Issuu on Google+


PRAHA MIMOLEVEL Zdeňka Havlová Diplomní projekt Atelier 1+XX Romana Kouckého a Edity Lisecové FA ČVUT v Praze, LS 2013/14

Konzultace: Teorie: doc. Ing. arch. Irena Fialová Dopravní inženýrství: Ing. Jan Špilar Stavitelství: Ing. Pavel Štěpán Požární bezpečnost a statika: Ing. Zdeněk Havel TeX Gyre Adventor (GUST) Burgo Silk ML 170g Duha 2 118 gsm Plain 291 black

3

... Děkuji za každou zkušenost, kterou mi tato práce přinesla. Děkuji Romanu Kouckému za všechna jeho "znova a lépe", která mne vždy přivedla na lepší cestu. Děkuji Editě Lisecové, že do studentů vkládá vždy více, než by musela. Děkuji těm, kteří mi ukázali krásu architektury. Děkuji milovaným rodičům za jejich podporu vždy a všude. Děkuji Martinovi a Hance, za všechno.


4


ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: BC. ZDEŇKA HAVLOVÁ AR 2013/2014, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: PRAHA MIMOLEVEL (ČJ) PRAGUE: OUT OF LEVEL (EJ) JAZYK PRÁCE: ČESKÝ Vedoucí práce:

doc. Ing. arch. Roman Koucký

Oponent práce:

Ing. arch. akad. arch. Sylva Matějková

Klíčová slova (česká):

podchody, nadchody, veřejný prostor, náměstí, mimolevel, mimoúrovňový, magistrála

Anotace (česká):

Ústav: 151118

Diplomní projekt se soustředí na otázky mimoúrovňového městského veřejného prostoru. Zaobírá se místy, kde plyne přes různé výškové úrovně za specifickým účelem - podchody, nadchody, tunely a lávkami, tedy mimolevely. Z nasbíraných dat o 218 stavbách v Praze práce vyvozuje typologii a problémy. Návazně je definována škála, která zobrazuje míru nutného minimálního zásahu s cílem vytvoření fungujícího veřejného prostoru. Pro bližší zkoumání je pak vybrán vzorek - mimolevely pouze podél severojižní magistrály. Z těchto 34 je následně vybrán jeden jev pro příklad typického řešení. Na vzoru řešení veřejného prostoru s překonáním třídy 5. května u Střední zdravotnické školy v Nuslích jsou v návrhu aplikovány teze vzešlé z předchozí práce. Návrh řeší podzemní dům pod severojižní magistrálou s navazujícím veřejným prostranstvím a způsoby překonání bariéry dopravního koridoru.

Anotace (anglická):

The diploma project concentrates on issues concerning the out-of-level (flyover) public space in the city of Prague. It concerns places, where space flows throughout different vertical layers in order to accommodate specific circumstances, such as underpasses, overpasses, tunnels, footbridges, etc. - "mimolevels". Furthermore, a typology is deduced from the collection of data and observation of 218 examples of this phenomenon in Prague. After careful observation, a scale is devised suggesting possible scenarios in order to enhance current conditions of the target and create a viable and functioning public space. A specimen is chosen to provide grounds for more detailed study, specimen being mimolevels along the SJ magistrala highway corridor. From these 34, a single occurrence is then targeted to create an example architectonical approach to the issue. The statements emerging from the study of the issue are being proven realistic in an architectural project of overcoming the 5. května street by the School of Nursing in Nusle, Prague. The design deals with an underground building under the busy transport corridor with adjoining public space and underpasses.

PROHLÁŠENÍ AUTORA Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“

podpis autora-diplomanta

5

V Praze dne


MIMOLEVEL* Tma, prší, je šedivo. Chci domů, stojím na straně ulice, v centru Prahy, a chtěla bych se dostat na tu druhou. Červenobílé linky, jako mříže, běží od obzoru k obzoru, ukazují, že rovně nesmím, nejsem tam vítána. Rozhlížím se a vidím modrý poutač, který mě posílá 200 metrů podél. Scházím do temného, neosvětleného otvoru, držím si nos a snažím se nenavázat oční kontakt s polehávajícím domorodcem. Procházím houštím, schody a rampami, a jsem konečně zase na povrchu. Nepříjemný pocit mizí a já se pouštím dále, jsem zase ve městě.

7

V teple se zamýšlím: byl to veřejný prostor?


8

TERMINOLOGIE MIMOLEVEL* Nahoru, dolů, skrz, za roh, do temna, po schodech, po rampě, pod, nad, jinam, na jinou úroveň. Mimolevel je stavbou a místem, kde veřejný prostor plyne více výškovými úrovněmi. V současné terminologii jsou to podchody a nadchody, ale pojem mimolevel zahrnuje více - i tunely, křížení, scházení a vycházení. Dochází ke kolizi mezi výškovými vrstvami města, k mimoúrovni ve veřejném prostoru. Tato práce se zabývá výhradně mimolevely, které slouží nemotorovému pohybu po městě (pěší, cyklistický, bruslařský, invalidní).

ÚVOD DO TÉMATU

VEŘEJNÝ PROSTOR* Hmota - prostor - děje. Ve veřejném prostoru se pořád něco děje. Je můj, tvůj, náš, jejich. Sdílíš ho s miliony dalších, a přece v něm máš to své místo. Jsi v davu se všemi, ale i sám. Veřejný prostor je veřejně přístupný - to ale nemůže být jeho jediná vlastnost.

Kvalitu městského života velmi významně definuje kvalita veřejného prostoru. Nepracujeme v rovině, z mnoha důvodů potřebujeme často ve městě přejít na jinou výškovou úroveň. K tomu používáme stavby, mimolevely, kde naše cesta vede nahoru, dolů, za roh, skrz hmotu. Ty nepovažujeme za součást veřejného prostoru, jsou pro nás utilitární, často nám pomáhají překročit koridory a bariéry, které si ve městě tvoříme. Svým způsobem jsou symbolem procesu, který právě probíhá ve více městech. Veřejný prostor je nahrazován kvaziveřejným, stává se tedy pouze prostorem otevřeným, neslouží a neláká k pobývání. Je prostředkem k pohybu z jednoho místa do druhého. Takové jsou mimolevely.

VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ* „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 128/2000 Sb., § 34; a Pražské stavební předpisy, §2) „veřejná prostranství se člení na: 1. základní uliční prostor, 2. veřejně přístupné části bloků“ (Pražské stavební předpisy, §2) PODCHOD* Přeskoč, přelez, ale nepodlez. NADCHOD* Skoč přes propast. NEMOTOROVÁ DOPRAVA* Ach, ty nemotoro! Vůbec se nepohybuješ plynule, po dlouhých křivkách a aerodynamických obloucích. Pořád se obracíš, hrbíš, shýbáš, zahýbáš za roh a přebíháš jinam. Nebolí tě z toho nohy? PŘEKÁŽKA* Překážku musíš překonat, je to její hlavní smysl. Kazí Ti tvůj úmysl, jako třeba jít rovně za nosem. ÚROVEŇ "What is your level? Tell me your level so I can sink or rise to it." (Rem Koolhaas) Znamená změna úrovně v prostoru města vždy nekvalitu? Proč?

Tato práce začala přemýšlením nad veřejným prostorem na základě zkušeností (Zlín, Praha, Toronto, Shanghai, Tokyo). Klíčovým momentem bylo setkání s koncentrací lidí a propletenci japonské metropole, která probíhá přes stovky výškových úrovní bez mrknutí oka. Samozřejmě, že podmínky, hustota, společenská situace a vůbec skoro všechno je jiné než v Praze. Lze se ale poučit?

Mimolevely stavit musíme - kdy jsme ale zapomněli, jak je vytvořit kvalitně? Do poloviny 20. století se v Praze reagovalo na jinou úroveň kvalitně (tunely Vyšehrad, styk Smíchova a Malé Strany, atd.), dokonce se tím vytvářely hodnotné městské prostory. V polovině 20. století došlo k hierarchizaci dopravy a bylo nemyslitelné ubírat autům prostor ve městě. Naopak se jim musel přidávat, protože přece automobil představoval znak rozvoje, vývoje a pokroku. Mimolevely se najednou staly zejména překonáváním bariér, koridorů, překážek.

Práci jsem pojmenovala „Praha mimolevel“. Dívám se na město z pozice více úrovní a toho, jak je překonávám, a k čemu mi tato cesta slouží. Je třeba dodat, že práci nevnímám jako ukončený výzkum, ale jako první pokus. První nádech při prvním řešení křehkého a neuchopitelného tématu. Lze jej vnímat velmi pragmaticky, ale při podrobnějším pohledu musí dojít k uvědomění, že provádíme destrukci městskosti.


metoda práce 218

218

5

5

7

7

34

34

1

1

kolekce dat

str.10-21 kolekce dat

pozorování

pozorování

škála

škála str.22-31

kritéria

kritéria

vzorek

str.32-47 vzorek

roztřízení

roztřízení

jeden jev

jeden jev str.48-79

příklad řešení

příklad řešení

str.10-21

str.22-31

str.32-47

str.48-79

9

Práce začala předdiplomním seminářem. Od obecných otázek o veřejném prostoru jsem se přesunula ke konkrétním. Tázání jsem zaměřila na Prahu, na veřejný prostor pro pěší a na stavby realizující změnu výškové úrovně ve veřejném prostoru. Položila jsem si několik otázek: Lze žít ve městě na úrovních? Čím jsou pro Prahu podchody a nadchody? Spojují či oddělují, překonávají či vytvářejí překážky? 01. kolekce dat Prozkoumala jsem 218 staveb mimolevelu v rámci administrativní hranice Prahy. Tímto krokem, katalogizací, byl vytvořen přehled staveb, které se týkají změny úrovně ve veřejném prostoru za specifickým účelem. Podchody, nadchody, tunely a lávky – ty všechny mění prostředí cestujícího v prostoru. 02. pozorování Ve vzorku jsem hledala pravidla a zákonitosti, snažila jsem se utřídit a utříbit myšlenky. Najít a uchopit unikající a skrz prsty protékající raison d’etre. Na základě zkoumání jsem naznačila členění, definovala základní problémy, které vyvstaly a formulovaly se během mé práce, a naznačila principiální zásahy, kterými by šlo zlepšit situaci. 03. škála V první části diplomního projektu jsem se zaměřila na vytvoření způsobu, jak nabídnout postup práce s jednotlivými prozkoumanými jevy. Cílem je vždy kvalitní, fungující a užívaný veřejný prostor, tato škála je způsobem, jak začít. Třízením definuji nutnost zásahů, od nulového, po městotvorný. Předlohou je mi Turínská stupnice, která v 5 stupních kategorizuje nebezpečí dopadu blízkozemních objektů. Stejně tak mnou navržená škála mimolevelu určuje míru nebezpečí destrukce městskosti. Zaměřuji se na to, kdy je třeba architekta. 04. kritéria Navrhuji kritéria, která umožňují roztřízení staveb do stupňů škály. Základních, která používám, je 7, a snažím se obsáhnout otázky architektonické, sociální a ekonomické. 05. vzorek Z průzkumu v rámci předdiplomní fáze vzešel významný hybatel výskytu mimolevelů - SJ magistrála, velké současné téma, jednoznačné místo k řešení. Prochází celým městem (jádro, město, předměstí, periferie, krajina), a proto je dobrou příležitostí, jak z 218 jevů vybrat 34 k bližšímu zkoumání. 06. roztřízení Stavby mimolevelu na magistrále roztřiďuji na základě kritérií do jednotlivých stupňů škály. Osobně procházím a snažím se porozumět jednotlivým místům. 07. jeden jev Ze staveb pátého stupně škály, které jsou nejvýznamnějšími místy, čekající na uklidnění a péči, vybírám to, které bývalo jedním rozděleným do dvou, a mělo by být sceleno. Je to místo, kde jedna reálná investice může dokázat obnovit městský, fungující, užívaný prostor. 08. příklad řešení Na příkladu řešení ukazuji základní principy přístupu, které deklaruji v předcházejícím zkoumání. Na reálném architektonickém projektu aplikuji teze vzešlé z předchozí práce.


KOLEKCE DAT* Pro pochopení pozoruji. Procházím, fotím a cestuji po mapě míst, která nejsou užívána motorovými vozidly, zato tam ale veřejný prostor plyne přes různé výškové úrovně. Z každodenního života si jich uvědomuji dvacítku, na začátku práce mám tedy pocit, že bude brzo hotovo. Padesátý podchod a já jsem prozkoumala čtvrtinu Prahy. Trocha deprese, úzkost, strach. Docházím k číslu 218, před očima se mi míhají materiály, profily, cíle cest a smysl. Co kdy vedlo pana dopravního inženýra umístit tuto stavbu zrovna sem? Postupně začínám rozumět, začínají se rozsvěcet i spojitosti, v dvoustovce malých zmarů nalézám i takové, které mohu pojmenovat veřejným prostorem. Uklízím, třídím terminologii,

11

hledám typologii, nabízím strategie.


16

HIERARCHIE MĚSTA

centrum

město

předměstí

periferie

krajina Centrum, město, předměstí, periferie, krajina. Nejintenzivnější jsou mimolevely v centru a ve městě, na předměstí se vyskytují méně a poté se jejich počet zase výrazně zvyšuje v části periferie. V rámci krajiny se prakticky nevyskytují.


typologizace Otázka mimolevelů je otázkou bariér v městské struktuře. Přecházím-li na jinou úroveň, děje se to často v kombinaci s překonáním překážky. Snad z alibismu i proto, že je to „jistější a obhajitelnější řešení“, stavíme ve městě mimolevely i tam, kde by mohl mnohem lépe obstát kvalitně navržený veřejný prostor.

pod

překážka

Při pohledu na výskyt mimolevelů vyvstávají jejich základní hybatelé: Frekventované dopravní komunikace, nepřekročitelné dopravní koridory (vlak, nadzemní vedení metra), podzemní vedení hromadné dopravy.

Jako první úroveň třízení navrhuji tři roviny - odpovědi na otázku "proč?". Překážka_155 z 218 (musím překonat vůbec nepřekročitelnou, nebo jen obtížně překročitelnou překážku – vlak, dálnice, řeka). Úroveň_14 z 218 (přesouvám se cíleně do místa, které je na jiné výškové úrovni – terénní zlom, metro). Kombinace_49 z 218 (využívám vlastností obou). Druhou úrovní je zkoumání pohybu člověk, tedy "jak?", "kam?" a "kudy?". Nabízím čtyři odpovědí: Pod_73 z 218 (pohybuji se spodem, dostanu se zpět na stejnou úroveň vůči hybateli). Nad_47 z 218 (pohybuji se horem, dostanu se zpět na stejnou úroveň vůči hybateli). Skrz_31 z 218 (pohybuji se pořád po stejné úrovni, ale procházím skrz hybatele). Jinam_67 z 218 (pohybuji se nahoru či dolů, můj cíl je na jiné úrovni než start).

nad

skrz úroveň

Jakým způsobem postupují architekti a projektanti veřejného prostoru (existují vůbec?) při otázce zda použít či nepoužít mimolevel? Je někde určeno, v jakém místě, momentě a frekvenci by se měl stavět? Kromě norem a vyhlášek dopravních staveb, které dle intenzity dopravy rozčleňují a definují, nenajdeme žádné jasné návody, rozhodnutí a ukazatele.

V rámci prvního zkoumání se dále vyrýsovaly základní přístupy k mimolevelům, které přecházejí do menšího měřítka. Jsou podrobněji řešeny v rámci diplomního semináře a zabývají se nástupy, tvarem cesty, cílem cesty, vlastnictvím stavby mimolevelu, a co je jeho součástí.

jinam

kombinace

proč?

kam?

17

Mimolevel jako nutnost vs. mimolevel jako alternativa. Tato dvě pojetí mohou definovat funkčnost a užívání veřejného prostoru v mimolevelu. Pokud nabízím alternativu, musí být zajímavější a jednodušší, protože člověk si vždy vybere tu lehčí cestu. V případě mimolevelů si uvědomujeme platnost vyřčeného velmi výrazně: než abych sešla schody, prošla tmavou klaustrofobní a zapáchající skulinou a zase schody vyšla, budu raději riskovat zranění, přelezu svodidla a přeběhnu rušnou komunikaci. Pocit a nutnost bezpečí jsou zkrouceny do volby menšího zla a rychlejšího způsobu.


20

strategie, operace Je mimolevel alternativou cesty nebo její jedinou možností? V případě alternativy by si autor měl velmi dobře rozmyslet, zda se nevyplatí investovat do kvalitnějšího řešení prostředí úrovňově, např. přehodnotit uliční profil. Toto zdvojení může být ale i potenciálem, a to k uvážlivé saturaci některých městských dějů „navedením“ uživatelů veřejného prostoru. Mimolevel obecně je třeba navrhovat pouze v nutných případech a obecně je třeba si vždy položit otázku, zda neexistuje lepší řešení, které nevyžaduje od peších tolik námahy a není tak náročné na orientaci. V některých případech by mělo být vyžadováno (zejména stavebním úřadem), aby se mimolevely nerealizovaly, protože zásadním způsobem ulehčují vyloučení pěších z velkých částí veřejného prostoru.

Jan Gehl přesně vystihuje ve svých knihách povahu člověka. Co se týče mimolevelů, mluví o tom, že jakákoliv překážka a nucená námaha navíc nebude nikdy uživatelem veřejného prostoru vnímána pozitivně. Přesto si ale myslím, že změna úrovně, pokud se udělá tak, že jí rozumím a chápu její smysl (a nejenom já jako architekt), může fungovat. Na světě existují příklady, kdy tomu tak je. Samozřejmě je to ale velmi úzce spjaté s poptávkou a s frekvencí využití takové stavby. Mimolevely jsou pro Prahu nutností či alternativou. Vnímám je také jako úlitbu svědomí dopravních inženýrů a investorů staveb velkého měřítka. Nejsem si jistá, zda byly a jsou pražské mimolevely stavěny s cílem propojení něčeho, ale spíše se zdá, že jsou prostředkem překonání. Překonání nepohodlí, nutnou součástí, na kterou raději nemyslíme, nebo se jí přímo bojíme. Mimolevely v Praze významně napomáhají tomu, aby si běžný uživatel veřejného prostoru, pěšák, tohoto sdíleného prostředí nevážil, ničil ho a nepovažoval za své vlastní.

Jedním ze základů kvalitního a užívaného veřejného prostoru je jeho přehlednost a srozumitelnost. Pokud uživatel místo chápe a dokáže jej rozklíčovat, mění se jeho přístup a ochota jej využívat. Uživatel musí hned pochopit, proč tam mimolevel je, a že není jiná možnost než to, aby si prodloužil cestu a využil jej. Prochází skrz příjemné prostředí – provedení, materiály, údržbu, osvětlení, náplň; a končí u samotného tvaru, složitosti a členitosti. Jde o poměr délky vůči nástupu, o množství světla a o přehledu nad celým prostorem každým jednotlivým účastníkem. Jan Jehlík říká ve své knize, že bezpečí, komunikace a reprezentace jsou základními funkcemi sídla: „Po věky člověk a lidské společenství zhmotňuje bytostnou potřebu bezpečí.“ Bezpečí, jeho jistota a pocit se vine diskuzí o mimolevelech jako osnova, jako jmenovatel. U bezpečí bych začínala i končila úvahy o tom, jak tyto stavby začlenit do každodenního lidského života.


Phillips Farevaag Smallenberg, Toronto underpass park, CAN | 43.655035, -79.356018

 www.mymodernmet.com/profiles/blogs/bill-fitzgibbons-light-rails

 www.waterfrontoronto.ca/explore_projects2/west_don_lands/underpass_park

 Isthmus, SEART Sylvia Park, Auckland, NZL | -36.915403, 174.840750

 NLarchitects, A8erna, Koog aan de Zaan, NLD | 52.463426, 4.810304

 www.isthmus.co.nz/?action=project-detail&id=13

 pruned.blogspot.cz/2006/11/underpass.html

 Localdesign, Shinbanpo Tunnel, Seoul, KOR | 37.516793, 127.008465

 Localdesign, Seongsan Tunnel, Seoul, KOR | 37.5537469,126.8978824

 lokaldesign.com/index.php?/infrastructure/angang-riverbank-new-underpasses/

 lokaldesign.com/index.php?/infrastructure/hangang-riverbank-underpasses/

 La Dallman, Urban Plaza / Media Garden, Milwaukee, USA | 43.054556, -87.904441

 Randal Thurston, Cambridge, Massachusetts, USA | 42.390112, -71.129239

 www.ladallman.com/prj_urban_plaza.html

 www.flickr.com/photos/artfan70/8180070543/in/photostream/

21

 Bill Fitz Gibbons, Birmingham, USA | 33.511925, -86.807671


ŠKÁLA* Roztřízeno, popsáno, snad i lehce pochopeno. Jak dál? Všechno zbořit, postavit znova, celou dopravu v Praze přemyslet, miliardové investice špatnými směry zastavit... Ne, držím se v realitě a hledám, jak nabídnout řešení - obecně i konkrétně. V únoru procházím tmavým podchodem. Když se nade mnou zase otevře obloha, padá hvězda. Neměla by dopadnout na místo, kudy jsem právě

23

prošla? Jek velká je jistota srážky?


24

turínská škála

10 8

6

kinetická energie (MT)

10 5

1

2

100

0

1 10 -8

10 -6

pravděpodobnost srážky

žádné nebezpečí

normální

vyžaduje pozornost astronomů

hrozba

jistota srážky

7

3 10 -4

10 -2

8

Podobně jako Richterova škála používá ta Turínská rozsah 0-10, který ale dělí do pěti stupňů:

10 5

4

9

V červnu roku 1999 proběhla konference v Torině, kde byla poprvé zveřejněna nová pomůcka pro zhodnocení nebezpečí srážky Země s blízkozemními objekty. Autorem této Turínské stupnice je Dr. Richard P. Binzel, profesor Massachusetts Institute of Technology. Stupnice je vytvořena kombinováním statistické pravděpodobnosti a známého rozsahu kinetické energie nutné pro různé rozsahy poškození.

>0.99

Žádné nebezpečí (zóna 0, bílá zóna) Hodnota na stupnici: 0 Pravděpodobnost srážky je nulová, nebo tak malá, že je blízká nule. Aplikuje se i na objekty, které shoří v atmosféře. Normální (zelená zóna) Hodnota na stupnici: 1 Objekty, jejichž „near pass“ nepředstavuje žádné riziko. Často jsou podrobnějším zkoumáním přesunuty do hodnoty 0. Vyžaduje pozornost astronomů (žlutá zóna) Hodnota na stupnici: 2, 3, 4 „Close encounters“, s pravděpodobností okolo 1% dopadu na lokální nebo globální úrovni. Pozornost veřejnosti vyžadují případy v hodnotě 4, ale pouze pokud nastanou dříve než za 10 let. Hrozba (oranžová zóna) Hodnota na stupnici: 5, 6, 7 Hrozba regionální či globální katastrofy, musí být zblízka pozorována. Stále ještě není jisté, zda ke srážce dojde, či nikoliv. Jistota srážky (červená zóna) Hodnota na stupnici: 8, 9, 10 Kolize je jistá, hodnotí se míra destrukce. Dochází k lokálním či globálním škodám. Objekty TS10 způsobují klimatické změny, objevují se jednou za 100 000 let. Turínská stupnice řeší míru nebezpečí destrukce a upozorňuje, kdy je třeba jednat. Na základě pozorování a postupných jevů může docházet k přesunu mezi stupni, čímž je velmi flexibilní. Protože stavby mimolevelu jsou potenciální hrozbou pro město, nejsou-li vytvářeny kvalitně, považuji tuto stupnici za příhodný podklad pro stupnici třízení těchto staveb.


ŠKÁLA NADPISMIMOLEVEL NADPIS NADPIS Škála mimolevel řeší míru vhodného zásahu do veřejného prostoru. Na pěti stupních definuje stupnici zásahů, úprav, doplnění nebo podpoření staveb podchodů a nadchodů.

01. žádné nebezpečí ponechání stavu

02. normální zlepšení vlastností

03. vyžaduje pozornost dodání dějů

04. hrozba přestavba prostoru

05. jistota srážky

25

dům


26

kritéria

k1

udržovanost V jakém je stavu? Je čistý, udržovaný?

k2

frekventovanost Jaká je frekvence užívání prostoru?

k3

bezpečí Je místo bezpečné (reálně / pocitově)? Existuje pravidelná kontrola prostoru?

k4

jednoznačnost Je místo srozumitelné a pochopitelné? Vím, kam jdu?

k5

nezbytnost a alternativa Je užití mimolevelu v místě nezbytné? Existuje (fungující) úrovňová alternativa? / Mohla by existovat? Jakou bariéru překonává? Je nepřekonatelná?

k6

lokalizace Co mimolevel spojuje? Spojuje to smysluplně? Co se děje okolo? Jaká je okolní městská struktura?

k7

minimální investice Jak velká investice by byla třeba, aby začal prostor fungovat? -> Cílem je fungující každodenní veřejný prostor.


01 STAV k1 udržovanost k2 frekventovanost k3 bezpečí k4 jednoznačnost k5 nezbytnost a alternativa k6 lokalizace k7 minimální investice

žádné nebezpečí / ponechání stavu Pravidelně udržovaný, čistý. Frekvence využívání je vysoká. Pocit bezpečí ve dne i v noci, pravidelná kontrola. Vím, kam přesně jdu. Absolutně nezbytný, nebo je kvalitní alternativou. Je lokalizován správně tam, kde je potřeba. Funguje, investice není třeba.

ZÁSAHY, ÚPRAVY Prostor funguje bez nedostatků či problémů, jeho majitel či provozovatel jej pravidelně udržuje, a tak neláká k pobytu živlů, ani není nebezpečný. Je jediným na stupnici, který je plnohodnotnou a fungující součástí veřejného prostoru. Nevyžaduje účast architekta. Mimořádný zásah není potřeba, je třeba pokračovat v současném systému užívání. To ale neznamená, že se situace nemůže zlepšit.

50.078348, 14.344813

50.088428, 14.428802

50.104939, 14.502743

50.094496, 14.409545

50.049127, 14.354430

50.049127, 14.354430

50.031010, 14.491395

50.027000, 14.493456

27

PŘÍKLADY V PRAZE


28

02 STAV k1 udržovanost k2 frekventovanost k3 bezpečí k4 jednoznačnost k5 nezbytnost a alternativa k6 k7

lokalizace minimální investice

normální / zlepšení vlastností

Prostor očividně není udržovaný. Frekvence užívání je střední až vysoká. Pocitově i reálně bezpečné místo. Vím, kam jdu. Použití je většinou nutné, nebo je standardní alternativou. Je umístěn v hustších částech města. Investice je nižší, ale s dlouhodobým výhledem.

PŘÍKLADY V PRAZE

ZÁSAHY, ÚPRAVY Nic nefunguje bez toho, abychom se tomu věnovali. Řešení je na majiteli či provozovateli, časově se jedná o krátkodobé zásahy. Nevyžaduje účast architekta. Úpravy: osvětlení - výkonnější, na více místech; povrchy - materiály, výmalba, prostor pro umělce; údržba; kontrola - prostor by měl být pravidelně kontrolován, např. údržbou nebo obsluhou reklamních panelů; reklama - může přinést zisk na pravidelnou údržbu, stejně jako kontrolu místa; orientační systém - zlepšení orientace člověka.

50.064852, 14.424338

50.118810, 14.463843

50.045865, 14.315789

49.980274, 14.356350

50.148976, 14.518598

50.083859, 14.457729

50.068111, 14.469605

50.035199, 14.377639


vyžaduje pozornost STAV k1 udržovanost k2 frekventovanost k3 bezpečí k4 jednoznačnost k5 k6 k7

nezbytnost a alternativa lokalizace minimální investice

03

Stav je normální, může být nedokonalá údržba. Frekvence užívání je spíše nízká. Reálně je bezpečný, pocitově je na hraně. Spíše není, často je na místě, kde vede odnikud nikam, resp. slouží pouze utilitárně. Spíše nezbytné použití, bez alternativy. Rozdílné části - dvě čtvrti, strany cesty, atp. Vyšší úvodní investice, která ale generuje zisk.

/ dodání dějů ZÁSAHY, ÚPRAVY Dále vyžaduje pozornost - města, majitele, správce. Tento stupeň jako první na škále může, ale nemusí vyžadovat pozornost architekta. Zásahy jsou spíše měkké, doplňují nabídku a možnosti, které mohou mít za následek vyšší využívání stavby a s ním vyšší pocit bezpečí. Zásahy: vestavba obchodních jednotek; doplnění služeb; dodání dalších cílů cesty (např. veřejné WC); vedení cyklostezky; vytvoření výstavních či informačních prostorů.

50.110554, 14.589812

50.024953, 14.434907

50.107239, 14.561700

50.068434, 14.309907

50.049017, 14.481525

50.033899, 14.483542

50.025677, 14.518257

50.053887, 14.316340

29

PŘÍKLADY V PRAZE


30

04

hrozba / přestavba prostoru STAV k1 udržovanost k2 frekventovanost k3 bezpečí k4 jednoznačnost k5 nezbytnost a alternativa k6

lokalizace

k7

minimální investice

Stav je špatný, údržba většinou žádná. Frekvence od nulové, do velmi intenzivní. Reálně i pocitově nebezpečný prostor. Složitá, propletená a nejednoznačná stavba. Nezbytné užití, bez alternativy, která by ale mohla existovat. Spojuje místa, která spíše nevyžadují užití mimolevelu. Investice vysoká, neomezená pouze na stavbu samotnou.

ZÁSAHY, ÚPRAVY První stupeň škály, kdy začíná docházet k ohrožení města. Tak, jak je, prostor nefunguje a nikdy nebude - musí tak dojít k významnému a výraznému zásahu. Zcela nutně vyžaduje služby architekta. Zásahy: změna tvaru (přímočarý, nezalomený); změna cílů (přehodnocení smyslu umístění této stavby); změna nástupů (rampy, schodiště); kompletní přestavba prostoru; úrovňové řešení.

PŘÍKLADY V PRAZE 50.028917, 14.525203

50.127880, 14.477110

50.078117, 14.340623

50.078117, 14.340623

49.974720, 14.396778

50.017729, 14.449241

50.127932, 14.417043

50.047513, 14.340557


05

jistota srážky / dům STAV k1 udržovanost k2 frekventovanost k3 bezpečí k4 jednoznačnost k5 nezbytnost a alternativa k6

lokalizace

k7

minimální investice

Udržovaný. Frekvence užívání je vysoká, je na důležitém místě. Bezpečí reálné ano, pocitové spíše ne. Většinou ano. Většinou spíše nezbytné, v současné situaci. Alternativa by ale byla možná. Minimálně z jedné strany spojuje místa prázdná, vyvětralá, zbytková. Nejvyšší počáteční investice, s dlouhým plánováním.

ZÁSAHY, ÚPRAVY Srážka je destrukcí města, jizvou. Negace městského prostoru je tak velká, že vyžaduje vstup nového, výrazného elementu. Spojení je tak zásadně přerušené, že nejde jinak než napomoci scelení domem. Dům do místa přivede nové hráče, subjekty, cíle a cesty, které přemění veřejný prostor. Vyžaduje bezpodmínečně architekta, urbanistu, sociologa,...

50.012240, 14.417008

50.012240, 14.417008

50.030093, 14.455032

50.012240, 14.417008

50.014153, 14.402024

50.014153, 14.402024

50.049176, 14.344676

50.049176, 14.344676

31

PŘÍKLADY V PRAZE


SJ MAGISTRÁLA* Zaklínadlo magistrála, magická cesta městem. Auta z města nevyženu, ani nechci. Mohu je ale ukáznit, nepovolit jim chovat se uprostřed města jako na dálnici. To ale není předmětem mé práce. Při katalogizaci byla SJ magistrála mým častým cílem, mou společnicí na cestě pod, nad, skrz a jinam. Z celé hromady pomocí této dámy vybírám část, které se budu věnovat intenzivněji. Je tak významným koridorem, se všemi důsledky pro město z toho plynoucími, že ji nemohu ignorovat. Pomůže nebo zahubí, svede mě do labyrintu intenzity a dopravních kapacit, nebo

33

mě nechá pracovat s městem, které přetíná?


35


1 MÍSTO* Návrh, kde je ten návrh? Vybírám jedno místo, na kterém ukazuji smysl dvousemestrální práce. Je vyvrcholením cesty, potvrzením (anebo vyvrácením) teorie, že ve městě lze žít na úrovních. Jak vytvořit fungující veřejný prostor, který podchází 25 metrů plynoucích vozidel? Na startovní čáre stojím s vědomostí, že současná situace je nepřijatelná. Rána tak hluboká, že se musí stát něco velkého. Unese to čtvrť? Unese to Praha. A co já? Zdá se mi o místě, kde se potká skupina studujících filosofů a bude rozjímat nad smyslem života. Jako ukolébavka jim bude znít šumějící řeka 90 000 aut. Nebude je štvát, protože budou mít svůj

49

právoplatný kus města, který mohou používat.


50

LOKALIZACE

01

05

04

03

02

06

07

08 09 10 11

16

14

13 15 17 18

19

20

21

22

12

23 24

50.060135,14.432441 Langweillovo náměstí

25 26 27 28

29

30 31

32

33 34

Místo je na jižní části SJM, jižně od Nuselského mostu a Vyšehradu a severně od Náměstí Hrdinů. Leží mezi stanicemi metra, povrchová MHD se mu také vyhýbá. Magistrála si zde ještě uchovává městský charakter, ale kvůli intenzitě dopravy jako pobytová nefunguje.


51

širší vztahy


52

MĚSTSKÁ STRUKTURA

M 1:6000

M 1:6000

ROK 1975

ROK 1953


53

fotodokumentace


54


autorský text

Celistvou čtvrť přeťala v 70. letech magistrála. Významným veřejným prostranstvím najednou vedla nepřekonatelná překážka, kterou bylo možné pouze podejít. Místo ztratilo své těžiště, svůj střed magnetického pole. Došlo k destrukci městskosti. Navrhuji opět scelit a navrátit významný veřejný prostor tomuto území. Vytvář��m náměstí, místo, které vytváří identitu. Prostor, se kterým se lidé mohou ztotožnit, uchopit a zakotvit se. V urbanistické struktuře čtu nutnost zachování prázdna. Je to prázdno na cestě širokými uličními profily, kde uprostřed lze rozehrát příjemné veřejné prostory, skoro jako v Engelově pásu v Dejvicích. Mohu si dovolit kontinuálně projít od Kostela sv. Pankráce až k náměstí Generála Kutlvašra. Parkující auta tedy odsouvám a nabízím jiné řešení.

Ruším mimolevel jako pouhou cestu dolů a nahoru - podchod pod koridorem protahuji do navazujících nových veřejných prostorů. Do obou slepých ulic, které končí návazností na magistrálu ze západu, umisťuji širokou pěší rampu doprovázenou postupným schodištěm, která sestupuje až na úroveň mimolevelu. Je průchozí v co nejvyšší míře, mohu se do mimolevelu dostat z celého průběhu dvou že čtyř hran těchto cest. Procházím dostatečně širokými (10-12 m) a vysokými (3,1 m) průchody, které se nálevkovitě otevírají směrem k spodní platformě na druhé straně hlavní ulice. Za hranou komunikace se otevírá ortogonální amfiteátr, dějiště na novém Langweilově náměstí. Pro cestu zpět na úroveň magistrály nabízím několik schodišť a ramp, které vedou tam, kam potřebuji jít. Z jedné strany třídy 5. května se tyčí funkcionalistická budova Střední zdravotnické školy, která prostoru náměstí dominuje. Do volného prostoru, na druhou stranu řeky aut, umisťuji dům - zeď, který nemá ambici jí konkurovat, nad úrovní magistrály je pouze dvoupodlažní, aby zachoval vnímání náměstí jako celku. Je hranou u magistrály, která drží uliční frontu, ale zároveň se poslušně krčí vedle velké školní sestry. Směrem do ulice je plnou hmotou, fasádou s obložením z materiálu COR-TEN, aby obstál před náporem energie z aut, na druhou stranu, do pobytového místa, se odhaluje lehkým částečně průhledným skleněným pláštěm, ukazuje vnitřnosti a stává se tak součástí dějů. Vnější hmotu nízkého domu podél hrany ulice doplňuje dům podzemní, pod ulicí.

Vstupuje se do něj z úrovně magistrály, ale i z úrovně spodního plata, zároveň slouží jako prostředek vertikálního pohybu mezi úrovněmi. Rampu rovnoběžnou s domem, která vede zpět nahoru, prodlužuji a dělím na jednotlivé pokoje, které nabízejí městské děje. Od zatravněného palouku, přes stoly na hru a kávu, až po dětskou skluzavku - to vše vybízí k pobytu, k posezení, poležení, posvačení, hraní, slunění, debatování, skateování,... Program domů, kterými území naplňuji, je pro co nejširší záběr uživatelů a je navržen tak, aby kontinuálně saturoval mimolevel lidmi, a tím tvořil kontrolu potenciálně nebezpečného prostoru. Bezpečí, reálné i pocitové, považuji za základní nutnost kvalitního veřejného prostoru. Proto navrhuji co nejotevřenější světlé prostory bez zákoutí a tmavých rohů, společně s náplní domů, která funguje v co největším rozsahu během dne. Místo totiž musí obstát nejen za dne, ale i v noci, za tmy. Zároveň vytvářím stavbu co nejsrozumitelnější, s jasnými a jednoznačnými nástupy a směry. Pod vozovku navrhuji sál bojových sportů a posilovnu, oba mající svá okna do podchodu, kterými nejen osvětlují, ale i ukazují procházejícím, že se uvnitř něco děje. Doplňuje je kavárna na hraně jednoho z podchodů, která má možnost otevřít se ve slunných dnech ven a vyhřeznout na spodní plato amfiteátru. Recepce těchto dvou programů je umístěna v domu na hraně magistrály, je napojena schodištěm na vstupní místnost o patro výš, kde z ulice vstupují lidé do informačního centra městské části. V tomto patře jsou místa pro informace a konzultace, nahoře je výstavní sál a oddělitelné místnosti pro debaty či workshopy. Pod magistrálou, ale z druhé strany obou průchodů, umisťuji menší jednotky obchodu a služeb, které podporují využívání mimolevelu nejen jako cesty, ale i jako cíle. Potenciálně je zde prostor i pro noční vyžití, např. taneční klub. Pod tímto vším leží patro veřejného podzemního parkování, kam vjíždím po rampách podél východní hrany veřejného prostoru. Nahrazuje, ve prospěch pěších středových otevřených pásů zrušená, podélná a šikmá parkování, kterých je v současnosti území plné. Zároveň je kapacitou pro návštěvníky místa, s možností navázání dalšího podlaží parkování. Nájezd a sjezd na třídu 5. května měním z dálničních do městských proporcí. Langweilovo náměstí napojuji na stávající ulice, na jeho straně vyzdvihuji vozovku na úroveň pěších, kde se stává součástí sdíleného prostoru. Pracuji se severojižní magistrálou, jaká je. Zároveň ale navrženým řešením nezamezuji budoucím možné transformaci.

Jsem přesvědčena, že tímto jedním zásahem je možné využít mimoúrovňovosti k definování kvalitního veřejného prostoru, který je dějištěm městských dějů. Spojuji reálným zásahem místo, které bylo přetnuto vedví a ztratilo svého ducha. Langweilovo náměstí je cestou i cílem, zapojuje se do hmoty města.

55

Návrh do místa, které je nově pojmenováno jako Langweilovo náměstí, je založen na mnou definovaných přístupech k tvorbě místa, kde veřejný prostor plyne mimoúrovňově. Za nejvýznamnější považuji ten, že mimolevel nemůže být pouze utilitárním překonáním překážky, ale také fungujícím a kvalitním veřejným prostorem. Vybízí k zastavení a pobývání, nabízí cíle cesty co nejširšímu spektru obyvatel. Jedním ze základních principů správného podchodu je, že uživatelům nevadí. Proto navrhovaný prostor nemůže být direktivní, musí umožnit výběr cesty.


56

01

24 00

program

Program je navržený tak, aby nebyl jednorázový, aby jej lidé navštěvovali kontinuálně a co největší část dne, a tím vznikl stálý přísun energie a kontrola potenciálně tak nesympatického místa, jako je podchod. Při cestě pod magistrálou lze vidět do haly bojových sportů a sportovního centra - vidím tedy, že se v místě něco děje. Podchody jsou doplněny (cílovými) službami a obchody. Návrh také počítá s okolními významnými institucemi a využitím pro jejich účely střední škola, policejní ředitelství, atd.

06 18

kavárna sál bojových sportů sportovní centrum obchod, služby info centrum MČ s galerií parkování 12

02

PÁS PROSTORŮ

Ulice obklopující řešené území jsou momentálně plné zaparkovaných automobilů a popelnic podélných, šikmých a kolmých stání uprostřed uličního prostoru. V momentě odstranění zaparkovaných vozidel se v urbanistické struktuře otevírá velký potenciál. Tím je nenápadná návaznost volných míst, dostatečně širokých uličních profilů, které kapacitně nepotřebují obsloužit více než 1+1 pruh vozovky. Auta odklízím a nabízím rezidentům možnost parkování v nově navrženém domě. Vytvářím cestu volných městských prostorů, řadu od Kostela sv. Pankráce až po náměstí Generála Kultvašra. Langweilovo náměstí je zastavením v řadě po sobě navazujících korálků. Má být prázdnem, málo zastavěným a vzdušným.


03

dějiště

Podchod či nadchod v tomto místě nemůže být pouze funkčním překonáním překážky. Musí vytvořit další nabídku, přitáhnout i jiné uživatele. Kromě cesty pod rušnou komunikací navrhuji dům s náplněmi, které jsou cíle pro uživatele. Nadto samotný veřejný prostor vybízí k pobytu. Nabízí různé děje, každý si najde tu svou činnost. Zároveň ale není jednou velkou prázdnou plochou, má v sobě místa menšího měřítka, která jsou příjemná jednotlivým uživatelům. Místo nemá být omezené na jednu skupinu. Proto jsou program i architektura zvoleny tak, aby byly přístupné široké lidské základně.

04

jedNO MÍSTO

V návaznosti na historii, kdy místo bylo jedním velkým prázdným prostorem se vracím k jeho vnímání tímto způsobem. Snažím se o to, aby i přes velmi významné přetnutí intenzivně využívaným dopravním koridorem zůstalo vnímání celého prostoru náměstí, z obou stran komunikace, jako jednoho celku. Mimolevely a jejich nástupy dimenzuji velkorysé, světlé, široké tak, aby v každém momentě měl jejich uživatel jistotu, kde přesně je a kam kráčí. Takto dojde ke scelení místa, k jeho redefinici.

57

EducationalVersion

teze konceptu


58

M 1:3000


59


60

situace - m 1:1000


61


62

01_vstup

20,0 m 2

02_info centrum MČ

190,0 m 2

03_sklad + hygienické zázemí

19,5 m 2

04_výtah 1np<->2np (interier)

4,8 m 2

05_výtah 2pp<->1np (exterier)

5,0 m 2

06_schodiště 2pp<->1np

16,0 m 2

07_výstavní prostory 2np

226,7 m 2

08_workshop místnost 2np

63,4 m 2

půdorys 1np - M1:500

2np

07

06 05

04

04

01

02

03

08


posilovna

sál bojových sportů

obchod služby

info centrum MČ galerie

obchod služby

veřejný prostor

63

veřejné parkoviště


64

01_vstup

30,0 m 2

11_zázemí zaměstnanců

29,4 m 2

02_recepce

45,0 m 2

12_kavárna

138,6 m 2

03_šatny

434,0 m 2

13_bar, sklad

46,4 m 2

04_sál bojových sportů

638,4 m 2

14_kuchyň

18,3 m 2

05_posilovna

312,3 m

2

15_hygienické zázemí

61,6 m 2

06,07_cvičební sál

213,9 m

2

16_technické zázemí

235,7 m 2

08_bar

44,1 m 2

17,18,19,20_obchod, služby

479,5 m 2

09_sklad

70,6 m 2

21_technické zázemí pro 2pp

1300 m 2

10_spinning

69,9 m

22_4x komunikace do 2pp

157 m 2

2

půdorys 1PP - M1:500

17

18

22 22

06

07

09

10

08

08

05

11

16

03

06

01

14

13

12

04

15

22

22

19

20

21


počet parkovacíh míst:

239

počet parkovacích míst pro osoby 12

půdorys 2PP - M1:500

65

s omezenou možností pohybu:


66

pohledy


67


Vi

kt

or

in

ov

a

5. k

tna

/S

ev

ji e ro

žní

ma

g is

t rá

la

Lo

un

ský

ch

Ža te ck ýc h

68

pohyb a pobyt

POHYB MOTOROVÉ DOPRAVY Nájezd a sjezd z magistrály jsou navrženy nově v dimenzích městských křižovatek. Uliční profily Viktorinova a Žateckých jsou transformovány na 1+1 pruh pro automobily, bez parkování na ulici, s novými centrálními pěšími pásy, se stávajícími stromy. Ulice Lounských je nově vnořena do prostoru náměstí jejím částečným zdvižením na úroveň pěšího povrchu, kde tvoří sdílený prostor. Místa zvednutí jsou označena kruhy. Podél východní strany ulice jsou navrženy rampy sloužící pro vjezd a výjezd z parkoviště v 2.PP. Podélné parkování na SJM je zachováno. PĚŠÍ POBYT Schéma zobrazuje pobyt pěší v rámci nově navrženého veřejného prostoru. Největší intenzita a nejdéle trávený čas budou v rámci pobytové rampy s městskými ději na severovýchodní straně náměstí. Vzhledem k tomu, že budova domu na hraně je nízká, budou exteriérové pokoje osvětleny v průběhu většiny dne. Dále jsou obsaženy cíle cest - vchody do sportovního centra, kavárny, obchodů, ale i na vertikální komunikace vedoucí na patro s parkovištěm.

