TIBA Beroun

TIBA BEROUN diplomní projekt Zuzana Kučerová atelier Hradečný / Hradečná letní semestr 2015 FA ČVUT

2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Zuzana Kučerová AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) TIBA BEROUN (AJ) TIBA BEROUN JAZYK PRÁCE: ČEŠTINA Vedoucí práce: Oponent práce:

Ing. Arch. Tomáš Hradečný

Ústav: Ústav navrhování I

Ing. Arch. MgA. Alena Korandová

Klíčová slova (česká):

Anotace (česká):

Anotace (anglická):

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne

podpis autora-diplomanta

Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.

pohled na areál TIBY z rozhledny na Městské Hoře

poloha Berouna v ČR

poloha areálu TIBA v Berouně

4

0 l úvod

prohlášení diplomanta/zadání obsah

1 l reflexe

definice projektu otázka metodika práce

2 l analýza

širší vztahy - příroda - doprava - funkce historie - čtvrti - demografie - rozvoj

3 l interpretace roztříštěnost

4 l vize kostra principy lexikon

5 l TIBA

analýza hirtorie fotografie pracovní model obecní dům bydlení obchodní dům doprava v klidu

6 l návrh

zákres autorská zpráva situace půdorys 1.NP axonometrie řez severo jižní doplňkové řezy severo-jižní řez západo východní detail vizualizace

7 l závěr poděkování bibliografie

5

6

„Od té doby, co byla zbudována železniční trať Praha-Beroun (r. 1862), je Beroun daleko méně isolován než kterákoli jiná obec. Výhoda, že není ponechán vlastním slabostem provinciálním, je vyvážena nevýhodou, že mu chybí nejsilnější podnět k tužení vlastních sil.”

1 l REFLEXE

Můj Beroun - Josef Vladyka 28.října 1938 vydal Městský osvětový sbor v Berouně Definice projeku Na diplomní projekt jsem si vybrala téma, které se mě přímo dotýká. Beroun je město, kde jsem se narodila, chodila 10 let do školy a pochází odtud většina mých přátel. Území TIBY*, tedy prostor, kde od poloviny 19. století do roku 2002 fungovala textilní výroba se svou blízkostí centru města, rozlohou i zájmem investorů pasuje k nejaktuálnějším a nejpalčivějším problémům Berouna.

Ambicí návrhu je ukázat, že navrhovaný developerský záměr (společnost Essallar 2011) lze provést tak, aby nepoškozoval město a zároveň zbylo místo pro jeho rozvoj.

Otázka Podle úvodního citátu se zdá, že blízkost Prahy byla pro Beroun výhodou i prokletím už před více než 70 lety. Když autor text psal, jistě nevěděl, že toto prokletí se stane čím dál tíživějším. Přispělo k tomu zkracování vzdáleností – dálnice, rychlejší auta i socialistická a porevoluční výstavba. Středočeský kraj se stal vnitřní periferií České republiky, Beroun je periferií Prahy.

Na ústřední část středověkého města se začaly lepit dělnické domky, později socialistická sídliště a nakonec čtvrti rodinných vil. Vzniklo seskupení obytných čtvrtí, které spolu nekomunikují. Beroun ztratil vnitřní logiku a stal se chuchvalcem – chuchvalcem, kde si každý chce utrhnout kus svého prostoru.

Královské město se proměnilo v suburbanizační sídliště, které ztratilo vlastní ambice, protože všechno se zdá být lepší a větší Praze.

Přitom je Beroun město s velkým potenciálem, obklopené krásnou krajinou a s takřka ideální polohou v rámci Čech. Je tu vše, co potřebujete k životu, a je to blízko.

Otázka tedy zní: „Jak pomoci městu, které ztrácí motivaci městem být?“ Metodika práce Ačkoliv jsem od začátku měla jasně zadané území, bylo mi jasné, že nezbytné bude určení priorit pro celé město. Vytvořila jsem proto vizi rozvoje pro celé souměstí Beroun-Králův Dvůr. Samotný návrh jsem použila jako příklad aplikace této koncepce na konkrétní území. Výsledky návrhu jsem zobecnila, aby se daly aplikovat i na další části města.

* TIBA – původní zkratka sdružení textilních závodů používaná za socialismu se vžila jako místní název pro oblast továrny

7

8

2 l ANALÝZA

9

topografie

funkce bydlení vzdělání kultura rekreace obchod zdraví administrativa sport smíšená doprava výroba

1 km

3 km

5 km příroda

doprava záplavové území nadregionální biokoridor lokální biokoridor

vlakové nádraží bus meziměsto bus mhd

potok bus mhd krajinný zlom

dálnice

hranice oblastí sjezd

Český Kras Křivoklátsko

železnice

širší vztahy Beroun leží ve Středočeském kraji. Je obcí s rozšířenou působností. Dříve bývalo královským městem, kterým procházela obchodní cesta z Prahy do Plzně, respektive do Západní Evropy. Samotné město má přibližně 19 tisíc obyvatel (18 958 k 1. 1. 2014). Do obvodu Berouna spadá dalších 50 obcí.

Beroun je tedy správním centrem pro více než 58 tisíc obyvatel. Tvoří souměstí s Královým Dvorem (cca 5 tisíc obyvatel), a v tomto sousedství je vzhledem k počtu obyvatel jasně dominantní. příroda Poloha na brodu u soutoku dvou řek výhodná pro středověké obchodní město se ukazuje jako nevýhodná pro moderní město, které je sevřené v úzkém údolí řeky Litavky.

Středočeský kraj

Život města je úzce spjat s řekou Berounkou - a jejím nenápadným ale důležitým přítokem - řekou Litavkou. Litavka pramení na úpatí Brd a sbírá vodu z rozsáhlého okolí. Záznamy o pravidelných povodních na Berounce jsou od 13. století. Největší zaznamenaná povodeň je z roku 1872, podobné výšky dosáhla i povodeň v roce 2002. Berounka a Litavka jsou jakoby spojené nádoby, takže vždy dojde k rozlití obou řek buď souběžně či postupně. Říční niva, tedy rovná část údolí, kam se řeka rozlije, zabírá údolí Litavky severně od dálnice. Koryto skrze město je silně regulováno, směr toku byl měněn během stavby dálnice D5. Niva Berounky zasahuje přímo do historického centra. V Berouně je voda živel číslo jedna, který je třeba respektovat.

Obě řeky patří do systému ekologické stability – Litavka je lokálním biokoridorem, Berounka pak nadregionálním. Další lokální biokoridor probíhá lesem na úpatí hory Děd, na druhé straně údolí pak nad zlomem skal podél Berounky.

správní obvod Beroun

Beroun leží v srdci geologické oblasti Barrandienu. Údolím rozděluje dva přírodní celky – dvě chráněné krajinné oblasti. Na severní straně se zvedají oblé kopce Křivoklátska, na jihu ostře řezané skály Českého Krasu. Křivoklátsko si zachovalo přírodní lesní porost na nepřístupných svazích Berounky, zůstalo jedním z mála nedotčených kusů přírody ve Středočeském kraji. Oproti tomu vápencové skály Českého krasu byly využívány k těžbě a průmyslové výrobě již od středověku.

To jasně určilo využití obou břehů Litavky – na ten pravý přiléhající k Českému Krasu je situován především průmysl a železnici. Levý břeh – tedy svah otočený k jihu je ideální pro bydlení. města Beroun a králův Dvůr

doprava/funkční využití Doprava má pro město zásadní důležitost. Město vzniklo jako uzel mezi Prahou a Plzní a tuto funkci plní dodnes. Městem prochází dálnice, hlavní železniční trasa, ale i řeka Berounka, která by mohla sloužit jako potenciální lodní spojnice mezi Plzní a Prahou.

