ETCETERA 20

ETCETERA

17. KVĚTNA 2025 – 18.30 HODIN

SMETANOVO NÁBŘEŽÍ 8, PRAHA & ONLINE NA LIVEBID.CZ

PŘEDAUKČNÍ VÝSTAVA

12.–17. 5. 2025, KAŽDÝ DEN 10–18 HODIN

SMETANOVO NÁBŘEŽÍ 8, PRAHA AUKCE ETCETERA 20

NEW SPACE COMING SOON

NEW SPACE COMING SOON

BENEFIČNÍ AUKCE DŮM PRO JULII

U položek benefiční aukce neplatí dražitelé žádnou provizi, celý zisk (příklepová cena) putuje Domu pro Julii.

foto: Alex Shoots Buildings

Dům pro Julii je nezisková organizace pomáhající rodinám, o jejichž vážně nemocné děti musí být postaráno 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedná se o dětský hospic, první svého druhu v České republice. V ČR v současnosti žije zhruba 13 280 dětí se závažnou, život limitující a život ohrožující diagnózou (metabolická onemocnění, vrozené nebo vývojové vady a další). Každé dítě má jiné specifické potřeby, a proto je péče vždy přizpůsobena individuálním požadavkům a zdravotnímu stavu. Všichni mají ale společné, že bez podpory druhé osoby nedokážou žít.

Toto unikátní zařízení v Brně kombinuje zdravotní péči a sociální službu. Od srpna 2024 nově poskytuje krátkodobé pobytové odlehčovací služby pro nevyléčitelně nemocné děti a mladé dospělé a pomáhá tak pečujícím rodinám si od vyčerpávající a dlouhotrvající péče alespoň na několik dní odpočinout. Služba je určena všem žadatelům z celé republiky. Od roku 2020 poskytuje nezisková organizace také terénní a domácí péči na území Jihomoravského kraje. Zdravotní péče v tomto zařízení je tak plně závislá na darech od podporovatelů.

V říjnu roku 2024 prezident České republiky Petr Pavel vyznamenal zakladatelku a ředitelku neziskové organizace Dům pro Julii Radku Vernerovou prestižní medailí Za zásluhy I. stupně. Více informací o aktivitách této organizace najdete na webu www.dumprojulii.com.

„Veřejné zdroje zdaleka nestačí na uhrazení potřebných výdajů na péči. Proto jsem velmi ráda, že díky benefiční umělecké aukci můžeme pokrýt část nákladů spojených s profesionální péčí a provozem našeho zařízení. Umělci bez váhání darovali svá díla na dobrou věc a dražitelé mají možnost získat díla, která tak udělají radost hned několikrát. Ze srdce děkujeme,“

• Renata Kellnerová z fundrasingu Domu pro Julii

1

VENDULA

CHALÁNKOVÁ (*1981)

PIŽLA, 2025

akvarel, papír, 32 × 24 cm sign. na rubu VENDULA CHALÁNKOVÁ

PIŽLA 2025

5 000 Kč ~ € 200 3

VENDULA

CHALÁNKOVÁ (*1981)

LEJDYNKA, 2025

akvarel, papír, 31,5 × 24 cm sign. na rubu VENDULA CHALÁNKOVÁ LEJDYNKA 2025

5 000 Kč ~ € 200

VENDULA

CHALÁNKOVÁ (*1981)

BANŽÍRA SE DÍVÁ

Z OKNA, 2025

akvarel, papír, 29,5 × 21 cm sign. na rubu VENDULA CHALÁNKOVÁ BANŽÍRA SE DÍVÁ Z OKNA 2025

5 000 Kč ~ € 200

4 PETR NIKL (*1960)

OKO, 2020

litografie A. T., papír, 44 × 59 cm sign. Petr Nikl 2020

8 000 Kč ~ € 320

HANA SVOBODOVÁ (*1991) SYMBIONT, 2017

umělá pryskyřice, husí peří, rám, sklo rozměr boxu 42,5 × 48,5 × 12,5 cm sign. Hana Svobodová SYMBIONT 2017

16 000 Kč ~ € 640

TOMÁŠ BÍM (*1946) KARKULKA, 2022

litografie 117/125, papír, 48,5 × 37,5 cm sign. TOMÁŠ BÍM XXII

TOMÁŠ BÍM (*1946) U BEROUNKY, 2023

litografie 106/112, papír, 42,5 × 31,5 cm sign. TOMÁŠ BÍM 23

8 000 Kč ~ € 320 8

3 500 Kč ~ € 140 7

JIŘÍ SUCHÝ (*1931) DÁMSKÁ KAPELA, NEDATOVÁNO

litografie 97/120, papír, 27 × 35,5 cm sign. Jiří Suchý

8 000 Kč ~ € 320

SAMUEL PAUČO (*1986)

L (LANZAROTE), 2022

kombinovaná technika, plátno, 51 × 40 cm

sign. na rubu SAMO 22

26 000 Kč ~ € 1 040

10

JAKUB JANOVSKÝ (*1984)

REBORN, 2024

koláž, kombinovaná technika, papír, plexibox, 33 × 37 cm

sign. na rubu JANOVSKÝ 24 “REBORN”

20 000 Kč ~ € 800

12

DANIEL VLČEK (*1978)

DAMAGE CONTROL, Z CYKLU SONIC NEXUS, 2023

serigrafie 7/25, papír, 41 × 29 cm sign. D. Vlček 2023

2 500 Kč ~ € 100

13

DANIEL VLČEK (*1978)

INNER EAR CULT, Z CYKLU SONIC NEXUS, 2023

serigrafie 14/25, papír, 41 × 29 cm sign. D. Vlček 2023

2 500 Kč ~ € 100

DANIEL VLČEK (*1978) HUMAN RESONANCE, Z CYKLU SONIC NEXUS, 2023

serigrafie 16/25, papír, 41 × 29 cm

sign. D. Vlček 2023

2 500 Kč ~ € 100

14

LIBOR JAROŠ (*1960) PSÁNO DO CIHEL, 2004

akryl, plátno, 95 × 95 cm

sign. Libor Jaroš 2004, na rubu popis díla autorem

40 000 Kč ~ € 100

MICHAL ŠKODA (*1962)

K 14, 2002

grafit, karton, 70 × 49,5 cm

sign. na rubu M. ŠKODA 2002

15 000 Kč ~ € 600

16

VÁCLAV KOČÍ (*1981)

> 547-6 <, 2019

serigrafie 5/27, papír, rám, sklo

16 × 24 cm

sign. Václav Kočí 2019

1 000 Kč ~ € 40

17

VÁCLAV KOČÍ (*1981)

> 547-1 <, 2019

serigrafie 5/10, papír, rám, sklo 16 × 24 cm

sign. Václav Kočí 2019

1 000 Kč ~ € 40

18

VÁCLAV KOČÍ (*1981)

> 547-2 <, 2019

serigrafie 5/16, papír, rám, sklo 16 × 24 cm

sign. Václav Kočí 2019

1 000 Kč ~ € 40

ČESKÉ A SLOVENSKÉ KONCEPTUÁLNÍ UMĚNÍ

19

JIŘÍ VALOCH (*1946) … AAART, 1990

strojopis, ruční papír, rám, sklo, 29 × 20,5 cm sign. na rubu Jiří Valoch 1990

8 000 Kč ~ € 320

21

JIŘÍ VALOCH (*1946)

… AAARTTT…, 1990

strojopis, ruční papír, rám, sklo, 30 × 20,5 cm sign. na rubu Jiří Valoch 1990

8 000 Kč ~ € 320

20

JIŘÍ VALOCH (*1946) ARTTT…, 1990

strojopis, ruční papír, rám, sklo, 29 × 20,5 cm sign. na rubu Jiří Valoch 1990

8 000 Kč ~ € 320

22

JIŘÍ VALOCH (*1946) A… RRR… T, 1990

strojopis, ruční papír, rám, sklo, 29 × 20,5 cm sign. na rubu Jiří Valoch 1990

8 000 Kč ~ € 320

JIŘÍ VALOCH

Valochovo uvažování se od poloviny 70. let začíná soustředit výhradně na malé formáty: vizuální poezie, autorské knížky, fotografické dokumentace, mini-objekty. Pravděpodobně nejzásadnější je pro něj návrat k významu slova. O své experimentální poezii začíná hovořit jako o konceptuální a vnímá ji jako výsledek spojení minimalismu a konceptuálního umění. Estetické kvality plošného uspořádání jsou v ní nahrazeny sekvencováním několika listů. Jejich následnost je dána procesuálním charakterem čtení. Na každém listu se zpravidla nachází jedno slovo nebo několik slov. Jejich význam vzniká ve vztazích se slovy z ostatních listů papíru. Nejdůležitější je v těchto slovních kombinacích důraz na tautologie a sémantické komplikace.

• Jana Písaříková z textu Jiří Valoch, Art & Antiques, 2015

23

JIŘÍ VALOCH (*1946) SOMETHING LIKE A WAY, SOMETHING LIKE WAITING…, 1976

koláž, strojopis, papír, 43,5 × 31 cm sign. na rubu Jiří Valoch 1976

9 000 Kč ~ € 360

JIŘÍ VALOCH (*1946) VZDÁLENÉ, VZDÁLENĚJŠÍ, NEJVZDÁLENĚJŠÍ, 1987

3× strojopis, ruční papír, papírová obálka, každý 29 × 20,5 cm sign. Jiří Valoch 1987 25 000 Kč ~ € 1 000

JIŘÍ VALOCH (*1946) IDENTITY, 1991

8× strojopis, ruční papír, každý 30 × 20,5 cm

každý sign. na rubu Jíří Valoch 1991

32 000 Kč ~ € 1 250

OTIS LAUBERT (*1946) RUČNÍ RASTR, 1976

koláž, papír, 62,5 × 43 cm sign. na rubu Otis 76 “Ruční rastr”

7 000 Kč ~ € 280

27

JAN WOJNAR (1944–2014) KINETICKÁ SILONOVÁ BÁSEŇ –BAG ART, KOLEM ROKU 1971

igelit, plast, rám, sklo, 31 × 20 cm

70 000 Kč ~ € 2 800

LITERATURA

Srov.: Helena Musilová, Jan Wojnar, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Museum Kampa, Ostrava 2020, s. 84–87.

PROVENIENCE

Současným majitelem získáno z ateliéru autora, konzultováno s PhDr. Ilonou Víchovou, Ph.D. 26

V řadě objektů, které vznikaly na počátku sedmdesátých let, využíval Wojnar vztahu měkkého, volně zavěšeného materiálu a tímto zavěšením proměňovaného textu či barevného záznamu (kinetické silonové básně), kontrastu mezi sypkým a měkkým materiálem (drolený polystyren a barevné geometrické útvary, pohyblivé fragmenty fotografických negativů v měkkém prostředí apod.) i možnosti formovat měkký materiál do jakési skulptury, zaznamenávající podobu jiného měkkého materiálu (sádrové plastiky, zachycující tvar igelitových sáčků, někdy ještě upřesňované vtisknutím velkého latinkového grafému nebo formujícím tlakem ruky, 1972–1973). Zvláštní pozornost v tomto období Wojnarovy tvorby zaslouží objekty, které demonstrují specifické vizuální vlastnosti určitého přírodního fenoménu (Sáček pro cirkulaci, 1972 – uzavřený silonový sáček obsahuje sádrový objekt a vlhkost, která se sráží, stéká, odpařuje atd.), představující po objektech Hanse Haackeho další pokus o začleněni přírodních jevů do sféry uměleckého díla, a objekty a akce, jež v kombinaci s textem směřují k tautologickému vyjádření určitého pojmu (variabil POEM, 1971, je tvořen devíti kostkami, z nichž každá má na jednotlivých plochách po jednom grafému tohoto slova, akce POEM, 1973, demonstruje v procesu strouhání jednotlivých polystyrenových písmen postupnou anihilaci výchozího a opět předznamenává autorovo další rozvíjení problematiky spodobnění). Všechny Wojnarovy realizace z tohoto prvního tvůrčího údobí svědčí nejen o jeho potřebě objevovat a zkoumat nová média, ale představují především nové obsahy umělecké tvorby, vedoucí k aktivizaci vnímatele, k bezprostřední interakci s okolím a k vizuální demonstraci přírodních a materiálově imanentních vlastností a jevů.

• z textu Jiřiho Valocha v katalogu k výstavě Karel Adamus, Pavel Rudolf, Jan Wojnar, Dům kultury Orlová, květen 1982

KAREL ADAMUS

Karel Adamus se ve své tvorbě zaměřuje hlavně na dynamické časové fenomény, které zkoumá za pomoci tradičních i experimentálních výtvarných prostředků. Propojuje také své zájmy o výtvarné, gestické a subjektivní vyjádření s básnickými reflexemi a evokacemi. Tím se přibližuje některým tradičním mimoevropským postupům, například ze sféry dálně východní kaligrafie, tušové malby krajin a zátiší. V těchto oborech je důležitý individualizovaný tah; linie se tu využívá nikoli jako ohraničující a konstruktivní nástroj, ale jako nositel nezaměnitelného duchovního výrazu (viz například kniha Malířské rozpravy Mnicha Okurky).

Tušové kresby Karla Adamuse z cyklu Větrná báseň byly vystaveny v roce 2021 v Galerii města Třince, kde byly sestaveny do specifické prostorové instalace. Inspirace přírodními procesy, přírodní samo-tvorbou („autopoiesis“) je zde stejně významná jako pozice a projekce autora. Diváci mohou díla chápat jako vizuální záznamy a enigmatickou báseň zároveň.

Pro Adamuse bývá také velmi důležitý samotný materiál – papír, který zde nehraje roli zaměnitelného podkladu, ale svojí povahou, záhyby, vlněním se na výsledném dojmu z díla značně spolupodílí. Adamus pracuje s víceznačnými, imaginativními skvrnami (což je metoda doporučovaná už Leonardem da Vinci, později například některými romantiky, surrealisty ad.), které fungují jako zápis časovosti a dění. Jedná se o akční, vizuální poezii okamžiku, který jakoby sám vytvářel svůj podpis v individuálním gestu a tahu.

Dílo Karla Adamuse se zčásti prolíná i s některými tendencemi land artu, kde se podobným stopováním přírodních fenoménů a dění zaobírá třeba Miloš Šejn ad. Především zde však Adamus představuje jakousi nuancovanou verzi abstraktního expresionismu, ovšem bez jeho bazírování na autorském stylu či egu. Z výtvarníků tohoto ražení by měl k Adamusově „zenově“ umírněné tvorbě nejblíže asi Mark Tobey. Možnost přepínání mezi poetickým a výtvarným čtením při vnímání díla je však vlastní právě výtvarníkům experimentujícím se znakovými a písmovými formami, k nimž patří jak Karel Adamus, tak lettristé, určití konceptuální autoři apod.

● Václav Hájek

KAREL ADAMUS (*1943)

VĚTRNÁ BÁSEŇ I, 1995

tuš, papír, plexibox 4 díly, 143 × 33 cm, 122 × 33 cm, 99 × 33 cm , 101 × 33 cm datováno v rozmezí 1993–1995, sign. Karel Adamus 95, VĚTRNÁ BÁSEŇ I

120 000 Kč ~ € 4 800

LITERATURA

Srov.: Lucie Rohanová, Karel Adamus, Bylo nebylo, 2022, s. 138–141.