PĚŠÍ POHYB Na schématu jsou naznačeny hlavní směry pohybu pěších v navrženém náměstí. Je kladen důraz na svobodu volby, proto si chodec pro svou cestu může vybrat nejen ze dvou možností průchodů dopravním koridorem, ale i následně má více možností vystoupat zpět, anebo se zdržet na spodním platu Langweilova náměstí. OSOBY S OMEZENOU MOŽNOSTÍ POHYBU Pro osoby s omezenou pohyblivostí nebo na vozíku jsou navrženy vertikální komunikace tak, aby byly schopné užívat veřejného prostoru náměstí. Na straně magistrály s rampami a schodišti jsou u vertikálních stěn navrženy hydraulické zvedací plošiny, které na znamení dopraví osobu na křesle nahoru nebo dolů. V době, kdy nejsou užívány, jsou zasunuty do dlažby. Stejný systém je navržen u východního schodiště v pobytové rampě. Další možností je výtah se schodištěm integrovaným do domu na hraně, které jsou přístupné z exteriéru. Vedou i do parkoviště. Všechny výtahy na parkoviště jsou dimenzovány jako vozíčkářské.


69


70

01

schodiště

02 vstup zázemí a garáže

třída 5. května


řez 1+2 - m 1:300

dům na hraně schodiště

parkování 2PP

vertikální komunikace parkoviště <-> náměstí

technické zázemí parkoviště

rampa do garáží

71

podchod pod 5. května


72

03

zatravněný palouk

04

palouk a paluby

05

posedavé schody


06 posezenĂ­

07

stoly a Ĺžidle

09

73

rampa


74

10

skate rampa

11

skate plošiny

12 u-rampa


13

vstup zázemí a garáže

14

zatravněný palouk

15

75

skluzavka


76

08

středové schodiště

třída 5. května

18

dětské boule


řez 8+16 - m 1:300

dům na hraně schodiště recepce

rampa do parkoviště 2pp

parkování 2pp

podchod po 5. května

77

recepce a šatny sportovního centra


78

TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ Technické zázemí domů pod severojižní magistrálou je umístěno v jihovýchodní části domu s posilovnou a sálem bojových sportů. Nasávání i vyfukování vzduchu může být vedeno přes stropní desku, z prostoru před domem Střední zdravotnické školy (ta z této strany nemá vchod). Alternativou nasávání je vedení skrz instalační jádro domu na hraně a následné vedení pod stropem do strojovny vzduchotechniky. Technické zázemí parkoviště je umístěno v prostoru pod ulicí Lounských a pod pobytovou rampou. Je přístupné ze spodního plata Langweilova náměstí. Kanalizace je v místě řešena přečerpáváním.

PROVÁDĚNÍ STAVBY Realizace v tomto místě bude řešena etapově tak, aby minimálně narušila okolní provoz, zejména dopravu po severojižní magistrále. V první části budou na polovině dopravní komunikace zavrtány piloty / sloupy, následně bude vybetonována stropní deska. Po zatuhnutí se práce přemístí na druhou polovinu ulice a auta budou jezdit po již zhotovené stropní desce. Stejným postupem se vyvrtají piloty a vybetonuje deska. Následně se zrealizují vrstvy vozovky a chodníků. Omezení provozu je ukončeno. Následně proběhne odstranění zeminy a práce na všech ostatních částech náměstí.

tzb a provádění


79


zdroje

Toto dílo vzniklo s použitím datových podkladů Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. KOOLHAAS, Rem. S, M, L, XL. 2. vyd. New York: Taschen, 1995, 1344 s. ISBN 38-228-7743-3. Atlas transformace. Vyd. 1. Editor Zbyněk Baladrán, Vít Havránek. Praha: Tranzit, 2009, 811 s. ISBN 978-80-87259-03-0. JEHLÍK, Jan. Obec a sídlo: o krajině, urbanismu a architektuře. 1. vyd. Praha: Ausdruck Books, 2013, 159 s. Edice architektury. ISBN 978-80-260-5399-6. GEHL, Jan. Města pro lidi. Brno: Partnerství, c2012, xi, 261 s. ISBN 978-80-260-2080-6. GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0. Ortofotomapy Seznam.cz, a.s. + GEODIS Brno, s.r.o., http://www.mapy.cz/, vyhledáno 2.3.2014. [použito pro strany 38-46] http://neo.jpl.nasa.gov/torino_scale.html https://www.princeton.edu/~achaney/ tmve/wiki100k/docs/Torino_Scale.html http://www.astro.cz/clanek/318 Humanizace severojižní magistrály (studie). ÚRM + TSK-ÚDI, Praha, 2011. http://www.iprpraha.cz/cs/clanek/335/ humanizace-severojizni-magistraly http://www.satra.cz/zklidneni-severojizni-magistraly/ http://www.auto-mat.cz/kauzy/magistrala/

ZAHATŇANSKÝ, Matěj: Stratégia pre perifériu (diplomní práce). Atelier Romana Kouckého a Edity Lisecové, Praha 2009. [metodika dělení města]

81

BOHUNICZKY, Annamária: Strategie pro periferii (diplomní práce). Atelier Romana Kouckého a Edity Lisecové, Praha 2009. [metodika dělení města]


82

â&#x20AC;&#x153;...it [the Generic City] is nothing but a reflection of present need and present ability. It is the city without history. It is big enough for everybody. It is easy. (...) If it gets too small it just expands. If it gets too old it just self-destructs and renews. (...) it can produce a new identity every Monday morning.â&#x20AC;? KOOLHAAS, Rem. S, M, L, XL. 2. vyd. New York: Taschen, 1995, 1344 s. ISBN 38-228-7743-3.



Praha mimolevel / Prague: Out of level