Page 1

Foto © Milan Blšťák – Chobotnička

Naučte se komponovat kreativně


Foto © Jiří Tiller


Obsah Úvod

7

Vladimír Birgus

8

Milan Blšťák

14

Pavel Brunclík

20

Karel Cudlín

26

Jiří Česák

32

František Dostál

38

Jiří Havel

44

Jiří Heller

50

Bohdan Holomíček

56

Vladislav T. Jiroušek

62

Ladislav Kamarád

68

Jiří Koliš

74

Jaroslav Kučera Jan Pohribný

80 86

Josef Ptáček

92

Kamil Rodinger

98

Jan Saudek

104

Roman Sejkot

110

Josef Sekal

116

Herbert Slavík

122

Jan Šibík

128

Jindřich Štreit

134

Jiří Tiller

140

David Walter Norbert Záliš A kde je ta „kompozice“?

146 152 158


Foto z archivu autora

MILAN

BLŠŤÁK * 15. 10. 1957, žije v Praze. • Vystudoval ČVUT, fakultu elektrotechniky. • Působí jako fotograf na volné noze a věnuje se práci ve vlastním grafickém studiu. • Od roku 1998 uspořádal čtyřicet autorských výstav v České republice a ve Švédsku. • Webové stránky: www.blstak.cz; www. macroworld.cz. • První aparát: Flexaret, Praktica. Oblíbený aparát: Nikon. • Oblíbený žánr: příroda a děti. • Vztah k digitální technice: „Používám na focení dětí na akcích (tábory, hory) a na dokumenty – ideální. Pro makrofotografii je nepoužitelná.“ • Koníčky: sport (volejbal, nohejbal, badminton, lyže), nadšený posluchač kvalitní hudby všech žánrů (klasika, folk, rock), celoživotní práce s dětmi (vlastní letní tábor, hory). • Životní motto: „Štěstí přeje připraveným!“ „Nehonos se, žes vykonal, neslibuj, že vykonáš; nech své činy, aby mluvily za tebe!“ • Poděkování: „Všem, kteří se i přes nepřízeň osudu na život usmívají a rozdávají radost.“

14

Jako malý kluk jsem miloval bílé obláčky plující oblohou … nejen pro ten kontrast šmolkově modré a kudrnatě bílé. Přitahovala mě síla fantazie, se kterou se v rychlém sledu z tlamy dravého žraloka stala tvář vrásčité babičky a z kuchařské čepice nadzvukové letadlo. Děj zdánlivě nekončící, ale nabízený jen tady a teď … svět proměnlivé krásy pro vnímavého diváka a jeho představivost. Rád jsem se vždycky stal součástí té vzrušující hry „... ty ukazuješ, já hádám“. A právě takový je makrosvět. Nabízí každým okamžikem zrození i zánik nádherného motivu. Jeho zachycení je kombinací hledání, trpělivosti, štěstí, fantazie a samozřejmě řemeslné zručnosti. Spolupracujete v tak těsném spojení s přírodou, že občas závisí jen a jen na její vůli, kdy se přetížená kapka rosy odpoutá od vlákna a s ní zmizí všechny linie, odrazy a barvy. Nejde si připravit scénu a k ní se vracet, hodnotit a už vůbec ne ji přestavovat. Vaše možnosti jsou limitované prostorem, technickou náročností i trvanlivostí motivu. Tím ale není řečeno, že nemůžete tvořit! Pořád je tu světlo, hloubka ostrosti, úhel pohledu a hlavně vaše fantazie. Fotím makrofotografii už osm let a za ty roky přemýšlení o ní a osamocených toulek přírodou jsem si vytvořil svá vlastní pravidla pro dobrou fotografii. Nabízím vám je spíše jako zamyšlení a námět na diskusi, protože upřímně řečeno – důležitější něž oficiální pravidla a zákonitosti je pro mě vnitřní radost z povedného záběru a pocit, že jsem pro něj udělal vše, co bylo v dané chvíli možné a co umím. Podle mě je dobrá fotografie výslednicí několika složek: A. Obsahuje alespoň tři roviny, které jsou samy o sobě důvodem pro zachycení motivu a jejichž spojením vznikne zajímavý celek. Sestavme si pro představu fiktivní fotografii: 1. rovina – záběr tváře 10letého kluka (obyčejná fotka, jedna z tisíců); 2. rovina – kluk je navíc zrzavý, pihovatý, v úsměvu mu chybí přední zub a vedle tváře ukazuje krásně uvázaný uzel z prádelní šňůry – to už je fotka pro radost. A konečně 3. rovina – z druhé strany záběru přibíhá v pozadí rozčilená a hrozící žena od sušáku se spadaným prádlem. Cítíte to? Ta fotka má náboj, náladu a „mluví!“ K takové fotce se vždy budete vracet pro potěšení. B. Pokud budete jednou chtít své snímky někomu ukázat nebo je v lepším případě i vystavit, přemýšlejte dopředu, co chcete fotografií říct. Její obsah musí pozornost člověka nejen zaujmout, ale i udržet... a v nejlepším případě ho přimět, aby se k ní znovu vrátil! C. Nefoťte všechno jen pro první pohled – dejte sobě i divákovi prostor pro hledání a fantazii. Nejnadšenější je člověk, jemuž se podařilo najít pod hlavním motivem perličku, kterou deset lidí před ním přehlédlo. I fotografie má svá dobrodružství! D. Nebojte se fotit po svém a experimentovat (nakonec, vše nemusíte ostatním ukázat, ne?). Vždy totiž zůstane ve stínu ten, kdo jde po vyšlapaných cestách za ostatními. A vždy je lepší fotografií překvapit, než unudit! Makrofotografie je svět sám pro sebe. Můžete ho celý život uspěchaně míjet – k jeho štěstí, ale určitě k vaší smůle. Je to svět otevřený vnímavému divákovi, ale odmítající člověka, který chce vše HNED! Ponořte se do něj pozvolna a s radostí a on se vám odmění. A pokud budete opravdu trpěliví, nechá vás nahlédnout do dílny mistrů, kde vznikají pouze originály. A tam se chodím učit já!


