Vinařský obzor 7-8/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Červená vína - moderní technologií! Populární kvalitní červená vína se vyznačují plností, ovocným aroma a příjemnou tříslovinou. Kombinované použití Rapidase® Maxifruit a Fermicru® XL pomáhá splnit tyto požadavky trhu.

Komplexnost aroma Ovocnost Intenzita aroma

Harmoničnost

Svěžest

Taninová struktura

Plnost

Tvrdé taníny

Jemné taníny

kontrola Rapidase Maxifruit + Fermicru XL

Rapidase® Maxifruit ● enzymatický přípravek pro červená vína s ovocným charakterem ● zlepšuje senzorické vlastnosti vín ● zlepšuje plnost a harmoničnost vín ● snižuje hořkost ● podporuje stabilitu barvy červených vín ● umožňuje kratší maceraci Fermicru® XL ● kvasinkový kmen vhodný na krátkou maceraci ● vhodný pro kvašení i při nízkých teplotách ● zabezpečuje adsorpci polyfenolů a tím snižuje hořkou chuť tříslovin ● bezpečná fermentace i při vyšší hladině alkoholu

Ideální kombinace enzymu Rapidase Maxifruit a Fermicru® XL zabezpečuje cílenou extrakci polyfenolů, polysacharidů a aromatických látek. Fermentací s Fermicru® XL a výživou Maxaferm dosáhnete selektivní adsorbce taninů způsobujících hořkost, čímž dochází ke zlepšení senzorických vlastností vína. Vynikne tak ovocnost, jemnost a plnost vína.

Kmen B

Rapidase® Maxifruit

Kmen A

O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, Fax: 281 866 264 info@biopro.cz, www.biopro.cz

(7–8/2008)

315

Vážení čtenáři, pro téma letošního dvojčísla jsme zvolili „vinařské stavby“. Touto problematikou jsme se totiž v posledních letech až tolik nezabývali, spíše sporadicky, a je to škoda. Několik příspěvků přímo uprostřed vydání samozřejmě nedokáže obsáhnout celou problematiku, už při realizaci stávajících článků nás s autory napadlo několik dalších podtémat „vinařských staveb“, takže se tomuto budeme věnovat i v blízké budoucnosti. Důležité je vyjmenovat nejenom dispoziční řešení, způsoby konstrukce, použité materiály či legislativní předpisy, ale též sdělit alespoň v kostce pohled architektonický. Vinařské stavby se nejen budují, ale též rekonstruují. Mezi stavebními firmami jsme vybrali velkobílovického specialistu na stavby a opravy sklepních kvelbených konstrukcí Martina Osičku a v rámci tématu najdete uvnitř čísla rozhovor s ním. Rozhodně jsme neopomněli zmínit dva zajímavé vinařské projekty v Popicích na Hustopečsku, z nichž jeden už je hotov a druhý se počíná realizovat: Sonberk a Gotberg, přičemž seznámíme čtenáře nejen s pohledem investorů staveb, ale též s pohledem tvůrce architektonického řešení. Ale nestaví se jen ve stylu moderní architektury – v letním dvojčísle najdete také zprávu o realizaci projektu Valtického podzemí. Soukromý investor se rozhodl propojit několik historických sklepů a zřídit zde docela unikátní muzeum cihel. Naši čtenáři se mohou těšit, že tématem vinařských staveb se budeme nepravidelně a spíše podle možností zabývat i v dalších číslech VO. Například v minulosti jsme na stránkách časopisu měli již množství příspěvků o zajímavých starých sklepech. Uvítáme, pokud nám pošlete tip na sklep či jinou historickou vinařskou stavbu, která má svoji osobitost, váže se k ní nějaký zajímavý příběh či historie a o níž se domníváte, že by se o ní a v bližších souvislostech měli dozvědět i ostatní čtenáři VO. Přeji vám příjemné letnění u letošního letního dvojčísla. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial.........................................................................................................................................................................................315 Z redakční pošty.....................................................................................................................................................................................................316 Spolkové informace Jiří Sedlo: Změny ve Svazu vinařů ČR po druhé valné hromadě v letošním roce.............................................................................................318 Informace z činnosti SV ČR....................................................................................................................................................................................318 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo, Martin Půček: Jednání XVI. Valného shromáždění ve dnech 30.–31. 5. 2008 v Remeši (Chamapagne)........................................319 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Možnosti hodnocení tolerance k suchu u podnožových odrůd.............................................................................................320 Patrik Burg: Mechanizační prostředky využívané při údržbě příkmenných pásů vinic...................................................................................321 AOC: snížení hustoty výsadby, možný zisk a možné důsledky........................................................................................................................324 Jiří Drábek, Jan Stávek: Muškáty: pouta rodinná a sémantická...........................................................................................................................325 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Svatovavřinecké.......................................................................................................................326 Pavel Pavloušek: PIWI – odrůdy pro biologické vinohradnictví..........................................................................................................................331 Lubomír Lampíř, František Muška: Srovnání dvou odlišných stanovišť révy vinné (Vitis vinifera) na základě sledování agrobiologických ukazatelů...............................................................................................................................................................334 Pavel Pavloušek: Zelené práce u révy vinné v aktuálním ročníku......................................................................................................................338 Josef Haar: Zkušenosti s prováděním pozemkových úprav v okrese Břeclav...................................................................................................359 Výzkum Pavel Tomšík, Jiří Sedlo: Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky 2. část..................................................340 Vinařská technologie Erich Minárik: Selekcia a potenciál kvasiniek Saccharomyces bayanus na zvýšenie diverzity hroznových vín.............................................342 Z diplomových prací na ZF Lednice: Výživa kvasinek při primární fermentaci moštu..................................................................................343 Manoproteiny kvasnic: realita a mýtus..............................................................................................................................................................344 Michal Kumšta: Fenolické látky červených vín – část 2.: Taniny.......................................................................................................................345 Jan Čeřovský: Co bude umět korek pro velká vína?...........................................................................................................................................347 Pavel Pavloušek: Význam hodnoty pH pro stanovení kvality hroznů.................................................................................................................348 Zdeněk Vrbík: Znáte Májové víno?........................................................................................................................................................................348 Genetické inženýrství kvasinkových kmenů: terno, nebo prokletí?...............................................................................................................362 Téma – vinařské stavby Patrik Burg. Pavel Zemánek: Vinné sklepy a možnosti jejich výstavby................................................................................................................349 Vinařství GOTBERG staví moderní vinařský dům u Popic...............................................................................................................................354 Sonberk z pohledu autora projektu – Josefa Pleskota......................................................................................................................................355 Vinařský dům Sonberk byl otevřen....................................................................................................................................................................356 Specialista na sklepy a kvelby, stavební firma Osička z Velkých Bílovic.........................................................................................................357 Ve Valticích slavnostně otevřeli Valtické podzemí............................................................................................................................................362 Vinařství v zahraničí Vladimír Hrouda: S Cechem českých vinařů po švýcarských vinicích...............................................................................................................352 Jan Stávek: Madeira je nejstarším vínem ke koupi.............................................................................................................................................367 Rozhovor Hovory MM: O víně u vína II................................................................................................................................................................................363 Vinařské aktivity TRAMÍN CUP 2008 Čejkovice...........................................................................................................................................................................365 Jaromír Hladík: Chůze, která léčí, aneb „Znovín Walking“................................................................................................................................384 Vinařský triatlon Němčičky 2008.......................................................................................................................................................................394 Vinařský místopis Erich Hubáček: Proměny trojské Salabky............................................................................................................................................................370 Obchod vínem Petr Hynek: Vinařský institut bude zastřešovat vzdělávání v oboru vína..........................................................................................................372 Vinařský institut někteří vítají, jiní jsou proti....................................................................................................................................................373 Valtické vinné trhy 2008.....................................................................................................................................................................................374 Kamil Prokeš: Slovensko–Česko 2:2, vyhrálo víno..............................................................................................................................................375 Veletrh Víno & destiláty 2008.............................................................................................................................................................................375 Petr Šimeček: Vinařské pohlednice – jedna z forem propagace.........................................................................................................................383 Polemika Jan Hajda: Otevřený dopis Svazu vinařů ČR........................................................................................................................................................376 Víno a zdraví Martin Křístek: Novinky na téma víno a zdraví...................................................................................................................................................377 Vinařská historie Bogdan Trojak: Přespříliš destilátu ve starém Bordeaux?....................................................................................................................................385 Petr Salaš, Jan Lužný: Průkopník šlechtění révy vinné na Moravě a Slovensku prof. Dr. F. Frimmel-Traisenau.............................................386 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety.....................................................................................................................................................387 Radek Sotolář: Patroni vinařů (3. část) – sv. Bartoloměj......................................................................................................................................389 Povídka Václav Fiala: Kmotříček Husek.............................................................................................................................................................................390 Společenská kronika Vzpomínka na Adolfa Vintrlíka, vinaře a sadaře...............................................................................................................................................390 Jaromír Veverka: Pětasedmdesátiny Ing. Drahomíra Míši...................................................................................................................................391 Pavel Zemánek: Noví docenti na Zahradnické fakultě v Lednici........................................................................................................................392 Zprávy z domova i ze světa......................................................................................................................................................................................366 Kalendář vinařských akcí....................................................................................................................................................................................368 Zprávy...................................................................................................................................................................................................................378