OLGA KARLÍKOVÁ

Díky kontaktům s teoretikem Jindřichem Chalupeckým byla Karlíková obeznámena s aktuálními tendencemi v současném českém i evropském umění. Nevyčerpatelnou inspirací se pro ni stala krajina, přírodní jevy a procesy. V šedesátých letech se tvorba Olgy Karlíkové obrací k akustice přírodního prostoru, představovaného zpěvy ptáků, velryb, žabím kuňkáním, ale i zvuky zvonů nebo zvuky bubnů. Zaznamenávala je kresbami tužkou, štětcem a tuší, perem a barevnou škálu v malbě zredukovala na minimum. Někdy pracovala způsobem podobným seismografickému záznamu průběhu a intenzity zvuku na postupně odvíjené roli papíru.

29

OLGA KARLÍKOVÁ (1923–2004)

SKŘIVANI, 80. LÉTA

tuš, papír, pasparta, rám, sklo, 60,5 × 40,7 cm sign. O. K.

25 000 Kč ~ € 1 000

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

OLGA KARLÍKOVÁ

(1923–2004)

HAVRANI, 1986

uhel, papír, pasparta, rám, sklo, 62,5 × 44 cm sign. Karlíková 86

25 000 Kč ~ € 1 000

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

MILAN LASOTA

Je možné najít analogie tautologických aspektů ve vztahu Lasotových výrazových prostředků a obsahu jeho děl. Otisky rukou a částí dlaní, obrysy rukou a malba dlaněmi a prsty jsou autorovými hlavními výrazovými prostředky. Moment doteku přenosu myšlenky do smyslově vnímatelné podoby se odráží ve významu vytvořených artefaktů, tematicky souvisí s „dotýkáním se slov“, s dialogem, komunikací. Naznačený vztah lze pozorovat v následující práci: v cyklu Collection/Řazení do sbírky (ze sbírky Motokros atd., 80 léta) autor se tu zabývá formou uspořádané a neuspořádané struktury obrázků, které byly nakresleny na aršících samolepících štítků na sešity, potom z aršíků byly vytrženy štítky s kresbou a ty tvoří soubory kolekce, prázdné štítky byly vyloučeny. Konkrétní obsah někdy vychází z pozorování obou těchto poloh a polarizace těchto možností. Toto zkoumání spolu s preferovaným používáním otisků vyústilo v 80. letech v cyklus nazvaný Obrázky na etiketě, který zahrnuje možnosti přetvoření a vizuální a sémantické metamorfózy díla. Příjemci je tak umožněna účast na díle v jeho přetvářejícím rozměru. Cyklus navíc vyvolává pocit manipulace, dotýká se artefaktu myšlení pozorující osoby. Otisky ruky (také kombinace s kresbou tuší) působí velmi autenticky v barevných i černobílých cyklech Daktyllický slovník (80. a 90. léta). Významným aspektem je zde zájem o formy lidské komunikace, především o zhmotnění znakového jazyka neslyšících, a to v širokém rozsahu od práce s kodifikovanou daktylickou abecedou až po přepis jednoduchých výrazů, zobrazování různých textů (haiku, P. Klee) nebo simultánní záznam autentických znakových rozhovorů neslyšících v jejich běžném prostředí (předpremiéra výstavy v roce 1997).

Lasotovy otisky se stávají prostředkem k vyjádření strukturně odlišných pojmů, záznamu gest rukou na jejich sémantické úrovni (Pohyb mima, Smyk, Rytmus - 1982), otisky rukou určené k symbolickému (Hledání slunce, 1986), autorské otisky rukou kombinované s otisky jiných přizvaných osob v rámci vizualizace mezilidských vztahů (Strom života, 1986, Neklid vývoje, 1985), pozorování procesu pohybu (Tři fáze pohybu ruky, 1984), záznamy komunikace (Předávání energií, 1992), zviditelňování otisků se záměrným negativním přehodnocením (Zjevňování, 90. léta). V tušových cyklech Hry pro kapku (1984) a Stírání z čáry (1991) autor využívá principu náhody v předem striktně vymezeném konceptu.

• Dagmar Lasotová

Slezský koncept, Galerie výtvarného umění v Ostravě, 2004

31

MILAN LASOTA (1954–1998)

STESK, Z CYKLU DAKTYLICKÝ SLOVNÍK –OTISKOVÝ, 1988

tuš, akvarel, papír, 42 × 29,5 cm sign. Lasota 88

4 500 Kč ~ € 180

LITERATURA

Srov.: Martin Mikolášek, Andrea Weglarzyová, Jiří Šigut, Slezský koncept, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava 2004, s. 56.

32

MILAN LASOTA (1954–1998) PŘE, Z CYKLU DAKTYLICKÝ SLOVNÍK –OTISKOVÝ, 1988

tuš, akvarel, papír, 42 × 29,5 cm sign. Lasota 88

4 500 Kč ~ € 180

LITERATURA

Srov.: Martin Mikolášek, Andrea Weglarzyová, Jiří Šigut, Slezský koncept, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava 2004, s. 56.

33

MILAN LASOTA (1954–1998) POŽITEK, Z CYKLU DAKTYLICKÝ SLOVNÍK –OTISKOVÝ, 1988

tuš, akvarel, papír, 42 × 29,5 cm sign. Lasota 88

4 500 Kč ~ € 180

LITERATURA

Srov.: Martin Mikolášek, Andrea Weglarzyová, Jiří Šigut, Slezský koncept, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava 2004, s. 56.

MILAN LASOTA (1954–1998)

Z CYKLU SJEDNOCENÍ BÍLOU, 1991

monotyp 1/1, papír, 84 × 60 cm sign. Lasota 91

6 000 Kč ~ € 240 35

MILAN LASOTA (1954–1998)

Z CYKLU SJEDNOCENÍ BÍLOU, 1991

monotyp 1/1, papír, 84 × 60 cm sign. Lasota 91

6 000 Kč ~ € 240

PETER RÓNAI

PETER RÓNAI (*1953) OBJEKT/SUBJEKT, 1989

5× kombinovaná technika, papír/karton: OKRAJOVÉ UMENIE, ALTER EGO, PASP-ART-Y, PREDTÝM A POTOM, ŠKRTANIE; 1× vlepená serigrafie na fólii; 1× serigrafie R – příručka slovenského pravopisu, papír max. rozměr 42 × 30 cm značeno autorským razítkem, vždy s popisem díla, desky sign. Rónai Peter 89

50 000 Kč ~ € 2 000

MARIAN PALLA

Ačkoliv se Marian Palla narodil roku 1953 v Košicích, celý život žije a tvoří v Brně nebo v jeho okolí, aktuálně ve Střelicích. Palla je pevně spjat s brněnskou alternativní, v někdejších dobách neoficiální uměleckou scénou. V polovině sedmdesátých let absolvoval na konzervatoři obor kontrabas a patnáct let působil v orchestru brněnské Státní opery. V sedmdesátých letech, obdarován možností užívat otcův ateliér v podkroví na Kotlářské ulici, se začal jako samouk věnovat i vizuálnímu umění, happeningu a performanci. Právě sedmdesátá léta pro Pallu znamenají uvědomění si vlastního výrazového potenciálu pod vlivem intenzivních přátelství s lidmi kolem Jiřího Valocha, kteří se brzy začali scházet v Pallově ateliéru, kde pořádali přednášky, hudební vystoupení nebo přehrávky a prezentace děl. Palla intenzivně experimentoval a zkoušel možnosti stylizace obrazového vyjádření, vždy však spojeného s textem. Mnohdy šel až na samý vrchol zjednodušení, používal netradiční techniky a přírodní materiály. Zpočátku svá díla nepodepisoval a nedatoval, je tedy nesnadné určit chronologii jeho tvorby; o to více se ukazují důležité refrény, které v jeho díle zaznívají dodnes. Jde tady především o přírodu a všední situaci jako událost exponovanou v obraze. Ke konci sedmdesátých let měl Palla na svém kontě desítky obrazů menších formátů, jejichž sdělení se postupně sémanticky komplikovalo, vztah mezi textem a obrazem nebyl přímočarý. V téže době začal experimentovat s texty a tvořit autorské knihy či popisy situací. Mezi nejradikálnější projevy patří celé archy listů popsaných nečitelným pseudopísmem, které se důsledně vyhýbá podobnosti s jakýmikoliv dosud známými jazykovými znaky. K jeho nejznámějším realizacím ze sedmdesátých let patří dále série portrétů přátel vyznačujících se zjednodušeným lineárním znakem lidské postavy, u žen odlišené pouze náznakem ňader, jinak vždy téměř identické. U každé postavy nebo skupiny postav je kapitálkami napsáno její či jejich jméno.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se Marian Palla s manželkou přestěhoval do Rousínova, se jeho umělecké portfolio začalo rozrůstat. Speciální postavení začala mít především příroda, její pozorování či zasahování do ní. Začal více pracovat s fotografií, objektem, poezií, hudbou, ale také land-artem i body-artem. Mezi těmito dodnes bruslí, překračuje je, někdy záměrně nectí jejich hranice. V jeho tvorbě je nadále přítomen subversivní a humorný prvek, který diváka znejišťuje, ale zároveň i baví. Palla se soustavně vyhýbá jakémukoliv striktnímu zařazení, a pokud, tak sám sebe označuje za naivního konceptualistu, k čemuž v rozhovoru pro Art+Antiques z roku 2016 na vysvětlenou uvádí: „Konceptualismus jako takový na mě byl tvrdý a suchý.“ Mezi jeho nejznámější akce z počátku let osmdesátých patří Malování čáry, jejichž výsledkem jsou čtyři plátna, která odlišují pouze údaje o době trvání malby (nejdelší je 24 hodin), nebo Na tomto obraze jsem existoval dva dny a snědl 7 799 zrnek rýže (1981), přičemž o této události předem informoval své přátele a instruoval je, jak se mají chovat, pokud jej během těchto dvou dnů navštíví. V obou zmíněných případech jsou výsledné obrazy záznamem těchto akcí, stejně jako nabízené dílo Malování čar / V tichu / S kamenem v ruce.

V letech 1988–1990 inicioval Palla společně s Daliborem Chatrným, Petrem Kvíčalou, Jiřím Valochem, Milošem Šejnem a Jiřím Šigutem založení umělecké skupiny Měkkohlaví. V průběhu devadesátých let, kdy již působil jako pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT (Ateliér environmentu), se opět navracel k obrazové formě užívané již před svým odchodem do Rousínova. Marian Palla má na svém kontě kromě vizuálních počinů i několik knižních titulů, například Naivní konceptualista a slepice (2014), Njkpůúp kkléedc (2011), Teplé škvarky (2007) nebo Jak zalichotit tlusté ženě (1996). Zvláště druhou jmenovanou – nečitelnou – knihu lze považovat za vrchol Pallových literárních experimentů, v ostatních případech poměrně umírněných, tzn. čitelných. Jak již bylo uvedeno, Palla vedle těchto aktivit působil v letech 1994–2011 jako odborný asistent v Ateliéru environmentu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

Sám se stal roku 2000 absolventem Ateliéru multimédií, konceptu a environmentu. Marian Palla je také prvním mistrem České republiky ve slam poetry (2003). Zájem o Pallovo dílo v posledních několika letech vzrůstá díky udělení Ceny Michala Ranného v roce 2016. Jeho tvorbu bylo možné zhlédnout na výstavách v brněnském Domě umění (2016) a v Moravské galerii (2017).

• Martin Vaněk

MARIAN PALLA (*1953) MALOVÁNÍ ČAR / V TICHU / S KAMENEM V RUCE, KOLEM ROKU 1982

záznam akce, tuš, plátno, rám, 147 × 98 cm sign. na rubu Palla

75 000 Kč ~ € 3 000

MARIAN PALLA (*1953)

JEN DECH / JEN KÁMEN, KOLEM ROKU 1989

tuš, tužka, papír, 47 × 18 cm sign. na rubu M. Palla

8 000 Kč ~ € 320

39

MARIAN PALLA (*1953)

15 MINUT, KOLEM ROKU 1990

tužka, ruční papír, 61 × 47 cm sign. na rubu Palla

15 000 Kč ~ € 600

MARIAN PALLA (*1953) ZÁZNAM DECHU /ČAJ/, 1990

čaj, papír, 50 × 73 cm sign. na rubu Marian Palla ZÁZNAM DECHU /ČAJ/ 1990

18 000 Kč ~ € 720

18 000 Kč ~ € 720 40

MARIAN PALLA (*1953) VIDĚL JSEM SLUNCE /ČAJ A DECH/, KOLEM ROKU 1990

tuš, čaj, ruční papír, 41,5 × 58,5 cm sign. na rubu M. Palla

JAN STEKLÍK

Jan Steklík patří k nepominutelným jménům českého výtvarného umění. Společně s Karlem Neprašem (1932–2002) se stal legendárním ředitelem Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Založena byla v dnes již neexistující hospodě U Křižovníků na Starém Městě v Praze jako volné sdružení na bázi propojování všednodenní reality s uměním. Tvorba Jana Steklíka se formovala od konce padesátých let. Svůj „křižovnický“ koncept v duchu totální tvůrčí svobody a nezávislosti na jakékoliv autoritě, postavený proti všem formám politického a institucionálního establishmentu, intenzivně rozvíjel zejména v době normalizace a komunismu, kdy vznikaly mimo jiné série jeho Odstřihovánek, Zamalovánek, Nalepovánek, Střihů na krajinu, Ňadrovek, Vystřihovánek, Zapalovánek, Šatů či Krajin–rámečků.

JAN STEKLÍK (1938–2017) TRÁVY, 90. LÉTA

akvarel, tuš, ruční papír, rám, sklo, 58 × 42 cm sign. STEKLÍK

26 000 Kč ~ € 1 040

LITERATURA

Srov.: Josef Cseres, Terezie Petišková, Steklík, Host ve spolupráci s Domem umění města Brna, Brno 2021, s. 75, 141.

JAN STEKLÍK (1938–2017) Z CYKLU KRAJINY–RÁMEČKY, PŘELOM 70./80. LET

dřevo, akryl, 38 × 36 cm sIgn. na rubu STEKLÍK

60 000 Kč ~ € 2 400

LITERATURA

Srov.: Josef Cseres, Terezie Petišková, Steklík, Host ve spolupráci s Domem umění města Brna, Brno 2021, s. 96, 97. Srov.: Martin Klimeš, Jakub Frank, Steklíkova Harakiri, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2025, s. 42.

JAN STEKLÍK (1938–2017) OŠETŘOVÁNÍ PAPÍRU (ZAPALOVÁNKA), PŘELOM 70./80. LET

propalovaný papír, 62,5 × 49 cm sign. STEKLÍK

35 000 Kč ~ € 1 400

45 JAN STEKLÍK (1938–2017)

OŠETŘOVÁNÍ PAPÍRU (ZAPALOVÁNKA), PŘELOM 70./80. LET

propalovaný papír, 62 × 47 cm sign. STEKLÍK

35 000 Kč ~ € 1 400

JIŘÍ HYNEK KOCMAN

Jiří Hynek Kocman se ve své tvorbě zaměřuje především na experimentální využití média a materiálu papíru, vytváří autorské knihy, papírové reliéfy, koláže, objekty. Námi představovaný konvolut pěti Kocmanových artefaktů tvoří autorské ruční papíry, z nichž některé mají charakter nízkého reliéfu, jiné spíše působí dojmem koláží. Všechny pak představují svébytné artefakty na pomezí obrazového a haptického objektu.

Pro tvorbu autora je důležité téma stopy, převrstvování a překrývání, fragmentu, reliktu akčního či procesuálního přístupu k tvorbě. Papír jako svébytné médium zde není nutně podřízen znakům a tvarům, které nese, ale má výpovědní hodnotu i bez tradičního (již aristotelovského) hierarchizování mezi látkou a formou. Podobnými úvahami o roli a spolupodílu materiálů samotných na utváření výsledné výtvarné výpovědi se zabývají současná „materiálová studia“, která si všímají výtvarných látek jakožto partnerů v nepredestinovaném, otevřeném dialogu mezi autorem, jeho ideou a svébytnými materiálními vlastnostmi zvoleného prostředku.

