132
s. 65
s. 76
je v ulici poslední č. 7), přičemž kromě východu do ulice je tato místnost přístupná i schodištěm ze dvora domu v Nerudově 51. Právě tato Bondyho „pracovna“ dala název Sklepní práci. Krátce po sepsání této knihy posloužila místnost na pár dní ještě jako zkušebna skupiny Plastic People of the Universe, o čemž existuje několik svědectví. Hans /…/ Brunhoffer: Typický příklad autorových využití skutečných jmen přátel a známých pro literární postavy, přičemž tyto postavy většinou nemívají vůbec žádné rysy, které by připomínaly inspirátory jejich jmen. Zde zřejmě byl inspirátorem Pavel Brunnhofer. Podobně Kukučka ze Šamana evokuje Erwina Kukuczku, Máša ze stejnojmenné prózy MUDr. Marii „Mášu“ Klečackou, Běta ze stejnojmenné prózy Bety (Bětu) Martincovou, kněz Mevaldus ze 677 faráře Miroslava Mevalda atd. Takto vytvořené postavy se ovšem v Bondyho prózách občas střetávají s postavami zcela konkrétními, nesoucími svá skutečná jména. Toto míšení fikce a faktografie je příznačné i pro Sklepní práci. …bývalého stotníka Nálepku, který na rozdíl od svého spolustotníka Stankoviče…: V autorově pozůstalosti se nachází fotografie s rkp. přípisem Andreje Stankoviče (tj. syna „stotníkova“) na rubu. Tento zřejmě unikátní snímek mohl být autorovi inspirací pro citovanou pasáž. „stotník Andrej Stankovič / stotník Ján Nálepka / Malacky 1942 / Rýchla divízia“ (přípisek na rubu fotografie)
sklepní práce.indd 132
23.08.18 11:26