Dálnice se začala stavět v roce 1976 právě estakádou vedoucí blízko historického centra Berouna.

Za 24 hodin projede v berounském úseku po dálnici přes 40 000 vozidel. Dálnice D5 je po D1 druhým největším přivaděčem dopravy do Prahy. Průchod dálnice má jistě pro město své výhody a nevýhody. Hlavním pozitivem je rychlá a snadná dostupnost zaměstnání v metropoli. Na druhou stranu trpí dálnicí hlavně životní prostředí. Dálnice prochází údolím, kde jsou již tak špatné rozptylové podmínky, hluk aut se tu rozléhá a odráží.

Druhou důležitou spojnicí je železnice. Ta byla do Berouna zavedena již v 60. letech 19. století.

Využívána je jak v oblasti průmyslové (hlavně pro cementárny), tak osobní dopravy(město je s Prahou spojeno příměstskými vlaky, které jezdí až do centra na Hlavní nádraží). Berounské nádraží bylo naposledy modernizováno v roce 1972. V současné době se řeší stavba tzv. III. koridoru, který by z Prahy přes Beroun vedl vysokorychlostní trať, kde by vlaky mohly jezdit rychlostí nad 200 km/h.

Město se brání vedení tratě mimo tunel z důvodů další hlukové zátěže pro údolí.

Limitujícím faktorem území je malý počet mostů. Přes Berounku ve městě prochází pouze jediný most pro automobily, dvě lávky pro pěší, železniční most a dálniční estakáda. Přes Litavku pak vede v Berouně pouze jeden most a dvě lávky pro pěší, další tři mosty najdeme až v Králově Dvoře. Tyto mosty jsou nezbytné pro spojení královodvorských železáren a cementáren.

Město je obsluhováno čtyřmi linkami městské hromadné dopravy a meziměstskými spoji. Linky se ale pohybují pouze v oblasti ulice Plzeňská, dále zajíždějí do okolních vesnic, což je nedostačující k dopravní obsluze Berouna samotného. Velké plochy bydlení jsou tak zcela bez dopravní obsluhy.

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 stáří zástavby

vývoj počtu obyvatel

do 1869

Beroun

do 1953

Králův Dvůr

do 2003

DHV CR 2005 - varianta +100 (vysoká) prognnóza pro Beroun Přírodovědecká fakulta UK 2008 - nízká varianta

do 2013

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

1 km

3 km

5 km čtvrti

územní plány Berouna a Králova Dvora (2011)

Na Ptáku U studánky

Na Vinici

čtvrť

bydlení hromadné

plánované sídliště

občanská vybavenost

areál

bydlení individuální

historické jádro

Závodí

Beroun

sport železniční doprava orná půda výrobní plochy

Zahořany

Lištice zeleň vodní plochy Králův Dvůr

Jarov

Počaply

Karlova Huť

Popovice

12

2015

2020

2030

2015

historie Nejstarší archeologické nálezy z oblasti Berounska pocházení z doby paleolitu (před 2,5 – 0,75 mil. lety).

Nejdříve na území sídlily kmeny Germánů, po nich přišli Keltové. Nakonec zde zůstali Slované, kteří v okolí založili více než šedesát sídlišť. Centrum „pravěkého Berouna“ bylo v části Závodí* pod železničním mostem.

Až ve 13. století se převážilo těžiště města na své dnešní místo na pravém břehu Berounky. Bylo tak učiněno jednoduše rozhodnutím lokátora. Opevněné město bylo vystavěno na zelené louce. Přesné detaily založení města nejsou jasné, první zmínky se objevují za doby Přemysla Otakara II. Lokátorem mohl být jistý „Meděd“, který údajně dal Berounu i jeho jméno, ale jedná se jen o nepotvrzené domněnky.

Lokátor každopádně vybral místo výhodné pro obchod i obranu. Jediným problémem, s kterým se Beroun potýká dodnes, jsou opakující se povodně. Důvody založení města byly mocenské – král potřeboval posílit obranu jižní strany loveckého hvozdu před sílícím vlivem šlechty.

V době první písemné zmínky o městě (roku1265), byl kromě Berouna již známý i Tetín, Popovice a Počaply. Ve 14. století posílil Beroun své postavení získáním dalších městských práv.

Od 15. století až do počátku 19. století Beroun procházel trvalým úpadkem. Městem se prohnalo několik válek, velké požáry, povodně i nemoci. Novým impulzem pro rozvoj bylo až zřízení železniční tratě z Prahy do Plzně v 60. letech 19. století. To vyvolalo rychlý rozvoj průmyslu v druhé polovině století. Nejstarší velkou továrnou byla textilní výrobna (později TIBA). Začal se také zpracovávat pískovec z blízkých lomů.

Na konci století si již město mohlo dovolit zaplatit nejen rekonstrukci radnice, ale i služby Josefa Mockera, který vystavěl tzv. Studniční kapli. Ve 20. a 30. letech 20. století vznikaly ve městě další významné budovy jako nemocnice, sokolovna nebo obchodní akademie.

demografie Demografický vývoj města je nejasný. Dvě zveřejněné demografické studie se v prognóze vývoje počtu obyvatel zásadně rozcházejí. Demografická analýza a prognóza z roku 2005 ve své vysoké variantě předpokládá v roce 2015 18 241 obyvatel. Zatímco prognóza vývoje obyvatel z roku 2008 počítá v roce 2015 23 000 obyvatel ve své nízké variantě. To je rozdíl téměř 5000 obyvatel. K 1.1. 2014 měl Beroun 18958 obyvatel. územní plánování Poslední územní plán města pochází z roku 2011. Plán rozděluje území klasicky na rozvojové a zastavitelné plochy a určuje jejich možné využití. Zásadním prvkem je návrh nového mostu přes Berounku, tzv. jižní obchvat, který od Závodí propojí vlakové nádraží s ulicí Koněpruskou. Spojením dálničních nájezdů Beroun-východ a Beroun-centrum vytvoří paralelu k Plzeňské ulici. Na to navazuje 30 let odkládaný přesun autobusového nádraží k nádražímvlakovému. Pro novou výstavbu je důležité, že plán určuje minimální plochu pro stavbu rodinného domu na 800 m2 a požaduje dvě parkovací místa na bytovou jednotku na vlastním pozemku. Územní plán nepředstavuje žádnou výraznou urbanistickou koncepci, v některých ohledech si dokonce protiřečí. Například je v textu zdůrazněna potřeba ochrany přírodního panoramatu okolo údolí, ale na nejvyšší místa nad městem jsou pak navrženy rozvojové plochy. * část města na levém břehu Berounky ** Muž na radnici – TV seriál, 1976, režie Evžen Sokolovský

Během 2. světové války spadala správa města pod Kladno. Z 97 Židů žijících v Berouně před válkou se do města vrátili pouze 3 přeživší.

Tvář města absolutně změnila socialistická výstavba, s kterou se neorganizovaně začalo krátce po válce na Plzeňském předměstí. V pozdějších letech se panelová výstavba přesouvala blíž a blíž k historickému centru, kde došlo k množství demolic. Svědectvím toho, jak plošně bylo město bouráno, najdeme v budovatelském seriálu „Muž na radnici“**, kde byly záběry bouraného Berouna použity. Poslední sídliště „Litava“ bylo dokončováno až těsně po sametové revoluci.

městské součásti Beroun tvoří souměstí s Královým Dvorem (cca 5 tisíc obyvatel). Králův Dvůr plynule navazuje na Počaply, dříve samostatnou obec dnes pouze součást Králova Dvora. Tyto tři obce tvoří plynulý pruh zástavby podél staré Plzeňské silnice v údolí řeky Litavky. Zatímco Beroun a Počaply jsou obce vzniklé již ve středověku, Králův Dvůr vznikl až s rozvojem místních železáren.

Samotný Beroun je řekou Berounkou rozdělen na dvě části. Čtvrť na pravé straně Berounky se nazývá „Závodí“. Terénem izolované jsou čtvrti „Cibulka“, „Zavadilka“ a nově vzniká čtvrť kolo golfového hřiště, které leží nad údolím.

Na levém břehu Berounky lze dobře identifikovat historické centrum, které je stále skutečným srdcem města. Další součásti se od sebe jasně odlišují svojí strukturou. Na centrum se nabalují panelová sídliště a čtvrti rodinných domků. Výjimkou jsou bloky dělnických domků na Plzeňce a na Závodí, které se přirozeně napojují na struktury z 19. století.

Do struktury města vstupuje velké množství uzavřených areálů. Jsou to především velké výrobní areály, ale i uzavřené komplexy škol. Jako uzavřená enkláva působí i bývalé kasárny, které jsou v současné době částečně využívané pro veřejnost.

Součástí správního obvodu města jsou i velmi malé obce v okolí, které ale s městem přímo nesouvisejí - Zdejcina, Lištice, Hostim a Jarov.

Králův Dvůr je pak rozdělen Litavkou na samotný Králův Dvůr a tzv. Karlovu Huť, kde se odehrává průmyslová výroba.

13

14

3 l INTERPRETACE

15

1) sobecká výstavba

2) dálnice

MINULOST SOUČASTNOST

3) nerespektování přírodních hranic

16

4) X-fields

V roce 2014 znovuzvolená starostka Berouna Šárka Enderlová v předvolební diskuzi Českého Rozhlasu na otázku „Co je největším problémem vašeho města a jak ho chcete vyřešit?“ uvedla jako odpověď špatnou dopravní situaci a bezdomovectví. Myslím, že toto nejsou izolované problémy, ale pouze následky špatného rozvoje města, který tyto skutečnosti nejen dovoluje, ale navíc umocňuje.

Skutečné příčiny leží jak v minulém vývoji města, tak v ignorování těch dnešních velkých obtíží.

Problémy Berouna lze shrnout takto: 1. nekontinuální výstavba Od konce 40. let vznikala sídliště v Berouně spontánně, bez zastavovacího plánu. Později byly kvůli výstavbě bourány velké části historického centra. Paneláky tak vyrostly na těch nejpodivnějších místech v blízkosti historických domů nebo rodinných domků - to vytvořilo naprosto disharmonické kontexty.

2. dálnice Dálnice D5 „brutálně“ protnula již tak úzké údolí Litavky uprostřed. Zatímco na levém břehu se tísní všechny obytné čtvrti, na pravém břehu je pouze železnice, několik starých továren a rumiště. Pravý břeh Litavky skýtá velkou územní rezervu oddělenou od lidí neprostupnou barierou dálnice.

3. nerespektování přírodních hranic Údolí Litavky rozděluje dvě významná chráněná území. Na jih se ostře zalamují vápencové skály Českého krasu, na severu se pozvolně zvedá úpatí Křivoklátska. Náhorní plošiny a vrcholky tyčící se nad údolím jsou těmi nejcennějšími a nejvýraznějšími místy města. Je třeba chránit a respektovat tyto přirozené hranice a udržet město v údolí samotném. Pokud jsou rozvojové plochy na těchto místech, město ztrácí kontrolu nad svým panoramatem. Veřejný zájem se ocitá v soukromých rukou. Kromě potlačení estetického hlediska je výstavba na vyvýšených místech vzdálených od centra drahá a nutí obyvatele ke každodennímu využívání automobilů ke všem cestám do města.

4. X-fields Opuštěné továrny, staré kasárny, louky uprostřed města a proluky – to všechno v Berouně najdeme.

Dlouhodobě nevyužívané areály chátrají. Bez ostrahy se z nich stává útočiště pro bezdomovce a sběrače kovů, jedním z následků je zhoršení bezpečnostní situace ve městě. Jsou to nepřístupné bariéry v samém centru města. Proč tedy stavět mimo údolí nad městem, když v centru jsou tisíce metrů čtverečných ponechány ladem.

Největší problém Berouna je „ROZTŘÍŠTĚNOST“. Jako „město“ funguje jen nejbližší centrum, zbytek tvoří slepenec obytných čtvrtí, které jsou jak prostorově, tak sociálně segregované a nekomunikují spolu.

ROZTŘÍŠTĚNOST jádro čtvrti čtvrť

topografický zlom

dílnice

X-fields

rozvojové plochy

plánované sídliště areál rekreace

17

18

4 l VIZE

19

1 km

20

3 km

5 km

Co žere české maloměsto?

A co když už je dožráno a k zemi visí cáry masa?

Je třeba vytvořit kostru. Kostru, na kterou se může svalová hmota – tedy bytové čtvrti - napojit a vytvořit tak opět jeden organismus.

Kostra se skládá ze tří součástí: páteře, žeber a humen. Páteří je ulice Plzeňská doplněná jejími paralelami, a to cyklostezkou Beroun - Králův Dvůr a ulicí Jungmannovou/Třídou Míru. Žebry jsou pak ulice kolmé na Plzeňskou, které spojují obě strany údolí. Procházejí mezi nesouvislými čtvrtěmi a vytvářejí jejich společný veřejný prostor, kde dochází k setkávání obou skupin obyvatel. Hranice města je jasně stanovena pomocí vedení humen ve formě pěší cesty, na kterou se napojují turistické trasy směrem k vrchům Děd a Damil.

Do kostry jsou především zapojeny existující cíle a ulice. Jsou to místa, kde by mělo město především investovat.

V Berouně je mnoho rozhraní, která nyní tvoří bariéry. V budoucnu se mohou tyto oblasti stát nejzajímavějšími částmi města, kde vznikají nové druhy městského života. První je třeba zastavit rozpínavost města a věnovat se mezerám a nedostatkům v jeho struktuře.

Tuto vizi jsem aplikovala na příkladu osy Městská Hora – Zábranský kostel – skatepark. Ta prochází na rozhraní panelového sídliště Litava a nevyužitého brownfieldu po textilní továrně TIBA. Zároveň je projekt reakcí na původní developerský záměr společnosti Essallar obsahující hypermarket a obytné domy a důkazem, že tento záměr lze navrhnout i tak, aby zbylo místo pro veřejné prostory a budovy rozvíjející město.

21

PRINCIPY KOSTRY

1l Plzeňská je páteř města. Vytvoří se městská třída spojující nejvýznamnější body města a poskytující rovnocenný prostor pěší i automobilové dopravě.

2l Žebra spojí obě strany údolí a vytvoří “ekoton” mezi čtvrtěmi. Jsou to existující ulice, které propojí existující důležité body a nové vytvoří na křížení s Plzeňskou ulicí. Na severu se napojují na cestu tvořící humna, překonávají dálnici i řeku Litavku a na jižní straně se připojují na cyklostezku.

3l Humna ve formě pěší cesty vymezí rozhraní města a přírody. Humna mají formu pěší cesty, která

se dále napojuje na turistické stezky k dominantám údolí – k vrchům Děd a Damil. Místo stálého rozrůstání města je nejprve potřeba vyplnit mezery ve struktuře, zprostupnit nevyužívané areály a tím odstranit bariéry.

22

páteř Plzeňská Jungmannova - třída Míru

cyklostezka po pravém břehu Litavky

žebra Jungmannova

Zahořany -Králův Dvůr centrum - Nádraží Králův Dvůr - vodní nádrž Suchomasty

Pod Hájem

Královský horizont - Zámecká zahrada - Zámeček

Košťálkova

samota Na Vinici - obchodní zóna - U jezu

Kollárova

U dubu - obchodní zóna - Na lukách

Tovární

Městská Hora - Zábranský kostel - skatepark

Pod Studánkou

U studánky - Wagnerovo náměstí - Medicentrum - Zavadilka - Jarov

Talichova

Brdatka - Wagnerovo náměstí - Husovo náměstí - Beroun hlavní nádraží

humna Děd (492 m.n.m.) Na kopci se nachází 12 mětrů vysoká rozhledna. První vybudovaná Klubem Českých turistů v roce 1893.

Damil (396 m.n.m) Kopec, kde se od středověku těžil kámen, který byl použit na stavbu berounské radnice. hlavní turistické trasy humna

23

24

5 l TIBA

25

10 min.

pěšky na Husovo náměstí

500 m

15 min.

pěšky na vlakové nádraží

k nájezdu na D5

1 km

26

3 km

5 km

územní plán města Berouna (2011) TIBU tvoří uzavřený areál o rozměrech přibližně 250 x 300 metrů s plochou kolem 80 000 m2. Na tomto pozemku nikdy nestálo nic jiného než právě textilní továrna. Areál je ohraničen čtyřmi ulicemi: ze severu Plzeňskou, z jihu U Archivu, z východu Tovární a ze západu ulicí Na Dražkách, která je napojena na sjezd z dálnice D5 přes kruhový objezd.

V blízkosti se nachází několik pro město významných budov. V ulici U Archivu je to sídlo okresního archivu, dále v blízkosti dálnice obvodní velitelství policie ČR. Na ulici Plzeňská se nachází kulturní dům Plzeňka, hlavní městská kulturní scéna, naproti pak Zábranský kostel s bývalým hřbitovem, dnes parkem. V blízkosti dálničního sjezdu pak stojí veterinární klinika.

Výrazná je výšková nesymetrie v okolí areálu. Zatímco domy okolo Plzeňské mají maximálně čtyři nadzemní patra, sídliště Litava obsahuje až osmnáctipatrové panelové domy. Násep dálnice se zvedá asi 6 metrů nad přirozený terén.

Do areálu je zavedena kanalizace a tepelné potrubí z blízké kotelny, která vytápí velkou část centrálního Berouna. Areálem prochází trasa bývalého mlýnského náhonu, který byl zatrubněn v době stavby sídliště.

velkoprodej občanská vybavenost smíšené využití bydlení individuální

P

plochy zeleně silnice dálnice vodní plochy

u

iv rch

UA

D5

100

funkce

í Továrn

á

sk

ň lze

ch ažká r D Na

Areál se nachází asi 10 minut chůze od centra města. Z východu k areálu přiléhá panelové sídliště Litava, které sloužilo jako ubytovna pro místní zaměstnance. Ze severu jsou to dělnické domky z první poloviny 20. století kolem Plzeňské ulice, z východu pás s obytnou zástavbou mezi ulicemi Na Dražkách a Koněpruskou, na jihu ho jen úzký pás odděluje od náspu dálnice D5.

bydlení hromadné

250

500 m výška

inženýrské sítě voda

bydlení

nad 20 m

vzdělání

15 až 20 m

plyn

kultura

10 až 15 m

teplo

rekreace obchod

5 až 10 m do 5 m

kabalizace

elektro elektro rozvodna

zdraví administrativa sport smíšená doprava výroba

27

1927

2011 historie TIBY 1835 1840 1862 1864 1902 1910-1924

Vysoká tkalcovna

založena na místě mlýna Aronem Dornmitzerem úpadek, továrnu koupila rodina Kubinzkých továrna zmodernizována, přišli tkalci z Podkrkonoší další modernizace - nová budova přádelny,pohon vodním náhonem nahrazen parními stroji nová strojovna, elektrifikace stavba “vysoké tkalcovny”

“TEXTILNÍ TOVÁRNA RYTÍŘE KUBINZKÉHO” - až 1150 zaměstnanců

e

ikac

ktrif

Privatizace

ace

1800

28

Založení

Úpadek

1900

rniz

de Mo

1.s.v. Zastavení provozu

2.s.v.

2000

Zná

rod

něn

í

Ele

1914-1918 1926 1938 1939 - 1945

1945 1958 1993 2002 2011 Demolice

pozastavení výroby krize odbytu továrna na 5 měsíců uzavřena Kubinzky se vzdal továrny a s rodinou utíká do Velké Británie provoz postupně zastaven Němci - Siemens zde začal vyrábět dráty spojenecký nálet na berounské nádraží továrnu těžce poškodil znárodnění a začlenění do Sdružených bavlnářských závodů Praha součást národního podniku TIBA, až 400 zaměstnanců privatizace krach vydán demoliční výměr

6.

1.

3.

2.

7.

5.

4.

2011 developerský záměr - Essalar a.s., 2011 1. hypermarket TESCO - 5000 m2 prodejní plochy 2. obchodí centrum Plzeňská - obchody/administrativa/bydlení 3. parkoviště pro 350 vozidel 4. nový veřejný park 5. vila domy nepřesahující stávající hladinu zástavby 6. obytné domy maximálně 4 patra + jedno ustupující 7. zeleň - 40% plochy areálu vývoj kauzi Tesca v areálu berouské TIBY 2010 společnost Essalar a.s. kupuje areál 2011 Berounští zastupitelé odsouhlasili proměnu území TIBY 2012 Město uzavřelo s firmou Essallar a.s. plánovací smlouvu 2013 Smlouvy vypršely, nástupnická firma Essalaru TTP Invest přišla s návrhem nového projektu - podoba hypermarketu se ale nemění 2014 Tesco v Berouně nebude. Investor odstupuje od záměru hypermarketu a postaví novou městskou čtvrť.

Události a jednání okolo areálu TIBA jsou z mého pohledu nepříliš průhledné a komplikované. Mým cílem nebylo zkoumat průběh povolování projektů nebo detaily historie. Tím už se zabývali jiní. Moje práce se soustředí na kvalitní alternativní návrh území.

2015 současný stav

“V uliční čáře Plzeňské ulice vyroste nový víceúčelový dům, který architektonicky zapadne mezi stávající domy. OC Beroun bude zasazeno tak, že nebude z Plzeňské ulice vidět.”

Nejpříhodnější slovo jak popsat můj pocit při návštěvě TIBY je “strach”. Tohle místo na mě působí děsivě.

U vstupu před ubytovnou postávají mátožné postavy. Na okně vrátnice vyšisovaný a napůl stržený papír se špatně vytištěným návrhem plánovaného obchoďáku.

V areálu sídlí několik firem, ale nikde není ani noha, jen pár zaparkovaných aut. Přitom je asfaltová silnice tak široká, že by po ní projel tank.

Mám ráda ony bizarní tvary průmyslových staveb. Jsou tak divné proto, že jsou naprosto funkční. Není na nich nic víc ani nic míň, než co je potřeba k dobrému fungování. Obligátní vysoký cihelný komín sice je trochu klišé, za to plazící se kovové potrubí je neokoukané. V jednom místě dokonce překonává silnici na masivním kovovém mostku s podjezdnou výškou 5,5 metru.

Všechno, co se dalo vytlouct, už někdo vytloukl: skleněné výplně oken, luxfery v patře a někde i zdivo. Žaluzie visí oběšeně na své vlastní šňůrce.

Dovnitř haly bych se neodvážila. Vlastník se vágně pokusil zabránit vstupu do budov drátěnkou. Vetřelci ale snadno povalili sloupky a plot překročili. Sběrači kovů se tak činili, že některé budovy byly rovnou zdemolovány a jiné hrozí zřícením.

Brzy tady z toho bude džungle. Přerostlé žluté rostliny dotvářejí dojem zmaru a úpadku. Keře nekontrolovaně zarůstají do budov. Plevel raší v rozpukaném betonu i asfaltu. Po modrém nápisu TIBA u vchodu se plazí divoké víno.

Kolem dokola je jen nespojitost: nic-dům-nic. Pak sídliště, nějaké ty grafity, herna a hlavně parkoviště. Nápis “Plzeňka” tupě zírá před sebe. Park kolem kostela je trochu pozapomenutý. Večer sem chodí pít krabicové víno teenageři z tanečních. Býval to hřbitov. Pořád se tu při staré zdi krčí pár náhrobků a stará márnice. Asi v ní někdo bydlí, protože na dopisní schránce je nemístně morbidní nápis: “Nic se tady neděje, zhasla všechna naděje.

Hrob je postel. Tak si ustel.

Mgr. Lukáš Petřvalský Ing. Elvíra Ciculi Dřevěné sako sluší každému.”

29

fotografie stavu - okolí

7. veterinární klinika 8. okresní archiv 9. obvodní oddělení policie

1.

2.

6.

3.

4.

8.

7.

1. rozhledna Městská Hora

9.

2. Zábranský kostel

3. Dům číslo popisné 53

5.

4. herna v sídlišti Litava

5. kotelna

10. sklad příze

11. nízká přádelna

6. kulturní dům Plzeňka

fotografie stavu - areál

15. 17.

16.

11.

10.

14.

12.

15. dílny 16. vysoká přádelna (demolována 2011) 17. dům pro mistry

13.

13. vstupní brána

30

12. nízká tkacvna

14. stará tkalcovna

fotografie pracovního modelu

obecní dům základní umělecká škola bytové domy

parkování pro rezidenty

obchodní dům stacionář domov pro seniory

parkovací dům kanceláře

alternativní scéna komunitní centrum umělecká rezidence ateliery

cyklopoint skatepark

31

obecní dům

srovnání kulturních institucí Berouna a podobně velkých okresních měst

SVITAVY 17 090 obyvatel

LOUNY 18 680 obyvatel

MĚLNÍK 19 612 obyvatel

BEROUN 18 741obyvatel

Hlavní městský sál a galerie – to jsou kulturní instituce, které reprezentují každé město. Porovnala jsem situaci v Berouně se velkými okresními městy: Svitavy, Louny, Mělník.

Beroun nemá žádný sál vyhovující kapacitou ani žádný stupňovitý divadelní sál. Městská galerie sídlí v několika malých prostorech rozmístěných po městě. Jediné kulturní sály jsou bývalý kulturní dům královodvorských železáren a sál v bývalém sídle komunistické strany.

Stará tkalcovna je nejstarší stojící budovou areálu TIBA. Byla postavena v roce 1835. V roce 1860 do ní byl umístěn první parní stroj na Berounsku. V roce 2011 byl na stavbu vydán demoliční záměr.

Identita města vychází z historie místa. Proto připomínka starého integrovaná do nového obecního domu posílí jeho význam.

divadlo galerie

“Obecní dům” by měl město reprezentovat navenek a zároveň lidi spojovat uvnitř a posilovat jejich společnou identitu.

Vstupní společenský prostor tvoří foyer, jehož součástí je bar. Velký společenský sál uvítá 500 lidí. Je opticky propojen se Zábranským kostelem. Malý sál je stupňovitý, s kapacitou 100 diváků. Městská galerie Beroun sídlí přímo v budově staré tkalcovny, stejně jako správa a administrativa městské kultury.

Předprostor slouží jako venkovní výstavní prostor, shromaždiště a k důstojnému příchodu na akce.

reference stará tkalcovna *1835

Long Museum West Bund Atelier Deshaus China 2014

Bergem Cultural Centre Building Bruck + Weckerle Architekten Lucembursko 2013

Museum Insel Hombroich

32

bytové domy

bloky Závodí - ulice Hostímská - Svatojánská - Dvořákova

bloky Plzeňka - ulice Plzeňská - Bratří nejedlých - Hněvkovského

Námětem nového bydlení v areálu je „maloměstský blok“. Struktura, která se objevuje v Berouně ve více lokalitách.

Jsou to uzavřené bloky prvorepublikové dělnické zástavby. Úplné bloky se dochovaly jen v malé míře, ostatní se rozpadají na pozdější zástavbu individuálních rodinných domů.

Vybrala jsem dva příklady z berounské čtvrti Závodí a oblast na Plzeňské ulici naproti areálu TIBY. “Maloměstský blok” - bloková nízkopodlažní zástavba maximálně do čtyř pater. Tvoří ji řadové domky. Součástí domu je brána sloužící pro vjezd na dvůr.

Přízemí domu lze využít komerčně, například jako prostor pro živnost vlastníků bytů. Nemusí se vždy jednat o obchody, ale třeba o menší kanceláře (architektonická kancelář, advokátní kancelář, lékařská ordinace...) nebo o drobnou výrobu (truhlář, obuvník...). Při takovém uspořádání může člověk žít i pracovat na jednom místě.

Přízemí vnitrobloku jsem využila jako prostor pro parkování, který má zelenou střechu, jež v prvním patře slouží jako zahrada. Bytové domy jsou seskupeny do bloků. Struktura se směrem od Plzeňské rozpadá a řídne. Ve směru sever-jih jsou umístěny velké byty s dvojitou orientací. Ve směru východ nebo západ pak menší byty s orientací na jednu světovou stranu. Výška domů se zvyšuje směrem od Plzeňské, jak terén padá. Výškový rozdíl je proto vyrovnán terénem.

reference Olympiakwartier area MVRDV Almere, Holandsko 2008

schematický řez bytovými domy společná střešní zahrada

Inventive Council Housing Levitt Bernstein London, UK 2015

The Beyond the Screen project OBBA Seoul, Jižní Korea 2013

předzahrádka k bytům v 1NP

residenční parkování

kolárna/kočárkárna

komerční prostory 33

obchodní dům

porovnání velikosti nákupních center v Berouně a okolí s Tescem plánovaným Essalarem

statistika obchodních ploch na 1000 obyvatel pro ČR a spádovou oblast Beroun

„Hypermarket je samoobslužná velkokapacitní a maloobchodní prodejna s širokou nabídkou potravinářského a nepotravinářského zboží pod jednou střechou, s prodejní plochou větší než 2500 metrů čtverečních.“

Investor připravoval na místě hypermarket s obchodní plochou okolo průměrná plocha obchodních center v ČR 220 m2/1000 obyvatel 5000 m2. Toho jsem se držela i já.

(Praha 723 m2/1000 obyvatel)

z toho na hypermarkety 117 m2/1000 obyvatel Obchod má dvě podlaží. V přízemí probíhá zásobování a skladování,

z toho diskonty 45 m2/1000 obyvatel dále jsou zde menší pronajímatelné obchody. V prvním patře, preference maoobchodních formátů (podle výdajů za potraviny): 1998 2004 hypermarket 2% 35% supermarket 29% 21% diskont 10% 18% samoobsluhy/pultové prodejny 58% 24% jiné 1% 2%

přiléhajícím k Plzeňské, je samotný hypermarket s plochou 4300 m2.

Průčelí obchodního domu s hlavním vstupem je situováno do ulice Plzeňská, která je hlavní městskou třídou. U vstupu je větší krytý prostor pro venkovní prodej – sezonní prodej například vánočních stromků nebo malý trh.

Zásobování obchodu přijíždí ulicí Na Dražkách přímo od dálnice D5.

Obchodní dům je propojen s parkovacím domem.

Situace maloobchodů v Berouně. počet obyvatel okrasu Beroun (část Beroun)

58 907 obyvatel

obchodní plochy v Berouně celkem 28 750 m2 (další obchodní plochy Praha Zličín ) (93 830 m2) hypermarket Tesco 8260 m2

487 m2/1000 obyvatel

celkem 37 010 m2 627 m2/1000 obyvatel reference MPREIS Peter Lorenz Telf, Rakousko 2001

Inca Public market Charmaine Lay, Carles Muro Mallorca 2012

Sainsbury’s Supermarket CHQ Calne, Anglie 1998

34

doprava - návrh

doprava - stav

dopravní řešení

parkoviště parkovací dům

Parkování je v Berouně velkým problémem. Město se snaží bojovat proti motoristům stále rostoucími cenami parkovného. Bohužel mnozí lidé bydlí v lokalitách, které jsou tak vzdáleny od centra a zároveň nejsou napojeny na žádnou hromadnou dopravu, že se cestě autem vyhnout nelze. Územní plán navíc požaduje dvě parkovací místa na jednu bytovou jednotku. To znamená, že je přísnější než obecné technické požadavky. Stojící auta zaplavují vše a kvůli nízké ceně pozemku se zásadně nevyplatí budovat podzemní garáže. Zvolila jsem proto parkovací dům jako střední cestu mezi volně stojícími auty na ulici a neúnosně nákladnými podzemními garážemi.

hlavní městská třída silnice pěší cesta hlavní městská třída

podélné parkování zóna 30 cyklostezka

Navrhla jsem dva parkovací domy. Jeden při příjezdu z dálnice D5, který slouží hlavně obchodnímu domu, s nímž je přímo spojen. Je to vysokoobrátkové záchytné parkoviště. Druhý parkovací dům jsem navrhla v panelovém sídlišti jako parkování pro rezidenty. Umožní to využít prostor okolo sídliště k jiným aktivitám. Obyvatelé nových domů parkují ve vnitrobloku vlastního obytného domu. U každé budovy je pak několik míst pro krátkodobé zastavení. .

30

30

P2

areál TIBA

P1

reference Parking Facility No 1 Shaw, Metz & Dolio Chicago 1955

100

250

500 m schéma systému parkovacích domů

cena zřízení parkoviště versus úspora pozemku 40 000 Kč/m2

Birds Portchmouth Russum Avenue des Chartres Chichester 1991

P1

14 500 Kč/m2

P1 VYSOKOOBRÁTKOVÉ PARKOVÁNÍ

1111 Lincoln Road Herzog & de Meuron Miami, USA 2010

P2 P2 RESIDENČNÍ PARKOVÁNÍ

1500 Kč/m2

2450 Kč/m2 základní cena stavebního pozemku v Berouně podzemní parkování

park house

venkovní parkování

35

36

6 l NÁVRH

37

zákres - pohled z rozhledny na Městské Hoře

38

autorská zpráva Beroun má několik zásadních urbanistických problémů. Jsou to chyby způsobené v minulosti, ale i ignorování současných problémů. Dálnice D5 rozdělila již tak úzké údolí na dvě poloviny, na jižní straně zůstalo uvězněno několik továren a železnice bez dalšího rozvoje. Neorganizovaná výstavba začala hned po válce a pokračovala panelovými sídlišti, po revoluci se přehoupla v suburbanizační kolonie rodinných domů. V současnosti se město nekontrolovatelně rozrůstá na kopce nad údolím a tím se vymyká z rukou silueta horizontu nad údolím, zatímco dole ve městě je mnoho volných ploch, které jsou bez dozoru ponechány ladem a lákají zloděje kovů z širokého okolí.

Z těchto dílčích problémů pak vplývá hlavní charakteristika soudobého Berouna, kterou je ROZTŘÍŠTĚNOST. Beroun není město, ale slepenec obytných čtvrtí, které spolu nekomunikují. Řešením je vytvoření „kostry“. Systému ulic a bodů, na které se bude moci svalová hmota města napojit a vytvořit tak opět jeden celek. Kostra se skládá ze tří elementů: páteře, žeber a humen. Páteří měst je městská třída Plzeňská a její paralely ulice Jungmannova/Třída Míru a cyklostezka Beroun-Králův Dvůr. Žebra jsou tvořena kolmicemi na páteř a spojí obě strany údolí. Vybrané existující ulice vždy procházejí mezi dvěma nesouvislými čtvrtěmi a tvoří jejich společný veřejný prostor. Životy obou čtvrtí se zde protínají a vzniká urbánní ekoton – bohatý na nové druhy městského života. Humna ve formě pěší cesty vytvoří jasnou hranici mezi městem a přírodou. Místo rozpínání je třeba doplnit mezery v městské struktuře. Na humna se napojují turistické trasy k dvěma dominantám – vrchům Děd a Damil.

Kostra se skládá z existujících ulic a cílů. Jsou to místa, kam by město mělo investovat především. V Berouně je mnoho rozhraní, která nyní tvoří bariéry. V budoucnu mohou být tyto oblasti nejzajímavějšími částmi města, kde vznikají nové druhy městského života.

Ulice prochází pod dálnicí podchodem. Do podchodu je otevřena alternativní scéna s komunitním centrem a rezidence umělců. Svah dálnice kolem stávající budovy archivu je využit pro individuální ateliery umělců. Severní světlo je pro tvorbu ideální. Celek je doplněn otři pronajímatelné řemeslnické dílny.

Na druhé straně dálnice cesta překonává Koněpruskou silnici a řeku Litavku a připojuje se na cyklostezku do Králova Dvora. Zde je výrazná budova stále pracující kotelny, která vytápí velkou část centrálního Berouna. Vedle stojí oblíbený skatepark, který se doplní kavárnou a cyklopointem pro projíždějící cyklisty.

Návrh je aplikací městské kostry nekonkrétní část města. Pokusila jsem se proto zobecnit některé principy, které jsem využila při tvorbě „žebra“ ulice Tovární. Jsou to: revitalizace existujícího (aplikace na park kolem Zábranského kostela), přidání nadlokálního významu (umístění Obecního domu), zahušťování (stacionář a domov pro seniory místo parkoviště) a průchod dálnicí (zapojení alternativní scény a umělecké rezidence do podchodu).

Ulice prochází pod dálnicí podchodem. Do podchodu je otevřena alternativní scéna s komunitním centrem a rezidence umělců. Svah dálnice kolem stávající budovy archivu je využit pro individuální ateliery umělců. Severní světlo je pro tvorbu ideální. Celek je doplněn a tři pronajímatelné řemeslnické dílny.

Na druhé straně dálnice cesta překonává Koněpruskou silnici a řeku Litavku a připojuje se na cyklostezku do Králova Dvora. Zde je výrazná budova stále pracující kotelny, která vytápí velkou část centrálního Berouna. Vedle stojí oblíbený skatepark, který se doplní kavárnou a cyklopointem pro projíždějící cyklisty.

Návrh je aplikací městské kostry nakonkrétní část města. Pokusila jsem se proto zobecnit některé principy, které jsem využila při tvorbě „žebra“ ulice Tovární. Jsou to: revitalizace existujícího (aplikace na park kolem Zábranského kostela), přidání nadlokálního významu (umístění Obecního domu), zahušťování (stacionář a domov pro seniory místo parkoviště) a průchod dálnicí (zapojení alternativní scény a umělecké rezidence do podchodu).

Tuto vizi jsem aplikovala na příkladu osy Městská Hora – Zábranský kostel –skatepark. Ta prochází na rozhraní panelového sídliště Litava a nevyužitého brownfieldu po texlní továrně TIBA. Zároveň je projekt reakcí na původní developerský záměr, obsahující hypermarket a obytné domy,. a je důkazem, že tento záměr lze navrhnout i tak, aby zbylo místo na prostory a budovy rozvíjející město.

Textilní továrna fungující od počátku 19. století zkrachovala v roce 2002. Od té doby areál chátrá a některé budovy byly demolovány. Pozemek přiléhá ze severu k Plzeňské ulici a z jihu k náspu dálnice D5, ze západu a východu je ohraničen dvěma ulicemi – Na Dražkách a Tovární. Ulice Na Dražkách je přes kruhový objezd napojena na sjezd z dálnice D5.

K západní straně pozemku jsem umístila obchodní dům, který má hlavní vstup z Plzeňské. Prioritou bylo vytvořit obchodní dům s přednostně pěším přístupem, který by posiloval pozici Plzeňské jako městské třídy. Ten je přímo napojen na záchytný parkovací dům v blízkosti sjezdu z dálnice. Celek je doplněn kancelářskou budovou.

Ve středu území se nachází obytná čtvrť. Maximálně čtyřpatrové domy tvoří uzavřené bloky. Struktura se rozpadá směrem od Plzeňské, stoupající výška domů je vyrovnána klesajícím terénem. V přízemí vnitrobloku je rezidenční parkování, jehož zelená střecha tvoří v prvním patře zahradu. Tepnou čtvrti je ulice Na náhonu. Původně tudy vedl náhon starého mlýna, ten byl při stavbě dálnice a sídliště zatrubněn. Podél náhonu jsou koncentrovány komerční prostory. „Žebro“ ulice Tovární začíná na vrcholu Městské hory rozhlednou a okolním parkem. Existující vizuální spojení se dá posílit zbudováním lanovky nebo výtahu pro kola směrem k Zábranskému kostelu. Park kolem kostela vyžaduje revitalizaci. Na okraji parku je umístěna základní umělecká škola. Hudba z oken školy se bude rozléhat mezi starými stromy. Škola je vizuálně spojena s Obecním domem, to dává žákům motivaci jednou si zahrát v jeho velkém sále.

Obecní dům je reprezentativní budova se sálem pro 500 osob, divadelním sálem a galerií. Pro účely galerie je zachována budova staré tkalcovny z roku 1835, která je nejstarší stojící budovou areálu textilky.

Dům má rozlehlý předprostor, který slouží venkovním výstavám, shromažďování a důstojnému příchodu na kulturní akce.

návrh v měřítku města

Přesunutím parkoviště z okolí panelového sídliště do jednoho centrálního parkovacího domu, vzniklo místo pro zřízení stacionáře a domova pro seniory. Ke stacionáři patří ovocná a zeleninová zahrada, o kterou se senioři starají. Naproti domovu je park s kavárnami a dětským hřištěm. Obyvatelé domova tak mají výhled do rušné ulice a nejsou odsunuti na periferii.

39

budovy

axonometrie návrhu

40

parkovací dům

obchodní dům

administrativa

skatepark

Tovární ulice

kotelna

umělecká rezidence

alternaticní scéna

předprostor obecního domu

stacionář

Zábranský park

obecní dům

Plzeňská

umělecká škola

Městská Hora

Zábranský kostel

prostory

rozhledna Městská Hora

aktivity

cyklostezka

stávající budovy řeka / náhon

budovy návrh budovy zapojené do “žebra” budovy se zelenou střechou betonová dlažba cihelná dlažba tráva mlat

strom stávající strom návrh vjezd vstup pěší cesta

50

100

200 m

41

fotografie modelu

42

stávající budovy řeka / náhon

budovy návrh

betonová dlažba cihelná dlažba tráva mlat

strom stávající strom návrh vjezd vstup pěší cesta

25

50

100 m 43

44

0M

25 50 100 m

150 M 300 M

-8,000 = 222 m.n.m.

Na Náhonu

Stará tkalcovna

obecní dům

ZÁBRANSKÝ PARK

-5,000 = 225 m.n.m.

V Tibě

umělecká škola

MĚSTSKÁ HORA

Zábsranský kostel

+2,000 = 230 m.n.m.

Plzeňská

+60,000 = 288 m.n.m.

rozhledna na Městské Hoře rozvinutý řez sever-jih ulicí Tovární 1:1000

PŘEDPROSTOR OBECNÍHO DOMU

400

M 550 M 700 M

kotelna

-6,000 = 224 m.n.m.

cyklostezka Beroun-Králův Dvůr

skatepark

Litavka

-8,000 = 222 m.n.m.

Koněpruská

-2,000 = 228 m.n.m.

dálnice D5

umělecká rezidence

klub

-8,000 = 222 m.n.m.

U Archivu

stacionář s domov pro seniory

zeleninová zahrada

ULICE TOVÁRNÍ UMĚLECKÁ KOLONIE

800 M

45

46

25

HYPERMARKET

TECHNIKA SKLAD

50 100 m -2,000 = 228 m.n.m.

dálnice D5

- 8,000 = 220 m.n.m.

U Archivu

- 8,000 = 220 m.n.m.

Na Náhonu

- 4,000 = 224 m.n.m.

V Tibě

± 0,000 = 228 m.n.m.

Plzeňská

řez sever - jih obytnou čtrtí

řez sever - jih obchodním domem - 8,000 = 220 m.n.m.

U Archivu

- 8,000 = 220 m.n.m.

Na Náhonu

- 5,000 = 225 m.n.m.

V Tibě

± 0,000 = 228 m.n.m.

Plzeňská

uliční profil Na Náhonu 1:200

ulice Na Náhonu

47

DÁLNICE D5

150 M

0M

25 48

-8,000 = 222 m.n.m.

Na Dražkách

-8,000 = 222 m.n.m.

Koněpruská

rzvinutý řez západ - východ ulicí Na Náhonu 1:1000

50

100 m

500 M 650 M CENTRUM

49

-8,000 = 222 m.n.m.

Tyršova

-8,000 = 222 m.n.m.

Tovární

detail ulice Tovární 1:500

cihelná

dlažba

gatelrie malý sál

velký sál

foyer 50

řemeslná dílna II

řemeslná dílna III

mlat

51

společné ateliery

bydlení umělců

jídelna

personál

klub

komunitní centrum

park kolem Zábranského kostela

-> revitalizace stávajícího Urbánní žebra využívají stávající ulice, prostry i potenciálně významné body, které je třeba pouze znovu objevit a revitalizoat. Jako v případě parku kolem Zábraského kostela.

52

předprostor obecního domu

-> nadlokální význam Cílem je do prostoru “žebra” přivést co nejpestřejší směs lidí, nejen ty ze dvou sousedních čtvrtí, proto je to místo ideální pro umístění institucí, které slouží celému městu. Umění přináší vždy nový pohled na věc a dokáže maloměsto uchránit od provinciálnosti.

53

ulice Tovární u stacionáře

-> zahuštění Místo parkoviště pro 80 aut, domov pro 50 seniorů a stacionář se zahradou. Kolem os je třeba umístit funkce přinášející život a lidskou aktvitu.x 54

ulice u Archivu podchod pod dálnicí

-> průchod dálnicí K překonání dálnice může sloužit podchod nebo most, důležité je jeho aktivní zapojení do městských aktivit, aby se nejstal jen dalším opuštným místem pro přespávání berzomovců. V případě TIBY je řešením příme spojení budov a podchodu.

