Page 1

Liberální knížka

Průvodce prací politické strany


MANUÁL Liberální knížka

Průvodce prací politické strany


Obsah Kapitola 1 Proč potřebujeme silné liberální strany

7

Kapitola 2

Co liberální strany spojuje

13

Kapitola 3

Role politických stran

23

Kapitola 4

Struktura a poslání strany

29

Kapitola 5

Členská administrativa

47

Kapitola 6 Pořádání akcí

57

Kapitola 7 Komunikace

73

Kapitola 8

87

Účast ve volbách a kampaních

Kapitola 9 Fundraising

109

Kapitola 10 Jak pracovat v příslušném parlamentu/vládě – koalice nebo opozice

115

Přílohy: Role a význam strany ELDR Liberální organizace a think-tanky v celosvětovém kontextu

129 132


Copyright 2011 ELDR Party, aisbl Veškerá práva vyhrazena. Spoluautoři: Annemie Neyts-Uyttebroeck, předsedkyně ELDR 2005–2011; Philipp Hansen, vedoucí politické sekce ELDR Bez předchozího svolení vydavatele nesmí být tato kniha ani její část reprodukována, ukládána nebo zaváděna do informačních systémů ani žádným způsobem šířena (elektronicky, mechanicky, ve fotokopiích, zvukových záznamech či jiným způsobem). S žádostmi o povolení se obracejte na adresu info@eldr.eu. Design: Trinome.be

Politická příslušnost je založena na pevné organizaci s cílem liberální politiku vytvářet, diskutovat o ní a uplatňovat ji v praxi. Úspěch je založen na vnitřních stranických strukturách, schopnosti získávat a zapojovat členy do aktivní práce a na jejich schopnostech brát se za stranické ideje. Stranická politika vyžaduje stále větší profesionalitu. Přitom je ale stále obtížnější najít dobrovolníky, kteří by vytvořili páteř jakékoli politické strany nebo neziskové organizace. Evropská liberálně-demokratická a reformní strana (ELDR) připravila tohoto průvodce aktivitami politické strany, aby jednak nastínila směr novým vedoucím osobnostem strany a zároveň byla i příručkou a zdrojem informací pro zkušené stranické pracovníky. Poskytne vám praktické náměty a tipy, např. jak založit vlastní místně příslušnou politickou stranu, jak pořádat různé akce, jak jednat s tiskem. Úspěch příručky také závisí na vaší odezvě. Upozorněte nás na případné nedostatky či nám sdělte nápady, o které byste se chtěli podělit s ostatními. Příští vydání vezmou vaše návrhy do úvahy.

4

Manuál – Liberální knížka


Poděkování Koncepce a literární styl tohoto průvodce vychází ze zkušeností a politických úspěchů mnoha liberálních stran napříč Evropou a popisuje práci a politické zkušenosti úspěšných liberálních politiků, konzultantů a odborníků v oblasti budování stran, vedení politických kampaní a komunikace. Mnoho z nich je zmíněno v poznámkách pod čarou, další uvádíme zde. Generální tajemnice ELDR Federica Sabbati, jakož i zaměstnanci ELDR Didrik de Schaetzen, Joakim Frantz, Robert Plummer a Daniel Tanahatoe laskavě pomohli tím, že poskytli komentáře a zpětnou vazbu k pracovním verzím všech částí této knihy. Cenné podněty v průběhu psaní rovněž poskytl německý liberální poradce Wulf Pabst. Také editor této příručky (původně sepsané v angličtině) Penny Hopkins, člen britských Liberálních demokratů, má nedocenitelné zásluhy na zformování směsice myšlenek a fragmentů do čitelného průvodce, napsaného srozumitelným a moderním jazykem.

Manuál – Liberální knížka 

5


PROČ POTŘEBUJEME SILNÉ LIBERÁLNÍ STRANY


1

Liberalismus je stejně tak světový názor s humanistickým výhledem,

jako způsob vedení politiky. Z obou těchto důvodů oslovuje liberalismus mnoho lidí, kteří se přitom nemusejí nutně zajímat o každodenní politiku. Mohou jí dokonce opovrhovat a dívat se na ni spatra. A upřímně řečeno: kdokoli sleduje televizní politické debaty nebo průběh volebních kampaní, má mnoho důvodů k pohrdání politikou. Hádky, osobní útoky, přehnaná sebestřednost: ta „show“ je mnohdy spíš odpuzující než přitažlivá. Ani tedy nepřekvapí, že řada občanů se nedokáže s tím, co vidí a slyší, ztotožnit. Přesto se ale stále najde dost lidí, kteří jsou skutečně otevřeni novým myšlenkám a jsou ochotni pracovat na tom, aby se nám ve světě žilo lépe. Co pro to mohou udělat? Myšlenky se formují v akademickém prostředí a tzv. „think-tancích“ a šíří se prostřednictvím médií – ať už tradičních, jako jsou noviny, televize a rozhlas, nebo moderních, jako je internet a další vymoženosti. Ale nápady a jejich šíření jsou jen první částí příběhu, a to tou nejsnazší. Těžší je uvést takové myšlenky do života. A to je okamžik, kdy ke slovu nevyhnutelně přichází politika. Například novou podobu sociálního zabezpečení lze uskutečnit pouze tehdy, pokud političtí manažeři přepracují stávající systém a představí jeho novou podobu. To je úkol pro vlády, parlamenty, krátce – pro politiky. Úspěšně ho zvládnou jedině za předpokladu, že získají politickou většinu. V demokratických režimech jsou parlamenty složeny z volených jednotlivců, členové vlád jsou pak nejčastěji vybíráni z řad volených poslanců. Pokud jsou členové vlád vybíráni jiným způsobem, mohou přesto začít pracovat až po obdržení většinového souhlasu parlamentu.

Manuál – Liberální knížka | Proč potřebujeme silné liberální strany

7


Zkrátka pokud chce politické hnutí uplatnit své názory a myšlenky, musí se účastnit voleb. A musí získat dostatečný počet zvolených zástupců v parlamentu, aby bylo schopno ovlivnit výsledky politických jednání. Možnost účastnit se úspěšně voleb je tedy důvodem, proč se liberalismus musí zformovat do politických orgánů. Musí být schopen získat dostatečný počet zvolených lidí, a to ne jednou, ale pravidelně tak, aby se stal neodmyslitelnou součástí politického prostředí, ve kterém působí. Při pohledu na evropskou politickou scénu nelze přehlédnout, že liberálové v některých národních parlamentech chybějí. Když se podíváme na liberální skupinu v Evropském parlamentu, vidíme, že tu chybějí zástupci liberálů z několika členských států. Bez příkras řečeno to znamená, že liberální strany, které působí v několika evropských členských státech, jsou příliš slabé na to, aby získaly byť jen jednoho zvoleného zástupce do svého národního parlamentu nebo do Evropského parlamentu, či dokonce do obou zároveň. To také znamená, že tyto země nemají liberální představitele v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Takový stav je velmi neutěšený, neboť v těchto zemích pak není slyšet liberální hlasy, ve veřejné debatě téměř chybějí a nejsou tedy schopny promlouvat do vývoje společnosti. Je to zvlášť odsouzeníhodné v zemích, kde se liberálům v minulých letech dařilo, ale poté ztratili politickou váhu a vliv. Liberálové jsou nicméně optimisté a situace se může zlepšit. Díky svým dlouholetým zkušenostem vím, že liberální strany nemají obecně nedostatek myšlenek nebo nadaných kandidátů. Často jim ale chybí organizační schopnosti a pevná struktura. Liberální strany mohou být přiměřeně zastoupeny v hlavním městě státu a ve větších městech, ale chybí v malých městech, obcích a vesnicích. Mohou být například nerovnoměrně zastoupeny ve volebních okresech dané země a to znamená, že se buď neúčastní ve volbách v několika z nich (čímž oslabují celkový výsle-

8

Manuál – Liberální knížka | Proč potřebujeme silné liberální strany


dek), nebo musejí začít budovat novou strukturu od základů ve chvíli, kdy už by měli vést kampaň. Žádná strana není dlouhodobě ani střednědobě udržitelná, pokud nemá dostatečně silnou strukturu na to, aby zajistila svou kontinuitu a dostatek zdrojů (lidských i dalších) pro vedení úspěšných kampaní a překonání těžkých období. To platí pro liberální strany stejně jako pro jiné politické strany aspirující na vládu ve své zemi, městě nebo vesnici, jestliže chtějí uvést své myšlenky v život. Byla jsem voleným členem svého národního parlamentu a Evropského parlamentu čtyřicet let. Uspěla jsem také ve volbách do městské rady, v níž předtím moje strana po dlouhá léta chyběla, a přispěla jsem k přerodu své strany v jednu z nejsilnějších vlámských stran v bruselském regionu. Samozřejmě bych to vše nemohla dokázat sama. Brzy jsem si uvědomila, že moje strana bude potřebovat udržitelné a aktivní pobočky ve všech volebních okrscích mého regionu, a právě toho se mi s mými přáteli a kolegy podařilo dosáhnout. Moje strana působí v zemském parlamentu od jeho založení v roce 1989 a je členem regionální vládní koalice od roku 1999. Mimochodem, tato data ukazují, že budování udržitelné stranické struktury vyžaduje čas a že úspěch je zřídkakdy okamžitý. Stála jsem rovněž v čele své strany v letech 1985 až 1989 a během těchto čtyř let jsem musela vybojovat dvoje legislativní volby, jedny komunální volby a jedny volby do Evropského parlamentu. Ve všech z nich jsme byli úspěšní. Příprava komunálních voleb mi zejména poskytla jedinečnou možnost prověřit silné a slabé stránky stranické struktury. Uvědomila jsem si, že abychom mohli zvýšit své šance v nadcházejících komunálních volbách, potřebujeme fungující stranickou strukturu v každé obci. Také jsem si uvědomila, že bychom měli usilovat o získání průměrného procenta hlasů, se kterým jsme vyhráli na celostátní úrovni, všude, v každém okrsku. Celostátní výsledek coby součet všech volebních výsledků, včetně těch

Manuál – Liberální knížka | Proč potřebujeme silné liberální strany

9


nejlepších i nejhorších, se nutně vylepší, pokud docílíte vyrovnání s celostátním průměrem ve všech okrscích. To je jeden ze způsobů, jak nastavit kvantitativní cíle. Nebo je možné usilovat o dosažení volebního prahu s přidáním bezpečnostní rezervy. Takže pokud je práh 5 %, cíl by měl být stanoven na 7 % nebo 8 %. To znamená, že ze sta voličů bude 7 nebo 8 lidí volit vás. Je to zároveň těžší i snazší, než se zdá. Musím však znovu zdůraznit, že k dosažení tohoto cíle je třeba vybudovat funkční strukturu strany, byť i velmi malou. Lidé většinou nevolí někoho, o kom v životě neslyšeli. Lidé nehlasují pro stranu, jejíž myšlenky nejsou veřejně známé, pro stranu, která se náhle vynoří několik týdnů před volbami a dožaduje se jejich hlasů. Úkolem vaší stranické struktury je pracovat tak, aby se vaše strana stala známou, aby lidé poznávali vaše potenciální kandidáty, aby se šířily vaše myšlenky. Není to vždy zábavné nebo „sexy“, ale je to velmi důležité, pokud to s prací v liberální politice myslíte vážně. Protože my, členové Evropské liberálně-demokratické a reformní strany (ELDR), vášnivě věříme v liberalismus a chceme, aby byl přítomný a silný v celé Evropě, připravili jsme pro vás tento manuál. Annemie Neyts-Uyttebroeck, předsedkyně ELDR 2005–2011, říjen 2011

10

Manuál – Liberální knížka | Proč potřebujeme silné liberální strany


CO LIBERÁLNÍ STRANY SPOJUJE


2

M

oje kariéra v mezinárodním liberálním hnutí odstartovala během mých studií před více než čtyřiceti lety, když jsem se stala stálou tajemnicí WFLRY, World Federation of Liberal and Radical Youth (Světové federace liberální a radikální mládeže). WFLRY byla mládežnická organizace federace Liberal International. Stále existuje, ale dnes pod zkratkou IFLRY, v níž „I“ zastupuje „International“ (mezinárodní). Paradoxně je dnes tato mládežnická organizace víc „světová“ (W – „world“), než byla před čtyřiceti lety. Od začátku svého působení v politice jsem se seznamovala s různými formami liberalismu. Podobnou rozmanitost forem najdeme jak u federace Liberal International, tak u strany ELDR. To je jeden z mnoha půvabů liberalismu. Ať už je to jakkoli, tato pestrost vyvolává otázky, co vlastně znamená být liberálem a co skutečně znamená být liberální stranou. Jsou to pouze slova, nebo se v tom skrývá něco hlubšího? Mohu tu otázku položit i jinak. Mají všechny liberální strany a liberálové něco společného, a pokud ano, co by to mohlo být? Samozřejmě že je něco spojuje, a právě proto liberálové z celého světa a z celé Evropy mohou spolupracovat a dávat společné odpovědi na velké výzvy dnešní doby. Knihy o liberalismu by snadno zaplnily regály několika knihoven, což napovídá něco o tom, že problém bude složitější, než jsem naznačila. Dovolte mi však, abych vyjádřila svůj pohled na věc. Kambodžský opoziční lídr Sam Rainsy to vystihl v následujícím příběhu. Jednou, když byl na Novém Zélandu na setkání s kambodžskými krajany, jeden z nich řekl: „Pane Same, Kambodža je přinejmenším stejně krásná Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje

13


jako Nový Zéland a má úžasnou, starobylou kulturu, ale Kambodžané jsou vesměs velmi chudí a mnoho si vytrpěli. Novozélanďané jsou na rozdíl od nich bohatí a netrpí násilím. Věřím, že je tomu tak proto, že jsou tu lidé svobodní a užívají svobodu jako nástroj k budování svých vlastních životů. Kambodžané nepožívají takové volnosti a svobody, a tak zůstávají chudí.“ A jak Sam Rainsy řekl, „tento kambodžský farmář dokonale pochopil, co to je liberalismus: stojí na principech volnosti a svobody lidí důstojně prosazujících své vlastní cíle.“ A přesně taková je i moje zkušenost. Znovu a znovu jsem zažívala, že liberálové z celého světa sdílejí toto přesvědčení, víru, že individuální volnost a svoboda jsou nejsilnějšími hybnými pákami rozvoje a štěstí. Jak tedy organizovat společnost, aby co nejvíce lidí, když ne všichni, uvítalo tyto možnosti? A právě to se od liberální strany očekává: vést politiku, která umožní co největšímu počtu lidí budovat lepší životy pro sebe a své spoluobčany. Liberální strany se mohou široce (a „divoce“) lišit ve způsobu, jak toho dosáhnout. Timothy Garton Ash to formuloval následovně: „Jak můžeme dosáhnout nejvyšší možné úrovně a kvality individuální svobody v souladu se svobodami druhých? Pomáhá, nebo brání ta či ona politika v pokroku na cestě směrem k cíli? To je otázka, ke které se opravdoví liberálové stále vracejí. Hlavní debata uvnitř liberální tradice za posledních sto let – mezi liberalismem pravicovějším (ekonomickým, zastávajícím volný obchod, trh, deregulaci a malé státy) a liberalismem levicovějším (sociálním, státu přátelským, posilujícím a rovnostářským) – je v

14

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje


zásadě debatou o prostředcích k dosažení tohoto sdíleného cíle, nikoli o cíli samotném.“ 1 Když uvažujeme nad těmito jednotlivými prvky v popisu dvou hlavních forem liberalismu, nemůžeme pominout otázku, zda se tyto prvky nestaly hlavními komponenty veškeré dnešní mainstreamové politiky, minimálně na Západě. A skutečně tomu tak je. To předjímá další otázku. Pokud se základní prvky liberalismu staly středním proudem a jsou vysledovatelné v různých stupních ve většině středových politických stran, jak se mají strany, které se chtějí proklamovat jako opravdu liberální, odlišit od těch ostatních? A můžeme položit ještě obtížnější otázku: pokud se liberalismus stal hlavním proudem, pokud se stal pouhým módním politickým postojem spíš než výrazným politickým hnutím, potřebujeme ještě vůbec liberální strany? Zajisté nepřekvapí, že moje odpověď je ano, stále potřebujeme liberální strany. Ale máme před sebou těžký úkol dostatečně odlišit naše strany od všech ostatních stran a přesvědčit lidi, aby pro nás hlasovali. Liberální strany jsou potřeba především k udržení životaschopnosti liberalismu. „[Jako] historické hnutí idejí a politické a sociální praxe … [spíše než jako] soubor obecných a abstraktních problémů“ 2 liberalismus ještě sehraje důležitou roli v rozvoji naší společnosti. V průběhu staletí liberalismus odrážel proměňující se zájmy a okolnosti. Na úplném začátku jako politické hnutí byl liberalismus doktrínou pro boj proti „ancien régime“ (starému režimu) 18. století. Od 19. století liberalismus odrážel ctnosti kapitalismu „laissez-faire, laissez-passer“, ačkoli tento pojem 1 Timothy Garton Ash, Why we need the Liberals in British politics – and by their proper name, The Guardian, 30. června 2010, http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2010/jun/30/ liberals-british-politics-proper-name. 2 Anthony Arblaster, Výňatky z The Rise and Decline of Western Liberalism (Oxford: Basil Blackwell, 1984), strany 55–59; 66–91. http://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/arblaster.htm

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje

15


byl později značně zneužit. Jeho nepřátelé jej prezentovali jako oslavu přežití nejzdatnějších, zatímco ve skutečnosti šlo o volání po tom, aby byly odstraněny mnohé vnitřní překážky ve volném pohybu zboží a osob. Liberálové a liberální strany vždy věnovali značnou pozornost hospodářství, neboť si brzy uvědomili, že hospodářská prosperita je zásadní pro zajištění přijatelných životních podmínek pro obyvatele. Základní zásada liberalismu byla a stále je, že by lidé měli být schopni sami sebe hmotně zajistit a užívat si plodů své práce. V čem se liberálové rozcházejí, je míra role a rozsahu účasti státu a vlády nutná k zajištění výše zmíněného. Tak zvaní pravokřídlí liberálové mohou být toho názoru, že stát a vláda mají sotva hrát nějakou roli, zatímco tak zvaní sociální liberálové jsou přesvědčeni, že stát a vláda mají povinnost stanovit pravidla hry a že lidem, kteří se o sebe nedokážou postarat, má stát pomoci. Stává se také, že liberálové a liberální strany na tyto věci časem mění názory v závislosti na změně okolností. A dodejme, že se též stává, že se zajímavý nový přístup, který je zpočátku úspěšný, časem změní v dogma či mantru a je stále uplatňován i dlouho poté, co se okolnosti zásadně změnily. Tento osud postihl například Johna Maynarda Keynese. Po první světové válce zastával názor, že veřejné deficity jsou obhajitelné, pokud jsou použity k podpoře investic, a dokonce i spotřeby, s cílem stimulovat ekonomiku a vytvořit nová pracovní místa. Postupem času to však politici a ekonomové pochopili jako licenci ke spuštění veřejných deficitů, aniž by se obtěžovali určit, zda budou vypůjčené peníze použity na financování investic, nebo na krytí denních výdajů vlády. Obdobně se vedlo Friedrichu Augustu von Hayekovi, Miltonu Friedmanovi a dalším.

16

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje


Z toho se můžeme poučit za prvé, že z dobrých myšlenek by se neměla stát dogmata, za druhé, že liberálové by měli být ostražití vůči tomu, aby se ztotožňovali s tou nebo onou ekonomickou teorií. Ekonomické teorie jsou prostředkem k dosažení cíle. Neměly by se ale samy stát cílem. Cílem liberální politické praxe by vždy měla být snaha dát co nejvíce lidem příležitost, aby řídili své životy dle vlastní volby při respektování svobody volby svých bližních. Pro liberály musí být individualita lidské bytosti, její důstojnost, jedinečnost a výjimečnost vždy na prvním místě. Má přednost před náboženstvím, společností, ekonomickými zájmy, národem, státem atd. Vzhledem k tomu, že by to mělo platit pro všechny jednotlivce, kteří tvoří společnost, nevede takový precedens k anarchii ani k přežívání jen těch nejschopnějších. To mohou zajistit pouze liberálové a liberální strany. Ostatní ideologie mohou například přijmout liberální přístup k ekonomice, ale pravděpodobně nepřijmou přednost jednotlivců a jejich individuální volby do té míry jako liberálové (nebo jak by liberálové v ideálním liberálním světě přijmout měli). Oponenti liberalismu jej často obviňují ze sobectví a lhostejnosti ke slabým a chudým. Soustřeďují se pouze na libertarianismus, odnož liberalismu, která má tendenci se domnívat, že slabí a chudí si za svůj stav mohou sami a že v žádném případě není úlohou státu a vlády projevit solidaritu a zakázat potenciálně škodlivé chování. Libertarianismus je zajímavý potud, pokud uplatňuje kritický pohled na situace, které bereme jako samozřejmost nebo na které jsme si tak zvykli, že jsme je přestali zpochybňovat. Nemůže ale sloužit jako základ pro udr-

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje

17


žitelnou politiku, především proto, že zcela opomíjí křehkost některých lidských bytostí a bezohlednost druhých. Ve skutečnosti lidé nejsou dokonalí: bloudí, chybují, nemají dost odvahy, postrádají obezřetnost atd. atd., seznam jejich slabostí a nedokonalostí je nekonečný. A to platí v různé míře pro nás všechny. A proto potřebujeme zákony a pravidla. Zákony a pravidla mají zajistit, aby všechny lidské bytosti, silné i křehké, měly přiměřenou příležitost žít své životy v důstojnosti a svobodě. Zákony a pravidla to mají zajistit, ale nic víc. Liberální strany by měly vždy pečlivě zvažovat, zda zákony a pravidla tento účel plní, a měly by oponovat zákony a pravidla, která slouží pouze partikulárním zájmům nebo rozmarům jejich tvůrce v danou chvíli. Ne vždy to liberální strany opravdu dělají. Liberální strany občas podléhají trendům, módě okamžiku: jsou zelené, když je „zelená“ aktuální výzvou, jsou multikulturní nebo naopak, když společnost jde tímto směrem nebo opačným, mohou dokonce podlehnout euroskepticismu, pokud se k němu veřejnost obrátí. Zkrátka přestávají vést, přestávají ukazovat cestu, domnívají se, že spása spočívá spíše v následování veřejnosti než v její osvětě. Nabízí se otázka, zda široká veřejnost takové papouškující strany potřebuje, zvlášť když jsou tu jiné, které ztělesňují tyto názory výrazněji. V současnosti procházíme velmi silnou finanční a hospodářskou krizí, což liberálním stranám nabízí příležitost přijít s originálními, do budoucnosti orientovanými odpověďmi a řešeními. Abychom toho dosáhli, musíme pečlivě posoudit, zda dostupné prostředky občanům slouží, nebo jestli zajišťují pouze jejich krátkodobé potřeby, nebo, a to je nejhorší, slouží pouze partikulárním zájmům té či oné části společnosti.

18

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje


Občané jsou právem rozzlobení na své banky a bankéře, kteří příliš riskovali v honbě za ziskem. Mnoho občanů si myslí, že jsou na místě sankce. Ale pokud banky skutečně zkrachují, co se stane s vklady těchto občanů? Mnozí občané jsou pobouřeni obrovskou výší nahromaděných deficitů svých vlád, ale odmítají důsledky zpřísnění rozpočtů, ať už jsou žádáni, aby platili větší daně, nebo se vzdali příspěvků či dotací. Mnoho občanů cítí víc než neochotu přijmout skutečnost, že jejich vlády poskytují pomoc jiným rozhazovačným státům, ale nebylo jim řečeno, jaké by byly důsledky případného pádu takových států. Mám pocit, že liberálové a liberální strany mají nejvyšší čas na to, aby zastavili vzájemné obviňování a začali hledat udržitelné, reálné řešení. Evropští liberálové a evropské liberální strany mají nejvyšší čas veřejně uznat, že ani jeden evropský stát nemůže nést krizi na svých bedrech sám. Mají nejvyšší čas na to, aby uznali, že potřebujeme jeden druhého a že když se sjednotíme, jsme mnohem silnější, než když půjdeme každý svou vlastní cestou. Pevně věřím, že liberálové a liberální strany mají povinnost hledat pravdu a říkat pravdu. A to může být něco úplně jiného než říkat lidem, co se domníváme, že chtějí slyšet. Měřítkem pro návrh řešení by vždy měl být fakt, zda toto řešení nabízí co největšímu možnému počtu lidí šanci na lepší, důstojnější život. Nenechme se mýlit, jde o složité hledání křehké rovnováhy, neboť zájmy různých lidí a institucí se střetávají a vzájemně si odporují. Jak bylo zmíněno výše, zájmy bank a jejich klientů se mohou lišit, přinejmenším ty krátkodobé. Stejně tak zájmy různých věkových skupin, jako například mladých lidí a penzistů nebo zaměstnaných a hledajících práci. V globálním měřítku je zřejmé, že zájmy bohatých a chudých zemí jsou diametrálně odlišné, rozhodně v aktuálních otázkách.