Kocman vesměs uplatňuje v komentovaných artefaktech jemně nuancovanou barevnou škálu, která podtrhává význam časového rozměru vznikání díla, sugeruje dojem patiny s jejími memoriálními, paměťovými odkazy a asociacemi. Několik děl z našeho souboru je díky svojí fragmentární, torzální podobě otevřeno k dalšímu imaginačnímu dotváření ze strany diváka. Jiná ponechávají otevřený prostor pro vstup diváckých fantazií kupříkladu prostřednictvím modravých, hloubkově působících tónů.

Jiří Hynek Kocman zapojuje do svých artefaktů i relikty grafické poezie, lettrismu, uplatňuje zde různé dílčí znakové stopy.

Papír v jeho tvorbě získává na významu jakožto materiál se specifickou historií a autor ukazuje, že papír umožňuje jednak utilitární využívání, ale také zprostředkovává zvláštní estetické kvality a vyznění.

• Václav Hájek

autorský ruční papír, 29 × 38,5 cm značeno raženou značkou JHK

5 000 Kč ~ € 200

LOOK THROUGH, 1987

3× vrstvený autorský ruční papír, rám, sklo, 28 × 34,5 cm sign. na rubu JHK 87 s popisem díla

16 000 Kč ~ € 640

JIŘÍ HYNEK KOCMAN (*1947)

HYNEK KOCMAN, (*1947)

ABOUT BLUE, 1987

autorský ruční papír, rám, sklo, 35 × 27 cm sign. na rubu JHK 87 s popisem díla

14 000 Kč ~ € 560

JIŘÍ HYNEK KOCMAN (*1947)

TWO, 80.

LÉTA

autorský ruční papír, rám, sklo, 22,5 × 32,5 cm značeno raženou značkou JHK

12 000 Kč ~ € 480

50 JIŘÍ HYNEK KOCMAN (*1947) THREE, 80.

LÉTA

autorský ruční papír, rám, sklo, 21 × 30,5 cm sign. na rubu JHK s popisem díla

12 000 Kč ~ € 480

DALIBOR CHATRNÝ

Dalibor Chatrný a jeho dílo je synonymem konceptuálního umění realizovaného pomocí nejrůznějších médií – od těch klasických (kresba, malba, grafika, fotografie) až po média „nová“ (performance, land-art, happening), případně jejich kombinací. Chatrného jméno bývá spojováno s brněnským výtvarným prostředím, nicméně jeho dosah byl daleko větší. Ve svém profesně bohatém životě studoval a působil v Praze i v Brně. Jako pedagog zejména na AVU i FaVU nebo JAMU. Za své dílo získal významná ocenění, z těch posledních je třeba zmínit Cenu Michala Ranného za mimořádný přínos českému výtvarnému umění (2000), Cenu ministra kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění (2007) nebo ocenění Umělec má cenu, jež převzal od Václava Stratila v roce 2011. Principem jeho tvorby byl přesah, vymanění se z předem daných schémat a hranic jednotlivých médií a žánrů. Jeho dílo však také nese stopy snahy po vystihnutí řádu věcí, prostoru, času, případně slov. V ideálním případě tyto principy propojoval. Byl členem Klubu konkrétistů, Umělecké besedy a skupiny Měkkohlaví.

Práce s názvem K zemi z roku 1988 je dílem reprezentujícím jeden z rozsáhlých okruhů Chatrného tvorby zaměřujících se na spojení malby a písma. Malířský cyklus A deux mains (Pro dvě ruce), z něhož K zemi pochází a jenž podle autorova soupisu, dodnes přístupného na internetových stránkách dalibor.chatrny.cz, čítá 95 děl vzniklých v letech 1987 a 1988 – maleb akrylem na papíře, lepence či kartonu téměř identických rozměrů – vznikal obouručně. Schéma je v celém cyklu, až na několik výjimek, podobné – autor směrem od středu obrazové plochy oběma rukama zrcadlově psal/maloval vždy jeden konkrétní text, přičemž vrstvy se postupně více či méně překrývaly. Chatrný zde navazuje na konceptuální tendence šedesátých let, kdy ve svém díle začal s písmem pracovat poprvé; kontinuálně jej pak provázelo po následující desetiletí. V této souvislosti lze také uvést ovlivnění filozofií Wittgensteina, Derridy, Deleuze nebo Foucaulta (fenomén tzv. linguistic turn). Cyklus lze zařadit do realizací, které tolik nekladou důraz na verbální sdělení, jako spíše na vizuální stránku. Jedním z vrcholů tohoto cyklu byla realizace dvacetimetrového papírového „svitku“ A deux mains – Neopakovatelno z roku 1987. Součástí vzniku maleb byl také tělesný akt a prožitek. Alena Pomajzlová k tomu ve sborníku Prostory Dalibora Chatrného z roku 2017 píše: „Chatrný specificky využil osové symetrie a zrcadlově obráceného písma, když psal opakovaně tytéž výrazy od středu ke krajům či naopak shora dolů, levou stranu souměrně s pravou (…). Aktualizoval tím gestickou malbu, zároveň obsáhl prostor vymezený rozpětím rukou.“ (Alena Pomajzlová, Stejné a jiné. Slovní projekty Dalibora Chatrného, s. 44)

• Martin Vaněk

51

DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012) K ZEMI, Z CYKLU A DEUX MAINS –OBOURUČNÍ MALBA, 1988

akryl, karton, kovová lišta, 62 × 87 cm sign. na rubu D. Chatrný 88, uvedeno v soupisu díla Dalibora Chatrného 120 000 Kč ~ € 4 800

DALIBOR CHATRNÝ

(1925–2012)

BEZ NÁZVU, 1985

akryl, černobílá fotografie, vintage print, rám, sklo, 39,5 × 30 cm sign. na rubu D. Chatrný 85

35 000 Kč ~ € 1 400

DALIBOR

CHATRNÝ (1925–2012) JINDŘICH ŠTREIT (*1946) MEMENTO, 2003

černobílá fotografie, provázek, rám, sklo, 27 × 37 cm sign. na rubu D. Chatrný 03, Jindřich Štreit 03

7 000 Kč ~ € 280

DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012) TOPOLOGICKÁ KRESBA, 1984

sprej, papír, rám, sklo, 40 × 50 cm sign. D. Chatrný 84

19 000 Kč ~ € 760

POST–WAR & CONTEMPORARY ART

DITA PEPE (*1973) S MAMINKOU, 2001

barevná fotografie AP, 43 × 43 cm, rozměr papíru 50 × 50 cm sign. na rubu Dita Pepe, dedikace, S maminkou 2001

18 000 Kč ~ € 720

LITERATURA

Dita Pepe: Hranice lásky : trauma jako motivace k tvorbě : fotografie jako terapie, nakladatelství Wo-men Zlín, Praha 2021, s. 54.

Dita Pepe se ve svých dlouhodobých fotografických projektech zabývá především ženou žijící v soudobé společnosti. K tématu přistupuje jako investigativní dokumentaristka, která systematicky ohledává sociokulturní otázky týkající se identity a genderu, a to včetně identity vlastní. Médium fotografie vnímá jako způsob komunikace a terapie – s osobami, které na svých fotografiích zachycuje, komunikuje nejen jako fotografka, ale především jako člověk připravený sdílet svou zranitelnost: do projektů nezřídka vstupuje i jako protagonistka. Pro uměleckou tvorbu Dity Pepe je charakteristický důraz na lidskost a silný příběh, jenž je mnohdy vizuálně stylizován autorskými vstupy v podobě autoportrétů. Ve svých dokumentárních projektech Pepe neochvějně zkoumá rozmanitost životních cest na pozadí osob z různých sociogeografických vrstev, trpělivě jim naslouchá a nikdy je nesoudí. K tomuto zkoumání často využívá výrazových prostředků inscenované módní fotografie v kombinaci s klasickou dokumentární tradicí – středem její pozornosti však stále zůstává zájem o ženský subjekt a sokratovská touha prostřednictvím druhých poznat samu sebe.

• z textu Edity Kubištové, 2022

DAVID MOŽNÝ

... Průstřel je tím, co nás znejišťuje, co narušuje neutrální minimalismus vnímaného prostředí... Konfrontace s trajektorií střely v transparentním skleněném „labyrintu“ je fyzickou a zároveň existenciální zkušeností. Do úvahy přichází potencialita křehkosti, nedostatku, smrti, ztráty, ale také touhy, k níž nás jaksi zkorumpovaně přivádí dvojznačnost nápisu Miss You: Minul jsem tě / Chybíš mi vyraženého na každém náboji. Pochopení celku přichází na konci instalace, v pomyslném bodě bezpečí u neporušeného skla, kde by se nám již vypálená střela neměla šanci zavrtat do těla. Ročně se na světě vyprodukuje 14 miliard nábojů, to znamená 445 kusů za jednu vteřinu a 44 kusů za jedno mrknutí oka. My patříme mezi ty, kteří přežili. Není už jen to důvod k pocitu provinilosti? Po týdnech izolace se vracíme do veřejných prostorů ne-míst, nyní nejen esteticky sterilních, ale i pečlivě vydezinfikovaných. Open officy, nákupní centra, letištní haly, banky se opět začínají zaplňovat. Systém, jehož jsme součástí, nás ubezpečuje, že se vracíme do normálu, a stále se snaží tvářit, že chrání naše životy – ale před kým vlastně? Při pohledu na hromadu kulek s nápisy Miss You přemýšlím nad touhou a smrtí, cítím, že tyto dvě veličiny života mají hodně společného. Minimálně to, že nás brutálně probouzejí z iluze bezpečí, dostatku a nasycenosti.

• Jana Písaříková

DAVID MOŽNÝ (*1963) BLINK OF AN EYE /LESS THAN/, Z CYKLU MISS YOU, 2023

40× ručně ražená mosazná kulka, plexibox, objekt 1/1, 26,5 × 62,5 × 7,5 cm sign. David Možný, box s papírovou cedulkou a popisem díla

80 000 Kč ~ € 3 200

ALENA FOUSTKOVÁ

Ve svých pracích se Alena Foustková nejdříve zabývala vlastní zkušeností z prostředí marketingu. Reklamní strategie a symboly k nim odkazující zcela proti jejich původnímu smyslu kombinovala s poetickými či sociálně laděnými obsahy. Skácelovy básně transformovala do čárových kódů, vytvářela závěsné objekty z vlastnoručně vázaných nebo již existujících knih, rozplétala v second handech nalezené, ručně pletené svetry a posléze je propojovala do jednoho objektu čárového kódu zaznamenávajícího práci žen a její validaci. Posléze se její díla stávají čím dál tím více angažovanými a často také vybízejícími k divácké participaci. Práce s textem a odkazy k marketingové prezentaci i jejich posun k sociální a poetické rovině ale zůstávají nadále signifikantními prvky její tvorby. V pražském Doxu v rámci výstavy Transgender Me píše na zeď galerie nespočetněkrát větu „Jsem normální.“ A toto dílo příznačně pojmenovává Za trest. V důsledku bouřlivých společenských reakcí na uprchlickou krizi a na základě vlastní zkušenosti z emigrace fotografuje stovky zvonků se jmény a zaškrtává ta, co nezní typicky Česky. Tyto fotografie následně lepí na hranoly ve tvaru paneláků a vyzývá diváky, aby určili, kdo sem patří, a kdo ne. Foustkové umění přechází od poetického a niterného, zaznamenávaného v křehkém materiálu papíru, přes vysoce angažované umění ve veřejném prostoru až po práci s historickými prameny a překrýváním osobního s veřejným či kolektivním. Ve výstavě Ženy si musí zakrýt hlavu, protože nejsou obrazem božím, se pak hlásí ke slovu autorčin zájem o upozaďování žen v církvi a ohledávání jejich prožitků víry spolu s ženským traumatem obecně.

Alena Foustková stojí svou aktuální prací v českém kontextu někde na pomezí dvou generací. Mezi generací silných ženských uměleckých individualit, jako byly Eva Kmentová, Adriena Šimotová, Věra Janoušková, Alena Kučerová či Naděžda Plíšková, jejichž těžiště tvorby probíhalo mezi 60.–80. lety, a generací otevřeně angažovaných silných ženských uměleckých figur nastupujících v porevolučních 90. letech, jako jsou Veronika Bromová či Lenka Klodová, spolu s nastupujícími skupinami věnujícími se politicky angažovanému umění.

• Klára Vavříková z textu Ženy si musí zakrýt hlavu, protože nejsou obrazem božím, Museum Kampa, 2023

výšivka na plátně, ručně barvené látky, barevné příze na techniku vyšívání sashiko, kovový rám, silony, 96 × 196 cm

95 000 Kč ~ € 3 800

VYSTAVENO

Ženy si musí zakrýt hlavu, protože nejsou obrazem božím, Museum Kampa, Praha 2024.

ALENA FOUSTKOVÁ (*1957)

Z CYKLU MEZI NEBEM A ZEMÍ I, 2025

šitá prostorová koláž, pastel, tuš, akryl, papír, rám, sklo, 70 × 100 cm sign. Alena Foustková 2025

70 000 Kč ~ € 2 800

59 ALENA FOUSTKOVÁ (*1957)

Z CYKLU MEZI NEBEM A ZEMÍ II, 2025

šitá prostorová koláž, pastel, tuš, akryl, papír, rám, sklo, 70 × 100 cm, sign. Alena Foustková 2025

70 000 Kč ~ € 2 800

VÁCLAV STRATIL

Václav Stratil se vedle kresby, malby či instalace dlouhodobě věnuje i fotografické tvorbě, která je provázaná též s jeho performancemi, s inscenováním drobných neběžných událostí. Naše fotografie se svým pojetím blíží například jeho slavnému fotografickému cyklu z devadesátých let Řeholní pacient, v němž autor pózoval v různých více či méně ozvláštněných situacích před objektivem profesionálních podobenkových fotografů.

Stratil zde ironizuje samotný moment či akt fotografování, při němž často nechtěně dochází k mrknutí a tedy „pokažení“ snímku. Nicméně autor zde mrkl jen jedním okem a ponechává tedy diváky v nejistotě, zda jsou pro tvorbu lepší otevřené nebo zavřené oči, vnější nebo vnitřní zrak (tato úvaha má například již romantický precedent). Mrknutí zrcadlí, metaforicky odráží cvaknutí fotografické clony a přibližuje tak postavu k aparátu s jedním „okem“. Klasicistní uvažování o obrazech, perspektivě a vidění mělo za to, že správně lze nějakou situaci vnímat a zachycovat jen s využitím jednoho oka jakožto analogie ohniska perspektivy (viz například spis o měření a proporcích od Albrechta Dürera apod.). Stratil si ironicky pohrává s touto klasickou redukcí binokularity a aplikuje ji v epoše technických obrazů a aparátů.

Václav Stratil se na svých auto/portrétech také věnuje problematice identity, individuální podoby, společenské role, masky apod. Zajímá ho i zdánlivě okrajová otázka – tedy co všechno vlastně lze dělat s „banální“ kompozicí průkazové podobenky (toto téma zpracovává v jednom svém cyklu také německý fotograf Thomas Ruff). Stratilovo dílo osciluje mezi hravou inscenací performativní události a určitým dobovým a společenským komentářem. Dvojnost pohledů dovnitř a ven vyzývá i diváka artefaktu k podobnému zvažování významů a rolí – co se ukazuje navenek, co je pod povrchem? Obdobné otázky v nás Stratilovo dílo probouzí.