316

(7–8/2008)

Vinařský obzor číslo 7–8, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 15. 7. 2008 Toto číslo vychází 21. 7. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, Váš časopis,jedno z posledních vydání, se do mých rukou dostal v podstatě náhodně. Přes svůj odborný ráz, mě, laika, velmi zaujal. Nejvíce se mi líbil článek od Mgr. Bogdana Trojaka z Bořetic, nazvaný Ustarané, ale krásné Cianti Classico. Názory vinaře Paola Clianferoniho představují jiný pohled na současný vinařský svět. Rodinná tradice poctivý přístup k vinařství představují silný potenciál troufám si tvrdit kdekoliv na světě. S pozdravem JUDr. Lumír Schejbal, Brno

* Vážená redakce, jak bych měl ošetřit sotva narašený keř révy na pergole, jež je něčím napadené – viz přiložený obrázek. Keř jsem dosud chemicky nijak neošetřoval a touto chorobou byl víno napaden již v minulém roce, kdy se žádných hroznů nedočkal. S tímto typem choroby žádnou zkušenost nemám. Dovedli byste mi podle zaslané fotografie poradit, jak bych mu měl víno šetřit? Děkuji za vaši laskavou odpověď a přeji sluncem prozářené dny. p. Majer, Praha

Na listech révy jsou příznaky poškození vlnovníkem révovým (Calomerus vitis). Vlnovník révový saje především na listech, výjimečně i na květenstvích. V důsledku sání vznikají na listech zelené, žlutozelené nebo červenofialové různě velké a utvářené puchýře. Na spodní straně puchýřů jsou nápadné bělavé nebo červenofialové, později hnědé plsťovité porosty trichomů (erineum). V plsťovitých porostech vlnovník žije a rozmnožuje se. Výjimečně jsou plsťovité porosty také na horní straně lisů a na květenstvích. Při silném napadení jsou čepele listů menší, zdeformované a často svinuté. Postižená místa mohou později nekrotizovat. Na počátku vegetace bývají poškozeny spodní listy, později škůdce starší listy opouští a stěhuje se do vyšších listových pater. V teplejších oblastech se vyskytuje forma škůdce, která saje uvnitř oček a způsobuje špatné rašení a deformaci listů. Vlnovník révový je bělavý roztoč, s válco-

vitým dozadu se zužujícím rýhovaným tělem a dvěma páry noh (podčeleď Tetrapodili). Samička měří 0,16 mm, sameček je menší. V průběhu vegetace má škůdce několik generací. Vývoj probíhá podle schématu vajíčko – larva – nymfa – dospělec. Přezimují samičky především za šupinami pupenů. Na jaře opouštějí úkryty a sají na mladých listech. V důsledku sání vzniká na listech na líci puchýře a na rubu plsťovitý povlak. V průběhu vegetace se roztoči stěhují na mladé listy. Koncem léta opouštějí samičky hálky a přecházejí do zimních úkrytů (především za šupiny pupenů). Škůdce se šíří množitelským a výsadbovým materiálem (očko, řízek, sazenice), pasivně větrem i živočichy a při práci v porostu. Vlnovník révový je považován za méně významného škůdce. K významnému poškození dochází jen při velmi silných výskytech (deformace a svinování listů) a při napadení květenství. V posledních letech došlo lokálně k významnému nárůstu výskytu škůdce. Ochrana: Výskyty omezí včasné odstranění a likvidace silně napadených listů. Akaricidní ochrana přichází v úvahu jen u opakovaně silně napadených porostů. Pro tyto výjimečné případy lze doporučit při nalévání oček, nejpozději na počátku rašení ošetření polysulfidem (Sulka), případně při rašení ošetření elementární sírou (Kumulus WG, Sulikol K, Sulikol 750 SC) a po vyrašení (obvykle ve fázi 2 – 3 listů) ošetření specifickým akaricidem (Omite 570 EW, Sanmite 20 WP). Tyto zásahy jsou současně účinné i proti hálčivci révovému. Pozdější ošetření nedává uspokojivé výsledky. Vlnovník révový je také kořistí dravého roztoče Typhloromus pyri, avšak vzhledem ke způsobu života škůdce je jeho regulační efekt, zejména při silnějších výskytech nedostatečný. Ing. Petr Ackermann, SRS Brno