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje

19


Pokud výše uvedené názory na liberalismus sdílíte, musí být pro liberální strany možné najít cestu orientovanou do budoucnosti. Liberální strany jsou povinny zahájit dialog s občany a vyzvat je k návrhům řešení typu „vyhrávají všichni“, která uspokojí maximální možný počet lidí a budou udržitelná. Výchozím bodem by přitom mělo být hledání pravdy a její sdělování. Aby to však bylo možné uskutečnit, je třeba vzdát se dogmatismu. Cílem a kritériem možných řešení by tedy vždy mělo být, zda jsou přínosem pro obecné zájmy a zda přinášejí prospěch co největšímu množství lidí. Zlepší navrhovaná opatření životní příležitosti občanů? Přinesou jim větší svobodu volby? Nabízejí jim lepší rovnováhu mezi svobodou a bezpečím? Přinášejí prospěch v usilování o štěstí mnoha, nebo jen některých? Liberální strany, které se starají pouze o zájmy menšiny, nebudou nikdy silné. Volba je na Vás. Hodně štěstí. Annemie Neyts-Uyttebroeck, předsedkyně ELDR 2005–2011, říjen 2011

20

Manuál – Liberální knížka | Co liberální strany spojuje


ROLE POLITICKÝCH STRAN


3

Politické strany jsou skupiny lidí, které spolu sdílejí představy o společnosti a chtějí je uskutečnit.

Jak? Organizují sebe a své názory v politických kampaních s cílem vyhrát volby a být zvoleni do vlády. Na mnohé to působí skličujícím dojmem a vlastně je to odrazuje od účasti ve stranické politice. Považují stranickou politiku za špinavou a zkorumpovanou hru, ve které se politici starají jen o své vlastní zájmy. Pluralitní systémy jsou nicméně nezbytnou součástí dobře fungující moderní zastupitelské demokracie. Dobře fungující strany umožňují vládám a zákonodárcům smysluplným způsobem zastupovat širší společnost. Strany plní úlohu mostů mezi vládou a společností – jednak překládají požadavky společnosti do politických idejí a programů, jednak mají vládu k tomu, aby jednala ve prospěch společnosti. Politické strany by měly být založeny na hodnotách a měly by být politicky orientovány. Na rozdíl od toho jsou v některých zemích politické strany stále založeny na národnostních, oblastních nebo náboženských principech nebo jsou soustředěny kolem vůdce, rodiny nebo klanu. Politické strany v každém demokratickém systému slouží k řadě klíčových funkcí, ve kterých jsou nezastupitelné. V rozvíjejících se nebo relativně mladých demokraciích může nestálý stranický systém primárně založený především na partikulárních zájmech nebo egocentrických osobnostech bránit získání důvěry v nový politický systém. V zavedených pluralitních demokraciích jsme svědky rostoucí únavy z představitelů a výkonů politických stran, což rovněž oslabuje důvěru v systém a umožňuje populistickým a extremistickým stranám získávat hlasy.

Manuál – Liberální knížka | Role politických stran

23


KLÍČOVÉ FUNKCE POLITICKÉ STRANY V KOSTCE:

• •

rozvíjet politiku a programy s cílem nabízet politické alternativy;

vykonávat kontrolu nad vládou a sloužit jako spojovací článek mezi vládou a voliči;

• •

sjednocovat různé lidi a skupiny se společnými hodnotami a idejemi;

vyhledávat, vybírat a školit lidi do výkonných a legislativních pozic (a dalších politických postů).

bojovat a vyhrát ve volbách, aby strana dosáhla zastoupení ve vládních institucích a mohla tak uplatnit vlastní politiku;

zachytit požadavky společnosti a formovat je do podoby strategických plánů;

Politické strany plní v politickém procesu dvě základní role: účastní se vlády, nebo jsou v opozici. V zastupitelských systémech včetně městských rad je exekutiva podporována většinou parlamentem nebo radou a kontrola exekutivy je v rukou opozice. Politické strany mají nedostatky, ale žádné jiné struktury je v moderní západoevropské politice demokratického typu nemohou nahradit. V některých zemích zakládají politici „hnutí“, která se údajně od stran liší tím, že sjednocují síly, jež reprezentují společnost jako celek, a ne jen její část. „Hnutí“, která jsou nastavena na boj o moc, jsou jen strany v přestrojení. Aby nedošlo k nedorozumění, organizace občanské společnosti nejsou náhradou za politické strany. „Občanská sdružení nemohou hrát roli strany, leda by se skutečně ve stranu transformovala.“ 3 Nevládní organizace ne3 Matthias Catón, Effective Party Assistance – Stronger Parties for Better Democracy, International IDEA, Policy Paper, listopad 2007, s. 5.

24

Manuál – Liberální knížka | Role politických stran


mají tak velkou zodpovědnost vůči voličům během voleb, neočekává se od nich sestavení vlády ani určení hlavního politického směřování země. Schopnost stran efektivně plnit výše uvedené funkce je řízena regulačním prostředím, včetně externích právních předpisů týkajících se stranické soutěže v libovolné zemi, stejně jako vnitřními předpisy strany. Jak dobře je strany plní, má zejména v zemích, v nichž politické strany čelí snižování členské základny, nedostatečné organizaci a krizi důvěry veřejnosti, zásadní význam. Někteří lidé nahlížejí na politické strany negativně. Politická soutěž se někdy považuje za destabilizující prvek. V obou demokraciích – v nových (kde vládne touha po míru a stabilitě), i v těch zaběhnutých (kde je silnější touha po harmonii), je soutěž mezi politickými stranami často vnímána jako ohrožení stability. Konkurence politických stran však vůbec není špatná věc. Soutěž slouží jako „průzkumná metoda“ (Friedrich August von Hayek) nejen v rámci trhu, ale i mezi politickými stranami. Díky ní mohou být strany vstřícnější k voličům, motivuje také strany k rozvíjení nových myšlenek a oslovování nových skupin voličů. Jiní se domnívají, že politici a politické strany jsou v zásadě nebo potenciálně zkorumpované. V politice ale jde o veřejnou službu, zvýšení kvality života a rozvíjející se společnost. Politické strany a jejich protagonisté jsou lidé jako všichni ostatní, a tudíž se jim nevyhýbá slabost ani selhání. Čím jsou strany ve svém chování a jednání transparentnější a zodpovědnější, tím lépe dokážou reagovat na kritické hlasy veřejnosti. „Aby toto zvrátily [negativní vnímání], měly by politické strany najít způsob, jak soutěžit v přijatelných mezích, které nenaruší stabilitu země a důvěru občanů v samotný systém.“ 4 Řečeno slavnými slovy 4  Political Party Capacity Building Programme – Manual. Vytvořeno National Democratic Institute for International Affairs (NDI) za podpory United States Agency for International Development (USAID) pro účely všech politických stran v Namibii. Windhoek, Namibie 2004, s. 5 (napříště citováno jako: NDI, Party Capacity Building Manual).

Manuál – Liberální knížka | Role politických stran

25


Ernsta-Wolfganga Böckenförda, stát založený na pluralitní demokracii potřebuje jako předpoklad svého fungování podmínky, které sám nemůže garantovat. 5 To znamená, že pluralitní demokracie a strany samotné si musejí vybudovat takový postoj k vlastním politickým limitům a vzájemnému porozumění, který bere některé předpoklady jako samozřejmost. „Opoziční strany by měly uznat právo vládních stran vládnout a vládní strany by měly přijmout právo opozice kritizovat. Dále, všechny politické strany, vládní i opoziční, jsou povinny zastupovat zájmy občanů, kteří je volili.“ 6 Vítězové voleb by si měli zachovat skromnost a uvědomit si, že zítra mohou prohrát. Po volbách je vždy před volbami. Poražení by si stejně tak měli uvědomit, že budou mít další příležitost (na jiné úrovni státní správy nebo později v budoucnu) a že výsledek může být jiný.

5 Bývalý soudce Německého ústavního soudu Ernst Wolfgang Böckenförde řekl, že demokratický stát nemůže vymáhat předpoklady fungování svého řízení, tj. demokratický postoj a étos svých obyvatel. „Der freiheitliche, säkularisierte Staat lebt von Voraussetzungen, die er selbst nicht garantieren kann. Das ist das große Wagnis, das er, um der Freiheit willen, eingegangen ist. Als freiheitlicher Staat kann er einerseits nur bestehen, wenn sich die Freiheit (...), von innen her, aus der moralischen Substanz des einzelnen und der Homogenität der Gesellschaft, reguliert. Anderseits kann er diese inneren Regulierungskräfte nicht von sich aus, das heißt, mit den Mitteln des Rechtszwanges und autoritativen Gebots zu garantieren versuchen, ohne seine Freiheitlichkeit aufzugeben (...).“ Ernst-Wolfgang Böckenförde: Staat, Gesellschaft, Freiheit. 1976, s. 60. 6 NDI, Party Capacity Building Manual, s. 5.

26

Manuál – Liberální knížka | Role politických stran


STRUKTURA A POSLÁNÍ STRANY


4

N

a základě předpokladu, že politické strany spojují skupiny lidí, kteří sdílejí společné ideje, jež se snaží prosadit do legislativy a ovlivnit tak společnost, se musíte zorganizovat, chcete-li dosáhnout svých vytčených cílů. Následující kapitola představuje některé základní struktury úspěšných stran a uvádí některé důležité funkce a pravidla, která byste měli dodržovat při zakládání strany nebo místní organizace strany. Koordinace a organizace jsou klíčem k dosažení politického úspěchu! Struktura politických stran se v různých zemích liší, a to jak v Evropě, tak i jinde ve světě. Legislativní rámec, tj. zákony o sdružování v politických stranách nebo jiné právní předpisy týkající se politických stran mohou být značně rozdílné. Proto tato příručka nemůže předložit jeden univerzální model struktury strany. V obecné rovině můžeme identifikovat čtyři různé typy politických stran:7 1. „Puristické strany: pro tyto strany je nejdůležitější jejich politická a/nebo náboženská ideologie, zatímco získání moci je druhotné. Tyto strany jsou těžko – pokud vůbec – ochotny dělat kompromisy. Jsou to strany skutečných věřících s koherentní ideologií. 2. Jednoúčelové strany: tyto strany jsou zakládány, aby sloužily jednomu konkrétnímu účelu nebo úzce definované cílové skupině, např. etnickým skupinám, ženám, ochráncům životního prostředí, ochráncům práv zvířat, starým lidem atd. Poté, co vstoupí do voleb, jsou náhle nuceny zpracovat komplexnější ideologii.

7 Arjen Berkvens, Becoming a better politician, political skills manual, Alfred Mozer Stichting, Amsterdam 2009, strany 60–61.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

29


3. Tradiční strany: strany pracující v uceleném ideologickém rámci a usilující o postupné nabytí moci. Obvykle postupují po malých krůčcích, nabývají na síle pomalu, ale jistě, jdou od úspěchu k úspěchu. 4. Mocné strany: jsou to strany založené na podporu režimu. Často se jedná o strany založené silnou osobností, která se snaží získat moc. Tento typ strany je obvyklý pro země s prezidentským systémem, v parlamentním systému se objevují jen zřídka.“ Nejúspěšnější liberální strany mají tendenci volit schéma tradičních stran, jak je popsáno výše. Pokud berete zcela vážně předpoklad uvedený na začátku třetí kapitoly, tj. být ochotný nechat se zvolit a účastnit se sestavení vlády (na jakékoli úrovni) s cílem přispět k podobě státu a společnosti, pak je vytvoření tradiční strany tím nejúspěšnějším možným postupem. Základním prvkem k posílení pevnosti a odolnosti strany je udržitelné stranické zřízení, schopné odolávat krizím a předkládat lidem věrohodné politické alternativy. Cílem politické strany je volební vítězství. Politický úspěch může být tedy definován jako získání maximálního možného počtu křesel (na jakékoli úrovni) za účelem získání výkonné moci. Ano, může se vám podařit získat jedno velké politické vítězství bez pevné stranické organizace, ale s největší pravděpodobností nebudete schopni je zopakovat.

Dosáhnout rozvoje promyšlené a přesvědčivé ideologie můžete jedině prostřednictvím účinného využití stranických zdrojů na všech administrativních úrovních. To zahrnuje jak lidské, tak finanční zdroje, včetně know-how a pracovníků, kteří tyto zdroje řídí. Strana musí tyto zdroje jasně identifikovat, aby mohly být efektivně využity a postupem času rozšiřovány. Velmi důležitou součástí stranické politiky je správná vnitřní organizace a účinné řízení. Je zcela zásadní, aby lidé znali své role, věděli, na koho se 30

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


obracet a kdo co dělá. Ani „strana s dobrými idejemi, angažovanými vůdci a velkou členskou základnou ještě nemusí dosáhnout svých cílů. Příliš často dělají politické strany tu chybu, že investují všechny své prostředky a energii do krátkodobých kampaní spíše než do budování a udržení pevné demokratické stranické organizace.“ 8 Nové politické strany často příliš touží dosáhnout příliš mnoho v krátkém časovém rozmezí. Myslí si, že mohou zanedbávat budování strany zevnitř. Jednou založenou stranickou strukturu berou jako danou a neuvědomují si, jak je důležité ji revidovat, přizpůsobovat novým trendům a prioritám. Obnova, či dokonce založení nové strany by mělo začít analýzou toho, co fungovalo, co je třeba zlepšit, nebo jak postavit organizaci šitou na míru dané cílové skupiny, vaší zamýšlené strategie a dostupných prostředků.

K založení strany nepotřebujete kancelář! Působí to komfortněji, vypadá to profesionálněji, nicméně řada seriózních stran byla založena od nuly, s minimem finančních prostředků. Pokud zakládáte novou stranu nebo vaše mateřská strana na regionální nebo národní úrovni není schopna podporovat vznik vaší nové místní pobočky, vezměte věci do svých rukou a rozjeďte stranu z domu. K tomu, abyste zvládli výše popsané, potřebujete jen počítač a pár poliček v knihovně. I schůze výboru se mohou konat v domácnostech členů výboru a snad některý z nich bude mít prostředky k uspořádání valného shromáždění, pokud si nemůžete dovolit pronájem.

8 NDI, Party Capacity Building Manual, s. 9.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

31


To neznamená, že byste před vstupem do volební kampaně nejprve museli dokončit ustavení stranické organizace. Pokud však chcete být dlouhodobě úspěšní, je budování strany trvalá a zásadní otázka. Do voleb byste měli jít, jakmile se budete cítit připraveni. Nicméně važte své šance realisticky a přemýšlejte, jakých voleb se zúčastnit. Rozjezd na místní úrovni se ziskem pár křesel vám dodá víc věrohodnosti, než když budete předstírat, že jste připraveni na národní parlament a dopadnete při tom všelijak. Jak toho dosáhnout? Kapitola 8 vám poskytne pár námětů. Následující schéma (s. 33) názorně ukazuje některé základní prvky organizační struktury.9 Úspěšné strany jsou obvykle budovány zdola, jejich členská základna je silná a hraje důležitou roli ve stranických rozhodovacích procesech. Členové takových stran vytvářejí pobočky ve městech a vesnicích napříč celou zemí. V závislosti na správních strukturách země může mít organizace strany pyramidální strukturu. Lokální pobočky jsou sdruženy do regionálních nebo provinčních sekcí, které posléze tvoří národní stranickou organizaci. Strany se účastní voleb a podílejí se na státní správě na všech úrovních: lokální, regionální, (případně) ve dvoukomorovém národním parlamentu a v Evropském parlamentu. Zvlášť ve státech s federálním uspořádáním jsou strany vysoce decentralizovány, přičemž poskytují svým místním (a následně vyšším) skupinám vysoký stupeň autonomie. Tyto skupiny rozhodují o nominaci kandidátů, píší své vlastní volební programy a rozhodují o místních povolebních koalicích. Na všech úrovních spočívá moc v rukou sjezdu strany (valného shromáždění). Místní organizace volí nebo nominují delegáty pro kongresy nejbližší vyšší úrovně. Čím větší pobočka, tím více delegátů, tzn. i více hlasů. Sjezdoví delegáti volí kandidátní listinu pro volby do rady a parlamentu. Volí také různé výbory (často s dvouletým 9 Text převzat z Netherlands Institute for Multiparty Democracy (IMD), A framework for democratic building, Haag 2004, strany 11–13.

32

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


ZÁSADY DEMOKRATICKÉ STRANY

Nemůžete se stát demokratickým uskupením, aniž byste uplatňovali demokracii v rámci vlastní strany. Vnitřní stranická demokracie znamená, že strana má neosobní pravidla a postupy, aby se jednotlivým vůdcům nebo klikám zabránilo svévolně ovládat interní stranické volby a fungování strany. Tato pravidla musí být uvedena do praxe.

ORGANIZAČNÍ SÍLA

Politických vítězství lze dosáhnout pouze efektivním využitím organizačních zdrojů na všech úrovních. Vaše lidské a finanční zdroje musí být dobře řízeny a využity. Dobře promyšlený dlouhodobý strategický plán, stranický program a administrativní postupy, jako například pravidelná setkání statutárních orgánů nebo finanční audity, jsou dobrým indikátorem organizační síly.

Definice „členství“ je zásadní pro kontrolu a vyváženost fungování strany. V demokratické politické straně jsou to právě členové, kdo by měl vykonávat kontrolu. Všechny orgány strany a funkcionáři dodržují řádné procesy, jsou zodpovědni řadovým členům a zákonným orgánům zřízeným stanovami. Demokratické hodnoty a praxe jsou zásadní pro institucionalizaci a rozvoj potenciálu strany. Nemá smysl stát se demokratickým uskupením a přitom neuplatňovat demokracii ve vlastní straně.

JEDNOTA STRANY

Aby byly politické strany efektivní, musejí jejich členové dodržovat společné vize a řídit se pravidly strany. Politická strana by měla být soudržná, což ovšem neznamená absenci intenzivního dialogu uvnitř strany. Podpora konstruktivní diskuse zlepšuje a rozvíjí stranický program a motivuje členy. Strana by nicméně měla usilovat o rovnováhu mezi potřebou ideologické konzistence a organizační soudržnosti a potřebou nových idejí a inovací. Je třeba se vyvarovat „frakcionářství“ a hluboké ideologické roztříštěnosti, protože v dlouhodobém horizontu to vede ke ztrátě důvěry veřejnosti, a tedy i ke ztrátě hlasů.

Institucionalizace

IDENTITA STRANY

Politická strana musí sama vědět, jaký postoj zastává. Nejasné názory, rozporuplné zásady a špatně definované programy těžko budou vést k tomu, aby byla strana jasně identifikovatelná a žádoucí pro potenciální voliče. Strana musí dodržovat soubor více či méně ucelených sociálních, ekonomických a politických zásad, které jsou uvedeny v programu strany, tj. musí mít ideologickou identitu. Většina pracovníků a aktivistů strany musí mít k angažmá ve straně jiné podněty než finanční, jako např. idealismus, doktrína, ideologie.

AGITAČNÍ SCHOPNOST

Hlasy pro stranu nepřicházejí automaticky. Agitační schopnost strany je způsob, jak dát dohromady a vytěžit všechny organizační zdroje (lidské a materiální, finanční, ideologické, zdroje spojené s image strany), které má strana k dispozici, tak, aby se mohla co nejpřesvědčivěji a nejúčinněji prezentovat a vymezit vůči svým konkurentům v daném politickém kontextu.


funkčním obdobím) a hlasují o volebních programech. V případě, že strana získá post ve vládě, pořádá většinou mimořádný kongres, který hlasuje o novém vládním programu.

Měli byste založit stranické organizace ve všech (parlamentních) volebních obvodech, NejlÉPE v každé obci a městě

Jednání statutárních orgánů Stranické schůze jsou primárně určeny členům strany. Základní schůzí je na všech úrovních strany stranický kongres (nebo valné shromáždění), který se koná jednou za rok. Hlavním úkolem shromáždění je pravidelná a strukturovaná výměna informací a názorů mezi členy a také volenými úředníky v různých národních radách a shromážděních. Co se v naší zemi děje? Proč je určitý legislativní návrh nezbytný a jaké jsou jeho důsledky pro společnost a naše město? Vaše strana zůstane na dosah každodenním problémům právě díky stálé výměně informací a názorů. A právě takto nasbírají její členové lepší argumenty než váš politický soupeř. Valné shromáždění je vždy nejvyšším rozhodujícím orgánem vaší strany/ stranické organizace. Rozhoduje o všech záležitostech, které se týkají jejích organizačních a politických zájmů. Shromáždění odvolává a volí výbor. Členové shromáždění volí delegáty pro shromáždění nejbližší vyšší úrovně a ti pak vybírají kandidáty do voleb. Valné shromáždění rozhoduje o základních politických otázkách a jeho rozhodnutí jsou v období následujícího roku pro výbor závazná.

34

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


Příklad struktury strany ve státě s federálním uspořádáním by mohl vypadat takto:

STRANICKÝ VÝBOR

VÝKONNÝ VÝBOR

VOLENÍ ZÁSTUPCI

VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ

REGIONÁLNÍ KONGRES

NÁRODNÍ KONGRES

• P řijetí usnesení o místních otázkách

• Přijetí usnesení o regionálních otázkách a volba kandidátů

• Přijetí usnesení závazných pro celou stranu

DELEGÁTI

DELEGÁTI

DELEGÁTI

MÍSTNÍ ORGANIZACE (POBOČKA)

OBLASTNÍ ORGANIZACE (POBOČKA)

STÁTNÍ ORGANIZACE (POBOČKA)

• Je složena z několika místních poboček na krajské/okresní úrovni

• Je tvořena několika oblastními pobočkami

• P rvní kontaktní místo

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

35


Shromáždění obvykle vede předseda místní organizace, ale může se také rozhodnout, že pro tento účel zvolí zvláštního předsedajícího. Další vybraná osoba vyhotoví zápis. Výsledky hlasování nebo politických rozhodnutí se oznamují všem členům. Všichni členové pobočky mají právo se během shromáždění přihlásit o slovo a hlasovat a mohou také předkládat návrhy usnesení. Nezapomeňte pro průběh valného shromáždění uplatnit vnitřní předpisy. Nezapomeňte coby nová strana takový dokument navrhnout a přijmout na první schůzi valného shromáždění. Jako nová místní organizace požádejte své oblastní nebo národní stranické organizace o vzor takového dokumentu. Nezapomeňte také na zákonné lhůty pro pozvání členů a podání návrhů usnesení.

Místní stranický výbor Výbor (nebo lokální exekutiva) řídí každodenní provoz pobočky. Definice místní organizace obvykle odpovídá správní struktuře dané země. Místní pobočka tedy většinou reprezentuje obec nebo město, což samozřejmě může znamenat, že se jednotlivé pobočky budou značně lišit co do počtu členů. Výbor by měl mít alespoň předsedu, pokladníka a tajemníka. V závislosti na právních požadavcích a na svých vlastních prioritách může mít výbor i další úředníky, například vedoucího volební kampaně, tajemníka pro členství nebo tiskového mluvčího. Ve veřejně volených orgánech strany se pokuste zajistit genderovou rovnováhu. Umožní vám to snáze oslovovat jak muže, tak i ženy. Dobrý, funkční výbor pobočku motivuje a oživuje. Stranické schůze mají hojnou účast, členská základna roste, členové se ochotně zapojují do činnosti strany a do práce na rozvoji její politiky.