55

bilance návrhu řešená plocha

12,5 ha

zastavěná plocha veřejný prostor

0,47 ha (38%) 0,53 ha (43%)

obytná čtvrť počet bytů 540 komerční plochy parkovacích míst 680 přírůstek obyvatel 1300 obyvatel zastavěná plocha 30 800 m2 HPP 66 000 m2

obecní dům umělecká škola hospic alternativní scéna umělecká rezidence obchodní dům

zatavěná plocha (m2) 2480 590 850 1073 870 4500 HPP (m2) 3890 1190 2560 1073 1571 8750 využití 700 návštěvníků 10 tříd 70 lůžek 10 bytů 4300 m2 hypermarket 5 x 200 m2 obchod dílna I,II,III cyklopoint P1 P2

zatavěná plocha (m2) 180 150 2630 2810 HPP (m2) 180 150 10520 11240 využití 380 míst 400 míst

56

Původní zadání o rozloze asi 80 000m2 se nakonec nečekaně rozrostlo. Bez celku ale nemá smysl řešit detail a bez detailu celek. Myslím, že jsem zdaleka nevyčerpala všechny možnosti, které by koncept „kostry“ města měl. Doufám, že se k práci na rozvoji Berouna budu moci někdy vrátit, přece jenom je to moje rodné město.

57

BIBLIOGRAFIE

OBRAZOVÉ ZDROJE

1 l definice otázek MŮJ BEROUN – JOSEF VLADYKA (28.ŘÍJNA 1938, VYDAL MĚSTSKÝ OSVĚTOVÝ SBOR V BEROUNĚ)

4 l vize Obrázek lidské kostry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Skeleton_diag.png#filelinks

2 l analýza ČESKÝ KRAS – KLÍČ K ČESKÉ KRAJINĚ Skály, voda a čas Karel Žák, Martin Majer, Václav Cílek, Nakladatelství Academia, Praha 2014 KŘIVOKLÁTSKO člověk v krajině, krajina v člověku Ing. Petr Štěpánek, RNDr. Petr Hůla, PhDr. Tomáš Bednařík, Ing. Petr Kmínek, Ing. Miroslav Pecha, Marie Šindelková, Státní hrady Křivoklátska 1999 http://www.novinky.cz/ekonomika/349643-projekt-podzemni-rychlodrahy-z-prahy-do-berouna-ministerstvo-znovu-oprasilo.html BEROUN vedoucí autorského kolektivu Marie Tošnerová (Irena Banková, Miloš Garkisch, Jiří Topinka, Marie Tošnerová) v roce 2008 vydalo NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny ČSÚ www.csu.cz DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA A PROGNÓZA MĚSTA BEROUN DHV CR, SPOL. SRO. 2004 Prognóza vývoje obyvatelstva města Berouna na období 2008–2035 RNDr. Boris Burcin, Ph.D.*, Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc.**, RNDr. Tomáš Kučera, CSc.*Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta území plán města Králův Dvůr, Ing. Arch. Pavel Koubek, UK - 24 architektonická kancelář, pořizovatel: město Beroun, 2011 územní plán města Beroun, Ing. Arch. Pavel Koubek, UK - 24 architektonická kancelář, pořizovatel: město Beroun, 2011 http://cz.mawis.eu/geodataberoun/ 3l interpretace Předvolební speciál ČRo Region: BEROUN http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1400196 4 l vize Damil, www.wikipedie.cz rozhledna Děd, www.rozhledny.cz 5l TIBA Ing. Arch. Petr Šimr – série prezentací o Berounské TIBĚ ČVUT fakulta stavební, katedra architektury historie TIBA – steciální příloha Radničního listu – 11/2011 http://www.mesto-beroun.cz/podnikatel/projekty/tesco/

5 l TIBA historie fotografie TIBA 1927 http://www.fabriky.cz/2011_pradelna_tkalcovna_tiba_beroun/pic/beroun_textilka_1927.jpg fotografie TIBA 2011 http://www.fabriky.cz/2011_pradelna_tkalcovna_tiba_beroun/img00001.jp obecní dům Ing. Arch. Petr Šimr - Textilní budovy z architektoického hlediska, ČVUT Praha - Fakulta stavební, K 129 - katedra architektury

Svitavy: http://www.ceskomoravskepomezi.cz/repository/a3fc981af450752046be179185ebc8b51fbae, http://www.vylety-zabava.cz/images/phocagallery/zabava/ vychodni-cechy/muzeum-svitavy/thumbs/phoca_thumb_l_4-muzeum-svitavy.JPG, http://www.stavbaroku.cz/db_image/site_large/2698.jpg Louny: http://stavbaweb.dumabyt.cz/admin/fotogalerie/images/10624-v-gal9.jpg http://www.theatre-architecture.eu/res/data/115/013049.jpg?seek=1 Mělník: http://www.kdykde.cz/wh/960-720/img/content/articles/6313/5-1859x71.jpg, http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/velka/12567/v9776_melnik_namesti_miru.jpg, http://www.mekuc.cz/files/CACHE/sorl_cache/fb/6f/fb6fcf22121940c3d0b465640a2730bb.jpg, http://www.kulturissimo.cz/useruploads/images/ udalosti/O_Mekul_MKD_fotoOndrejPolak.jpg Beroun: http://www.berounskyregion.cz/nove_stranky/userfiles/images/2012_duben/2012%20kv%C4%9Bten/2012%2%C4%8Derven/%C4%8Dervenec%202012/ Hovorka%20NosekMGB%20049vg1100.jpg, http://www.mesto-beroun.cz/data/galerie/duslovkapohled.jpg, http://plusaci.cz/fotky/2011/11.03.26/slides/IMG_7321.JPG, http://i.5plus2.cz/14/032/cl6/P2J51c557_Plzenka.JPG

http://www.archdaily.com/554661/long-museum-west-bund-atelier-deshaus/ http://www.e-architect.co.uk/luxembourg/beim-nessert-cultural-and-community-centre http://www.panoramio.com/photo/100511734 bydlení http://www.dezeen.com/2008/09/14/urban-beads-by-mvrdv/ http://www.dezeen.com/2013/03/19/west-village-building-by-doojin-hwang/ http://www.dezeen.com/2014/01/21/studio-sitges-by-olson-kundig-architects/

obchodní dům www.joneslanglasalle.com Retail Barometer across CEE and SEE 2011 http://www.novinky.cz/ekonomika/323616-cesko-je-v-obchodnich-centrech-velmoci-nektera-ale-majiproblemy.html http://ekonomika.idnes.cz/liberec-ma-nejvice-obchodu-na-jednoho-obyvatele-v-cesku-p18-/ekonomika.aspx?c=A130517_082510_liberec-zpravy_tm, http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypermarket http://byznys.ihned.cz/c1-53671150-cesko-ma-nakupnich-ploch-na-obyvatele-vice-nez-polsko-slovensko-i-nemecko dopravní řešení

http://www.ballardian.com/images/parking_facility_1.jpg http://flavorwire.files.wordpress.com/2009/07/parkingg0.jpg http://static.digitalinsightresearch.in/uploads/imagelibrary/1111%20Lincoln%20Road%20033.jpg

6 l návrh Ikonky – thenounproject.com

obchodní dům www.joneslanglasalle.com Retail Barometer across CEE and SEE 2011 http://www.novinky.cz/ekonomika/323616-cesko-je-v-obchodnich-centrech-velmoci-nektera-ale-maji-problemy.html http://ekonomika.idnes.cz/liberec-ma-nejvice-obchodu-na-jednoho-obyvatele-v-cesku-p18-/ekonomika.aspx?c=A130517_082510_ liberec-zpravy_tm, http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypermarket http://byznys.ihned.cz/c1-53671150-cesko-ma-nakupnich-ploch-na-obyvatele-vice-nez-polsko-slovensko-i-nemecko http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/715563 dopravní řešení Cenový věštník Ministerstva financí , V Praze dne 23. ledna 2014

Mapové podklady: ČZÚK Konzultace: Ing. Arch. Tomáš Hradečný, Ing. Arch. Klára Hradečná Ing. Arch. Ivan Lejčar – doprava

58