* Vážená redakce, rád bych se zeptal, jestli je možné někde zjistit, kolik je amortizační částka u vinic určitého stáří. Procházel jsem nejrůznější časopisy a servery o vinařství a vinohradnictví, ale této informace jsem se nedohledal. Děkuji. Čtenář P. J. Otázku je třeba rozdělit do dvou poloh. A to jednak z pohledu vedení účetní evidence podniku a za druhé z pohledu úředního ocenění majetku. 1. Amortizace vinice z pohledu účetní evidence je dána Zákonem č. 586/1992 Sb.,

(7–8/2008)

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2. Hodnotu vinice z pohledu úředního ocenění majetku řeší Zákon č. 151/1997 Sb., ze dne 17. 6. 1997 o oceňování majetku, ve znění vyhlášky MF ČR č.3/2008 Sb., s účinností od 1. 2. 2008. V Příloze č. 35 této vyhlášky jsou základní ceny vinné révy, včetně zařízení vinice podle pěstitelského záměru rozděleny do čtyř částí: 1. Základní ceny komerční vinice v Kč/ m2, 2. Základní ceny podnožové vinice v Kč/m2, 3. Základní ceny nekomerč-

ní vinice (s výměrou do 1 000 m2) v Kč/ m2 a 4. Základní ceny ostatní vinné révy (v pergolách, u zdi apod.) v Kč/keř. Rozhodující pro úřední ocenění vinice je její stáří. Dále se formou přirážek a srážek k základní ceně zohledňuje zdravotní stav vinice, počet keřů na ha, stupeň použitého rozmnožovacího materiálu, typ opěrné konstrukce a expozice. Ing. Pavel Bíza – soudní znalec v oboru vinohradnictví, Čejč

317

Doplnění Na základě řady dotazů se vracím k mému příspěvku „Problémy síření u malovinařů“ (VO 6/2007). Omlouvám se, že jsem nezdůraznil, že roztoky SO2 běžně dostupné v obchodech obsahují vyšší množství NH4 a jsou tedy vhodné ve fázích výroby vína před kvašením (rmut, mošt), jak je ostatně uvedeno i v jejich návodech k použití. Při použití do vína mohou způsobit problémy ve vůni i chuti. Milan Singer, Žalhostice

318

(7–8/2008)

Změny ve Svazu vinařů ČR Informace po druhé valné hromadě v letošním roce ze SV ČR Jak všichni vinaři asi zaregistrovali, nezdařila se letošní první valná hromada v březnu a byla opakována v červnu. V březnu mělo proběhnout přijetí nových stanov Svazu tak, aby odpovídaly současnosti, a měla proběhnout volba nového představenstva SV ČR. Ačkoliv to bylo dáno na vědomí již v prosinci 2007, nebyly žádné připomínky ani ke změně stanov, ani k navrženým kandidátům do představenstva. Teprve několik dnů před konáním březnové valné hromady se vyskytly protesty proti návrhu minulého představenstva. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby vše bylo včas oznámeno, návrhy by byly zahrnuty do programu jednání a bylo by o nich demokraticky hlasováno. Valná hromada však byla ukončena před projednáním některých bodů programu. Bylo dohodnuto, že se uskuteční nová v červnu a mezi tím bude pracovat komise pro stanovy, která dohodne nějaký kompromisní návrh. Komise pro stanovy pracovala v klidu a vzájemném respektu. Výsledkem ale nebyla 100% shoda, nakonec vznikly dva návrhy stanov, které se lišily ve třech bodech – ve způsobu volby představenstva, činnosti předsedy a zastupování členů na valné hromadě. Jinak se obě zastoupené skupiny na textu stanov shodly. Tyto dva návrhy stanov byly předloženy červnové valné hromadě a žádný nedostal potřebnou 2/3 většinu hlasů, takže zůstaly v platnosti staré stanovy. Podle starých stanov proběhly i volby představenstva SV ČR. Část členů představenstva je nominována přímo odbornými členskými svazy s celorepublikovou působností a část je volena valnou hromadou. Voleno bylo 9 členů ze 14. Z těch volených 9 členů bylo 5 nově zvolených, tj. obměna činí 55 %. V případě dozorčí rady činí obměna 33 %. Zůstává nám ve Svazu ale problém se starými stanovami. Ne že by Svaz nemohl podle nich fungovat nadále, ale přeci jenom po patnácti letech existence by si zasloužil nové stanovy, zvláště když jsou připraveny. Proto nové představenstvo rozhodlo, že se obnoví činnost pracovní skupiny pro stanovy a bude se hledat pro všechny přijatelný kompromis. Nové představenstvo SV ČR už se tím zabývalo a určitě ještě bude zabývat. O termínu příští valné hromady asi rozhodne podle toho, jak se dohodne pracovní skupina pro stanovy na novém kompromisním znění. Koncem tohoto roku bude sice mít každý člen dost práce se sklizní a zpracováním hroznů, ale jde o poměrně zásadní změny v našem Svazu. Doufám, že se vše postupně uklidní a že bude konečně zase čas soustředit se na práci ve prospěch našeho vinařství. I když se může zdát, že je po reformě trhu s vínem, není tomu tak. Politické dohody jsou uzavřeny, existuje základní nařízení Rady (ES), ale prováděcí předpisy jak na evropské, tak i národní úrovni se teprve vytvářejí. Proto je nutné vyvíjet v tomto směru mimořádnou aktivitu, neboť nové předpisy budou platné několik let. Neméně důležité bude posílit tok informací mezi zvolenými orgány a členy svazu, a to v obou směrech. Přeji všem vinařům klid na práci ve vinohradě i ve sklepě a při prodeji vína, novému představenstvu SV ČR pak hodně úspěchů při rozhodování o orientaci Svazu i o směřování celého našeho vinařství. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

