PUBLIKACE 1 - Ztracená místa v centru Brna

ZTRACENÁ MÍSTA V CENTRU BRNA

PUBLIKACE Č. 1 Autorky projektu: Fojtová Lucie Leznarová Kateřina Pešková Jitka Slámová Nikola Trlicová Martina Záděrová Lucie Vedoucí projektu: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

Fakulta architektury Vysoké učení technické v Brně zimní semestr 2018/2019

ANOTACE Publikace “Ztracená místa v centru Brna” se zaměřuje na historické centrum města Brna a mapuje v něm místa, která jsou nějakým způsobem nevyhovující, nefunkční a tím pádem by byla vhodná jejich úprava. Podle velikosti místa a závažnosti místního problému aplikujeme určité druhy náprav. Zároveň v tomto souboru nalezneme faktické informace o místech, jako je například jejich poloha a velikost, základní historické údaje včetně historických map a fotografií, ale i aktuální fotografie z místa pořízené námi. Dále pak popis problému a náš návrh, jak by bylo problém možné vyřešit. Snažily jsme se i o objektivní přístup v řešení, který by mohl vyhovovat co nejvíce i ostatním obyvatelům a návštěvníkům Brna.

Doufáme, že tato publikace nebude sloužit pouze jako splněný ateliérový projekt, ale může být nápomocná při snaze o vylepšení historického jádra Brna, které čím dál více získává na oblibě, těší se větších a větších návštěv turistů. Už jen z tohoto důvodu si rozhodně zaslouží zvelebování.

Poděkování Chtěly bychom na tomto místě poděkovat panu doc. Ing. arch. Gabrielu Kopáčikovi, Dr. za vedení práce, konzultace, díky kterým jsme získaly užitečné připomínky, a důvěru. Bez něj by tato publikace nemohla vzniknout.

OBSAH ÚVOD ŘEŠENÉ ÚZEMÍ V RÁMCI BRNA ANALÝZY

8

91

9 - 10

2 - proluka na ulici Biskupská

93

3 - proluka na ulici Novobranská

95

11 - 18

4 - proluka na ulici Benešova

97

5 - proluka na rohu ulice M. Horákové

99

11

ANALÝZA DOPRAVY

13

ANALÝZA FUNKCÍ

15

ANALÝZA VLASTNICTVÍ

17

PŘEDPROSTOR

19 - 104 21 - 34

1 - ulice Josefská

23

2 - autobusové nádraží Grand

27

3 - střet ulic Měnínská a Jánská

31

PARTER

35 - 42

1 - parter na ulici Kobližná

37

2 - parter na ulici Skrytá

38

3 - parter objektu Vkus

39

4 - dům 195/11 na Dominikánském náměstí

40

5 - parter u OC Letma na ulici Nádražní

41

6 - parter Nové sady na ulici Nádražní

42

ULICE

43 - 60

1 - ulice Bašty

45

2 - ulice Veselá

49

3 - ulice Pohořelec

53

4 - ulice Husova

57

NÁMĚSTÍ

61 - 74

1 - ulice Františkánská

63

2 - náměstí Svobody

67

3 - Žerotínovo náměstí

71

PARK

89 - 104

1 - proluka na Zelném trhu

ŠIRŠÍ VZTAHY

ZTRACENÁ MÍSTA V CENTRU BRNA

PROLUKA

75 - 88

1 - Moravské náměstí

77

2 - park Rooseveltova

81

3 - park Koliště

85

6 - proluka na Žerotínově náměstí

101

7 - proluka na ulici Jezuitská

103

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

105 - 120

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ

105

1 - Žerotínovo náměstí

107

2 - Moravské náměstí

108

3 - park Rooseveltova

109

4 - ulice Veselá

110

5 - náměstí Svobody

111

6 - ulice Pohořelec

112

7 - střet ulic Měnínská - Jánská

113

8 - autobusové nádraží Grand

114

9 - ulice Františkánská

115

10 - ulice Josefská

116

11 - ulice Bašty

117

Historické centrum Brna

118

Grafické zpracování komentářů lidí

119

ZÁVĚR DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

120

VYHODNOCENÍ PROBLÉMŮ

121

ZÁVĚR

122

ZDROJE

123 - 128

ÚVOD Publikace “Ztracená místa v centru Brna” vznikla v rámci našeho ateliérového projektu v zimním semestru 4. ročníku na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně.

Je souborem míst v historickém jádru města Brna, která nějakým způsobem nevyhovují, nachází se na na nich problémy různých velikostí a druhů. Tato místa jsme v publikaci rozdělily do několika kategorií podle jejich charakteru. U každého z vybraných míst je uvedena poloha, velikost, zakreslení na mapě, obecné informace a historická fakta včetně historických map a fotografií. Nechybí samozřejmě současné fotografie, shrnutí problému tohoto místa a slovně popsaný náš návrh na jeho řešení společně s grafickým vyjádřením včetně referenčních obrázků.

V rámci celého projektu jsme se vydaly i na dotazníkové šetření do historického jádra. Dotazovaly jsme lidi, kteří zrovna pobývali v centru, ať už to byli obyvatelé Brna, či pouze návštěvníci. Hlavním cílem bylo zjistit jejich pohled nejen na námi vybraná problematická místa, ale také obecně na řešené území. S těmito informacemi jsme pak i pracovaly v našich návrzích, protože nám šlo o to, abychom vymyslely takové úpravy míst, aby vyhovovaly co nejvíce lidem, pokryly jejich přání a požadavky.

U šesti vybraných míst jsou naše návrhy více propracované, konkrétně se jedná o Moravské náměstí, park Rooseveltova, ulici Bašty, Veselou ulici, střet ulic Měnínská a Jánská a ulici Františkánskou, mezi lidmi známou pod názvem Římské náměstí. Těmto prostorům je věnována zvláštní, druhá, publikace, která na tuto navazuje.

8

9

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

VYMEZENÍ Řešené území se nachází ve městě Brně, konkrétně v jeho historickém jádru. Hranice řešeného území nejsou zcela striktní, popsané ohraničení pouze přibližuje rozsah, často totiž na území u myšlené hranice řešíme nějaké problémy.

Prostor je ze severu vymezen parkem na Moravském náměstí, hranice pokračuje jihovýchodně ulicí Koliště kolem parku Koliště vedle Janáčkova divadla (sady Osvobození) a jeho další části, kde stojí Dům umění. Vede dále ulicí Koliště okolo autobusového nádraží Grand, na jihu je hranicí Nádražní ulice a poté se stáčí severozápadně ulicí Husovou podél Denisových sadů. Ulicí Husova vede severně až k Červenému kostelu (Českobratrskému evangelickému chrámu Jana Amose Komenského) a kolem něj na Žerotínovo náměstí. Tento okruh se pak uzavírá u Moravského náměstí. Tato pomyslná hranice je zároveň malý městský okruh Brna.

0

150 m

300 m

750 m

10

1,5 km

M 1:30 000

Lidická

SMĚR SVITAVY

Koli

ště

va ico un Ko M í

é vsk ora

stí

mě

ná

Moravské náměstí

Ko

lišt ě

lsk

Žerotínovo náměstí

á lavsk

Bratis

én

se

Mo rav sk

Ja

ám ě

stí

Ve ve ř

M

vé ko

orá

yH

ilad

á

Ro

os

ev elt ov a

sk

uit

Jez

á

ě lišt

Ko

Joštova Joštova

ol

ní

Za ad Div

Joštova í

Ro

ká

Bese

va ko

ořá Dv

Rašín

dní

ká

ova

s Če

Kome

a tov vel

ose

uits

Jez

Ce jl

. o nám nskéh

lem

ičn

Soln

Veselá

kova

Dvořá

í

ěst

ám

on

h ské ov

lin

Ma

Kobližná

va Huso

náměstí Svobody

ká

Orlí

ká

nic

eč

m Zá

Koliště

Jáns

ská

Ján

va Huso

Dominikánské náměstí

ská

Ben

ešov a

Pan

Orlí

Starobrněnská

Šilingrovo náměstí

ova

Zelný trh

Pekařská

Bis

ku

SMĚR PRAHA

AN GRAND

ká

ns Františká

Masaryk

Úd

Koliště

ps

ká

ká Josefs

žní

dra

Ná

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

žní

dra

Ná

Huso va

SMĚR ÚAN ZVONAŘKA 10 MIN

SMĚR VÍDEŇ

11

SMĚR LETIŠTĚ TUŘANY 20 MIN

ŠIRŠÍ VZTAHY

LEGENDA

HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

PLOCHY BYDLENÍ, OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A VÝROBY

PLOCHY ZELENĚ

ŽELEZNICE

TRAMVAJOVÉ KOLEJE

0

50 m

DŮLEŽITÉ SMĚRY + DOCHÁZKOVÉ / DOJEZDOVÉ VZDÁLENOSTI

100 m

250 m

12

0,5 km

M 1:10 000

13

ANALÝZA DOPRAVY

LEGENDA

0

50 m

100 m

SBĚRNÉ KOMUNIKACE

MHD

ZASTÁVKA MHD

VEŘEJNÉ PARKOVIŠTĚ

PARKOVACÍ DŮM

NÁDRAŽÍ (BUS, VLAK), DPMB

250 m

14

0,5 km

M 1:10 000

1

3 12

21

11 3 2 1

9

2

1 2

5 8

8

3 4 4

1617 3

2 28

5

14 4 15

6 23

1

7

11 12 6 13

5

9

1

29

6 7

27

10

4

2

1

7

10

22 21

18

5

30

2

19 5

4 13

26

1

8 7

13

15

2

25

24

1

6

3

20 6

8

ANALÝZA FUNKCÍ LEGENDA KOSTELY

OBCHODNÍ CENTRA / PASÁŽE

KULTURA

1 2

3 4 5

6 7

8 9 10 11 12 13

1 OBCHODNÍ DŮM VÁGNER 2 OBCHODNÍ DŮM POKUS 3 BLOK POLYFUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH DOMŮ (JALTA) 4 PASÁŽ ROZKVĚT 5 PALÁC ALFA 6 OMEGA 7 OBCHODNÍ DŮM CENTRUM 8 OBCHODNÍ DŮM BROUK A BABKA

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

25 26 27 28 29 30

AREÁL KATEDRÁLY SV. PETRA A PAVLA AREÁL KLÁŠTERA MINORITŮ S KOSTELEM SV. JANŮ S LORETOU AREÁL KLÁŠTERA VORŠILEK S KOSTELEM SV. JOSEFA KOSTEL SV. MICHALA KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ S KOSTELEM SV. MÁŘÍ MAGDALÉNY DOMINIKÁNSKÝ KLÁŠTER KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S PORTÁLEM BÝVALÉ JEZUITSKÉ KOLEJE LORETÁNSKÁ KAPLE FARA A DĚKANSTVÍ U SV. JAKUBA VĚTŠÍHO KOSTEL SV. JAKUBA KOSTEL JANA AMOSE KOMENSKÉHO KOSTEL SV. TOMÁŠE AREÁL KAPUCÍNSKÉHO KLÁŠTERA S KOSTELEM NALEZENÍ SV. KŘÍŽE

DIVADLA A FILHARMONIE 1 2 3 4 5 6

MAHENOVO DIVADLO BESEDNÍ DŮM JANÁČKOVO DIVADLO DIVADLO REDUTA PALÁC HAUSPERSKÝCH Z FANALU PALÁC OPATA ŽĎÁRSKÉHO KLÁŠTERA

1 2 3 4 5 6 7 8

BÝVALÁ MORAVSKÁ ZEMSKÁ ŽIVOTNÍ POJIŠŤOVNA KRAJSKÝ SOUD – BÝVALÉ ŽENIJNÍ ŘEDITELSTVÍ STARÁ RADNICE NOVÁ RADNICE MORAVSKÁ BANKA POLICEJNÍ ŘEDITELSTVÍ NÁDRAŽNÍ POŠTOVNÍ ÚŘAD ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA ČEDOKU

ŠKOLY 1

2

BÝVALÁ CHLAPECKÁ MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA KORUNNÍHO PRINCE RUDOLFA ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

ZDRAVOTNICTVÍ

NÁDRAŽÍ 1 2

ADMINISTRATIVA

1 2 3

VÝPRAVNÍ BUDOVA AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ

0

50 m

100 m

POLIKLINIKA BÍLÝ DŮM ÚRAZOVÁ NEMOCNICE BRNO LÉKAŘSKÉ CENTRUM LÁZNĚ

250 m

16

0,5 km

DŮM UMĚNÍ HOTEL AVION ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA S KINEM SCALA NĚMECKÁ DÍVČÍ MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA KORUNNÍ PRINCEZNY ŠTĚPÁNKY PALÁC CHLUMECKÝCH PRVNÍ RAKOUSKÁ POJIŠŤOVNA PROTI ÚRAZŮM HOTEL INTERNATIONAL PRAŽÁKŮV PALÁC (MORAVSKÁ GALERIE) MORAVSKÉ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUZEUM BÝVALÁ ČESKÁ BANKA UNION DOMINIKÁNSKÝ KLÁŠTER HERRINGŮV PALÁC DŮM U ČTYŘ MAMLASŮ DŮM PÁNŮ Z LIPÉ KLEINŮV PALÁC NEUHEIMŮV DŮM DEGENŮV DŮM BURGERŮV DŮM LABYRINT POD ZELNÝM TRHEM MALÝ ŠPALÍČEK WUTZELHOFERŮV DŮM GOMPERZŮV DŮM MĚŠŤANSKÝ DŮM CHMETTERHAUS DIETRICHSTEINSKÝ PALÁC (MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM) MORAVSKÁ ZEMSKÁ FINANČNÍ SPRÁVA PALÁC PADOWETZ HRAD ŠPILBERK MĚŠŤANSKÝ DŮM MODRÁ HVĚZDA PALÁC ŠLECHTIČEN MĚNÍNSKÁ BRÁNA

M 1:10 000

17

ANALÝZA VLASTNICTVÍ

LEGENDA

0

MĚSTO BRNO, / JIHOMORAVSKÝ KRAJ / ČESKÁ REPUBLIKA

FYZICKÁ OSOBA

PRÁVNICKÁ OSOBA

50 m

100 m

250 m

18

0,5 km

M 1:10 000

PR

A K U L O

PŘEDPRO STO R

PARK

PARTER E IC UL

NÁM Ě S T Í

PŘEDPRO STO R

A UK OL

3

2

1

1 E IC UL

NÁM ĚST Í

NÁM ĚST Í

Kategorie NÁMĚSTÍ řeší návrh od částečné až po komplexní reorganizaci lokality a vyvolává diskuzi o možnostech nového využití prostoru pro lepší plnění funkce náměstí.

PŘEDPRO STO R

KA LU

PR

PR O

PARK

E IC UL

Kategorie PŘEDPROSTOR se zabývá řešením veřejných míst s vysokou koncentrací osob. Hlavním problémem těchto lokalit je často nedostatečný mobiliář a nevyhovující čistota.

NÁMĚSTÍ

A UK L O

PŘEDPRO STO R

1

PROLUKA

PARK

E IC UL

NÁM ĚST Í

NÁM ĚST Í

Kategorie PARK se zabývá velkými parky v centru města, které však nejsou plně využívány a upadají. Přitom jejich potenciál je větší , než co dovoluje jejich současná úprava.

PŘEDPRO STO R

PR

PR

E IC UL

PARK

PARK

5

Kategorie PARTER se zabývá nefungujícím parterem objektů nebo celých fasád směřujících do uliční fronty. Může se jednat jak o jednotlivé objekty, tak i celou nefunkční ulici.

A UK OL

PARTER

6

3

2

PARTER

4

A UK OL

PŘEDPRO STO R

5

6

1 E IC UL

NÁM ĚST Í

Kategorie ULICE popisuje rozsáhlejší lokality ve smyslu celé ulice. Zabývá se studiem souborů více provázaných problémů a poskytuje komplexní řešení pro využití dané ulice.

20

3

2 NÁM ĚST Í

1

PARK

PARK

PARK

4

E IC UL

PARK

3

PARTER

2

7

PARTER

4

PARTER

V publikaci jsou představena místa v historickém centru Brna, která jsou z určitého pohledu problematická. Je zřejmé, že takových míst je v centru daleko více, proto neberte uvedený výčet jako kompletní, ale spíše pouze jako přiblížení několika vybraných objektů, které by potřebovaly okamžitý zásah do svého fungování a vzhledu, čímž by došlo ke zvýšení estetičnosti a zlepšení využití dané lokality a vůbec k zatraktivnění celého historického centra města Brna.

1

3

PARTER

Do kategorie PROLUKA jsou zařazeny proluky v zástavbě brněnského centra. Tato místa jsou opět uvedena popisem a vymezením největších problémů a kladů spolu s mapou daných proluk a fotogalerií současného stavu. Na zevrubněji zmapovaný problém místa navazuje návrh řešení spolu s referenčním příkladem, jak jsou podobné proluky řešeny jinde.

2

PARTER

Místa zařazena do kategorie PARTER jsou doplněna mapou s označením nefungujícího parteru, případně nefunkčností celé fasády objektu. Kromě popisu místa a charakteristiky hlavních problematických a kladných činitelů lokality jsou uvedeny fotografie současného stavu spolu s jedním referenčním příkladem možného řešení daného parteru či fasády.

PARTER

Podle jednotlivých kategorií jsou místa doplněna dalšími relevantními informacemi. U kategorií PŘEDPROSTOR, ULICE, NÁMĚSTÍ a PARK jsou kromě stručného popisu místa sumarizovány jeho hlavní klady a problémy a nechybí ani vhled do historie místa s uvedením historických fotografií a historických map. Publikace zahrnuje rovněž fotogalerii současného stavu a předkládá možná řešení daného problému, tato řešení jsou doplněna referenčními příklady či skicou.

PARK

2

PARK

PARK

PARK

3

PARTER

PARTER

PARTER

ULICE

PR

A UK OL

PŘEDPROSTOR PARTER

PŘEDPRO STO R

PARTER

Publikace se zabývá zmapováním několika ztracených a zapomenutých lokalit a objektů v historickém centru Brna, které ať již v důsledku nevhodné přestavby či zanedbané údržby přestaly dobře plnit svoji původní roli anebo se z jiného důvodu staly v očích obyvatel problematickými. Zájmové území, kde jsou všechna tato místa situována, je ohraničeno vnitřním městským okruhem. Řešená místa byla vybrána podle různých kritérií, mezi něž patří například estetická stránka lokality, funkční využití či míra naplnění nabízeného potenciálu. Identifikace jednotlivých míst se opírá i o názory obyvatel Brna, kteří byli v průběhu práce na publikaci zpovídáni. Celkem bylo vymezeno 26 míst, ty se dělí do následujících 6 kategorií:

PR

ZTRACENÁ MÍSTA V CENTRU BRNA

Kategorie PROLUKA řeší možnost zastavění proluk ve stávající zástavbě, které dnes vnímáme jako nedílnou součást města, přitom se jedná o nevyužitý potencál možné výstavby.

PŘEDPROSTOR První kapitola je zaměřena na předprostor. Pod tímto pojmem si čtenář může představit jakýkoliv veřejný venkovní prostor před zástavbou, křížení ulic nebo například i prostory nástupišť autobusového nádraží. Jedná se o prostory, kde dochází ke shromažďování většího počtu osob a jejich značné fluktuace. Problémy těchto lokalit jsou velmi obdobné, převážně se jedná problémy spojené s čistotou místa, nedostatečné vybavení mobiliářem či sociální neduhy v podobě shlukování bezdomovců. Řešení problémů zpravidla obnáší doplnění potřebného mobiliáře (laviček, odpadkových košů a dalších prvků) a celkové zlepšení kvality a čistoty celého místa.

① ulice Josefská ② autobusové nádraží Grand ③ střet ulic Měnínská a Jánská

PARTER

PARK

3 2 1 E IC UL

PR

A K U L O

PŘEDPRO STO R

NÁ M Ě S T Í

1

STÁNKY

SECOND HAND

BE Z D O M O V C I

K

RESTAUR A C E

T

ULICE JOSEFSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM prostor u vchodu do OC Letma, špína, nedostatek odpadkových košů, minimum mobiliáře

LAVIČKY

LETMO

SCHODIŠTĚ KAVÁRNA PASÁŽ

HISTORICKÉ BUDOVY

ŠPÍNA

KLADY MÍSTA různorodost služeb, průchod přes OC Letmo na Nádražní ulici, vlakové nádraží a Zvonařku, klidná ulice Ulice Josefská má trochu netradiční tvar (v porovnání s ostatními ulicemi v historickém jádru Brna).

Není pouze přímá, ale skoro v polovině zahýbá téměř pod pravým úhlem a po celé své délce má křivolaký tvar. Začíná, nebo vyúsťuje, přibližně ve dvou pětinách ulice Orlí, vede nepřímo směrem na jih a zatáčí se západně u styku s ulicí Novobranská a u schodiště vedoucího na ulici Benešova, pokračuje tímto směrem dále až k ulici Masarykova. Ve směru ulice Josefské pak pokračuje Kapucínské náměstí.

U styku ulice Josefské s ulici Orlí stojí klášter františkánek a kostel sv. Josefa, podle kterého tato je ulice pojmenovaná. Jižněji do ulice ústí Františkánská ulice, lidově označována jako Římské náměstí.

V takzvaném záhybu ulice byly vytvořeny dva prostory. První vznikl díky napojení ulice Novobranská před nárožním polyfunkčním domem E-Pasáže. Ten využívá restaurace ve zmíněném domě pro svou zahrádku v letním období. Druhá plocha je jakýmsi předprostorem Obchodního domu Letmo. Zde se bohužel schází i bezdomovci, často leží na lavičkách a místo tak může působit poměrně nepříjemně.

V ulici Josefská nalezneme velmi různé podniky, restaurace s indickou kuchyní, nebo running sushi, pivní bar, kavárny, ale i obchod specializující se na asijské potraviny, obchody s módou, ale i výtvarné potřeby apod.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 23

Ulice Josefská vznikla již ve 14. století jako ulice Platea Bohemorum podle původních osadníků této staré cesty, kteří byli slovanského původu. Užíval se i název Bohemicalis a jeho překlad Česká. Koncem 17. století se užívaly 3 názvy (Česká + Josefská + Katovská) v němčině, ale i češtině, protože ulice měla 3 části. Od května roku 1867 se ustálilo pojmenování podle patrocinia kostela sv. Josefa, který stál a stojí v této ulici.

Původní kostel sv. Josefa stál jako součást klášterního objektu františkánek před hradbami Brna. V roce 1643 byl preventivně rozbořen při ohrožení Brna Švédy a klášter i s kostelem byly poté přeneseny do hradeb města. Klášter

i kostel byl zbudován v letech 1651-1658 v raně barokním stylu na dnešní Josefské ulici podle plánu Ondřeje Erny.

Refektář kostela byl dokončen až v roce 1674. Po zrušení řádu františkánek v areálu působila dívčí škola až do roku 1950.

Poté objekt kláštera využívalo Technické muzeum v Brně a díky tomu došlo i k renovaci na konci 20. století. Kostel sv. Josefa byl v roce 2009 dán k užívání řeckokatolické církvi.

V letech 2011-2013 probíhala stavba obchodního centra Letmo nevržená architekty Tomášem Dvořákem, Martinem Klimeckým a Davidem Fišerem, fasádu navrhl známý brněnský umělec Timo. Tato stavba vznikla přestavbou

pohled na zástavbu ulice Josefská rok 1898

rok 1824

kancelářské budovy zničené požárem v roce 2002. Na tuto událost najdeme v přízemí budovy u vchodu z Nádražní ulice připomínky v podobě pomníku zahynulým hasičům.

Původně na tomto místě stál dům, který byl však zničen na konci druhé světové války a až do 70. let 20. století zde zůstala proluka. Ta byla zastavěna dvoupodlažním objektem s pěším průchodem. Na této stavbě byla později realizována administrativní budova, kde vzniklo kasino, které právě v roce 2002 vyhořelo. Do roku 2011 byl opuštěný dům útočištěm bezdomovců a narkomanů. Dnes jsou všechny prostory obchodního centra plně využívány.

pohled na zástavbu ulice Josefská z ulice Nádražní (nárožní dům je dnes Letmo) rok 1915

rok 1858 24

rok 1936

PROBLÉM

Konkrétním územím, jímž se publikace na ulici Josefská zabývá, je prostranství přímo za obchodním domem Letmo a dále prostor rozšiřující se směrem k ulici Novobranské, a to až ke schodům spojujících Josefskou s ulicí Benešovou. Hlavním problémem místa je nepořádek a špína veřejného prostoru za východem z OC Letmo. Tato lokalita je charakteristická obrovským množství procházejících lidí z centra města přes pasáž na hlavní nádraží a dále směrem na Zvonařku. Většina lidí však tímto místem pouze projde, aniž by se zde zastavila.

Jedním z důvodů pro takové chování je nedostatečné množství laviček a u nich vysázených stromků. Navíc těch několik již zde umístěných laviček je hojně využíváno shromažďujícími se bezdomovci, kteří lavičky po velkou část dne okupují. Tento fakt nepřidává na dobrém ohlasu a přirozeně negativní vnímání prostoru odrazuje od toho, aby se zde lidé zastavili a strávili zde chvilku svého volného času.

Výše uvedené problémy dopadají nejen na kolemjdoucí, ale i na lidi, jež na Josefskou a do OC Letmo cílevědomě zamíří, aby využili místní služby, převážně restaurace a kavárny, kterých je zde velké množství. I pro tyto lidi je samozřejmě nepříjemné procházet prostorem za obchodním centrem, kde je zvýšená koncentrace bezdomovců a dalších společensky negativně vnímaných typů osob.

Posledním identifikovaným problémem místa je problematické skladování obalových odpadů zboží ze supermarketu situovaném v OC Letmo. Tento odpad zde bývá uchováván ve velkých přepravních koších přímo na ulici a v bezprostředním styku s veřejností, což opět přispívá k degradaci estetičnosti prostoru.

pohled na veřejný prostor za obchodním centrem Letmo

veřejný prostor za obchodním centrem Letmo

předprostor před OC Letmo (pohled na vstup do obchodního centra)

pohled na ulici Josefskou, v pozadí napojení ulice Novobranské 25

objekty navazující na OC Letmo, dnes pravděpodobně sloužící jako tržnice

ŘEŠENÍ

Řešením neutěšených poměrů je instalace nového a atraktivního mobiliáře do prostoru za OC Letmo. S tím souvisí i přidání nové zeleně, jelikož současný stav je většinou lidí vnímán jako nedostačující a rádi by v tomto prostoru uvítali hojnější výsadbu. Pro umístění nových stromů a velkorysých záhonů tu však není prostor, proto by se zeleň musela řešit pomocí speciálních truhlíků a mobiliáře uzpůsobených přímo pro výsadbu specifické zeleně jako okrasné traviny, drobnější keře a méně vzrostlé stromy (příklady takového mobiliáře jsou uvedeny na obrázcích v referencích).

