Plán zapojení studenta 5 (duben až červen)

Plán pro zahraničního studenta  perspektiva a tématika plánu: zapojení do života školy a třídy  vybrané období: duben – červen  plán je vypracován na základě zkušenosti s hoštěním studenta z Japonska Na konci školního roku student zažíval poměrně optimistické období. Zorientoval se v odlišném kulturním prostředí, osvojil si pravidla a normy chování v rodině i ve škole.

Naučil se řeč a vytvořil si přátelské vazby. Program se chýlil ke konci a bylo jasné, že roční pobyt i školní docházku úspěšně zvládl. Zároveň se těšil domů na své blízké a kamarády, nakupoval dárky. I podle Adaptační křivky patří toto období k radostným fázím programu.

Ve škole bylo nutné pobyt studenta ukončit po formální stránce (vysvědčení, výstupní hodnocení) i po stránce sociální (rozloučení s vyučujícími, spolužáky). Vzhledem k tomu, že v tomto období probíhají ve škole přijímací zkoušky, maturitní zkoušky a klasifikace za druhé pololetí, bylo třeba naplánovat konkrétní akce tohoto období a časově si je rozvrhnout.

Duben  Se studentem AFS a se studenty třídy jsme se sešli a domluvili se na tom, jak si představujeme ukončení pobytu studenta AFS. Na základě této domluvy jsme vypracovali plán na měsíce květen a červen.

Květen  Jako třídní učitel jsem informovala vyučující o konci programu AFS a o formě hodnocení studenta. V některých předmětech, které byly studentovi blízké, bylo jeho hodnocení jasné, v ostatních předmětech jsem se domlouvala s vyučujícími, jaké aktivity (referáty, samostatné práce) student v hodinách vykonával, abychom mu mohli napsat odpovídající hodnocení.  Student se rozloučil s jednotlivými vyučujícími a poděkoval jim za podporu ve výuce.  Spolužáci naplánovali detailně rozloučení se studentem AFS (jako třídní učitel jsem byla jen v roli poradce). Do plánování byla zapojena skoro celá třída, studenti se podíleli na dílčích úkolech po dvojicích nebo trojicích. Červen  Na základě podkladů od vyučujících jsem vypracovala hodnocení studenta. Do slovního hodnocení jsem uváděla i mimovýukové aktivity, kterých se student zúčastnil (exkurze, výlety, návštěvy divadel a koncertů).  Během třídního výletu a exkurzí na konci školního roku vznikl prostor pro rozhovory mezi studenty i s třídním učitelem o tom, co se ve školním roce povedlo/nepovedlo a co by se dalo zlepšit, zda se studentovi AFS splnila očekávání, se kterými do programu vstupoval, jaké jsou jeho největší zážitky, atd. To vše vedlo k znovuprožití programu a k utřídění si zážitků pro studenta a k reflexi, zhodnocení a inspiraci do budoucna pro mne.  Spolužáci se rozloučili se studentem na tradiční školní zahradní slavnosti: vysadili společně strom a student AFS přinesl ukázky národního jídla.  Poslední den školy při předávání vysvědčení předali studenti studentovi AFS knihu o Praze se svými podpisy.  Student se rozloučil s vedením školy (na setkání si připravil několik vět o tom, čím mu byl pobyt prospěšný a co se mu ve škole líbilo).  Po vysvědčení se třída ještě rozhodla jít společně na kuželky, kde se ještě znovu se studentem AFS loučili.  Ti ze studentů, kteří měli zájem rozloučit se se studentem AFS na letišti, se domluvili s hostující rodinou a zamávali studentovi při odletu.

Pobyt studenta byl prospěšný nejen pro něho, ale i pro celou třídu. Pomohl zlepšovat komunikaci ve třídě, ke slovu se dostávali i ti studenti, kteří nebyli přirozenými vůdci třídy.

V letošním roce, kdy třída maturovala, přiletěl student se svou rodinou do Prahy a s třídou se sešel opět na kuželkách. Podle rodiny se student během pobytu změnil. Stal se sebevědomější, sociálně zdatnější, ale i zodpovědnější. Na sociálních sítích jsou studenti stále v kontaktu.