Tolik vinařů jako 19. 6. se Valné hromadě ještě nikdy nesešlo

n Ve středu 28. 5. se předseda SV ČR zúčastnil zasedání Rady Vinařského fondu v Brně. Hlavním bodem jednání bylo oddálení splátek podpor na výsadbu vinic poskytnutých z Vinařského fondu. Šéfredaktor VO byl odpoledne přítomen u slavnostního otevření moderní budovy Vinařského domu Sonberk v Popicích. n Ve dnech 30. a 31. 5. se předseda a tajemník Svazu zúčastnili jednání AREV v šampaňské Remeši. Více informací je uvnitř tohoto čísla. n Odpoledne 2. 6. se uskutečnila poslední schůzka pracovní skupiny pro stanovy Svazu. Byly dojednány dva návrhy stanov SV ČR, které pak byly předloženy valné hromadě. n 3. 6. se šéfredaktor zúčastnil odborné konference Rosé 2008, která se uskutečnila v Lednici na Zahradnické fakultě. Odpoledne téhož dne jednalo představenstvo Svazu. Zabývalo se především přípravou valné hromady. n Ve dnech 5.–6. 6. 2008 proběhlo druhé kolo seminářů pro zvyšování počítačové gramotnosti vinařů. Projekt byl financován z evropského fondu EAFRD. Nyní probíhá jeho vyúčtování. n Ve dnech 10.–11. 6. 2008 se tajemník SV ČR účastnil hodnocení vín soutěže Makro víno 2008. Výsledky nejlepších vín budou vyhlášeny, tak jako každoročně, začátkem září. Ve středu 11. 6. šéfredaktor navštívil areál Svatováclavské vinice u Pražského hradu, kde zpovídal autora projektu J. Hykla pro účely reportáže. n 19. 6. 2008 proběhla valná hromada SV ČR, která zvolila nové orgány Svazu, avšak ve složení dle stávajících stanov a jednacího řádu. Bližší podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n 20. 6. 2008 se tajemník zúčastnil jednání správní rady NVC a předseda byl přítomen jako člen dozorčí rady. Správní rada projednala účetní závěrku za rok 2007, kdy finanční situace v instituci je velmi dobrá. Dále průběžnou zprávu o hospodaření, nový ročník Salonu vín 2009 a další interní záležitosti. n Dopoledne 21. 6. se v Němčičkách uskutečnila sportovní událost Vinařský triatlon. VO byl hlavním mediálním partnerem této akce. n 23. 6. 2008 se tajemník Svazu účastnil pracovního jednání na MZe, které bylo svoláno za účelem konzultace Českou republikou předložených programů

(7–8/2008)

na podporu v rámci nového nařízení rady (ES) 479/2008. n 25. 6. 2008 proběhlo první společné jednání nově zvoleného představenstva SV ČR a do-

zorčí rady. Na jednání byl zvolen předsedou DR Ing. František Mádl, členům představenstva byl zadán úkol na rozpracování plánu činnosti, byl projednán postup pro přijetí nových sta-

319

nov a projednány možnosti informačního systému SV ČR. Představenstvo si také stanovilo plán svých jednání s ročním předstihem. JS, MP

Jednání XVI. Valného shromáždění ve dnech 30.–31. 5. 2008 v Remeši (Champagne) Jiří Sedlo, Martin Půček, Svaz vinařů České republiky

Od 9.30 hod. probíhalo Mezinárodní představenstvo AREV. Byl projednán návrh průběhu valného shromáždění, způsob volby nového prezidenta AREV a výročí dvaceti let existence AREV. Evropskou hymnou bylo v 10 hod. slavnostně zahájeno valné shromáždění AREV. V úvodním projevu se starostka Remeše A. Hazan jasně vyjádřila proti liberalizaci společné organizace trhu (SOT) s vínem. J.-P. Bachy, prezident regionu Champagne-Ardenne, představil region jako průmyslový, který má 1,3 milionu obyvatel. Uvedl taky, že valného shromáždění se účastní 150 zástupců ze 48 regionů. Prezident AREV, L. Durnwalder (Jižní Tyroly), hovořil o významu tohoto zasedání v Champagne a o dosavadní dvacetileté činnosti AREV. Připomenul intenzivní činnost speciální subkomise pro reformu SOT s vínem a několik pracovních jednání v Berlíně a v Paříži. Několika setkání se zúčastnil také pan Castilione, ministři a vše bylo tlumočeno Komisi. Převládaly dva názory: totální liberalizace vs. zachování současného stavu, z čehož nakonec vznikl kompromis. Je třeba pokračovat v diskusi a směřovat peníze spíše na vědu a restrukturalizaci nežli na klučení. Vyjádřil spokojenost nad denominací pro kvalitní vína, což má i podporu OIV. Za AREV jsme měli rezoluci, nyní potřebujeme implementaci toho, co jsme si vytyčili. Pan dr. Luis Durnwalder všem poděkoval za podporu a spolupráci. Závěrem tohoto bloku připomněl prezident CEPV a 1. viceprezident AREV R. Muth

(D) padesáté výročí římské smlouvy. Současně uvedl, že nebylo dosaženo tehdy stanovených cílů, zřejmě z důvodu centrálního řízení a nerespektování regionálních odlišností. Následovalo přijetí protokolu z Rumunska, představení hospodaření v roce 2007 a návrh hospodaření pro rok 2008. Prezident AREV pak přednesl zprávu o činnosti za rok 2007. Dále následovalo odsouhlasení protokolu ze Stuttgartu, informace auditora, schválení hospodaření v roce 2007 a schválení plánu hospodaření pro rok 2008. Viceprezident AREV J. Vogel poté oznámil, že od minulého valného shromáždění bylo přijato 9 nových členů, a vyzval je k představení. Možnost využil chorvatský region Istrie a Gruzie. Prezident regionu Istrie I. Jakovčič uvedl, že Istrie má asi 206 tisíc obyvatel, pěstování révy a produkce vína je tradiční záležitost. Region byl v rukou Itálie a Rakousko-Uherska, což se podepsalo na tradicích a odrůdové skladbě. Mluví se zde chorvatsky, německy a italsky a většinu produkce tvoří bílá odrůda Malvasia a modrá Teran. Podle registru mají 3 014 hektarů a produkci 54 tisíc hl, z čehož je 55 % vína s kontrolovaným původem. Gruzie je součástí Evropy. Réva vinná má své původy zde. Lze mluvit o tradici staré přes sedm tisíc let! Mají dva hlavní regiony. Dalším důležitým bodem jednání byla volba nového prezidenta AREV. Protože jediným kandidátem byl prezident regionu Champagne-Ardenne Jean-Paul Bachy, proběhla volba aklamací a nový prezident získal 100 % hlasů. J. P. Bachy poděkoval odstupujícímu prezidentovi dr. Luisi Durnwalderovi za jeho přínos AREVu. Vytyčil několik základních principů: 1) respekt různorodosti našich regionů, 2) kontrola ploch vinic; program klučení nesmí vést ke zrušení historických vinic, 3) vysledovatelnost, transparentnost, minimalizace použití agrochemikálií, což dlužíme dalším generacím. Existuje zde přírodní prostředí, které musíme zachovat,

