Aktuality z knihoven Odcizené staré bible se vrátily do Vědecké knihovny
Sedm svazků bible z první poloviny 17. století se v nejbližší době vrátí do knihovního fondu VKOL. Svazky ukradené v roce 1996 jedním z dělníků při opravách knihovny se před nedávnem objevily v aukční nabídce jednoho německého antikvariátu. „Před nedávnem se svazky bible objevily v aukční nabídce německého antikvariátu s vyvolávací cenou 4 000 eur. Znaky těchto tisků jsou totožné se zbývajícími třemi svazky, které zůstaly ve Vědecké knihovně, a je zcela nezpochybnitelné, že jde o publikace ukradené před téměř čtvrtstoletím
Tři svazky tzv. Pařížské polygloty z historického fondu Vědecké knihovny. Foto: VKOL
64
právě u nás,“ uvedla ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci Iveta Tichá. Pracovníci z oddělení historických fondů VKOL naštěstí včas upozornili zástupce antikvariátu na to, že se jedná o předměty, které pochází z trestné činnosti, a svazky byly následně z aukce staženy. „Antikvariát není vlastníkem svazků, ale pouze zprostředkovatelem dražby. Jeho zástupci uvedli, že knihy patří partnerovi, s nímž dlouhodobě spolupracují – ten publikace zakoupil před dvěma lety v jiné aukci. Nikdo z nich dosud netušil, že exempláře jsou kradené,“ doplnil zástupce ředitelky Miloš Korhoň. Vzhledem k institutu vydržení věci je šance Olomouckého kraje na získání svazků soudní cestou mizivá. Tento postup navíc komplikuje i dlouhá doba, po kterou byly knihy nezvěstné a vysoké náklady na právní zastupování. Vědecká knihovna proto svazky od zahraničního antikvariátu odkoupí – a to za cenu 1 300 eur, což je mnohem méně, než na kolik byla stanovena jejich vyvolávací cena. „Ze všech možností, jak svazky znovu dostat do fondu Vědecké knihovny, se nám jako nejvhodnější jevila dohoda a následný odkup. K tomu by mělo dojít co nejdříve. Pak už nic nebude bránit převozu knih zpět do Olomouce. Myslím, že peníze, které do nákupu svazků investujeme, jsou zcela marginální proti hodnotě, kterou získáme,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Petr Vrána. Po letech se tedy opět podaří scelit desetisvazkové vydání tzv. Pařížské polygloty představující sedmijazyčné vydání bible (jde o hebrejský, samaritánský, chaldejský, řecký, syrský, latinský a arabský překlad), které vycházelo v Paříži v letech 1629–1645. Vůbec poprvé se zde například objevuje i tištěná verze samaritánského Pentateuchu (pěti knih Mojžíšových), který má velmi blízko k proslulým starověkým Kumránským svitkům.
