Page 18

pro školy

florence 1–2/17

Emergentní ošetřovatelství

Petr Karmazín, B.Sc., MBA, oddělení Emergency, ÚVN Praha Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. LF UK

E

mergentní ošetřovatelství (angl. Emergency Nursing) je aplikovaným oborem ošetřovatelství. To však platí v takzvaném anglosaském světě (Spojené státy americké, Vel­ ká Británie, země Commonwealth apod.). Abychom to vzali pěkně od začátku, podíváme se na gene­ zi tohoto poměrně nového oboru ve Spojených státech amerických (USA). Emergentní ošetřovatelství jako samostatný obor vzniká ruku v ruce s budováním prvních poho­ tovostních oddělení, resp. pokojů (Emergency Department, Emergen­ cy Room) a vznikem oboru urgentní medicíny – Emergency Medicine (Snyder et al., 2006). První pohotovostní oddělení, resp. traumacentrum ve Spojených státech bylo otevřeno v Luisville, Kentuc­ky (University of Luisville Hos­ pital) v roce 1911. Ve stejné nemoc­ nici působil chirurg Arnold Griswold, který ve 30. letech 20. století trénoval policisty a hasiče pro poskytování první pomoci a vybavoval vozidla po­ licie a hasičů zdravotnickým materiá­ lem a pomůckami (Zinc, 2006). Avšak počátky urgentní medicíny lze dato­ vat již do napoleonských válek. Dvor­ ní lékař Napoleonovy Velké armá­ dy Dominique Jean Larrey, chirurg a inovátor, vytvořil systém létajících ambulancí, inspirujíc se tzv. létajícím dělostřelectvem. Tyto rychlé mobilní jednotky sběračů raněných ošetřo­ valy a evakuovaly raněné z bojiště na centrální místo pro chirurgické ošet­ ření. O několik století později apliko­ vala tento systém (nejen) armáda USA ve světových válkách, ve válce v Koreji a Vietnamu (Ortiz, 1998). Do­ minique Jean Larrey je proto někdy nazýván otcem urgentní medicíny.

42

60. léta – doba vzniku pohotovostních oddělení i veřejné záchranné služby Moderní historie pohotovostních oddělení začíná v USA v polovině 60. let minulého století. A jak správ­ ně uvažujete, může za to vietnam­ ská válka. Zkušenosti z bojů ve Viet­ namu, systému přednemocniční péče, transportu (často vzdušnou cestou) a efektivního prvotního ošetření na vstupu do nemocnice jasně ukázaly cestu, kterou se vydat i v civilním prostředí. Šedesátá léta tedy nejsou jen časem zaslíbeným pro nemocniční neodkladnou péči, ale v této době vzniká v USA i veřejná zdravotnic­ ká záchranná služba (Emergency Medical Service). Nutno dodat, že do té doby často zajišťovaly předne­ mocniční péči vozy pohřební služ­ by, policie apod. Se vznikem po­ hotovostních oddělení napříč USA přicházejí i nové nároky na zdra­ votnický personál (Snyder et al., 2006), lékaře i sestry. Záhy se tedy začíná formovat nový medicínský obor, který pojme akutní stavy na­ příč odbornostmi medicíny. Ještě na začátku 60. let minulého století však většina pohotovostí nefungo­ vala v nepřetržitém provozu. Nárůst počtu ošetřených pacientů v letech 1950–1960 o 300 % na pohotovost­ ním oddělení v Alexandria Hospital ve Virginii měl za následek přelo­ movou změnu v cestě za samostat­ ným oborem urgentní medicíny. Lékaři sloužící v mnohahodinových službách již nebyli schopni efek­ tivně a bezpečně poskytovat péči svým pacientům. V roce 1961 proto lékař James DeWitt Mills a jeho tři kolegové v Alexandria Hospital ve Virginii historicky poprvé zajistili nepřetržitý provoz pohotovostního oddělení. Z dnešního pohledu nám může vynález dvanáctihodinových služeb s denní a noční rotací léka­ řů připadat úsměvný, nicméně kde do této doby takovýto systém na­

jdeme? Lékaři tento systém nazvali Alexandrijský plán a postupně byl implementován dalšími pohotovost­ mi napříč Spojenými státy (Suter, 2012). V roce 1968 byla založena American College of Emergency Physicians, v níž hráli klíčovou roli lékaři z Alexandrijské nemocnice (Zink, 2006). Trvalo dalších 11 let, než v roce 1979 vznikla speciali­ zace, a tedy nový obor Emergency Medicine (v České republice ji zná­ me pod názvem urgentní medicína). Ošetřovatelská péče poskytova­ ná na pohotovostních odděleních kráčela současně s vývojem péče lékařské. Zásadními milníky v tvor­ bě nové specializace ošetřovatelství byly roky 1968 a 1970. V roce 1968 založily registrovaná sestra Anita M. Dorrová z východního pobřeží Spojených států a registrovaná se­ stra Judith C. Kelleherová z pobře­ ží západního odborné organizace s cílem kontinuálního vzdělávání sester pracujících na pohotovost­ ních odděleních. Emergency Room Nurses Organisation, kterou zalo­ žila Anita M. Dorrová, a Emergency Department Nurses Association, již založila Judith C. Kelleherová, se v roce 1970 spojily a vznikla Emergency Department Nurses Association (EDNA). První národní setkání této asociace se konalo v roce 1971 v New Yorku. V roce 1985 se orga­ nizace přejmenovala na Emergency Nurses Association a postupem času se stala autoritou, advokátem i lobbistou emergentního ošetřova­ telství. První výkonnou ředitelkou asociace byla jedna ze zakladate­ lek Anita M. Dorrová, která mimo­ chodem vymyslela a sestavila tzv. Crash Card – u nás nazývaný re­ suscitační vozík. Dnes má asociace více než 40 000 členů (Schriver et al., 2003). Pokud se dnes chcete stát v USA emergentní sestrou, musí­ te splnit dvě podmínky – musíte být registrovanou sestrou a musíte

fota: Petr Karmazín

Cílem článku je přiblížit čtenáři problematiku ošetřování pacientů s akutním postižením zdraví na úseku nemocniční neodkladné péče. V první části článku autoři popisují vznik a vývoj emergentního ošetřovatelství ve Spojených státech amerických (USA) a srovnávají současnou situaci v České republice. Ve druhé části článku autoři sdělují své zkušenosti s výukou emergentního ošetřovatelství a reflexi studentů oboru ošetřovatelství s tímto novým aplikovaným oborem ošetřovatelství.

Florence 1,2/17  

Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky