ZáKLAdNÍ ÚdA JE
osádka: 11
hmotnost: 45 t
délka: 9,72 m
šířka: 3,20 m
v ýška: 3,43 m pohonná jednotka: zážehov ý 12válec Mikulin M-17M
o v ýkonu 370 kW (500 k)
nejv yšší r ychlost: 30 km/h
dojezd: 150 km
v ýzbroj: 76,2mm kanon model 27/32 (hlavní věž), 2x 37mm kanon (pomocné věže), 5x (nebo 6x) 7,62mm kulomet DT radiostanice: RSMK
1939
T-35 model 1932
5. samostatná těžká tanková brigáda, Moskva 1935
Tank T-35 model 1932 byl pr vní z řady „pozemních bitevních lodí“, které všechny nesly označení T-35. Hlavní věž tanku byla v yzbrojena 76,2mm houfnicí, ze čtyř pomocných věží byly dvě v yzbrojeny 37mm kanony a dvě 7,62mm kulomety Tanku T-35 model 1932 se postavilo jen 10 kusů, poté se začalo s v ýrobou modelu 1935, u něhož byly 37mm kanony nahrazeny v ýkonnějšími zbraněmi ráže 45mm.
Koncem 30. let ovládli Japonci Mandžusko (přejmenované na Mandžukuo) na severu Číny. Tento krok v y volal konflikt Japonsk a se sousedním sovětským satelitním státem, s Mongolskem.
sJ
JaPoNCi PRohláSili, že Chalchyn-gol (řeka Chalcha) tvoří hranici mezi státem mandžukuo a mongolskem, zatímco mongolové a Sověti trvali na tom, že hranice probíhá 16 kilometrů východně od řeky, na východ od vesnice
aPoNCi PRohláSili, že Chalchyn-gol (řeka Chalcha) tvoří hranici mezi státem mandžukuo a mongolskem, zatímco mongolové a Sověti tr vali na tom, že hranice probíhá 16 kilometrů východně od řeky, na východ od vesnice Nomonhan.
ozbrojené síly Japonců v mandžusku se označovaly jako kwantungská armáda. Jejich součástí byly nejlepší japonské jednotky. Západní část mandžukua střežila nově vytvořená 23 divize s posádkou v hailaru hranici dále zajišťovaly různé jednotky armády mandžukua a pohraniční stráže. Z druhé strany hranice odpovídal za obranu hranice mezi Sibiří a mandžuskem lVii zvláštní sbor Rudé armády se základnou v Transbajkalském vojenském okrese.
V květnu 1939 došlo k lokálním pohraničním střetům, které postupně přerostly ve větší konflikt. koncem května Sověti rozprášili jeden pluk 64. divize kwantungské armády. V čer vnu 1939 Japonci přikročili k rozsáhlým leteckým úto-
oRGANIZACE BRIGádY TĚŽKÝCH TANKŮ (1939) 2
brigáda těžkých tanků p rů. kul. tý l. žen. trns. tech. vy p. stř.
oRGANIZACE TANKoVÉHo PRAPoRU (1939) spoj prů št tankov ý prapor 1 2 3
kům, které přinesly další zvýšení napětí mezi oběma z eměmi. kwantungská armáda zahájila přípravu ofenzivy, jejímž cílem bylo „vyhnání vetřelců“. ofenziva měla být vedena ve dvou h l av ních útočných směre ch j e dnot kami 23. divize a oddílu Jasuoka. Japonci chtěli obklíčit a zničit sovětské a mongolské jednotky v prostoru řeky Chalchyn-gol. (oddíl Jasuoka byl jedním z mála větších japonských
obrněných útvarů, vyzbrojený téměř stovkou obrněných vozidel )
Zatímco byly přípravy na ofenzivu v plném proudu, Georgij Žukov, nejschopnější generál z těch, kteří přežili stalinské čistky, byl ustaven do funkce vrchního velitele sovětské armády. Žukov si r ychle uvědomil, že má-li do boje vyslat mocné tankové vojsko, které Japoncům uštědří rozhodující porážku, musí mít k dispozici velké počty vozidel pro přepravu bojového materiálu. Zpočátku bylo na 750 km dlouhé trase, vedoucí od zásobovacích základen k prostoru bojové činnosti, nasazeno 1000 palivových cisteren a přes 1600 nákladních automobilů, později byla tato vozidla doplněna dalšími 1625 auty, získanými v evropské části Ruska. motorizovaný systém materiálního zabezpečení umožnil Žukovovi zde soustředit mohutné útočné obrněné vojsko, čítající téměř 550 tanků (většinou typů T-26 a BT-7) a 450 obrněných kolových vozidel.
BA-20, obrněný automobil
Vyobrazené vozidlo představuje velitelskou verzi typu BA-20 standardního lehkého obrněného automobilu sovětských průzkumných jednotek v době vpádu do Polska
ZáKLAdNÍ ÚdA JE
osádka: 3
hmotnost: 2,5 t
délka: 4,31 m
šířka: 1,75 m
v ýška: 2,13 m
pohonná jednotka: zážehov ý 4válec GAZ-M1 o v ýkonu
37 kW (50 k)
nejv yšší r ychlost: 85 km/h
dojezd: 450 km
v ýzbroj: 7,62mm kulomet DT
radiostanice: RSMK
ZáKLAdNÍ ÚdA JE
osádka: 6
hmotnost: 28 t
délka: 7,44 m
šířka: 2,87 m
v ýška: 2,82 m
Japonská ofenziva začala 2. čer vence. oddíl Jasuoka při ní ztratil přes polovinu tanků, které se staly obětí sovětských protitankových zbraní. Jednotky rudoarmějců v bojích ztratily odhadem 120 obrněných bojových vozidel. i přes tyto nemalé ztráty měl Žukov nadále k dispozici mohutné vojsko s téměř 500 tanky a 350 obrněnými vozidly. S touto silou zahájil 20. srpna protiofenzivu. Během pěti dnů Sověti dosáhli významného bojového úspěchu. Podařilo se jim neprodyšně obklíčit japonskou 23. divizi a do 31. srpna ji zcela zničit. Žukov dokázal, že je schopným velitelem tankového vojska. Jeho rozhodná akce přinesla definitivní konec skupiny v rámci jap onského vrchní ho velení, označované jako „Severní úder “ . Tato skupina usilovala o rozšíření japonského vlivu do sovětské střední asie a na Sibiř. Po téměř dvou letech konfliktního soužití byl v dubnu 1941 uzavřen sovětsko-japonský pakt o neutralitě, kter ý definitivně vyloučil tr valé ohrožení východních hranic Stalinova panství.
pohonná jednotka: zážehov ý 12válec Mikulin M-17
o v ýkonu 373 kW (500 k)
nejv yšší r ychlost: 37 km/h
dojezd: 220 km
v ýzbroj: 76,2mm kanon L-10 s hlavní délky 26 ráží, 4x 7,62mm kulomet DT
T-2 model 193, střední tank
Tank T-28 model 1934 byl v yzbrojen 76,2mm kanonem model 1927/32 s hlavní délky 16,5 ráže, optimalizovanou pro střelbu tříštivotrhav ými střelami. Zbraň byla prostředkem podpor y boje pěchoty U modelu 1938 se uplatnila 76,2mm kanon L-10 s hlavní délky 26 ráží a podstatně lepší účinností protipancéřov ých střel
JiHoZÁPaDNÍ FroNt – bojeschopné tanky (srpen 1942)
4. armáda, registro- Boje- v opravě Ztraceno
Xiii. tankov ý sbor váno schopných
6. gardová brigáda
13 tanková brigáda
T-34 44 11 12 21
254 tanková brigáda
T-34 32 6 15 11
T-70 16 475
133 tanková brigáda
tanková brigáda (čer venec 1942) Počet mužů t-34 t-0/0
Velitelství brigády, velitelská rota 24 1–
Prapor středních tanků: 151 velitelství + četa 23 1–
rota středních tanků (3x) 132 30 –
týlová skupina 39
Prapor lehkých tanků: 146 velitelství + četa ––1
rota lehkých tanků (2x) 20
týlová skupina
dlouhý sektor fronty severozápadně od města, zatímco 4. rumunská armáda bránila linii jižně od Stalingradu zp očát ku dos á h ly K leistov y j e dno t ky, směřující na Kavkaz, pozoruhodných výsledků. 9. srpna se 1. tanková armáda zmocnila ropných polí u Majkopu a pokračovala dále k městům Groznyj a Baku. Stalin si uvědomoval, jaké těžké p olitické důsledky by mohlo mít úspěšné tažení němců na Kavkaze – Turecko by se mohlo přidat na stranu osy a podniknout útok, kter ý by znamenal jistou zkázu pro těžce zkoušený zakavkazský front. Bylo také možné, že v celé oblasti dojde k povstání proti sovětské vládě. Toto nebezpečí se považovalo za tak vážné, že se tam vypravil B erija, aby dohlížel na uskutečňování represivního programu.
Brzy s e vš ak začaly pro j e vovat důsle d ky hit lerova chybného rozhodnutí, podle kterého měly německé síly útočit současně na Kavkaz i na Stalingrad. Problémy se zásobováním bojujících útvarů byly čím dál naléhavější. zásobovací jednotky postrádaly potřebná motorová vozidla, bojový materiál se přepravoval s pomocí zvířat, která se logistikům podařilo sehnat. Boje probíhaly na ohromné ploše. Při přepravě zásob bylo nutné překonávat značné vzdálenosti Konvenční bojové linie zde neexistovaly. Kalmyckou step křižovaly obrněné hlídky obou bojujících stran. zatímco Sověti se snažili vypátrat Kleistovy zranitelné zásobovací trasy, němci útočili na cíle, jako byla železnice mezi Baku a astrachaní. nakonec musela německá armáda na boje u Stalingradu vyčlenit tak rozsáhlé zdroje, že Kleistova vojska prakticky ztratila šanci na dobytí zbývajících sovětských ropných polí.
Kv-1s, těžký tank
Jihov ýchodní front/velitelství frontu/133. samostatná tanková brigáda
Typ KV-1S (skorostnyj, čili r ychlostní) představoval závěrečný pokus o modernizaci tanku KV-1 Tank stále více zaostával za nov ými typy německých obrněných vozidel a jeho pancíře jej nechránily účinně proti moderním německým protitankov ým zbraním U KV-1S se změnila konstrukce věže a převodovky, což přineslo zlepšení jízdních vlastností na cestách i v terénu
osádka: 5
hmotnost: 42,5 t
délka: 6,75 m
šířka: 3,32
ZÁKlaDNÍ ÚDa Je
osádka: 4
hmotnost: 30,9 t
délka: 5,92 m
šířka: 3,00 m
v ýška: 2,44 m
t-34 model 1943
pohonná jednotka: vznětov ý 12válec V-2-34 o v ýkonu
373 kW (500 k)
nejv yšší r ychlost (na silnici): 53 km/h
dojezd: 465 km
v ýzbroj: 76mm kanon L-40, 2x 7,62mm kulomet DT (v přídi korby, spřažený)
Jihov ýchodní front/64. armáda/XIII. tankov ý sbor
Navzdor y svému označení se model 1943 dostal do v ýzbroje jednotek již v roce 1942. Nejv ýraznější změnou v porovnání se staršími verzemi byla větší věž, která osádce
poskytovala více vnitřního prostoru Tank měl celoocelová pojezdová kola bez pr yžov ých obručí. Po většinu roku 1942 se sovětský válečný průmysl potýkal s akutním nedostatkem pr yže
t-34 model 1943
Jihov ýchodní front/62. armáda/X XIII. tankov ý sbor/6. tanková brigáda Brz y se ukázalo, že u tanků s celoocelov ými pojezdov ými koly bez pr yžov ých obručí vznikají při r ychlé jízdě harmonické kmity, které v y volávají uvolňování součástí a způsobují poškození motoru. Problém se v yřešil tím, že se pr yžov ými obručemi opatřil pr vní a pátý pár pojezdov ých kol
Harley Davidson 42Wla, motoc ykl
Stalingradský front/64. armáda/velitelství XIII. tankového sboru
Rudá armáda byla velmi spokojena se spolehlivostí motoc yklů Harley-Davidson, které získala
na základě smlouv y o půjčce a pronájmu Celkem jich do roku 1945 dostala 26 000 kusů
ZÁKlaDNÍ ÚDa Je
osádka: 1–2
hmotnost: 191 kg
pohon jednotka: 2válcov ý motor o v ýkonu 17 kW (23 k)
nejv yšší r ychlost: 105 km/h
dojezd: 201 km
ZÁKlaDNÍ ÚDa Je
osádka: 4
hmotnost: 30,9 t
délka: 5,92 m
šířka: 3,00 m
v ýška: 2,44 m
pohonná jednotka: vznětov ý 12válec V-2-34 o v ýkonu
373 kW (500 k)
nejv yšší r ychlost (na silnici): 53 km/h
dojezd: 465 km
v ýzbroj: 76mm kanon L-40, 2x 7,62mm kulomet DT (v přídi korby, spřažený)
S o v ě t s k á t a n k o v á b r i g á d a ( l i s t o p a d 9 4 3 )
Koncem roku 1943 představovaly sovětské tankové brigády mohutně v yzbrojené útvar y Slabě pancéřované lehké tanky byly v ystřídány stroji T-34 a komunikaci na bojišti zlepšilo z v ýšení počtů vozidel v ybavených radiostanicemi
Velitelství brigády, štábní oddíl (2x T-34)
. prapor, velitelství (x T-34)
Průzkumná četa (3x obrněné vozidlo)
. rota, velitelství (x T-34)
. četa středních tanků (3x T-34)
2. četa středních tanků (3x T-34)
3. četa středních tanků (3x T-34)
2. rota, velitelství (x T-34)
. četa středních tanků (3x T-34)
2. četa středních tanků (3x T-34)
3. četa středních tanků (3x T-34)
Velitelství brigády, průzkumný oddíl (3x obrněné vozidlo)
2. prapor, velitelství (x T-34)
Průzkumná četa (3x obrněné vozidlo)
. rota, velitelství (x T-34)
. četa středních tanků (3x T-34)
2. četa středních tanků (3x T-34)
četa středních tanků (3x T-34)
2. rota, velitelství (x T-34)
. četa středních tanků (3x T-34)
2. četa středních tanků (3x T-34)
3. četa středních tanků (3x T-34)
SoVĚTSKÁ TANKoVÁ BRiGÁDA (943)
3. prapor, velitelství (x T-34)
Průzkumná četa (3x obrněné průzkumné vozidlo)
. rota, velitelství (x T-34)
. četa středních tanků (3x T-34)
2. četa středních tanků (3x T-34)
2. rota, velitelství (x T-34) . četa středních tanků (3x T-34)
četa středních tanků (3x T-34)
Varšava byla dobyta 17. ledna 1. p olskou armádou Běloruského frontu, zatímco koněvovy jednotky koncem měsíce ovládly průmyslovou oblast Horního Slezska. Stalin kladl koněvovi osobně na srdce, že továrny a doly v této oblasti musejí být zůstat nedotčené. Veškeré sovětské operace v této oblasti proto byly vedeny tak, aby ponechaly únikové cesty pro ustupující německé jednotky a vyhnuly se tak zničujícím bojům na území důležitých průmyslových center. Zatímco mnohá města a vesnice byly dobyty r ychle, jiné němci bránili poměrně dlouho, a významně tak komplikovali práci již tak přetížených sovětských zásobovacích jednotek, které si jim musely vyhýbat. nicméně 31. ledna zajistil 1. mechanizovaný sbor 1. běloruského frontu předmostí na
břehu zamrzlé řeky odr y, vzdálená od sebe přibližně třicet kilometrů, jedno na jih od Frankfurtu nad odrou a druhé severně od küstrinu. Sověti se nyní nacházeli pouhých šedesát kilometrů od B erlína.
Ačkoli jak Žukov, tak i koněv usilovali o to, aby získali svolení k dalšímu tažení na B erlín, Stavka rozhodla, že ofenziva bude 2. února zastavena. oba fronty postoupily za necelé čtyři týdny o téměř 500 kilometrů na frontě široké 500 kilometrů a jejich zásobovací trasy již dosahovaly neúnosné délky. německá armáda sice byla značně oslabená, nicméně její vojska s oustře děná ve Výcho dním Pomořansku pře dst avoval a vážnou hrozbu pro ofenzivou vyčerpané sovětské jednotky. nejdříve bylo nutné porazit tyto síly, B erlín musel počkat.
IJSU-5 těžké samohybné dělo
1. ukrajinský front/3. gardová tanková armáda/IV. gardov ý tankov ý sbor/385. gardov ý těžký samohybný dělostřelecký pluk
Vyobrazený stroj JSU-152 se v yznačuje neobv ykle propracovaným zimním maskovacím zbar vením. Mnohem častěji se obrněná vozidla v zimě maskovala hrubým vápenným nátěrem.
osádka: 5 hmotnost: 46 t
délka: 9,2 m
šířka: 3,07 m
v ýška: 2,48 m pohonná jednotka: vznětov ý 12válec V-2 o v ýkonu 447 kW (600 k)
nejv yšší r ychlost: 37 km/h dojezd: 220 km (na silnici), 80 km (terén) v ýzbroj: 152mm houfnice ML-20S, 12,7mm těžký kulomet DŠK na PL lafetě radiostanice: 10RF (pokud byla instalována)
W illys MB 4x4, velitelský a průzkumný /4tunov ý automobil
1 ukrajinský front/3 gardová tanková armáda/velitelství
Mimořádně chladné počasí, které v zimním období panovalo na v ýchodní frontě, vedlo mnohé jednotky k tomu, aby otevřené karosérie sv ých terénních automobilů doplňovaly uzavřenými nástavbami
ZÁKLADNÍ ÚDA JE
osádka: 1 řidič
hmotnost: 1,04 t
délka: 3,33 m
šířka: 1,58 m
v ýška: 1,83 m
pohonná jednotka: zážehov ý 4válec o v ýkonu 45 kW
(60 k)
nejv yšší r ychlost: 90 km/h
Poslední válečná zima Polsko, leden 1945 Sovětští pěšáci se vezou na v yhřáté kapotě samohybného děla JSU-152 ISU
Studebaker US6 BZ-35S, ,5tunová palivová cisterna
1. ukrajinský front/3.gardová tanková armáda/zvláštní přepravní pluk
Na základě smlouv y o půjčce a pronájmu byly do Sovětského svazu dodány tisíce nákladních automobilů Studebaker Část z nich byla upravena na palivové cisterny, které nesly typové označení BZ-35S Rychlý postup sovětských vojsk v roce 1945 znamenal značné v ypětí pro zásobovací jednotky. Každá tanková armáda potřebovala denně 600–750 tun pohonných hmot, což obnášelo 270–300 naplněných cisteren
osádka: 2
hmotnost: 4,33 t
délka: 6,55 m
šířka: 2,23 m
v ýška: 2,76 m
pohonná jednotka: 6válec Hercules JXD o v ýkonu
82 kW (110 k) r ychlost: neuvedena dojezd: neuveden