S novým mobiliářem by se stal prostor více přívětivý pro krátký odpočinek lidí, kteří by tudy jen procházeli. Ve vzniklém prostoru s mobiliářem se nabízí umístit novou dlažbu a provést úpravu povrchu, aby došlo k oddělení odpočinkové zóny a běžných pěších tras. Samozřejmostí je rovněž celkové zlepšení čistoty v místě, počítá se s přidáním dostatečného počtu odpadkových košů. Dalším krokem ke zlepšení lokality je i rekonstrukce současného objektu secondhandu Genesis, tedy především jeho fasády, která by měla být čistší a umírněnější z hlediska reklamních polepů.

návrh řešení předprostoru za OC Letmo – nová zeleň a zajímavý mobiliář pro zlepšení úrovně prostoru

obr. 1.1 příklad propojení mobiliáře a zeleně San Francisco, USA (Ogrydziak Prillinger Architects)

obr. 1.2 lavička Ocean backless bench, Francie (Concept Urbain) 26

Dalším krokem pro zpříjemnění prostoru je renovace schodů z ulice Josefská na ulici Benešovu. Dnes jsou tyto schody využívány pouze jako výškové propojení dvou frekventovaných ulic. Šířkové parametry současného schodiště jsou však dostatečné pro to, aby alespoň jeho část byla tvořena pobytovými schody s mobiliářem, díky čemuž by pak tento prostor mohl být využíván kolemjdoucími i pro krátké posezení v esteticky dobře působící úpravě.

obr. 1.3 příklad propojení mobiliáře se zelení, San Francisco, USA (Matarozzi Pelsinger Design + Build)

2 MOBILI Á Ř

ŠPÍNA

BLÍZKOST CENTRA

BUDOVA ČD

BEZDOMOVCI

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ GRAND

DOSTUPNOST

NEPOŘÁDEK

PARKOVIŠTĚ MÁLO ZELENĚ

CHAOS NAPOJENÍ NA MHD

VEŘEJNÉ WC

MODRÉ ZÓNY

HLAVNÍ PROBLÉM nepřehledné značení nástupišť, špína, odpadky, zápach, nevzhledný prostor

KLADY MÍSTA velmi využívané autobusové nádraží, poloha přímo u vlakového nádraží a blízko 2 velkých přestupních uzlů MHD Autobusové nádraží Grand se nachází severovýchodně od budovy hlavního nádraží na ulici Benešova naproti hotelu Grand. Vzdušnou čarou je vzdálenost přibližně 300 metrů, nejkratší pěší trasa má 750 metrů. Nádraží vzniklo podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse, bohužel byla zrealizována pouze část, a to zastřešení jednoho nástupiště. Denně zde zastaví velké množství autobusů, jejichž trasy nejsou pouze po České republice, ale i do různých evropských měst. V roce 2007 nádraží obsluhovalo 176 přijíždějících a 176 odjíždějících spojů denně. Autobusové nádraží Zvonařka je spíše využívané pro autobusy, které jezdí pouze po České republice, především pak spoje linkových autobusů Jihomoravského kraje. Vzhledem k vysokému počtu přijíždějících a odjíždějících autobusů je samozřejmé i velké množství lidí, kteří se pohybují na autobusovém nádraží (podle některých zdrojů se jedná až o deset tisíc vystupujících cestujících denně.) Z tohoto hlediska je prostor značně nevyhovující. Chybí tu lavičky a odpočinkové zóny, důstojné hygienické zázemí, stánky jednotlivých cestovních kanceláří jsou nevzhledné a nevyhovující pro zaměstnance, kteří v nich tráví svoji pracovní dobu.

Zdržují se zde také lidé bez domova a atmosféru celého prostoru negativně „dokresluje“ nepříjemný zápach.

STÁNKY

SECOND HAND

HISTORICKÉ BUDOVY

ŠPÍNA

1:4000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 27

Nádraží vzniklo na přelomu 40. a 50. let 20. století, přesněji projekt pochází z roku 1948 od architekta Bohuslava Fuchse. Realizace proběhla v letech 1949-1951. V současnosti patří Dopravnímu podniku města Brna a.s., který je také provozuje. Od roku 1988 je chráněno jako kulturní památka.

Původní projekt nového hlavního autobusového nádraží v Brně měl disponovat centrální budovou, která měla být sídlem dispečinku, a několika krytými nástupišti s ozuby pro autobusy. Vznikla pouze část projektu, a to jedno kryté nástupiště s nástupními hranami po obou stranách a na místě plánované budovy byla vytvořena plocha s nekrytými

nástupišti. Tato část byla uvedena do provozu 1. prosince roku 1951. Poměrně krátkou dobu po vzniku byly kvůli nedostatečné kapacitě nádraží obnoveny zastávky v ulicích Dornych a Uhelná, odkud autobusy jezdily ještě před vznikem tohoto nádraží. V letech 1967-1978 bylo dokonce zřízeno provizorní nádraží, které mělo odlehčit přetíženému nádraží u Grandu. Situace byla vyřešena realizací Ústředního autobusového nádraží Zvonařka v roce 1978, kterému pak během dalších 7 let byly přistavěny další části. Po vybudování Ústředního autobusového nádraží Zvonařka bylo nádraží Grand užíváno

pohled na ulici Benešova od hlavního nádraží rok 1899

rok 1824

především pro spoje cestovních kanceláří a pro některé dálkové spoje. Počátkem 90. let pak bylo využíváno pro dálkovou dopravu a expresní linku do Prahy od ČSAD. V současné době se řeší i také možnost, že za několik let možná zmizí autobusové nádraží u Grandu v důsledku opravy Benešovy ulice. Aktuálně se pracuje na opravách nádraží, kdy se cestující dočkají nejen toalet, ale i laviček na nástupištích a opraveného povrchu.

Plánuje se i stavba čekárny. V současnosti cestující od nepříznivého počasí chrání pouze jedno kryté nástupiště, to je ale zdaleka nedostačující především v zimním období.

pohled na park před hotelem Grand, dnešní autobusobé nádraží Grand rok 1942

rok 1858 28

rok 1936

PROBLÉM

Zásadním problémem je, že je celé toto nádraží poměrně malé na to, jak je v poslední době využívané. Denně zde přijede a odjede desítky autobusů, v této chvíli již od dvou velkých dopravců a z vlastní zkušenosti víme, že tam vládne nemalý chaos. Autobusy nemají dostatečné množství nástupišť ani prostoru, a tak stojí vedle sebe na silnici. To znamená, že lidé, kteří vystupují a následně nastupují, musí kličkovat mezi autobusy, které stojí v první linii. Nejen, že je to chaotické, ale pro lidi velice nebezpečné.

Nehledě na to, že tudy projíždí auta, pro která je tam podél silnice udělané parkoviště. To je vytvořeno i po obou stranách nádraží. Motají se tam tedy autobusy, chodci a auta dohromady.

Zadruhé, již na první pohled je vidět, že je malé množství laviček na to, kolik zde čekává lidí. Při dotazníkovém šetření jsme viděly, jak si i starší lidé sedají na provizorní betonové patníky u parkoviště, protože si nemají kam jinam sednout. Nemají se ani kam schovat při špatném počasí, protože kromě historického přístřešku zde není žádné závětří ani žádný prostor, kde by se lidé mohli občerstvit. Do nedávna zde nebyly ani toalety. Ty byly naštěstí při poslední rekonstrukci přidány.

pohled na nástupiště nádraží a vedlejší parkoviště

Jako další problém také vnímáme neestetické okolní prostředí nádraží. Přístřešek jako takový je krásně opravený, ale prostory vedle nebo za nádražím, které patří Českým drahám, jsou oplocené, nepěkné, zapáchají a nevyužívají se.

Všechny tyto aspekty tak bohužel negativně ovlivňují první dojmy návštěvníků města Brna. parkoviště u autobusového nádraží Grand

kryté nástupiště nádraží podle návrhu Bohuslava Fuchse, dnes nevyhovující svou kapacitou

kryté nástupiště a pokladny dopravců, nedostačující vybavení mobiliářem pro cestující 29

nástupiště a v pozadí správní budovy vlakového nádraží

ŘEŠENÍ

Možných řešení je v tomto případě samozřejmě víc. V prvé řadě, pokud by zůstalo nádraží ve své současné podobě, by bylo zapotřebí minimálně přidat nový mobiliář, hlavně lavičky, aby si lidé měli při čekání kam sednout. Dále by bylo vhodné vytvořit nějaké zástěny a závětří, aby bylo možné se někam schovat při nepříznivém počasí a také odstranit parkovací stání podél nádraží, aby se na nástupištích eliminovalo alespoň nebezpečí srážky chodce s autem.

Dalším vhodnějším řešením by bylo odkoupit od Českých drah prostory za autobusovým nádražím, tento objekt zrekonstruovat a využít jej jako odbavovací halu, kde by mohla být úschovna zavazadel, prodejny jízdenek, zázemí pro zaměstnance, toalety a čekárna. Nádraží by rázem získalo na atraktivitě. Zároveň by se dala využít stávající terasa s přístřeškem pro nová nástupiště. Dalším krokem by bylo vytvořit nový nástupní ostrůvek mezi stávajícím nástupištěm a nově vzniklou halou s decentním nevýrazným přístřeškem, který by neutlumoval stávající Fuchsovo dílo, popřípadě postavit její repliku. Tak by vzniklo dostatečné množství nástupišť a každý přijíždějící autobus by měl své místo, tudíž by se odstranil problém s kličkováním mezi autobusy.

půdorys a perspektivní pohled na autobusové nádraží Grand – rozšíření stávajícího nádraží o další nástupiště a doplnění mobiliáře

obr. 1.4 příklad řešení autobusového terminálu Cebu, Filipíny (CARLOS ARNAIZ ARCHITECTS)

obr. 1.5 autobusový teminál Dr. Evangelina de Carvalho Passg Ribeirão Preto, Brazílie (23 SUL Architektura) 30

Řešením by také bylo pokračovat v projektu Bohuslava Fuchse, zbourat stávající objekty Českých drah a postavit na jejich místě další nová nástupiště. Vpravo od nádraží by se postavila nová velká odbavovací hala, která by spojovala autobusové nádraží se stávajícím hlavním nádražím nejen po zemi, ale také by navázala na stávající podchody.

obr. 1.6 autobusová stanice KÖNIGSBRUNN Königsbrunn, Německo (Ingenieurbüro Warisch / Off )

3 BUDOVA CENTRUM

BLÍZKOST CENTRA

DOPRAVA

NAPOJENÍ NA MHD

SLUŽBY LAVIČKY

MOC AUT

STŘET ULIC MĚNÍNSKÁ A JÁNSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM parkoviště na ulici Měníská a zde neukončená zástavba, nejasně definovaný prostor

MÍSTO SETKÁNÍ

KLADY MÍSTA klidná ulice v návaznosti na Malinovského náměstí, historická zástavba

MÁLO ZELENĚ

CHAOS PARKOVIŠTĚ

Měnínská ulice patří v historickém jádru ke kratším a klidnějším ulicím. Vzhledem ke své délce je i úzká, avšak tak, že je stále příjemná na procházení. Je spojnicí ulice Orlí a Malinovského náměstí. Na Malinovského náměstí navazuje v jeho západní části u obchodního domu Centrum. Ulice Orlí je rozdělena Měnínskou bránou, na kterou navazují dva domy tvořící uliční čáru Měnínské a takzvaný „rozdělovač“ prostoru, díky kterému vznikla rovnoběžná ulice Novobranská. Jedná se pouze o část, protože Novobranská dále pokračuje jižně a pak jihozápadně k ulici Josefská. Součástí ulice je v blízkosti Malinovského náměstí parkovací plocha, u které se setkává Měnínská s Novobranskou. Nachází se zde 14 automobilových stání, další auta parkují také podélně v ulici Měnínská po celé její délce. Od ulice Benešova vede přes Novobranskou na Měnínskou jednosměrná komunikace, která pokračuje skrz Měnínskou bránu na Orlí a poté na Divadelní. Měnínská brána patřila k pěti branám, které sloužily ke vstupu do města (další byly brána Veselá, Brněnská, Židovská a Běhounská). Je přístupná veřejnosti od srpna roku 2008, kdy zde probíhala výstava O brněnských kavárnách u kafíčka, a od roku 2010 v ní sídlí Muzeum hraček.

MĚNÍNSKÁ

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:2000 31

Vznik ulice se datuje k roku 1839. Tehdy byl její název Neutorzwinger (český název U Nové brány, nebo také Výstupek u Nové brány), a to právě podle polohy ulice u Nové brány, která byla postavena v roce 1787, ale zbořena pak v roce 1861. Proto se i její název v roce 1867 změnil na Sonnenfelsovu ulici podle rakouského právníka, spisovatele a humanisty. Od roku 1919 nese dnešní pojmenování Měnínská právě dle Měnínské brány v ulici, jejíž název byl odvozen ze jména jedné ze středověkých čtvrtí Brna – Měnínské. Jméno čtvrti se historicky odvozuje od

jihomoravského městečka Měnín. Vznik Měnínské brány je některými autory datován okolo roku 1500, jiní ve svých literárních dílech uvádí až dobu 2. poloviny 16. století nebo až 1. polovinu 17. století. Úplně první zmínky o bráně nalezneme v listině z roku 1293, která ale neuvádí místo, kde byla brána vystavěna. Je tedy možné, že se brána původně nacházela na souběhu dnešních ulic Kobližné a Jánské, ale zhruba o 50 let později jsou zmínky o bráně z místa o ulici jižněji. Dnešní podoba Měnínské brány pochází z roku kolem 1500. Původně měla být dokonce čtyřpatrová.

pohled na střet ulice Jánská a Měnínská rok 1907

rok 1824

V roce 1839 byla výška brány snížena o jedno patro a stavba byla uzpůsobena obytným účelům. Zhruba o deset let později byla koupena místní obchodnicí. V roce 1945 byla Měnínská brána silně poškozena během druhé světové války, avšak začala se opravovat až v roce 1978. Veřejnosti byla zpřístupněna o 5 let později a na 7 let zde byla vystavena expozice Brno a zbraně staletí. Poté zde instalovali i další výstavy, ale roku 2006 ji uzavřeli na 2 roky a opět zpřístupnili v srpnu 2008. V roce 2010 se stala i sídlem Muzea hraček a je nadále otevřena veřejnosti s různými expozicemi týkajícími se Brna.

pohled na obchodní dům Centrum a ústí ulic Jánská a Měnínská rok 1975

rok 1858 32

rok 1936

PROBLÉM

Prostor Malinovského náměstí býval a je i v současnosti velmi rušným dopravním uzlem, křižují se zde tramvaje v ose Pisárky – hlavní vlakové nádraží – Moravské náměstí – Řečkovice s tramvajemi přijíždějícími od Cejlu a Staré osady. Zajímavostí je, že ještě po druhé světové válce jezdívaly tramvaje na náměstí rovněž z Kobližné ulice, zastávka byla před operní budovou. Toto náměstí se nachází východně od centrálního brněnského náměstí Svobody, se kterým je spojeno ulicí Kobližnou. Je důležitou tramvajovou křižovatkou, vzdálenou jednu zastávku od hlavního nádraží a nedaleko autobusového nádraží Grand.

Jedním z hlavních problémů této lokality je poměrně velký prostor parkovacích stání v ulici Měnínské. Dům, který stál na místě dnešního parkoviště v minulosti, dotvářel uliční čáru a opticky uzavíral část Malinovského náměstí, které je ohraničeno krásnými historickými budovami. Tento dům byl ale zbourán a uzavřený prostor náměstí se porušil a stal se více otevřeným a neukončeným.

Velká zpevněná plocha není bohužel nijak rozčleněná na uchopitelnější fragmenty a tím zůstává prakticky nevyužita. Nachází se zde pár laviček a socha žárovek Pocta Edisonovi.

Malinovského náměstí

Denně tudy prochází velké množství lidí, kteří nemají žádný důvod se zde zastavit.

A proto si myslíme, že rozčlenění tohoto prostoru je na místě. Nabídne tím lepší využití a orientaci v celém prostoru náměstí. parkoviště na ulici Měnínská, v pozadí prostor Malinovského náměstí

parkoviště na ulici Měnínská

pohled na Malinovského náměstí a sochu Pocta Edisonovi, v pozadí nárožní dům u střetu ulic Měnínská a Jánská 33

pohled z Malinovského náměstí na ulici Měnínskou

ŘEŠENÍ

Prostor dnešních parkovacích stání v ulici Měnínské byl v minulosti zastavěn domem.

Tento dům byl však minulosti zbourán a vznikl zde prázdný prostor a neukončený štít budovy.

Záměrem pro zlepšení tohoto prostoru je rozčlenit velkou prázdnou plochu před obchodním domem Centrum a navrhujeme ji zastavět až na úroveň ulice Kobližné. Nově vzniklá budova (výškově navazující na štít současného bytového domu) by měla převážně administrativní funkci, a to kvůli severní orientaci a vysoké okolní zástavbě. Jedna část parteru by byla průchozí, druhá část užívána pro funkci služeb.

Průchozím parterem ponecháváme plochu náměstí volně k pohybu lidí a našeho záměru (optického uzavření) bude přesto dosaženo. Ve zbylých pěti patrech by se jednalo o kanceláře open space. Z již zmíněného důvodu rozčlenění prázdné plochy části Malinovského náměstí před obchodním domem (konkrétně v místě sochy čtyř propletených žárovek s názvem Pocta Edisonovi), umisťujeme prosklený objekt. Jednalo by se o galerii se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Galerie by měla za účel oživení tohoto klidového, odpočinkového, v některých momentech ale i rušného místa v blízkosti divadla, střední školy a domu umění. Sochu žárovek navrhujeme ponechat, avšak posunout západním směrem.

perspektivní pohled na nově navržený prostor a objekty na Malinovského náměstí před OC Centrum

obr. 1.7 kancelářská budova Fornebuporten, Fornebu, Norsko (DARK Architects AS)

obr. 1.8 Flat Iron building Stockholm, Švédsko (Rosenbergs Arkitekter) 34

Podrobněji se tomuto návrhu prostoru věnuje navazující publikace s řešením pro vytipovaná místa, která si dle autorů zaslouží největší pozornost, přičemž tento prostor Malinovského náměstí je jednou z těchto určených lokalit.

obr. 1.9 skleněná konstrukce Apple Store na Fifth Avenue New York City, USA (Bohlin Cywinski Jackson)

PARTER Tato kapitola se zaměřuje na špatně fungující nebo úplně nefungující parter vytipovaných objektů v historickém centru Brna. Jsou zde zahrnuty jednotlivé objekty, skupiny objektů i celé ulice, kde parter nefunguje takovým způsob, jak by mohl. Jako řešení se většinou uvažuje rekonstrukce objektu nebo fasády a vnesení nové zajímavé funkce do parteru. Dalším možným řešením je i využívání veřejných prostorů před objektem, a to hlavně v případě fungování celé ulice.

① parter na ulici Kobližná ② parter na ulici Skrytá ③ parter objektu Vkus ④ dům 195/11 na Dominikánském náměstí ⑤ parter u OC Letma na ulici Nádražní ⑥ parter Nové sady na ulici Nádražní

A K LU

1

3 4

6 NÁM Ě S T Í

PARK

PARTER

2

5 E IC UL

PR O

PŘEDPRO STO R

1 PARTER ULICE KOBLIŽNÁ HLAVNÍ PROBLÉM nefungující parter některých objektů, nevyužitá šířka ulice

KLADY MÍSTA poloha v centru, návaznost na náměstí Svobody, spojnice náměstí Svobody a Malinovského náměstí

Ulice Kobližná je významnou obchodní třídou v minulosti i dnes, za což vděčí zejména výškové budově OD Centrum. Je to spojnice Malinovského náměstí s náměstím Svobody. Název ulice vychází ze středověku, v této době ulici obývali výrobci sladkého pečiva. Širokou ulicí v minulosti protékala městská stoka ústící do Ponávky, později tudy vedly i tramvajové koleje až do roku 1958. Na ulici se nachází několik významných staveb, například již zmíněný OD Centrum, Palác šlechtičen, kde dnes sídlí Etnografický ústav Moravského zemského muzea, či centrála Knihovny Jiřího Mahena. I přes tato pozitiva se nám zdá ulice nedostatečně využita, lidé tudy jen prochází, zahrádky místních podniků bývají zřídka využívány. Navrhovaly bychom ulici “rozdělit” na dva pásy oddělené právě pruhem zeleně s mobiliářem, který by umožňoval procházejícím lidem chvilku odpočinku v příjemném prostředí.

průhled ulicí Kobližnou

nesourodý a částečně prázdný parter 37

obr. 2.1 příklad fungování veřejného života v ulici Buenos Aires street, Argentina

2 PARTER ULICE SKRYTÁ HLAVNÍ PROBLÉM opuštěné prodejny, krátkodobé pronájmy prodejen

KLADY MÍSTA poloha v centru města, návaznost na ulici Českou

Ulice Skrytá je krátká a poměrně nenápadná (jak už z názvu vyplývá) spojnice mezi ulicemi Česká a Veselá. Uliční čáru z obou stran tvoří zástavba čtyř až pětipatrových tradičních městských domů. Přízemní patro tvoří parter, který je určený k pronájmu komerci. V horních patrech se nacházejí byty, případně kanceláře. Vzhledem k tomu, že hlavní proud pěších je soustředěn výhradně do ulice Česká, potenciál parteru ulice Skrytá svou polohou trpí.

Přesto, že se jedná o zrekonstruované prostory, je vidět, že partery často střídají své nájemce, ba dokonce bývají delší dobu úplně vybydlené, opuštěné a nikdo je nevyužívá. Ulice Skrytá sloužila a dodnes slouží převážně jako zkratka pro chodce a jako přístup pro zásobování, což je velká škoda vzhledem k velmi atraktivní poloze ulice.

obr. 2.2 příklad fungování parteru, Floral Court Londýn, Velká Británie (KPF)

průhled na ulici Českou z ulice Veselá, nevyužívaný parter v celé ulici Skrytá 38

nově zrekonstruovaný, přesto nevyužívaný parter na ulici Skrytá

3 PARTER OBJEKTU VKUS HLAVNÍ PROBLÉM technický stav objektu, vzhled a stav fasády

KLADY MÍSTA poloha v centru, blízkost náměstí Svobody a parku pod Špilberkem Dům Vkus je osmipatrová budova situovaná vedle hotelu International na ulici Veselá. Byla postavena teprve v 60. letech 20. století jako budova módy tehdejšího oděvního družstva Vkus. Stavba byla zahájena v roce 1965 v návaznosti na nálet na Brno 20. 11. 1944. Tehdy některé z bomb dopadly i na ulici Veselou a velmi silně ji poničily.

V důsledku toho bylo nutné vyplnit prázdné prostranství, které tímto nešťastným způsobem vzniklo, což podnítilo právě stavbu Vkusu a funkcionalistické budovy hotelu. Jedná se o velkou administrativní budovu s parterem určeným k pronájmu službám a komerci, která je ovšem v současnosti ve velmi špatném stavu. Většina budovy je sice i dnes funkční a prostory slouží svému účelu, působí ovšem velmi zanedbaně, nepřívětivě až nebezpečně (zrezivělé okenní rámy, rozbitá skla, ...). V parteru domu se aktuálně nachází čínské bistro a obchod s módou, ve vyšších patrech jsou prostory pronajaty jako kanceláře, nalezneme zde obchod s alkoholem, hodinářství apod.

zastaralá fasáda na celém objektu

objekt Vkusu, pohled z ulice Veselá 39

obr. 2.3 příklad fasády, Media library, Delf, Nizozemí (Liesbeth van der Pol)

4 DŮM 195/11 NA DOMINIKÁNSKÉM NÁM. HLAVNÍ PROBLÉM prázdný parter, zanedbaná fasáda, vysoká konkurence v okolí

KLADY MÍSTA v těsné blízkosti Velkého Špalíčku, velký potenciál Dům na adrese Dominikánské nám. 195/11 je na základě usnesení zastupitelstva z roku 2001 zařazen mezi neprodejné, tudíž je ve vlastnictví města Brna, které jej dále pronajímá soukromým osobám. V současné době má nejen nefunkční parter, ale i vyšší patra, která jsou určena k bydlení nebo pronájmu jako kancelářské prostory, vypadají prázdně a působí vybydleně. Čtyřpatrová budova se nachází přímo naproti vchodu do Velkého Špalíčku. Jelikož se jedná o velmi lukrativní parcelu v centru města, má dům nepochybně velký potenciál. Problémem ovšem může být poměrně drahý nájem, komplikovaná dostupnost zásobování, parkování, a velká konkurence služeb a komerce v okolí. Zejména finanční zátěž vysokého nájemného by mohla být jedním z důvodů, proč se zde často střídají funkce v parteru a proč si „běžní“ obyvatelé nemohou dovolit v tomto objektu bydlet. Fasáda domu je navíc v relativně špatném stavu, takže by zde byly pravděpodobně nutné i nemalé investice do rekonstrukce.

obr. 2.4 příklad fasády, Park Place Mayfair, Londýn, Velká Británie (SHH)

současný stav objektu na Dominikánském náměstí 40

současný stav objektu na Dominikánském náměstí

5 PARTER U OC LETMA NA ULICI NÁDRAŽNÍ HLAVNÍ PROBLÉM estetika místa, čistota, bezdomovci

KLADY MÍSTA poloha u hlavního vlakového nádraží, součást velkého přestupního uzlu MHD, návaznost na OC Letmo Ulice Nádražní patří mezi nejvytíženější ulice v Brně. Střetávají se zde všechny druhy MHD, automobilová doprava i dálková autobusová doprava. Zásadním činitelem jsou rovněž obrovské masy chodců směřujících tudy do centra města a využívajících hlavní přestupní uzel MHD a vlakové nádraží.

Navzdory významnosti lokality je především parter v prostoru přednádraží zanedbán a nepůsobí reprezentativně. Nachází se zde sice několik podniků s rychlým občerstvením, zastavárny a trafiky, avšak nevalná kvalita portfolia nabízených služeb a celková neestetičnost prostoru je veřejností vnímáno dost negativně.