Diamantový přívěsek Orosené pavučiny jsou jedna z prvních věcí, které člověka po ránu na louce upoutají a přitáhnou jeho pozornost. Jsou jich tisíce, a kapek na nich milióny. A v každé jejich kombinaci je zárodek jiného motivu. V mnoha mých snímcích se snažím využít protisvětla, „odpíchnout“ vybraný detail od pozadí a zvýraznit tím jeho kouzlo a náladu. Některé pak vystupují z černého pozadí opravdu jako drahokamy... tak je to v případě „Diamantového přívěsku.“ U jiných záběrů je vítané zvolit odstup kontrastů popředí a pozadí menší a nechat působit mírně rozpité barvy jako doplňující prvek. U „Diamantového přívěsku“ šlo o jednoznačné potlačení hnědé změti uschlých stébel okolo, protože navozovaly pocit chaosu a úplně by vyrušily křehkou krásu kapky zamrzlé v bodláku (obrázek vlevo).

Náhrdelník Jiné to bylo u „Náhrdelníku“ (obrázek dole). Škála měkkých barev na pozadí vytvořila důstojný sametový podklad pro perlovou šňůru a dala vyniknout jeho jednoduché eleganci a střízlivosti. Mírným pootočením objektivu dostal snímek tu správně diagonální dynamiku.

MILAN BLŠŤÁK 15


Foto © Sára Saudková

JAN SAUDEK Koníčky: gymnastika, běh v lese, amatérské malování, pokusy o psaní prózy. • Žije v: Praze a na venkově, střídavě. • První aparát: Flexaret • Oblíbený aparát: Baby Brownie Kodak • Oblíbený žánr: „Portréty nás lidí.“ • Vztah k digi technice: „Vřelý – ale nepoužívám ji.“ • Životní krédo, motto: „Kopej ještě metr – a najdeš poklad. Krásně to zní po francouzsku: »Merci, Monsieur!« (Ale to je všechno, co francouzsky umím.)“ • Poděkování: „Jinak děkuji všem, kdo mi stáli modelem, a mistru Korbovi, který mne učil od oka míchat vývojku...“

104


JAN SAUDEK 105


108 NAUČTE SE KOMPONOVAT KREATIVNĚ


JAN SAUDEK 109

Naučte se komponovat kreativně  

Naučte se komponovat kreativně