4) autentičnost, víno podporuje dobré mezilidské vztahy. Dnes je v AREV 68 regionů, což představuje obrovskou diverzitu. Musíme být jasně čitelní, ale velmi opatrní, pozor na naši produkci a podíl na světových trzích, který klesá, zároveň se ale otevírají nové (Čína, Indie). Projev zakončil se slovy: jsme ochránci evropské různorodosti, musíme být silní, ale respektovat se navzájem. Pak navrhl dosavadního prezidenta za čestného prezidenta a požádal 1. viceprezidenta, aby ještě alespoň rok zůstal ve funkci. Program pokračoval volbou 2. viceprezidenta odpovědného za finance, opětovně byl zvolen J. Vogel (Alsasko). Závěrem byl jmenován generální tajemník AREV, stal se jím J.-P. Angers, radní regionu Champagne odpovědný za zemědělství. M. Laidet z ViTour prezentovala pak společný projekt sedmi vinařských zemí. O prováděcích pravidlech SOT s vínem pohovořil S. Naulin z francouzského ministerstva zemědělství. Zaměřil se mimo jiné na klučení vinic a nové přeměření obdělávané plochy u jednotlivých parcel. Závěrem celodenního jednání se diskutovalo o „Remešské deklaraci“, která byla předjednána před necelým měsícem ve Štrasburku. AREV v ní nesouhlasí mimo jiné s možností uvádět název odrůdy a ročník u stolního vína. Deklarace byla nakonec přijata téměř všemi hlasy. V sobotu 31. 5. probíhalo jednání v duchu projevů k dvacetileté existenci AREV. Nejdříve hovořil F. Castellucci, generální tajemník OIV, který zhodnotil stávající situaci v organizaci a hovořil o vztahu reformy SOT s vínem vůči OIV. Následně P. Straub, viceprezident Sdružení regionů Evropy, a A. Rousset, prezident Svazu regionů Francie. Slavnostní řeč měl i M. Barnier, francouzský ministr zemědělství. Následovalo předání výročních medailí asi 20 politikům z různých regionů za zásluhy o AREV. Jednání ukončil prezident hostitelského regionu a AREV J.-P. Bachy.

320

(7–8/2008)

Možnosti hodnocení tolerance k suchu u podnožových odrůd Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Při výběru stanoviště pro výsadbu révy vinné je významné zohlednit vláhové poměry daného stanoviště. Významné jsou především celkový úhrn srážek za rok a vegetační období, rozdělení srážek během vegetace a možnosti pro použití kapkové závlahy. Na základě těchto podmínek stanoviště vybíráme potom ušlechtilou odrůdu, podnož a spon výsadby. Vyšší hustota keřů v řadě umožňuje nepřímo působit proti suchu. Při výsadbě révy vinné si je třeba uvědomit, že je to právě podnož, která vytváří kořenový systém každé roubované rostliny. Růst kořenového systému révy vinné závisí na genetických dispozicích podnoží, zásobování půdy vodou a na pěstitelském tvaru, který určuje objem nadzemní části révového keře. Důležitým faktorem, který určuje objem kořenového systému a úhel pronikání kořenů do půdy, je vzdálenost mezi jednotlivými keři v řadě. Kořenový systém révy vinné je dobře založený asi 5–7 let po výsadbě. Kořenový systém révy vinné je možné udržovat a modelovat po celou dobu životnosti vinice. Kořenový systém je možné modelovat závlahou a hnojením. Velký význam má proto hloubkové kypření půdy, které umožňuje zmlazovat kořenový systém a udržovat ho neustále ve vynikající kondici z pohledu příjmu vody a živin. Důležitý je rovněž způsob ošetřování půdy a tím i rozvoj kořenového systému. Kvalitativní parametry hroznů jsou významně závislé na dostupnosti vody pro révu vinnou. Velký význam má rovněž mikroklima listů a hroznů, které je závislé na dostupnosti vody. V průběhu vegetačního období má réva vinná různé požadavky na zásobování vodou: – V době mezi rašením a kvetením není dobré, aby réva trpěla suchem. Voda je nezbytná pro zabezpečení růstu rostliny a dobrého vývoje květenství. – V době mezi kvetením a nasazováním bobulí potřebuje réva rovněž dostatek vody. Při stresu suchem v tomto období může docházet k nekvalitnímu oplození, usychání bobulí a nebo zasychání celých květenství. – V době mezi nasazováním bobulí a zaměkáním se rozhoduje o velikosti bobule a tím i o kvalitě hroznů. Závlahu je možné používat cíleně k ovlivnění velikosti bobulí a tím nepřímo i kvality hroznů. – V době od zaměkání do zralosti hroznů je opět prostor pro období sucha. Pro modré odrůdy je sucho pozitivnější než pro bílé odrůdy. Intenzivní srážky v tomto období podporují více výnos než kvalitu. Zavádění kapkových závlah může potom napomáhat k lepšímu řízení kvality hroznů ve vinici. Voda ve vinici vždy velmi úzce souvisí rovněž s výživou révy. Voda hraje velmi významnou úlohu v pěstování kulturních rostlin, a tudíž i révy vinné. Voda slouží u rostlin jako transportní roztok živin. Velmi významnou funkcí je rovněž zapojení vody do mnoha chemických reakcí, které probíhají v rostlině. Sucho vyvolává mnoho změn u révy vinné, které se projevují na mnoha rostlinných pletivech v průběhu vegetačního období.

