, tak jak se to osvědčilo v rumunském větrném parku Fântânele a Cogealac. Každou ze tří částí výstavby – stavební, elektrickou a instalaci turbín – bude provádět odlišný dodavatel, protože tato varianta se ukázala jako finančně nejvýhodnější. Lokální tým divize international bude práci tří vybraných dodavatelů na místě koordinovat. Kromě přítomnosti týmu po celou dobu výstavby je pro její úspěšné dokončení samozřejmě důležitá angažovanost lokálního developera. Pro kvalitní projektové řízení je nezbytná též dobrá smlouva s dodavateli a podpora renomované a místních poměrů znalé právní kanceláře. Rozvoj obnovitelných zdrojů v zahraničí splňuje všechny podmínky atraktivní investice, kterou lze zrealizovat ve velmi krátkém časovém období ještě před plánovanou dostavbou Jaderné elektrárny Temelín po roce 2016. Na ní se zahraniční obnovitelné zdroje budou díky stabilním finančním příjmům ze své produkce významnou měrou podílet.