EDUARD HÖLZEL 1817–1885
Vědecká knihovna v Olomouci
Úvodem
Veduta olomouckého Horního náměstí zachycuje v pravé části i Hölzelovo knihkupectví. HÖLZEL, Eduard. Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien. Olmütz: Eduard Hölzel Buch- und Kunsthändler, [1857–1860]. Zdroj:VKOL.
Když byl v roce 1844 na olomouckém Horním náměstí otevřen obchod s knihami, uměním a hudebninami, málokdo tušil, jak významný krok v historii knižní kultury na Moravě se právě odehrál. Majitel knihkupectví, pražský rodák Eduard Hölzel se vedle prodeje knih začal zabývat také jejich vydáváním a díky obratné obchodní politice i vysoké kvalitě knih z produkce nakladatelství si velmi rychle vydobyl dobré jméno. To neztratil ani ve Vídni, kam Hölzel v roce 1871 své sídlo přeložil a kde firma pod jménem svého zakladatele funguje dodnes. Eduard Hölzel přispěl ke kulturnímu dědictví českých zemí i střední Evropy řadou odborných publikací a učebnic, ale také jako vydavatel novin, především olomouckého listu Die Neue Zeit. Z dnešního pohledu jsou bezpochyby nejatraktivnější monumentální grafická alba s litografiemi významných míst Moravy i Čech, vůbec největší úspěch ale Hölzelovi přinesl školní atlas, který vytvořil společně s profesorem olomouckého gymnázia Blažem Kocenem. První školní atlas v rakouské monarchii vyšel poprvé v roce 1861, rychle se rozšířil a pod názvem Velký Kocenův atlas vychází až do dnešních dnů, samozřejmě ve zcela zmodernizované podobě. V roce 2017 si připomínáme 200 let od Hölzelova narození. Výročí je ideální příležitostí k připomenutí tohoto významného muže. Fondy Vědecké knihovny v Olomouci uchovávají víc než 200 publikací, zejména odbornou literaturu, mapy, litografie i beletrii, které vznikly díky jeho nakladatelskému úsilí a ze kterých je jasně patrné, jak hluboce se Eduard Hölzel ve 2. polovině 19. století zapsal do kulturních dějin města Olomouce. Přesto jeho jméno v povědomí dnešní společnosti nerezonuje tak, jak by odpovídalo věhlasu uznávaného podnikatele, ceněného nejen pro vysokou profesionalitu, ale také pro vstřícnou a přátelskou povahu. Připravovaný výstavní projekt s výstupem v podobě publikace věnované životu a dílu někdejšího nakladatele by měl tento dluh alespoň zčásti vyrovnat. Přínos Eduarda Hölzela kultuře Moravy, českých zemí i celé střední Evropy si to bezpochyby zaslouží.
Portrétní fotografie Eduarda Hölzela. Ed. Hölzel 1844–1969:. Zum 125jährigen Bestand des Hauses am 15. Oktober 1969. [Wien]: [Rosenbaum], [1969]. Zdroj:VKOL.
Eduard Hölzel Eduard Hölzel se narodil 8. října 1817 v rodině pražského kupce a obchodníka železářským zbožím Johanna Thomase Hölzela. Eduard byl nejstarší z šesti dětí, po absolvování gymnázia se vyučil v Praze knihkupcem a praktické zkušenosti získával v renomovaných knihkupectvích v Německu, ve Vídni nebo v Brně. Obchod s knihami a uměleckými předměty, který v Olomouci na Horním náměstí naproti radnici otevřel 15. října 1844, se brzy stal vyhledávaným a často navštěvovaným podnikem. Nezůstalo jen u něj, podnikavý obchodník postupně otevřel pobočky v Novém Jičíně, v Ostravě, Šumperku, Šternberku, Uherském Hradišti, Přerově a Kroměříži. Především olomoucký obchod byl oblíbeným místem setkávání čtenářů, studentů a intelektuálů a přispěl k prohloubení zájmu obyvatel města o literaturu, umění i vzdělání. Sám Hölzel byl v kontaktu s mnoha talenty, které podněcoval k vědecké a duševní tvorbě. Vedle knihkupecké činnosti začal Hölzel záhy i s nakladatelskou prací. Produkoval například velmi populární litografické veduty českých a moravských měst a spolu s Ignácem Janem Hanušem začal na jaře roku 1848 vydávat první olomoucký deník Die Neue Zeit. V roce 1861 převzal Hölzel vídeňský litografický podnik, ze kterého vybudoval geografický institut a nakladatelství, a středem jeho zájmu se stala kartografie, vydávání map a atlasů. O deset let později přenesl do Vídně i hlavní sídlo celého nakladatelství. Hölzel se už v roce 1848 oženil s Hedwigou Niemannovou a společně vychovali čtyři děti. Nejstarší syn Hugo převzal rodinný podnik, mladší Adolf se stal významný malířem. Dcera Emma se provdala za knihkupce Karla Graesera, druhá dcera Hedwiga za Emila Kosmacka, který se na vedení vydavatelství také podílel. V roce 1878 odešel Eduard Hölzel na odpočinek a zemřel v Salzburgu v roce 1885. V průběhu života zastával původně olomoucký nakladatel významné funkce, byl mimo jiné viceprezidentem Olomoucké obchodní a hospodářské komory nebo předsedou Svazu rakouských knihkupců. Jeho nakladatelství je pod názvem Verlag Ed. Hölzel činné dodnes.