Tento prostor by si tedy zasloužil úpravu parteru, opravu fasád objektů a vnesení nových zajímavých funkcí do provozoven, které by u lidí po opuštění nádražní budovy vzbudily pozitivní reakci a nenutily je prostor co nejrychleji opustit, jak je tomu ke škodě vnímání celého místa doposud.

stav provozoven na ulici Nádražní před hlavním vlakovým nádražím

současná podoba parteru a fasády objektu na ulici Nádražní 41

obr. 2.5 příklad fasády, South Molton Street Building, Londýn, Velká Británie (DSDHA)

6 PARTER NOVÉ SADY NA ULICI NÁDRAŽNÍ HLAVNÍ PROBLÉM současný vzhled objektů, nesourodý parter, neudržované některé objekty

KLADY MÍSTA poloha u hlavního vlakového nádraží, návaznost na Petrov, potenciál místa Na předchozí straně se pojednává o parteru na ulici Nádraží přímo před nádražní budovou, na této straně se posouváme západním směrem a rozbor zaměříme na parter objektů u MHD zastávky Nové sady. V této části ulice se jedná o jedno až dvoupodlažní zástavbu s nejasnou funkcí. Nachází se zde prodejna bytových doplňků, optika, ale i sklady či veřejné WC. Dominantním objektem je funkcionalistická budova c. k. Čedok s nápadným oblým nárožím. Celá tato zástavba působí jako nesourodý soubor objektů s odlišnými fasádami, s různými úrovněmi hran dveří a oken. Výlohy většiny zde sídlícíh prodejen jsou polepeny nevkusnými reklamními sděleními.

Z těchto důvodů tak celý tento prostor ztrácí na své významnosti plynoucí z těsné návaznosti na významný přestupní uzel MHD, vlakové nádraží a historické centrum města. Z vyjmenovaných důvodů lidé pak tento prostor vnímají negativně, je tedy nutné se zamyslet nad změnou využívaní objektů i nad jejich estetickou stránkou.

obr. 2.6 příklad nízké zástavby Padarie Cafe, Porto Alegre, Brazílie (CRIO Arquiteturas)

fasáda a oblé nároží objektu Čedok, reklamní polep snižující kvalitu celého objektu 42

celkový pohled na jednopodlažní zástavbu na ulici Nádražní

ULICE Následující kapitola se zaměřuje na čtyři vytipované ulice v historickém centru Brna. Ty se liší svojí historií, délkou, propustností, návazností na nejužší jádro města a obecně svým významem a funkcí. Všechny zde mapované ulice však mají společný jmenovatel, a to ten, že jistým způsobem nefungují. Jedná se jak o drobné problémy s chybějícím mobiliářem, nedostatečnou čistotou, špatně udržovanou a zanedbanou zelení, tak i problémy většího rozsahu, jako je celkový úpadek místa, neuspokojivá dopravní situace či problém s parkováním.

① ulice Bašty ② ulice Veselá ③ ulice Pohořelec ④ ulice Husova

4

2

3

1

E IC UL

NÁ M Ě S T Í

PR

A K U L O

PARTER

PARK

PŘEDPRO STO R

SMRAD

ULICE BAŠTY

DOSTUPNOST

ŠPÍNA

1

RESTAURACE

PARKOVÁNÍ POTENCIÁL

VYBAVENÍ

BEZDOMOVCI

PETROV

ZELEŇ ČEDOK

HLAVNÍ PROBLÉM chybějícíc propojení ulic Bašty a Nové sady, čistota, bezdomovci, zápach

KLADY MÍSTA poloha k Petrovu a hlavnímu nádraží, potenciál využití místa, restaurace a podniky v ulici

PARKOVÁNÍ

Ulice Bašty se nachází v těsné blízkosti brněnského hlavního nádraží a při vstupu do historického centra města. Dominantními prvky v ulici jsou pozdně klasicistní palác Padowetz postaven podle návrhu architekta Josefa Seiferta a budova c. k. Čedok, funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Oskara Pořísky. Z jedné strany je ulice lemována vzrostlou akátovou alejí, v budovách na druhé straně je pak soustředěna řada služeb jako restaurace, vinárna, hotel a další. Horní patra těchto budov slouží jako kanceláře nebo pro bydlení. Ulice poté dále navazuje na terasy pod Petrovem, jedná se tedy o pomyslnou spojnici hlavního nádraží, vstupu do centra a parku pod Petrovem.

Nejpalčivějším nedostatkem této lokality je chybějící výškové přímé propojení ulice Bašty s ulicí Nádražní. Během posledních let byl tento problém již několikrát analyzován, avšak žádná z možných variant řešení se nerealizovala, a tak ve svahu mezi oběma ulicemi zůstává nadále pouze vyšlapaná “pěšinka”, kterou lidé využívají jako zkratku.

Ta ale především v nepříznivém počasí může být velmi nebezpečná a mohlo by tak zde dojít i k vážnému úrazu osob.

Dalším zásadním problémem je jednopodlažní zástavba na ulici Nádražní, která v současné době není plně využita, více než polovina prostor je prázdná, bez funkce a po estetické stránce nepůsobí vůbec reprezentativně.

HOTEL INTERNACIONAL

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 45

Název ulice Bašty vznikl roku 1946 právě podle polohy ulice v místech bývalých městských hradeb s baštami. Tyto hradby postupně zanikaly od 17. století, jejich funkci dočasně nahradil pás bastionů, který v průběhu dalších staletí rovněž zanikl. Vnější bastionový pás města nechal svrhnout Napoleon v roce 1809. V historických mapách se po této události už objevuje ulice Bašty, která nesla nejprve název Judentorbastei, v roce 1836 byla přejmenována na Ferdinandstorbastei + Waffenplatz právě na počest císaře a posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. zvaného Dobrotivého a také podle polohy ulice poblíž

střelnice brněnské ostrostřelecké gardy, které se v těchto místech nacházela. Ulice se skládala ze 2 částí a každá měla své pojmenování. Od roku 1844 nesla ulice název Pod Franzensbergem podle polohy pod návrším Denisových sadů zv. Františkov dle rakouského císaře Františka I., který byl jedním z vítězů nad Napoleonem. O 64 let později doznal název ulice větších změn a ulice se jmenovala Rudolf M. Rohrer-Gasse podle majitele největší brněnské tiskárny a dlouholetého náměstka starosty města Brna. Užíval se i český název ulice Rohrerova. Až od prosince roku 1918 se ulice nazývala skoro totožně s dnešním názvem, a to

pohled od Petrova na ulici Bašty a palác Padowetz rok 1907

rok 1824

Na Baštách. Užívalo se rovněž německé pojmenování Auf der Schanze. Významnou stavbou ulice je nárožní palác Padowetz, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Objekt byl postaven jako první hotel v Brně v letech 1838 až 1839 Lorenzem Padowtzem, a jako jeden z mála měl právo honosit se titulem „U císaře rakouského“, nejspíše podle projektu architekta Josefa Seiferta v duchu pozdního klasicismu. Byla to první budova na nově vzniklé ulici Bašty. Současně s palácem byly postaveny i další 4 luxusní domy významných stavebníků. Tím začala vznikat pobodba ulice, kerou známe dnes.

pohled na palác Padowetz a novou budovu Čedoku rok 1935

rok 1858 46

rok 1936

PROBLÉM

Hlavním problémem této lokality je již zmiňované chybějící výškové propojení ulice Bašty s ulicí Nádražní. V minulosti byl tento problém už několikrát projednáván, ale žádná z variant řešení se zatím neuskutečnila. Ve svahu na daném místě tak dále zůstává vyšlapaná zkratka, která se pro pěší hlavně za špatného počasí stává velmi nebezpečnou.

Dalším problémem je nedostatečná šířka ulice, neboť ta aktuálně slouží pro podélné parkování po obou stranách i jako samotná obousměrná komunikace. Důsledkem toho zde dochází k řadě dopravních kolizí a nepřehledným situacím, které mohou zapříčinit i závažné dopravní poměry, kvůli kterým by se na příslušné místo v případě nouze nemuseli dostat vozy záchranného sboru.

pohled na střechy současných objektů a okolí

V neposlední řadě je problematická i samotná zástavba ulice, s parterem orientovaným na ulici Nádražní a nevyužitými střešními terasami přístupnými z ulice Bašty. Parter orientovaný do ulice Nádražní je nesourodý, zanedbaný a část objektů je buď hodně zanedbaná, nebo zcela prázdná a nevyužitá. Střešní terasy působí zanedbaným dojmem, v místě napojení objektu na terén vzniká nepříjemné zákoutí s hromadícími se odpady. Celkově je dojem z tohoto místa špatný, obtěžující je špína i zápach, na což si ostatně stěžují místní obyvatelé a podnikatelé.

Do budoucna je výzvou naplnit potenciál tohoto místa a udělat z něj příjemný prostor v návaznosti na Petrov a centrum města. současný esteticky nevyhovující stav zástavby na ulici Nádražní

pohled na ulici Bašty z teras pod Petrovem

střešní terasa současné zástavby v ulici Nádražní, v letních měsících slouží jako zahrádka restaurace 47

v současné době slouží ulice Bašty spíše jako parkoviště

ŘEŠENÍ

Prvním krokem ke zkvalitnění celého prostoru je propojení ulic Bašty s ulicí Nádražní. Jako řešení se nabízí vybudování venkovních pobytových schodů doplněných o vhodný mobiliář a novou výsadbu zeleně, v závislosti na zvoleném řešení doplněno o provedení potřebných terénních úprav celéo svahu.

Samozřejmostí je i zajištění bezbariérového přístupu pomocí rampy či výtahu.

Dalším krokem pro lepší fungování a využití místa je reorganizace dopravy a změna parkování pouze na jeden pruh podélného parkování. Tím se rozšíří prostor pro pohyb vozidel a sníží se riziko vzniku dopravních kolizí. Pěší doprava se přesune na nově vzniklou střešní terasu přístupnou po celé délce ulice. Tato terasa tedy bude sloužit pro pěší jako místo odpočinku s vhodným mobiliářem, tak i jako prostor pro konání kulturních akcí místních provozovatelů služeb.

perspektivní pohled na možné řešení výškového propojení ulice Bašty s ulici Nádražní

obr. 3.1 příklad pobytových schodů v parku Grorudparken, Oslo, Norsko (LINK Arkitektur)

obr. 3.2 pobytové střešní terasy Cisco Offices, Nice, Francie (Studio O+A) 48

Posledním významným krokem je rekostrukce stávajících objektů na ulici Nádražní zahrnující i budovu c. k. Čedok. Lokalita se jeví jako vhodná pro umístění informačního centra a dalších služeb. Další možností zatraktivnění lokality je zpřístupnit vchod do podzemí pod Petrovem z ulice Nádražní.

V neposlední řadě je potřeba vytvořit i komfortnější zázemí pro cestující na zástavce Nové sady, kde v aktuálním stavu chybí kryté přístřešky s vhodným mobiliářem, jako jsou lavičky a odpadkové koše, v dostatečném počtu.

Podrobněji se tomuto návrhu věnuje navazující publikace s řešením pro vytipovaná místa, která si dle autorů zaslouží největší pozornost.

obr. 3.3 pobytové schody v parku, Berlín, Německo (Atelier LOIDL)

2 DOSTUPNOST

CE

K

KLID PARTER

OD VKUS

SLUŽBY MÁLO ZELENĚ

PARKOVÁNÍ

HOTEL INTERNACIONAL

HISTORICKÉ BUDOVY

PROLUKA

POTENCIÁL

ULICE VESELÁ HLAVNÍ PROBLÉM parkování, současný stav domů i parteru v ulici, probíhající stavební práce v ulici, zadní strany obchodů

ŠPÍNA

KLADY MÍSTA

klidnější ulice v centru historického jádra, propojení s náměstím Svobody, v budoucnu Sál pro Brno (filharmonie) Ulice Veselá je souběžná s ulicí Českou, lze ji považovat za klidnější alternativu. Vede od ulice Solniční až po Dominikánské náměstí. S Českou je propojena dvěma menšími uličkami, a to Skrytou a Středovou. V blízkosti rohu náměstí Svobody propojuje Českou a Veselou ulice Středová. Na ulici Veselou se však můžeme dostat i přímo z náměstí Svobody a to díky podchodu pod budovou Moravské banky (dnes Komerční banky) postavené v letech 1928-1930, kterou navrhli architekti Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner. Většina obchodů a služeb má do ulice Veselé zadní vchody a orientují se především na ulici Českou, avšak je zde řada krásných historických domů s upravenými fasádami. Ale přesto je vzhled ulice ovlivněn několika významnými stavbami, jakou je například hotel International. I když je orientován vstupní fasádou do Husovy ulice, jeho tvar a vzhled ovlivňuje i ulici Veselou, kam směřuje právě například výhled z hotelové restaurace a také je na tuto ulici návštěvníkům umožněn vstup z hotelu. Rozměrově i vzhledově výraznější je také budova obchodního domu Vkus, který bohužel za ta léta poměrně zchátral a zasloužil by si rekonstrukci, protože podniky a služby v tomto domě stále fungují. Severně od hotelu International již probíhá výstavba plánovaného objektu Sálu pro Brno, určeného především pro vystoupení Filharmonie Brno, který taktéž výrazně ovlivní vzhled celé ulice a okolních prostorů.

PARTER

ŽÁDNÁ ZELEŇ

1:4000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 49

O ulici Veselá najdeme zmínky již ve 14. století, kdy je právě datován její vznik. V té době nesla název platea Laetorum, nebo také Letorum, či Retroplatea. A to podle kolonistů, kteří ve středověku přišli do Brna. Následně se název odvozoval od latinského výrazu „laetus“, což znamená v překladu „radostný, veselý“. Stejným názvem se označovala i dnešní ulice Česká.

Od roku 1867 se už její název neměnil a zůstala ulicí Veselou.

Ve středověku náležela do II. městské čtvrti Veselé a tvořila důležitou spojnici mezi bránou Veselou na severu a Rybným trhem (dnešní Dominikánské náměstí), odkud bylo možné postupovat k bráně Brněnské či na Dolní náměstí (dnes

Zelný trh). Celá západní strana ulice byla zastavěna měšťanskými domy, pouze v místech dnešní ulice Besední existovala menší ulička, která spojovala ulici Veselou s Panenskou.

Od roku 1297 na rohu Dominikánského náměstí a ulice Veselé stála gotická královská kaple Panny Marie, kterou založil český král Václav II., byla ale roku 1908 zbořena. Severně stával měšťanský dům rodiny Alramových, kde byly příležitostně hoštěny zeměpanské návštěvy Brna. Výrazným zásahem do území byla výstavba rozsáhlého areálu městských kasáren v roce 1735. V letech 1904–1905 byla však kasárna nenávratně zbořena byla kvůli získání nových

pohled na ulici Veselou z Dominikánského náměstí rok 1900

rok 1824

pozemků. Bylo zbouráno taktéž 15 domů z celkových 34.

Za náletu na Brno 20. 11. 1944 dopadly některé z bomb i na ulici Veselou, která byla v tomto důsledku silně poničena. Teprve v 60. letech 20. století vyplnila částečně toto prostranství stavba hotelu International a budova módy tehdejšího oděvního družstva Vkus (1965–1966).

Zbylá plocha zatím slouží k parkování aut. Aktuálně zde probíhá výstavba koncertní haly pro Filharmonii Brno s podzemním parkováním, které je v dnešní době již dokončené. Finální podoba koncertní haly tak opět zásadně promění vzhled celé ulice a také se změní i život v ulici.

pohled na ulici Veselou, prostor před hotelem International rok 1965

rok 1858 50

rok 1936

PROBLÉM

Ulice Veselá je ve svém současném stavu paradoxně taková „smutná“ sestra ulice Česká.

Aktuálně je jejím hlavním účelem a způsobem využití parkování a drtivou většinu parteru tvoří zadní strany domů. Její prostupnost je navíc velmi ztížena prakticky nekončícími stavebními pracemi probíhajícími v této ulici.

Důsledkem chybějícího mobiliáře, přemíry aut, nevábného nebo dokonce úplně chybějícího parteru a obtížného pohybu chodců je, že se lidé této lokalitě v podstatě spíše vyhýbají. Přitom se jedná o velmi lukrativní místo v samém srdci historického centra, jež propojuje náměstí Svobody s ulicí Husovou, střed města s parkem pod Špilberkem a samotným hradem nebo Velký Špalíček a Dominikánské náměstí s dopravním uzlem na České.

stávající situace parkování na ulici Veselá

Co se týče samotné zástavby tak za zmínku stojí dům Vkus, o jehož vkusnosti by se za současného stavu dalo minimálně polemizovat. Horní patra, jež slouží/sloužila jako kanceláře, jsou již od pohledu zvenku v havarijním stavu. Aby se do budovy vrátila původní funkce a podařilo se ještě více rozvinout upadající parter, bylo by třeba provést velmi důkladnou rekonstrukci celého objektu.

Velkým problémem byl dlouhou dobu neukončený blok v severní části ulice (směrem k ulici Solniční), kde se léta nacházelo veřejné pozemní parkoviště. Tento problém je již v současnosti řešen výstavbou Janáčkova centra – nové koncertní síně brněnské filharmonie. probíhající výstavba Janáčkova kulturního centra

objekt Vkus na ulici Veselá

ulice Veselá a objekt Vkusu, pohled z Dominikánského náměstí 51

stávající propojení ulic Veselá a Husova, pohled směrem do historického centra města

ŘEŠENÍ

V důsledku blízkosti konkurenční ulice České máme za to, že ulice Veselá by mohla sloužit spíše jako její klidná a zelená alternativa. Základním kamenem nové tváře ulice Veselá je dokončení výstavby Janáčkova centra. Před nově vzniklou koncertní síní je plánováno vytvořit veřejný prostor s parkovou úpravou, dostatečně reprezentativní, ale zároveň přívětivý pro zastavení, odpočinek a trávení volného času.

Velký potenciál ulice Veselá spočívá v její strategické poloze – může dobře fungovat jako propojení centra města Brna a parku pod Špilberkem. Z tohoto důvodu by bylo vhodné umožnit zjednodušený pohyb chodcům právě v tomto směru a vytvořit tak přímé schodiště nebo rampu propojující rozdílnou výškovou úroveň ulice Veselá a Husova.

pohled na ulici Veselou jako klidová zóna (pohled z nadhledu na předprostor Janáčkova centra)

obr. 3.4 zeleň v Buffalo Niagara Medical Campus Buffalo, NY, USA (SCAPE)

obr. 3.5 příklad fasády pro objekt Vkus, Media library, Delf, Nizozemí (Liesbeth van der Pol) 52

Aby se v novém prostoru cítili návštěvníci bezpečně, bude třeba radikálně omezit průjezd aut a také parkování v oblasti.

Automobilová doprava bude probíhat pouze v nejnutnějším minimu (zásobování, rezidenti).

Nahrazení chybějících parkovacích míst bude zajištěno v podzemních garážích pod koncertní síní. Snížením počtu parkovacích míst a zaměněním kolmých stání za podélná vznikne prostor pro více zeleně, mobiliář a širší chodníky.

Poslední novinkou v této lokalitě by mohlo být zbudování zastávky MHD na ulici Husova v místě vstupu do parku pod Špilberkem. Podrobněji se tomuto návrhu věnuje navazující publikace s řešením pro vytipovaná místa, která si dle autorů zaslouží největší pozornost.

obr. 3.6 navrhovaná budova Janáčkova kulturního centra v ulici Veselá (Tomasz Konior, Yasuhisa Toyota, Petr Hrůša)

DOSTUPNOST

ODSTRANĚNÍ TRŽNICE

ÁL

3

PRAŽÍRNA KÁVY

ŠPÍNA POTENCIÁL

PARTER

ŽÁDNÁ ZELEŇ

NEVYUŽITELNOST

NEPOŘÁDEK

HISTORICKÉ BUDOVY

CHÁTRAJÍCÍ BUDOVY

ULICE POHOŘELEC HLAVNÍ PROBLÉM nevyužívaný prostor, parter jako reklamní plocha, špatný technický stav nárožní budovy

KLADY MÍSTA výborná dostupnost, blízkost Malinovského náměstí, příjemná velikost prostoru, potenciál prázdného prostoru

HLUK

Ulice Pohořelec se nachází u východního okraje historického jádra města Brna v blízkosti Malinovského náměstí.

Ulice má zhruba 20 metrů na délku a 15 metrů na šířku, tudíž se spíše jedná o „předprostor“ před nárožním domem.

Propojuje souběžné ulice Kobližnou a Jánskou, které vyúsťují do Malinovského náměstí před obchodním domem Centrum. Dříve byl prostor zaplněn stánky se zbožím především od vietnamských prodejců. Roku 2016 byla tato tržnice zlikvidována a dnes zde nalezneme volné prostranství, kterým mohou návštěvníci Brna pohodlně procházet, ikdyž se zde nesetkají s ničím zajímavým a oku příjemným. Výrazný nárožní dům, který je rozměrově přes celou šířku ulice, svým vzhledem prostoru na estetičnosti nepřidává, jelikož jeho fasáda jeví poměrně značné známky poškození. Pokud se kolemjdoucí zastaví a na dům se zadívá, bude mu připadat, že budova trpí i zevnitř, jelikož to vypadá, že už nějakou dobu v domě nikdo nebyl, natož aby se zde nacházela společensky vítaná funkce. Dům má přízemí ustoupené kousek dozadu a vyšší patra jsou podepřena sloupy, které donedávna byly celé polepeny různými reklamními letáky a plakáty jako fasáda objektu ve stejné úrovni. Tento fakt celý prostor dělá ještě více nevzhledným.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 53

Odvození názvu ulice Pohořelec je ze starého pojmenování místa v blízkosti hradeb, které bylo vystaveno nejčastějším útokům dobyvatelů a pokusům o zapálení města. Ulice vznikla už v 17. století, což můžeme vidět i na historických mapách a od té doby do dnešních dnů se způsob zastavění tohoto prostoru nezměnil. Po celou dobu zde zůstávala ulice, která propojovala sbíhající se ulice Kobližnou a Jánskou. Ani název nedostál výraznějších změn. V 18. století se o tomto prostoru někdy mluvilo jako o „Spáleništi“, ale také Pohořelci. Poté se ulice nazývala Na Pohořelci, avšak od roku 1946 již má název dnešní podobu Pohořelec.

Pravděpodobně od roku 2008 až do roku 2016 se přes celý prostor ulice rozprostíraly stánky s asijskými výrobky, které se mezi obyvateli Brna netěšily zvlášť velké oblibě.

Samozřejmě prodejci si své kupce našli, ale velká většina lidí je v dnešní době ráda za zlikvidování nevzhledné tržnice. Právě tato likvidace spolu nesla problémy, že bylo nutné tento čin řešit i soudně, ale i tak je tržnice nenávratně pryč. Stavební úřad odstranění řešil už od roku 2008. Na úpravu či nové využití místa je plánovaná soutěž, zatím však vypsaná nebyla. Z východu ulici Pohořelec uzavírá stavba obchodního domu Centrum. Jedná se o funkcionalis-

pohled na dnešní ulici Kobližnou směrem k Malinovskému náměstí rok 1907

rok 1824

tickou budovu podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka, která tu stojí od roku 1931. Budova má 8 pater, i když se v původním plánu počítalo s 28 podlažním mrakodrapem.

Výstavba byla realizována pro obuvnickou firmu Baťa.

Po 2. světové válce ji vystřídal obchodní dům Centrum, pro jehož potřeby byla budova stavebně upravena a ztratila původní charakteristické znaky a vzhled. Dokonce se objevilo několik návrhů na dostavbu dříve plánovaného mrakodrapu, ale z realizace nakonec sešlo kvůli nesouhlasu brněnského Národního památkového ústavu.

pohled na nový dům služeb Baťa rok 1934

rok 1858 54

rok 1936

PROBLÉM

Za hlavní problém považujeme chátrající prázdnou budovu za obchodním domem Centrum na Malinovského náměstí. Budova vypadá opuštěně, působí dojmem, jakoby se rozpadala a nic se v ní momentálně neděje, nikdo budovu nevyužívá. Dříve mezi těmito budovami existovala tržnice, prodejní stánky byly postaveny na celé ploše ulice Pohořelec. Po stržení těchto stánků je mezi budovami prázdná vydlážděná plocha, na které se v současné době nic neodehrává, troufáme si tedy říci, že nefunguje ani jako frekventovaná spojnice mezi ostatními ulicemi.

Nynější volný prostor mezi vysokými budovami působí opuštěně a nevzhledně, rozhodně nepůsobí jako místo, kde lidé chtějí trávit svůj volný čas. Ulice Pohořelec momentálně neplní funkci žádného veřejného prostoru - neshromažďují se zde žádní lidé, nefunguje zde parter, nekonají se zde žádné kulturní akce, i když je zde pro ně dost velký prostor.

Jelikož je Pohořelec dlouhý asi jen 13 m, připomíná spíš malé náměstíčko než klasickou ulici.

současný stav na Pohořelci, dnes veřejný nevyužívaný prostor

Mezi náměstím Svobody a Malinovského náměstím není také žádný mobiliář či možnost k odpočinku, což možná souvisí s tím, proč se na ulici Pohořelec nezdržují lidé. Jelikož je Pohořelec v blízkosti Malinovského náměstí, kudy prochází denně mnoho lidí, zasloužilo by si toto místo nějakým způsobem oživit a zvelebit tak, aby zde lidé chtěli trávit svůj volný čas a místo bylo příjemné na pohled. budova Centrum a její parter

současný stav objektu na Pohořelci

současný velmi špatný technický stav fasády i celého objektu 55

fasáda budovy Centrum do ulice Pohořelec

ŘEŠENÍ

Na základě dotazníkového šetření jsme zjistily, že budovu i její předprostor využívají studenti JAMU, kteří by toto místo využívali rádi i nadále. Proto bychom navrhovaly rekonstrukci budovy, která místu dodá nový moderní vzhled. V parteru, který by mohl být klidně přes dvě patra, by se nacházely pronajímatelné prostory, které by sloužily nejen pro divadelníky z JAMU, ale i pro různé ateliéry, umělce či jako prostor pro konání workshopů škol nebo firem z okolí nebo i z celého Brna.

V dalších patrech by byly kanceláře, které by mohly mít lodžie, ze kterých by byl výhled dolů na plochu, která by sloužila divadelníkům pro jejich představení. Myšlenkou je tedy udělat z ulice Pohořelec “divadlo” - prostor pro divadelníky. Betonová plocha mezi budovou obchodního domu Centrum a námi popisovanou chátrající budovou by byla vydlážděná odlišným vzorem, aby nepůsobila jako ostatní ulice, ale aby okamžitě upoutala pozornost procházejících lidí a nalákala je strávit zde nějaký svůj čas.