36

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


Dobrý výbor také dokáže čelit potížím v těžkých časech, kdy dochází k vnitřním nebo vnějším konfliktům. V ideálním případě výbor problémy předvídá a snaží se včas přijmout preventivní opatření. Jak vést schůzi místního výboru strany Požádejte jednotlivé členy výboru, aby podali zprávu o své činnosti za příslušné období od konání poslední schůze. Pokladník by měl podat aktuální informace o stavu financí. Pokud máte roční plán akcí a činností, měla by být podána zpráva o jeho plnění a měly by být odsouhlaseny cíle a úkoly pro nadcházející období. Přizvěte další volené členy strany (jsou-li nějací), aby referovali o činnosti městských rad nebo dalších volených orgánů, ve kterých stranu zastupují. V souladu se stranickými pravidly přijímejte nové členy strany. Sdílejte a předávejte si informace z regionálních a národních úrovní strany. Stranické a správní záležitosti mají samozřejmě na schůzi přednost, ale nezapomínejte prodiskutovat také další politické a strategické otázky. Poctivě proberte své nedávné politické úspěchy i nezdary.

Nikdy nezapomeňte udělat ze schůze zápis! Může ho udělat buď tajemník, nebo nějaká jiná osoba, kterou určíte na každé jednotlivé schůzi výboru nebo shromáždění. Možná jednou budete chtít vědět, jak se podařilo zrealizovat nějakou velkou událost před dvěma lety. Jenže ten, kdo měl věc na starosti, už na pobočce není nebo nejste schopni ho/ji sehnat. „Kdybychom si tak byli dělali poznámky, jak probíhala organizace…“ Je naprosto zásadní zaznamenávat výsledky jednání a rozhodnutí ze schůzí výboru nebo valného shromáždění (může být žádoucí zaznamenávat i výsledky voleb), stejně jako písemná hodnocení organizace různých akcí, aby bylo možné sledovat pokroky.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

37


Především však výbor stanoví politickou vizi a povzbuzuje pobočku k získání většího počtu křesel a k dosažení budoucího politického úspěchu.

Zvolen! Co teď čeká předsedu místní pobočky? Ideální předseda je kombinací hlavního stratéga a velmi praktického jedince. Pokud jste získali tuto funkci, jste první kontaktní osobou pro uchazeče o členství, zaujaté příznivce a samotné členy strany. Zprostředkováváte kontakt se stranickými orgány na dalších úrovních a koordinujete lokální akce v terénu. V první řadě chcete získat více členů pro liberální věc. To znamená, že své členy motivujete a zapojujete do práce a jste schopni přivést nové lidi na palubu. Informujete místní aktivisty o rozhodnutích přijatých na jiných úrovních strany a o svých vlastních rozhodnutích a činech. Zároveň zajišťujete, aby o vaší činnosti byly informovány i nejvyšší úrovně strany. Čím více jste ekonomicky i sociálně zakořeněni ve strukturách své obce nebo regionu, tím spíš budete schopni vytvořit tu správnou atmosféru a nadchnout ostatní pro vaši věc. Buďte v kontaktu se svými členy a držte krok s jejich zájmy a schopnostmi. Čím víc o nich víte, tím lépe můžete plánovat různé akce a tematické pracovní skupiny. Zapojujte členy do práce s ohledem na jejich osobní schopnosti, využijte jejich specializace a zázemí. Následující schéma nemusí být vyčerpávající a některé jeho prvky se překrývají, ale dá vám představu a přehled o činnostech a zásadních úkolech, které jsou rozvedeny v následujících kapitolách.10

10 Text a ilustrace převzaty z Vorsitzendenhandbuch für Orts- und Kreisverbände der FDP NRW, FDP Landesverband Nordrhein-Westfalen, březen 2009, s. 28.

38

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


IDENTIFIKOVAT & ROZVÍJET VÁŠ POTENCIÁL • Zeptejte se svých členů, proč se chtějí

BUDOVAT TÝMY

zapojit

• Pořádejte společenské akce • Spusťte team-buildingové

• Vytvořte a udržujte databázi kontaktů • Povzbuzujte nové členy k aktivitě • Identifikujte a kontaktujte cílové skupiny • Proveďte analýzu SWOT • Definujte cíle kampaní • Pořádejte strategické semináře s exter-

semináře

• Rozesílejte informace o

pořádaných aktivitách a dění

• Oslovujte potenciální členy

například prostřednictvím „stranických vyslanců“

ními odborníky

POŘÁDAT AKCE & POVZNÁŠET SVŮJ PROFIL

ZVÝŠIT ÚČINNOST KAMPANĚ • Pořádejte pro členy školení s odborníky

• Získejte materiál k vedení kampaně z národní stranické úrovně (je-li k dispozici)

• Pořádejte akce s liberálními VIP,

politiky nebo odbornými mluvčími

nebo zkušenými místními politiky

Přehled funkcí

• Vyvíjejte fundraisingové aktivity • Analyzujte a zacilte svou kampaň • Mobilizujte příznivce

• Zapojte se aktivně do PR

• Vytvořte materiály pro kampaň a

• Vydávejte opatření a stranická

on-line prezentaci

usnesení k místním záležitostem

• Účastněte se akcí místních klubů

BUĎTE VIDĚT!

a sdružení

• Vytvořte internetové stránky a letáky k distribuci

• Rozjeďte akce pro veřejnost a zřiďte informační stánky

• Otevřete schůze výboru veřejnosti • Oslovte externí sdružení • Veďte rozhovory s novináři

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

39


SEZNAM ČINNOSTÍ Organizovat schůze výboru, valné shromáždění a další akce (jako novoroční recepce, letní párty nebo další společenská setkání) a předsedat jim. Pověřit někoho (např. místního výkonného tajemníka) provedením zápisu ze statutárních schůzí, jako jsou schůze výboru nebo valné shromáždění. Zajistit, aby byly písemné záznamy k dispozici. Vždy věnovat pozornost rozvoji členské základny: přidat potenciální žadatele o členství na seznam příjemců pravidelné pošty, každý měsíc pořádat veřejná setkání (např. liberální večírky, veřejná slyšení) atd., atd., atd. (viz také kapitola 5 o získávání členů). Informovat o výsledcích voleb (o výborech, delegátech do jiných stranických orgánů) vyšší stranické orgány. Oslavit výročí a zaslat gratulace. („Je lepší chválit příliš mnoho než příliš málo.“) Děkovné dopisy nebo zmínka o příkladném úsilí a odhodlání na příštím stranickém mítinku přispívají k další motivaci členů, kteří dobrovolně vkládají úsilí do práce ve své straně. Udržovat kontakty s místními sdruženími, jako jsou syndikáty a federace (jak zaměstnavatelské, tak zaměstnanecké), veřejná správa, sportovní kluby, místní tisk a také jiné politické strany. Kvůli profilu vaší strany a důvěryhodnosti vaší politiky byste měli využít jejich odborných znalostí a zvát členy jejich vedení pravidelně na schůze, včetně tiskových konferencí. Nečekejte, až vás zkontaktují. Zkuste si také vytipovat konkrétní témata, která je zajímají a kterými se vaše strana bude zabývat. To může být také později prezentováno médiím jako úspěch. Pokud dostanete pozvání na akce těchto sdružení a klubů, spojte svůj souhlas s dotazem, zda si budou přát, abyste na akci pronesli krátký pozdrav. Někteří takovou možnost uvítají a vy tak získáte příležitost pro šíření liberálních myšlenek. Pečlivě posuzovat kalendář stranických akcí z hlediska médií: k jaké příležitosti vydat krátkou tiskovou zprávu, a k jaké přímo sezvat tiskovou konferenci? (Viz také kapitola 7 o komunikaci.) Zajistit, aby se výběr kandidátů pro volební kampaň konal a byl proveden v souladu se stranickými předpisy.

40

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


Podporovat stranou vybrané kandidáty v jejich volebních kampaních, pořádat pro ně školení (jako např. mediální trénink, školení o programových a politických otázkách, řečnické kurzy, atd.). Pokud jste ve vedení na vyšší stranické úrovni (okresní nebo krajské), měli byste udržovat kontakt se všemi místními pobočkami a koordinovat jejich aktivity – pokud to lze, působit jako kouč. Jestliže jsou ve vašem kraji okresy bez liberálního zastoupení, tj. bez oficiální stranické organizace, zkuste je založit. Předseda regionální organizace by také měl:

Věnovat zvláštní pozornost distribuci plakátů a letáků s oznámeními o regionálních akcích do těchto oblastí.

Kontaktovat kluby a sdružení v těchto oblastech a zjistit, zda by tam případně nebyli zájemci o členství.

Konzultovat s vyššími stranickými orgány možné strategie, které by vedly ke zviditelnění a prosazení strany v takových oblastech.

Nabízet svým členům z oblastí se slabým liberálním zastoupením možnosti školení, např. jak vést kampaň.

Pokladník Povinnosti pokladníka politické strany se mohou lišit v závislosti na místních podmínkách a rozdílných zákonných požadavcích národních politických stran. Nicméně základní náplní práce pokladníka je mít přehled o finančních záležitostech strany, zajistit její dlouhodobou životaschopnost, vést řádné finanční záznamy a dodržovat správný postup (podle právních předpisů a vnitřních předpisů strany). Mnoho stranických předpisů vyžaduje u platebních příkazů nejen podpis pokladníka, ale ještě druhé osoby, obvykle předsedy. Takový postup minimalizuje riziko zpronevěry.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

41


seznam činností Pokladník musí předvídat budoucnost (finančně), kontrolovat přítomnost (sledovat příjmy a výdaje) a umožnit kontrolu minulosti (audit). Pokladník musí zajistit nejvyšší míru transparentnosti, nejen v souladu se zákonnými požadavky, ale také k tomu, aby si členové strany mohli být jisti, že jejich peníze jsou spravovány nejlepším možným způsobem. Pokladník musí zajistit, aby se i další členové výboru, především jeho předseda, zapojili do finančních záležitostí. Nejprve musí být stanoveny politické priority a na základě těchto priorit pak musí být zpracován rozpočet (příjmy a výdaje). Finanční plán pro volební kampaně. Musíte získat nabídky na propagační materiály a akce. Dobré kontakty na místní soukromý sektor mohou pomoci zajistit další finanční prostředky. Vybudovat a udržovat fundraisingovou databázi (v některých stranách nebo zemích bývá zvykem svěřovat tuto agendu dalšímu samostatnému členu výboru). Být v kontaktu se soukromými společnostmi registrovanými v obci, aby bylo možné prověřit možnosti získávání finančních prostředků. Udržovat kontakt se členy (upomínat je o placení členských poplatků, vyzývat je k mimořádným darům, např. před volební kampaní). Pravidelná korespondence, narozeninová přání apod. mohou zvýšit jejich ochotu přispět. Zajistit, aby byly zavedeny odpovídající účetní postupy pro evidenci příjmů a výdajů, a pravidelně předkládat účetní a finanční výkazy výboru.

zákony o politických stranách Ne všechny země mají zvláštní zákony a předpisy o organizaci politických stran a jejich financování. Nicméně některé je mají. Ujistěte se, že tyto předpisy znáte. Upozorněte na ně členy výboru a informujte o nich i členy strany. Věnujte zvláštní pozornost daňovým předpisům a dalším zákonným požadavkům ohledně dárcovství.

42

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


Auditoři Opět platí, že požadavky na auditory se mohou lišit v závislosti na národním právu a zvyklostech. Pokud máte vlastní rozpočet, oddělený od vyšších stranických struktur, a nesete tedy za něj odpovědnost, můžete být vyzváni, abyste z členů své místní organizace zvolili auditory a jejich náhradníky (ne členy výboru!). V některých zemích stranické zákony vyžadují volbu dvou auditorů, aby byl uplatněn tak zvaný princip čtyř očí. I když to ve vaší zemi není povinné, může být moudré takový princip uplatnit, neboť opět redukuje riziko zpronevěry.

seznam činností Roční revize vedení pokladní knihy a účetnictví. Musíte mít po celou dobu přístup k finančním dokumentům své místní organizace. Hlásit jakékoli nesrovnalosti ve finančních záznamech. Podat zprávu na výročním valném shromáždění.

Výkonný ředitel / generální manažer / tajemník Bez ohledu na to, jak tuto funkci nazýváte, musíte takovou osobu ve vaší pobočce mít. Musí existovat jedna centrálně pověřená osoba, která má vše na starosti. V závislosti na velikosti a finančních zdrojích pobočky můžete i někoho zaměstnat (na plný nebo částečný úvazek). Pokud je tento člověk zaměstnán, může sloužit jako člen výboru ex officio. Pokud pracuje dobrovolně, jsou mu nebo jí přiřazeny následující úkoly v rámci dělby práce mezi členy výboru.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

43


Tajemník obvykle koordinuje činnost strany, píše, tiskne a distribuuje pořady jednání a zápisy a vydává zprávy pro místní stranické schůze, např. schůze výboru a valného shromáždění.

seznam činností Tajemník zve členy strany na všechny akce a informuje je o zákonných lhůtách, například pro návrh usnesení nebo volební řízení. Tajemník pořizuje zápisy ze schůzí a informuje vyšší stranické orgány o výsledcích voleb výboru nebo delegátů. Tajemník by měl mít důkladné znalosti stranického práva dané země, vnitřních regulí strany a jednacího řádu statutárních akcí, aby mohl pomoci předsedovi v případě pochybností o správném postupu. Tajemník rozesílá členům pobočky pravidelný zpravodaj. Tajemník spravuje databázi členů (spolu s pokladníkem). Pokud je zaměstnán a strana má kancelář: Pokud má pobočka prostředky k vedení kanceláře, koordinuje tajemník každodenní práci strany v těchto prostorách a dává je k dispozici veřejnosti – kancelář slouží například jako oficiální korespondenční adresa strany a oficiální kontaktní místo pro voliče, kteří mají dotazy nebo zájem o činnost strany. Správa stranických dokumentů a materiálů k volebním kampaním.

Mluvčí / tiskový mluvčí Sdělte světu, jak skvělou práci vaše strana odvádí! Jak příznivci strany, tak její kritici by měli o činnosti vaší pobočky vědět. Vydávejte pravidelné tiskové zprávy, ale pouze když máte důležité novinky nebo události k oznámení. Přehnaným množstvím tiskových zpráv se propracujete pouze k pověsti těch, kdo jsou na obtíž. Zajistěte také, aby

44

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany


členové vaší strany psali dopisy do místního tisku a liberální postoje tak mohly být široce publikovány. Abyste dosáhli umístění vaší zprávy ve sdělovacích prostředcích, udržujte seznam kontaktů na místní a regionální média a navažte pracovní vztahy s novináři a editory. Pokud jste v oboru noví a kontakty ještě nemáte, představte se místním médiím (jsou to např. místní a regionální noviny, lokální rádio nebo televizní stanice, on-line platforma atd.). Buďte trpěliví! Jako všechny mezilidské vztahy i ty mezi novináři a politiky potřebují čas. Nečekejte, že vás média nadšeně uvítají na scéně a budou se intenzivně věnovat vašim stranickým aktivitám nebo citovat tiskové zprávy. Pracujte tvrdě a profesionálně a média vás nebudou moci dlouho ignorovat. Více detailů o komunikaci v kapitole 7. Zatímco dodržování národní stranické legislativy je zásadní a dobré rozdělení úkolů mezi členy výboru nezbytné (stejně jako dodržování vnitřních předpisů), není to samozřejmě všechno. Tou životodárnou mízou, která přinese hlasy vaší straně, jsou její členové. Následující kapitola se zabývá otázkou, jak rozšířit počet členů a jak rozvíjet a udržovat živou členskou základnu.

Manuál – Liberální knížka | Struktura a poslání strany

45


ČLENSKÁ ADMINISTRATIVA


5

Č

lenství je všechno! Členové jsou vaši aktivisté, kandidáti, radní, poslanci a evropští poslanci. Členové pracují na většině kampaní a starají se o fundraising. Existuje však jedna věc, kterou sami neudělají: sami se nenaberou. Tato kapitola by vám měla pomoci si uvědomit, co je v jednání se stávajícími členy a při náboru nových členů nejdůležitější. Stát se členem strany je obvykle snadné (ačkoli stranická legislativa může v různých zemích stanovovat více či méně striktní požadavky). V Evropě je běžné, že člen strany platí členské poplatky, deklaruje dodržování základních zásad strany a podílí se na činnosti strany na místní úrovni, včetně práva ovlivnit podobu místní organizace tím, že uplatní svá volební práva. Každá strana se musí strategicky rozhodnout, jak přísná chce být při přijímání nových členů. Restrikce mohou být nicméně uplatňovány jen v mezích obecných zákonů o politických stranách. Pevná členská základna je klíčem ke všem úspěchům vaší strany, politickým i společenským. Správa členství je pak zásadní pro komunikaci s řadovými členy a jejich mobilizaci. Ujistěte se, že máte všechny jejich kontaktní údaje, abyste je byli schopni sehnat, i když se například přestěhují a zapomenou nahlásit změnu adresy. To je důležité nejen kvůli sledování neuhrazených členských poplatků, ale také proto, abyste zajistili jejich účast na akcích strany. Například údaje o věku, schopnostech a profesi vám umožní sestavit skupiny použitelné k různým účelům, ať už jako skupiny účastníků nějaké akce, nebo jako hodnotný zdroj pro určitou specifickou práci pro stranu. Proto je dobře vedená členská databáze velmi důležitá. Dobře organizované, aktualizované seznamy lze použít k různým účelům včetně fundraisingu, náboru dobrovolníků a vedení kampaní.

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa

47


ČLENOVÉ JSOU KLÍČEM K POLITICKÉMU ÚSPĚCHU Jednoduchou pravdou je, že jakákoli politická strana bude tím úspěšnější v prosazování politiky a volbě kandidátů, čím více se jí bude dařit rozšiřovat členskou základnu. Členové strany jsou jejím největším zdrojem. Nábor členů je časově náročný a nákladný, ale v dlouhodobém horizontu bez nich nevyhrajete volby. Etablované vedení by se mělo cítit podněcováno novými členy a novými náměty a přesně to zajišťuje straně dlouhodobou existenci.

Jaký je nejlepší způsob náboru členů? Lidé jsou různí a tradice aktivní politické účasti občanů se v různých zemích liší. Mnoho lidí zaujme aktivní přístup, pokud budou o idejích vaší strany přesvědčeni a uvidí, že za tyto ideje tvrdě bojujete, tzn. že jste ve veřejném životě vidět a dostatečně propagujete svou práci. Nicméně tu stále bude ještě víc lidí, kteří by se třeba chtěli přidat, ale neudělají první krok, dokud je o to nepožádáte. Jedním z účinných prostředků náboru jsou osobní podomní návštěvy – ačkoli jejich úspěšnost může záviset na tradicích a zvycích dané země. Tato metoda vyžaduje odvahu ze strany zúčastněných členů. Musíte být dobře připraveni na to, co chcete říct, a počítat s tím, že se objeví i hrubé odpovědi a nezájem. Při osobním setkávání s lidmi by členové strany měli být celou dobu zdvořilí, měli by představit sebe a svou stranu, obracet se na obyvatele jménem, seznámit je s informacemi o straně a jejích záměrech a shrnout hlavní důvody pro vstup.

48

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa


O každé návštěvě by měl být proveden záznam. Někteří lidé se nebudou chtít zapojit hned, potřebují více času. A tak je možné s určitým časovým odstupem naplánovat druhou návštěvu těch, kteří projevili zájem. Co říct lidem, kteří se vstupem do strany váhají? Osm odpovědí na námitky: 11 1. „Nemám čas zabývat se politikou.“ Nikdo se nemusí stát politikem na plný úvazek. I FC Barcelona má víc klubových členů než hráčů na hřišti. A to je důvod, proč také liberálové potřebují víc příznivců než politiků v městských radách a parlamentech. 2. „ Stal bych se členem, kdyby politik XY nebyl členem.“ (I) V řadách liberálů jsou charismatické osobnosti, které mohou polarizovat jak přátele, tak protivníky. Rozdíl je v týmu a politice. Nikdy vám nebudou sympatičtí všichni členové klubu. 3. „ Stal bych se členem, kdyby politik XY nebyl členem.“ (II) Politické strany jsou jen tak dobré, jak dobří jsou jejich členové. Jako člen budete mít přímý vliv na určování kurzu strany – popichovat může každý. 4. „Neznám nikoho, kdo je členem liberální strany.“ Buďte odvážní a seznamte se s členy strany během návštěv a pozorování stranických akcí ve svém okolí, potkáte zajímavé lidi.

11 Text a ilustrace převzaty z Vorsitzendenhandbuch für Orts- und Kreisverbände der FDP NRW, FDP Landesverband Nordrhein-Westfalen, březen 2009, s. 28.

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa

49


5. „Já už liberální stranu volím. To by mělo stačit.“ Liberální strana potřebuje mít víc členů. Širší členská základna pomáhá zvýšit naše veřejné uznání a stav finančních prostředků, které potřebujeme pro vedení kampaní. 6. „V zásadě sdílím pozice strany, ale nesouhlasím s názory XY.“ Všechna rozhodnutí jsou nakonec založena na kompromisech. Život není černý ani bílý, ale má různé odstíny šedi. Pokud většinou souhlasíte s liberální stranou, měli byste mít zájem na posílení této strany ve své zemi. 7. „Před volbami liberálové slíbili, že udělají XY. Po volbách to nesplnili.“ Volební program odráží 100 % politiky strany. Budoucnost nicméně může vypadat jinak v závislosti na měnících se okolnostech. Strana obvykle nemá absolutní většinu, která by jí umožnila uplatnit 100 % volebního programu. A koaliční smlouva stanovuje určité limity. Možná se na to podívejte jinak: Odráží přesto politika základní principy liberální strany? 8. „Nemám rád neustálé hašteření politických stran.“ Je mýtus, že existují ideální, jednou pro vždy hotová řešení našich problémů a že jen dohadování stran brání společnosti udělat správnou věc. Politické strany heslovitě vyjadřují různé politické zájmy a formulují návrhy pro budoucí směřování země. Strany o těchto návrzích rozhodují a předkládají je voličům. Tato rozhodování můžete ovlivnit i vy. Podomní kampaně jsou jen jedním ze způsobů náboru nových členů. Strany mohou organizovat politické akce nebo rekreační a kulturní události, které zaujmou velké množství lidí. Těch se pak můžete ptát, zda 50

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa


mají zájem účastnit se práce ve straně. Strana se také může pokusit využít veřejných akcí. Může například na takové akci zřídit informační stánek a tam vysvětlovat, proč by se lidé měli připojit. Je důležité, aby každá interakce mezi vaší stranou a voliči byla zaznamenána pro pozdější použití. Pro stranu je životně důležité mít záznamy o všech osobách, se kterými byl navázán kontakt: o těch, kteří stranu podporují, o těch, kteří by ji mohli podporovat, a o těch, kteří ji nikdy podporovat nebudou. Vždy byste se měli ujistit, že na veřejných akcích máte k dispozici formuláře k žádosti o členství, že tyto formuláře jsou snadno dostupné a viditelně umístěné na vašem webu a že držíte krok s technickými vymoženostmi, jako je možnost podání žádosti o členství přes QR protokol chytrých telefonů. Kdykoli pořádáte veřejnou stranickou akci, jak je uvedeno v kapitole 6, ujistěte se, že máte jeden nebo více těchto prostředků k dispozici. Papírová verze přihlášky může být umístěna v zadní části letáku ke členské kampani, jako například u bývalé kampaně německé FDP „Neue Freunde für die Freiheit“ („Noví přátelé svobody“). Po náboru by měly následovat akce, v jejichž rámci se noví členové seznámí s vedením strany a jejími staršími členy. Každý nový člen by měl dostat uvítací dopis od lídra strany a/nebo generálního tajemníka. UVÍTÁNÍ ČLENŮ Předseda místní organizace by měl uvítat nově příchozí do místní organizace strany. Když se nový člen musí ptát, jak se má zapojit, zanechává to špatný dojem. Můžete například napsat uvítací dopis s přehledem hlavních kontaktních osob, pozvánkou na nadcházející stranické akce a informací o dalších možnostech, jak se zapojit do místních aktivit.