• Václav Hájek

1989

černobílá fotografie, vintage print, rám, sklo, 59 × 48 cm sign. na rubu Václav Stratil 1989

90 000 Kč ~ € 3 600

LITERATURA

Ladislav Daněk: Václav Stratil, Kresby 1955–2000, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2001, s. 83.

VÁCLAV STRATIL (*1950)

AU, 2010

olej, sklo, autorský rám, 28 × 45 cm

32 000 Kč ~ € 1 280

JIŘÍ DAVID (*1956)

MAPY, HVĚZDY, SKVRNY, 1985

kombinovaná technika, plátno, autorská lišta, 27,5 × 27,5 cm sign. na rubu JIŘÍ DAVID, MAPY HVĚZDY, SKVRNY

60 000 Kč ~ € 2 400 61

63

STRATIL (*1950) ESENCE, 1996

rýsovaná kresba, kombinovaná technika, karton, rám, sklo, 68 × 48 cm sign. na rubu Václav Stratil, Esence 1996

70 000 Kč ~ € 2 800

MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY

Margita Titlová Ylovsky vyšla z konceptuálních minimalistických akcí v přírodě i v interiéru. Vždy v nich používala svého těla k vytvoření křehké relace k prostředí, dostávala se k poznávání světa prostřednictvím sebe. Tato původně velmi střídmá, v podstatě minimalistická aktivita přerostla potom v násilnické živelné kresby na rozměrných balicích papírech, exponující autorčinu emocionalitu v abstraktní podobě expresivních záznamů. Jejich vznik je spojen s akcí, autorka živočišně používá přítomné prostředky, jako třeba rtěnky, a kresbu dokončuje přímými zásahy rukou.

Od této vypjaté polohy potom Margita Titlová Ylovsky přešla k poněkud transponovanější tvorbě, ve které spojila stále silněji se prosazující tělesnost s ornamentem, s primitivní mytologií. Dostala tak možnost spojit subjektivní s neosobním. Posiluje exotičnost své tvorby, baví se bohatostí obrazové struktury, oslňuje šokem, provokuje, pořádá gigantické soukromé i polooficiální výstavy a klade na vystavování nové, neskromnější nároky. Do českého prostředí vnesla ve stagnujícím okamžiku před změnou nový život. Vyšla přirozeně z exprese nové malby a poučila se její divokostí, zcela v duchu české moderní tradice však tuto novou expresi naplnila romanticky osobním tónem, svým provokativním ženstvím, svou rolí femme fatale českého umění osmdesátých let.

• Marie Klimešová úryvek z delšího textu, 1990

MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY (*1957) BEZ NÁZVU, 1988

akryl, černobílá fotografie, vintage print, rám, sklo, 105 × 105 cm sign. na rubu Titlová 88

260 000 Kč ~ € 10 400

LITERATURA

Margita Titlová Ylovsky – monografie, vydal Aparat. ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a Etcetera Art, Praha 2023, 1. díl, s. 227.

VLADIMÍR MERTA

Malíř a konceptuální umělec Vladimír Merta patří ke generaci umělců, která se počátkem 80. let ostře vymezila vůči svým předchůdcům a profesorům a začala se sdružovat kolem nonkonformních akcí, jež vyústily v sérii pražských Konfrontací. Už v době svých akademických studií začal Merta realizovat akce a instalace v krajině, v nichž se účastníky procesu intimně laděné umělecké tvorby stávaly mnohdy i přírodní živly. Vytvářel ale také malby a objekty, které často konfrontoval s přírodninami a v nichž tematizoval mimo jiné i možnosti komunikace v prostředí skomírajícího socialismu. Se změnou politické situace se postupně proměňuje také Mertova tvorba. Počátkem 90. let vytváří objekty a malířské cykly s výrazným konceptuálním přesahem, které vycházejí z kritické reflexe kapitalistické konzumní společnosti raných 90. let, jako jsou cykly Reklama na nekonečno (1990–1992) či Velký finanční skandál (1992), po nichž v roce 1994 následují cykly Veřejná geometrie a Horká geometrie.

• Martina Mrázová

65

VLADIMÍR MERTA (*1957) BEZ NÁZVU, 1995

olej, monotyp 1/1, papír, rám, sklo, 54,5 × 43 cm sign. V. Merta 95

22 000 Kč ~ € 880

66

VLADIMÍR MERTA (*1957) Z CYKLU HORKÁ GEOMETRIE, 1993

kůže, kov, akryl, překližka, 40 × 20,5 cm sign. Merta 93

55 000 Kč ~ € 2 200

VYSTAVENO

Horká geometrie, Galerie Behémót, Praha 1993. Difficult Ceremony, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2018.

LITERATURA

Kolektiv autorů, Difficult Ceremony, Aparat., Brno 2018, s. 91.

SVATOPLUK SLOVENČÍK

(...) Dalším tématem čerpaným ze skutečnosti Slovenčíkova důvěrného prostředí byly motivy švestek a hrušek, plodů přírody i surovin pro pálení hruškovice a slivovice, neodmyslitelné součásti přátelských dialogů a zlínského komunitního života obecně. Slovenčík jejich tvary zpracovával v kolážích, kresbách a následně v abstrahovaných expresivních kompozicích na plátně, kde se „obyčejnost“ výchozího námětu proměňuje v obrazech z let 1996–1998 v monumentální víceznačnou entitu temně vypovídající o energii propojující přírodu a člověka. Charakteristická je v řadě autorových děl od roku 1994 barevná konfrontace okrově žluté a černé, symbolicky naznačující neustálý dialog životních sil a toho, co život vymezuje či přesahuje.

V rovině psychicky vystupňovaného uplatňování černé barvy v obrazové kompozici se Slovenčík ve svém díle místy přibližoval k projevu amerických abstraktních expresionistů, příklad Jacksona Pollocka (1912–1956), Roberta Motherwella (1915–1962) a zejména Franze Klinea (1910–1962), jehož hutné černé útvary na bílém pozadí vypovídají o dramatu lidského bytí, ale též o volném prostoru přemítající mysli. Slovenčík ve svém chápání obrazové plochy jako duševní události rovněž cítil silnou spjatost s „choreografem prostoru“ Barnettem Newmanem (1905–1970).

• Richard Drury

in: Miroslava Ptáčková, Svatopluk Slovenčík. Ticho ateliéru, Nadační fond Čestmíra Vančury, 2024, s. 168.

SVATOPLUK SLOVENČÍK (1934–1999)

TVAR, 1996–1997

kombinovaná technika, papír fixovaný na desce, 101 × 76 cm značeno 97, na rubu Slovenčík

130 000 Kč ~ € 5 200

LITERATURA

Miroslava Ptáčková, Svatopluk Slovenčík. Ticho ateliéru, Nadační fond Čestmíra Vančury, Český Těšín 2024, s. 172.

RUDOLF FILA (1932–2015)

VYBERANIE HNIEZDA, 1987

kombinovaná technika, plátno, 90 × 65 cm sign. R. Fila 87, na rubu popis díla

45 000 Kč ~ € 1 800

SVATOPLUK SLOVENČÍK (1934–1999)

BEZ NÁZVU, 1980–1983

koláž, čínská tuš, novinový list, papír, rám, sklo, 88 × 58 cm sign. Slovenčík

60 000 Kč ~ € 2 400

KAREL MALICH

Od sedmdesátých let je tvorba Karla Malicha známá drátěnými plastikami a pastely, které jsou svědectvím viděných a cítěných vizí. Technika pastelu umožnila umělci okamžitě zaznamenávat, rychle a bezprostředně přenášet žité zkušenosti na plochu, na rozdíl od časově náročných, často monumentálních drátěných plastik.

Jedna z jeho možných inspirací přichází ze světelných reflexů, které můžeme zaznamenat, když zavíráme víčka, také však z vlastního astrálního transcendentna. Žádný výklad není přesný a zároveň jednoznačně přijatelný. Autor v sobě zahlédl „světlo“ a to produkovalo další a další. Jakoby otevřením jedněch dveří ihned vstupuje do dalších a čím více se noří do sebe, obrazy již viděné vyjevují jiné a tak pořád dál, do nekonečna. Takto zůstává malíř sám v sobě, mimo vnější realitu, i když tento proces nelze slovy přesně popsat.

Karel Malich se ve své tvorbě vyjadřuje zcela svobodně, přirozeně. Zaznamenává světelnou vizi pomoci čisté abstrakce. Vyjadřuje se také symbolicky, používá zářivé barvy a často znak, tak jako u nabízeného pastelu. Tvoří bez jakýchkoliv omezení. Jeho přístup v osmdesátých a devadesátých letech zdůrazňuje intuitivní nevědomé rysy lidské psychiky s přesahem do nadsmyslových oblastí.

70

KAREL MALICH (1924–2019) BEZ NÁZVU, 1966

lept 2/20, papír, 32 × 49 cm sign. K. Malich

50 000 Kč ~ € 2 000

71

KAREL MALICH (1924–2019) ENERGIE, 2003

tempera, pastel, ruční papír, rám, sklo, 100 × 71 cm sign. na rubu ENERGIE K. Malich 2003. I.

450 000 Kč ~ € 18 000

72

JIŘÍ HILMAR (*1937)

BEZ NÁZVU, 1981

tužka, papír, rám, sklo, 36,5 × 42 cm sign. Hilmar Jiří 81

25 000 Kč ~ € 1 000

73

ZDENĚK KUČERA (1935–2016)

BEZ NÁZVU, 1990

tužka, papír, 84 × 59,5 cm sign. Zd. Kučera 90

10 000 Kč ~ € 400

74

ZDENĚK KUČERA (1935–2016)

BEZ NÁZVU, 1990

tužka, papír, 84 × 59,5 cm sign. Zd. Kučera 90

10 000 Kč ~ € 400

75 JAN KUBÍČEK (1927–2013)

TRIPTYCH–DĚLENÍ, 1979–1989

3× koláž, papír, pasparta, rám, sklo, každá 34,5 × 34,5 cm

každá sign. Jan Kubíček 1979/89

85 000 Kč ~ € 3 400

VLADIMÍRA SEDLÁKOVÁ (*1952) RASTR,

1990

akryl, papír, 62 × 48,5 cm sign. Vladimíra Sedláková 90

12 000 Kč ~ € 480

77

BOHUSLAVA OLEŠOVÁ (*1951) BEZ NÁZVU,

1983

drát, destruovaný papír, 62 × 45 cm sign. BOL 83

3 500 Kč ~ € 140

78

MICHAL GABRIEL

(*1960)

BEZ NÁZVU, 1992

plast, plexisklo, 18 × 14 × 14 cm sign. VI Gabriel 1992

12 000 Kč ~ € 480

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

79

SVATOSLAV BÖHM (*1934) RASTR,

2019

pastel, papír, 42 × 42 cm sign. Sv. Bohm 2019

8 000 Kč ~ € 320

80

JINDŘICH BOŠKA

(1931–2017) KONGLOMERACE, 1972

alchymáž, papír, 32,5 × 31 cm sign. BOŠKA 72, na rubu popis díla autorem

8 000 Kč ~ € 320

81

JINDŘICH BOŠKA (1931–2017) SPOJENÍ,

1968

alchymáž, papír, 31,5 × 29 cm sign. BOŠKA 68, na rubu popis díla autorem

8 000 Kč ~ € 320

82

JINDŘICH BOŠKA (1931–2017) RŮŽICE, 1969

akryl, reliéf, vrstvený karton, sololit, rám, 43 × 28 cm sign. BOŠKA 69, na rubu papírový štítek s popisem díla

30 000 Kč ~ € 1 200

Jindřich Boška byl důležitý člen Klubu konkrétistů. Společně s Františkem Dörflem působili v Jihlavě, tedy mimo známá hlavní centra. Je zajímavé, že právě v tamní Oblastní galerii Vysočiny se konaly ty nejvýznamnější přehlídky klubu. Jindřich Boška se narodil 12. 1. 1931 ve Vlachově Březí. V umění se vzdělával soukromě, zpočátku pracoval jako písmomalíř a propagační výtvarník a od roku 1970 víc než dvacet let jako jevištní výtvarník a později šéf výpravy Horáckého divadla v Jihlavě. Po realistických začátcích se jeho tvorba posunula přes expresionismus a informel až ke geometrické abstrakci. Od šedesátých let se v jeho práci propojovala přísná geometrizace s ornamentální strukturou. Východiskem jeho uvažování byl ornament podřizovaný geometrickému systému a často i pravidlům symetrie. Z technologického hlediska se Boška soustředil na možnosti alchymáže, která mu dovolovala proměňovat skladbu výchozí reprodukce či kresby do zcela nové struktury. Boška experimentoval s postupným násobením a obohacováním náhodnostmi a rozlišnými technickými a materiálovými kombinacemi. Kromě převládající alchymáže se vyjadřoval v grafice, v jejímž rámci rozvíjel zejména techniku monotypu založenou na proměnách a posunech vyřezávaných šablon. Paralelně vytvářel trojrozměrné objekty a reliéfy, jejichž základem je geometricky řešený prostor vytvářející rytmus i specifickou optickou prostorovost.

ZDENĚK KUČERA

Zdeněk Kučera patřil k výrazným členům Klubu konkrétistů. Jeho tvorbu ovlivnilo výtvarně-matematické vzdělání. Sám zdůrazňoval, že „tvořit znamená myslet…“

V letech 1957 až 1989 Zdeněk Kučera působil na Ostravsku. Vytvářel objekty založené na vzájemném průniku forem, ale také na principu variování a opakování určitého prvku v prostoru. V objektech z betonu, dřeva, plexiskla a nerezového plechu využíval vizuální vlastnosti zvoleného materiálu. Paralelně uplatňoval výrazné barvy, zejména červenou a modrou (Prolínání jehlanů, 1976, Objekt–Jehlany, 1988). Zdůraznil tím „artificiální charakter objektů i jejich věcnou syntax“, jak uvedl Jiří Valoch.

V roce 1989 Zdeněk Kučera přesídlil do Olomouce a začal rozvíjet své první obrazy (např. Čtverec 3B2R, Čtverec 2 RB, 1990). V minimalistických kompozicích vizualizoval schopnost barevné skladby determinovat prázdný prostor (resp. bílou plochu) a zároveň jím být artikulován.

• Ilona Víchová

patinovaná sádra, dřevěná podstava, výška s podstavou 45 cm sign. Zd. Kučera 1983, papírový štítek s popisem díla

19 000 Kč ~ € 760

ZDENĚK KUČERA (1935–2016)

PROSTOR, 1996

akryl, plátno, autorská lišta, 120 × 120 cm sign. na rubu ZDENĚK KUČERA: PROSTOR 1996

110 000 Kč ~ € 4 400

VLADIMÍR KOPECKÝ

V nabízené práci autor využívá netradiční materiál linolea, podlahové krytiny, která má specifický vzorek a reliéfní vlastnosti. Zároveň působí dojmem hutného, vrstveného materiálu s určitou hmotností a taktilními vlastnostmi. K tomuto materiálu se autor častěji vrací jako k jedné z možností a variant svého zájmu o konkrétní rysy a charakteristiky specifických hmot, které chápe jako určité partnery v dialogu tvorby. Takto prozkoumává též povahu skla, akrylových barev, betonu apod. Jednu z nejznámějších Kopeckého realizací na poli přizvání konkrétních hmot do dialogu tvorby představuje jeho dílo pro československý pavilon na Expo v Seville v roce 1992, kde se ohromné hmoty skla a akrylových vrstev protnuly v nebývale živoucím a temperamentním spojení.