Tuto volnou plochu by mohli využívat nejen herci z JAMU, ale mohla by sloužit i jiným kulturním a společenským akcím. Jako reakci na chybějící mobiliář bychom navrhovaly dřevěné prvky, které by mohly sloužit nejen jako kulisy pro herce, ale také jako lavičky pro diváky. Tyto mobilní prvky by zde mohly být nejen při pořádání divadelních akcí, ale i v ostatní dny, kdy by sloužili lidem právě jako posezení a místo k odpočinku. půdorys a perspektivní pohled do ulice Pohořelec, prostor s venkovní divadelní scénou a variabilním hledištěm

obr. 3.7 příklad povrchové úpravy předprotor radnice ve Skive, Dánsko (Schønherr)

obr. 3.8 příklad dřevěného mobiliáře, Rooftop Classroom Bronx, NYC, USA (GOERS DESIGN) 56

obr. 3.9 řešení veřejného prostoru, Teikyo Heisei University Toshima, Japonsko (Studio on Site)

KU LTURA PARKOVACÍ DŮM

4 ULICE HUSOVA HLAVNÍ PROBLÉM velmi rušná ulice, neukončená uliční čára na západní straně ulice, dlouhý úsek bez zastávky MHD

MĚSTSKÝ OKRUH

KLADY MÍSTA

ZELEŇ HLUK

mnoho kulturních budov a škol, vstup do parku pod Špilberkem, vstup do krytu 10-Z

HOTEL INTERNACIONAL

uliceMOBILIÁŘ se může řadit mezi nejdelší ulice historického jádra Brna, zároveň je součástí vnitřního městského ŠKOLY BEZ ZASTÁVKY MHD Husova okruhu, tudíž zde denně projede obrovské množství aut, zároveň tudy vedou koleje několika tramvajových linek.

DOPRAVA PARK POD ŠPILBERKEM NEPROSTUPNOST

KRYT 10-Z

ZELEŇ

Ohraničuje ze západní strany historické jádro, vede téměř od Českobratrského evangelického chrámu Jana Amose Komenského, známého jako Červený kostel, přesněji od křižovatky ulice Solniční, Údolní a Komenského náměstí.

Pokračuje okolo parku pod Špilberkem ze západní strany, na východní straně se nachází například Besední dům, Pražákův palác, hotel Best Western Premier, Uměleckoprůmyslové muzeum, Magistrát města Brna a střední škola, k Šilingrovu náměstí. Dále vede jižně s menší zatáčkou okolo Denisových sadů k ulici Nádražní, kde jsou tramvajové zastávky Nové sady. Pro překonání této ulice lidé spíše využívají dopravních prostředků, pokud samozřejmě nemíří na místo, které se nachází v průběhu této dlouhé ulice. I přímá část Husovy ulice je poměrně dlouhá, přesto však není rozdělena tramvajovou zastávkou. Z této ulice je možnost vstupu do rozlehlého parku, který náleží k hradu Špilberk a umožňuje klidný odpočinek. Zároveň se můžeme dostat i do podzemí, jelikož se zde nachází vstup do krytu.

1:4000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 57

V 17. století v pramenech nacházíme místo ulice Husovy pod názvem Calvarienweg právě podle polohy části lokality zvané Kalvárie. To byla křížová cesta se 14 zastaveními, která se vinula návrším Petrova odspodu nahoru. Roku 1854 nesla ulice 3 názvy, protože se skládala ze 3 částí. Užívaly se i české názvy, a to Eliščina, Pod Kalvárií nebo Skalní.

Eliščina ulice byla podle Elisabeth, jež byla rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I. a Skalní podle polohy ulice ve skalnatém terénu. Od roku 1946 nese již současný název Husova podle českého reformátora, profesora mistra Jana Husa. Husova třída vznikla nezávisle na původní

staré struktuře města a pro její průběh dokonce musela být odstřelena část skály. Jedny z nejdůležitějších budov podél ulice – Besední dům a Pražákův palác – zde byly postaveny po roce 1870. Besední dům stojí na začátku Husovy ulice, na křižovatce s ulicí Údolní, Solniční a Komenského náměstím.

Byl postaven jako součást nově budované okružní třídy podle projektu architekta Theophila von Hansena v novorenesančním stylu. Sloužil jako kulturní a společenské centrum českých obyvatel města a tuto funkci plní víceméně dodnes. Mezi 80. a 90. lety 20. století byl upraven pro potřeby Filharmonie Brno, která zde sídlí. Pražákův

pohled na Eliščinu třídu (dnes ul. Husova) od Červeného kostela rok 1887

rok 1824

palác je jednou z pěti budov Moravské galerie v Brně. Byl navržen stejným architektem a ve stejném stylu jako Besední dům a postaven byl v letech 1873–1874 pro politika JUDr. Aloise Pražáka jako nájemní dům. Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky. Moravská galerie zde sídlí od roku 1985 a stálá expozice v paláci se zaměřuje na umění od 20. století po současnost. V roce 1883 byla dokončena stavba Uměleckoprůmyslového muzea, která byla od samého počátku určena jako výstavní budova. Byla tehdy důležitým kulturním místem Brna, dnes patří také Moravské galerii. V přízemí je i přednáškový sál.

pohled na Eliščinu třídu (dnes ul. Husova) od Červeného kostela rok 1904

rok 1858 58

rok 1936

PROBLÉM

Při architektonických úvahách nad téměř kilometr dlouhou ulicí Husova je třeba zohlednit fakt, že z větší části své délky se jedná o zcela rovný úsek, proto je třeba vnímat problémy této komunikace vycházejících z její monotónnosti. Na ulici samotné se nachází několik významných budov – Moravská galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, kryt 10-Z, Besední dům, dále střední, základní i mateřská škola, JAMU a Lékařská fakulta MU. Po stránce občanské vybavenosti a kulturního vyžití se jedná o významnou a hojně navštěvovanou ulici.

Ulice je součástí vnitřního městského okruhu, jedná se tedy o velmi vytíženou dopravní tepnu lemující celý západní okraj historického jádra města. A je to právě tento vnitřní okruh, který tvoří bariéru mezi historickým centrem a navazující okolní zástavbou. Vysoký počet projíždějících automobilů a souběh několika tramvajových linek generuje značný hluk z dopravy, což v kombinaci s vlastností dlouhého rovného úseku způsobuje, že lidé při přesunech volí raději cestu přes historické jádro města než po této komunikaci.

současné propojení ulic Husova a Veselá, vlevo hotel International

Ulice po nezanedbatelnou část své délky přímo sousedí s parkem pod Špilberkem, s čímž se pojí další problém tohoto místa, kdy lidé vnímají negativně, že přímo z ulice mají k dispozici pouze dva vstupy do oblíbeného parku.

Nedostatečně je pokryta i síť tramvajových zastávek, kdy mezi nejbližšími zastávkami Česká a Šilingrovo náměstí je více než půlkilometrový rozestup. Za nekomfortní lze z pohledu chodců označit propojení Husovy ulice s užším jádrem města (konkrétně s ulicí Veselá).

vstup do parku pod Špilberkem

ulice Husova, pohled na Červený kostel

parkoviště před hotelem International 59

ulice Husova, pohled směrem k Šilingrovu náměstí

ŘEŠENÍ

Problém monotónnosti plynoucí z dlouhého rovného úseku není v silách a možnostech studie řešit celkovou reorganizací ulice.

Alespoň částečným řešením tohoto negativního poměru je rozčlenit ulici do kratších pomyslných úseků, kdy každý z těchto sektorů by byl v jistém ohledu specifický a různorodý, čímž by se chodcům zpříjemnil pohyb po této ulici. S tím souvisí i vznik nové tramvajové zastávky na ulici Husova v místech u Moravské galerie a vstupu do parku pod Špilberkem, v návaznosti na nové přímé propojení ulic Husova a Veselá. Tyto kroky by zajistily lepší dostupnost i prostupnost celé ulice. Celkovou situaci v řešené oblasti vylepší i dostavba Janáčkova kulturního centra na ulici Veselá, čímž se opět zlepší návaznost Husovy ulice na ulici Veselou a dále směrem do nejužšího centra města.

Již zmiňovaného rozčlenění ulice do pomyslných menších úseků by bylo dosaženo pomocí vhodného mobiliáře jako laviček a dřevěných konstrukcí pro posezení a odpočinek. Ty by byly umístěny převážně na ulici kolem parku pod Špilberkem a kolem vstupu do podzemního krytu. Další dílčí úsek by se nacházel kolem parkoviště hotelu International, kdy nově by tento prostor zpříjemnila vysazená stromová alej, která by zároveň pomohla odclonit prostor hotelového parkoviště.

ideové řešení ulice Husovy, umístění výškové dominanty při vstupu do parku a mobiliáře po stranách ulice

obr. 3.10 příklad výškové dominanty, Lookout Tower Devil’s Vineyard, Austrálie (Cumulus Studio)

obr. 3.11 drobný mobiliář pro oživení ulice, Sunset Parklet San Francisco, USA (INTERSTICE Architects) 60

Jako novou dominantu celé ulice je uvažována nová vyhlídková věž či plošina v místě vstupu do parku pod Špilberkem. Byl by tak vytvořen nový výrazný orientační bod celé ulice, což by opět přispělo k pomyslnému rozdělení prostoru do dílčích úseků.

obr. 3.12 pavilony v parku sloužící jako muzeum Cumhuriyet Street, Istanbul, Turecko (PDG Architects)

NÁMĚSTÍ Tato kapitola je zaměřena na možnou proměnu tří vybraných náměstí v historickém centru Brna. Čtenář se po představení stěžejních problémů jednotlivých prostor seznámí s návrhy možných řešení, u kterých jsou zvažovány jak drobné zásahy v podobě doplnění mobiliáře, tak i o razantnější změny jako přestavba stávajících objektů či zbudování objektů zcela nových.

① ulice Františkánská ② náměstí Svobody ③ Žerotínovo náměstí

PR

A K U L O

PŘEDPRO STO R

3 PARTER

PARK

2 1 E IC UL

NÁ M Ě S T Í

1

KLÁŠTER

MOBILIÁŘ

NEUDRŽOVANOST

KLID

ULICE FRANTIŠKÁNSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM

KAVÁRNA

KLÁŠTER

ARCHITEKTURA NEVYUŽITELNOST

celkově neatraktivní prostor, „hluché“ místo v centru, prázdné štíty budov

KLADY MÍSTA

velmi dobré gastronomické podniky (kavárny, restaurace, bary a další), klidnější místo,

Ulice Františkánská je mezi lidmi známá spíše pod pojmenováním Římské náměstí. Jedná se o prostor, podobný právě více náměstí, na jihu historického jádra Brna, který byl oblíbený spíše v dřívějších dobách, kdy se zde konaly různé trhy a podobné akce. Dnes tento prostor zeje prázdnotou. Lidé tudy spíše procházejí, aby si zkrátili cestu, nebo telefonují, neboť jde o odhlučněné místo, nebo sem zavítají za účelem návštěvy některého ze zde přítomných podniků dobré kvality. Tento prostor propojuje dvě souběžné ulice – Masarykovu a Josefskou. Začíná u kostela svaté Máří Magdalény v Masarykově ulici a ústí ke kostelu svatého Josefa v Josefské ulici. Na jižní straně je vymezena severní zdí františkánského kláštera, ze severní strany je několik různých domů a u jednoho z odkrytých štítů domu je vyznačené parkování pro automobily. Celý blok i s ulicí a náměstím je součástí brněnské městské památkové rezervace a v roce 1997 byl v severní části prostoru prováděn archeologický výzkum, kdy byla objevena studna ze 13. století a zachované sklepy jednoho z původních gotických domů. Před 5 lety zde již měla začít rekonstrukce podle vítězného projektu z veřejné soutěže na Římské náměstí, ale bohužel se do dnešní doby s žádnými většími kroky nezačalo. A otázkou zůstává, kdy a zda vůbec se začne něco budovat.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 63

Vznik ulice se zasazuje do 17. století, kdy se skládala ze dvou částí, z nichž každá měla své vlastní pojmenování. Užívaly se názvy Svaté Maří Magdaleny a Židovské náměstí (nebo také Židovský plácek). První pojmenování je logicky odvozeny podle patrocinia františkánského kostela sv. Maří Magdaleny v ulici a druhé podle charakteru ulice, který připomínal střed bývalé brněnské židovské čtvrti ve středověku. Od roku 1867 už prostor nese název pouze Františkánská ulice (případně i německy Franziskanergasse) a neoficiálně se nazývá Římské náměstí. V roce 1651 byl položen základní ká men barokního kostela sv. Maří Magdaleny. Původní klášter

vznikl podle ústního podání z náboženského nadšení Brňanů, které vyvolalo kázání františkánského misionáře Jana Kapistrána. Stojí na místě někdejšího kostela sv. Bernarda Sienského, který musel být při obléhání Brna Švédy stržen a spálen. Původní kostelík sv. Maří Magdalény stál od konce 15. století na místě staré židovské synagogy brněnské židovské obce. Současná podoba je z roku 1852, kdy proběhla přestavba, neboť kostel byl silně poničen požárem. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Komplex barokních budov františkánského kláštera pochází z let 1651–1671.

Je chráněn jako kulturní památka, ale patří mezi nejohrože-

ovocné trhy na ulici Františkánská rok 1900

rok 1824

nější historické budovy v Brně. Původní klášter stával před městskými hradbami pod Petrovem, avšak během obléhání švédskými vojsky byl značně poničen a před druhým obléháním Švédy byl zcela zničen. Roku 1654 byl tedy budován konvent v raně barokním slohu společně s přestavbou kostela sv. Maří Magdaleny. Další stavební práce ale pokračovaly až v roce 1671. V současné době patří mezi nejohroženější památky města, ale stále nebyly zahájeny práce na revitalizaci objektu, zatím pouze proběhly zajišťovací statické práce a nejnutnější opravy střechy.

Celý objekt tak nadále zůstává ve velmi špatném stavu.

pohled na původní zástavbu Františkánské ulice rok 1910

rok 1858 64

rok 1936

PROBLÉM

Ulice Františkánská (Římské náměstí) je vnímána jako jedna z nejcennějších historických lokalit Brna, jejíž potenciál klidového místa v centru však zůstává nevyužit. Nachází se zde řada nevzhledných štítů domů (často posprejované), nepořádek, špína a chybějící příležitosti pro pobyt nebo konání různých kulturních akcí, jako tomu bylo v minulosti – trhy a jarmarky.

Náměstí trápí několik větších i měnších problémů, mezi něž patří zejména velmi chátrající budova kláštera, nekontrolované parkování bez jakéhokoliv řádu nebo velká zpevněná nerozčleněná plocha. Prakticky zde neexistují odpočinková místa k sezení a relaxaci (vyjma zahrádek restaurací a kaváren, které se zde nacházejí). Toto důležité místo v centru tak nemá ani žádné smysluplné využití a perspektivu do budoucnosti, kterou by si ale díky svému historickému významu velmi zasloužilo.

pohled od kláštěra na odhalené štíty budov ve Františkánské ulici

Tento prostor náměstí je vnímán převážně pouze jako průchod mezi brněnskými třídami Masarykova a Josefská nebo jako klidové místo, např. pro telefonování. Kromě toho, že lidé navštíví místní dobré podniky (kavárny, restaurace, bary), zde moc času netráví.

Nepřispívá tomu ani automobilová doprava. Auta parkují téměř uprostřed náměstí, z důvodu nedostatku parkovacích míst, a kazí tím dojem klidného odpočinkového místa.

Na tuto lokalitu již byla vypsána řada architektonických soutěží, avšak dodnes se zatím žádný z vítězných projektů nezrealizoval. Je velká škoda, že klidový a historický potenciál tohoto místa zatím není dostatečně využitý.

nezastavěné a neukončené štíty budov

nevyhovující fasáda františkánského kláštera

pohled do části Františkánské ulici sloužící jako parkoviště 65

pohled na františkánský klášter od ulice Josefská

ŘEŠENÍ

V našem návrhu jsme se snažily brát v potaz výše zmíněné problémy, citlivě místo upravit a dostavět. Namísto dnešního parkování na volné ploše, navrhujeme dostavbu nového objektu s průchozím parterem, konkrétně hostelem v historickém duchu. Tento objekt by tak ukončil a doplnil neukončené štíty stávající zástavby. Přístup do hostelu bude umožněn prostřednictvím kódu zaslaným e-mailem zákazníkovi.

Díky tomu odpadají náklady na zřízení prostoru pro zázemí recepce a díky tomu bude budova maximálně využita pouze pro svůj účel.

Místní obyvatelé stávající zástavby bytových domů mohou parkovat ve vnitrobloku v nově navrženém dvoupodlažním parkovacím domě se zelenou střechou, na který společným přízemním patrem naváže nový bytový dům.

Díky vegetační střeše budou mít obyvatelé tohoto bytového domu výhled tzv. do „zeleně“.

Další naší navrženu budovou na severovýchodní straně náměstí je prosklená věžová galerie. Všech deset podlaží galerie tak mohou vystavovatelé využít dle své fantazie.

Odměnou pro návštěvníky, kteří vystoupají až nahoru bude výhled na historickou část Brna.

pohled z nadlehu na návrh nového využití Františkánské ulice, výstavba objektu hostelu, věžové galerie, bytového domu a krytého parkování se zelenou střešní terasou

obr. 4.1 výšková dominanta, National Design Centre Singapur (SCDA Architects)

obr. 4.2 přestavbu historické části, řešení fasády Riga, Litva (Schmidt Hammer Lassen Architects) 66

Dostavbou těchto čtyř budov docílíme „uzavření“ prostoru, aby vzniklo náměstí. Doplňkem by byl samozřejmě nový mobiliář ke klidnému posezení a využití pro rodiče s dětmi. Navrhujeme náměstí doplnit také o kašnu nebo vodní výtvarný prvek na hraní.

Podrobněji se tomuto návrhu věnuje navazující publikace s řešením pro vytipovaná místa, která si dle autorů zaslouží největší pozornost.

obr. 4.3 příklad řešení zelené fasády, Singapore Life Church Singapur (Laud Architects)

BETONOVÁ PLOCHA

FESTIVALY

BEZDOMOVCI

POSEZENÍ

ZELEŇ

ČISTOTA

FONTÁNA ORLOJ VYBAVENOST

2 NÁMĚSTÍ SVOBODY HLAVNÍ PROBLÉM velká vydlážděná plocha, žádné výraznější členění prostoru, dlouhé vzdálenosti na překonání

KLADY MÍSTA konání větších kulturních, sportovních a jiných akcí, zahrádky podniků v parterech domů, velké množství laviček Náměstí Svobody je hlavním náměstím v historickém jádru města Brna. Z historického vývoje, kdy se zde křížily tři zásadní obchodní cesty, má zhruba trojúhelníkový tvar. V současné době do něj ústí asi 7 ulic. Ze severozápadu je to ulice Česká, která jej spojuje až s Žerotínovým náměstím (a na ni se před náměstím napojuje ulice Středová), severně pak ulice Rašínova vedoucí přímo na Moravské náměstí a více východně ulice Běhounská, která směřuje na Jakubského náměstí. Vedle vyústění ulice Běhounská je také napojení ulice Kobližná, která se táhne až k Malinovskému náměstí. Z jihu se napojuje na náměstí Svobody ulice Masarykova, která pokračuje až k hlavnímu nádraží.

U napojení na náměstí Svobody ji kříží ulice Panská a Jánská. Z jihozápadu do náměstí Svobody vyúsťuje Zámečnická ulice vedoucí od Dominikánského náměstí. Od roku 2006 po rozsáhlé několikaleté rekonstrukci má náměstí Svobody víceméně stálou tvář. Nalezneme zde hned několik významných děl, které zásadně ovlivňují tento prostor.

V severozápadní části stojí Morový (Mariánský) sloup ze 17. století, právě v roce 2006 zde společně s rekonstrukcí přibyla bronzová kašna kruhového půdorysu o průměru 15 metrů s roštem s verši básníka Jana Skácela do severovýchodní části náměstí. A od roku 2010 se místem většiny setkání stal právě prostor v jihovýchodní části okolo nového orloje vyrobeného z africké žuly, který má připomínat nábojnici a tím i obléhání Brna Švédy v roce 1645.

KLID

KLÁŠTER

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:4000 67

První zmínky o náměstí Svobody pocházejí ze 13. století.

V této době se však nazývalo Forum Inferius, což je překládáno jako Dolní trh. V období středověku zde bohatí měšťané a šlechtici nechali stavět domy, díky čemuž náměstí rostlo na významu. V roce 1679 zde byl vystavěn morový sloup.

Morový (Mariánský) sloup byl vystaven na památku morové epidemii, která město sužovala v letech 1679-1680, a je zasvěcen Panně Marii a pěti morovým světcům. Jeho raně barokní podoba vychází z podoby mariánského sloupu ve Vídni na náměstí Am Hof. Tento sloup se pak stal i dominantou náměstí. Již od počátku náměstí zde stával kostel svatého Mikuláše, který nechali vystavět románský hovořící obyva-

telé Brna. Již od svých počátků byl filiální k nedalekému kostelu sv. Jakuba. Sloužil v polovině 17. století jako hospic, ale ke konci 18. století byl zrušen a využíván jako skladiště.

V letech 1869-1870 byl z náměstí odstraněn a dnes díky rekonstrukci na něj máme alespoň památku v dlažbě díky mosazné lince znázorňující obrys kostela a mosazné plaketní desce.

Na přelomu 19. a 20. století bylo náměstí rozsáhle přebudováno, mnoho domů bylo zbořeno a postaveno v novorenesančním slohu. Roku 1929 na západní straně náměstí byla postavena velká funkcionalistická budova Moravské banky podle projektu architekta Bohuslava Fuchse ve spolupráci s architektem Ernstem Wiesnerem s pasáží Beta,

pohled na náměstí Svobody a kostel sv. Mikuláše rok 1850

rok 1824

která propojuje náměstí Svobody a ulici Veselou. V roce 1901 náměstí proťala v severojižním směru tramvajová trať od hlavního nádraží k Moravskému náměstí. Později se přidaly i další tratě, ale dodnes se dochovala pouze první z tratí. Poslední rekonstrukce náměstí Svobody proběhla v roce 2006, kdy bylo náměstí kompletně předlážděno, osazená bronzová kašna, opraven morový sloup a vyznačena poloha tehdejšího kostela sv. Mikuláše a vysazeno několik stromů. Roku 2010 byl zde umístěn orloj, kdy jde spíše o zvláštní hodiny vyrobené z africké žuly ve tvaru náboje.

Jde tedy spíše o pomník připomínající obléhání města Švédy.

pohled na náměstí Svobody a ulici Rašínovu rok 1970

rok 1858 68

rok 1936

PROBLÉM

Přestože byla v roce 2006 dokončena kompletní rekonstrukce, nejvýznamnější brněnské náměstí stále zůstává kontroverzní součástí historického jádra města Brna. Jeho velmi jednoduché až minimalistické pojetí sice poskytuje vhodný prostor pro konání vánočních a velikonočních trhů a dalších hromadných akcí, návštěvníkům ovšem nenabízí dostatečnou intimitu a je zde poměrně málo mobiliáře.

Oblíbeným terčem kritiky je v podstatě zcela chybějící zeleň, odpadkové koše nebo kontroverzní svítící fasáda paláce Omega. Tato stavba od architektů Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby je taktéž z roku 2006 a dodnes budí rozpačité emoce, i když část obyvatel Brna si na ni již nějakým způsobem zvykla.

Morový sloup na náměstí Svobody z roku 1683

Nejdiskutovanějším prvkem lokality je bezpochyby orloj, tedy konkětněji speciální hodiny, z černé žuly nacházející se u jižního cípu náměstí. Jeho instalace se u veřejnosti setkala spíše s nepochopením, odsouzením, ba až výsměchem, přestože se jedná o památník obléhání města švédskými vojsky v době třicetileté války a měl by tedy tuto údálost připomínat.

Z hlediska urbanismu jako takového (pokud bychom vycházely z vědomostí velikánů jako byl Camillo Sitte), se může jevit jako problém „probourání“ ulice Rašínovy a odstranění kostela sv. Mikuláše. Obě tyto zásadní úpravy velmi výrazně pozměnily až poškodily původní středověkou tvář a výraz náměstí a narušily jeho původní, zejména umělecký koncept. pohled na historickou zástavbu s novým palácem Omega z roku 2005 ( Kuba, Pilař - architekti)

bronzová kašna s verši Jana Skácela z roku 2006, osazena při celkové rekonstrukci náměstí

průhled ulicí Rašinovou z náměstí Svobody vpravo pak kostel sv. Jakuba 69

funkcionalistická budova Moravské banky podle návrh Bohuslava Fuchse z roku 1929

ŘEŠENÍ

Variant řešení v případě brněnského centrálního náměstí je hned několik, záleží na míře zásahu. Jednoduchým krokem k větší spokojenosti průchozích by bylo dosazení většího počtu laviček, odpadkových košů a zeleně. Další uvažovanou možností je doplnění prostoru o nové vodní prvky, které by mohly sloužit pro osvěžení kolemjdoucích. Nová zeleň a vodní prvky by napomohly ke zlepšení mikroklimatu v brněnském centru a zpříjemnily pobyt osob na náměstí převážně v letních měsících, kdy teploty v centru města dosahují vysokých hodnot.

Pokud by se brala v potaz radikálnější varianta zásahu, nabízí se znovu vystavět na náměstí nějakou dominantní budovu, která by prostor „rozbila“. Velký volný prostor náměstí by se tak rozčlenil na drobnější fragmenty a dalo by možnost vzniknout zajímavějším průhledům a romantickým zákoutím, čímž by náměstí znovu nabylo své historické kouzlo.

Tento typ zásahu by ovšem zásadně ovlivnil současnou praktičnost a variabilitu náměstí.

Stávající koncept celého náměstí je postaven právě na tom, že se jedná o rozsáhlou volnou plochu, která je velice přívětivě variabilní pro pořádání různorodých akcí a událostí. Náměstí je využíváno pro pořádní festivalů, koncertů, setkání velkých počtů osob a hlavně pro oblíbené vánoční trhy. A právě pro tyto účely je žádoucí současné parametry náměstí z hlediska volné plochy zanechat, to mimo jiné znamená, že i zeleň a mobiliář je nutné primárně umisťovat po obvodu náměstí. perspektivní pohled možného řešení situace na náměstí Svobody, nový pás zeleně spolu s mobiliářem vytváří klidovou zónu

obr. 4.4 mobiliář na náměstí a zeleň, Bonn Square, Oxford, Velká Británie (Graeme Massie Architects)

obr. 4.5 členění prostoru vodním prvkem, Girona, Španělsko (Josep Mias Gifre / Mias Arquitectes) 70

obr. 4.6 náměstí před radnicí, mobiliář se zelení Poznaň, Polsko (atelier starzak strebicki)

BÍLÝ DŮM CENTRU M

3 ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ

ARCHITEKTURA

DOPRAVA MÁLO ZELENĚ POSEZENÍ

HLUK

ČISTOTA MĚSTSKÝ OKRUH

BEZDOMOVCI

HLAVNÍ PROBLÉM rušná komunikace znepříjemňující pobyt a pohyb lidí, parkování, řešení prostoru

ZELEŇ

KLADY MÍSTA

odpočinkové místo před rektorátem, v blízkosti tramvajové a trolejbusové zastávky, budovy obklopující náměstí

BEZDOMOVCI

Žerotínovo náměstí se nachází na severním okraji historického jádra města. Leží severně od tramvajové zastávky Česká, která je významným dopravním uzlem. Má trojúhelníkový půdorysný tvar a protínají jej tramvajové koleje.