Tolerance k suchu je závislá na podmínkách prostředí, ve kterém révu vinnou pěstujeme, ale i na genetických vlastnostech podnoží a ušlechtilých odrůd ve vztahu k toleranci k suchu. Právě tolerance k suchu byla předmětem tohoto výzkumu u podnožových odrůd pro révu vinnou. Stres suchem je jedním z nejvýznamnějších biotických stresových faktorů, který je všeobecně spojován s tepelným stresem. I když je réva vinná (Vitis vinifera L.) významným druhem s dobrou adaptací na sucho, kombinace vlivu intenzivního slunečního záření, vysoké teploty a nízkého atmosférického tlaku může působit jako hlavní tlak na fotosyntézu zejména za podmínek vodního deficitu. Hodnocení tolerance k suchu u vybraných podnoží V pokusu byly hodnoceny podnože registrované v České republice – Kober 5 BB, Craciunel 2, Teleki 5C, SO4. Jednoleté dřevité řízky byly zakořeněny v roce 2006 ve skleníkových podmínkách. Pokus s aplikací CaCO3 a hodnocením tolerance k chloróze byl založen a vyhodnocen v roce 2007. Pokus byl založen v kontejnerech o objemu 2,5 l, každý kontejner byl opatřen kapkovou závlahou. K pokusu byl použit substrát Clasmann s následujícími parametry: pH = 5,2; N = 210 mg.l-1; P2O5 = 240 mg.l-1; K2O = 270 mg.l-1 a Mg = 120 mg.l-1. Hodnocení probíhalo ve 3 pokusných variantách. Každá varianta měla 5 opakování. Kontrolní varianta (C) byla kapkovou závlahou zavlažovaná bez stresu suchem. Varianta V1 byla zavlažovaná na úrovni střední stres suchem. Varianta V2 byla zavlažovaná na úrovni výrazný stres suchem. Veškerá hodnocení byla prováděna 120 dnů od rašení. Délka hlavního letorostu byla měřena u všech hodnocených rostlin v cm. Obsah chlorofylu v listech byl hodnocen s využitím indexu obsahu chlorofylu, dále jen CCI. Hodnocení bylo provedeno s použitím CCM-200 (Chlorophyll Content Meter). Hodnocení tolerance k suchu na základě vizuálních příznaků bylo hodnoceno podle stupnice IPGRI (1997), kde 1 je velmi vysoká tolerance k suchu a 9 velmi nízká tolerance k suchu. Jedním ze znaků, který byl hodnocen v jednotlivých variantách ve vztahu k hodnocení rezistence k suchu, je délka letorostu. Stres suchem má vícenásobný vliv na růst rostliny a její metabolismus. Oslabení růstu je možné pozorovat u podnoží SO4 a Teleki 5C. Naopak u podnoží Kober 5 BB a Craciunel 2 se vliv sucha na růst podnoží projevil pouze minimálně. Hybrid Kober 5 BB SO 4 Teleki 5 C Craciunel 2

Kontrola C 121.75 ± 3.30 100.25 ± 2.63 95.25 ± 2.50 121.00 ± 2.94

Varianta V1 119.75 ± 2.63 89.50 ± 6.40 93.00 ± 2.94 119.25 ± 2.21

Varianta V2 117.50 ± 2.88 85.50 ± 6.41 87.75 ± 2.63 117.50 ± 2.88

Tabulka 1: Hodnocení délky letorostu v cm u registrovaných podnoží Stres suchem rovněž velmi významně působí na nekrotizaci listové plochy keře a tím na změny obsahu chlorofylu vlivem zvyšujícího se stresu suchem. Stres suchem zpomaluje tvorbu chlorofylu v listech. Výsledky hodnocení CCI ukazuje tabulka 2.

(7–8/2008)

Hybrid

Kontrola C

Varianta V1

Varianta V2

Kober 5 BB

22.00 ± 1.82

20.50 ± 2.38

19.75 ± 2.06

SO 4

23.50 ± 1.29

19.50 ± 1.00

13.75 ± 0.96

Teleki 5 C

23.00 ± 0.82

21.75 ± 0.50

19.00 ± 1.15

Craciunel 2

18.25 ± 1.26

17.25 ± 1.26

16.25 ± 1.89

Tabulka 2: Hodnocení CCI u registrovaných podnoží Pokles indexu CCI je patrný rovněž nejvýrazněji u podnože SO4. Naopak nejnižší pokles ve vztahu ke kontrole je patrný u Craciunel 2. Tabulka 3 ukazuje hodnocení na základě vizuálního pozorování, jehož výsledky korespondují s hodnocením délky letorostů a CCI. Hybrid

Kontrola C

Varianta V1

Kober 5 BB

1.00

1.00 a

Varianta V2 1.50 ab

SO 4

1.00

3.50 bcd

5.50 cd

Teleki 5 C

1.00

1.50 ab

3.50 bc

Craciunel 2

1.00

1.00 a

1.50 ab

321

Na základě zjištěných výsledků a korelačních vztahů mezi jednotlivými znaky je možné konstatovat dobrou využitelnost všech sledovaných znaků pro hodnocení rezistence k suchu. Na základě zjištěných výsledků je možné mezi odrůdy s velmi vysokou tolerancí k suchu zařadit Kober 5 BB a Craciunel 2. U odrůdy Teleki 5 C je možné konstatovat střední až dobrou toleranci k suchu a u podnože SO4 pouze střední toleranci k suchu. Poděkování Poděkování patří Ministerstvu zemědělství ČR za podporu projektu NAZV QF 4141 – Šlechtění podnožových odrůd pro révu vinnou s využitím genových zdrojů révy vinné a moderních testovacích metod, který byl zařazen do Téma – 3.1. Využití genofondu v moderních aplikacích, Priorita – 3.1.4. Zlepšování biologického potenciálu rostlin a zvířat, v rámci kterého probíhalo hodnocení a šlechtění podnožových odrůd. Publikace je součástí „Plánu uplatnění výsledků – PUV“.

Tabulka 3: Hodnocení odolnosti k suchu podle stupnice IPGRI (1997)

Mechanizační prostředky využívané při údržbě příkmenných pásů vinic Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Vedle mechanické kultivace prováděné v našich podmínkách standardně pomocí výkyvných nožových sekcí je aplikace herbicidů pomocí herbicidních rámů jedním z nejčastěji využívaných způsobů likvidace plevelů v příkmenném pásu vinic. Mechanická kultivace však zůstává trvale v oblasti zájmu a na trhu se v posledních letech objevují stále častěji mechanizační prostředky nové konstrukce využívající různé technické principy. Při jejich nasazení je kultivace usnadněna a současně se minimalizuje riziko poškození půdní struktury, opěrné konstrukce i porostu. V řadě případů jsou tyto nové stroje ve fázi ověřování a konstrukčního vývoje. Přehled možných variant údržby příkmenných pásů vinic znázorňuje schéma č.1, viz níže.