Ačkoliv je Vladimír Kopecký původním zaměřením sklářský výtvarník, neomezuje se výhradně ani na tento obor, ani na jeho tradičnější předpoklady a způsoby zpracování. Pracuje spíše mezioborovým způsobem, kombinuje výrazivost a inspirativnost různých hmot a postupů. Nechá se vést dynamickým prouděním tvůrčího procesu.

Na námi prezentovaném artefaktu vytvořil na jemně zvrásněném povrchu linolea geometrický záhyb, drobnou prostorovou událost. Jakási vlna zde implikuje prohlubující se prostor, který divák může spíše „prohmatávat“ zrakem, než pouze zvnějšku pozorovat. Jde zde více o vnitřek díla než o jeho předmětnost vnímanou zvnějšku. Kompozice má i architektonickou povahu a evokuje možnost vstupu za plochu obrazu. Mírná, jemná barevná škála působí klidným a ztišeným dojmem a ukazuje jednu z poloh Kopeckého tvorby. Jindy se naopak vyjadřuje velmi expresivními, barevně vystupňovanými gesty, která odkazují i k abstraktnímu expresionismu, informelu apod.

Záhyb či vlna na našem obraze vytváří prostředí umožňující introspekci (podobně jako např. na Rembrandtově malbě Filosof při meditaci, na níž je v pozadí zachyceno šnekové schodiště připomínající křehkou ulitu – točitému schodišti se v některých oblastech tradičně říkalo „duše domu“ a mohlo symbolizovat do sebe se stáčející mentální, duševní aktivitu).

• Václav Hájek

VLADIMÍR KOPECKÝ (*1931) BEZ NÁZVU, 1970

akryl, linoleum, překližka, 40 × 42,5 cm sign. na rubu Kopecký 1970, dedikace

55 000 Kč ~ € 2 200

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora. 85

VLADIMÍR KOPECKÝ (*1931) BEZ NÁZVU, 4 KS, 1989

tužka, pero, papír, pasparta, 3× 13,5 × 25,5 cm; 1× 23 × 32 cm dvě kresby sign. Kopecký 89

10 000 Kč ~ € 400

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

87

STANISLAV LIBENSKÝ (1921–2002) JAROSLAVA BRYCHTOVÁ (1924–2020) POLIBEK, 1957/1963

sklo, výška 16 cm rytá sign. S. LIB. J. BRY. 57–63

150 000 Kč ~ € 6 000

89

INGE KOSKOVÁ (*1940)

PF 1984, 1983

tuš papír, pasparta, 15 × 20,5 cm sign. Inge Popelková

5 000 Kč ~ € 200

INGE KOSKOVÁ (*1940) PF 1985, 1984

tuš papír, pasparta, 15 × 10,5 cm sign. Inge Kosková

3 000 Kč ~ € 120

90

INGE KOSKOVÁ (*1940) KRAJINA, 1993

kresba perem, papír (restaurováno), 42 × 59,5 cm sign. Inge Kosková 27/9/1993

12 000 Kč ~ € 480

JIŘÍ LINDOVSKÝ (*1948)

BEZ NÁZVU, 1981

tužka, papír, pasparta, 29,5 × 42 cm

sign. J. Lindovský 81

7 000 Kč ~ € 280

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

FRANTIŠEK MATOUŠEK (*1967)

JIMI HENDRIX, 2003–2005

akryl, páraná riflovina, 110 × 55 cm

60 000 Kč ~ € 2 400

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

ROBERT BUČEK (*1979) KANÁL, 2022

copper matte raku, keramika, 28 × 56 × 24 cm

50 000 Kč ~ € 2 000

94

ARGIŠT ALAVERDYAN (*1991)

DISPLAY II/5, 2017

olej, plátno, 140 × 210 cm sign. na rubu ALAVERDYAN 2017 DISPLAY II/5

110 000 Kč ~ € 4 400

VYSTAVENO

Salm Modern#1: Young Scene Challenge part III, Národní galerie Praha, Praha 2019.

HRAna, Galerie OFF/Format, Brno 2017.

MARTIN JANECKÝ (*1980) FRANTIŠEK SKÁLA (*1950)

KOZIMA, 2024

sklo, výška 35 cm

280 000 Kč ~ € 11 200

VYSTAVENO

Práce z jiného světa, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2024.

LITERATURA

František Skála, Martin Janecký, Práce z jiného světa, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2024, obrazová příloha.

Argišt Alaverdyan, nedávný absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, vstupuje do média malby jako do přehodnoceného a nově nastaveného procesu, který reflektuje technologické proměny funkční a funkcionální vizuality. Vnímá obraz jako proměnlivé systémové pole, které v sobě nese a odráží komunikační principy. Ty stojí za abstraktním tvaroslovím, jehož východisko lze hledat v počítačové grafice, a to v celé škále programování – od nejjednodušších forem 2D grafiky po složitě komponované soustavy scénářů přeložených do 3D virtuálních digitálních forem. Autor je na jedné straně fascinován samotným designováním prostorů a ploch, které se v předsazené rovině nehmotných dat programují pro různé účely, na straně druhé ho nenechávají v klidu principy, které se za celým tímto úsilím důmyslně skrývají.

• Z textu Petra Vaňouse

Skleněná plastika Kozima je jedinečným uměleckým dílem autorů

Františka Skály a Martina Janeckého. Vznikla jako součást cyklu

Práce z jiného světa pro Galerii U Betlémské kaple v Praze. Soubor čítající přibližně dvacet skleněných plastik byl poprvé vystaven v roce 2024 a jak uvádí katalog výstavy:

„Soubor skleněných objektů výtvarníka Františka Skály a skláře Martina Janeckého – PRÁCE Z JINÉHO SVĚTA – je dialogem dvou výrazných osobností současného umění. Jedinečnou rozpravou o vzájemném respektu, radosti, nadsázce, křehkosti, pomíjivé věčnosti a věčné pomíjivosti, síle imaginace, o světě (sklářského řemesla).“ Karolína Truhlářová, Práce z jiného světa, 2024

96

VLADIMÍR KOKOLIA (*1956) DEŠTNÍK, 80./90. LÉTA

tuš, ruční papír, rám, sklo, 41,5 × 58,5 cm

25 000 Kč ~ € 1 000

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

97

JIŘÍ PETRBOK (*1962) ANDĚLÍČEK, 2002

kombinovaná technika, kapa deska, rám, sklo, 19 × 22 cm sign. na rubu Petrbok 2002

19 000 Kč ~ € 760

98

KRIŠTOF KINTERA (*1973) KEEP DREAMS, 2001

sprej, papír, rám, sklo, 66 × 94 cm sign. na rubu Krištof Kintera 2001

23 000 Kč ~ € 920

99

KRIŠTOF KINTERA (*1973) WEIGHTLESS, 2001

sprej, papír, rám, sklo, 66 × 94 cm sign. na rubu Krištof Kintera 2001

23 000 Kč ~ € 920

100

PETR PÍSAŘÍK (*1968)

BEZ NÁZVU, KOLEM ROKU 2009

kombinovaná technika, plátno, 200 × 240 cm sign. na rubu PISI

90 000 Kč ~ € 3 600

101 VLADIMÍR KOKOLIA (*1956) BEZ NÁZVU, 1986

linoryt 25/29, papír, pasparta, rám, sklo, 41,5 × 60 cm sign. Kokolia 86

12 000 Kč ~ € 480

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

102

PŘEMYSL PROCHÁZKA (*1991) NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR, 2018

kombinovaná technika, plátno fixované na sololitu, 76 × 94 cm sign. na rubu „NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR“ NAPNUL, NAŠEPSOVAL, VYNALEZL A NAMALOVAL PŘEMYSL PROCHÁZKA

8 000 Kč ~ € 320

Sdílnost obrazů Přemysla Procházky popírá častou tezi o nesrozumitelnosti současného umění. Se svými diváky komunikují lehce, aniž by přitom přišly o svou intelektuálně nosnou pointu. Postupy své práce ztotožňuje Procházka s metodou materiálové přesnosti. „Jestliže maluji betonovou zeď, použiji k tomu beton, vypořádávám-li se s malbou domu, bude to cihlový pigment,“ zmiňuje se ve svém textu k výstavě v Hunt Kastner Gallery v Praze. Potíže nastávají s oblohou. Jeho snaha přiblížit se zcela k realitě je tak spíše v kontextu utopické hry, spočívající v pokoušení hranic samotného média obrazu. Do českého prostředí tento autor vnáší něco, co bychom mohli přiblížit pojmem „expanded painting“, a naplňuje ho často velmi překvapujícím obsahem. Procházkovy obrazy se pohybují v rozšířeném poli významů a materiálových řešení, vstupují do prostoru, kladou si paradoxní, ovšem zásadní otázku po tom, co je uvnitř obrazu a zůstává neviditelné, nebo vytvářejí nový druh narace tím, že relativizují vztah mezi přední a zadní stranou plátna. Proces tvorby obrazu je přitom často stejně stěžejní jako jeho finální výsledek.

• Text k výstavě To bych zvládl taky, Galerie města Blanska 2019, kurátorky Jana Písaříková a Ivana Hrončeková

VLADIMÍR SKREPL (*1955)

PORTRÉT V + D, 2016

akryl, plátno, 100 × 150 cm

sign. na rubu V. Skrepl, V + D, 2016

48 000 Kč ~ € 1 920

103

NATALIE PERKOF (*1979) Z CYKLU DROPS, 2014

akryl, duvilax, papír, rám, sklo, 27,5 × 37,5 cm sign. NATALIE PERKOF 2014

5 000 Kč ~ € 200

MARTINA VALCHÁŘOVÁ (*1995) FREE–DÓM (OBJEKT BORY), Z CYKLU VĚZNICE, 2022

vosk, olej, plátno, 180 × 150 cm sign. VALCHÁŘOVÁ 2022

80 000 Kč ~ € 3 200

MILAN SALÁK (*1973) MIMOCHODEM, 2004

kombinovaná technika, plátno, 20,5 × 20,5 cm sign. na rubu SALÁK 04, “MIMOCHODEM”

2 500 Kč ~ € 100

Martina Valchářová je absolventkou brněnské FaVU ateliéru Luďka Ratjouského, tematicky vychází z osobních prožitků v rámci subkultury freetekna. Autentické výjevy realizované na plátna poukazují na stinné stránky, sociální předsudky, negativní aspekty, nebo také na čistou dokumentaci viděného. V rámci několika cyklů pracuje s netradičním materiálem – voskem, který je dominantním stavebním prvkem monumentálních pláten, tak jako u nabízeného díla FREE–DÓM z cyklu Věznice.

107 JAN HERES (*1992) BATTLE IN LOVE, 2022

akryl, plátno, 220 × 140 cm sign. na rubu Jan Heres, „Battle in Love“ 2022

50 000 Kč ~ € 2 000

108

JARMILA MITRÍKOVÁ (*1986) DÁVID DEMJANOVIČ (*1985) KULTOVÁ MASKA, 2019

glazovaná keramika, výška 32 cm

60 000 Kč ~ € 2 400

VYSTAVENO

Než se vzbudí kohouti, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2021.

FILIP DVOŘÁK

V jádru Dvořákovy práce pro mne vždy byla výpověď: „Myslím to vážně.“ Ačkoliv může znít banálně, problematická je vůbec její možnost v oblasti tak zásadně pokrytecké, jako je současné umění. To nicméně neznamená, že by pozice Filipa Dvořáka byla naivní. Ale není ani pozicí, která by se proti uměleckému poli vymezovala zaujetím nějakého opozičně retrográdního postoje, který se snaží vrátit před nějaké období. Dvořák spíše opatrně balancuje postoj, jak hovořit o závažnosti bez antikvářství i bez ironie a to současnými prostředky a postupy. Jakým způsobem navázat na klasickou tradici, ale z dnešního bodu.

Typicky tak propojuje tvarosloví velkých duchovních epoch s dnešními materiály a postupy a zároveň jej rozšiřuje o současné formální asociace. A dělá tak se specifickou poctivostí.

Celkové provedení si s tvary a jejich významy nepohrává svévolně, s tou kompozičně formální lehkostí, která vystavuje poučenost a zároveň nezainteresovanost, cynismus typický pro věčný kolotoč, ve kterém se nízké stává vysokým, a naopak. Přestože je celá řada materiálů laciných, jaksi provizorních, kulisových, nečetl bych jejich volbu jako snahu sdělení relativizovat, spíše jako samozřejmý postoj mladého umělce, kterým Dvořák je a který pracuje s dnešními prostředky. Lacinosti materiálů naopak ušlechtilými tvary jakoby pomáhá. Zachází s nimi ostatně ve výrazu velmi podobně jako s materiály tradičními. Snad by se dalo hovořit až o jakési esenciálnosti, kdy formy vystupují a působí až duchovně.

Celkově také vždy cítíme vážnost, která je zakotvena v řemeslnosti, ve snaze o detail, v pečlivé kompoziční vyváženosti. Ta se někdy může zdát až poněkud zemitou, a to nejen díky zálibě v krajinách, stejně jako vždy jaksi horizontálně vertikálních kompozicích, ale obecně v tom, že jsou díla jakoby vystavěná od základů. To ale opět zabraňuje onomu floutkovství, falešné eleganci a svévoli. Jeho díla nikdy nejsou gesticky suverénní, ale vždy spíše opatrně vyvážená. Dvořák nestaví na redukci, na skrývání a ořezávaní až na hranici čitelnosti, které vytváří umělecké napětí, ale naopak na určité štědrosti, až architektonické práci s materiálem, vybudování formy, která je spíše typologická než stylistická, spíše ideální než autorská.

Dvořákova práce je vlastně určitým klasicismem, a to samozřejmě v dobrém slova smyslu. Na historickou linii spíše navazuje, než aby ji převracel, mísil a kolážoval. Důležitá je v jeho postoji i určitá intimní duchovnost, která nevychází z úzkosti extrémní subjektivity, ze zoufalství relativizace a samoty, ale stojí jaksi sebevědomě nohama na zemi. Zároveň možná až překvapivě uniká možnému ironickému nebo parodizujícímu čtení, i když se nebojí emotivně a asociativně nesmírně zatížené symboliky. Právě v tom je asi její největší síla.

Přestože baroko a manýrismus dnes vnímáme jako období, ve kterém se formy emancipovaly od svých významů, ve kterém se jejich spojení začala dynamizovat, jedná se zároveň nepochybně o dobu, kdy hrálo umění zásadní duchovní roli. I v tomto směru by se tak práce Filipa Dvořáka, hlavně jeho odvaha dotahovat kompozice někdy snad až do určité očekávatelnosti, dala číst s odkazem k harmonii, s odkazem na umění, které nestojí na představě neustálých stylotvorných revolucí, ale spíše na ideálním propojení významu a formy, která tuto harmonii zprostředkovává. S tím opět souvisí i ona v současném umění tolik neobvyklá upřímnost a přímost.