V dnešní době trochu ztrácí význam označování tohoto prostoru náměstím, jelikož se jedná spíše o volný prostor s několika stromy, lavičkami, ale také větším množstvím parkovacích míst a trasou městské hromadné dopravy.

Lidé tudy spíše proudí, mnoho jich tu nezastaví, pouze pokud čekají na setkání setkání nebo si zde studenti Masarykovy univerzity krátí čas mezi vyučováním. Okolo této plochy vede poměrně hodně frekventovaná komunikace, která je součástí vnitřního městského okruhu, tudíž zde přes den projede velké množství aut. Náměstí ohraničují významné budovy jako například budova Krajského úřadu JMK ze severu, z východu pak Kounicův palác, což je nynější budova Rektorátu Masarykovy univerzity a z jihu budova zvaná Zemský dům I, kde sídlí Ústavní soud České republiky. K Žerotínovu náměstí v podstatě patří i budova zvaná Bílý dům, ve které sídlí poliklinika a na ni navazuje nižší stavba Sálu Břetislava Bakaly, kde se konají kulturní akce jako například promítání, přednášky, výstavy a další. Před budovou kulturního sálu je umístěna socha s názvem MIM podle návrhu sochaře Jiřího Marka.

BETONOVÁ PLOCHA

FONTÁNA VYBAVENOST

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:2000 71

Vznik Žerotínova náměstí se datuje k době, kdy došlo ke zbourání někdejších brněnských hradeb, protože leží na severním okraji historického jádra města Brna. Pojmenované je po Karlu starším ze Žerotína, což byl moravský šlechtic, spisovatel, politik a představitel moravského zemského patriotismu, který podporoval Jednotu bratrskou a také Jana Ámose Komenského a financoval jeho studia v německých zemích. Žil v letech 1584 až 1636. Náměstí po něm dostalo název v roce 1918. Původně se nazývalo Radwitovo nebo Raduitovo náměstí podle francouzského plukovníka, později maršála Jeana Louise Raduit de Souches, který byl velitelem Brna při obléhání města Švédy v roce 1645. Tento název vystřídalo

v roce 1918 jméno Žerotínovo náměstí, ale během druhé světové války se zažilo označení Ratwitovo náměstí (spíše ale německy). Od roku 1946 už ale zůstalo označení současné.

V druhé polovině 19. století a na počátku 20. století zde byly postaveny stavby, které jsou významné nejen svou architekturou, prostorovými rozměry, ale také tím, kdo v nich sídlí.

Nejstarší budovou je Zemský dům I neboli Zemská sněmovna, která je dnes památkově chráněná. Byla projektována Antonem Hefftem a Robertem Raschkym, kteří zvítězili v architektonické soutěži. Původně sloužila jako sídlo moravského zemského sněmu a v současnosti zde sídlí Ústavní soud České republiky. Nový zemský dům, který je

pohled na Žerotínovo náměstí a začátek ulice Veveří rok 1903

rok 1824

budovou Krajského úřadu Jihomoravského kraje, byl postaven v letech 1905–1907 podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, který byl jedním z nejvýznamějších představitelů brněnského pozdního historismu, na místě bývalého hřbitova, protože původní sídlo přestalo dostačovat svým účelům. Od roku 1873 zde stojí také Kounicův palác, který byl postaven jako nájemní dům podle architekta Karla Exnera a vznikl právě na náklady JUDr. Václava Roberta hraběte z Kounic, který jej pak věnoval spolku českých vysokoškolských studentů. Dnes zde sídlí rektorát Masarykovy univerzity. Před budovou rektorátu se dnes nachází malý park s několika lavičkami, kašnou a nepříliš vzhlednou zelení .

park na Žerotínově náměstí rok 1907

rok 1858 72

rok 1936

PROBLÉM

Problémů na tomto místě je hned několik.

Hlavní je ten, že se prostor stal v poslední době spíše křižovatkou nejen pro lidi, ale hlavně pro dopravu, než aby sloužil jako náměstí.

To zapříčinil hlavně fakt, že se zde vybudoval vnitřní brněnský okruh pro automobilovou dopravu, což veřejný prostor značně narušilo.

Skoro středem náměstí vedou koleje vytížené tramvajové linky, které opět ubraly z veřejného prostoru a rozdělily tak náměstí na dvě části.

Celý prostor náměstí také není zástavbou jasně definován. Tento problém vznikl hlavně zbouráním Divadla na Veveří a měšťanských domů, které tvořily uliční frontu a ohraničovaly tak veřejný prostor. Po jejich zbourání se na místě postavil Bílý dům, tehdejší sídlo KSČ, kterým se nedoplnila proluka, ale zasadil se do prostoru a před budovou tak vznikl velký a zbytečný prostor. Také stávajícím domům vedle nově postavené budovy zůstaly odhalené a nedokončené štíty. Toto nevhodné vyřešení způsobilo kolaps veřejného prostoru.

Další problém vznikl vybudováním silnic okolo tzv. Červeného kostela tak, že se dá celý kostel objet dokola. Díky tomuto nesmyslnému činu je kostel úplně odstřižen od Žerotínova náměstí a tvoří tak nedefinovatelný samostatný ostrov jen pro kostel.

Problémem je také zmenšení veřejného prostoru způsobeno vznikem parkovacích stání za budvovou Ústavního soudu. Celý tento prostor působí velice zmateně a lidé nemají důvod se zde zdržovat a nyní prostor funguje pouze jako spojnice historického jádra města a navazující okolní městské zástavby.

Kounicův palác, dnes rektorát Masarykovy univerzity (návrh Karel Exner, realizace 1871–1873)

dopravní uzel na Žerotínově náměstí, v pozadí Bílý dům

pohled na Žerotínovo náměstí a budovu Ústavního soudu České republiky

křižovatka na Žerotínově náměstí, vlevo budova Krajského úřadu Jihomoravského kraje 73

socha MIM podle návrhu sochaře Jiřího Marka, v pozadí koncertní sál Břetislava Bakaly

ŘEŠENÍ

V prvé řadě by bylo potřeba jasně vymezit tento prostor. Toho dosáhneme tím, že by se Bílý dům zboural, jak je již popsáno v řešení kapitole PROLUKA – č. 6 proluka na Žerotínově náměstí, a následně by se doplnila uliční čára vystavěním moderní veřejné budovy, čímž by se prostor uzavřel.

Následně by bylo vhodné zrušit stávající parkoviště za budovou Ústavního soudu, aby náměstí začalo být zase více pro lidi. Je jasné, že toto náměstí zůstane vždy vymezeno silnicemi, protože tudy vede hlavní dopravní tah, se kterým nic nezmůžeme, ale i tato doprava by se zde mohla zásadně upravit. Na mysli máme dopravu v okolí Červeného kostela, která je dle nás nesmyslně vyřešená a příliš znehodnocuje veřejný prostor kolem něj. V současné době vede kolem kostela jednosměrka, kterou je možné obkroužit celý kostel. Řešením by bylo zrušení jednosměrky z jedné strany kostela (té blíž k Žerotínovu náměstí) a na druhé straně přidat pruh druhého směru. Zrušila by se tak křižovatka na náměstí a okruh by v tomto místě získal větší logiku.

půdorys nového řešení Žerotínova náměstí – přesunutí vnitřního okruhu za kostel a nově vzniklá pěší zóna kolem kostela, perspertivní pohled na nově vzniklý objekt místo Bílého domu

obr. 4.7 propojení pěší dopravy s dopravou automobilovou Flatiron Public Space, NY (Starr Whitehouse)

obr. 4.8 propojení dopravy a náměstí, původní stav Place de la République Paříž, Francie 74

Díky tomu by zde bylo možné propojit pěší veřejný prostor od Ústavního soudu až k Červenému kostelu, který by díky tomu byl atraktivnější. Vzniklo by zde plnohodnotné náměstí, které by spojovalo historické centrum Brna s jeho navazující částí.

Tento podobný princip by již uplatněn v Paříži, kde byl zrušen okruh kolem velkého náměstí Place de la République. Dopravní tah se vytvořil jen po jedné straně náměstí a díky zrušené části silnic se vytvořila soustavná pěší plocha spojená s další pěší zónou v centru města.

obr. 4.9 propojení dopravy a náměstí, návrh Place de la République Paříž, Francie (TVK)

PARK Tato kapitola předkládá rozbor stávajícího stavu a vzhledu tří parků v centru Brna a snaží se nabídnout progresivní řešení jejich dalšího využívání. Dnešní stav vybraných parků je velice podobný – nedostatečné vybavení kvalitním mobiliářem, velké zelené a nevyužité plochy, vzrostlá a zanedbaná zeleň. Některé parky jako například ten na Moravském náměstí sice ojediněle poslouží jako prostor pro konání různých kulturních akcí, ovšem v drtivé většině případů jsou parky vnímány jako pouhá spojnice dvou míst bez většího estetického a společenského přesahu. Bohužel k pozitivnímu působení těchto lokalit nepřispívá ani fakt, že lavičky v parku jsou často obsazovány bezdomovci.

① Moravské náměstí ② park Rooseveltova ③ park Koliště

PR

A K U L O

PŘEDPRO STO R

1

PARK

PARTER

2

3

E IC UL

NÁ M Ě S T Í

FONTÁNA

FESTIVALY

D

1

TRHY

MOBILIÁŘ

ZELEŇ

NEVYUŽITÉ PLOCHY

NEPOŘÁDEK

SPOJNICE MÍST

MÍSTO SETKÁNÍ

BEZDOMOVCI NEVYUŽITELNOST

MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ HLAVNÍ PROBLÉM

nevyhraněný prostor náměstí, skládá se z několika velkých ploch a některé části jsou takměř nevyužíváné

KLID

KLADY MÍSTA

velká plocha parku nabízí možnost pořádání akcí (vánoční trhy, menší koncerty), příjemný přestupní uzel

MOBILIÁŘ

Moravské náměstí je poměrně rozsáhlé veřejné prostranství na severovýchodním okraji katastrálního území Brno-město. Součástí jsou dva parky, které jsou oddělené tramvajovou a silniční komunikací, kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola s přilehlou budovou Místodržitelského paláce, vydlážděná plocha se sochami zobrazujícími 4 Platónovy ctnosti, a to moudrost, umírněnost, spravedlnost a statečnost. Moudrost symbolizuje bronzový model města z roku 1645, umírněnost je představována kašnou, spravedlnost znázorňuje socha muže zvedajícího kvádr, lidově nazývaná „exekutor krade pračku“, a čtvrtá ctnost vyjadřuje statečnost v podobě sochy Jošta Lucemburského na koni. Větší park slouží lidem jednak k procházení, například z ulice Lidická směrem na tramvajové a trolejbusové zastávky Česká, nebo z Rooseveltovy ulice až na Kounicovu apod., ale i k rekreaci a odpočinku na lavičkách, případně na trávě. V zimě je to místo, kde se konají část vánočních trhů trochu jiného ražení než na dalších náměstích, stánky mají svůj charakteristický vzhled a princip, ale i trochu rozdílnou nabídku.

V letošním roce je zde umístěno i 33 metrů vysoké vyhlídkové ruské kolo, které umožňuje pohled na celé Brno.

1:5000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 77

V místě dnešního Moravského náměstí původně stálo opevnění středověkého města, jedno z nejmohutnějších na Moravě. Jižní část náměstí společně s kostelem sv. Tomáše a místodržitelským palácem byla uvnitř hradeb, ale plochy parků Moravského náměstí vznikly až po zbourání tohoto opevnění. 17. května 1891 byl v místech dnešního většího parku s fontánou slavnostně otevřen Německý dům, který sloužil jako ústřední místo spolkové činnosti německých obyvatel města. Historizující budova stála v ose nově proražené ulice (dnešní Rašínovy), která propojila náměstí Svobody

s Moravským, a tvořila tak novou pohledovou dominantu.

Náměstí výrazně ovlivnilo zavedení tramvajové dopravy.

Nejprve linka koněspřežky, ale ta byla po necelých 3 letech jako nevýdělečná uzavřena. Skoro o 29 let později, 2. února 1901, byla zprovozněna první část dvoukolejné elektrické tramvajové tratě. Od Rašínovy ulice (tehdy Kostelní) přes Komenského náměstí (tehdy Eliščino) na Obilní trh.

Během 36 let se zahájily provozy dalších tratí. V době okolo 2. světové války bylo náměstí pojmenováno dle Adolfa Hitlera, jeho jméno mělo původně nést náměstí Svobody, avšak

pohled na Německý dům rok 1906

rok 1824

zvoleno bylo větší náměstí Moravské (dříve Lažanského).

Krátce po 2. světové válce byl v srpnu roku 1945 zbořen Německý dům, který byl značně poškozen. Od září roku 1946 bylo náměstí nazýváno po Rudé armádě. V roce 1955 byl slavnostně odhalen památník osvobození ve východní části parku, který navrhnul architekt Bohuslav Fuchs společně se sochařem Vincencem Makovským. Navrhli sochu rudoarmějce a sokl pod tuto sochu vytvořil Antonín Kurial.

Od roku 1990 nese náměstí dnešní jméno Moravské náměstí.

A jeho podoba je už víceméně stálá (alespoň v části parků).

pohled na Německý dům a kostel sv. Tomáše rok 1909

rok 1858 78

rok 1936

PROBLÉM

Moravské náměstí je v architektonických kruzích i u laické veřejnosti diskutovaným místem. Prostor náměstí se skládá ze tří celků: hlavní park s paprsčitě vedenými cestami a centrálně situovanou kašnou, dále trojúhelníková část s prvky zeleně a pomníkem osvobození a jako poslední prostor před kostelem sv. Tomáše (prostor u kostela byl spolu s přilehlou ulicí Joštova nedávno rekonstruován, proto se publikace touto částí nezabývá).

Největší část náměstí tvoří samotný park, který však působí neupraveným a zanedbaným dojmem, což dokládá i fakt, že v minulosti byla na tento prostor vypsána řada soutěží o renovaci území. Kvůli neudržovaným plochám neplní park dobře rekreační úlohu a ani jeho využívání městskou radnicí není moc efektivní. V dnešní době se prostor užívá pouze pro občasné kulturní akce a pro tradiční vánoční trhy. Po většinu roku však zeje park prázdnotou a lidé jej využívají pouze jako nejkratší spojnici mezi okolními ulicemi. Problém, který kazí dojem z parku, je i přítomnost bezdomovců okupujících zdejší lavičky.

pohled na centrání část parku s kašnou a cípovitě vybíhajícími cestami

Druhou řešenou částí je trojúhelníkový prostor s dominatním pomníkem osvobození se sochou rudoarmějce. Navzdory výborné lokalitě a blízkosti významných uzlů MHD je prostor prázdný a působí opuštěným dojmem. Pomník a jeho velkoryse pojatá okolní zpevněná úprava zabírá skoro polovinu celé plochy a tvoří tak pomyslnou bariéru pro lidi, kteří chtějí tento prostor užívat. Zeleň je zde neupravená a nemá žádný viditelný systém a řád.

Rudoarmějec na Moravském náměstí, pomník osvobození z roku 1955, na návrhu se podíleli Bohuslav Fuchs, Antonín Kurial a Vincenc Makovský

kašna na Moravském náměstí

pohled z parku na kostel sv. Tomáše 79

centrální část parku

ŘEŠENÍ

Při přemítání nad řešením problematiky Moravského náměstí se nabízí několik různých variant. V rámci studie jsou identifikovány tři směry, kterým se návrh může ubírat: 1) Zachovat stávající park a pouze jej renovovat; 2) Park částečně zastavět; 3) Na ploše parku vystavět nový městský blok, což by znamenalo celkové zastavění, zbudování nových rezidenčních, administrativních a komerčních objektů, včetně zřízení nových veřejných prostor a ulic.

První varianta možného řešení zachovává park v celé své ploše, pouze se upraví trasy cest pro pěší, vysadí nová zeleň a doplní nový funkční mobiliář v požadovaném rozsahu.

Stávající kašna se nahradí novou pro plnění účelu dominantního orientačního bodu.

Ve druhé variantě se uvažuje doplnit stávající prostor parku o nový architektonický prvek s přidanou hodnotou a funkcí. Jako možný příklad je vybudování podzemního muzea s esteticky dobře navrženým nadzemním vstupem.

ideové řešení parku na Moravském náměstí, varianta ponechání parku, varianty zastavění parku a řez parkem u Koliště

obr. 5.1 střešní park, kulturně společenské centrum Kohoutovice, ČR (Martin Křivánek, diplomová práce)

obr. 5.2 vytvoření veřejného prostoru, Alanbrooke Kasernen Paderborn, Německo (Jan Wiese Architekten) 80

U poslední varianty jakožto nejvíce odvážném řešením se vytváří zcela nová zástavba inspirovaná tradičním městským blokem, tedy vícepodlažní budovy s vnitřním dvorem.

Při realizaci této varianty by došlo k ukončení otevřených prostorů směrem od ulice Joštova a Rooseveltova. Prostor by tak působil daleko ucelenějším dojmem a vytvářel jistou bariéru mezi historickým centrem a malým městským okruhem. Podrobněji se tomuto návrhu věnuje navazující publikace s řešením pro vytipovaná místa, která si dle autorů zaslouží největší pozornost, přičemž Moravské náměstí je jednou z těchto určených lokalit.

obr. 5.3 Kic Four Harbour Roof Park Rotterdam, Nizozemsko (Buro Sant en Co)

NEUDRŽOVANOST

DOSTUPNOST

Y

2

KLID FONTÁNA

NEVYUŽITÉ PLOCHY

MOBILIÁŘ

ZELEŇ

BEZDOMOVCI

PARK ROOSEVELTOVA HLAVNÍ PROBLÉM park bez úpravy, pouze zeleň, nevzhledný prostor u průchodu z pasáže s nefunkční fontánou

KLADY MÍSTA klidnější místo blízko rušného Moravského náměstí na odpočinek, posezení, zkratka při procházení městem

ZELEŇ

Park se nachází v blízkosti ulice Rooseveltova naproti Janáčkova divadla, kterou propojuje průchodem a pasáží z ulice Běhounská. Toto veřejné prostranství nemá svůj vlastní název, je ohraničené ze severu přes západ na jih budovami Místodržitelského paláce, kde sídlí Moravská galerie, a sídlem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj a dále bytovými domy, které mají ve svém prvním nadzemním podlaží různé služby. Z východní strany tento prostor lemuje ulice Rooseveltova s tramvajovou a automobilovou dopravou. Naproti parku na východní straně stojí významná budova Janáčkova divadla s nově vytvořeným odpočinkovým prostranstvím před ním, včetně různých laviček, zeleně, ale také moderní fontány. Tento park je hojně využívaný lidmi napříč generace, i když převažují skupiny mladých lidí a také rodiny s dětmi, kterým se v letním období líbí především vodní prvek. Také z tohoto důvodu park u Rooseveltovy ulice trochu strádá ve využívání lidmi, protože park nemá tolik co nabídnout jako prostranství před divadlem. Nalezneme zde pouze cestičky z chodníků, travnaté plochy bez výraznější úpravy, nějaké lavičky a nefunkční fontánu. Asfalt na chodnících je navíc docela nebezpečný kvůli různým, na první pohled nenápadným, vybouleninám a propadlinám, mohlo by tak tady dojít i k nějakému úrazu.

MOBILIÁŘ

KLID

1:4000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 81

V historických dokumentech nejsou žádné zásadní zmínky o tomto parku, pravděpodobně vznikl nedostavěním uliční fronty začínající na rohu ulice Jezuitská a Rooseveltova, jelikož nebylo možné vhodně navázat na budovu Místodržitelského paláce. V roce 1976 zde byla odhalena bronzová portrétní socha v nadživotní velikosti významného brněnského knihovníka, spisovatele, básníka, dramatika a dramaturga brněnského (dnes Mahenova) divadla Jiřího Mahena na nízkém kvádrovém kamenném podstavci z šedé leštěné žuly. Tato socha je dnes skrytá v zeleni stromů, hledí do ulice Rooseveltovy směrem k Janáčkovu divadlu. Patrně socha

vznikla jako součást výzdoby okolí při výstavbě Janáčkova divadla, protože se na ní podíleli i spoluautoři divadla. Návrh zhotovil Vladimír Koštoval v roce 1971 společně s Otakarem Oplatkem a Vilémem Zavřelem. V roce 2017 zde vysadila Filharmonie Brno lípu srdčitou. Ulice Rooseveltova u tohoto parku vznikla v roce 1867 s názvy Švédská a Na hradbách (nebo též Hradební) jako připomenutí nejtěžších bojů v místech ulice při obraně Brna proti Švédům v roce 1645 a také podle polohy ulice poblíž bývalých městských hradeb. Druhý název se v roce 1913 změnil na jméno ulice Richarda Wagnera podle německého hudebního sklada-

pohled na kostel sv. Tomáše a Místodržitelský palác rok 1898

rok 1824

tele. Od roku 1946 má současný název Rooseveltova podle amerického státníka a politika, prezidenta USA v letech 1932–1944, Franklina Delana Roosevelta. Na ulici Rooseveltova stála jednak z nejvelkolepějších brněnských kaváren – Café Esplanade. Stávala v letech 1927–1944 na rohu ulic Rooseveltovy a Jezuitské. Byla postavena na návrh architekta Ernsta Wiesnera na zakázku známého brněnského kavárníka Aloise Strompfa. Bohužel došlo k těžkému poškození při bombardování Brna v roce 1944 a musela být zbořena při stavbě Janáčkova divadla v 60. letech.

pohled na kostel sv. Tomáše a Místodržitelský palác rok 1906

rok 1858 82

rok 1936

PROBLÉM

Přímo v historickém jádru města Brna a také v jeho těsné blízkosti se nachází hned několik parků, které mohou obyvatelé Brna a návštěvníci využít k odpočinku, například nejbližší park na Moravském náměstí nebo nedávno zrekonstruovaný prostor před Janáčkovým divadlem. V této konkurenci je park Rooseveltova ztraceným a lidmi opomíjeným prostorem.

Terén parku je mírně svahovitý, což by nebyl zásadní problém, protože se zde nesetkáme se schody, které by nemohly být překonány pohybově indisponovanými lidmi nebo maminkami s kočárky. Velkým negativem je však nerovný povrch, kdy se asfalt na chodnících v některých místech výrazně vyboulil. Pokud se člověk nedívá pod nohy, může se mu snadno stát, že zakopne a upadne.

pohled do parku z ulice Rooseveltova

Volné plochy, kudy nevedou trasy pro pěší, jsou pouze trávníky s vysázenými stromy bez nějaké větší úpravy. Zatravněná plocha ani nevybízí k sezení, jak je tomu třeba v Lužáneckém parku.

Do tohoto prostranství vede průchod z ulice Běhounská a východ z pasáže. V těchto místech má prostor shodnou povrchovou úpravu jako chodníky a nachází se zde fontána a u ní větší koncentrace laviček. Fontána je většinou nefunkční a tento prostor je k odpočinku využívaný spíše v nočních hodinách, kdy zde pobývají lidé před odjezdem domů z centra po návštěvě barů a jiných nočních podniků. Přes den zde lidé moc čas netráví. Ve zbytku parku najdeme lavičky spíše ojediněle, mnoho se jich v celém prostoru nevyskytuje. pohled parkem na Moravskou galerii, v pozadí věž kostel sv. Tomáše

cesta parkem směrem k Janáčkovu divadlu

současný stav parku, pouze trávník se stromy 83

park je dnes využíván jako spojnice ulice Běhounské s ulicí Rooseveltovou

ŘEŠENÍ

Vzhledem ke zmíněné poloze parku a odpovědí lidí pobývajících ve městě při našem dotazování je potřeba, aby se park od ostatních něčím odlišoval, stal se pro lidi atraktivní.

Při provedeném průzkumu často maminky s dětmi zmiňovaly, že v centru města nenachází vhodné místo, či alespoň mobiliář, pro děti. Z tohoto důvodu by park mohl z části sloužit jako takové dětské hřiště.

Současné chodníky přes park fungují a navazují na ně i přechody, tudíž nové pěší trasy by byly přibližně ve stejné poloze. Ty rozdělí celý prostor parku na několik částí.

U fasády Místodržitelského paláce by byly okrasné záhony, východněji travnatá plocha s netradičním odpočinkovým mobiliářem místo klasických laviček, aby případně upoutal i starší děti a dospělým umožnil jinou formu relaxace. Průchody z ulice Běhounská zůstanou zachovány s novým vodním prvkem.