Grafická alba Moravy a Čech Také Eduard Hölzel se svezl na vlně zájmu o minulost poháněné moderním zemským patriotismem a rozhodl se představit korunní země Čechy, Moravu a Slezsko jako důležitou součást habsburské monarchie. Výpravný projekt, jehož základ tvoří 42 litografií v případě Moravy a Slezska a dalších 48 z území Čech, postupně vycházel v letech 1856–1860. Vedle textových pasáží tvoří stěžejní část obou souborů právě litografie významných měst, hradů, zámků, ale i přírodních památek. Autory předloh jsou berlínský rodák August Haun (1815–1894) a František Kalivoda (1824–1858), pocházející z Loučky u Valašského Meziříčí. Hölzel nabízel litografie v různém provedení, obrazovou i textovou část bylo možné zakoupit odděleně a kupující si mohl vybrat ze tří různých variant od nelevnějších tónovaných litografií až po nákladná akvarelová vydání.
Tónovaná litografie hradu Zvíkova z cyklu 48 vedut významných míst Čech. HÖLZEL, Eduard. Malerisch-historisches Album vom Königreich Böhmen. Prag: Bei Karl André, [1860]. Zdroj:VKOL.
Výřez z veduty Kromeříže v nejnákladnějším akvarelovém provedení. HÖLZEL, Eduard. Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien. Olmütz: Eduard Hölzel Buch- und Kunsthändler, [1857–1860]. Zdroj:VKOL.
Školní atlas pro rakouskou monarchii Hölzelův školní atlas je z převážné části dílem Blaže Kocena (1821–1871). Původem Slovinec vystudoval gymnázium v Celje a v letech 1841–1845 pokračoval studiem teologie v Klagenfurtu. V srpnu 1845 by vysvěcen na kněze, začal učit na gymnáziu v Celje, všechen svůj volný čas však věnoval studiu zeměpisu, atlasům a mapám. V Olomouci od roku 1858 vyučoval na německém gymnáziu matematiku, řečtinu, latinu a geografii. Úspěch atlasu zaručily Kocenovy znalosti a kreslířská zručnost, stejně jako Hölzelovy zkušenosti a finanční zázemí. Exemplář uložený v Olomouci je jedním ze tří dochovaných výtisků prvního vydání atlasu, přičemž další dva se nacházejí v archivu rakouského ministerstva školství a v Univerzitní knihovně ve Štýrském Hradci. Atlas obsahuje 27 barevných litografií map různého zaměření a různých rozměrů.
Barevná politická mapa Střední Evropy z prvního vydání rakouského školního atlasu. KOCEN, Blaž. Geographischer SchulAtlas Für Die Gymnasien, Real- Und Handelsschulen Der Österreichischen Monarchie. Wien und Olmütz: Eduard Hölzel‘s Verlag, [1861]. Zdroj:VKOL.
Výřez z mapy zobrazující Rakouské císařství. KOCEN, Blaž. Geographischer SchulAtlas Für Die Gymnasien, Real- Und Handelsschulen Der Österreichischen Monarchie. Wien und Olmütz: Eduard Hölzel’s Verlag, [1861]. Zdroj:VKOL.
Koncepce projektu Název: Eduard Hölzel. 1817–1885 Předmět projektu: Osobnost Eduarda Hölzela a významné tisky z jeho nakladatelství ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci. Koncepce výstavy: Hlavním cílem výstavy je seznámit veřejnost s osobností Eduarda Hölzela, s jeho nakladatelskou činností a současně poukázat na vysokou úroveň publikací, které z Hölzelova nakladatelství vzešly. Základní informace o soukromém i pracovním životě E. Hölzela budou podány prostřednictvím textových panelů, jádro výstavy ale budou tvořit nejvýznamnější publikace z prvních desetiletí produkce nakladatelství, především odborné práce, mapy a atlasy, litografie a chromolitografie i noviny a časopisy. Vedle alb vedut a Kocenova školního atlasu lze uvést například jednotlivé mapy států i světadílů, plány města Olomouce, ilustrovaného průvodce Olomoucí, malířsko-historické skici z Moravy a Slezska, výpravné cestopisy věnované Africe nebo Mexiku či Hölzelem vydávané noviny Die Neue Zeit. Výstavu doplní odborný katalog, který vedle Hölzelova života a díla přinese také základní informace o vybraných publikacích. Na přípravě výstavy se bude podílet také vídeňské vydavatelství Ed. Hölzel Verlag, které přislíbilo zapůjčení archivních materiálů včetně fotografií samotného E. Hölzela. Autorský tým: Jiří Glonek, Petra Kubíčková, Miloš Korhoň, Rostislav Krušinský, Lubomír Novotný. Termín výstavy: Listopad a prosinec 2017. Místo konání výstavy: Vědecká knihovna v Olomouci, Galerie Biblio, Bezručova 2. Další informace: Vědecká knihovna v Olomouci, oddělení správy fondu a historických fondů, e-mail: hf@vkol.cz, tel.: +420-585 205 382.
E. Hölzel vydal také popis Markrabství moravského a Vévodství slezského a jejich geografických poměrů. Autorský kolektiv vedl významný geograf a matematik Karl Kořistka, který sám připravil i litografie s pohledy na zdejší horstva, v tomto případě na Moravskoslezské Beskydy. KOŘISTKA, Karel František Edvard. Die Markgrafschaft Mähren und das Herzogthum Schlesien in ihren geographischen Verhältnissen unter Mitwirkung mehrerer vaterländischer Naturforscher und Geographen. Wien: Ed. Hölzel, 1861. Zdroj:VKOL.
Vyobrazení akátu z výpravného atlasu dřevin z konce 19. století. HEMPEL, Gustav a WILHELM, Karl. Die Bäume und Sträucher des Waldes: In botanischer und forstwirthschaftlicher Beziehung. Wien: E. Hölzel, [1889–1890?]. Zdroj:VKOL.