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa

51


Můžete také uspořádat výroční členskou akci, pozvat členy na setkání s národním (regionálním) ústředím strany, se členy výboru strany, poslanci nebo dalšími známými liberály. Ve spolupráci s místními liberálními nadacemi (pokud nějaké existují) nebo s jinými národními nebo mezinárodními subjekty můžete pro nové členy organizovat semináře na témata jako volební kampaň nebo základy činnosti politické strany.

Nicméně: Měli byste mít na paměti, že jsou v zásadě dva typy členů strany: ti, kteří svým členstvím chtějí stranu podporovat symbolicky a finančně, a ti, kteří se chtějí aktivně zapojit. Snažte se ty první z nich informovat o své činnosti a politických výsledcích, ale nezatěžujte je příliš. U těch druhých byste měli co nejlépe zmapovat jejich zájmy a potenciál a vyzvat je k přímé účasti. V podstatě všichni členové očekávají od členství ve straně více přímých informací o politice. V době zahlcení (digitálními) informacemi toho můžete dosáhnout pořádáním zvláštních akcí, za pomoci vynikajících řečníků a vedením profesionální a pravidelné e-mailové komunikace. Nepřetěžujte nově příchozí příliš mnoha termíny a událostmi. Zjistěte, jaké jsou jejich zájmy, zda leží spíš ve sféře práce pro politiku, nebo zda jsou ochotni podporovat i běžné stranické práce, jako je distribuce letáků nebo kampaň. Mnoho žadatelů sleduje politiky národní úrovně a se žádostí o členství sami aktivně stranu kontaktují. Mnozí vaši členové také znají lidi, kteří se o politiku zajímají, ale váhají prohlásit se veřejně za členy strany nebo chtějí být přesvědčováni.

52

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa


Jiné formy členství? Měli byste zvážit nové formy členství, tj. různé členské kategorie. Jsou lidé, kteří jsou ochotni zapsat se do strany, aby deklarovali své politické přesvědčení, ale nechtějí se aktivně zapojit. Takoví lidé by mohli platit menší poplatek, který by jim dával nárok na hlasovací práva. Jiní jsou ochotni se zapojit na projektové bázi, například na omezenou dobu během volební kampaně. Tito lidé by mohli dostat zvláštní statut aktivistů nebo příznivců kampaně a omezená práva rozhodování v rámci kampaně.

Odstoupení členů Méně aktivní, ale i méně pasivní členové mají dopad na místní stranické struktury. Snažte se zjistit, proč chce určitý člen ze strany odejít a zkontaktujte ho. Důvody se často nacházejí v postoji místní organizace nebo v obecné nespokojenosti toho kterého člena s politikou strany na vyšší úrovni. Přímá diskuse může tomuto člověku pomoci přehodnotit nebo změnit své rozhodnutí. Osobní dopis může pomoci – dokonce po letech – získat zpět bývalé členy nebo zvýšit jejich sympatie k liberálním postojům. Politická strana musí být do určité míry flexibilní. Politické požadavky, které dnes najdou společenský konsenzus, mohou být zítra zamítnuty. Členové strany si musejí uvědomit, že i oni musejí za své požadavky bojovat. Osobní kontakt se všemi vašimi členy na místní úrovni je rozhodující pro to, abyste zaznamenali případnou nespokojenost a předcházeli odchodům členů ze strany.

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa

53


Platba členských příspěvků Pravidelná a spolehlivá platba příspěvků je důležitým zdrojem příjmů pro financování činnosti strany. Neexistuje žádné doporučení, jaká by měla být jejich výše. Velmi to závisí na národním kontextu a výši příjmů lidí v dané zemi. U liberálních stran v Evropě se příspěvky pohybují mezi 20 € a 100 € ročně. Můžete zvážit odstupňování poplatků podle rozdílné výše příjmů svých členů. Požadavek platit stranické členské příspěvky a všechny postupy s tím spojené by měly být transparentní. Žadatelům o členství by z nich mělo být jasné, že se od nich očekává závazek k pravidelným platbám, které jsou nezbytné pro plánování rozpočtu strany. Pravidla financování strany by měla povinnost členů platit příspěvky – což je neoddělitelně spojeno s členstvím – zahrnovat. Měla by stanovit, jak a kdy platit. Německá liberální FDP například používá pohyblivý sazebník poplatků. Minimální členský příspěvek při měsíčním příjmu 2 600 € je 8 € měsíčně. Pro vyšší příjmy jsou stanoveny vyšší příspěvky, na bázi 0,5 % z měsíčního příjmu (předpokládá se, že člen straně výši svých příjmů oznámí). Jako další zdroj příjmů můžete schválit, že by členové strany ve volených pozicích (radní, starostové, poslanci) na dobrovolné bázi platili další měsíční příspěvek místní organizaci strany. Přerozdělovací proces může pomoci přidělit prostředky na různé úrovně strany (lokální, regionální, národní), aby bylo zajištěno fungování všech stranických orgánů. S neplatícími členy je to těžké. Nicméně zásadní je upomínat je a žádat, aby splatili své dluhy. Pokud je nezastihnete osobně, posílejte jim formální dopisy e-mailem nebo poštou. Můžete jim nejprve zaslat zdvořilé upozornění, že roční platba příspěvků byla splatná tehdy a tehdy. Pokud neodpovídají, pošlete po dvou měsících druhou upomínku, ve které detailněji popište, proč je platba příspěvků pro 54

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa


činnost strany důležitá. Ve třetí a poslední upomínce můžete apelovat na svědomí „hříšníka“, že neplatiči nejen poškozují stranu, ale jejich chování je i nesolidární vůči ostatním platícím členům. Můžete také poznamenat, že neplacení příspěvků povede v souladu se stanovami k vyloučení ze strany. ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY Mnoho členů strany bývá líných a nedbalých, co se týče aktivní účasti a placení členských příspěvků. Když budete provádět aktualizaci kontaktních údajů, dostanete se se svými členy do aktivního vztahu, oni se budou cítit polichoceni a šance na příznivou odezvu (aktivní účast a platby) bude mnohem větší.

V kapitolách 4 a 5 byly hlouběji popsány struktury a role, které byste měli ve fungující straně vytvořit. Následující kapitola ukazuje, jak usměrnit motivaci vašich členů tak, aby se z ní stala přidaná hodnota aktivit vaší strany a aby veřejné povědomí o vaší straně stouplo. Jak už bylo výše uvedeno, lidé se stávají členy z různých důvodů. Mnozí se chtějí aktivně zapojit a chtějí, aby jim byla přidělena role pomáhajících. Následující kapitola uvádí mnoho příkladů, jak a kde zapojit členy do činností strany.

Manuál – Liberální knížka | Členská a administrativa

55


POŘÁDÁNÍ AKCÍ


6

Správná vnitřní organizace a koordinace je, jak je popsáno v předchozích

kapitolách, zásadní. Nicméně to neznamená vůbec nic, pokud u zbytku světa nevzbudíte zájem o ideje vaší strany. Voliči musí pochopit, že vám záleží na jejich problémech, že je oslovujete a nabízíte řešení. Veřejné akce mohou tuto funkci plnit, ale abyste získali důvěru lidí, musíte je organizovat správným způsobem.

Akce plní různé účely. Jsou tu společenské akce, které svádějí dohromady aktivisty a zainteresované jednotlivce. Nabízejí také přidanou informační hodnotu pro různé cílové skupiny. Pokud pozvete přední mluvčí nebo odborníky na veřejné panelové diskuse, můžete oslovit jinou cílovou skupinu, než když uspořádáte workshop nebo nabídnete voličům platformu, která jim umožní vyjádřit své obavy a zájmy.

Akce není jednosměrka Na jednu stranu chcete informovat co možná nejvíce lidí o svých politických názorech a aktivitách směřujících k pozitivním společenským změnám. Na druhou stranu si chcete poslechnout nové názory a postoje, abyste zdokonalili práci vaší strany a aby profil vaší strany zůstal aktuální.

Podle typu akce můžete prezentovat svou vlastní práci, přispět k politickému vzdělávání nebo šířit nové myšlenky za využití externích odborných analýz. Zároveň tím vytváříte zprávy o činnosti strany pro média. Pokud máte být „hlasem města“, musíte být zajímaví. A vaše strana tak nakonec bude i přitažlivější pro voliče.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

57


Ujistěte se, že jste vybrali vhodná témata a vhodně je pojmenovali, abyste zaujali veřejnost a vyhnuli se tomu, že se vaší akce zúčastní jen pár členů strany, protože to budou cítit jako povinnost. Měli byste také měnit formu akcí. Kdo se zúčastnil dvou nudných liberálních akcí, na další nepřijde. Ale pokud se vám podaří zorganizovat akce s kontroverzními tématy a debatami, se zajímavými řečníky a hosty, lidé pravděpodobně přijdou znovu.

Pár základních rad Pro všechny typy akcí musíte mít dopředu vytipované řečníky, cílové skupiny a příslušný způsob organizace. > Vytyčte si cíle Vždy si udělejte jasno v tom, čeho chcete dosáhnout. Jakkoli budete (vždy) zvažovat účast tisku jako cílové skupiny, můžete chtít oslovit specifické profesní skupiny (např. podnikatele, učitele, řemeslníky atd.), zájmové skupiny (např. rodiče, motoristy atd.) nebo jednoduše tolik nestraníků, kolik je jen možné. Na rozdíl od takových veřejných akcí můžete na příštím vnitrostranickém setkání oslovit členy, kteří jsou poslední dobou méně aktivní (např. na specializovaném semináři nebo valném shromáždění atd.). Dalším cílem by mohlo být, aby byly v očích veřejnosti posíleny politické kompetence vaší strany. K dosažení tohoto cíle je velmi důležitá vaše práce na vztazích s veřejností. Úspěch nelze vždy měřit počtem účastníků akcí nebo množstvím zpráv v médiích. Dojem, že liberální strana je aktivní a vždy podporuje zájmy voličů, vytvoříte tím, že budete správně prezentovat své akce v médiích, informovat své členy, propagovat akce na svém webu, sociálních sítích a jinde. Dělejte si písemné poznámky, abyste následně mohli svůj výkon zhodnotit a zdokonalit nebo příště změnit formu akce, pokud to bude nutné.

58

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


> Výběr místa konání Je důležité vybrat správné místo. Mělo by být dobře dostupné veřejnou hromadnou dopravou, rovněž by mělo mít k dispozici parkoviště. Velikost prostoru by měla odpovídat reálně očekávané účasti. Je trapné mít pár lidí ztracených v obrovském sále. Lepší je menší místnost přeplněná davem. Druh prostředí pro konání vaší akce zvažujte i podle toho, jakou cílovou skupinu očekáváte nebo jaký typ akce pořádáte. Atmosféra baru/restaurace nebo kulturního centra se liší od hotelové zasedací místnosti nebo konferenčního centra. V každém případě ovšem musíte zkontrolovat, že je ve zvoleném prostoru k dispozici potřebné technické zařízení, např. ozvučení. Měli byste také předem ověřit jeho funkčnost. > Občerstvení Nápoje a malé občerstvení pomohou vytvořit lepší atmosféru a přimějí lidi zůstat déle. Nemusíte nabízet exkluzivní pokrmy a nápoje. To totiž pouze vyvolává pochybnosti, jestli nemáte nějak moc peněz. V některých zemích se připouští, že lidé za jídlo a pití platí. A straně z toho plyne další příjem. > Stanovení termínu Při výběru termínu prostudujte kalendář dalších velkých veřejných událostí (jako zápasů národních nebo i místních fotbalových týmů, místních slavností, koncertů nebo velkých akcí vašich politických soupeřů). Ať budete jakkoli inzerovat a zvát, v konkurenci dalších velkých akcí mnoho účastníků nepřilákáte. Buďte konkrétní ohledně očekávané délky konané akce. Oficiální část by neměla trvat déle než půldruhé hodiny. Vnitrostranické akce nebo neformální setkání se od tohoto pravidla mohou samozřejmě odchylovat.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

59


> Přípravy I malá akce může vyžadovat až dva měsíce příprav. Pozvat externí hosty, vyrobit letáky, rozeslat pozvánky – to vše zabere čas. Stanovte si termíny, do kdy musí být co hotové. Při rozhodování o tom, jak dlouho předem rozeslat pozvánky, vezměte v potaz místní zvyky. Měsíc může být příliš, ale týden málo. Koho chcete pozvat? Ujistěte se, že máte dostatek adres a e-mailových seznamů. Požádejte pozvané o potvrzení účasti, aby se dalo odhadnout, kolik lidí můžete zhruba očekávat. Pár dní před konáním akce můžete poslat děkovný mail těm pozvaným, kteří potvrdili účast. Tím jim připomenete termín konání i akci samotnou. Můžete také znovu poslat pozvání všem ostatním, kteří nereagovali na první pozvánku. V den konání na místě s dostatečným předstihem zkontrolujte, že vše je na svém místě a jestli nemusíte vy a váš tým udělat na poslední chvíli pár úprav. Ujistěte se, že vaši kolegové vědí, co mají během akce dělat, motivujte je a připomeňte jim stanovené cíle.

60

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


seznam ÚkolŮ pŘED AKCÍ! na co všechno byste měli myslet... Dva až tři měsíce předem: Jaká je vaše cílová skupina? Definujte ji (členové, zajímavé osobnosti, zájmové skupiny s odkazem na předmět zájmu, jiné liberální větve, VIP hosté atd.). Jaké je relevantní téma? Sestavte organizační tým. Zkontrolujte, zda váš termín nekoliduje s jinými významnými událostmi a zvolte místo konání. Seznam řečníků – vezměte v úvahu: Kdo by mohl být relevantním řečníkem? Máte kontakty v místě konání akce? Můžete pozvat další významné liberální politiky regionální nebo národní úrovně (jsou-li tací)? Jaké sdružení nebo zájmová skupina tvrdí, že má odbornou expertízu na dané téma? Máte (genderově) vyvážený panel pro vedení kvalitní diskuse? Kdo bude moderovat diskusi? Můžete angažovat novináře z místních sdělovacích prostředků (v případě úspěchu by to automaticky zvýšilo váš mediální dosah). Nabídněte řečníkům všechny termíny, které přicházejí v úvahu. Na základě jejich odpovědi potvrďte místo, datum a čas. Je-li to možné, pozvěte další řečníky, kteří by vyplnili případné mezery. Dva až tři týdny předem: Zašlete řečníkům formální pozvánku a logistické detaily (např. mapu). Sezvěte cílovou skupinu, tisk a členy místní stranické organizace. Připravte si krátký úvod k tématu a přivítání účastníků. Zařiďte praktické záležitosti, jako je tisk jmenovek či zajištění občerstvení. Ujistěte se, že dodání výzdoby (pokud je potřeba) a technického zařízení je potvrzeno a vše bude v příslušný den instalováno.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

61


Týden předem: Informujte tisk prostřednictvím tiskové zprávy, případně novináře následně kontaktujte i telefonicky. Překontrolujte, jestli vaši řečníci opravdu přijdou. Před začátkem: Zkontrolujte, že jsou pro diskutující připraveny nápoje. Zkontrolujte, zda jsou jmenovky na správných místech. Připravte si evidenční list, kam budete zaznamenávat údaje nenahlášených účastníků. Následně: Shromážděte zprávy sdělovacích prostředků o události. Zašlete poděkování řečníkům, připojte zprávy z médií. Proberte se svým týmem průběh akce a vyvoďte závěry, z nichž je možné se poučit.

> Oznámení akce a pozvání Členy své strany informujte prostřednictvím běžných komunikačních prostředků. Veřejnosti byste měli akci oznámit v lokálním tisku nebo prostřednictvím dalších místních médií. Pokud se akce koná v centru obce, může se stát, že přijdou i náhodní kolemjdoucí. Zkuste zvolit provokativní název akce, který zaujme, a nehlásá jen „Budoucnost našeho kraje“. Ihned po ukončení akce byste měli připravit tiskovou zprávu s fotografiemi a odeslat ji tentýž den. > VIP servis Pokud je váš řečník důležitá osoba, ujistěte se, že se k němu/k ní chováte odpovídajícím způsobem. Pošlete pozvánku ve správnou dobu, krátce

62

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


před konáním akce ho/ji krátce kontaktujte se stručnou informací o očekávaném publiku, časovém rámci a dalších řečnících. Řečníka přivítejte osobně, zkontrolujte, že je připraveno pití a občerstvení. Malý dárek a slova díků v závěru akce mohou být vhodná. > Interní návaznost Projděte si celý projekt a doplňte nové kontakty do databáze, budou se vám hodit při přípravě dalších akcí. Můžete uspořádat malé posezení jako poděkování pro váš tým. Utuží to motivaci pro příští akce. Také neprodleně zvažte pokračování akce, zvlášť pokud jste zaznamenali pozitivní odezvu veřejnosti. Tak pravděpodobně dosáhnete většího dopadu akce.

Různé typy veřejných akcí Veřejné akce a aktivity zlepšují vnímání a hodnocení strany v dané lokalitě. Inovativní kampaně k místním tématům nebo informační akce k regionálním nebo národním legislativním návrhům vám pomohou, abyste byli uznáni jako strana nabízející politické alternativy. Nabídněte svým sympatizantům příležitost kontaktovat vás přímo a neformálně. Obecně jsou stranické sjezdy také veřejnými akcemi. Ale mnoho lidí nemá v oblibě jejich formalizované struktury a odrazuje je způsob rozhodování, který vnímají jako neprůhledný. Ani pozvání na výbor, obecní, stranickou nebo jinou schůzi nebo do kanceláře v úředních hodinách nebývají dobře přijímána. Větší šance mobilizovat voliče máte v případě pečlivě vymezených vybraných „horkých témat“. Čím konkrétnější téma a praktičtější náplň, tím větší je šance zaujmout.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

63


Klasika: společenský večer s odborníky a významnými veřejnými osobami Po vašem uvítání a úvodu by měl vystoupit jeden nebo dva klíčoví řečníci, publikum je vyzváno, aby přispělo dotazy a připomínkami. Tato forma průběhu večera je vhodná zejména u velmi známých politiků. Nicméně u mnoha diskusí to není možné. Událost se stává interaktivnější a spustí oboustranný dialog, požádáte-li účastníky o vyjádření jejich názoru hned na začátku. Můžete nalepit jednotlivá prohlášení a stanoviska na tabuli (flipchart apod.) a požádat publikum o jejich posouzení. Zvlášť pokud se hlavní řečník třeba opozdí (což je v případě významného politika s nabitým programem dost pravděpodobné), užitečně tak překlenete čekání. Během otázek a odpovědí (Q&A), které následují po hlavním proslovu, můžete stanoviska a názory lidí, probrané na začátku, dát do souvislosti s přednáškou hlavního řečníka. Místo hlavního proslovu můžete také zorganizovat interview. Vy (nebo najatý novinář) budete moderovat a povedete dialog s hlavním řečníkem. Je to živější formát než souvislý proslov. opožděný hlavní řečník Uveďte téma večera a ptejte se publika „Co si myslíte o tématu XY?“ Jednoduché hlasování ano/ne vytváří dobrou atmosféru a řečník může později k jeho výsledkům zaujmout stanovisko.

Panelová diskuse Panelová diskuse se v nejlepším případě může obrátit v živý spor, v tom nejhorším pak v nudné vzájemné lichocení. Vývoj diskuse hodně záleží na tématu, ale snad ještě víc na vkladu členů panelu a kvalitě moderátora.

64

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


Aby byla zajištěna rozmanitost diskuse, měli by členové panelu reprezentovat různé pozice (a pohlaví), např. to mohou být politici z různých stran, nebo pokud se zdráháte poskytnout prostor vašim protivníkům, příslušníci státní správy, akademici, lobbisté, podnikatelé. Ověřte si, že se dobře orientují v problému a umí vést veřejnou diskusi. Zajímavé jsou zejména panelové diskuse na aktuální témata a cílené na konkrétní okruh lidí (např. školáky nebo studenty). Umožňují získat informace o širokém spektru názorů. Jestliže počítáte s časovým rozpětím kolem půldruhé hodiny, neměli byste pokud možno zvát víc než tři diskutující (plus moderátora). Tím usnadníte zapojení publika do diskuse, což je žádoucí. Pokud pozvete jako moderátora novináře, získáte nejen schopného předsedajícího, ale zvýšíte i šance na následný mediální dosah. Čím více diskutujících angažujete a čím jsou známější, tím více času potřebujete pro přípravu celé akce. Bývá také často zvykem vyplácet honorář, pokud angažujete velmi ceněného řečníka z akademických nebo kulturních kruhů.

Měsíční drink Můžete pravidelně pořádat neformální setkání („liberální drink“) v určitém baru ve městě. Taková setkání by měla být otevřena jak členům strany, tak i dalším zajímavým osobnostem. Je pravděpodobné, že se budete setkávat spíše se členy než s jinými lidmi. Místo konání vyberte pečlivě, protože vypovídá něco o vás i vaší politické straně. Možná zjistíte, že je lepší rezervovat si stůl nikoli odděleně, v salonku, ale spíš uprostřed baru, kde je otevřená možnost někoho k němu přizvat. Buďte však opatrní a předem kontaktujte majitele, abyste si ověřili, zda s tímto druhem setkání souhlasí. Tento formát umožňuje prezentovat, sdílet liberální názory a diskutovat o nich ve společensky uvolněné atmosféře. Zároveň jste díky takovému setkání přítomni na veřejnosti. Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

65


Soukromá posezení, sousedské večery Zkuste pozvat co nejvíce nestraníků a k tomu pozvěte pár členů strany (ideálně i jednoho známějšího politika ze svých řad). Využijte databázi nečlenských kontaktů, pozvěte přátele a známé, abyste si s nimi popovídali o politice v přátelské a uvolněné atmosféře.

Setkání zastupitelské skupiny Vaše zastupitelská skupina (na jakékoli úrovni: vesnice, městská část, obec, kraj atd.) by měla informovat veřejnost o aktuálních iniciativách, práci zastupitelstva a plánech do budoucna. Zvažte, zda máte opravdu co říci, neboť se obracíte na zainteresovanou veřejnost a média. Tuto aktivitu byste měli brát jako skládání účtů veřejnosti a plnění povinností služby veřejného činitele. Informujte o své práci, odpovídejte na dotazy a získáte tak z vnějšku nápady, na jaká témata se v budoucnu zaměřit.

Slíbeno – splněno! Tento název použijte pro akci, na které budete informovat veřejnost o úspěších aktuálně dosažených v legislativní oblasti. Co jste prosadili a do jaké míry? Proč nebylo možné splnit vše, co obsahoval váš volební program? Zapojte do prezentace dosažených výsledků a diskuse o připomínkách a kritických otázkách své volené představitele. Nikdy nic neskrývejte, ani svá pochybení. Buďte co nejtransparentnější. Ukažte lidem, že jste schopni sebekritiky. Ujistěte se, že celá akce a všichni vaši mluvčí jsou dobře připraveni a že publikum bude mít příležitost klást dotazy.

66

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


Transparentnost a čest jsou pro POLITICKOU stranU stěžejní, voliči tento přístup ocení!

Voliči se ptají – liberálové odpovídají Průběh takovéto akce určuje především publikum. Setkání je moderované a účastníky necháte pokládat otázky buď ústně, nebo jim umožníte napsat je na kartičky, které pak členové strany vyberou. V závislosti na velikosti akce a počtu účastníků lze také mezi diváky v sále nechat kolovat mikrofon. Moderátor může řídit schůzi a třídit otázky dle témat. Takováto setkání jsou velmi přínosná, neboť díky nim zjistíte, z čeho mají místní voliči obavy a jaké jsou jejich zájmy. Zároveň tak dáte voličům najevo svou blízkost. Čím kvalifikovaněji vy a vaši volení zástupci odpovídáte na dotazy, tím lepší je obraz vaší strany v očích veřejnosti. Nezapomeňte oznámit takováto setkání v místních novinách a rozhlasu. Pokud takové setkání spojíte s aktuálním a palčivým lokálním tématem, zvýšíte tím možnost zapůsobit na voliče, jichž se téma bezprostředně týká. Zároveň tím vytváříte obraz strany, která naslouchá veřejnosti v konkrétních otázkách.