U jihovýchodního kraje parku stojí dům s odkrytým štítem. Zde by došlo k dostavění domu, v jehož parteru by byly obchody a služby zacílené na rodiny s dětmi, v horních patrech pak například sály taneční školy, hudební škola apod. Na něj by navazoval jednopodlažní objekt, na jehož střeše by byla pochozí terasa. V podzemních podlažích obou objektů by byla zřízena garáž.

pohled z nadhledu pro lepší představu řešení celého parku Rooseveltova, na snížené ploše bude dětské hřiště, vpravo na zelené ploše originální relaxační mobiliář

obr. 5.4 zajímavý mobiliář pro děti, Two viewing rooms Randall’s Island Park, New York, USA (Michael Clyde Johnson)

obr. 5.5 schody u Berkeley Lower Sproul Plaza Lower Sproul Plaza (CMG studio, Clay Holden Architects) 84

Zbývající poměrně velký prostor by posloužil jako dětské hřiště. Byl by snížen do nižší úrovně kvůli bezpečnosti a od rušné ulice Rooseveltova oddělen pásem živého plotu a stromy. Zpřístupněn by byl rampami, ale především pobytovými schody. I tomuto místu se podrobněji věnuje navazující publikace.

obr. 5.6 dětské hřiště Laasby Sea Park Laasby, Dánsko (LABLAND architects ApS)

3 ZEMANOVA KAVÁRNA

N E UDRŽOVANO S T

KULTURA

ZELEŇ

NEVYUŽITELNOST

MOBILIÁŘ HŘIŠTĚ PARK “U JANÁČKA” BEZDOMOVCI

KLID NEVYUŽITÉ PLOCHY

PARK KOLIŠTĚ HLAVNÍ PROBLÉM neoddělení od komunikace Koliště, velké zelené plochy bez úpravy, většinou pouze na projití z bodu A do bodu B

KLADY MÍSTA zeleň v centru města, při lepší úpravě parku využití jako odpočinková zóna, restaurace Pavillon Park Koliště je prvním významným příkladem okružního parku v českých zemích. Jedná se o poměrně rozsáhlý park, jelikož se táhne od Moravského náměstí až po Malinovského náměstí podél Janáčkova divadla až k ulici Jezuitská, ale lze k němu přičítat i zeleň či park okolo restaurace Pavillon až k Domu umění. Koliště je označení v barokním stavitelství pro nejzevnější část hradeb, plochý val na vnější straně příkopu, který ven do krajiny pozvolna klesá. Účelem bylo, aby střely z hradeb zasáhly i další řady útočících vojáku na této šikmé ploše. Název parku i ulice je odvozen právě od tohoto účelu. Park by měl sloužit k odpočinku od ruchu, který je v centru města, bohužel se však nachází v těsné blízkosti velmi frekventované komunikace, jež patří do malého městského okruhu, proto přes den tudy projede obrovské množství automobilů. Mnoho lidí tak v tomto parku svůj volný čas netráví, pokud mají volnou chvíli, raději vyhledají jiné místo, které na ně působí příjemněji, a tímto prostorem spíše jen prochází. Významnými stavbami tohoto místa jsou právě restaurace Pavillon (bývalá Zemanova kavárna), kde se konají i menší kulturní akce jako například v letních měsících letní kino a v zimě zde stává menší kluziště pro veřejnost, a také Dům umění města Brna, kde lidé mohou navštívit výstavy aktuálního umění.

BUDOVA ČD

ŠPÍNA

VEŘEJNÉ WC

MODRÉ ZÓNY

1:4000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 85

Na kolišti před hradbami byly vysazovány procházkové lipové aleje už od roku 1793 a v roce 1835 bylo už celé Koliště od Moravského náměstí až k parku Denisových sadů osazeno alejemi. Ty byly ale bohužel rušeny od roku 1836 díky výstavbě nádraží a celnice. Vnější pás hradeb nechal v roce 1809 zbořit císař Napoleon. V polovině 19. století byl po zrušení hradeb a bastionů, protože Brno přestalo být zemskou pevností, mezi dnešními ulicemi Koliště a Rooseveltova, založen reprezentační okružní park. Sadové úpravy byly zahájeny už v roce 1816 z popudu hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského a pokračovaly pod dohledem

moravských místodržitelů, technické práce řídil zemský zahradník Antonín Šebánek a továrník Karl Offermann. Hlavní osou parku byla středová alej s hudebním pavilonem promenádní stromovka s kavárnou, rondely s lavicemi a květinovými rabaty, s litinovými kašnami, meteorologickým sloupkem a s pomníky. Na konci 19. století a ve 20. století byly v okružním parku postupně postaveny reprezentační budovy. Původně byl součástí parku i prostor dnešního Moravského náměstí se sochou rudoarmějce. V roce 1926 byla v parku nedaleko Janáčkova divadla postavena funkcionalistická budova podle návrhu architekta Bohu-

pohled na park Koliště rok 1898

rok 1824

slava Fuchse na zakázku kavárníka Josefa Zemana, aby nahradila dřívější dřevěný pavilon Café Schopp, který stál přibližně 200 metrů severozápadně od současné polohy stavby. V padesátých letech 20. století byla znárodněna a sloužila jako mateřská škola. Ta bohužel byla v roce 1964 zbourána, aby nebránila výstavbě Janáčkova divadla.

Roku 1994 se začalo s výstavbou repliky této stavby a nová Zemanova kavárna byla slavnostně otevřena v den 100. výročí narození architekta Bohuslava Fuchse. V roce 2012 prošla replika kavárny rekonstrukcí a změnila název na Pavillon, který odkazuje na někdejší dřevěný pavilon.

kavárna Caffe Schopp v parku Koliště rok 1914

rok 1858 86

rok 1936

PROBLÉM

Zde se setkáváme s problémem, kdy máme v samotném historickém centru plochu se zelení jako místo odpočinku, ale není lidmi moc využívaná a navštěvovaná za tímto účelem. Jde opět pouze o travnaté plochy, stromy, keře, rozdělené na různě velké plochy zvláštních tvarů, které vznikly vytvořením cest přes toto území. Park se víceméně využívá na zkrácení cest městem, ale možná i jako bezpečnější varianta pro pěší trasu. Protože park lemuje velmi rušná ulice Koliště, která je součástí vnitřního městského okruhu. Projede tudy za den obrovské množství aut, lidé se tak při chůzi cítídaleko bezpečněji na okraji parku než na chodníku přímo vedle komunikace.

Důvodem toho, že sem lidé moc nechodí posedět, odpočívat a rekreovat se, je nejspíše právě okružní třída. Od ní lidi dělí pouze hustší výsadba stromů, ale žádná jiná efektivnější bariéra, která by zajistila větší pocit bezpečí, místo trochu odhlučnila a v nejlepším případě i zvelebila zde neexistuje. Natéto straně chybí Kolišti uliční čára, což by tomuto problému také jistě velmi pomohlo a tím se celkově prostor parku stal příjemnějším místem než doposud.

pohled na park Koliště, který ale ovšem většinou zeje prázdnotou

V parku chybí nějaké prvky, ať už různé konstrukce, zajímavý mobiliář, prostorové instalace, které by sem přilákaly lidi na návštěvu. Trávníky působí smutně a neupraveně, nevybízí k aktivitám, jako je tomu například v Lužánkách, kde si lidé například hází s létajícím talířem, cvičí jógu, pořádají rodinné pikniky, hrají si s dětmi, relaxují apod. lávka pro pěší spojující park Koliště a IBC Centrum

park Koliště pod Janáčkovým divadlem

centrální část parku Koliště s kašnou 87

park Koliště v jižní části

ŘEŠENÍ

První změnou v parku by mělo být výrazné oddělení od velmi rušné okružní třídy Koliště.

Toho se nejlépe dosáhne dostavěním domů a vytvoření kompletní ulice podél západní strany Koliště. Celý park by se tak mohl pozvednout do vyšší úrovně, což by mu pomohlo nejen z bezpečnostního hlediska, ale i hlukového a rovněž estetického. Park by měl zase odlišný ráz od ostatních parků v centru města Brna a mohl přilákat více lidí. Úroveň parku by se mohla snižovat směrem k Mahenovu divadlu a Janáčkovu divadlu, ale zároveň by prostor mohl být dynamický a disponovat různými výškovými úrovněmi ploch, které by měly svůj specifický účel.

Například by zde mohl vzniknout klidný koutek s dřevěnými altánky porostlými květinami. Především v létě lidé ocení přítomnost vodního prvku, který dodává alespoň pocit osvěžení. Na dalším místě by mohlo vzniknout v dnešní době populární „workoutové“ hřiště, které ocení lidé různého věku, vzniknout by zde mohl i ohraničený prostor menší velikosti jako výběh pro psy, protože ti musí chodit ve městě na vodítku a s náhubkem, takže zde by mohli alespoň na chvíli dostat trochu svobody a prostoru pro volný pohyb.

pohled návštěvníka na dřevěný altánek a vyšší úrovně parku, kde mohou být například venkovní plochy pro cvičení jógy, čtení apod.

obr. 5.7 Park near St. Kilda Road Melbourne, Austrálie (Estudio Carme Pinós)

obr. 5.8 Drift sculpture at Renwick Gallery Washington DC, USA (Matthias Plliesing) 88

V prostorách parku na volných travnatých plochách by mohly být instalovány zajímavé dřevěné konstrukce, které by poskytovaly částečně stín, úkryt i estetické potěšení. Samozřejmostí je v celém parku dostatek mobiliáře pro obyčejné sezení, především pro starší lidi, dostatek odpadkových košů, ale také by zde mohla být k dispozici „pítka“ pro zvířata i lidi.

obr. 5.9 dřevěná promenáda Les Jardins Mallet-Stevens Croax, Francie (Jardins Mallet-Stevens)

PROLUKA Tato kapitola se zabývá sedmi vybranými prolukami v centru města. Jedná se o místa, kde nějakým způsobem chybí objekt, čímž je nabourána celistvost lokality. Publikací rozebírané proluky jsou různého rozsahu a charakteru – některé z nich jsou klasické proluky, kde chybí pouze jeden objekt v uliční čáře, jiné jsou dnes již částečně zastavěny převážně jednopodlažními objekty a dále jsou uvedeny i příklady velkých nezastavěných ploch v již jinak zastavěném území.

① proluka na Zelném trhu ② proluka na ulici Biskupská ③ proluka na ulici Novobranská ④ proluka na ulici Benešova ⑤ nárožní proluka na ulici Milady Horákové a Koliště ⑥ proluka na Žerotínově náměstí ⑦ proluka na ulici Jezuitská

PR

A K U L O

PŘEDPRO STO R

5

6 PARTER

7 PARK

4 1

3

2 E IC UL

NÁ M Ě S T Í

1 PROLUKA NA ZELNÉM TRHU HLAVNÍ PROBLÉM volné místo mezi dvěma domy, přerušená uliční čára, vytváří neprosvětlený kout

KLADY MÍSTA poloha u rušného a oblíbeného Zelného trhu, volný prostor našel své využití díky „Foodtrucku“

Proluka mezi dvěma domy se nachází přímo na Zelném trhu vedle kryté městské tržnice. V dochovaných historických mapách můžeme vidět, že například v roce 1900 zde stával dům, ohraničení Zelného trhu bylo úplné. Vedle této proluky stojí městská tržnice. Původně v těchto místech stály 3 městské domy. Prostřední se roku 1941 samovolně zřítil a ostatní dva domy byly během 10 dnů strženy. Prostor po těchto domech zůstal volný několik let. V letech 1948–1950 byla na volném místě postavena funkcionalistická budova městské kryté tržnice vysoká 4 patra, vedle ní však zůstal nadále volný prostor proluky. Tržnice sloužila pro prodej potravin a zeleniny. Byla navržena architekty Vilémem Zavřelem, Emilem Hruškou a Ivanem Rážem. Podle původních plánů měla nahradit prodejní stánky rozmístěné po celém Zelném trhu. Nedávno, v roce 2015, proběhla opět rekonstrukce, která měla za cíl mimo jiné vrátit budově její smysl.

Proluka bohužel zůstává nadále volná, své místo zde však našel své místo„foodtruck“, jehož nabídka je mezi obyvateli i návštěvníky Brna velmi oblíbená, a tak nikdo tento prostor nevnímá zvlášť negativně. Okolo vozu jsou stolečky na stání a konzumování pokrm, takže zákazník má pocit trochu většího klidu než na samotném Zelném trhu.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 91

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Z hlediska teoretické formy ulice a celkového prostoru náměstí je tento volný prolukový prostor mezi domy problémem, jelikož je přerušena uliční čára. Avšak vzhledem k aktuálnímu využívání tohoto prostoru foodtruckem Bucheck nepředstavuje pro většinu lidí v Brně nějakou komplikaci či obecně nevnímají toto místo negativně. Spíše naopak. Přesto se nám jeví jako vhodné místo „zaplnit“ úzkým městským domem, který by nadále zachoval fungování stejného či obdobného podniku, ale pod střechou s možností vnitřního posezení, s tím, že by se měnil koncept celého foodtrucku Bucheck.

Záleželo by na majitelích foodtrucku Bucheck, zda by pro ně bylo z hlediska gastronomické koncepce umístění podniku do zastřešených prostor akceptovatelné či nikoli.

Samozřejmě nově vzniknuvšní zastřešené prostory by mohly nalákat jiný gastrononický podnik, případně zcela odlišný druh služby. V horních patrech domu by mohla být galerie či jiný menší kulturní prostor, prodejna s designovým nábytkem a doplňky, nebo třeba studio na jógu. Fasáda tohoto domu by mohla být z větší části prosklená a ve stylu vedlejší tržnice, nebo naopak „uzavřenější“, podle účelu, který by jeho vnitřní prostory měly.

pohled na proluku na Zelném trhu, vlevo objekt nové tržnice

obr. 6.1 Golden ration, Ghent, Belgie (Govaert & Vanhoutte Architects) 92

2 PROLUKA NA ULICI BISKUPSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM propojení ulic Bašty a Nové sady, čistota, bezdomovci

KLADY MÍSTA poloha k Petrovu a hlavnímu nádraží, potenciál využití místa

Ulice Biskupská spojuje Šilingrovo náměstí s katedrálou sv. Petra a Pavla. Hlavní dominantou kromě katedrály sv. Petra a Pavla je secesní činžovní dům postaven v letech 1907–1909 Adolfem Bacherem a Karlem Pětníkem podle projektu Maxima Montera a dodnes si drží svoji historickou eleganci. Zajímavým objektem v této lokalitě je také Diecézní muzeum brněnského biskupství, které bylo založeno v roce 1993 v prostorách augustiánského kláštera na Starém Brně. Roku 2006 bylo přesunuto do zrekonstruovaných prostor v kanovnickém domě na Petrově.

Ulice Biskupská funguje také jako spojnice Šilingrova náměstí a ulice Bašty, kterou využívá mnoho lidí právě kvůli posezení a výhledu na město Brno z Denisových sadů. Z ulice Biskupské je taktéž snadný přístup na Zelný trh. Ulice Biskupská byla v historii více zastavěná, kupříkladu na místě dnešního sousoší sv. Cyrila a Metoděje byl dříve nárožní dům dělící ulici Biskupskou na dva různé směry – k Zelnému trhu nebo na Petrov. Historické zastavění ulice Biskupské bylo negativně narušeno velkou brněnskou asanací, která probíhala letech 1896–1916. Při této zásadní asanaci byla provedena demolice i několika domů v této ulici.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 93

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Pokud vycházíme z historických snímků ulice Biskupské, ubylo zde několik domů, což považujeme za problém. Byl zdemolován nárožní dům, na jehož místě je dnes prázdná zatravněná plocha bez funkce, na které se nachází již zmíněné sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Dalším problémem je parkování u katedrály sv. Petra a Pavla, které je neorganizované, celkově nevzhledné a snižuje hodnotu tohoto významného objektu.

Kvalitu prostoru snižuje také proluka na severní straně ulice za sousoším sv. Cyrila a Metoděje, jak lze vidět níže na fotografii současného stavu. Tento prostor je ohraničen zdí do úrovně prvního nadzemního podlaží, ale co se nachází za toutou zdí, jen těžko soudit. Každopádně tato proluka ještě více narušuje celistvost ulice Biskupské.

Do této proluky nově navrhujeme parkovací dům, čímž bychom se zbavily problémů s parkováním u katedrály sv. Petra a Pavla. Odstranění tohoto dnes nevzhledného parkoviště by poskytlo možnosti úpravy prostoru před katedrálou. Okolí Petrova by tak zůstalo výhradně pro pěší a nebylo by rušeno automobily. Na zatravněné ploše se sousoším bychom vysázely stromky, přidaly mobiliář a plocha by tak mohla sloužit jako odpočinková s výhledem na Petrov.

pohled na proluku na ulici Biskupská v těsné blízkosti Petrova

obr. 6.2 předprostor kostela St Patrick´s Square, Edinburgh, Velká Británie (Boffa Miskell) 94

3 PROLUKA NA ULICI NOVOBRANSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM již zažitá proluka, nevyužití potenciálu, opuštěné místo v centru města

KLADY MÍSTA poloha v blízkosti nádraží, návaznost na bývalý kláštěr , dnes “zelená proluka”

Ulici Novobranskou najdeme v bezprostřední blízkosti autobusového nádraží Grand. V současné době zde sídlí Dopravní podnik města Brna. Nás zde však zajímá proluka vedle objektu obchodní pasáže nacházejícího se na rohu ulic Novobranská a Josefská. Jsou to ve skutečnosti 2 parcely a tato proluka vznikla 20. 11. 1944 po náletech amerického letectva. Následně byly trosky částečně rozebrány a od té doby zástavba v tomto místě nebyla nikdy obnovena. Jsou to jedny z posledních zpustlých parcel v centru Brna. Nacházejí se na místě bývalých městských hradeb a jejich část byla použita pro opěrnou zeď, na které se nacházely činžovní domy. Tyto domy byly zřejmě podsklepeny a toto sklepení zde zůstává dodnes. Při válečném bombardování totiž nebylo nikterak zásadně poškozeno a pod troskami domu zůstalo nedotčené následujících 74 let. Nedotčené bylo jen stavebně, protože sklepení bylo přístupné původní vstupní šachtou a několika větracími otvory z ulice i trosek domu, což vedlo k jeho využití jako mimovolné skládky, kam lidé vhazovali veškeré odpadky.

1:2000

STÁVAJÍCÍ SITUACE 95

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Problémem v této ulici je právě vzniklá a zpustlá proluka, která tak exkluzivní místo v centru Brna hyzdí. Již několik desítek let zůstaly odhaleny nedokončené štíty vedlejších domů. Samozřejmě zde není žádný parter a opěrná zídka, která zde po náletech zůstala, kazí celý dojem této ulice. Kvůli tomu, že prostor zůstal opuštěný, lidé si z něj vytvořili skládku odpadků. Parcely jsou taktéž zarostlé zelení a jejich kořeny prorostly až do sklepení, kde fatálně poškodily jeho statiku. Dalším problémem je, že tyto parcely jsou v osobním vlastnictví a to nám komplikuje eventuální práci s nimi. Nedokonalostí na této ulici je také nedostačující počet parkovacích stání, ať už se v nové budově zamýšlí jakýkoli provoz.

Prvním krokem řešení by bylo zajistit spolupráci s vlastníkem, popřípadě odkoupení parcel ve prospěch města. Dále by bylo vhodné zrekonstruovat sutí zavalené sklepení a otevřít ho tak pro veřejnost. Kvůli nedostatečné kapacitě parkovacích stání v ulici jsme nuceny vytvořit v objektu prostory pro parkování. Napadlo nás však, že kdyby se vytvořily podle nás poměrně žádané startovací byty, mohly by díky tomu klesnout nároky na parkovací stání a v přízemí by mohl vzniknout fungující městský parter. Pro činžovní dům navrhujeme vytvoření zelené fasády, což by symbolicky odkazovalo na to, že se na tomto místě dlouhou dobu nic nedělo a parcela pouze zarůstala zelení.

proluka na ulici Novobranská s neupravovanou zelení

obr. 6.3 kancelářský komplex Butterfly Praha Karlín (zelená fasáda, navrhl David Chisholm) 96

4 PROLUKA NA ULICI BENEŠOVA HLAVNÍ PROBLÉM velká nevyužitá plocha v centru, zanedbaný prostor vytvářející bariéru v prostupnosti

KLADY MÍSTA návaznost na autobusové nádraží Grand a na centrum, poloha u vnitřního městského okruhu

Na ulici Benešově v těsné blízkosti autobusového nádraží Grand se nachází rozlehlá, oplocená a zelení zarostlá plocha. Tato parcela je v současné době v osobním vlastnictví firmy CD centrum COMS, a.s.. Tato firma zde měla už v roce 2012 zájem postavit obchodní centrum CD palác s velkým množstvím parkovacích míst a kancelářskými prostory. Součástí měl být i luxusní hotel. Dosud se ale na místě vůbec nic neděje. Stavba se hned při prvotních pracích zastavila kvůli konkurenci Galerie Vaňkovka. V průběhu let vzniklo více návrhů a přemýšlelo se o využití budovy. V současnosti se město Brno rozhodlo odkoupit tuto společnost společně s pozemkem i projektem budovy s tím, že z CD paláce bude „super magistrát“, kde budou soustředěny všechny magistráty.

Tato parcela od nepaměti patřila městským drahám a na tomto místě až do roku 2005 stály sklady městských drah a také jejích depa. Roku 2004 se objekty na této parcele srovnaly se zemí. Roku 2012 započala nultá stavba CD paláce, bohužel pak nepokračovala a od té doby se na této parcele nic neděje.

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:3000 97

rok 1824

rok 1858

PROBLÉM

rok 1936

ŘEŠENÍ

Problémem na této ulici je právě zmíněná prázdná parcela, která je v současnosti pouze zarostlá planou zelení a oplocená, takže je absolutně nevyužitá a nepřístupná pro veřejnost.

Dalším problémem je to, že tato parcela je v současné době v osobním vlastnictví. To by se ale podle všeho mělo v blízké budoucnosti změnit, protože město Brno jeví zájem o odkoupení této parcely i s navrženým projektem. Dalším úskalím, které se týká spíše celého města, je stále nedostačující kapacita parkovacích stání v centru města. Problém muže způsobit také hlavní tah – velmi rušná a vytížená komunikace vnitřního městského okruhu. Případný hluk z této ulice bude muset být efektivně pohlcen v rámci konstrukce budovy.

V první řadě je potřeba dojednat kupní smlouvy s firmou, aby parcela patřila městu Brnu a mohlo se zde začít něco realizovat. Dále plně souhlasíme s již vymyšlenou funkcí objektu „super magistrátu“, kam by se přestěhovaly veškeré složky magistrátu, popřípadě jiné úřady, aby lidé nemuseli složitě přejíždět po celém městě a mohli si většinu byrokratických pochůzek vyřídit na jednom místě. Dalším důležitým krokem je vybudování velkého množství parkovacích stání, zaprvé pro komfort lidí, kteří přijedou řešit něco na úřad a zadruhé proto, že je tato parcela podle nás na velmi strategickém místě v návaznosti na přilehlé nádraží a střed města.

oplocený prostor nevyužívaného prostranství na ulici Benešeova

obr. 6.4 příklad možné zástavby na proluce Benešova (Ædifica and Gilles HuotArchitectes) 98

5 PROLUKA NA ROHU ULICE M. HORÁKOVÉ HLAVNÍ PROBLÉM volná plocha místo nárožního domu, rušné ulice okolo parcely

KLADY MÍSTA výborná dostupnost MHD, poloha u vnitřního městského okruhu, poměrně nekomplikovaný tvar parcely Střet ulic Koliště a Milady Horákové je na severovýchodním okraji historického jádra Brna a v tomto místě právě začíná ulice Milady Horákové, která vede až k ulici Merhautova. Ulice Milady Horákové má velký význam pro spojení mezi centrem Brna a severovýchodem města. Záhy po vybudování tohoto průrazu do Merhautovy ulice byla postavená i tramvajová trať, která vede až do Černých Polí.

Tato ulice vznikla roku 1939 pod německým okupačním názvem a několikrát změnila jméno na počest například W. Churchilla, Jana Masaryka, ale v roce 1990 na počest Milady Horákové a jmenuje se tak dodnes.

Již v roce 1935 proběhla soutěž na zástavbu nároží ulic Koliště a Milady Horákové. Dochoval se soutěžní, nerealizovaný návrh architekta Otto Eislera, který navrhoval tento prostor zastavit netradičním způsobem.

Na fotografiích z roku 2000 můžeme vidět prázdný prostor a dva odkryté štíty domů využité pro účely reklamní plochy. Dodnes se zde nenachází žádný dům. Od druhé poloviny roku 2018 zde měla stát dvanáctipatrová budova Landmark Office Building, která by měla fungovat jako kancelářská budova. Bohužel je obtížné dohledat přesnější informace o realizaci, tudíž další vývoj je složité předvídat.

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:2000 99

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Problém je při pohledu na fotografie místa i mapu poměrně zřetelný. Je potřeba tento řešený prostor zastavět vhodným nárožním domem, který dokončí a propojí obě ulice. Vzhledem k okolní vybavenosti by bylo vhodné zde opravdu navrhnout kancelářskou budovu, protože v blízkosti nalezneme finanční úřad, poštu, notáře, restaurace apod. Mnoho lidí se po těchto ulicích neprochází jen tak, jak je tomu například v historickém jádru, ale je tu velký provoz kvůli motorovým vozidlům nebo tramvajím. V prostorách parteru nového objektu by mohlo být umístěno vhodné portfolio provozoven služeb, které v blízkém okolí chybějí a které by mohly být v budoucnu využívány pracovníky z nově zbudovaných kanceláří.

Předpokládejme, že navrhované řešení zůstane v rovině výstavby kancelářských prostor, které by zabíraly vyšší patra budovy. V parteru, případně v nižších patrech budovy by se mohly zřídit provozovny jako například menší obchod s potravinami, bistro i se zdravou výživou, která je v dnešní době velmi žádaná, dále třeba posilovna či sály na různé lekce pro volnočasové aktivity. Výhodou by bylo, že by lidé nemuseli za sportem nikam daleko.

pohled na nárožní proluku na ulici Koliště a Milady Horákové

obr. 6.5 nárožní dům Turnmill, Londýn (Piercy & Company) 100

6 PROLUKA NA ŽEROTÍNOVĚ NÁMĚSTÍ HLAVNÍ PROBLÉM umístění objektu na parcele, vznik nevyužívaného prostranství, dopravní situace

KLADY MÍSTA poloha v centru města , výborná návaznost na MHD Parcelu Bílého domu vnímáme jako proluku, protože v tomto případě není dodržena uliční čára.

Objekt je vsazen do prostoru a tím se odkryly neukončené štíty u sousedních objektů. Tento objekt Bílého domu se nachází za Žerotínově náměstí v blízkosti ulice Joštovy u vnitřního městského okruhu.

V současné době zde sídlí zdravotnické středisko s poliklinikou. Nové informace však ukazují na to, že by se provoz měl přesunout na ulici Zahradníkovu a budova, kterou vlastní město Brno, má být prodána.

Tato stavba se nachází na místě bývalého Divadla na Veveří. Divadlo se otevíralo v roce 1884. Následně bylo dvakrát těžce poškozeno nálety v letech 1944 a 1945. Roku 1952 se divadlo kvůli narušené statice muselo zbourat.

Následně se zde postavil objekt Bílého domu. Osmipodlažní administrativní budova byla podle návrhu architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce postavena v letech 1974–1976 jako brněnský městský výbor KSČ.

Před budovou byl vyhotoven pomník Klementa Gottwalda, který byl odstraněn po roce 1989, kdy Bílý dům přestal být sídlem KSČ a stal se zdravotnickým střediskem s poliklinikou. Na jeho místě byla vyhotovena socha mima od umělce Jiřího Marka. Kromě polikliniky zde vznikl také sál Břetislava Bakaly v předsazené části budovy.