• Michal Novotný

109

FILIP DVOŘÁK (*1990) UNTITLED 12, Z CYKLU EX LIBRIS, 2024

dřevo, kombinovaná technika, plátno, 48 × 36 cm sign. FD 2024

28 000 Kč ~ € 1 120

FILIP DVOŘÁK (*1990) BEZ NÁZVU (WARHORSE), Z CYKLU

STORIES WRITTEN AND TOLD, 2024

dřevo, akryl, plátno, 85 × 70 cm sign. FD 2024

35 000 Kč ~ € 1 400

ZUZANA SVATIK (*1993) PERSONAL HEROES, 2021

ZUZANA SVATIK

glazovaná keramika, výška 85 cm

30 000 Kč ~ € 1 200

VYSTAVENO I Love Disco, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2023. 111

LADISLAV NOVÁK (1925–1999)

ALE ANO, I JÁ JSEM NÁMĚSÍČNÍK, 1995

froasáž, papír, rám, sklo, 59 × 41,5 cm sign. autorskou značkou, na rubu „Ale ano, i já jsem náměsíčník“ 1995

22 000 Kč ~ € 480

LADISLAV NOVÁK (1925–1999)

LES CONTINUATEURS (POKRAČOVATELÉ), 1992

froasáž, ruční papír, rám, sklo, 41 × 29 cm sign. autorskou značkou, SF 8, 92

12 000 Kč ~ € 480

JAN KNAP (*1949) KOUPEL, 1994

rudka, uhel, ruční papír, pasparta, rám, sklo, 63 × 47,5 cm sign. Jan Knap 94

50 000 Kč ~ € 2 000

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

115

VLADIMÍR KOKOLIA (*1956) NA BIDÝLKU, 1987

leporelo, tuš, papír, 3× oboustranný formát 42 × 30 cm sign. VLADIMÍR KOKOLIA, SRPEN–ZÁŘÍ 1987

5 000 Kč ~ € 200

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

116

PETRA ORIEŠKOVÁ (1941–2022) BEZ NÁZVU (ODCHÁZENÍ), 1990

kombinovaná technika, papír, 49 × 70 cm sign. Petra Oriešková 1990, dedikace, na rubu PETRA ORIEŠKOVÁ

8 000 Kč ~ € 320

117

ALEŠ LAMR (1943–2024)

ZTRACENÁ DUHA, 1985

tuš, akvarel, ruční papír, 58 × 41 cm sign. LAMR 85 “Ztracená duha”

8 000 Kč ~ € 320

Aleš Lamr patřil v rámci české umělecké scény mezi výrazné osobnosti s nezaměnitelným koloristickým stylem a charakteristickým typem plošné kresby. Od počátku sedmdesátých let charakterizuje Lamrův výtvarný styl volná obrysová kresba předmětů a figur a plochy vyplněné pestrými, ale harmonicky změkčenými tóny akrylových barev, které vytvářejí dynamickou tvarovou mozaiku. Jeho díla ze sedmdesátých let lze řadit k tzv. nové vlně a české grotesce. Proud nové figurace se u nás začíná objevovat v polovině šedesátých let a během normalizace pokračoval až do let osmdesátých. Mezi další představitele patřili například Jiří Sopko, Zbyšek Sion, Jiří Načeradský nebo Karel Nepraš.

118

ALEŠ LAMR (1943–2024)

KEČUP V TĚLE, 1984

tuš, akvarel, ruční papír, 41 × 58 cm sign. LAMR 84 “Kečup v těle”

8 000 Kč ~ € 320

ZBYŠEK SION

Zbyšek Sion se v tomto díle opět zabývá vztahy mezi figurami a prostředím, ale celkové vyznění je jiné než u druhé kresby, kterou zde představujeme. Barevnost i kompozice díla odkazují více k hravému a imaginativnímu směru autorovy tvorby, včetně určitých ironických a odlehčujících tendencí.

Tvarové prostupování a prorůstání prostředí a postav zde tak díky pestřejšímu koloritu a světelné náladě evokuje spíše nový počátek, zrození forem z původního protoplazmatického stavu. Autor ve svém výtvarném stylu podtrhuje procesuálnost tvorby, podstatné jsou pro něj i emoce a příběh v obrazovém médiu. Jakési rostlino-figury se vyskytují také v dalších dílech Zbyška Siona, v nichž se věnuje třeba motivům skleníků, zahrad apod. a které jsou rovněž obydleny těmito rostlinnými a živočišnými „hybridy“.

Sionovo zakotvení v postupech „informální“ abstrakce se však stále nějakým způsobem odráží též v jeho práci s groteskní/monstrózní figurou. Klasický tvar byl jednou provždy narušen a zpochybněn (podobně jako jiné tradiční podoby řádu a organizace – například i ve společenském či ideovém ohledu). Je tedy třeba hledat nové cesty k reprezentaci a významu postavy v uměleckém díle. Zbyšek Sion jako jednu z možných cest vidí právě nové zapojení tvarových metafor vegetace do figurativního znázorňování a tímto velmi netradičním způsobem zhodnocuje dříve poněkud málo sledovanou či doceňovanou výtvarnou problematiku.

• Václav Hájek

ZBYŠEK SION (*1938) MILENCI, 1982

akvarel, ruční papír, pasparta, rám, sklo, 45,5 × 29,5 cm sign. SION 82

38 000 Kč ~ € 1 520

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

ZBYŠEK SION

Zbyšek Sion se v osmdesátých letech hojně zabýval motivem napůl monstrózní, a napůl karikované figury. Uplatňují se zde témata rozkladu figury, deformace, která mohou souviset s dobovým společenským pocitem (období „normalizace“). Zároveň jde o prostupování tvaru s prostředím, o jejich neklasické proplétání, na rozdíl od tradičního rozlišování a přesného rozhraničování předmětu a prostředí (jak o něm píše například Pierre Francastel ve své knize Figura a místo, kde vychází i z předpokladů „tvarové psychologie“).

Sion se dříve, v šedesátých letech, výrazně prosadil v rámci nových tendencí abstraktního umění, především v oblasti informelu. I v něm se projevoval zásadní příklon k rozkladu tvaru, k narušení tradičnějších představ o kompaktnosti a jasné identifikaci formy v obraze. Informel reagoval zčásti na společenský a ideový rozklad v období druhé světové války, ale hlavně vytvořil zcela unikátní a inovativní výtvarné postupy. Pozdější návrat k figurativnosti je vlastně u Siona do jisté míry zdánlivý, i tady se autor věnuje narušování odstupu mezi tvarem a prostředím, blízkostí a dálkou, nechává je prolínat někdy více konfrontačním, a jindy smířlivějším způsobem.

Lavírovaná kresba běžící figury z roku 1981 je vytvořena v omezené barevné škále hnědí a šedí a evokuje spíše onen „konfrontační“ odstín Sionovy tvorby. Figura se tříští a fragmentarizuje, sugeruje určité podvázání možností pohybu a pozitivní změny v dané epoše „zastaveného času“. Barevnost zde má zemitý, hmotný charakter, díky němuž se prostředí a postava setkávají jako dvě příbuzné varianty matérie, z níž se nové formy rodí a jiné se do ní nazpět propadají.

• Václav Hájek

ZBYŠEK SION (*1938) BĚH, 1981

kvaš, akvarel, papír, pasparta, rám, sklo, 45 × 31 cm sign. Sion 81

38 000 Kč ~ € 1 520

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

JIŘÍ NAČERADSKÝ

Jiří Načeradský na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století absolvoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Vlastimila Rady. Jako pedagog působil od devadesátých let jak na AVU v Praze, tak na brněnské FaVU. Od počátků tvorby byla jeho doménou rozměrná figurální malba, a to navzdory aktuálním trendům. V šedesátých letech se tímto způsobem vymezoval vůči převládajícímu informelu nebo geometrické abstrakci, až od let sedmdesátých jeho tvorba souzněla s tehdy více oblíbenou novou figurací. Nepatřil však k oficiálně uznávaným autorům. Kompozice svých děl od počátku přebíral z fotografií publikovaných v tisku, a protože se chtěl vyhnout politické tematice, zpracovával reportážní snímky ze sportovního prostředí. To je také důvod, proč jsou jeho figury často v pohybu a na plátně se nacházejí četné nápisy. Kromě sportu se v jeho díle od konce šedesátých let objevovaly ženské postavy, mnohdy vulgární, deformované a expresivně podané. Ve figuraci malíř pokračoval až do své smrti, v letech devadesátých pak přidával stále více stylizovaných geometrických tvarů. Jeho dílo patří mezi ikonické projevy československé malby druhé poloviny dvacátého století.

Na počátku sedmdesátých let Načeradský udělal krátkou odbočku. Ženské figury a sportovce vystřídaly nejrůznější formy geometrizujících strojů podané se stejnou expresivitou malby, jakou předváděl ve svých dřívějších dílech. Základ těchto obrazů je vždy realistický, autor se však snaží různými způsoby potlačit reálnost zobrazeného redukcí na základní linie malované rozmáchlým gestem a otočením obrazu o 90°, které rázem ještě více potírá reálnost zobrazení. Dokladem je i olej na sololitu s názvem Černý stroj z roku 1971, na němž je původní objekt zájmu – motocykl – redukován na základní elementy, které se pootočením obrazu ještě více osamostatňují a daleko více působí na diváka nikoli jako součást celku (motorky), ale jako samostatné geometrické tvary. Důležitým aspektem, který Načeradský zdůrazňuje i názvem díla, je převládající barevnost obrazu. Vedle Černého stroje tak v jeho díle figurují i obrazy jako například Žluté stroje, Bílý stroj, Biostroje nebo pouhý Stroj, všechny pocházející z téhož období.

• Martin Vaněk

JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014) ČERNÝ STROJ, 1971

olej, sololit, blindrám, 120 × 110 cm sign. Načeradský 71, na rubu Načeradský 1971 “ČERNÝ STROJ”

300 000 Kč ~ € 12 000

LITERATURA

Katalog výstavy: Jiří Načeradský: Obrazy z let 1958–74, Galerie hlavního města Prahy, Praha 1990, soupis vystavených děl.

VYSTAVENO

Jiří Načeradský, Obrazy z let 1958–1974, Staroměstská radnice, GHMP, Praha 1990.

IVAN OUHEL (1945–2021)

KOPEC, 1982

tužka, akvarel, kvaš, papír, 56 × 45 cm sign. Ouhel Ivan, KOPEC 82

12 000 Kč ~ € 480

123

JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014)

COBRA COMICS, 1963

tempera, papír, 36,5 × 29,5 cm sign. Načeradský 63

8 000 Kč ~ € 320

124

JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014)

DIALOG, 1964

tempera, papír, 29,5 × 42 cm sign. Načeradský 64

10 000 Kč ~ € 400

125

IVAN OUHEL (1945–2021) KRAJINA, 1970

barevné tuše, ruční papír, 61 × 42 cm sign. I. Ouhel 25. VII. 70

7 000 Kč ~ € 280

126

IVAN OUHEL (1945–2021) POSLECH KONCERTU JANA KAPRA, 1970

tuš, ruční papír, 56 × 41 cm sign. OUHEL IVAN 1970, na rubu popis díla

7 000 Kč ~ € 280

FRANTIŠEK GROSS

Tvorba Františka Grosse v období druhé světové války a těsně po ní má velmi specifický obsahový i formový charakter. Umělec se ve svých dílech z daného období často zabývá prolínáním mezi figurálními elementy, jakýmisi relikty lidských bytostí poznamenaných událostmi krizové doby, a strojovými prvky. Organické části těl se prorůstají s mechaničností konstrukcí, které symbolizují nelidské či mimolidské aspekty epochy. Tato tematika byla obecněji vlastní tvůrcům ze Skupiny 42, jejímž byl Gross výrazným členem vedle Jana Smetany, Kamila Lhotáka, Ladislava Zívra a dalších.

Grossova malba Figury z roku 1947 zahrnuje jak toto znepokojivé prostupování organických a strojových prvků, tak ji lze ovšem vnímat jako svébytnou variantu určitých tendencí z oblasti geometrizující abstrakce. Autor zde využívá poměrně temnou škálu barev, jejichž plochy jsou vymezeny výraznými obrysovými liniemi a tahy. Ačkoliv je zde konstruktivní pojetí velmi výrazné, nelze říct, že by se jednalo o zcela přesné geometrické vzorce, ale svoji roli hraje i dílčí nepravidelnost, jakýsi spodní proud spontaneity v malířském zpracování.

Obdobná prolínání mechanických a organických prvků nacházíme třeba v dílech Grossova souputníka ze Skupiny 42, sochaře Ladislava Zívra (který stejně jako Gross pocházel z Nové Paky, kde se oba narodili v roce 1909 a v náhledech na uměleckou tvorbu k sobě měli každý ve svém oboru poměrně blízko). Jejich tvorba reflektuje společenské, technické a myšlenkové posuny a dramata dvacátého století. Na Grossově malbě Figury vnímáme téma jakéhosi ustrnutí, zastavení času; zdá se, že se tělo-strojek porouchal, není již zřejmá jeho funkce. Tímto rozvažováním nad funkcemi a obsahy životního proudu se Gross i další zmiňovaní autoři výrazně přibližují i dobově značně aktuálním trendům v existencialistické filozofii a literatuře.

• Václav Hájek

FRANTIŠEK GROSS (1909–1985)

FIGURA, 1947

olej, sololit, rám 85 × 65 cm sign. na rubu F. GROSS 47, výstavní razítka, papírový štítek Umělecké besedy z roku 1947

800 000 Kč ~ € 32 000

VYSTAVENO

František Gross, Galerie Moderna, Praha 2022. Členská výstava Umělecké besedy, Studijní ústav, Zlín 1947.

VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986)

BEZ NÁZVU, 1965

tuš, papír, 29,5 × 42 cm sign. VJ 65, na rubu pozůstalostní razítko č. 119, podpis Věry Janouškové

8 000 Kč ~ € 320 129

VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986)

BEZ NÁZVU, 80. LÉTA

tuš, papír, 33 × 45 cm na rubu razítko pozůstalosti č. 313, sign. V. Janoušková

8 000 Kč ~ € 320

130

VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986)

OBJEKT V KRAJINĚ, 1964

tuš, akvarel, papír, 33 × 45 cm sign. na rubu VJ 64, na rubu pozůstalostní razítko č. 122, podpis Věry Janouškové

8 000 Kč ~ € 320

131

VĚRA JANOUŠKOVÁ (1922–2010)

HLAVA, 1979

asambláž, koláž, tuš, papír, rám, sklo, 33 × 24 cm

sign. V. J. 1979

18 000 Kč ~ € 720

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

132

JIŘÍ KOLÁŘ (1914–2002)

BEZ NÁZVU, 1996

koláž, papír, pasparta, rám, sklo, 25,5 × 21,5 cm

sign. JK 96, na rubu Jiří Kolář 96

7 000 Kč ~ € 280

VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986) BEZ NÁZVU, 1981

fix, papír, pasparta, rám, sklo, 15 × 10 cm sign. VJ 81

3 500 Kč ~ € 140

134

EDUARD OVČÁČEK (1933–2022)

FIGURA, 1960

monotyp, papír, rám, sklo, 45 × 31 cm sign. E. Ovčáček 1960

8 000 Kč ~ € 320

135

VĚRA JANOUŠKOVÁ (1922–2010) FIGURA, NEDATOVÁNO

bronz, výška 44,5 cm rytá sign. V. JANOUŠKOVÁ

90 000 Kč ~ € 3 600

PROVENIENCE

Významná sbírka moderního umění, získáno od autorky. 133

JAN HENDRYCH

Jan Hendrych patří k umělecké generaci, která svůj výtvarný názor formovala v tíživém klimatu propagandistických padesátých let a velkou část svého života tvořila v nehostinných dobách normalizace a komunistického režimu. Není divu, že tito umělci hledali pevné body v meziválečné avantgardě a navazovali zpřetrhané souvislosti nejen s myšlenkami zakladatelů moderny, ale i s odkazy více než tisícileté evropské kultury.

Zájem o figuru a navození nového vztahu skutečnosti a člověka, který se v evropském kontextu označuje jako Nová figurace, byl Janu Hendrychovi přirozeně blízký a svojí tvorbou se do tohoto proudu také řadí. Ovšem samotná lidská figura či hlava nebyla a není hlavním cílem Hendrychova sochařského sdělení. Umělec ji vnímá jako prostředníka pro vyjádření životní situace člověka a stavu jeho mysli v konkrétním okamžiku. Je pro něj symbolem lidské mytologie, přičemž všedním úkonům z každodenního života dodává závažnost a hluboké soustředění.