Schéma č. 1: Způsoby údržby příkmenných pásů vinic

Chemická likvidace plevelů (Obr. 1) představuje způsob, při kterém dochází k aplikaci herbibicidů pomocí herbicidních rámů. Jedná se nejčastěji o jedno- nebo oboustranná, čelně nesená zařízení, vybavená zpravidla 1 tryskou doplněnou krycí clonou (šířka ošetřeného pásu je 0,20–0,25 m). Krycí clona bývá provedena z plastů ve tvaru kužele nebo se používá plastová, pásková clona. Clona zabraňuje nežádoucímu úletu a usměrňuje zachycenou kapalinu do ošetřovaného pásu. K pásovému postřiku lze také využít standardních postřikovačů nebo rosičů, které jsou jednoduchou úpravou (napojení hadic na dávkovací čerpadlo, odpojení ventilátoru) spojeny s vlastním herbicidním rámem. Výkonnost při pásovém postřiku herbicidy se pohybuje od 0,6–0,8 ha.h-1. Nejširší sortiment mechanizačních prostředků lze, s ohledem na konstrukční provedení a charakter prováděného zásahu, zařadit do oblasti mechanické likvidace plevelných rostlin. Tyto stroje lze rozdělit do 2 skupin. Do první kategorie patří stroje, které současně s likvidací plevelných rostlin provádí mělké zpracování půdy (hloubka zpravidla nepřesahuje 50–60 mm). Do druhé kategorie lze zařadit stroje, které provádí likvidaci nadzemních částí plevelných rostlin (vyžínání, mulčování). Klasická verze výkyvné sekce (Obr. 2) představuje jednostranné výkyvné zařízení uchycené mezinápravově nebo čelně tak, aby obsluha mohla snadno kontrolovat jeho činnost. Principem činnosti výkyvné sekce je vychýlení hydraulicky ovládaného ramene s pracovním orgánem do strany po najetí na překážku tvořenou kmínkem nebo sloupkem. Impulsem k vychýlení je mechanický pohyb prutového hmatače – čidla. Existují i konstrukce čidel na optickém nebo ultrazvukovém principu. V našich podmínkách jsou nejrozšířenější výkyvné sekce nožové. Jejich pracovním orgánem je plochá radlice – nůž, který pracuje v hloubce 20 až 40 mm a v pracovní poloze zajišťuje podřezání plevelů rostoucích v příkmenném pásu. Modifikace ploché radlice se zahnutým koncem umož-

322

(7–8/2008)

ňuje zejména při jarním zásahu vytahovat rostlinnou hmotu z příkmenného pásu do meziřadí. Na výkyvném rameni ale mohou být uchyceny různé kombinace pracovních orgánů podle požadavků na stupeň zpracování půdy v příkmenném pásu. Nejčastější kombinaci tvoří plochá nožová radlice a dlátovitá radlička, plochá radlice a kotoučové krojidlo, odorávací radlice, talířové brány, příp. rotační kypřič s vertikální i horizontální osou rotace a pohonem od hydromotoru (Obr. 3). Kromě standardní konstrukce výkyvné sekce s hmatačem jsou vyvíjena i jiná zařízení pro kultivaci příkmenných pásů, jako je například rotační kypřič Tournesol (Obr. 4). Pracovní ústrojí tvoří dvojice volně uchycených nožů s vertikální osou rotace, které jsou poháněny od hydromotoru. Nože jsou umístěny pod plastovým krytem hvězdicového tvaru, který se odvaluje po najetí na překážku (sloupek, kmínek). Do záběru je celá sekce trvale přitlačována pomocí pružiny na rameni. Díky této konstrukci nemusí být kypřič vybaven hmatačem, kryt plní současně také ochrannou funkci, která zamezuje úletu půdních částic. Pracovní záběr stroje je 0,5 m. Zařízení se vyznačuje velmi vysokou účinností při prokypření půdy a likvidaci plevelných rostlin. Výkonnost těchto strojů se pohybuje v rozmezí 0,4–0,6 ha.h-1 a je ovlivněna konstrukčním řešením stroje (jednostranný, oboustranný), mírou zaplevelení příkmenného pásu, reliéfem terénu, stavem porostu (přímé kmínky s oporou) apod. Dalším typem mechanizačních prostředků, které lze zčásti využívat při mechanické likvidaci rostlinného pokryvu v oblasti příkmenného pásu, jsou ometače kmínků (Obr. 5). Jejich pracovním orgánem je rotor, který tvoří válcový kartáč s horizontální osou rotace. Prsty kartáčů jsou provedeny z plastové šňůry nebo z pryžových pásků. Šířka kartáče je 0,40–0,60 m, průměr 0,35–0,60 m. Rotor (válcový kartáč) je chráněn krytem, který slouží jako zábrana proti odletujícím částicím. Pohon rotoru je odvozen od hydromotoru. Zařízení bývá nejčastěji uchyceno čelně nebo mezinápravově. Uchycení je provedeno buď pomocí pevné konzoly, nebo na výkyvném rameni doplněném hmatačem, což umožňuje vychýlení rotoru při najetí na překážku. Často se lze setkat také s oboustrannou variantou, kdy je dvojice ometačů nesena společně na mulčovači. Jejich nasazení je podmíněno ranným vývojovým stadiem plevelů. Výkonnost ometačů je výrazně ovlivněna termínem zásahu a stavem porostu. V běžných podmínkách dosahuje 0,3–0,5 ha.h-1. Srovnatelnou konstrukci mají rovněž speciální kypřiče typ „Humus Planet“, které jsou využívány zejména v zahraničí. Pracovní ústrojí tvoří ocelový kotouč o průměru 0,4–0,5 m s vertikální osou rotace, jehož pohyb je zajištěn od hydromotoru. Na spodní straně kotouče jsou uchyceny 3–4 úhlové nože nebo nožové hvězdice, které pracují mělce pod půdním povrchem a uvolňují plevelné rostliny. Ty jsou následně vyhrnuty do meziřadí. To je zajištěno pomocí kartáče tvořeného plastovými nebo ocelovými vlákny umístěnými v radiálním směru po obvodu kotouče. Dochá-