Účastněte se jiných veřejných setkání Měli byste se účastnit i jiných veřejných setkání, které sami nepořádáte – městských akcí, mítinků svých politických rivalů (pokud je to přípustné). Spolu s dalšími stranickými kolegy tak zajistíte zviditelnění liberálů jako takových.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

67


Informační stánky NEDĚLEJTE TO! Veřejný informační stánek musí dýchat otevřenou a vstřícnou atmosférou. Pokud nemáte lidi ochotné se aktivně veřejně angažovat, nedělejte to! Introvert, který stojí za stolem a schovává se za propagačními materiály, přiláká pozornost kolemjdoucích nanejvýš na pár vteřin.

Buďte přitažliví! Můžete stánek pojmout tematicky, se zaměřením na aktuální místní nebo národní otázku. Jasnou volbou pro umístění stánku je pěší zóna. Ale můžete si vybrat i místo, které se vztahuje ke zvolenému tématu. Pokud se zasazujete o změny ve veřejné dopravě (např. restrukturalizace nebo rozšíření), postavte stánek třeba na hlavní křižovatce. Seznam pro informační stánek Potřebujete pro zřízení stánku povolení místních úřadů? Stanovte si téma: jaký je váš cíl? Existuje aktuální téma, na které se chcete zaměřit? Kým stánek obsadíte, kdy a kde ho postavíte? Existuje nějaké datum, které by se vztahovalo k danému tématu? Jaké je nejvhodnější místo pro oslovení cílové skupiny? Co potřebujete? Technické vybavení, pomůcky, letáky atd. Objednejte tyto věci s dostatečným předstihem a v dostatečném množství. Pozvěte nějakého známého místního politika (např. kandidáta do parlamentu) a oznamte jeho návštěvu médiím. Kodifikovaný oděv pro reprezentanty na stánku? Obleky, trička v barvách strany apod. Informujte média a ujistěte se, že vaši zprávu dostali.

68

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


Mobilní informační stánek Zvažte, zda opravdu potřebujete stánek se stolem a plným vybavením. Kodifikované oblečení a pár letáků je pro kampaň v barech, na nádražích nebo ve veřejné dopravě naprosto postačující.

Inteligentní a zábavné interaktivní hry zvyšují zájem a sympatie. Vaší kreativitě se meze nekladou. Můžete uspořádat hlasování o hlavních tématech. Nebo hry typu házení míčkem na pyramidu plechovek polepených karikaturami politiků. Nebo rozdávejte květiny v barvách vaší strany. Všechny tyto aktivity směřují k zapojení voliče do dialogu a k vaší profilaci coby liberální alternativy. Tyto aktivity musí samozřejmě odpovídat ideové linii strany. S následujícími akcemi slavila úspěch FDP v Německu: > Půlení jablka V den, ke kterému má být podáno daňové přiznání, se rozdávají na poloviny rozkrojená jablka s textem „takto vás stát miluje“. > Jakých daní se zbavit? Na tabuli znázorněte různé druhy daní vybíraných státem. Požádejte kolemjdoucí, aby označili tři z nich, které by nejraději zrušili. Získáte tak představu o tom, které daně lidé považují za zvlášť zbytečné. Zároveň rozdávejte letáky s vlastními daňovými návrhy. > Kdybych byl premiérem/starostou Vyzvěte lidi, aby na tabuli napsali, jaké by byly jejich priority, kdyby byli v tomto postavení. Zjistíte, na čem aktuálně lidem záleží, a získáte materiál pro tiskové zprávy.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

69


> Rozdávání květin Květiny v barvách vaší strany – jednoduchá metoda, jak zkusit navázat kontakt s voliči.

SEZNAM pro pouliční kampaň Buďte příjemní a otevření, ale ne dotěrní a vlezlí. Snažte se vystihnout náturu jedince, se kterým mluvíte. Někteří chtějí stručnou informaci, jsou rychle přesvědčení nebo si jen chtějí vzít písemné materiály. Jiní se chtějí hádat, nebo vás dokonce vyprovokovat. Zůstaňte klidní, ale vytrvejte ve svém postoji. Snažte se vylíčit svou liberální stranu v kontrastu vůči ostatním a zdůrazněte pozitivní poselství – to, za čím si stojíte. Zdůrazněte témata, na kterých pracujete, a jiné strany ne. Vyhněte se však tomu, abyste ostatní strany napadali. Negativní kampaň musí být dobře promyšlená. Neměla by být používána nahodile, protože často selže. Prezentujte své pozitivní stránky a výhody liberální politiky. Nepoužívejte módní slova jako liberalismus, svoboda, privatizace. Podpořte své argumenty vhodnými příklady a názorně je ilustrujte. Mnoho módních slov má pro některé lidi negativní význam. Vždy se snažte vysvětlit, proč liberálové představují něco užitečného, a ukažte výhody liberálního přístupu. Ujistěte se, že znáte všechny podrobnosti. Lidé mohou pokládat specifické dotazy a vy byste jim měli sebejistě odpovědět a zaujmout důvěryhodný postoj. Pokud neznáte odpověď, buďte upřímní, ale nabídněte, že informace zjistíte a pošlete odpověď e-mailem nebo poštou. Zůstaňte věrní svému volebnímu programu. Jinak nebudete vnímáni jako ti, kdo přinášejí věrohodné poselství. A určitě nikoho nepřesvědčíte, aby vás volil, pokud o sobě budete pochybovat. Buďte k lidem otevření a vstřícní. Nezůstávejte zalezlí za stolem. Neschovávejte se, ale stůjte rovně a sebevědomě.

70

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí


Odkazujte na nedávné úspěchy své strany a vysvětlujte, jak uskutečňujete předvolební sliby. Pokud je vaše strana aktivní na regionální nebo národní úrovni, odkažte na tyto úspěchy a na známé politiky z vaší strany. Nepřehánějte. Upřímnost a sebekritika ohledně minulých nezdarů je obvykle přijímána pozitivně, ale nepřehánějte to s ní, nemusíte porazit sami sebe.

Nemusíte pořádat všechny tyto akce. Možná máte také jiné nápady nebo jednoduše nemáte prostředky organizovat něco týden co týden. Ať už se však rozhodnete uspořádat cokoli, udělejte to dobře. Profesionálně zorganizovaná a úspěšná akce vám přinese přízeň voličů a zvýší motivaci vašich členů připravit další. Následující kapitola je s problematikou pořádání akcí úzce svázána. Komunikovat s lidmi o náplni vaší politiky je právě tak důležité jako tuto náplň vytvářet.

Manuál – Liberální knížka | Pořádání akcí

71


KOMUNIKACE


7

Politická komunikace je umění prezentovat složitá fakta a argumenty výstižnou a srozumitelnou formou.

Nic se v politice nepočítá víc než schopnost přímočaře sdělit médiím a veřejnosti, za čím si stojíte, proč si za tím stojíte a jaké jsou vaše předpoklady k tomu, abyste danou vizi uskutečnili, pokud se dostanete k moci. Není to vůbec snadný úkol, ale patří ke klíčovým schopnostem úspěšné politické strany. Komunikace může být informací, radou, názorem nebo obavou. Je to dvousměrný proces, který zahrnuje dávání a přijímání, mluvení a naslouchání. Komunikace je jedním z nejdůležitějších procesů v politice. Je důležité znát nástroje, které můžete v politické komunikaci využít. Nicméně ještě důležitější je vědět, co a komu chcete sdělit. Definujte své politické postoje a poselství, tj. určete svou politickou „značku“. Základním předpokladem pro formulaci politického poselství je znalost sebe sama a svého politického profilu (tj. vizí, poslání a hodnotových postojů). S vytipováním cílových skupin, které chcete prostřednictvím svého poselství oslovit, vám pomohou akce toho typu, které jsou popsány v kapitole 6. Zajistěte svému poselství publicitu, spojte ho s konkrétními kandidáty a strategií kampaně. Kandidáti by měli vaše poselství věrohodně zosobňovat. Dejte svému poselství vizuální podobu, využijte akcí a kampaní ke sdělení samotné podstaty svých cílů. Využívejte různé komunikační kanály. Výběr „správného“ tématu pro politickou kampaň, postupný rozvoj nosné zprávy a identifikace příslušných cílových skupin, to jsou důležité strategické základy pro výběr odpovídajících komunikačních nástrojů. Mějte na paměti, že výběr tématu kampaně není totéž co výběr vhodného tématu Manuál – Liberální knížka | Komunikace

73


pro politické prohlášení nebo pracovní program. Abstraktní politický význam nedělá téma nezbytně relevantním pro politickou komunikaci. Kritériem by měl být přímý dopad na lidi, osobní prospěch pro cílové skupiny, emocionální vyznění. Při výběru témat se budete muset omezit, protože nebudete schopni získat pozornost pro příliš velké množství rozmanitých zpráv. Tento průvodce nemůže rozebrat všechny strategické postupy do detailů. Proto se tato kapitola zaměřuje spíše na klíčové prvky a praktické aspekty úspěšného užití různých komunikačních nástrojů.

Být na internetu „Digitální revoluce“ právě probíhá a postupuje rychle. Možná jste politickým dobrovolníkem a vedle svých politických aktivit a mimo svůj profesní život nemáte čas sledovat i všechny technické vymoženosti. Přesto byste ale měli dbát o to, aby vaše webové stránky byly co do obsahu, vzhledu, aplikací i nástrojů vždy aktuální. Nemusíte to dělat sami. Svěřte tento úkol někomu z členů výboru, případně požádejte přátele nebo známé, pokud si nemůžete dovolit někoho najmout. Internet se stal primárním zdrojem informací a referencí. Voliči a novináři, kteří se o vás zajímají, stejně jako vaši političtí protivníci si mnohem spíš prohlédnou vaše webové stránky, než zvednou telefon, aby získali přehled o vašich politických názorech. Z tohoto důvodu by každá organizace strany měla na svém webu pro tyto cílové skupiny poskytovat základní kontaktní informace. Když nic jiného, představuje vaše domovská stránka centrální nástroj pro vaši prezentaci okolnímu světu. Nikde jinde nemůžete prezentovat sebe, své kandidáty a svou stranu autentičtěji, přímo a levněji tak potenciálně širokému publiku.

74

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


Protože mladí lidé všeobecně mají tendenci méně číst tradiční noviny, měli byste jako lokální politici na svých webových stránkách pravidelně aktualizovat oznámení o chystaných akcích. Často byste také měli publikovat komentáře k politickému vývoji ve své obci nebo regionu. Lidé mají tendenci věnovat pozornost místním a oblastním zprávám. Chtějí vědět, co se děje „doma“, co si o tom myslíte, jaké zamýšlíte učinit změny, abyste zlepšili politickou situaci a životní úroveň občanů. Na vhodném místě můžete zařadit novinky ze svého zastupitelského klubu na regionální nebo národní úrovni. Tímto způsobem můžete průběžně aktualizovat web, i když sami žádné nové zprávy nemáte. Pro své webové stránky nevytvářejte náhodnou internetovou adresu, pokud jste součástí větší stranické struktury. Strana by měla vytvořit systém, který vychází z určitého vzorce, např. „zkratka názvu strany – pomlčka – název města“.

KISS Keep It Short and Simple – Keep It Simple, Stupid! Samozřejmě to platí nejen pro vaši prezentaci na internetu, ale i pro vaše mluvené projevy obecně: vědět, co chci říct, a vyjadřovat se stručně. Neztratit téma. Je zřejmé, že internetoví uživatelé na počítači neradi čtou dlouhé texty. To znamená, že srozumitelnost a dobré rozvržení webové stránky hrají důležitou roli. Používejte jasné titulky a nezahlcujte web funkcemi a informacemi. Většina lidí preferuje krátkou, dobře strukturovanou informaci před nadbytkem slov. Lidé by se vždy měli být schopni pohybovat po vašich stránkách téměř intuitivně. Struktura stránky by tedy měla být vždy jasná a zřetelná, aby návštěvníci věděli, kde jsou, a snadno se dostali zpět.

Manuál – Liberální knížka | Komunikace

75


Užitečné titulky pro web politické strany jsou např.: zprávy – o nás – kampaně – akce – kontaktujte nás – média/tisk Ujistěte se, že následující informace jsou snadno přístupné přes odkazy/ prokliky:

> Informace a fotografie z posledních pořádaných akcí a kampaní > Jména členů výboru s uvedením jejich funkcí, jejich fotografiemi a stručným životopisem

> Kontakty na předsedu a tiskového mluvčího > P olitická stanoviska vaší strany k problémům vaší obce nebo regionu a k dalším otázkám veřejného zájmu

Sociální média a interaktivita Před pár lety agitátoři stranických kampaní říkávali, že obrovské množství volebních plakátů a billboardů v ulicích vám volby nevyhraje, ale bez nich je prohrajete. Dnes platí totéž i pro sociální sítě. Záleží však přinejmenším na národním kontextu, na míře rozšíření a popularitě sociálních sítí v dané zemi. Není to jen otázka technologické vyspělosti společnosti (digitální infrastruktura není ve všech evropských zemích rozvinuta stejně a může být nerovnoměrně vyvinuta i v rámci země), záleží také na společenské ochotě a zájmu zapojit se do nových forem komunikace (každodenní a přirozené používání internetových aplikací je například v USA a v Německu různé). Takové rozdíly v běžném využití komunikačních technik se objevují i v tradičních oblastech, jako je podomní kampaň. Například přímý kontakt politika s voličem (tváří v tvář) dobře funguje v USA a Velké Británii, v jiných společnostech už méně – jak dále ilustruje kapitola 8. Byl to Howard Dean, jeden z kandidátů Demokratické strany v primárkách prezidentských voleb v roce 2004, kdo poprvé úspěšně použil nové inter76

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


netové nástroje. Baracku Obamovi se pak podařilo vybudovat obrovskou síť řadových stoupenců a navýšit příspěvky na volební kampaň o desítky milionů dolarů, což mu pomohlo – navzdory všem očekáváním – porazit Hillary Clintonovou v primárkách v roce 2008... a co bylo dál, to už všichni víme. Dnes se zdá nemyslitelné, aby politici nevyužívali například webové portály, digitální zpravodaje, podcasting, on-line televize a sociální sítě jako Facebook, Twitter nebo vlastní sociální sítě politiků a politických stran, jako např. http://my.barackobama.com nebo https://my.fdp.de. Internet se rychle mění, neustále se rodí nové věci (jako síť „Google+“ během psaní těchto řádků) a je těžké předpovědět, která platforma přežije a jaké nové nástroje se objeví. Mnoho z těchto prostředků lze snadno zřídit s relativně malými náklady. Nicméně je třeba pečlivě promyslet, jak je využít.

Jak na to Náhodné a masivní využití všech dostupných prostředků nebude mít kýžený efekt. Stejně jako stanovujete priority své strany (na co se v politice soustředit a na jakou cílovou skupinu voličů se zaměřit), i internetové nástroje byste měli používat strategicky. Politické strany stále až příliš často přistupují k internetu pouze jako k dalšímu billboardu: k něčemu, na co se bude jenom koukat. Ale internet věci zásadně změnil. Lidé chtějí být osloveni a chtějí se zapojit. Tradiční způsob angažovanosti a zapojení do práce politické strany je na ústupu, i když stále mohou být lidé motivovaní a mít dost nadšení pro politické projekty. Zatímco lidé se zdají být stále zaneprázdněnější a dlouhodobá dobrovolnická činnost pro politické strany zjevně ztratila na atraktivitě, internet nabízí skvělý nástroj pro zapojení příznivců a členů stran do krátkodobých projektů.

Manuál – Liberální knížka | Komunikace

77


klíčem je Interaktivita Internet není televizní obrazovka určená k pouhému sledování. Vaším úkolem je vytvořit platformy pro výměnu názorů, pro diskusi, to vše s cílem umožnit pořádání akcí a mobilizovat lidi.

Práce s tiskem a médii „Pouze to, co vidíte v médiích, se opravdu událo nebo pouze to, co je v obrazových médiích, je opravdu v médiích!“ Toto prohlášení může znít přehnaně, zvlášť když si dnes své on-line zpravodajství může spustit každý. Avšak mediální pokrytí vašich kampaní a akcí je stále naprosto zásadní pro oslovení širší veřejnosti – lidí, kteří nejsou přímo účastníky vašich akcí nebo uživateli vašich vlastních sociálních médií. Uživatelé internetu jsou dnes zahlceni množstvím informací a to je vede k tomu, že jsou značně selektivní a mají tendenci sledovat především to, co se jim líbí, a číst pouze informace, které potvrzují jejich vlastní názory. Nicméně jako politická strana potřebujete oslovit další potenciální voliče, pokud chcete růst a získat více hlasů v příštích volbách. Obecně platí, že informační přetížení mnoho vašich zpráv a oznámení jednoduše přehluší. Pokud chcete být slyšet, ujistěte se, že vaše zpráva má jasně určeného příjemce a že víte, jak média ve vaší zemi fungují. Média zajímají působivé, přitažlivé věci; čím inovativnější budou akce nebo politická prohlášení, která můžete nabídnout v pravidelných intervalech, tím spíše novináře zaujmete a zvýšíte šanci na publikování. Ovšem že pravidelné rozesílání spamů s náhodnými prohlášeními a tiskovými zprávami novinářům povede jedině ke ztrátě jejich pozornosti.

78

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


SEZNAM PRO PRÁCI S MÉDII Zkuste vytvářet mediální příležitosti: Představení nového lídra, volebního týmu atd. Prezentace nového volebního programu, nových politických návrhů vaší organizace, atd. Informační návštěvy/schůzky (možná i za účasti významného liberálního politika) buď za účelem získání informací, nebo kvůli výměně názorů na to, jak dopadá politika na práci organizací jako: místní obchodní komora, různé oborové nebo obchodní asociace, charitativní organizace, odbory, škola nebo mateřská školka, která dostala cenu za zvláštní úspěch nebo jejíž inovativní přístup k výuce chcete ocenit.  Je užitečné mít při takových příležitostech po ruce připravené stanovisko, které můžete neprodleně prezentovat tisku.  Pozvěte tisk na novoroční recepci nebo místní stranický kongres. Oznamte zahájení nové kampaně, ať už vedené on-line, nebo klasické pouliční.

E-mailové adresáře Vytvořte si detailní e-mailový adresář s kontakty na tisk a média, abyste měli k dispozici snadno dostupnou kompletní databázi všech relevantních médií. Tímto způsobem zajistíte, že na nikoho nezapomenete, až budete na něco muset rychle reagovat a budete potřebovat okamžitě rozeslat tiskovou zprávu. Ujistěte se, že máte v databázi všechna relevantní místní a regionální média, jako místní a regionální noviny, reklamní časopisy, internetové noviny, vlivné blogy, rozhlasové a televizní stanice, pokud takové na lokální/regionální úrovni existují. Tuto databázi byste také měli pravidelně aktualizovat a upřesňovat kontaktní údaje a přímé kontaktní osoby.

Manuál – Liberální knížka | Komunikace

79


Tiskové zprávy Tisková zpráva je nejběžnější forma public relations. Měli byste si osvojit zvyk vždy vydat zprávu před zahájením kampaně, akce nebo jiné aktivity a po jejím ukončení. Tisková zpráva je písemné sdělení týkající se aktuálního problému nebo konkrétní události. Mělo by to být informativní a stručné prohlášení určené k okamžité publikaci. Vyhněte se rozvláčnému nebo upovídanému tónu. Sdělovací prostředky dostávají denně stovky tiskových zpráv. Novináři mají pár vteřin na rozhodnutí, co je důležité a co ne. Z tohoto důvodu musí jít titulek i první věta přímo k věci a obsahovat klíčové prvky sdělení, které chcete publikovat. Zvlášť na lokální a regionální úrovni jsou sdělovací prostředky za tiskové zprávy vděčné, protože jimi vyplní mezery, které nezvládnou pokrýt vlastními silami. Nicméně ani oni se nechtějí stát mluvčími liberální strany. Tisková zpráva by tedy měla být věcná a postoje v ní obsažené musí být jasně vztaženy k příslušné osobě nebo straně. Zjistěte, kdy jsou uzávěrky v lokálních médiích, abyste stihli dodat vaše stanoviska včas a zajistili si tak jejich publikaci následující den. Nahrajte každou tiskovou zprávu na webové stránky. Tím pravidelně aktualizujete svůj web novinkami a dokumentujete své aktivity. Pro snazší dostupnost můžete vytvořit zvláštní odkaz – „tisk“ – s přehledem všech aktuálních i archivních tiskových zpráv. OSOBNÍ KONTAKT PO VYDÁNÍ TISKOVÉ ZPRÁVY Tisková zpráva nenahrazuje osobní kontakt s novináři. Může být užitečné kontaktovat novináře telefonicky s nabídkou doplňujících informací.

Ujistěte se také, že vaše tiskové prohlášení je krátké. Jedna strana A4 je až příliš dlouhá. 80

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


Při přípravě zprávy mějte na paměti následující: >>Použijte styl, který odpovídá tomu, co používají pro zpravodajství média.

>>Použijte stručný a věcný titulek jako „Liberální strana Utopia žádá lepší dopravní spojení pro město XY“, a ne jenom „Tisková informace stranické organizace liberální strany v XY“.

>>Zpráva by měla obsahovat „proč, kde, kdo, kdy a jak“, nejlépe v prvním odstavci.

>>Mějte na paměti, že vaše prohlášení může být kráceno. Proto uveďte nejprve důležité věci a až poté doplňující informace.

>>Do zprávy zahrňte stručné citace, které jsou zřetelně spojené s konkrétní osobou.

>>Používejte přítomný čas, vyhněte se trpnému rodu. >>Vyhněte se sebechvále a prázdným frázím, používejte jednoduché formulace, kterým rozumí každý a které jdou přímo k jádru věci.

Některé další formální aspekty: >>Důsledně používejte „stranický“ design (v e-mailech a dopisech) a ujistěte se, že je jasné, že odesílatelem jste vy (místní organizace liberální strany v XY).

>>Tisková zpráva musí být jako taková viditelně a zřetelně označena. >>Zmiňte možnou lhůtu pro embargo na vydání zprávy. >>Titulek. >>Kontaktní údaje pro případ, že by bylo potřeba doplnit další podrobnosti. >>Připojte webový odkaz pro stažení fotografií, pokud je takový odkaz k dispozici.

Manuál – Liberální knížka | Komunikace

81


Použití e-mailu ke kontaktu s tiskem Podobná pravidla jako pro tištěné zprávy platí i pro e-mail. Jednejte se svými adresáty osobně, i když poštu rozesíláte hromadně. Získáte větší pozornost, když se na příjemce zprávy obrátíte přímo a jménem. Opět se pokuste nepřesáhnout 300 slov (přibližně rozsah strany A4). Citujte titulek v předmětu e-mailu a opakujte ho v textu zprávy spolu s datem. Formátujte text zprávy v souladu s formátem vaší pošty a vyhněte se speciálním fontům. Vložte e-mailové adresy do pole „skrytá kopie“, aby se adresy nezobrazovaly všem příjemcům. Nicméně se ujistěte, že to nepovede k blokaci e-mailu coby spamu.

Oznámení o konání akcí a následné zprávy Tisková zpráva může oznámit nadcházející událost a dát účastníkům vědět, co očekávat. Nezapomeňte také výslovně pozvat novináře, když zprávu posíláte do médií. Na konec textu můžete připojit větu ve smyslu: „zástupci médií jsou srdečně zváni“. Pokud zvete pouze média, uveďte nad názvem oznámení „Pozvánka pro tisk“. Nezapomeňte uvést základní údaje, jako je místo a čas konání, téma a řečníci/hosté. Pokud má v daném případě pro vás přítomnost médií zvláštní význam, ověřte si účast novinářů následně po zaslání zprávy i telefonicky. Na akci pak můžete přivítat novináře jmenovitě. Média se nebudou účastnit všech vašich akcí. Můžete jim tedy po skončení akce poslat krátkou tiskovou zprávu. Opět doporučujeme, aby byla jednoduchá, krátká a k věci. Můžete připojit pár fotografií.