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:2000 101

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Hlavním problémem této lokality je nevhodné umístění objektu Bílého domu na parcele, což způsobilo nedodržení stávající uliční čáry. Tím ale došlo k odhalení a neukončení štítů objektů okolní stávající zástavby. Budova je na parcele velmi utopená a kvůli tomu vznikl neurčitý volný prostor před budovou, kde je pouze socha a pár laviček. Tento prostor však není vůbec využíván, protože je v úzkém kontaktu s rušnou silnicí. Dalším problémem, který vznikl zapuštěním do prostoru je ten, že Žerotínovo náměstí se ještě více otevřelo a v tuto chvíli působí neukončeně, neuceleně, což celému prostoru ubírá na hodnotě. Problémem je také rušná silnice městského okruhu, která probíhá kolem objektu.

Nejlepším řešením by v tomto případě bylo odkoupit od města Brna tuto parcelu i s budovou a následně ji zbourat. Díky tomu by se vytvořila velká exkluzivní stavební plocha, kde by bylo vhodné prostor zastavět až na hranici uliční čáry. Tím by se zde vrátil původní charakter městské zástavby. Navíc by se tak více uzavřel prostor Žerotínova náměstí, který v tuto chvíli není nijak jasně definován. Pokud by však tuto variantu nebylo možno z jakéhokoliv důvodu uskutečnit, jevilo by se jako řešení budovu plně zrekonstruovat podle nových trendů a vytvořit z ní například komunitní centrum. Dále by bylo vhodné doplnit neukončené štíty aspoň úzkou zástavbou, aby se okolí Bílého domu alespoň kosmeticky „učesalo“.

neukončené štíty domů na Žerotínově náměstí

obr. 6.6 administrativní budova společnosti KapHag , Berlín, Německo (NÖFER ARCHITECTS) 102

7 PROLUKA NA ULICI JEZUITSKÁ HLAVNÍ PROBLÉM

vjezdy do garáže, nízká výška objektu vůči ostatní zástavbě v ulici, odkryté štíty sousedních domů

KLADY MÍSTA klidná ulice v blízkosti oblíbeného Jakubského náměstí, kvalitní a různorodé podniky v parterech okolních domů

V tomto případě nelze zcela hovořit o proluce, jelikož místo mezi dvěma domy na ulici Jezuitská je zastavěné, avšak v tomto případě domem, nebo spíše jednopodlažním podlouhlým objektem, který slouží pravděpodobně jako vjezd do garáže. Tato garáž má dva vjezdy a pokračuje nejspíše až k parku na ulici Rooseveltova.

Náleží stejnému vlastníkovi jako sousední dům po levé straně, tudíž je to možná parkování určené tomuto domu.

Tento objekt se nachází přibližně ve středu ulice Jezuitská naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Jak už napovídá i název ulice, jedná se o jezuitský kostel postavený v barokním slohu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stojí zde od roku 1598 podle návrhu italského sochaře Giorgia Gialdiho.

Ulice Jezuitská vznikla ve 14. století s názvem Platea Ampla podle vzhledu ulice a polohy v blízkosti hradeb, kde bylo potřeba místa pro shromažďování obránců města. Užíval se i český název Široká. Poprvé v roce 1744 byl použit název Jezuitská a používal se nadále i název Široká, protože ulice byla složena ze dvou částí. Název Jezuitská byl zvolen podle polohy ulice u bývalého jezuitského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

STÁVAJÍCÍ SITUACE

1:2000 103

rok 1824

PROBLÉM

rok 1858

rok 1936

ŘEŠENÍ

Problémem je zde nejen vzhled objektu, ale právě i jeho výška, která je nižší oproti ostatní zástavbě v ulici Jezuitská. V celé ulici na severní straně, kde je situována i tato stavba, stojí domy, jejichž počet pater je v rozmezí 4 až 5. Výška hřebenů jejich střech je v podobné úrovni, a právě tento objekt z celé řady neesteticky vybočuje.

Ideální řešení by bylo postavit zde úzký městský dům, který by zaplnil volný prostor mezi štíty sousedních domů. Měl by tím pádem také 4 nebo 5 podlaží. Vzhledem k tomu, že v ulici se nachází řada zajímavých podniků s různým podnikatelským záměrem, nevadilo by, kdyby v parteru tohoto domu zůstal vjezd do garáže. Tyto garáže by mohly vést až k nově navržené garáži v parku Rooseveltova, tím pádem by lépe fungoval provoz uvnitř. Vjezd do garáže by byl řešen decentním způsobem a vedle něj by byl vchod do domu. Protože parcela je velmi úzká, v horních podlažích by mohly být například ateliéry pro umělce, výtvarné dílny apod.

zastavění proluky jednopodlažním vjezdem do garáží

obr. 6.7 1.8M Width House, Toshima, Japonsko (YUUA Architects & Associates) 104

2 1 3

4

2 6

5

7

8 9 10

11

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ Dotazník je hojně využívaným nástrojem, který slouží ke zjišťování informací od cílové skupiny.

Rozhodly jsme se, že tento způsob pro náš projekt využijeme, protože si myslíme, že komunikovat s lidmi, kteří se na místě našeho zájmu pohybují je velice důležité a přínosné pro naše následné navrhování.

1.

Jak často pobýváte v centru?

Denně Týdně

1x za měsíc Výjimečně

Jsem tu poprvé

Dotazovaná místa jsou vybraná dle našeho uvážení z historického města Brna, kterým se zabýváme. Jsou to veřejná místa, která jsme z prvotních analýz vyhodnotily jako problematická, tedy pro nás nazvaná podle zadání ateliérového projektu „Ztracená místa v Brně“.

Z velkého množství zanalizovaných ztracených míst jsme nakonec vybraly 11, podle nás těch nejproblematičtějších:

2.

Za jakým účelem navštěvujete centrum?

Práce Škola Nákupy Volný čas Služby

1.

ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ

2.

MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ

3.

PARK ROOSEVELTOVA

4.

ULICE VESELÁ

5.

NÁMĚSTÍ SVOBODY

6.

ULICE POHOŘELEC

7.

MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ

8.

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ GRAND

9.

ŘÍMSKÉ NÁMĚSTÍ

10.

ULICE JOSEFSKÁ

11.

ULICE BAŠTY

Pro naše potřeby jsme zvolily kombinaci otevřených a uzavřených otázek. Bylo jich celkem 11 (stejně jako vybraných míst), z toho pět otázek uzavřených a šest otevřených.

V první řadě jsme se snažily zjistit nějaké obecné informace o dotazovaných osobách ve vztahu k historickému centru Brna. V řadě druhé jsme se snažily zjistit pocity z místa, na kterých jsme právě výzkum prováděly.

Dotazník, který jsme na daných místech aplikovaly ->

Na každém z míst jsme strávili cca 45 minut a dotazovaly jsme se vždy deseti lidí. Nejvhodnější způsob vyhodnocení těchto dotazníků se jevilo zobrazení za pomocí různých grafů a výčtů toho, co se lidem líbí, nelíbí a co by rádi změnili. Pro vyjádření jsme využily pruhový, výsečový, prstencový graf.

Pro vyjádření průměrné známky hodnoceného místa jsme zvolily jakýsi grafový prstenec. Při hodnocení místa známkou jedna je prstenec plný, při hodnocení místa známkou pět je prázdný.

62 11

8% 12 %

1

24 % 29 %

37 %

1

15 % 16

36 %

3.

Jste Brňák, nebo ne? (a odkud) Centrum Okrajové části Jiné: 4.

Jak na Vás působí tohle místo?

1 (nejlepší) 2 3 4 5 (nejhorší) 5.

Co se Vám tu líbí?

------------------------------------------------------------6.

Co se Vám tu nelíbí?

------------------------------------------------------------7.

Co byste vylepšil/a, změnil/a?

------------------------------------------------------------8.

Co se Vám celkově nelíbí v centru?

------------------------------------------------------------9.

Co Vám chybí v centru?

------------------------------------------------------------10.

Co se Vám líbí v centru/jaké je Vaše oblíbené místo?

------------------------------------------------------------11.

Jaký způsob dopravy po centru využíváte?

MHD Pěšky Na kole Autem Vlakem

106

POPRVÉ

2

39 %

Pro každé místo je vyhrazena jedna strana, kde jsou shromážděné veškeré informace, které jsme se o něm dozvěděly.

Na základě těchto informací jsme určily místa, kterým se budeme více věnovat, která naši pozornost potřebují, protože nefungují, jak by měla a která jsou naopak fungující a naši pozornost tolik nepotřebují. Na základě těchto informací se také odvíjí následný postup navrhování.

Současně s vyplňováním již zmíněných dotazníků, jsme pozorovaly aktivity lidí na vybraných místech. Tímto sledováním jsme zjišťovaly, jak je daný prostor nejčastěji využíván. Jestli lidé místem jen prochází, nebo tam tráví čas, relaxují, baví se a využívají služeb. Ve výsledku se tato analýza stává velice důležitou. Je důležité vědět, jak tento prostor lidé využívají a proč.

Pro znázornění aktivit jsme zvolily graf, podobný grafu paprskovému s výplní. Je na nich zaznačena průměrná aktivita lidí v číslech s tím, že minimální hodnoty jsou na okrajích a maximální uprostřed pro lepší přehlednost. Z něj jde jednoduše vyčíst, jak je prostor nejčastěji využíván.

Důvod toho, proč jsme tento dotazník vytvořily a následně využily k výzkumu, byl ten, že jsme chtěly zjistit názory lidí různého věku, studentů, cizinců, důchodců, laiků, i odborníků na konkrétní dotazované místo, kterým prochází téměř denně, nebo také poprvé, ale nevnímají jejich problémy nebo potenciál prostoru či staveb.

Následně jsme chtěly zjistit, jestli jsou názory a pocity studentek architektury sdíleny s ostatními názory lidí, kteří se architekturou nezabývají, vnímají ji jinak, nebo ji dost často nevnímají vůbec a berou ji jako samozřejmou součást našeho života.

Myslíme si však, že právě tito nezaujatí či zaujatí lidé z okolí místa zájmu jakéhokoliv projektu, by měli být jednou z hlavních složek a inspirací pro samotný návrh, protože navrhujeme právě pro ty lidi, kteří se na daném místě vyskytují a využívají jej.

Proto je pro nás tento výzkum velkým přínosem a zkušeností pro budoucí práci. Na základě těchto informací se dále odvíjí naše ateliérová práce.

1 ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

posezení čisto architektura

zanedbaná zeleň ruch z dopravy bezdomovci betonové kostky na sezení

Bílý dům redukovat automobilovou dopravu upravit pochozí plochy zajímavější dlažbou přidat veřejné WC

2,3

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 10:30 -11:00 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

107

POZNÁMKA Kvůli frekventované MHD nešlo přesně spočítat lidi procházející náměstím, ale bylo jich poměrně hodně. Žerotínovo náměstí - již název napovídá, o který druh veřejného prostranství se jedná. NÁMĚSTÍ.

Náměstí sloužilo odjakživa lidem. I toto náměstí dříve sloužilo hlavně lidem. Bohužel dnes je tomu jinak. Náměstí je velice poznamenáno novou dobou. Stalo se tak velkou křižovatkou nejen pro lidi, ale také pro motorová vozidla.

Právě vozidla a veřejná doprava ohraničila tento prostor a rozdělila na několik plovoucích ostrovů.

Také výzkum na tomto místě tomu odpovídal. Spěchající/ procházející lidé, rychlejedoucí a nervózní řidiči aut, přeplněná mhd, ale žádné hrající si děti, žádní lidé, kteří by zde chtěli trávit svůj čas.

Na základě vyhodnocených dotazníků jsme došli k závěru, že lidé toto místo vnímají pozitivně a s velkým potenciálem, i když jako náměstí úplně nefunguje. Náš názor se shoduje s názorem dotázaných lidí. Velký potenciál je v proluce Bílého domu. Kdyby se dům zboural, mohla by se dostavět uliční fronta a prostor by hned získal na kompaktnosti. Jak je z grafu pozorování vidět, moc věcí se zde neodehrává. Pozitivní však je, že jsme zde nenarazili na bezdomovce. Náhoda?

2 MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

3,2

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

zeleň

mobiliář bezdomovci volné nevyužité plochy slouží pouze jako spojnice míst pochůzí plochy / dlažba

přidat mobiliář změnit pochozí povrch přidat atrakce (stavby) udělat z tohoto místa pořádný park

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Čas pozorování: 11:15 - 12:00 Počasí: 24°C, slunečno POZNÁMKA Velké množství lidí prochází jen okolo parku, čekají na zastávce apod. Průzkum byl prováděn pouze na ploše parku.

Moravské náměstí - je rozlehlé veřejné prostranství, které je rozděleno rušnými silnicemi na pomyslné 4 části. Na základě těchto dotazníků, pozorování a vlastní zkušenosti jsme se rozhodli, že se budeme zabývat jen 2 částmi a to těmi, kde je parková úprava.

Lidé toto veřejné místo mají docela v oblibě, protože je to zelená plocha, kterých je podle respondentů v Brně málo. Ale i když je to podle většiny tak oblíbené místo, při pozorování se zde lidé zase tolik nezastavovali, pouze tudy procházeli/ spěchali. Nijak tento prostor nevyužívali, protože v podstatě ani neměli moc jak.

Je to velký prázdný prostor s pár lavičkami a vyschlou kašnou, kde akorát posedává pár bezdomovců a lidé nemají důvod se zde zdržovat.

Totéž platí i o druhé části parku s monumentální sochou rudoarmějce, kudy lidé chodí jen tehdy, když si chtějí zkrátit trasu mezi zastávkami.

Na základě těchto poznatků jsme došli k závěru, že by bylo potřeba se nad tímto prostorem zamyslet, jestli je tato velká plocha opravdu vhodná pro tak rozlehlý park.

SEDÍ NA LAVIČCE

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

108

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

3 PARK ROOSEVELTOVA HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

“všechno” zeleň

mobiliář vzdálenost laviček od odpadkových košů bezdomovci zanedbaná zeleň

“nic” nový mobiliář

2,5

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 12:00 -12:30 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40

POZNÁMKA Málo procházejících lidí. Lidé sem chodí venčit psa.

50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

109

Park Rooseveltova - tento park vlastně úplně tak parkem není, je to spíš velká proluka,ale lidé si na ni zvykli. Tento neohraničený prostor je také často využíván jako zkratka mezi městem a brněnskou kulturou - Janáčkovým divadlem. Lidé tudy většinou jen prochází nebo sem chodí venčit psa. Je to také místo, kde se shromažďují lidé bez domova. Nic jiného se zde však neodehrává.

Je tedy až překvapivé, že tento nevyužitý prostor je respondenty poměrně dobře hodnocen.

Na základě vyhodnocených dotazníků jsme došli k závěru, že lidé toto místo vnímají pozitivně jen kvůli zeleni, která většině dotazovaných lidí ve městě chybí. Na druhou stranu jim není “park” zas tak příjemný z důvodu zanedbaného mobiliáře, povalujících se bezdomovců, i zanedbané zeleně a proto nemají důvod se zde zdržovat.

Lidé si také stěžovali, že ve středu města je málo hřišť a zájmových zastávek pro děti. Proto by bylo třeba se zamyslet nad hlavní náplní tohoto parku a hlavně nad tím, jestli by zde měl park vůbec zůstat.

4 ULICE VESELÁ HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

3,8

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

klid dostupnost služby potenciál historické budovy

mobiliář parkování proluka OD Vkus nefungující parter vstup do hotelu neustále rozkopané hotel International

přidat mobiliář odstranit auta udělat z toho klidovou zónu rekonstrukce Vkusu

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Čas pozorování: 13:40 - 13:55 Počasí: 24°C, slunečno POZNÁMKA Velmi málo procházejících lidí. Je velký problém se zde dotázat alespoň deseti lidí. Ulice je velice omezená uzavírkami a provozem.

Ulice Veselá - má veselý název, ale tento veřejný prostor ve skutečnosti příliš veselý není. Celá tato ulice tvoří takovou „rubovou“ stranu ulice České, protože veškeré služby jsou směřovány k hlavní třídě ve středu města Brna a tato ulice se rázem pro ni stává ulicí zásobovací. Respondenti tuto ulici ohodnotili jako jedno z nejhorších míst v celém historickém jádru Brna.

Je to škoda, protože i když je tato ulice vedlejší, je stále v nejbližším kontaktu právě s tou hlavní a střed města přeci není jen jedna ulice.

Dotazovaní obyvatelé si stěžovali, že mobiliář je zde velice zanedbaný a že se z této ulice stalo spíše parkoviště. Dále si stěžovali na nevkusný objekt Vkus a na ztíženou průchodnost kvůli neustálým uzavírkám a nekonečným opravám. Je nutno podotknout, že se v tomto místě právě větší opravy konají a už několik let je zde staveniště, kvůli koncertnímu sálu, který zde má vyrůst.

Na základě vyhodnocených dotazníků jsme došli k závěru, že bychom při návrhu měli o tomto místě přemýšlet jako o klidové zóně a měli se také zaměřit na jednoduchou průchodnost.

SEDÍ NA LAVIČCE

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

110

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

5 NÁMĚSTÍ SVOBODY HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

zeleň místo pro slavnosti, trhy, festivaly atp. posezení nová dlažba fontána

velká betonová plocha “orloj”

přidat místa k sezení - lepší uspořádání mobiliáře vysadit zeleň rozčlenit území - chybí soukromí

1,9

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 12:45 - 13:35 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

111

POZNÁMKA Každá lavička obsazená. Nelze přesně spočítat množství procházejících lidí. Zahrádky kaváren plné.

Náměstí Svobody jak ho známe, dnes funguje jako prostor pro shromažďování lidí. Konají se zde kulturní akce téměř po celý rok, jelikož je zde dostatek volného místa pro dočasné stavby, jako jsou například stánky či zastřešená pódia.

Vzhledem k tomu, že jde o tak velký prostor, kterým denně projde několik set lidí, zdržují se tu i bezdomovci, kteří nevzbuzují dobrý dojem, a některé jedince může jejich společnost odradit od pobytu na náměstí.

Z dotazníkového šetření a pozorování za slunečného počasí jsme byly příjemně překvapeni obsazením všech laviček, které se na náměstí nachází. Od rodilých Brňanů až po turisty z různých krajin. Pokud se ale zrovna nic nekoná nebo není úplně ideální počasí, lidé se zde příliš nezdržují, většinou pouze procházejí nebo využívají služeb umístěných okolo plochy náměstí.

Na základě vyhodnocených dotazníků jsme došli k závěru, že prostor více méně funguje tak, jak by náměstí fungovat mělo. I tak by lidé ocenili více možností k sezení i při běžném provozu, nejen při pořádání akcí.

6 ULICE POHOŘELEC HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

3,6

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

nic odstranění tržnice proluka s potenciálem historická zástavba

nefungující parter chátrající budovy prostor bez funkce

zrekonstruovat budovy zprovoznit parter

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Čas pozorování: 12:35 - 12:50 Počasí: 24°C, slunečno POZNÁMKA Stojí zde 4 lidi rozmístění v prostoru. Nejspíš si zde dávají sraz. Není zde nic.

SEDÍ NA LAVIČCE

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50

Ulice Pohořelec se nachází v blízkosti Malinovského náměstí za budovou Centrum. Tato ulice má zhruba 20 metrů na délku a 15 metrů na šířku, tudíž se jedná spíše o předprostor před nárožním domem. Místo v tuto chvíli není pro lidi nijak zajímavé. Při dotazníkovém šetření zde stáli jen 4 lidi a bylo docela obtížné zde šetření provést. Na otázku „co se vám zde líbí“, většina odpověděla po rozhlédnutí „nic“. Pozitivně však vnímají zrušení vietnamských stánků s oděvy.

Dále samozřejmě naráželi na chátrající nárožní budovu. Štěstí jsme však měli v tom, že jsme potkali pár, zástupce skupiny umělců, kteří o tento objekt i s předprostorem jeví zájem. Sdělili nám, že objekt je prázdný již víc jak 10 let. Oni by si rádi prostory opravili a využívali je pro své účely.

Na základě vyhodnocení dotazníků a vyhodnocení pozorování je jasné, že je potřeba tomuto místu pomoci. Tato ulice je úplně prázdná a to je škoda, když se nachází na tak skvělém místě v centru Brna. Rádi bychom podpořili práci umělců, tudíž se nám jako řešení nabízí zrekonstruování budovy a umožnění této skupině lidí budovu i předprostor využívat.

60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

112

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

7 STŘET ULIC MĚNÍNSKÁ A JÁNSKÁ HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

služby všechno snaha o zeleň příjemné místo pro setkávání

auta nepořádek, chaos chybějící zeleň moc lidí Centrum

nic přidat zeleň dostavět proluku odstranit auta

2,4

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 12:15 - 12:35 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

113

POZNÁMKA Lidé si myslí, že něco prodáváme. Prochází tudy opravdu hodně lidí. Obsazené jsou i lavičky.

Motají se tu bezdomovci.

Pár metrů od ulice Pohořelec se nachází Malinovského náměstí. Toto náměstí je již na první pohled velice využívané. Obsazené byly i všechny lavičky. My jsme se však zaměřili na místo, kde se střetávají ulice Měnínská a Jánská.

V tomto místě se totiž nachází nemalá úzká proluka, která je v současné době využívána jako parkoviště. Lidé však nemají pocit, že by zde něco chybělo. Auta, která zde parkují, jim však vadí.

Z dotazníkového šetření jsme zjistili, že lidé toto místo mají rádi a rádi tudy procházejí. Jsou zde funkční partery a služby, které lidé hojně využívají. Pozitivní je také to, že je zde velké množství mobiliáře a patrná je i snaha o zeleň, kterou lidé oceňují.

Na základě všech zjištěných faktů jsme však došli k závěru, že i když lidé nemají pocit, že je něco špatně, je potřeba odstranit parkoviště a dostavět úzkou proluku pro ucelení náměstí.

8 AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ GRAND

HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

3,5

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

nic zrekontruované nástupiště přidané toalety druhá strana ulice autobusy od jedné společnosti na jednom místě

všechno bezdomovci parkoviště modré zóny budova Českých drah chybějící mobiliář nepořádek

rozšíření nádraží propojení nádraží se zadní budovou Českých drah přidat zeleň přidat mobiliář

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Čas pozorování: 13:00 - 13:25 Počasí: 24°C, slunečno POZNÁMKA Využívané místo, přelidněné, zmatené. Paní si neměla kam sednout, protože zde chybí lavičky, tak si sedla na obrubník.

Autobusové nádraží Grand – poslední dobou velice využívané místo díky oblíbeným dopravcům. Již při prvním rozhlédnutí bylo jasné, že je to zde pro tak frekventované nádraží malé. Autobusy stojí za sebou, vedle sebe a lidé tak musí kličkovat mezi nimi při nástupu a výstupu a to není vůbec bezpečné.

Podle pozorování je jasné, že nádraží je více jak plně využíváno, což je pozitivní, ale bohužel není na tak velký nápor uzpůsobeno.

Z dotazníkového šetření jsme zjistili, že lidé mají toto místo v oblibě, ale působí na ně trochu rozpačitě. Lidé si stěžovali na chybějící mobiliář, smrad a bezdomovce. Pozitivně vnímají rekonstrukci nástupiště s přidanými toaletami, které zde dlouhou dobu chyběly. Scházely se nám zde také názory, které se shodují i s našimi, že by bylo vhodné toto nádraží rozšířit.

Vytvořit tak větší počet nástupišť popřípadě halu pro úkryt, když je nepříznivé počasí. Dále je určitě nutné počítat s přidáním laviček.

SEDÍ NA LAVIČCE

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

114

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

9 ULICE FRANTIŠKÁNSKÁ HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

nic historická zástavba klid klášter

klášter nic zanedbané prostředí chybějící mobiliář znehodnocené historické budovy

přidat mobiliář vytvoření tržnice dostavění proluk rekonstrukce stávajících budov přidat hodnotu náměstí

3,4

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 11:25 - 11:50 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40

POZNÁMKA Je zde spousta lidí s telefonem. Lidé si sem chodí často zatelefonovat kvůli tomu, že je zde klid.

50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

115

Římské náměstí je neoficiální název části ulice Františkánské. Tato ulice je přímo napojena na jednu z nejrušnějších ulic, ulici Masarykovu. Je to podle našeho velice unikátní veřejný prostor v centru Brna, protože je vytvořen ve vnitrobloku. I když má tento veřejný prostor nejen podle nás velký potenciál, poslední dobou docela chátrá a i když se zde už roku 2012 měla začít konat rekonstrukce, dosud se nic neděje.

Při pozorování jsme zaznamenali nejčastější aktivitu telefonování. Je to pochopitelné, protože Masarykova ulice je velice rušná a lidé často na telefonování potřebují klid a právě tohle místo jim ten „úkryt“ nabízí.

Na základě vyhodnocených dotazníků jsme došli k závěru, že lidé toto místo mají v oblibě, i když průměrná známka tomu moc neodpovídá.

Může za to hlavně ta skutečnost, že v tuto chvíli tento prostor není přizpůsoben pro lidi. Je velice zanedbaný, chybí zde jakýkoli mobiliář a jsou zde slepé štíty, které čekají na napojení nové zástavby, ale místo toho se zde vytvořilo provizorní parkoviště. S lidmi jsme se shodli na tom, že bychom chtěli na toto náměstí vrátit život.

10 ULICE JOSEFSKÁ

HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

3,6

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

kavárna pasáž Letmo nic historická zástavba schodiště

stánky nepořádek budova Letmo bezdomovci budova se second handem

zrekonstruovat budovy vyčistit ulici přiřadit jinou funkci budově se second handem

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Čas pozorování: 13:30 - 14:00 Počasí: 24°C, slunečno POZNÁMKA Nepořádek.

Zápach.

SEDÍ NA LAVIČCE

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50

Ulice Josefská je trochu atypická. Dala by se rozdělit na 3 části. Nás zajímá právě ta střední část, která se rozšiřuje a vytváří neurčitý prostor. Je zde opravdu velké množství různých směrů a kvůli tomu tento prostor může působit poněkud zmateně. Prostoru nepřidává také lehce pochybné složení služeb.

V tomto prostoru se nachází pár laviček a náznak zeleně, což je pozitivní. Ale jak nám sami respondenti sdělili, bohužel tyto lavičky jsou často okupovány bezdomovci a nepříjemnými spoluobčany možná proto, že je tento prostor v návaznosti na Hlavní nádraží, kde se tito lidé zdržují nejvíce. Dalším negativem, které nám vyplynulo z dotazníku je zápach a nepořádek.

