Výstava
Designéři ze střední a východní Evropy vystavují na letišti
Opera namrtvo
Film
www.artcam.cz
Film ze světa pařížských nevěstinců
Sledovat v kině přímý přenos opery je dost zvláštní móda, která už dorazila i k nám. Přijdete do kina, které se pro tu chvíli tváří nějak vznešeněji, divadelněji. Také diváci zjevně řeší, jestli jsou tedy protentokrát v kině, nebo v divadle, jestli se mají obléct jako na operu, nebo budou stačit běžné džíny, jestli se tvářit intelektuálně, nebo si prostě srknout piva, zakousnout brambůrek a užít si operu jako poslední díl Pirátů z Karibiku. Možná že přenosy v kinech mohou na operu nalákat i lidi, kteří by na ni do divadla nikdy nepřišli. Jenže zároveň úplně ničí to, v čem dnes ještě spočívá největší přednost operního divadla, tedy autentický zážitek přímo na místě činu, který žádný přenos nemůže nahradit. Jestli chcete vidět představení v Metropolitní opeře, třeba novou inscenaci Gounodova Fausta zasazeného do 20. let minulého století, raději si na ni zaleťte do New Yorku. V českých kinech dávají Fausta 10. prosince.
ŠKODA SLOV
Ve chvíli, kdy se začnete poohlížet po nějakých designových kouscích, zaměříte nejspíš svou pozornost hlavně na západ od našich hranic, do Itálie, Francie, Španělska nebo Anglie. Jenže proč nakupovat tam, kde všichni? Jestli chcete poznat tvorbu designérů ze zemí bývalého východního bloku, je skvělou příležitostí výstava Designeast.eu offline, kterou až do 29. prosince hostí Letiště Praha. Výstava se sem přesunula z Budapešti, kde o ni byl neobyčejný zájem. Philippea Starcka nebo Stefana Giovannoniho přenechte snobům bez kousku fantazie. Na Designeastu objevte třeba Slováka Tomáše Krále a jeho nevšední lampu z terakoty nebo Čecha Martina Žampacha, který pro tvorbu využívá sklo a nyní vystavuje kolekci Hruška (karafa a více druhů skleniček). A jestli si potrpíte na extravagantní šperky inspirované tvary mořských živočichů, zapamatujte si jméno maďarské designérky Noémi Gery.
Pařížské nevěstince z přelomu 19. a 20. století obyčejně ve filmech vypadají jako velice romantické prostředí. Bývá to svět šik oblečených dívek, rozskošně starosvětského spodního prádla, punčoch, krajek a mašlí, dlouhých vlasů vyčesaných nahoru tak, aby vynikly dlouhé štíhlé krky. Svět budoárů, kam za dámičkami přicházejí elegantní pánové, od nichž se přece nemůžou dočkat něčeho zlého. Francouzský filmař Bertrand Bonello (vedle režie si sám píše scénář a dokonce i hudbu) se na tahle klišé vybodl. Jako předlohu pro svůj scénář zvolil sociologické studie o tehdejších bordelech, které zpracovávaly hlavně autentické dobové výpovědi prostitutek, jež tam pracovaly. Film, který rozhodně není selankou nostalgicky oplakávající staré dobré časy, bude mít v české distribuci premiéru 1. prosince, v kinech poběží pod českým názvem Nevěstinec.
39