82

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


Dopisy redakci Jako místní pobočce strany se vám nedostane vždy velké pozornosti. Zkuste tedy napsat dopis redakci místních novin, pravděpodobnost, že bude otištěn, je poměrně vysoká. Tento typ publikace také umožňuje napsat něco osobního nebo polemického. Mějte na paměti, že váš dopis může být editován a krácen. Pokuste se tedy vyjádřit hlavní myšlenku v prvním odstavci. Váš tiskový mluvčí může vytvořit šablonu, kterou poskytne dalším členům strany a tím je povzbudí, aby rovněž psali dopisy. Může také sestavovat pravidelné přehledy nejdůležitějších sdělení, která chce vaše strana publikovat, aby bylo zajištěno, že budou vzaty v úvahu. Váš vlastní (pravidelně psaný) blog, ať už samostatný, nebo jako součást stranického webu, je dalším nástrojem pro podporu vašich názorů na aktuální témata. Můžete zde odkazovat na své další aktivity v sociálních médiích, abyste přilákali pozornost médií.

Hodnocení mediálních výstupů Sbírejte a archivujte, co o vás a vaší straně bylo napsáno. Měli byste to mít k dispozici minimálně pro podání zprávy vašemu vlastnímu výboru. Jste-li hodně výkonní, jsou užitečné pravidelné kompilace. O novinkách informujte nejen členy výboru a další své členy, ale sdílejte je i se sousedními stranickými organizacemi nebo s organizacemi na regionální či národní úrovni. Sdílejte to, co považujete za osvědčenou praxi, ale i negativní zkušenosti, abyste mohli prodiskutovat, jak se jim v budoucnu vyhnout. Po tiskové kampani byste se vždy měli ptát: Vybrali jsme správná témata? Vysvětlili jsme je adekvátně? Získali jsme dostatečnou pozornost veřejnosti? Vsadili jsme na špatná témata, nebo byla veřejností nesprávně interpretována?

Manuál – Liberální knížka | Komunikace

83


Proto se také snažte vyhodnotit zpravodajství médií na dané téma obecně, stejně jako fakt, jakého mediálního pokrytí dosáhli vaši političtí oponenti.

Distribuce dopisů dům od domu Účinným prostředkem pro informování vašeho volebního obvodu o aktuálních aktivitách strany nebo o akcích konaných k určitým příležitostem je malý leták nebo dopis osobně doručený do domácností ve vašem okolí.

Zpravodaj Není těžké posílat pravidelný zpravodaj jak členům strany, tak i jiným dotčeným osobám, které mohou být zařazeny do příslušného adresáře. Jako součást větší stranické struktury můžete snadno zasílat týdenní zpravodaj se 4–6 položkami, které budou kromě jiného obsahovat stranické zprávy z regionální nebo národní úrovně nebo komentáře k politickému vývoji v zemi. Ale měli byste to být schopni zvládnout, i když budete mít pouze zprávy na místní témata nebo o nedávné politické debatě v obci. Nemusíte jen oznamovat akce a informovat o jejich průběhu. O váš názor coby politické strany / jejího lídra je zájem a vždy je tu spousta věcí, které lze komentovat. Zkuste si stanovit jeden den v týdnu, kdy budete pravidelně rozesílat zpravodaj (nebo pokud se jedná o měsíčník, stanovte jeden den v měsíci), abyste u čtenářů vyvolali pocit dlouhodobého očekávání, že přijde liberální zpravodaj. Nezáleží na tom, jak to uděláte, podstatou komunikace je opakování. Neúnavné opakování vašeho poselství se musí stát mantrou vaší komunikace. Ještě důležitější je to v době předvolební kampaně, kdy je pravděpodobnější, že voliči budou naslouchat tomu, co chcete říct. Přečtěte si následující kapitolu, abyste věděli, co můžete udělat pro úspěšnou volební kampaň.

84

Manuál – Liberální knížka | Komunikace


ÚČAST VE VOLBÁCH A KAMPANÍCH


8

„Víte, proč politici opakují stejné základní poselství tisíckrát? Protože to

funguje. V tom krátkém okamžiku, kdy jim občané věnují pozornost, chtějí politici říct přesně to, co způsobí, že budou zvoleni. Nejsou si jisti, kdy tento moment přijde, proto opakují své poselství stále dokola. (Nebo alespoň ti dobří to dělají.)“ 12

Kapitola 3 nastínila role politických stran v setkávání lidí a idejí. Rovněž se v ní uvádí, že rolí politických stran je uvádět ideje ve skutečnost. Účast ve volbách a kampaních za vaše ideje je potom způsobem, jak toho dosáhnout.

Prostřednictvím kampaně dáte lidem vědět, co děláte. Volby vyhrává výběr tématu, které je pro lidi aktuální, a vedení kampaně na toto téma. Jednoduchý výčet plánů volby nevyhraje, kampaň o problémech týkajících se těchto plánů ano.

Pokud chcete uspět, strategie je nezbytná. Volební kampaň, to je definování strategie, stanovení jasných cílů, perfektní organizace a schopnost být blízko voličům. Strategický přístup k vaší volební kampani také znamená, že jste během vypjatých období schopni jednat racionálně a reagovat flexibilně a kreativně na možné incidenty. Disciplína a náležité plánování umožňují profesionální realizaci volební kampaně a šetří zdroje, čas a peníze. 12 Viz James Carville a Paul Begala (manažeři kampaně Billa Clintona) v Buck Up, Suck Up ... and Come Back When You Foul Up: 12 Winning Secrets from the War Room, New York 2003.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

87


To platí vždy, ať už v kampani bojujete o křeslo v radě, nebo v parlamentu. Rozdíl je pouze v rozsahu. Národní kampaně potřebují mnohem větší a sofistikovanější organizaci, protože musí být efektivní napříč celou zemí. Národní kampaně tedy musí být jak rozsáhlejší, tak intenzivnější. Nicméně v každém případě budete potřebovat přesvědčivé poselství kampaně, které budete voličům opakovat tak často, až se vám bude při jeho poslechu dělat špatně, protože to je teprve okamžik, kdy ho veřejnost začíná vnímat! Vědět, čeho chcete dosáhnout... Ujistěte se, že klíčové cíle vaší strany a vašich aktivistů jsou shodné. Ujistěte se, že jim všichni rozumějí. Ujistěte se, že jsou tyto cíle dosažitelné – je třeba, aby se s věcmi dalo výrazně pohnout, ne stavět na nemožných očekáváních. Nic tak neodradí lidi, kteří byli volbami nadšeni, než honba za falešnými nadějemi.

Formulovat cíl a image Cíl, kterého chcete dosáhnout, by měl být co nejsrozumitelnější. Vytvořte si co nejvýraznější identitu ve srovnání s konkurencí. Vaše cíle musí získat důvěru veřejnosti, aby je voliči hodnotili realisticky. „Liberální strana města X stojí za A/B/C. Zúčastníme se příštích lokálních voleb a naši kandidáti zajistí, že...“ (Prezentujte své cíle krátce a důrazně.) „Liberální strana města X má schopné politiky (krátce je představte). Pokud chcete lepší příležitosti pro své děti, pokud jste zastánci problému X, musíte volit liberály.“ Image tohoto druhu by měla určit veškerou vaši komunikaci a být jejím opakujícím se tématem. Každý proslov, každý dopis a prohlášení by mělo obsahovat jeden nebo více prvků této image.

88

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


OPAKOVAT, OPAKOVAT, OPAKOVAT!!! Je nutné, abyste opakovali svou image a klíčové poselství co nejčastěji tak, aby si dostatečně velký počet voličů spojil toto poselství s vámi a vaší stranou.

Představte své klíčové poselství pomocí sloganu, který je rovněž spojen s vaším vrcholným kandidátem / kandidátem na starostu a utváří tomuto kandidátovi výrazný a individuální profil. Takové téma by mělo být viditelné v průběhu celé kampaně. Žádná kampaň na jakékoli úrovni, která chce být vnímána veřejností i v době zahlcení informacemi, bez toho nemůže fungovat. Neustále opakujte vaše klíčové poselství, dokud z toho váš vlastní tým nebude unaven. Ze zkušenosti je známo, že teprve potom dosáhne tato zpráva až k vašim cílovým skupinám. Zároveň byste se měli vyhnout používání témat nastolených vašimi politickými protivníky (tj. témat úzce spojených se značkou a profilem jiné strany). Neujímejte se jich, zkuste je naopak nechat zmizet z veřejného povědomí. Chcete, aby se veřejně diskutovalo o vašich vlastních tématech, ne o tématech vašich soupeřů. Cokoli, co je přítomné ve veřejné politické aréně, vypadá významněji a může mít zásadní vliv na krátkodobé rozhodnutí nerozhodnutých voličů. Volební kampaň vždy přináší překvapení, která, jak se zdá, jdou na účet vaší strategie. Snažte se být neústupní, stát si za svým a udržet si image. Pokud potřebujete reagovat na náhlé politické útoky nebo změnu okolností, jednejte takticky, ale neztraťte ze zřetele své dlouhodobé cíle.

Definujte rozdíl počtu hlasů Pokuste se co nejpřesněji definovat, jaký podíl hlasů chcete získat a zda je to reálně uskutečnitelné. To vám pomůže, aby vaše kampaň a působení na voliče byly konkrétní a věrohodné. Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

89


Příklad: Chcete získat 10 % odevzdaných hlasů. Určete množství voličů. Pokud existuje 10 000 oprávněných voličů a volební účast je 70 %, bude hlasovat 7 000 lidí. Pokud chcete získat 10 % hlasů, potřebujete přesvědčit 700 lidí. Čím vyšší volební účast, tím více hlasů potřebujete pro dosažení 10  %. Pokud jste malá strana, malá volební účast může být ve vašem zájmu.

Lidské zdroje Na začátku každé kampaně byste měli sestavit tým, který bude kandidátům radit a podporovat je jak logisticky, tak ideově. Rovněž jim poskytne zpětnou vazbu a morální podporu v těžkých časech. Kampaň je kolektivní úsilí skupiny lidí. Může to být tříčlenná skupinka nebo tým deseti lidí. Velikost záleží na taktických úvahách, které se liší stranu od strany, nebo záleží na dostupných finančních prostředcích a znalostech strany a na velikosti města/regionu/země. Volební tým bude dobře fungovat, pokud se budou všichni jeho členové cítit zapojeni do společného úsilí. Pro dosažení tohoto stavu je důležité předem odsouhlasit metody, které budete během kampaně používat, a definovat, co od koho očekáváte. Takový volební tým nemusí nutně být statutárním orgánem strany. Zkuste pro váš volební tým získat širokou podporu. Volby jsou skvělou příležitostí k zapojení lidí do činnosti strany, kterou obvykle zastává pouze skupinka jejích příznivců. Dejte pozor, ať se neobracíte jen na zkušené mazáky volební kampaně, dejte také prostor novým talentům. Usilujte o rovnováhu mezi mladými a starými, muži a ženami. Pomůže to zajistit, aby nové, kreativní myšlení nebylo vytlačeno postoji „vždycky jsme to dělali takhle…“

90

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Dá se očekávat, že členové výboru a další volení funkcionáři budou přetíženi svou vlastní prací. Mnoho dalších členů strany s méně funkcemi a mandáty může být vysoce motivováno k zapojení do projektů kampaně na omezenou dobu. U větší kampaně zvažte rozdělení svého týmu na malou základní skupinu, která bude mít na starosti plánování a politické rozhodování, a větší tým zástupců z různých místních poboček. Ve svém týmu jasně rozdělte role, aniž byste jakéhokoli člena týmu příliš omezovali. Chcete přece maximálně využít veškerý jejich potenciál. Následující přehled možných oblastí práce nicméně ukazuje, jak zhruba rozdělit některé základní úkoly mezi jednoho či více členů týmu. Musí být zajištěno: >>Finanční plánování a kontrola

>> Práce s médii a vztahy s veřejností (PR) >> Sekretariát >> Management propagačních materiálů >> Internet Výběr vrcholných kandidátů, kandidátů na starosty nebo další vrcholné funkce Pečlivě zvažte typ voleb, které před vámi stojí. Lokální volby se výrazně liší od voleb národních. Ujistěte se, že ovládáte pravidla konkrétních voleb, a analyzujte požadavky, které se na ně vztahují. V politických kampaních hrají stále větší roli osobnosti. Kandidáty proto vybírejte pečlivě, posuzujte, jaké skutečnosti hovoří v jejich prospěch.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

91


1. Jaký typ kandidáta chcete a potřebujete? Muž/žena, svobodný/á, ženatý/vdaná, s dětmi atd. 2. Obyvatel dané obce? Je pracovně spjat s danou obcí? 3. Jaké politické téma lze nejlépe spojit s vaším kandidátem, tj. jaké téma tato osoba ztělesňuje nejvěrohodněji? Jak se tento kandidát pozitivně odlišuje od ostatních kandidátů? 4. Stojí tento kandidát plně za volební strategií strany a ztotožňuje se zcela s tématy a politickými návrhy strany? 5. Splní tento kandidát očekávání voličů? 6. Je tento kandidát už v obci/regionu známý? 7. Můžete zajistit, že váš kandidát i volební tým budou během celé volební kampaně neustále k dispozici jak straně, tak voličům? 8. Má váš kandidát potřebnou podporu členské základny strany?

Struktura obce/regionu 1. Jaké sociální struktuře kandidát čelí? 2. Jak vypadal v posledních letech hospodářský vývoj? 3. Jaká je demografická struktura?

Analýza protivníků 1. Pokud se o funkci uchází její dosavadní opoziční držitel: je tento/tato kandidát/kandidátka schopný/á, respektovaný/á představitel/ka, nebo tu jsou nedostatky, kterých byste mohli využít? 2. Pokud ne, jaké silné stránky a jaké slabiny má nový kandidát většinové strany? 3. Jaké silné a slabé stránky mají kandidáti ostatních menších stran? 92

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Politické předpoklady liberální strany 1. Máte už zastoupení v obecní radě a účastníte se vládnoucí koalice. / Jste v opozici. / Nemáte žádné zastupitele. 2. Chceme postavit kandidáta? Ano, protože tu je šance vyhrát. / Ano, protože vlastní kandidát nám pomůže upevnit naše postavení v dlouhodobém horizontu. / Ne, situace neumožňuje postavit kandidáta. / Ne, protože můžeme získat jiné politické výhody.

Važte své šance: využijte efektivně své zdroje Ptejte se, zda každá odpracovaná hodina a všechny vynaložené finanční prostředky byly z pohledu vašich obecných cílů využity efektivně.

>> Neztrácejte čas. Zaměřte svou činnost, korespondenci a distribuci plakátů na ty oblasti ve svém okolí, kde můžete očekávat přítomnost svých voličů.

>> Starejte se o ty oblasti, které tradičně volí liberály, a věnujte čas také loka-

litám, kde vidíte nějaký potenciál. Neinvestujte zbytečně čas do oblastí, které jsou liberálním hodnotám nepřátelské. V krátkodobém horizontu to nebudete schopni změnit. Zkušení lokální aktivisté obvykle vědí, kde v okolí najdete největší liberální potenciál. Identifikovat liberální bašty vám pomůže také jednoduchá analýza posledních volebních výsledků.

>> Pokud se vaší akce účastní významná osobnost vaší strany, pokuste se získat co možná nejvíc pozornosti médií.

>> Při přípravě akcí se ujistěte, že jste pozvali největší možný počet externích hostů a zástupců médií. Stranické akce, které nejsou veřejné (i když třeba nezáměrně), odložte na období mezi kampaněmi.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

93


Šíření velkého množství zpráv (prostřednictvím pošty, plakátů, akcí atd.) tam, kde budou nejefektivnější, musí být za všech okolností hlavním prvkem plánování vaší kampaně.

Načasování a kontrola Pro celou kampaň potřebujete podrobný časový plán (Kdo kdy co dělá?). Podobný plán si připravte i pro každou další činnost (rozdělování povinností a termíny dokončení). Nezapomeňte také na pohotovostní plány pro případ nepředvídatelného zpoždění, abyste si udrželi určitou flexibilitu. Takový komplexní plán zaručí, že je vše pro všechny velmi přehledné, a podává jasný obraz struktury vaší kampaně. Pamatujte: zdůrazňujte své silné stránky a snažte se neutralizovat své slabiny. Jednoho člena týmu můžete pověřit kontrolou plánu. Jelikož jste většinou závislí na dobrovolnících, kontrola vám pomůže udržet si přehled o tom, co se má kdy udělat. Kontrolor by měl mít přístup ke všem informacím a měl by v pravidelných intervalech podávat zprávy o dodržování termínů a stavu plnění vašich cílů. Budete tak lépe připraveni na to, až bude potřeba probrat možné úpravy, když budou nutné.

Zapojení příznivců Přemýšlejte o svých lidských zdrojích. Mnozí jinak spíše méně aktivní členové strany mohou být během předvolební kampaně ochotni udělat víc. Přemýšlejte, jak můžete vy a váš volební tým zapojit co nejvíc dalších členů strany do práce na kampani. Společenská událost na začátku kampaně může pomoci motivovat a zavázat členy, aby vydrželi až do doby, kdy bude kampaň na vrcholu.

94

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Ochota lidí angažovat se je často přehlížena. To může být pro tyto lidi frustrující.

Pověřte alespoň jednoho člena svého týmu péčí o dobrovolníky – měl by je vyhledávat, udržovat s nimi kontakty, koordinovat jejich zapojení do akcí a dalších iniciativ. Méně zkušení dobrovolníci mohou být zapojeni do úkolů jako:

>> obsluha sekretariátu/telefonu (máte-li), >> organizační práce na podporu vašeho volebního kandidáta, >> logistika na akcích, vylepování plakátů, >> příprava poštovních zásilek, distribuce letáků/dopisů do domácností. Management politických témat Úspěšná kampaň je založena na správném plánování a přesné analýze startovních pozic. To vyžaduje, abyste vzali v úvahu řadu faktorů. „Co vyhrává volby, je výběr témat, která se lidí týkají, a zaměření kampaně na tato témata. Výčet plánů volby nevyhraje, kampaň zaměřená na problémy, které se jich týkají, ano.“ 13

Mějte na paměti různé skupiny voličů, když určujete a rozvíjíte klíčové body svého politického plánu:

>> potenciální voliči (příznivci strany), >> potenciální voliči ostatních stran (kteří jsou nepřátelští k vašim cílům), >> potenciální nevoliči (nerozhodnutí nebo těžko motivovatelní). 13 Campaigns Manual, Liberal Democrats 2007, UK, s. 14.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

95


Proto jsou důležité následující otázky: >>Dokážete motivovat své vlastní stoupence, aby hlasovali? Šanci na úspěch máte obzvlášť tehdy, pokud tu nebude jiná strana s kampaní na stejné téma nebo s podporou něčeho podobného, co by mohlo být atraktivnější než vaše vlastní témata.

>> Oslovte nerozhodnuté voliče jasně formulovanými a srozumitelnými zprávami. Zaměřte se na cíle, a ne na prostředky k jejich dosažení („větší bezpečnost“ místo „více policistů“). Čím pronikavější zpráva, tím větší šance, že bude slyšet.

>> Zaměřte se na své potenciální voliče a nerozhodnuté. Ostatní bude těžké přesvědčit. Nikdo nevolí stranu, od které očekává nevýhody.

Chopte se své šance Starosta města z povahy své funkce zastupuje všechny voliče. Nicméně během volební kampaně chcete najít příznivce pro své vlastní postoje. Chcete získat hlasy pro stranu, ne pro státní zastupitele. Jste-li malá strana, nemusíte se chovat jako velké majoritní strany, které musejí vyhovět velké části společnosti. Možná se rozhodnete pominout zhruba 70 % voličů, abyste vlastně vyhráli jen kolem 10 % hlasů. Zaměřte se na témata, která budou co nejvíc „hmatatelná“, aby si voliči mohli představit konkrétní výhody – včetně idealistických hodnot. Zapamatujte si: >> Odlište se od svých soupeřů. Pokud mezi vámi není žádný dostatečně atraktivní rozdíl nebo pokud je rozdíl pouze v metodách, ale ne v cíli, řada voličů bude tíhnout k volbě větší strany, protože se domnívají, že má větší šanci opravdu cíle dosáhnout.

>> Pokud zvolíte několik témat, ujistěte se, že jsou konzistentní a nejsou v rozporu spolu navzájem ani vůči různým skupinám voličů.

96

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Zacílení na voliče Zacílení znamená identifikaci skupin voličů nebo čtvrtí s vyšším než průměrným liberálním volebním potenciálem a zaměření kampaně na tyto oblasti. Pokud už jste se dříve účastnili voleb, je snadné rozpoznat liberálněji orientované čtvrti na základě předchozích volebních výsledků. Zacílení na větší volební obvod vám umožní zjistit a porovnat volební výsledky jednotlivých obcí, což vám poskytne vodítko, kam umístit velké billboardy a plakáty, pokud je to ovšem povoleno. Pokud se zaměříte na volební chování menších jednotek, jako je vaše okolí, budete schopni vytipovat ulice, které má smysl obejít s poštou nebo podomní kampaní. Podrobné seznamy volebních výsledků by mělo být možné získat od volebních orgánů vaší země. Nikdy však nepřehlížejte zkušenosti ze své vlastní kampaně. Ani zkušenosti dalších stranických aktivistů, kteří z předešlých kampaní – nebo jednoduše z dobré lokální sítě – vědí, jaké je politické myšlení v jednotlivých čtvrtích.

Rozpoznání a zapojení skupin potenciálních voličů Nečekejte, až za vámi voliči přijdou, ale aktivně se zaměřte na různé skupiny voličů a představte jim svou liberální koncepci. Neexistuje jediná homogenní veřejnost, ale mnoho různých skupin s rozdílnými zájmy a přesvědčeními, které si můžete získat cíleným přístupem.

>> Jsou tu formální skupiny, jako členové speciálních profesních sdru-

žení, zájmové skupiny, sportovní kluby a mnoho dalších. Ty se snadno rozpoznají a snadno získávají.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

97


>>Dále tu jsou sociální skupiny, jako mládež, důchodci, ženy, svobodní, zdravotně postižení, mladé rodiny atd.

>>A jsou tu i další skupiny, které mohou být svázány společnými zájmy, jako motoristé, pacienti, lidé dojíždějící za prací atd.

Mnoho akcí může být zaměřeno na specifické skupiny lidí a můžete je také podle toho navrhnout, jako například následující. > Pracující rodiče, osamělí rodiče Mohli byste zřídit informační stánky na téma péče o dítě nebo politika strany v oblasti vzdělávání. Zorganizujte návštěvy ústavů péče o dítě nebo škol. Uspořádejte akční dny celodenní péče o dítě nebo panelovou diskusi k finanční situaci osamělých rodičů. > Rodina obecně Organizujte rodinné akce, vzdělávací hry pro děti ve vašem stánku nebo bleší trh. > Prvovoliči Pište mladým prvovoličům dopisy, ve kterých představíte své liberální postoje. Pořádejte diskuse na témata, která se týkají mládeže. Zapojte redaktory školních nebo univerzitních novin a časopisů. Organizujte školení zaměřené na psaní žádostí o přijetí do zaměstnání. > Učitelé Informační akce o plánech ve školství a vzdělávání učitelů. Navažte kontakt s učitelskými odbory. > Studenti a univerzitní zaměstnanci Pořádejte informační akce o akademických a univerzitních otázkách. Pokud existuje univerzitní liberální skupina, zapojte ji do svých aktivit a povzbuďte její členy ke kampani na univerzitě. 98

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


> Policie a soudnictví Informační akce na téma „svoboda a bezpečnost“. > Malé a střední podniky, řemeslníci Zjistěte, jaké jsou aktuální problémy během návštěv podniků nebo místní obchodní a průmyslové komory. > Státní zaměstnanci Vedete-li kampaň za snižování veřejných výdajů včetně zeštíhlení státní správy, předložte své návrhy státním zaměstnancům a projednejte je s nimi. > Zdravotníci, daňoví poplatníci, majitelé domů, motoristé atd. Pořádejte informační setkání, na kterých budete s příslušnými sdruženími probírat jejich problémy, plány na jejich řešení či reformy.