Hendrychovo sochařství se od počátků ubírá dvěma cestami, které se v mnoha bodech setkávají. První je utvářena figurou vyrůstající z čistě modernistické tradice, druhá se vine cestou dadaistického a groteskního jazyka. Převažujícím materiálem je sádra a důležitým výrazovým prostředkem textilní struktura vytvořená odlitím molitanu či vlnité lepenky. Výjimkou není ani využití konkrétních předmětů z běžného života, zdůrazňujících jednak emotivnost, a také jadrnost výrazu. Vedle sádrových soch ovšem vznikaly i práce uplatňující zcela odlišné materiály, a to zejména ve vazbě na umělcovu účast na sympoziích. Tematickou linii Hendrychova díla utvářejí lidské figury a hlavy, které vznikají od šedesátých let podnes. V určitých obdobích se však vynořují i další motivické okruhy. Důležitý je motiv prázdného pohozeného kabátu nebo tematický okruh Tajemníků, vznikajících jako odpověď na normalizační represi. Výrazný je taktéž soubor figur na mostě, k nimž umělec dospěl v osmdesátých letech jako k odkazu na barokní tradici umisťování soch sv. Jana Nepomuckého. Fakt, že Hendrychovo sochařství kotví v historickém kontextu, potvrzují i plastiky zvířat, mnohdy s konotací k výrazným sochařským epochám, např. k renesanci.

Neopomenutelnou součást Hendrychova díla představuje také medailérská a portrétní tvorba, kterou soustavně rozvíjí od dob studií. Paralelně se sochařskými pracemi vznikají kresby, vyznačující se neobvyklou lehkostí a suverenitou, v mnohém blízkou barokním skicám. Nejedná se však o detailní přípravné kresby, ale spíše o koncepční zachycení sochy v prostoru, uchopení hmoty a výrazu a vystižení celkové atmosféry místa.

Podobně jako mnoho dalších představitelů neoficiálního proudu tvořil Jan Hendrych od nástupu normalizace téměř dvacet let bez možnosti veřejné prezentace a publicity. Živil se převážně jako restaurátor barokních památek a z této zkušenosti zpětně čerpal poznatky a možnosti pro své dílo. Po sametové revoluci začal vyučovat na Akademii výtvarných umění, kde ještě donedávna aktivně pedagogicky působil a kde zastával pozici studenty oceňovaného a respektovaného pedagoga.

Jan Hendrych je mimořádnou sochařskou osobností, která se zapsala do dějin umění 20. století dílem vystavěným na modernistické tradici a výrazovém a technologickém experimentu. Je to sochařství svobodné a otevřené, v pozitivním smyslu progresivní, neobávající se přesahů do oblastí neklasického uchopení hmoty, netradičního tvaru, expresivní deformace, napětí mezi promodelovaným tvarem a elementární formou, přesahů do oblasti záměrné torzálnosti.

• Ilona Víchová

136

JAN HENDRYCH (*1936) BÝK, 1977

bronz, šířka 21 cm, hloubka 14 cm, výška 27 cm

65 000 Kč ~ € 2 600

VYSTAVENO

Prorok, strážce a divák, Etcetera Art, Praha 2024.

LITERATURA

Petr Krátký, Ilona Víchová, Jan Hendrych, Galerie Klatovy/Klenová 2022, obr. 81.

JAN HENDRYCH (*1936)

FIGURA I, NEDATOVÁNO

000

kombinovaná technika, papír, rám, sklo, 41,5 × 29,5 cm

15

Kč ~ € 600

JAN HENDRYCH (*1936) FIGURA II, NEDATOVÁNO

kombinovaná technika, papír, rám, sklo, 42 × 29,5 cm

15 000 Kč ~ € 600

EDUARD OVČÁČEK

PROPALOVANÉ

KOLÁŽE

139

EDUARD OVČÁČEK (1933–2022)

MODELKA, 1977

kombinovaná technika, propalovaná koláž, papír, plátno, 62,5 × 44 cm sign. E. Ovčáček 1977

110 000 Kč ~ € 4 400

V propalované koláži Modelka se věnuje vztahům mezi figurální formou, geometrickou prostorovou sítí a stopami lettristické, konkrétní poezie. Znaky, figura, prostorová abstrakce, kresebné médium ohně vytvářejí dohromady košatou a působivou kompozici s mnoha rozbíhajícími se významy.

Autor vytvořil vertikální kompozici rozčleněnou do několika vrstev a provázanou lineárními vektory, které naznačují pohyb pohledu mezi nimi. Figura umístěná u dolního okraje výjevu připomene například Ingresovy idealizované odalisky (které mají vlastně vnitřní abstraktní strukturu), ale také nám evokuje využívání živých těl, jejich otiskování a zapojování do akce v tvorbě Yvese Kleina.

S Kleinem má Ovčáček mimo jiné společný zájem o využívání ohně jako výtvarného prostředku, který vnáší do obrazu procesuálnost, napětí i nejistotu, sugeruje případně i pocit ohrožení apod. Písmové znaky a systémy ovšem toto napětí vyrovnávají a tlumí, vnášejí do díla dojem řádu, organizace. Tato znaková sdělení jsou nicméně tajemná, enigmatická a víceznačná, otevřená (slovy Umberta Eca by se jednalo o „otevřená díla“). Divák/čtenář se může aktivně zapojit do hry do-určování významů, příběhů a evokací.

• Václav Hájek

EDUARD OVČÁČEK (1933–2022)

HIP ART HOP, 1983

kombinovaná technika, propalovaná koláž, papír, rám, sklo, 67 × 47 cm sign. E. OVČÁČEK 83, na rubu E. Ovčáček 83 65 000 Kč ~ € 2 600

Koláž Hip art hop má vertikální kompozici, v níž se uplatňuje téma jakéhosi dvojnictví, zrcadlení. Do struktur z propalovaných písmových znaků jsou jeden nad druhým umístěny dva temně šedé, jakoby stínovité kruhové útvary. Symbolika kruhu se tradičně využívala pro výpovědi o celistvosti, dokonalosti, uzavřenosti (v mytologických a náboženských kontextech) a najdeme ji také ve slavné legendě o malíři Giottovi (v Životopisech největších umělců od renesančního autora Giorgia Vasariho). Giottova bravurní schopnost vytváření kruhu od ruky byla chápána jako důkaz jeho uměleckého mistrovství. Svým způsobem se k němu později přihlásil Rembrandt na svém Autoportrétu s kruhy, které ovšem nejsou tak dokonale přesné, a Rembrandt tak komentuje i svoji skepsi a relativizující náhled na umělecké tvoření a jeho společenskou odezvu.

Ovčáček se částečně vrací k těmto zažitým tematizacím kruhové formy, ale přesouvá ji do jiného prostředí, do napůl abstraktní a napůl básnické struktury písmových znaků, ideogramů a jejich trosek, fragmentů, stop. Kruhy zrcadlící se nad sebou mohou upomínat i na slavnou Caravaggiovu kompozici s Narcisem zrcadlícím se na hladině, což představuje opět motiv umělecké introspekce, zvažování významů tvorby a vlastní legendy atd.

• Václav Hájek

EDUARD OVČÁČEK (1933–2022)

BEZ NÁZVU (STOP), 1977

kombinovaná technika, propalovaná koláž, papír, rám, sklo, 45 × 62 cm sign. E. Ovčáček 77

75 000 Kč ~ € 3 000

V tomto díle se Ovčáček věnuje svým experimentálním výtvarným postupům, v nichž kombinuje prvky vizuální či konkrétní poezie, lettrismu a netradiční techniky propalování papíru pomocí rozžhavených kovových šablon. Stopy ohně a popela, drobné vlepené útržky a fragmenty poskytují dílu do značné míry charakter tzv. indexového neboli přirozeného znaku. Z hlediska různých sémiotických teorií je zde tedy velmi důležitý podíl tohoto „třetího“ typu značení, v němž nejde ani o využívání stereotypů, ani o napodobování vnějších vizuálních jevů. Více prostoru je tu poskytováno samo-tvorbě („autopoiesis“) přírodních procesů, náhody. Tyto procesy jsou v určitém momentu zastaveny a reaguje na ně autorský proud imaginace, který je uspořádává do výsledné kompozice.

Komentovaný artefakt má odlehčenou, světlou barevnou škálu, což v součinnosti s omezeným množstvím písmových znaků i jiných konkrétních tvarových prvků vytváří v díle dojem otevřeného, vzdušného prostoru, do něhož může obrazotvornost diváka aktivně vstupovat. Setkává se zde několik kompozičních strategií: diagonální linie působící prostorově, vertikální a horizontální rozčlenění písmových znaků, informální útvary skvrn atd. Několik drobných barevných akcentů (červená, zelená, okrová) dodává kresbě/ koláži živost a pointy, které obohacují diváckou zkušenost s tímto typem abstraktního/ básnického obrazu.

• Václav Hájek

142

INEZ TUSCHNEROVÁ (1932–2015) ODVRÁCENÝ DIALOG – DIPTYCH, 1990

lité barvy, nitě, 2× ruční papír, rám, sklo, dohromady 42 × 61,5 cm sign. Odvrácený dialog, I. Tuschnerová 1990

16 000 Kč ~ € 640

143

INEZ TUSCHNEROVÁ (1932–2015) BLÁZINEC, 80. LÉTA

tuš, kvaš, nitě, papír, 45 × 62 cm značeno BLÁZINEC

10 000 Kč ~ € 400

144

INEZ TUSCHNEROVÁ (1932–2015) POSTAVA, NEDATOVÁNO

akvarel, destruovaný papír, 59 × 42 cm sign. na rubu I. T.

5 000 Kč ~ € 200

145

INEZ TUSCHNEROVÁ (1932–2015) RUMUNSKO, 1989

lité barvy, nitě, ruční papír, 42 × 58,5 cm

sign. Rumunsko 89 I. T.

15 000 Kč ~ € 600

146

INEZ TUSCHNEROVÁ (1932–2015) BEZ NÁZVU, 1980

kombinovaná technika, papír, 33 × 45 cm sign. na rubu I. T. 80

5 000 Kč ~ € 200

MARIE BLABOLILOVÁ

Marie Blabolilová se narodila v Praze v roce 1948. Během studií na pražské AVU zažila normalizaci. Její velkou oporou v těchto letech jí byl pedagog Jiří John (1923–1972), ačkoliv jen nakrátko. Přesto zanechalo jejich setkání v její tvorbě silnou stopu. Nelehká a tísnivá doba zřejmě způsobila i to, že malířka vytvářela a vytváří na svých obrazech tichý introvertní svět bez lidí, jejich moci a prázdných gest. Svět věcí, ať už jsou to křesla, zákoutí se stolem a hrnkem nebo dveřmi, však nepostrádá lidské teplo a lidsky bezpečné prostředí ve své jednoduchosti, tiché skromnosti, pokorné existenci.

Obraz Marie Blabolilové Chodba ze sedmdesátých let 20. století je malbou, která obsahuje všechny tyto roviny. Jsou vstupem do osobního světa křehké intimity a ticha, jež je hlavním atributem tvorby této malířky. Marie Blabolilová ve své malbě uplatňuje své grafické vidění. Obraz je namalován vaječnou temperou, je typický svou tajemnou atmosférou, kterou dotváří nažloutlé osvětlení žárovky na chodbě. Dveře jsou vstupní a sousedí s dalšími dveřmi. Mlčenlivá koexistence tajemství a intimity. Tlumené odstíny barev zrcadlí odraz doby.

147

MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) ČERVENÉ ŽIDLE, 1987

akryl, plátno, lišta, 110 × 90 cm sign. MB 87

45 000 Kč ~ € 1 800

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

148

MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) CHODBA, 1978

vaječná tempera, plátno, lišta, 110 × 80 cm sign. na rubu MB 78

65 000 Kč ~ € 2 600

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

149

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

ZLATOVLÁSKA, 2005

slepotisk, ruční papír, zlaceno 17 × 15 cm

sign. Olbram Zoubek, P. F. 2006

2 500 Kč ~ € 100

150

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

TŘI KOČKY (DETAIL), 2012

slepotisk, ruční papír, zlaceno 17,5 × 15 cm

2 500 Kč ~ € 100

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora. Všechna nabízená díla Olbrama Zoubka konzultována s Nadačním fondem Kmentová Zoubek.

152

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

ŠTĚSTĚNA, 2014

slepotisk, ruční papír, zlaceno 18 × 15 cm sign. Olbram Zoubek

2 500 Kč ~ € 100

151

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

SBLÍŽENÍ, 1997

slepotisk, ruční papír, zlaceno 15,5 × 15 cm

sign. Olbram Zoubek, P. F. 99

2 500 Kč ~ € 100

153

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

LOUČENÍ S RATOLESTÍ, 2003

slepotisk, ruční papír, zlaceno 17 × 14,5 cm

sign. Olbram Zoubek P. F. 2004

2 500 Kč ~ € 100

154

OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)

SBLÍŽENÍ, 1997

slepotisk, ruční papír, zlaceno 15,5 × 15 cm sign. Olbram Zoubek

2 500 Kč ~ € 100

155 MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) POCTA CRANACHOVI II, 2003–2005

akryl, malířský váleček, sololit, lišta, 122 × 95 cm sign. na rubu MB 03–5

45 000 Kč ~ € 1 800

LITERATURA

Srov.: Martin Souček, Marie Blabolilová, Galerie Klatovy/Klenová ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Náchodě, Klatovy 2003, s. 35.

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.

MICHAL RANNÝ

Michal Ranný vystudoval pražskou akademii u profesora Františka Jiroudka, avšak skutečným počátkem jeho tvůrčí dráhy se stalo seznámení s Jiřím Johnem v roce 1967, kdy začal navštěvovat jeho večerní školu kresby aktu. Díky němu se seznámil také s Adrienou Šimotovou a Václavem Boštíkem. Velkým vzorem mu byl i Josef Šíma, se kterým se setkal v roce 1969 ve Francii. Inspirací se mu stala krajina a její archetypy jako kámen, písek, horizont, díky zahraničním cestám do Itálie a Francie i pobřeží a moře. Ranného od prvopočátku zajímala hmota, díky níž znázorňoval prostor a krajinné náměty; v sedmdesátých letech hmota ustupuje horizontálním rytmům, malířská forma se postupně blíží spíše znaku a směřuje ke geometrizujícímu pojetí krajiny. Soubor akvarelů a kvašů je typickou ukázkou projevu vynikajícího kreslíře a malíře, jehož tvorba byla velice náhle ukončena jeho předčasnou smrtí.

157

MICHAL

RANNÝ (1946–1981) KÁMEN, NEDATOVÁNO

akvarel, papír, pasparta, rám, sklo, 21,5 × 14 cm značeno raženou značkou MR

10 000 Kč ~ € 400

MICHAL RANNÝ (1946–1981) BEZ NÁZVU, 1977

akvarel, tuš, papír, pasparta, 24,5 × 18,5 cm značeno raženou značkou MR, 3. II. 77

16 000 Kč ~ € 640

158 MICHAL RANNÝ (1946–1981)

CRIKVENICA, 1969

akvarel, tuš, papír, pasparta, 34 × 35,5 cm značeno raženou značkou MR, CRIKVENICA 69

20 000 Kč ~ € 800

159

ROBERT HLINĚNSKÝ (1908–1979)

ZELENÉ ZAMYŠLENÍ I, 1976

olej, sololit, rám, 27,5 × 16,5 cm

sign. R. Hliněnský 76

18 000 Kč ~ € 720

VYSTAVENO

Zahrada Jitřenky, Etcetera Art, Praha 2024.