Pozitivně je hodnocena pasáž Letmo, díky které se tento prostor velice zvelebil. Vypozorovali jsme, že si zde lidé často dávají srazy.

Z pozorování je také patrné, že se zde nachází výlohy, které si lidé rádi prohlíží. Na základě tohoto dotazníku jsme došli k závěru, že by zde bylo třeba udržovat pořádek a zrušit nevhodné služby, zastrčenou vietnamskou tržnici a opravit budovu, kde sídlí secondhand.

60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90 100

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

116

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

11 ULICE BAŠTY HODNOCENÍ RESPONDENTŮ

LÍBÍ SE

NELÍBÍ SE

CO ZMĚNIT

nic Petrov zeleň

Čedok ruch z dopravy bezdomovci, narkomani zápach, nepořádek spodní parter modré zóny, oboustranná komunikace chybějící mobiliář

přidat mobiliář odstranit modré zóny rozšíření ulice upravit zeleň

3,8

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ SEDÍ NA LAVIČCE

Čas pozorování: 10:30 - 11:20 Počasí: 24°C, slunečno

SEDÍ MIMO LAVIČKU 10 20

MAMINKY S KOČÁRKAMA

30

PROCHÁZEJÍ - SPĚCHAJÍ

40 50 60 70

BEZDOMOVCI

POSTÁVAJÍ

80 90

VYUŽÍVAJJÍ SLUŽBY

HRAJÍ SI

PRACUJÍ

PROJÍŽDÍ NA KOLE

VENČÍ PSA

PROHLÍŽÍ SI PARTER

117

POZNÁMKA Všechna parkovací stání jsou zde obsazena.

Necítíme se zde úplně bezpečně. Je zde trochu zápach a kousek od nás u stromu močí člověk.

3,8 není zrovna lichotivý průměr známky pro tak exkluzivní místo v centru Brna, jak ulici Bašty respondenti ohodnotili. Tato velice známá ulice směřující na Denisovi sady a katedrálu Sv. Petra a Pavla měla ambice, podle místního majitele vinárny, stát se druhou Stodolní. Velice strategické místo na konání různých akcí. Bohužel, bylo jim to překaženo vznikem modrých zón.

Lidé pozitivně hodnotili zeleň, bohužel za tu dobu, co jsme prováděli výzkum, jsme tady viděli močit dva bezdomovce. Není divu, že je na ulici zápach. Další zmíněný problém je úzká obousměrná silnice. Také nás překvapilo, že nikdo nezmínil sráz, kterým si lidé často krátí cestu. Vyzkoušeli jsme si to sejít sami a bylo to velice strmé a nebezpečné.

Na základě vyhodnocených dotazníků a vlastní zkušenosti jsme došli k závěru, že bychom chtěli pomoci místním a vytvořit jim prostor pro konání akcí. Dále by bylo vhodné propojit Nové Sady s Baštami schodištěm v místě vyšlapané cestičky a nutné je podle nás vyřešit problém s úzkou obousměrnou silnicí.

HISTORICKÉ CENTRUM BRNA

VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ

2%

24 %

8% 12 %

37 %

3% 29 %

42 %

15 %

53 %

36 %

39 %

BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ

ÚČEL NÁVŠTĚVY

ZPŮSOB DOPRAVY V CENTRU

CENTRUM

PRÁCE

MHD

OKRAJOVÉ ČÁSTI

VOLNÝ ČAS

PĚŠKY

MIMO BRNO

ŠKOLA

NÁKUPY

KOLO

AUTO

SLUŽBY

62

DENNĚ 11

TÝDNĚ

MĚSÍČNĚ

1 16

VÝJIMEČNĚ

POPRVÉ

2 NÁVŠTĚVNOST CENTRA 118

„ZELEŇ!“„Přidat parkovací místa!!“„Odstranit parkovací místa“ „Odstranit parkovací místa“„HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „Informační tabule s názvy významných budov“

„Přidat parkovací místa!!“ „VÍC KLIDNÝCH MÍST“ „VÍC MÍST K SEZENÍ.“ „Odstranit parkovací místa“ „Víc odpadkových košů!“ „VEŘEJNÉ WC“ „ZELEŇ!“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“„Víc míst k sezení.“

„ZELEŇ!“„VEŘEJNÉ WC“ „Odstranit parkovací místa!!“

„Přidat parkovací místa!!“ „Odstranit parkovací místa“ „Přidat parkovací místa!!“ „Víc míst k sezení.“ „ZELEŇ!“ „VÍC MÍST K SEZENÍ.“ „VÍC MÍST K SEZENÍ.“ „ZELEŇ!“ „Informační tabule s názvy významných budov“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „PŘIDAT PARKOVACÍ MÍSTA!!“ „Odstranit parkovací místa“ „VÍC MÍST K SEZENÍ.“ „Víc odpadkových košů!“ „ZELEŇ!“ „VÍC KLIDNÝCH MÍST“ „VEŘEJNÉ WC“ „Přidat parkovací místa!!“

„ZELEŇ!“

„ZELEŇ!“

„ZELEŇ!“ „VEŘEJNÉ WC“

„ZELEŇ!“ „ZELEŇ!“ „Přidat parkovací místa!!“

„Víc odpadkových košů!“ „Odstranit parkovací místa“ „Přidat parkovací místa!!“ „Víc odpadkových košů!“ „VEŘEJNÉ WC“

„VEŘEJNÉ WC“ „ZELEŇ!“ k„VÍCsezení.“ „ZELEŇ!“ „Víc míst KLIDNÝCH MÍST“ ZELEŇ!“

„Informační tabule s názvy významných budov“ „Přidat parkovací místa!!“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“

„Víc míst k sezení.“

„ „VEŘEJNÉ WC“ „Víc odpadkových košů!“ „Odstranit parkovací místa“ „Přidat parkovací místa!!“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“„Víc míst k sezení.“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“ „ZELEŇ!“ „HŘIŠTĚ PRO DĚTI“

„VEŘEJNÉ WC“ „ZELEŇ!“

„ZELEŇ!“

ZÁVĚR 5 4 3 2

UUl ilcice eBB aaš šttyy

Že Žero rotín tíno ovvo onNá m ám ..

MoM raovr sakvs é kN éán má. m PPa . r arkk RRo ooos seev veel tloto vvaa UUllic icee Ve sel Ná á Nám měěs sttíí S svvo obbo oddy y UUllic icee Po hoo řřee lleecc M Meen nddlo lovvo Au o nNá to bu ámm .. so v Ná é n dr ád až r Gí rG až anran í dd Ř Řím ím sskké é Nn ám M . ěn ínU S sklic t á ea řet JJo u ánsef lic sksk áá

1

Po vyhodnocení dotazníkového šetření a pozorování vyšlo najevo, že ač si lidé stěžují na vydlážděné plochy bez zeleně, nejlépe bylo v průzkumu hodnoceno náměstí Svobody s průměrnou známkou 1,9. Nejhůře hodnocenými místy byly ulice Josefská s ulicí Pohořelec se stejnou průměrnou známkou 3,6 a ulice Veselá s ulicí Bašty s průměrnou známkou 3,8, což je nejhorší udělená průměrná známka. Na základě těchto vyhodnocených faktů se budou odvíjet naše návrhy a následný výběr 6 nejproblematičtějších míst, která by si zasloužila podrobnější návrh zásahů. Pro nás byl tento výzkum velkou zkušeností a přínosem pro naši další práci, protože si myslíme, že názory tamějších obyvatel by měly být nedílnou součástí analýz pro budoucí navrhování.

120

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ HISTORICKÉ FOTOGRAFIE Veškeré historické fotografie jsou převzaty z internetové stránky www.fotohistorie.cz. http://www.fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Brno-mesto/Brno/Default.aspx

HISTORICKÉ MAPY Veškeré historické mapy jsou převzaty z internetové stránky www.vilemwalter.cz. http://www.vilemwalter.cz/mapy/

SOUČASNÉ FOTOGRAFIE Veškeré fotografie stávajícího stavu jsou převzaty z archivu autorů této publikace.

REFERENCE (v publikaci označeny jako obr. 1.1 až obr 6.7) 1. PŘEDPROSTOR http://www.contemporist.com/11-parklets-you-wish-your-city-had/?fbclid=IwAR3ujBf5zk0nyDCE1ZCKiMBnqeJnZVBmqnsfF13http://www.contemporist.com/11-parklets-you-wish-your-city-had/?fbclid=IwAR3ujBf5zk0nyDCE1ZCKiMBnqeJnZVBmqnsfF13zWyDAsnHmq9fv6YfKxg zWyDAsnHmq9fv6YfKxg https://www.architonic.com/en/product/concept-urbain-ocean-backless-bench/1269909#&gid=1&pid=1 https://www.architonic.com/en/product/concept-urbain-ocean-backless-bench/1269909#&gid=1&pid=1 http://www.contemporist.com/11-parklets-you-wish-your-city-had/?fbclid=IwAR3ujBf5zk0nyDCE1ZCKiMBnqeJnZVBmqnsfF13http://www.contemporist.com/11-parklets-you-wish-your-city-had/?fbclid=IwAR3ujBf5zk0nyDCE1ZCKiMBnqeJnZVBmqnsfF13zWyDAsnHmq9fv6YfKxg zWyDAsnHmq9fv6YfKxg https://www.architonic.com/en/project/caza-carlos-arnaiz-architects-cebu-bus-rapid-transit-brt/5103546 https://www.architonic.com/en/project/caza-carlos-arnaiz-architects-cebu-bus-rapid-transit-brt/5103546 https://www.archdaily.com.br/br/792674/terminal-de-onibus-dra-evangelina-de-carvalho-passig-23-sulhttps://www.archdaily.com.br/br/792674/terminal-de-onibus-dra-evangelina-de-carvalho-passig-23-sularquitetura?ad_medium=gallery arquitetura?ad_medium=gallery https://www.to-experts.com/en/projects/detailview-references/pvc-coated-polyester-membrane-roof/ https://www.to-experts.com/en/projects/detailview-references/pvc-coated-polyester-membrane-roof/ https://archello.com/project/fornebuporten https://archello.com/project/fornebuporten https://www.archdaily.com/285265/flat-iron-building-rosenbergs-arkitekter/5086331328ba0d55b20000a7-flat-ironhttps://www.archdaily.com/285265/flat-iron-building-rosenbergs-arkitekter/5086331328ba0d55b20000a7-flat-ironbuilding-rosenbergs-arkitekter-photo building-rosenbergs-arkitekter-photo https://architizer.com/projects/apple-store-fifth-avenue/ https://architizer.com/projects/apple-store-fifth-avenue/

2. PARTER https://www.citylab.com/transportation/2014/03/how-buenos-aires-unclogged-its-most-iconic-street/8549/ https://www.citylab.com/transportation/2014/03/how-buenos-aires-unclogged-its-most-iconic-street/8549/ https://www.kpf.com/projects/floral-court https://www.kpf.com/projects/floral-court https://dokarchitecten.nl/en/project/media-library-delft https://dokarchitecten.nl/en/project/media-library-delft https://www.knightfrank.co.uk/properties/residential/for-sale/the-grande-house-st-james-s-london-sw1a/wer160027 https://www.knightfrank.co.uk/properties/residential/for-sale/the-grande-house-st-james-s-london-sw1a/wer160027 https://www.archdaily.com/396878/south-molton-street-building-dsdha/51d2f75cb3fc4beae10000dc_south-molton-streethttps://www.archdaily.com/396878/south-molton-street-building-dsdha/51d2f75cb3fc4beae10000dc_south-molton-streetbuilding-dsdha_dsdha_the_south_molton_street_building_10_-c-dennis_gilbert-jpg/ building-dsdha_dsdha_the_south_molton_street_building_10_-c-dennis_gilbert-jpg/ https://kientrucnhangoi.com/2015/09/06/padarie-cafe-o-porto-alegre-brazil-crio-arquiteturas/ https://kientrucnhangoi.com/2015/09/06/padarie-cafe-o-porto-alegre-brazil-crio-arquiteturas/

123

3. ULICE http://www.landezine.com/index.php/2015/04/grorudparken-by-link-arkitektur/ http://www.landezine.com/index.php/2015/04/grorudparken-by-link-arkitektur/ https://www.archdaily.com/469722/meraki-now-cisco-offices-studio-o-a/52df3347e8e44e9f1400017e-meraki-now-ciscooffices-studio-o-a-photo https://www.archdaily.com/469722/meraki-now-cisco-offices-studio-o-a/52df3347e8e44e9f1400017e-meraki-now-ciscooffices-studio-o-a-photo https://www.competitionline.com/de/ergebnisse/227031 https://www.competitionline.com/de/ergebnisse/227031Buffalo

Niagara Medical Campus Streetscape (SCAPE) Streetscape (SCAPE)

https://www.scapestudio.com/projects/buffalo-niagara-medical-campus-streetscape/ Buffalo Niagara Medical Campus

https://www.scapestudio.com/projects/buffalo-niagara-medical-campus-streetscape/ https://dokarchitecten.nl/en/project/media-library-delft https://dokarchitecten.nl/en/project/media-library-delft

https://operaplus.cz/janackovo-kulturni-centrum-brno-spickovy-sal-pro-treti-tisicileti/ https://operaplus.cz/janackovo-kulturni-centrum-brno-spickovy-sal-pro-treti-tisicileti/ http://schonherr.dk/projekter/skive-raadhustorv/ http://schonherr.dk/projekter/skive-raadhustorv/ https://www.goersdesign.com/ https://www.goersdesign.com/ http://www.s-onsite.com/works/detail.html?id=80 http://www.s-onsite.com/works/detail.html?id=80 https://www.homedit.com/stunning-lookout-tower-built-shipping-containers/devils-vineyard-lookout-tower-overallarchitecture/ https://www.homedit.com/stunning-lookout-tower-built-shipping-containers/devils-vineyard-lookout-tower-overallarchitecture/ http://www.contemporist.com/san-francisco-replaces-street-parking-with-the-sunset-parklet/ http://www.contemporist.com/san-francisco-replaces-street-parking-with-the-sunset-parklet/ http://www.architectureartdesigns.com/touching-the-green-an-award-winning-urban-design-project-by-pdg-architects/ http://www.architectureartdesigns.com/touching-the-green-an-award-winning-urban-design-project-by-pdg-architects/

4. NÁMĚSTÍ https://www.archdaily.com/490539/national-design-centre-scda-architects https://www.archdaily.com/490539/national-design-centre-scda-architects https://www.archdaily.com/891224/schmidt-hammer-lassen-wins-competition-for-redevelopment-of-riga-historic-quarter https://www.archdaily.com/891224/schmidt-hammer-lassen-wins-competition-for-redevelopment-of-riga-historic-quarter https://archello.com/project/singapore-life-church https://archello.com/project/singapore-life-church https://landarchs.com/how-bonn-square-brought-the-old-and-new-world-together/ https://landarchs.com/how-bonn-square-brought-the-old-and-new-world-together/ http://www.landezine.com/index.php/2010/12/public-spaces-in-banyoles-by-mias-arquitectes/ http://www.landezine.com/index.php/2010/12/public-spaces-in-banyoles-by-mias-arquitectes/ https://www.designboom.com/architecture/atelier-starzak-strebicki-street-furniture-courtyard-poland-08-14-2017/ https://www.designboom.com/architecture/atelier-starzak-strebicki-street-furniture-courtyard-poland-08-14-2017/ http://www.flatirondistrict.nyc/bid-programs/public-improvements http://www.flatirondistrict.nyc/bid-programs/public-improvements https://www.espazium.ch/la-nouvelle-place-de-la-republique-par-lagence-tvk https://www.espazium.ch/la-nouvelle-place-de-la-republique-par-lagence-tvk https://www.espazium.ch/la-nouvelle-place-de-la-republique-par-lagence-tvk https://www.espazium.ch/la-nouvelle-place-de-la-republique-par-lagence-tvk

124

5. PARK

https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/nejlepsi-diplomku-z-architektury-zpracoval-pribramsky-rodak-martinkrivanek-20161101.htm https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/nejlepsi-diplomku-z-architektury-zpracoval-pribramsky-rodak-martinkrivanek-20161101.htm https://www.competitionline.com/de/beitraege/132896 https://www.competitionline.com/de/beitraege/132896 http://www.landezine.com/index.php/2014/12/four-harbour-roof-park-by-buro-sant-en-co/ http://www.landezine.com/index.php/2014/12/four-harbour-roof-park-by-buro-sant-en-co/ Randall's Island Park, New York, USA https://payload.cargocollective.com/1/8/272288/3971687/Johnson_Michael_RI_IMG_1105_1600.jpg

(Michael Clyde Johnson)

Randall's Island Park, New York, USA (Michael Clyde Johnson)

https://payload.cargocollective.com/1/8/272288/3971687/Johnson_Michael_RI_IMG_1105_1600.jpg http://www.clayholden.com/wp-content/uploads/Clay-Holden-UCB-Lower-Sproul-24.jpg http://www.clayholden.com/wp-content/uploads/Clay-Holden-UCB-Lower-Sproul-24.jpg http://www.landezine.com/wp-content/uploads/2018/06/Laasby-Sea-Park_image-11.jpg http://www.landezine.com/wp-content/uploads/2018/06/Laasby-Sea-Park_image-11.jpg

Estudio Carme Pinós)

http://www.cpinos.com/img/proj/imgs/carme_pinos_melbourne_04.jpg Estudio Carme Pinós)

http://www.cpinos.com/img/proj/imgs/carme_pinos_melbourne_04.jpg

https://cdn.theculturetrip.com/wp-content/uploads/2018/04/25709398357_716bb373ed_k-1024x683.jpg https://cdn.theculturetrip.com/wp-content/uploads/2018/04/25709398357_716bb373ed_k-1024x683.jpg https://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/0f/27/f0/46/magnifique-creation-en.jpg https://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/0f/27/f0/46/magnifique-creation-en.jpg

6. PROLUKA https://i0.wp.com/freshouz.com/wp-content/uploads/2017/06/The-Best-Stunning-Modern-Architecture-Building-InspirationNo-07.jpg?w=1680&ssl=1 https://i0.wp.com/freshouz.com/wp-content/uploads/2017/06/The-Best-Stunning-Modern-Architecture-Building-InspirationNo-07.jpg?w=1680&ssl=1 ) https://www.jfcltd.co.nz/project/st-patricks-square/

)

https://www.jfcltd.co.nz/project/st-patricks-square/ http://www.butterfly-karlin.cz/en/karlin-zije/na-kancelarskem-komplexu-butterfly-vyroste-nejvetsi-zelena-fasada-vceske-republice-68 http://www.butterfly-karlin.cz/en/karlin-zije/na-kancelarskem-komplexu-butterfly-vyroste-nejvetsi-zelena-fasada-vceske-republice-68 https://www.archdaily.com/213041/quartier-des-spectacles-aedifica/ https://www.archdaily.com/213041/quartier-des-spectacles-aedifica/ Piercy https://www.piercyandco.com/uploads/images/_half/Turnmill-12.jpg https://www.piercyandco.com/uploads/images/_half/Turnmill-12.jpg https://www.noefer.de/projekte/show/forum-am-gropiusbau

& Company

Piercy & Company

https://www.noefer.de/projekte/show/forum-am-gropiusbau https://images.adsttc.com/media/images/5b3f/45e2/f197/cc9d/3300/00f3/slideshow/-_Featured_Image.jpg?1530873304 https://images.adsttc.com/media/images/5b3f/45e2/f197/cc9d/3300/00f3/slideshow/-_Featured_Image.jpg?1530873304

ZDROJE K TEXTŮM 1. PŘEDPROSTOR JOSEFSKÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=494 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=94 https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Josefa_(Brno) https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchodn%C3%AD_centrum_Letmo

125

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ GRAND

https://www.bam.brno.cz/objekt/c158-autobusove-nadrazi-u-hotelu-grand https://cs.wikipedia.org/wiki/Autobusov%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Grand https://www.brnan.cz/udalosti/autobusove-nadrazi-grand-v-brne-bude-mit-po-mnoha-letech-toalety https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/autobusove-nadrazi-u-grandu-mozna-zmizi-pri-prestavbe-benesovy-ulice-20160516. html https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=421

STŘET ULIC MĚNÍNSKÁ A JÁNSKÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=164 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=3820 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=5123 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=3421 https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bn%C3%ADnsk%C3%A1_br%C3%A1na

2. PARTER KOBLIŽNÁ

https://www.gotobrno.cz/misto/koblizna/

SKRYTÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=5034

VKUS

https://www.vkus-brno.cz/ , https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_lokality&load=15

DŮM 195/11

http://www.brno-stred.cz/file/477/

NÁDRAŽNÍ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=5034

NÁDRAŽNÍ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=5034

3. ULICE BAŠTY

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=851 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_lokality&load=303 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=2235 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=6890 https://brnoweb.webnode.cz/zajimava-mista/palac-padowetz/ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=117 https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Padowetz https://brnensky.denik.cz/serialy/legendarni-hotel-padowetz-vdeci-za-svuj-vznik-vlakum-20120317.html

ULICE VESELÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_lokality&load=15 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=6192 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_(ulice_v_Brn%C4%9B) https://www.vkus-brno.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Hotel_International_(Brno)

ULICE POHOŘELEC

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=548 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=539 https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/trznice-v-pohorelci-zmizi-delnici-bouraji-stanky-20161126.html https://brno.idnes.cz/pohorelec-brno-stred-trznice-stanky-radnice-krajsky-soud-brno-nelegalni-strzeni-g1i-/brno-zpravy.aspx?c=A171026_140820_brno-zpravy_dh https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/trznice-v-pohorelci-uz-skoncila-radnice-ji-nechala-zdemolovat-20161129.html https://www.gotobrno.cz/misto/obchodni-dum-centrum/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchodn%C3%AD_d%C5%AFm_Centrum_(Brno)

ULICE HUSOVA

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=678 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1087 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1876 https://cs.wikipedia.org/wiki/Okru%C5%BEn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda_(Brno) https://cs.wikipedia.org/wiki/Besedn%C3%AD_d%C5%AFm https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BE%C3%A1k%C5%AFv_pal%C3%A1c http://www.jizni-morava.info/brno/13_7156_moravska-galerie-v-brne-umeleckoprumyslove-muzeum/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bleckopr%C5%AFmyslov%C3%A9_muzeum_(Brno)

126

4. NÁMĚSTÍ ULICE FRANTIŠKÁNSKÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_lokality&load=298 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_franti%C5%A1k%C3%A1n%C5%AF_(Brno) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_M%C3%A1%C5%99%C3%AD_Magdal%C3%A9ny_(Brno) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=1263 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_objektu&load=1303 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_domu&load=95 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_domu&load=720 https://www.ibrno.cz/zivotni-styl/504-lide-se-vyjadrili-jak-by-melo-vypadat-rimske-namesti.html

NÁMĚSTÍ SVOBODY

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=3736 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=2032 https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Svobody_(Brno) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mikul%C3%A1%C5%A1e_(Brno) http://www.pruvodcebrnem.cz/morovy-sloup https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=57 https://cs.wikipedia.org/wiki/Morov%C3%BD_sloup_(Brno) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=633

ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=6673 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=4537 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDerot%C3%ADnovo_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_(Brno) https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_d%C5%AFm_(Brno) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=857 https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_star%C5%A1%C3%AD_ ze_%C5%BDerot%C3%ADna https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=4537

5. PARK MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=3431 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=477 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=483 https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_(Brno) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=205 https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/park-na-moravskem-namesti-v-brne http://www.brno-stred.cz/soutez-park-moravske-namesti https://brnensky.denik.cz/galerie/foto.html?mm=park-moravske-namesti-brno-ilu&back=497406775-5374-50&photo=1 https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_d%C5%AFm_(Brno) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=902 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=901 https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/akce/brusleni-na-moravskem-namesti-v-brne.aspx

PARK ROOSEVELTOVA

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4681 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=159 https://www.turistika.cz/mista/brno-socha-jiriho-mahena/detail http://www.centrumnews.cz/nova-tvar-parku-u-ulice-rooseveltova-podivejte-se-na-vyherni-navrh http://www.brno-stred.cz/jak-by-mohl-jednou-vypadat-park-u-rooseveltovy-ulice https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/novy-park-v-centru-mesta-se-stromy-i-kavou-20180320.html https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=6355 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=986 https://www.bam.brno.cz/objekt/c101-cafe-esplanade

PARK KOLIŠTĚ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glacis https://www.turistika.cz/mista/brno-park-koliste/detail https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=373 https://stavbaweb.dumabyt.cz/rekonstrukce-parku-kolist-v-brn-10350/clanek.html http://www.vzmb.cz/fotogalerie/park-koliste/ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_ulice&load=4824 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=3977 http://fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Brno-mesto/Brno/Brno_-_Koliste/Default.aspx http://www.vzmb.cz/clanky/fitpark-v-parku-koliste/ https://www.turistika.cz/mista/brno-park-koliste/detail https://www.turistika.cz/mista/brno-koliste-lavka-pro-pesi--1/foto?id=1928177 https://www.bam.brno.cz/objekt/c102-zemanova-kavarna https://www.gotobrno.cz/misto/zemanova-kavarna/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemanova_kav%C3%A1rna

127

6. PROLUKA ZELNÝ TRH

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=6584 https://cs.wikipedia.org/wiki/Zeln%C3%BD_trh_(Brno) http://www.trznicebrno.cz/historie-trznice/ https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_tr%C5%BEnice_na_Zeln%C3%A9m_trhu

BISKUPSKÁ

http://www.vilemwalter.cz/mapy/ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmj/?acc=profil_ulice&load=453

NOVOBRANSKÁ

http://druhebrno.smerem.cz/Tema/Sklepen%C3%AD%20nad%20Novobranskou%20ulic%C3%AD

BENEŠOVA

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/cd-palac-po--letech-planovani-zacala-stavba.html https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/nove-sidlo-magistratu-v-brne-rada-mesta-odsouhlasila-potrebne-smlouvy/

ROH ULICE M. HORÁKOVÉ A KOLIŠTĚ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Milady_Hor%C3%A1kov%C3%A9_(Brno) https://www.bam.brno.cz/objekt/c381-navrh-na-zastavbu-narozi-ulic-koliste-a-milady-horakove https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=3365 http://www.psj.cz/landmark-office-building-brno.html

ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ

http://www.ndbrno.cz/o-divadle/online-archiv/divadlo-na-veveri https://www.theatre-architecture.eu/cs/db.html?theatreId=349 https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_d%C5%AFm_(Brno) https://www.gotobrno.cz/misto/jiri-marek-mim/

JEZUITSKÁ

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=2134 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_lokality&load=305 http://www.jesuit.cz/brno/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Brno-m%C4%9Bsto) https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=19805

128