Zapojení do kampaně Na vrcholu kampaně je kladen důraz na reklamu, dialog je až na druhém místě. Program byl rozhodnut, možná jste se už také zavázali ke koaliční spolupráci. Proto musí vaše poselství zůstat konzistentní po celou dobu kampaně. Teď potřebujete přesvědčit voliče o svém „produktu“. Velké billboardy po celém městě přitáhnou spoustu pozornosti, ale jsou velmi drahé (a v některých zemích jsou zakázané). Krom toho nebudete jediní, kdo bude získávat hlasy díky velkým plakátům. Vaši kampaň by však poškodilo, pokud byste nebyli veřejně viditelní (nicméně přílišný lesk a množství reklamy může vzbudit pochybnosti o původu peněz, které jste do kampaně vložili). Pokud nebudete na ulicích vidět, vaši stoupenci budou cítit méně odvahy, aby otevřeně řekli, že jsou také vašimi příznivci. A to by mělo negativní vliv na mobilizaci podpory. I vaši vlastní voliči chtějí být mobilizováni a motivováni a ostatní strany nevylepí méně plakátů jen proto, že se liberálové neprezentují. Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

99


REKLAMNÍ PLAKÁT Plakáty a billboardy vám nevyhrají volební kampaň, ale bez nich ji prohrajete!

Distribuujte plakáty strategicky. Nemá smysl věšet je někam, kudy projíždějí auta rychlostí 100 km/hod nebo víc. Zaměřte se na hlavní křižovatky, semafory, zastávky veřejné hromadné dopravy. Je také vhodné soustředit se na ty čtvrti, kde můžete očekávat větší volební potenciál. Pokud máte plakáty s kandidáty, můžete uvést jejich profesi nebo funkci, aby lidé věděli, komu dávají své hlasy. Každá reklama (ať už na politickou stranu, nebo prací prášek) má pouze omezený dopad. Přispívá k vašemu agitačnímu úsilí, ale nemůžete celou kampaň založit jen na ní. Pokuste se vytvořit nápadité plakáty, tj. žádného starého muže v šedém obleku, který říká „za lepší budoucnost“. Pozornost přitáhnete nečekanými motivy a smysluplnými hesly.

Účast v médiích Voliči se stále více rozhodují spontánně podle programu strany a důvěryhodnosti kandidátů a méně na základě dlouhodobého ideologického přesvědčení. Často se média a novináři těší větší důvěře než politici (ačkoli jejich popularita má také svá omezení). Dobré mediální pokrytí je proto jedním z klíčových předpokladů volebního úspěchu. Dělejte si pravidelně přehled, o čem se nejvíc diskutuje v tisku a jaká jsou budoucí žhavá témata. Mohou to být velmi konkrétní lokální otázky. Jak se tyto věci vyvíjejí? Jsou pro nás liberály relevantní? Kterou kauzu bychom měli sledovat? Jsou to témata, která pro nás budou dobrá, nebo by bylo riskantní se jich dotknout? Čím více jste schopni prosadit svoje vlastní témata v médiích, tím více budou dominovat veřejné debatě, lidé o nich budou mluvit a automaticky jim přisoudí význam. 100

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Všechny materiály, které produkujete, by proto měly vždy nést vaše hlavní poselství. Ujistěte se, že všichni vaši mluvčí za ním stojí a vědí, co děláte a proč. VŽDY MLUVIT JEDNÍM HLASEM!

Voliči nemají rádi vnitřní nesoulad. Ujistěte se, že všichni členové strany, kteří veřejně vystupují, jsou dostatečně informováni a podporují přijatá rozhodnutí. To platí pro práci jak na místní úrovni, tak regionální nebo národní. Čím jednotněji a konzistentněji se dlouhodobě prezentujete, tím větší míru veřejné podpory můžete získat. Abyste toho dosáhli, organizujte pravidelná setkání zvolených lídrů jednotlivých stranických organizací na vyšší úrovni, aby informace prosakovaly mezi členy níže.

Zapojení formou přímého kontaktu (podomní kampaň) Lidé oceňují, když vám na nich záleží a nabízíte přímý dialog. Musíte nicméně pečlivě posoudit, co může fungovat ve vašem konkrétním kulturním kontextu. Není všude běžné zvonit na každé dveře a „vnikat“ do domácností obyvatel, jako je tomu ve Velké Británii nebo USA. Usilujte o osobní dialog se sousedy, přáteli, příbuznými, kolegy, s vaším kadeřníkem, prodavačem atd. V případě potřeby se prezentujte v nejbližším okolí (vždy mějte po ruce navštívenku) vaší čtvrti nebo obce, pokud chcete tento celek reprezentovat v městské radě.

Direct mailing Posílejte dopisy do všech domácností. Na rozdíl od hromadných e-mailů (které mohou vyvolávat otázky, jak jste získali soukromé e-mailové adresy) nebo osobních návštěv v domácnostech jsou dopisy méně vlezlé a adresát se může rozhodnout, zda dopis číst, či ne. Díky tomuto kontaktu budou Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

101


voliči lépe znát profil vaší strany. Obvykle je snadné a relativně levné zařídit takovou korespondenci prostřednictvím poštovní služby nebo místních novin. Nebo pokud máte dost dobrovolníků, můžete dopisy distribuovat s jejich pomocí do každé poštovní schránky sami. Seznam pro direct mailing Obálka: otevírá dveře. Uveďte jméno adresáta, upravte ji co nejseriózněji, například napište ručně adresu. Pro opravdu masovou korespondenci to není proveditelné, ale ujistěte se, že jména jsou napsána správně. Nic lidi nenaštve tak, jako když někdo zkomolí jejich jméno. Téma: Proč je výhodné volit liberály? Pište krátké věty s jedním sdělením. Užívejte aktivní, ne pasivní rod a vyhýbejte se příliš častému užití pomocných sloves jako chtít/mohl/měl by. Vzhled: Zvýrazněte nebo podtrhněte klíčové věty a rozdělte text pomocí diagramů a obrázků. Čtenáři vypustí vše, co nebudou považovat za zajímavé. Umožněte čtenáři odpovědět. Připojte e-mailovou adresu nebo vzorový odpovědní lístek, který může být i odfaxován.

Jak zaujmout pomocí internetu Americký prezident Barack Obama ve své prezidentské kampani roku 2008 nastavil standardy pro použití internetových médií. Při každém kliknutí na jeho webové stránky byl návštěvník vyzván k registraci. Obama měl na všech dostupných sociálních sítích profily, které buď umožňovaly lidem sledovat jeho činnost a zprávy, nebo se přímo zapojit do dialogu. Jeho stoupenci mohli hlasovat o různých otázkách nebo rozhodovat, které město příště navštíví. Často také vydával zprávy v rámci své internetové komunity dříve než v běžných tiskových médiích.

102

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


Taková kampaň nemůže být jednoduše zkopírována a beze změny použita v jiném národním kontextu, ale může posloužit jako zdroj inspirace. Míra využití internetu a jeho popularita se také značně liší podle úrovně technického vývoje v dané zemi, obecně je ale na vzestupu. Čím je počet uživatelů internetu vyšší a čím se komunikace na internetu stává pro společnost běžnější, tím víc se politické strany musí zapojit on-line.

Internetové kampaně mohou přinést největší efekt na národní úrovni, kde je pozornost upřena na jednoho výrazného kandidáta – spíše než v rámci lokálních voleb, kde se snažíte získat co nejvíce zvolených zástupců a kde osobní kontakt mezi kandidátem a voličem může hrát větší roli a je také snáze uskutečnitelný. Nemůžete si ale dovolit nebýt na internetu nebo být nedohledatelní. Pokud na to máte prostředky, natočte krátké video z kampaně, obsahující vaše klíčové poselství. Vložte je na váš web, nahrajte je na videokanály jako YouTube nebo jiné populární stránky ve vaší zemi. Použijte tagy, aby bylo vaše video snadno dostupné pomocí vyhledávačů. Stejný princip platí pro profily v sociálních sítích. Snažte se být přítomni na různých sítích, ale nepřehánějte to a pohlídejte si, aby vzhled vašich profilů i obsah vašich zpráv dodržoval jednotnou linii. Zkuste propojit nástroje jako Twitter a Facebook, Google+ nebo další sítě ve vaší zemi. Tyto sítě umožňují vedení virální kampaně 14 a vaši stoupenci tak mohou být snadno informováni o novinkách a nadcházejících událostech a také vás mohou kontaktovat. 14 Virální kampaň je marketingový fenomén, který podněcuje lidi k snadnému šíření nějaké zprávy. Virální marketing je závislý na velmi rychlém postupu od člověka k člověku. Pokud velké procento příjemců postoupí nějakou zprávu velkému počtu přátel, nabaluje se velmi rychle i celkový růst. Pokud je počet předání příliš nízký, celkový růst rychle vyšumí.

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

103


Uživatelé internetu mají stále větší tendenci vybírat si platformy a zpravodajská fóra, která potvrzují jejich vlastní politické postoje. Přání být informován celostně a souhrnně se snižuje. Váš politický profil na sociálních sítích proto nejspíš zaujme pouze „přesvědčené liberály“ nebo naopak ty, kdo vás budou chtít urážet.

Příklad osvědčených postupů volební kampaně Toto není plán, který by se dal jednoduše zkopírovat jako návod pro jiné volební kampaně. Protože zatímco otázky týkající se strategie, výběru kandidátů a témat kampaně jsou vždy stejné, odpovědi musí brát v potaz konkrétní místní okolnosti.

Proč uspěla hamburská FDP v regionálních volbách v únoru 2011, ačkoli podle všech národních i regionálních průzkumů neměla překročit hranici 5 %?

Příklad osvědčených postupů volební kampaně v 5 krocích: 1. Kandidát Vrcholná kandidátka byla nejmladší ze všech. Zpočátku ji média hodnotila jako nezkušenou, ale nakonec byla považována za dynamickou a svěží tvář na politické scéně. Jako matka se dvěma dětmi a „skutečným“ zaměstnáním představovala kontrast vůči ostatním profesionálním politikům. FDP tak sama sebe strategicky umístila do centra společnosti. 104

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


2. Marketing Volební tým použil ve spolupráci s PR agenturou a národní stranickou organizací moderní marketingové techniky, což vzbudilo zájem médií. Tento plakát působil v šedivém a deštivém listopadovém počasí v Hamburku jako zjevení. 3. Práce s tiskem – ne proti němu Tento přístup nabízí to, co mají média v oblibě: atraktivní, nápadné, neobvyklé. Objem zpráv v médiích začal narůstat a narostl ještě víc i na národní úrovni, když se s dotyčnou kandidátkou na akcích objevil lídr národní strany Guido Westerwelle. 4. Sjednocená témata a strategie Témata byla sekundární, neboť hlavní strany CDU, SPD a FDP se v mnoha otázkách shodly, ale pozice FDP se podstatně lišila od Zelených. Proto se FDP postavila jako strategický protipól Zelených. „FDP místo GAL“ (Zelení). 5. Profesionální struktury Strany často přidělují funkce a pozice na základě kvót nebo osobních vztahů. Tento případ byl jiný. Hlavní hamburský volební tým neměl osobní ambice, jeho členové byli zapojeni podle svého odborného zázemí a znalostí. Pomohlo to vyhnout se konfliktu zájmů. Předseda regionální organizace strany nekandidoval, ale pokračoval v organizaci běžných stranických Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních

105


záležitostí a fundraisingu. Vzniklo tak ideální zázemí pro všechny kandidáty a jejich aktivity v předvolební kampani. Pokud se chcete o komplexních strategiích pro vedení kampaně dozvědět více, existuje na trhu řada knih. 15 Žádná z nich není přímým vzorem, který by se dal snadno a beze zbytku použít, ale všechny představují metody strategického plánování a rozvoje kampaně, které jsou nutné pro úspěšnou realizaci politických plánů. Co se stalo po volební kampani, dostavil se úspěch, nebo to skončilo politickým krachem? Tím se bude zabývat kapitola 10. Úspěšná politická práce strany obecně, a ve volební kampani obzvlášť, závisí také na finančních zdrojích. Následující kapitola uvádí některé klíčové prvky v oblasti navyšování fondů pro financování vaší práce.

15 Mezi jinými: Peter Schröder, Political strategies, dostupná v různých jazycích na http://www. polcon.de/en/index.htm / James Carville a Paul Begala, Buck Up, Suck Up… and Come Back When You Foul Up: 12 Winning Secrets from the War Room, Simon & Schuster 2003. Viz také další publikace Jamese Carvilla.

106

Manuál – Liberální knížka | Účast ve volbách a kampaních


FUNDRAISING


9

Ž

ádná politická kampaň nefunguje bez peněz. Získávání peněz je trvalý a důležitý úkol managementu. Abyste získali peníze, potřebujete tah na bránu a aktivní přístup. Dárce jen zřídka dává peníze bez vyzvání a nikdo neinvestuje peníze, aniž by věděl, do čeho. Ujistěte se, že jste obeznámeni s právními předpisy a pravidly pro získávání finančních prostředků a darů politickým stranám. Je třeba znát a dodržovat, co je povoleno a co ne. Ujistěte se, že jste přiznali a deklarovali dary v souladu s národní legislativou. Berte v úvahu různé fundraisingové strategie. Pokud už jste úspěšná politická strana nebo partner ve vládnoucí koalici, máte větší naději uspět u velkých dárců, jako jsou ti z podnikového sektoru. Nicméně úspěšná mikro-fundraisingová strategie je nezbytným základem. nepožádáte, nedostanete!

Fundraising je citlivé téma a každý ho dělá jinak. Můžete ale vzít v úvahu následující body. Navyšujte! Vaši členové se zajímají o politické otázky. Chtějí se angažovat a diskutovat o konkrétních politických problémech. Tudíž je otázka fundraisingu často opomíjena, protože se zdá být spíš technické než politické povahy. Ale jsou to vaši členové, kdo mají nápady a kontakty s dalšími organizacemi a potenciálními dárci. Projednejte tuto záležitost na interních schůzích strany a sbírejte návrhy, jak na to nejlépe jít.

Manuál – Liberální knížka | Fundraising

109


Politizujte! Nemůžete očekávat, že někdo daruje peníze pro nic za nic. Dárce musí vědět, na co to je, proto vždy kombinujte fundraisingové úsilí s politickými nároky. Různí dárci mají různé zájmy, snažte se tedy cílit fundraisingové aktivity odpovídajícím způsobem. Dolaďte to! Každá organizace, která se zabývá získáváním peněz, se snaží co nejvíc zaujmout prezentací konkrétních hmatatelných projektů, na které jsou peníze určeny. Lidé chtějí vědět, co se s jejich penězi děje. Prodejte to! V mnoha zemích jsou dary odečitatelné z daní. Abyste potenciálním dárcům usnadnili rozhodnutí, informujte je o tom, jaké jsou konkrétní daňové předpisy v této oblasti. Udržte je! Každý podnikatel ví, že je snazší udržet stávající zákazníky než získat nové. Proto o své dárce pečujte. Osobně jim poděkujte a/nebo jim posílejte dopisy. Zvěte je na stranické akce. Může dokonce být užitečné zvážit založení dárcovské organizace (business klubu). Posilování vztahů s donátory možná nebude mít krátkodobý dopad na cash flow, ale určitě se vyplatí, až se přiblíží příští volby.

110

Manuál – Liberální knížka | Fundraising


seznam: několik pravidel fundraisingu (ke zvážení): Pokud oslovujete lidi ohledně fundraisingu, mluvte o otázkách, které chcete řešit, spíše než o snaze získat na toto řešení peníze. Osobní prosby jsou nejúspěšnější. Lidé dávají lidem, a ne abstraktním organizacím. Dřív, než požádáte o peníze, rozvíjejte vztah. Snažte se zvýšit povědomí dárce o svých motivech. Dárce musí chápat, proč potřebujete peníze. Zprávy o iniciativách a úspěších stimulují ochotu platit. Zkuste zjistit, o kolik byste mohli dárce požádat a kdy bude ideální doba to udělat. Vždy poděkujte! Velcí dárci zasluhují zvláštní pozornost.  Informujte své dárce poctivě o tom, co jste udělali, o vašich případných úspěších i nezdarech.

Fundraisingové metody Osobní rozmluva Nejúspěšnější metodou je přímý rozhovor s jednotlivci. Rozhovory s přáteli, sousedy a známými budou pravděpodobně úspěšné. Nicméně fundraiser se při jednání s touto cílovou skupinou může cítit nepříjemně. Tento přístup je velice časově náročný. Pečlivě se na takové rozhovory připravte. Je dobré něco vědět o zázemí člověka, se kterým mluvíte. Fundraisingový rozhovor by se měl odehrávat v prostředí, kde můžete mluvit volně, bez vyrušování. Jakmile přijde na politiku, buďte upřímní ohledně svých záměrů, ale nenaléhejte. „Mám dojem, že sdílíte názory naší strany. Rádi bychom proměnili naše politické plány v konkrétní činy. Abychom to mohli udělat, potřebujeme víc plakátů ve městech. Uvítáme, když nás budete moci podpořit.“ Manuál – Liberální knížka | Fundraising

111


Nebuďte zklamaní, když hned nedostanete pozitivní odpověď. Lidé a firmy často nejsou ochotni platit okamžitě. První kontakt by nicméně měl být začátkem dlouhodobého vztahu, ve kterém je třeba vybudovat důvěru. Dopisy Dopisy jsou nejběžnější formou, jak přistupovat k fundraisingu. Můžete psát osobní dopisy přátelům nebo masové dopisy stovkám potenciálních dárců. Co nejvíce to potenciálnímu dárci usnadněte: uveďte bankovní spojení své strany nebo místní organizace. Akce Jednou z nejběžnějších forem fundraisingu jsou večeře. Zorganizujte večeři s jedním nebo více výjimečnými hosty (vysoce postavení a známí členové strany nebo externí celebrity, které to jsou ochotny pro liberální stranu udělat). Účtujte vstupní poplatek, ale v ideálním případě nenechte určovat hosta, kolik by to mělo být. Taková akce poskytuje vašim hostům pocit výlučnosti. Můžete také pořádat fundraisingové společenské akce zaměřené na vaše vlastní členy, např. letní barbecue nebo vánoční večeře (účtujte o něco vyšší ceny, než byly skutečné náklady), nebo tomboly a loterie. Členové strany Snažte se povzbudit členy strany. Ti, kteří se nechtějí zavázat k účasti v kampani, mohou alespoň finančně přispět. V případě potřeby můžete vybírat peníze na každé stranické akci, stejně jako to dělají církve po bohoslužbě. Vyzvěte členy strany, aby byli ve fundraisingu aktivní. Vyhlaste soutěž, ve které nejúspěšnější výběrčí obdrží na konci kampaně cenu.

112

Manuál – Liberální knížka | Fundraising


10 základních fundraisingovÝch pravidel úspěchu16 1. Fundraising nestojí v první řadě na penězích, ale na vztahu dárce a příjemce. 2. Čím lepší je vaše strategie a váš akční plán, tím úspěšnější budete v přístupu k potenciálním dárcům. 3. Fundraising není krátkodobý projekt, zůstaňte ve hře o své dlouhodobé cíle a neztrácejte entuziasmus, když nevidíte krátkodobý úspěch. 4. Bez ohledu na to, kdo je interně zodpovědný za proces budování vztahů s potenciálními dárci, by ten, kdo je oslovuje, měl vždy být součástí vedení organizace. 5. Na začátku vás fundraising bude stát nějaké peníze, abyste vybudovali strategii, získali správnou komunikační technologii, správný účetní a databázový software a zaměstnance. A komunikace sama o sobě bude znamenat další náklady. 6. Vytvořte kategorie dárců jako: „Platinum > Gold > Silver > Basic“. 7. Vaše dárce byste měli znát: shromažďujte zprávy o jejich osobních preferencích, zájmech, komunikačních dovednostech atd. 8. Vždy určete cílovou sumu, kterou od dárce očekáváte, aby se nemohl vykoupit malou částkou. 9. Stanovte si ambiciózní cíle pro akční plán, ale ujistěte se, že lze těchto cílů skutečně dosáhnout, jinak budete demotivováni a příště nedosáhnete ničeho. 10. Neostýchejte se požádat o peníze, jediný jistý způsob, jak je nedostat, je nezeptat se. Buďte však zdvořilí :-)

16 Jan Burdinski, politický konzultant, Berlín, Německo 2011.

Manuál – Liberální knížka | Fundraising

113


JAK PRACOVAT V PŘÍSLUŠNÉM PARLAMENTU/VLÁDĚ – KOALICE NEBO OPOZICE


10

V

zpomínáte si? Ve 3. kapitole se mluvilo o tom, co je hlavním cílem každé politické strany. Kapitola popisovala, co to znamená mít představy o své komunitě, společnosti a státu, jak je zorganizovat, a mluvilo se tu o snaze tyto představy realizovat, např. v případě úspěchu ve volbách sestavit vládu. FORMUJTE A POSILUJTE SVŮJ PROFIL: PO VOLBÁCH… JE PŘED VOLBAMI

Ani po úspěšné kampani (a zvlášť pokud úspěšná nebyla) si jako strana nemůžete dovolit přestat pracovat. Začněte plánovat nové akce – voliči a především vaši vlastní členové vám budou vděční. Předvolební kampaň začíná dnem, kdy ta předešlá končí. Udržovat kontakty s místními obyvateli, naslouchat jejich obavám a informovat je o tom, co děláte pro řešení těchto obav – to vše se musí stát nedílnou součástí vaší činnosti v průběhu celého roku. A právě v tom spočívá práce politické strany: v každodenní péči o své voliče, komunitu a zemi. Některé z aktivit, které bezprostředně následují po volbách:

>> Uspořádejte večírek pro svůj volební tým, příznivce a dobrovolníky, jímž oceníte jejich úsilí a udržíte jejich motivaci.

>> Zorganizujte odstranění plakátů, které zbyly po vaší kampani, nebo na ně přidejte nálepku s poděkováním voličům za jejich podporu. Nezapomeňte na zprávy na vašich internetových mediálních platformách.

>> O něco později zveřejněte pracovní program svého parlamentního klubu, ať už jste ve vládě, nebo v opozici.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

115


Práce pokračuje, ať se vám podařilo získat moc, zůstáváte v neparlamentní opozici, nebo jste v opozici v parlamentu. V následujícím textu uvádíme návrhy, jak postupovat při formování koalice nebo jak pracovat coby opoziční síla.

Umění vládnout Největší výzvou pro každou stranu je sestavení vlády (především a nejpravděpodobněji koaliční vlády) a úspěšné fungování této vlády nebo místní městské rady. Vždy musíte dosáhnout dohody v tom, co ze své agendy budete prosazovat a koho jmenujete do vlády. Navíc musíte získat podporu v rámci své vlastní strany. „Vše, co potřebujete vědět o koaliční politice, už znáte ze svého manželství!“17

Zde jsou některé základní body, které byste měli pečlivě zvážit, když dostanete nabídku na účast ve vládě. 18 1. Rozhodování, zda do toho jít: dohodnuté manželství s pevnou předmanželskou smlouvou

Ano: Zvažte partnerovy možnosti a posuďte načasování: je lepší být u moci, nebo ne? V opozici budete mít čisté, ale velmi svázané ruce.

>>Pokud jste vyhráli volby, přidejte se – budete se cítit silní a budete si to pamatovat, až přijdou nevyhnutelné ztráty.

17 Lousewies van der Laan, místopředseda ELDR, 18. listopadu 2010 na semináři Keeping the Liberal Democrat identity in coalition government: Exchange of best practice with European liberal democrats, Londýn, UK. 18 Item.

116

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


>>Pokuste se dosáhnout alespoň něčeho ze svého programu. Nemůžete si dovolit prodat všechny své stěžejní požadavky z předvolební kampaně, aniž byste v očích veřejnosti ztratili veškerou důvěryhodnost.