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

160

ROBERT HLINĚNSKÝ (1908–1979) BEZ NÁZVU, KOLEM ROKU 1976

olej, sololit, rám, 24,5 × 14,5 cm

sign. R. Hliněnský

18 000 Kč ~ € 720

VYSTAVENO

Zahrada Jitřenky, Etcetera Art, Praha 2024.

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

161

FRANTIŠEK TAVÍK ŠIMON (1877–1942) KANÁL V AMSTERODAMU, KOLEM 1905

olej, překližka, rám, 21,5 × 27 cm sign. na rubu T. F. ŠIMON

36 000 Kč ~ € 1 440

ANTONÍN MÁLEK

Antonín Málek patří do skupiny umělců, kteří v důsledku srpnové okupace odešli z domoviny a ve své práci pokračovali v emigraci. Během působení ve Švédsku a v Německu se jeho tvorba nenásilně integrovala do tamní umělecké scény a byla hojně reflektována výstavami, ohodnocena řadou cen. Málek opustil Českou republiku v roce 1968 vybaven důležitými zkušenostmi výtvarnými i intelektuálními. Kromě studií na Akademii výtvarných umění v Praze (1957–1963), jež mu umožnila vzájemnou konfrontaci i teoretický základ, sehrálo významnou roli jeho přátelství s Janem Koblasou a Mikulášem Medkem, v jehož ateliéru se umělci scházeli, i setkávání s dalšími představiteli o něco starší generace (Vladimírem Boudníkem, Josefem Istlerem, Jiřím Kolářem) a s důležitými teoretiky. Umělcům z Málkova okruhu byla blízká existenciální literatura, absurdita Samuela Becketta, moderní klasická i experimentální hudba. Podstatnou zkušenost znamenala také účast na dnes již legendárních neveřejných Konfrontacích (1960). Málkova cesta emigrace vedla nejdříve do Švédska, konkrétně do městečka Alingsås, odkud v roce 1979 pokračovala do německého Kolína nad Rýnem.

V době před emigrací stála tvorba Antonína Málka po boku hlavních představitelů expresivní malby, jež bezprostředně předcházela tzv. informelu. Zmíněná expresivní fáze je velmi důležitým vývojovým obdobím, během něhož umělci oživovali zpřetrhané souvislosti s myšlenkami zakladatelů moderního umění, zejména skupiny Osma reprezentované Emilem Fillou, Bohumilem Kubištou a později Václavem Špálou. Jazyk expresionismu, založený na stupňování výrazu, živém malířském tahu, výrazné barevnosti a tvarové zkratce, rozvíjeli Málkovi souputníci (Antonín Tomalík, Čestmír Janošek, Zbyšek Sion, Zdeněk Beran ad.) na sklonku padesátých let s intencí vzkřísit odkazy modernismu a postavit se tak proti politice poplatnému socialistickému realismu.

• Ilona Víchová

162

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021) POHLED NA PRAHU, 1958

tuš, akvarel, papír, pasparta, 22 × 30,5 cm sign. MÁLEK 58

5 000 Kč ~ € 200

163

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021) VELKOPOPOVICKÝ PIVOVAR, 1959

tuš, papír, pasparta, 16,5 × 28,5 cm sign. MÁLEK 59

3 500 Kč ~ € 140

164

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021)

PORTRÉT V BRÝLÍCH, 1979

uhel, papír, pasparta, 53 × 31 cm

sign. MÁLEK IV. 79

25 000 Kč ~ € 1 000

165

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021) VĚRA CHYTILOVÁ, 1958

tuš, papír, pasparta, 40,5 × 29,5 cm sign. A. M. 58

8 000 Kč ~ € 320

167

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021)

BUFET NA PALMOVCE, 1957

tuš, papír, pasparta, 21 × 23 cm sign. MÁLEK 57

5 000 Kč ~ € 200

166

FRANTIŠEK KALÁB (1908–1950) HRÁČI (U STOLU), 1938

hnědá tuš, papír, pasparta, rám, sklo, 32 × 23 cm sign. Kaláb 38

12 000 Kč ~ € 480

168

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021) HLAVA (KRISTUS), 1958

tuš, papír, pasparta, 25,5 × 16,5 cm sign. AM. VI 58

3 500 Kč ~ € 140

169

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021)

HLAVA I, 1973

uhel, papír, pasparta, 49,5 × 29,5 cm

sign. MÁLEK 3. 73

18 000 Kč ~ € 720

170

ANTONÍN MÁLEK (1937–2021)

HLAVA II, 1973

uhel, papír, pasparta, 41 × 22,5 cm sign. MÁLEK XI. 73

18 000 Kč ~ € 720

ZDENĚK ČERVINKA (1928–2016)

PORTRÉT TANEČNICE, NEDATOVÁNO

kombinovaná technika, papír, pasparta, rám, sklo, 30 × 21 cm sign. Červinka

7 000 Kč ~ € 280

PROVENIENCE

Významná sbírka současného umění, získáno od autora. 171

172

KAREL FRANTA (1928–2017)

MĚSÍČEK, KOLEM ROKU 2001

kombinovaná technika, papír, 15,5 × 13,5 cm sign. KAREL FRANTA

5 000 Kč ~ € 200

173 ALOIS MIKULKA (1933–2024) LÁSKA NA PRVNÍ POHLED, 1993

olej, plátno, 117 × 78,5 cm značeno 1993

150 000 Kč ~ € 6 000

Brněnský malíř, ilustrátor, scénograf a spisovatel. Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, ateliér monumentální malby u profesora Jána Želivského. Jeho malířská tvorba je stylově nezařaditelná, nikdy nezohledňovala aktuální trendy či tendence a autor sám s označením naivní umění ve spojitosti se svými díly nesouhlasil. Pro jeho malbu je typická osobitá poetika, značná míra stylizace a smysl pro humor a nadsázka.

ARCHITECTURE, FASHION, PORTRAIT, CONCEPT, COMMERCE

kiva.cz

Aparat. je grafické studio a nakladatelství založené v roce 2015. Zaměřuje se na tvorbu knih, spolupráci s umělci a kulturními institucemi. aparat-studio.com

1. REGISTRACE DRAŽITELŮ

Registrace dražitelů je možná nejdříve 1 hodinu před aukcí na místě jejího konání. Účastník dražby je povinen doložit svou totožnost pomocí občanského průkazu či cestovního pasu, zapsat se do seznamu účastníků dražby a podepsat čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby podle zákona č. 26/2000 Sb. (viz formulář „Přihláška do aukce“).

2. PÍSEMNÉ NABÍDKY

Účastník dražby může dražit i bez své osobní přítomnosti na dražbě na základě písemné plné moci, kterou zmocní dražebníka k svému zastoupení v aukci. Tato plná moc musí obsahovat čísla položek katalogu, jejich přesný popis, vyvolávací cenu a nákupní limit, za který je zmocněnec oprávněn předměty dražit (viz formulář „Plná moc“).

3. DRAŽENÍ PO TELEFONU

Účastník dražby může po dohodě s aukční síní dražit po telefonu. Plná moc musí obsahovat veškeré údaje jako při písemné nabídce kromě nákupního limitu. Žádosti o dražení po telefonu je třeba po dohodě s dražitelem zaregistrovat nejpozději 24 hodin před začátkem aukce. Pokud se v průběhu aukce nepodaří zmocněnci navázat se zmocnitelem telefonické spojení, a to bez ohledu na důvod, potom je zmocněnec oprávněn učinit u toho předmětu aukce, u kterého tato skutečnost nastala, nabídku ve výši vyvolávací ceny tohoto předmětu.

4. PRŮBĚH DRAŽBY

Předměty se draží v pořadí uvedeném v katalogu, které může licitátor z organizačních důvodů změnit. Po vyvolání předmětu mohou dražitelé činit příhozy zvednutím dražebního čísla. Dražba předmětu se koná, pokud dražitelé činí příhozy. Licitátor může podání bez odůvodnění odmítnout. Nebylo–li přes dvojí výzvu licitátora učiněno podání vyšší, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán. Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit. Vydražitelem se stává účastník dražby, kterému je dražený předmět přiklepnut, a jakékoliv spory v tomto ohledu závisí výlučně na rozhodnutí aukční síně.

5. PŘÍHOZY

Příhozy určuje licitátor tímto způsobem:

Nejnižší podání a další Min. výše podání v rozmezí Kč příhozu v Kč

100 — 5 000 Kč

5 000 — 10 000 Kč

100 Kč

500 Kč 10 000 — 50 000 Kč 1 000 Kč

50 000 — 100 000 Kč 5 000 Kč

100 000 — 500 000 Kč 10 000 Kč od 500 000 a výše 50 000 Kč

O pořadí a výši příhozů rozhoduje licitátor.

6. AUKČNÍ POPLATEK

Vydražiteli je účtován k vydražené (příklepové) ceně do výše 1 000 000 Kč aukční poplatek ve výši 24 %, k vydražené ceně od 1 000 001 do 10 000 000 Kč aukční poplatek ve výši 20 %, a k vydražené ceně nad 10 000 001 aukční poplatek ve výši 18 %.

7. ZPŮSOB ÚHRADY

Vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením (včetně aukčního poplatku) v hotovosti či bankovním převodem během nebo po dokončení aukce, nejpozději však do 10 kalendářních dnů ode dne konání dražby.

8. NABYTÍ VLASTNICTVÍ A VYZVEDNUTÍ

VYDRAŽENÝCH PŘEDMĚTŮ

Vydražené předměty budou dražebníkem vydražiteli předány po zaplacení celé ceny dosažené vydražením (včetně aukčního poplatku) na základě potvrzení o zaplacení v místě konání aukce (pouze v den konání aukce) nebo v Etcetera Art (v následujících dnech) nebo po telefonické domluvě i jinde.

9. AUKČNÍ ŘÁD

Tato pravidla aukce jsou pouze informativní. Závazné podmínky aukčního prodeje jsou upraveny v aukčním řádu. Ceny uvedené v eurech jsou zaokrouhlené částky, které odpovídají minimální nabídce na koupi předmětu aukce a slouží pouze pro orientaci.

(The prices given in EUROS are rounded figures that correspond to the minimum bid for the purchase of the auction item and are for information only.)

10. ONLINE DRAŽBA LIVEBID.CZ

Účast v aukci bude možná i online prostřednictvím portálu LiveBid.cz, a to od momentu zveřejnění aukce na tomto portálu. Po registraci v aukci bude možné limitování, které bude ukončeno hodinu před aukcí. Poté bude probíhat živá dražba na www.LiveBid.cz, kde můžete celý průběh sledovat, ale i zaregistrovaní dražitelé mohou na vybrané položky aktivně přihazovat. Registrace online dražitelů jsou přijímány nejpozději hodinu před začátkem živé aukce (17:30 hod.).

11. BENEFIČNÍ AUKCE

U položek číslo 1–18, které jsou draženy v rámci charitativní dražby ve prospěch dětského hospice Dům pro Julii, z. ú., se aukční poplatek pro Etcetera Auctions s. r. o. neplatí. Vydražitel hradí cenu položky, která je shodná s kladívkovou cenou.

© ETCETERA AUCTIONS, S. R. O., 2025

© PAVLA KOSAŘ, MIROSLAV JIŘELE, TOMÁŠ VRBA

TEXTY ETCETERA ART, VÁCLAV HÁJEK, MARTIN VANĚK A PŘÍSLUŠNÍ AUTOŘI JAZYKOVÁ REDAKCE A KOREKTURA KATEŘINA DANIELOVÁ

KAREL ADAMUS 28

ARGIŠT ALAVERDYAN 94

TOMÁŠ BÍM 6, 7

MARIE BLABOLILOVÁ 147, 148, 155

SVATOSLAV BÖHM 79

JINDŘICH BOŠKA 80, 81, 82

JAROSLAVA BRYCHTOVÁ 87

ROBERT BUČEK 93

ZDENĚK ČERVINKA 171

JIŘÍ DAVID 62

DÁVID DEMJANOVIČ 108

FILIP DVOŘÁK 109, 110

RUDOLF FILA 68

ALENA FOUSTKOVÁ 57, 58, 59

KAREL FRANTA 172

MICHAL GABRIEL 78

FRANTIŠEK GROSS 127

JAN HENDRYCH 136, 137, 138

JAN HERES 107

JIŘÍ HILMAR 72

ROBERT HLINĚNSKÝ 159, 160

VENDULA CHALÁNKOVÁ 1, 2, 3

DALIBOR CHATRNÝ 51, 52, 53, 54

MARTIN JANECKÝ 95

VLADIMÍR JANOUŠEK 128, 129, 130, 133

VĚRA JANOUŠKOVÁ 131, 135

JAKUB JANOVSKÝ 10

LIBOR JAROŠ 14

FRANTIŠEK KALÁB 166

KRIŠTOF KINTERA 98, 99

JAN KNAP 114

JIŘÍ HYNEK KOCMAN 46, 47, 48, 49, 50

VLADIMÍR KOKOLIA 96, 101, 115

JIŘÍ KOLÁŘ 132

VLADIMÍR KOPECKÝ 85, 86

VÁCLAV KOČÍ 16, 17, 18

INGE KOSKOVÁ 88, 89, 90

JAN KUBÍČEK 75

ZDENĚK KUČERA 73, 74, 83, 84

ALEŠ LAMR 117, 118

MILAN LASOTA 31, 32, 33, 34, 35

OTIS LAUBERT 26

STANISLAV LIBENSKÝ 87

JIŘÍ LINDOVSKÝ 91

ANTONÍN MÁLEK 162, 163, 164, 165, 167, 168, 169, 170

KAREL MALICH 70, 71

FRANTIŠEK MATOUŠEK 92

VLADIMÍR MERTA 65, 66

ALOIS MIKULKA 173

JARMILA MITRÍKOVÁ 108

DAVID MOŽNÝ 56

JIŘÍ NAČERADSKÝ 121, 123, 124

PETR NIKL 4

LADISLAV NOVÁK 112, 113

BOHUSLAVA OLEŠOVÁ 77

PETRA ORIEŠKOVÁ 116

IVAN OUHEL 122, 125, 126

EDUARD OVČÁČEK 134, 139, 140, 141

MARIAN PALLA 37, 38, 39, 40, 41

SAMUEL PAUČO 9

DITA PEPE 55

NATALIE PERKOF 104

JIŘÍ PETRBOK 97

PETR PÍSAŘÍK 100

PŘEMYSL PROCHÁZKA 102

MICHAL RANNÝ 156, 157, 158

PETER RÓNAI 36

MILAN SALÁK 105

VLADIMÍRA SEDLÁKOVÁ 76

ZBYŠEK SION 119, 120

FRANTIŠEK SKÁLA 95

VLADIMÍR SKREPL 103

SVATOPLUK SLOVENČÍK 67, 69

JAN STEKLÍK 42, 43, 44, 45

VÁCLAV STRATIL 60, 61, 63

JIŘÍ SUCHÝ 8

ZUZANA SVATIK 111

HANA SVOBODOVÁ 5

FRANTIŠEK TAVÍK ŠIMON 161

MICHAL ŠKODA 15

JINDŘICH ŠTREIT 53

INEZ TUSCHNEROVÁ 142, 143, 144, 145, 146

MARTINA VALCHÁŘOVÁ 106

JIŘÍ VALOCH 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25

DANIEL VLČEK 11, 12, 13

JAN WOJNAR 27

MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY 64

OLBRAM ZOUBEK 149, 150, 151, 152, 153, 154