>>Sepište jasnou koaliční smlouvu, pokud možno s konkrétními termíny. >>Rozhodněte se jít do toho naplno a zavažte se být stabilním koaličním partnerem.

Nevstupujte do koalice, pokud nejste nezbytní pro výkon moci a nemůžete stanovovat podmínky.

Ne: >> Nečekejte, až budete větší (mohli byste v opozici zůstat navždy). >> Nevládněte, pokud se bojíte přijímat rozhodnutí, která vás budou stát hlasy.

>> Nevládněte, pokud se bojíte ztráty křesel (např. Holanďané říkají „Regeren is halveren“ = vládnutí je půlení).

>> Nezatěžujte sňatek hned v začátku negativními usneseními strany. >> Nedělejte to, pokud vaše strana / vaši voliči nechápou, proč jste do toho šli.

>> Nevstupujte do koalice, pokud je to v rozporu s podstatou vašich postojů (žádný vztah nestojí za prodej vašich zásad).

Ujistěte se, že je s vámi celá strana na jedné lodi a vydrží tam, protože se časem objeví špatné průzkumy veřejného mínění a lidé přijdou o křesla.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

117


Existují populistické strany (PVV – Strana pro svobodu v Holandsku nebo Dansk Folkeparti – Dánská lidová strana v Dánsku), které podpořily vládu, aniž by formálně vstoupily do koalice. Pokud je vaše strana jazýčkem na vahách poměru sil v parlamentu, přináší taková konfigurace značný vliv s potenciální možností vydírání. Menšinová vláda na vás závisí v každém ohledu, ale můžete to skloubit se svou liberální zásadou, že svoboda vždy přináší odpovědnost? 2. Líbánky: jak zařídit dům a první společné projekty

Ano: >> Dosaďte správné lidi na správná místa, ve vládě musí být silní lídři a dobří vyjednavači a vy byste měli mít jistotu, že zvládnou přidělené portfolio.

• Možná budete zvažovat setrvání svého stranického lídra mimo vládu,

ale v silné pozici (např. šéf klubu), kde bude mít dostatek volnosti k tomu, aby hájil a prosazoval politickou linii strany.

>> Zajistěte, že vaši ministři budou schopni účast v koalici dobře „prodat“

(včetně převzetí zodpovědnosti za kompromisy), přičemž po celou dobu dokážou stvrzovat identitu vaší strany.

>> Nárokujte si správné posty: pokud jste vedli kampaň za „vzdělávání, vzdělávání, vzdělávání“, chtějte post ministra školství.

>> Udržujte jasno v tom, proč jste do toho šli, a usměrňujte očekávání („Pokud chcete, abychom realizovali celý náš volební program, dejte nám absolutní většinu.“).

>> Dejte každé straně v koalici viditelná rychlá vítězství. >> Nechte každou stranu zazářit – poskytněte každému jeho/její moment slávy, ale udržujte rovnováhu, aby to nevyvolávalo zášť.

118

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


>> Udržujte komunikaci uvnitř strany (vedení strany by mělo každý měsíc

kontaktovat regionální vedení, aby zjistilo, jaké jsou zde názory na aktuální situaci a jaká zde panuje nálada, poslanci v regionu každý týden).

>> Udržujte komunikaci uvnitř koalice (např. „Byl jsem opravdu naštvaný, nechci vám to oplácet, ale nedělejte to znovu.“).

>> Najděte mezi každodenním shonem a papírováním prostor pro diskusi. >> Zařiďte, aby byl váš lídr obklopen lidmi, které má rád/a a věří jim, a kteří mu/jí řeknou, že má špenát mezi zuby, a to doslovně i politicky.

Vzájemná důvěra je největší předností vaší koalice, nepromrhejte ji tedy. Atmosféra má rozhodující vliv. Dopřejte si vzájemně vítězství a nezáviďte všechno jeden druhému. Jakmile jednou dobrá atmosféra zmizí, je velmi těžké ji obnovit.

Ne: >> Neoplácejte (oko za oko v politice funguje zřídka), ale řešte problémy mezi čtyřma očima.

>> Pokud prohrajete v nějakém sporu, nevyvádějte, usmějte se a sneste to (ale vyříkejte si to osobně).

>> Neperte špinavé prádlo na veřejnosti, nemějte škodolibou radost, když ostatní klopýtají.

>> Nezáviďte druhé půlce jejich malá vítězství, potřebují je stejně jako vy ta svá.

>> Nenechte padnout vládu, to je role opozice. >> Nežádejte (veřejně) kompenzace, pokud nedosáhnete svého záměru, bude to vypadat jako zaprodanost.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

119


>>Nepočítejte s opozicí. Nechají vás padnout, pokud jen budou moci, a budou hlasovat proti všemu, za čím si stojí, pokud by to podle nich mohlo vést k vašemu pádu. Opozice nezpůsobuje pády vlád, dělají to sami koaliční partneři. Opozice najde nejslabší článek a tak dlouho bude popichovat, až to klapne.

3. Podrážděni soužitím: kdy se rozhodnout volat po ukončení koalice I kdyby byl nespokojený jen jeden člen strany, může se objevit ve večerních zprávách.

Opozice vycítí, že se váš volební mandát vyčerpal dřív než vy, a použije vše, co bude v jejích silách, aby tento proces urychlila.

Ano: >> Snažte se držet stranu na jedné lodi (ujistěte se, že vaše oblíbená média jsou informována o linii přijaté vaší stranou).

>> Zůstaňte v klidu, i když jsou průzkumy veřejného mínění špatné – to je běžnou součástí hry.

>> Udržujte zaměření na společné cíle, především si vzpomeňte, proč jste se ke koalici vlastně připojili.

>> Vystupujte sebevědomě a dejte jasně najevo, že nemáte co skrývat. >> Naslouchejte konstruktivním návrhům a vyzvěte ty, kteří si stěžují, aby přišli s alternativními nápady.

>> Držte se své vlastní linie, svých vlastních názorů. 120

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


>> Angažujte nestraníky na obranu svých pozic (akademiky, odborníky, myslitele), je lepší mít důvěryhodné nestranické představitele, kteří řeknou veřejnosti, že máte pravdu, než když totéž tvrdíte vy sami. Budujte a živte tyto sítě. Nálada a morálka jsou důležité – ujistěte se, že vaše osobní vztahy jsou zdravé a přátelské, budete je potřebovat, až se strhne bouřka a zkazí všem náladu. A můžete si být jistí, že to přijde.

Každá novinová zpráva má dvě stránky, nechť je jedna z nich vaše, nebo nedosáhnete zpravodajského pokrytí.

Ne: >> Nesnažte se zlepšit svůj profil na úkor partnera, povede to k vašemu vyloučení z reálného rozhodování.

>> Nepouštějte bývalé významné členy strany k mikrofonu (za jejich časů bývalo mnohem lépe).

>> Nenechte si radit od úředníků, osobní zájem může zatemnit jejich úsudek.

>> Nevyhrožujte svržením vlády, pokud to opravdu nemáte v úmyslu uskutečnit.

>> Neodbočujte z hlavní silnice; nedopusťte, aby se z podružných otázek staly hlavní (a naopak).

Dokud půjde vše dobře, strana zůstane jednotná; až začnou problémy, strana se bude bouřit.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

121


4. Rozvod a kdo bere dům (voliče) Jak se blíží volby, nervy jsou na pochodu, i když obě strany vedou v průzkumech veřejného mínění (což se nikdy nestává).

Ano: >>Interně s předstihem definujte důvody pro ukončení koalice; ujistěte se, že jsou zřejmé průměrnému voliči (nejsrozumitelnější jsou otázky života a smrti, jako např. válka, stejně tak principiální otázky, kde se mohou lidé ztotožnit s tvrzením „prostě jim už nemůžeme věřit“).

>> Strategicky plánujte každý krok konečné fáze jako ve vojenské operaci – není prostor pro překvapení.

>> Zůstaňte uvolnění a klidní a zaměřte se na dlouhodobý horizont. >> Snažte se zachovat jednotu strany, rozdělení vždy stojí hlasy voličů. >> Zachovejte si své hlavní poselství, opakujte je ještě dlouho po pádu koalice.

>> Stůjte svorně za svým vedením. >> Udělejte vše pro to, aby potyčky ve vedení byly krátké a vlídné a aby se strana vždy bezprostředně poté opět sjednotila.

>> Buďte slušní, i když se ostatní chovají jako mizerové – příští měsíc s nimi můžete být v koalici.

Ne: >> Nedovolte vojsku, aby na konci bitvy podlehlo panice (soutěžíte o řádky

v novinách a každý, kdo se zabývá nespokojenými členy, vám ubírá řádky, které vám mohou vyhrát volby).

122

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


>> Nedovolte ostatním, aby určovali vaše důvody k rozluce nebo vám podsouvali své.

>> Nebojte se, nikdy. Politika není pro zbabělce. Volby se nevyhrávají na základě výsledků dosažených v minulosti, ale na základě slibů do budoucnosti.

Cokoli jste udělali ve vládě špatně, může být a bude proti vám použito, vše, čeho jste dosáhli, si přivlastní druhá strana.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

123


Umění opozice Být politicky úspěšný v opozici, to je pro politické strany velká výzva. Váš největší problém je, že i když máte zastoupení v parlamentu, vláda a většinové strany vás ignorují. Bez ohledu na to, jak dobré by mohly být vaše politické návrhy, vláda je bude ignorovat a udělá vše, aby blokovala jakýkoli pozitivní zájem veřejnosti. Naopak, aby předešly tomu, že vaše návrhy budou v očích veřejnosti podkopávat vládní autoritu a důvěryhodnost, udělají vládní strany vše pro to, aby zdůraznily jejich nejslabší body s cílem obrátit je proti vám. Být v opozici proto může být frustrující zkušeností, která vyžaduje vytrvalost a trpělivost, a měli byste brát jako hotovou věc, že vaše strana bude ve fungující demokracii vždy jednou za čas mimo hru. Nicméně opozice není sama o sobě cílem, a měli byste se tedy zaměřit na (znovu)získání vlády, pokud se držíte schématu „tradiční strany“, jak je popsáno ve třetí kapitole této knihy. Budoucnost se počítá! Mějte na paměti, že dostanete další příležitost v příštích volbách. Buď budete v pozici, že postavíte vládu sami, nebo budou jiní závislí na vás, aby získali majoritu. A to včetně vládních stran, kterým v současnosti čelíte v opozici. Čím budou volby blíž, tím je pravděpodobnější, že vaše návrhy budou brány vážně, pokud vládní strana zvažuje povolební změny. Být v opozici neznamená být proti každé vládní akci pouze pro naplnění role opozice. Voliči obvykle nemají rádi takový destruktivní přístup. Podpořte politické návrhy, které jsou v národním zájmu, zamítněte návrhy, které jdou na účet zásad a schválených plánů vaší strany. Vytrvalostí a trpělivostí získáte nové příležitosti. Voliči hledají změnu a vy byste na ni měli být připraveni z hlediska vašich politických návrhů a organizace strany. 124

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


Čas v opozici vám umožňuje revidovat strukturu, politiku a personální zajištění vaší strany. Je to ideální doba otestovat terén s novými myšlenkami a vynést na výsluní nové tváře. Buďte v kontaktu s voliči! Být v kontaktu s voliči je zásadní pro schopnost zaznamenat témata a otázky, které voliče zajímají. Jděte proto do ulic, pořádejte akce, zasílejte dotazníky do domácností atd., jak je uvedeno v příkladech v kapitole 6. Nesnažte se zavděčit malým, ale hlučným zájmovým skupinám. Jako politická strana se zjevně nemůžete zavděčit celé společnosti, ale vaše návrhy musí být považovány za spravedlivé i v případě, že nevyhovují každému. Nemělo by to ovšem vypadat, že vás má v kapse nějaká zájmová skupina. Nabízejte alternativy! Negativní kampaň funguje, ale nespoléhejte jen na ni. Kritika a negativní zprávy jsou nejúčinnější, když odpovídají současným proudům veřejného mínění. Měli byste především prezentovat své alternativy, a ne jenom odsuzovat vládní akce. Voliči chtějí vědět o vašich plánech a potřebují si budovat důvěru ve vaše schopnosti plnit dané sliby. Pokud tento vztah s voliči nerozvíjíte, mohou zůstat u toho, koho znají, i když se jim nijak zvlášť nelíbí. Svou schopnost vládnout můžete rovněž demonstrovat, když budete konstruktivně spolupracovat s jinými opozičními stranami nebo nabízet vládním stranám spolupráci na vybraných otázkách. Zároveň se snažte představit některé ze svých podmínek nebo doporučení na zlepšení určitých politických návrhů. Ujistěte se také, že vaše politické sliby jsou reálné a dosažitelné. Voliči nejsou hlupáci. Pokud dáte sliby, které nejste schopni dodržet, bude to mít fatální následky.

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu

125


Nebuďte příliš zaujatí vnitřními záležitostmi! Jednota strany je zásadní. Uvnitř vaší strany by samozřejmě měla probíhat debata o správném kurzu a strategii, ale každý člen nakonec musí stát za jakýmkoli kompromisem, který byl přijat. Když budete bojovat spolu, spíš než s vládou a ostatními stranami, budete poraženi nikoli voliči, ale vlastními vnitřními konflikty. Zapojte se lokálně! I když je vaše strana v národní opozici, nebo dokonce pokud není vůbec zastoupena v národním parlamentu, zajistěte si lokální a regionální účast. Politická práce na místní úrovni poskytne zejména vynikající příležitosti prokázat voličům vaši přidanou hodnotu. Vstupte do kontaktu s lidmi, abyste zjistili, jaké mají starosti, a nabídli jim podporu při jednání s místní správou nebo jim pomozte oslovit městskou radu s aktuálními problémy. Vyzdvihněte také tyto záležitosti v médiích, abyste přinutili vládnoucí strany zareagovat. Takové otázky mohou velmi dobře posloužit jako odrazový můstek vaší kampaně. Ačkoli nelze udržet kampaň rok co rok ve stejné intenzitě jako během voleb, měli byste se snažit zůstat viditelní díky nepřetržité kampani. Vybudujte si podporu! Zkuste najít spojence pro svou věc a vybudujte neparlamentní občanskou podporu. Odbory, zaměstnavatelé a spotřební organizace, celebrity nebo vlivní lidé a mnoho dalších může pomoci propagovat vaši věc a eventuálně přivést voliče. Ať už jste ve vládě, nebo v opozici, tento manuál uvádí některé návrhy a podtrhuje některé klíčové otázky, které by měly být brány v potaz, aby práce pro veřejné blaho a realizace vaší liberální politiky byla úspěšná.

126

Manuál – Liberální knížka | Jak pracovat v příslušném parlamentu


Přílohy


Role a význam strany ELDR (Evropská liberální, demokratická a reformní strana) „Podle mého názoru nestojí politický liberalismus na benevolentních paternalistických politicích, kteří předstírají, že všechno vědí nejlépe, a vylepšují si jen svou vlastní image, nýbrž znamená dávat lidem do rukou moc a budovat nezbytné instituce občanské společnosti a politické demokracie; jeho význam tkví v zajištění občanských svobod a lidských práv, v organizaci skutečně otevřených ekonomických trhů, jež jsou stále otevřené pro nově příchozí; znamená umožňovat a organizovat volný pohyb zboží, myšlenek a lidí, znamená zabezpečení všech těchto hodnot pro budoucí Evropu.“ 19 Evropští liberálové jako první založili evropskou politickou stranickou organizaci. Strana byla založena 26. března 1976 ve Stuttgartu v Německu, před prvními přímými volbami do Evropského parlamentu. V té době měla tato původní federace evropských liberálních stran devět členských stran ze sedmi členských států EU. V důsledku změn v evropských smlouvách byl straně ELDR udělen v roce 2004 oficiální statut skutečné politické strany. V červenci 2011 měla strana ELDR 55 členských stran ze 36 zemí napříč Evropou. Jako svůj zakládající dokument přijala strana v roce 1976 vizionářskou Stuttgartskou deklaraci 20, která obsahuje řadu cílů platných dodnes.

19 Annemie Neyts-Uyttebroeck MEP, předsedkyně strany ELDR 2005–2011, The evolution and function of the European Liberal Democrat and Reform Party, strany 93–100 (s. 93), v European View, Transnational Parties and European Democracy, Svazek 3 – jaro 2006, Forum for European studies, publikováno European People’s Party.. 20 http://www.eldr.eu/en/about-eldr/index.php

Manuál – Liberální knížka | Přílohy

129


Strana ELDR sdružuje evropské politické strany a jednotlivce, kteří usilují o podporu těchto zásad:

>> posílit liberální hnutí v Evropské unii a po celé Evropě; >> hledat společné postoje ke všem důležitým záležitostem, které se týkají Evropské unie;

>> informovat veřejnost a zapojit ji do budování sjednocené evropské demokracie;

>> podporovat své členy a koordinovat jejich aktivity ve volbách do Evropského parlamentu;

>> prosazovat ustavení liberálních parlamentních klubů ve všech mezinárodních parlamentních shromážděních;

>> rozvíjet úzkou spolupráci s a mezi jejími členy, jejich národními par-

lamentními kluby, parlamentním klubem strany ELDR v Evropském parlamentu a liberálními kluby v dalších mezinárodních fórech a Liberal International.

Stranu ELDR vede malé přímo volené „Bureau“ (předsednictvo) složené z předsedy, sedmi místopředsedů a pokladníka. Současným předsedou je poslanec Evropského parlamentu sir Graham Watson, který byl zvolen v listopadu 2011 na kongresu strany v Palermu. Bývalými předsedy strany jsou Gaston Thorn, bývalý premiér Lucemburska (zakládající předseda); Colette Flesch, bývalá místopředsedkyně vlády a lídr Demokratické strany Lucemburska; Willy de Clercq, bývalý místopředseda vlády Belgie; Uffe Ellemann-Jensen, bývalý místopředseda vlády Dánska; Werner Hoyer, ministr zahraničních věcí Německa a Annemie Neyts-Uyttebroeck, poslankyně Evropského parlamentu a ministryně vlády Belgie. Schůze ministrů a premiérů strany ELDR spojuje premiéry se širší sítí vůdců ELDR a vedením liberálního klubu Evropského parlamentu. Účastní 130

Manuál – Liberální knížka | Přílohy


se i ministři zahraničních věcí a komisaři. Skupina projednává a hodnotí půlroční předsednictví v Evropské unii. Toto propojení je obzvlášť důležité, neboť evropští liberálové jsou zastoupeni v národních vládách po celé Evropě a v Evropské komisi. Výroční kongres je vrcholným rozhodovacím fórem, skládá se z delegátů členských stran, členů parlamentního klubu strany ELDR, členů ELDR v Evropské komisi a zástupců European Liberal Youth (LYMEC). Kongres každé dva roky volí předsedu, místopředsedy a pokladníka a hlasuje o politických usneseních a volebních manifestech pro volby do Evropského parlamentu. Kongresu se pravidelně účastní na 500 delegátů. Rada ELDR je druhý nejvyšší rozhodovací orgán strany a schází se nejméně dvakrát ročně. Delegáti řádných členských stran jsou oprávněni mluvit a jednat jménem strany ELDR. Rada schvaluje žádosti o členství, členské příspěvky, roční rozpočet strany a účetnictví a jmenuje generálního tajemníka. Členství ve straně ELDR je otevřeno všem politickým stranám v Evropě, které přijmou Stuttgartskou deklaraci. Existují tři kategorie členství politických stran v ELDR. Řádní členové se plně účastní všech politických aktivit a práce strany. Mají prostřednictvím svých delegátů právo vyjádřit své názory včetně navrhování usnesení na schůzích kongresu a rady ELDR. Mohou navrhovat změny a hlasovat o politických dokumentech, jako jsou usnesení a volební manifesty, stejně jako volit předsednictvo strany ELDR a navrhovat kandidáty do předsednictva strany ELDR. Mohou se účastnit školení, zejména pokud jde o předvolební kampaň, sdílet osvědčené postupy vedení kampaně na lokální nebo regionální úrovni nebo se účastnit školení ve specifických oblastech politiky. Mohou žádat a získat finanční prostředky na projekty, které propagují jejich stranu nebo liberální myšlenky v rámci evropské perspektivy v jejich zemi.

Manuál – Liberální knížka | Přílohy

131


Přidružení členové a pozorovatelé nemají členskou účast v plném rozsahu (právo promluvit, ale bez hlasovacího práva), ale mohou se kdykoli rozhodnout podat žádost o řádné členství. V roce 2011 bylo vytvořeno přidružené individuální členství pro jednotlivce. Jako první evropská politická strana nabízí ELDR příležitost jednotlivcům (kteří nemusejí nutně být členy členské strany ELDR), aby se stali přímými členy evropské liberální strany.

Liberální organizace a think-tanky v celosvětovém kontextu > Liberální rodina v Evropě – strana ELDR a její členové Chcete se spojit se svými partnerskými liberálními stranami v Evropě? Projděte si komplexní databázi liberálních členských stran, liberálů v parlamentech a vládách po celé Evropě, sestavenou stranou ELDR: http:// members.eldr.eu/. Parlamentní skupiny Liberální skupina ALDE v Evropském parlamentu je aliance poslanců zastupujících členské strany ELDR a další demokratické strany. Jejích 85 členů (z nichž 72 patří ke stranám ELDR) tvoří třetí nejsilnější skupinu Evropského parlamentu. www.alde.eu Mládežnická organizace Stejně jako strana ELDR, byla i LYMEC založena roku 1976, jako „Liberal and Radical Youth Movement of the European Community“. Jako mládežnická organizace strany ELDR a její parlamentní skupiny ALDE v Evropském parlamentu se evropská liberální mládež LYMEC snaží propagovat liberální hodnoty a podporuje rozvoj politického a výchovného porozumění mezi mladými lidmi v celé Evropě. LYMEC zahrnuje 58 organizací ze 33 zemí a

132

Manuál – Liberální knížka | Přílohy


má jak členské organizace, tak individuální členy. Jejich ústředním cílem je vytvoření liberální a federální Evropy.

www.lymec.eu Existují různé další meziparlamentní liberální skupiny, také pojmenované ALDE, jako je Parlamentní shromáždění Rady Evropy nebo Výbor regionů v EU. > Liberal International a liberální strany Liberal International Zajímají vás liberální strany ve světě, chtěli byste se s nimi zkontaktovat a vyměňovat si politické názory a osvědčené postupy? Kontaktujte Liberal International (www.liberal-international.org), světovou zastřešující organizaci liberálních stran. LI byla založena roku 1947 a stala se hlavní sítí pro obhajobu liberalismu, podporu liberálních stran a prosazování liberální demokracie ve světě. Mezinárodní liberální mládež International Federation of Liberal Youth je mezinárodní zastřešující orgán liberálních mládežnických organizací. Více o mladých liberálech IFLRY najdete na www.iflry.org. > Liberální politická školení a vzdělávání Zajímáte se o politické expertízy a jejich využití? Kontaktujte nadace a think-tanky, které jsou aktivní v oblasti formulování liberální politiky a školení politických stran. European Liberal Forum (http://liberalforum.eu) (ELF) je evropská politická nadace liberální rodiny, která byla založena v roce 2007. ELF spojuje liberální think-tanky, politické nadace a ústavy z celé Evropy, aby pozoro-

Manuál – Liberální knížka | Přílohy

133


valy a analyzovaly evropskou veřejnou politiku a proces evropské integrace a přispívaly k diskusi o nich skrze vzdělávání, školení, výzkum a podporu aktivního občanství v rámci EU. Zde najdete všechny členské organizace ELF: http://liberalforum.eu/ about_members.html. Německá liberální nadace Friedrich Naumann Stiftung für die Freiheit, www.freiheit.org , sestavila databázi (nikoli vyčerpávající) mnoha relevantních liberálních think-tanků po celém světě. Databáze je v němčině, ale snadno přístupná. Think-tanky lze vyhledávat buď podle názvu, nebo země. http://crm.freiheit.org/ThinkTank/

134

Manuál – Liberální knížka | Přílohy


S podporou EvropskĂŠho parlamentu

Czech - Liberální knížka  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you