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

zí tak k velmi intenzivnímu zásahu, výsledkem je velmi čistý prostor příkmenného pásu. Zařízení může být konstruováno jako čelně nesené jednostranné nebo oboustranné. Pracovní hloubka je stavitelná pomocí opěrného válce. Výkonnost kypřiče je výrazně ovlivněna termínem zásahu, velikostí a složením rostlinného pokryvu, stavem a druhem půdy. V běžných podmínkách dosahuje 0,3–0,4 ha.h-1. Další konstrukční variantu představují zařízení pracující na principu kartáčové plečky (Obr. 6). Pracovní ústrojí těchto čelně nebo bočně nesených strojů tvoří rotor s pohonem od hydromotoru, který je po obvodu opatřen plastovými nebo ocelovými vlákny, které se při rotačním pohybu mírně zahlubují. Při průjezdu dochází k rozrušení půdního škraloupu, narušení kořenového systému plevelů a jejich vytržení. Účinnost zásahu bývá ovlivněna zejména vývojovou fází plevelů. Do kategorie strojů provádějících likvidaci nadzemních částí plevelných rostlin patří zejména výkyvné vyžínací sekce (Obr. 7) nebo výkyvné mulčovače. Tyto stroje jsou obdobně jako výkyvné sekce neseny čelně nebo mezinápravově na traktoru. Vychýlení pracovního ústrojí neseného na hydraulicky ovládaném rameni zabezpečuje nejčastěji prutový hmatač. Pracovní ústrojí vyžínacích sekcí je tvořeno plochým nožem s vertikální osou rotace, jehož rotační pohyb je zabezpečován od hydromotoru. Existuji i konstrukce mulčovačů o šířce záběru kolem 0,5 m s horizontálně uloženým rotorem a pracovními elementy zpravidla uloženými ve šroubovici. Spíše zajímavostí jsou pro podmínky ČR stroje využívající termický nebo pneumatický způsob likvidace plevelných rostlin. Jejich zavedení do pěstitelské praxe nelze s ohledem na konstrukční a provozní náročnost v nadcházejícím období očekávat. Tato zařízení mohou být zpravidla využívána při likvidaci plevelných rostlin v raných vývojových fázích. Charakteristickým představitelem termického způsobu likvidace rostlinného pokryvu je termický likvidátor firmy ERO (Obr. 8). Jedná se o čelně nesené tunelové zařízení, které umožňuje likvidaci plevelných rostlin působením plamene. Pracovní ústrojí tvoří dvojice protisměrných hořáků umístěných na tunelovém rámu. Plamen vzniká spalováním motorové nafty nebo topného oleje. Pro nastavení hořáků v požadované výšce jsou doplněny opěrnými ližinami. Proces usychání a odumírání plevelných rostlin trvá v závislosti na jejich velikosti a druhovém složení až 3 týdny. Účinnost zásahu je ovlivněna vývojovým stadiem rostlin, nejvyšší bývá u mladých rostlin. Ve standardních podmínkách lze tuto operaci provádět 2–3krát za vegetaci. Vedle těchto faktorů je účinnost zásahu ovlivněna délkou působení plamene na cílový porost, účinnější zásah je při menší rychlosti, ale znamená malou výkonnost a vyšší náklady. Ze zahraničí jsou údaje o využití těchto strojů u starších výsadeb při likvidaci letorostů podrůstajících z kmínků. Spotřeba paliva se pohybuje na úrovni 8–10 litrů na 1 hodinu provozu stroje. Díky čelnímu uchycení tohoto stroje je zajištěno jeho bezpečné navádění na ošetřovanou oblast. Meziřadí vinice pak může být při jednom průjezdu kultivováno s využitím mulčovače nebo kultivačního ná-

90Kč ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

řadí. Nevýhodou těchto strojů je vedle vysokých provozních nákladů (rostoucí cena ropy) také malá výkonnost, riziko vzniku požárů v aridních oblastech, případně popálení letorostů visících do meziřadí. Poslední v praxi rovněž málo rozšířená varianta údržby příkmenných pásů využívá nastýlání různých typů mulčovacích materiálů (Obr. 9), jako je např. sláma, kůra, piliny apod. Tento způsob je spojený s vysokými náklady na pořízení a aplikaci těchto surovin do oblasti příkmenného pásu, jejich rovnoměrným rozprostřením apod. Další riziko tohoto způsobu představuje možnost rozšiřování patogenů a hlodavců.

Obr. 1: Příkmenné pásy po aplikaci herbicidu

Z uvedeného výčtu mechanizačních prostředků je zřejmé, že pěstitelé neustále hledají nejefektivnější způsob údržby příkmenných pásů. Současné trendy směřující k ekologizaci produkce naznačují perspektivní využívání všech druhů mechanické kultivace pomocí výkyvných sekcí a u variant se zatravněním to bude využití vyžínacích sekcí a mulčovačů na výkyvných ramenech. Společným požadavkem vždy bude jednoduchá konstrukce a spolehlivá funkce těchto strojů. (fota archiv autora)

Obr. 2: Výkyvná sekce nožová (foto Ostratický)

Obr. 3: Výkyvná sekce s různými typy pracovních orgánů (foto Ostratický)

Obr. 5: Ometač kmínků

Obr. 6: Kartáčová plečka

Obr. 8: Termický likvidátor firmy ERO (foto ERO)

Obr. 9: Nastýlání pomocí slámy

Obr. 4: Rotační kypřič Tournesol

Obr. 7: Výkyvná vyžínací sekce (foto Ostratický)

323

324

(7–8/2008)

AOC: snížení hustoty výsadby, možný zisk a možné důsledky

Konkurence mezi odrůdami vedla na dobrých terroirech skoro každý rok k zastavení vegetace přibližně v době zaměkání bobulí. Mimoto zabírání prostoru vedlo k užitečné ploše listů překračující daleko 10 tis. m2/ha. Byly tedy podmínky tomu, aby i při dost vysokých výnosech se získala dobrá vína, i kdyby se měl nedostatek cukru doplnit chaptalizací. Dokud ekonomické podmínky, zvlášť cena pracovní síly, zůstávají přijatelné, není důvod měnit pěstitelské podmínky: dobrá prodejní cena vína zajišťuje dobrou prosperitu regionu, a vyvolává závist, což nutí ke zvětšení produkčních ploch. Časem se však konkurence rozvíjí a zlepšuje, ztěžuje prodej a snižuje ceny. Nepozorovaně přecházíme od hojnosti k blahobytu a od blahobytu k nouzi. Zároveň cena pracovní síly a sociální náklady dosahují výšky, která ještě víc ztěžuje situaci: pokušení vyhnout se nákladným postupům (vyslepování oček, odzrňování, čištění kmínků) roste a tyto jsou nahrazovány mechanickými nebo chemickými zásahy, pokud nejsou rovnou opuštěny. Kvalita trpí, zákazníci se mračí, ceny vína stagnují, přichází úpadek. Kudy ven z krize: vrchem nebo spodem? Cesta z krize vrchem může jít: – vyvoláním nedostatku; – zlepšením image (a kvality) produktů. K vyvolání nedostatku mohou vést tři cesty: – snížením povoleného výnosu, nejčastější první reakce syndikátů jednotlivých cru;

– přesunutím zón, považovaných za méně kvalitní do nižších kategorií – doposud to nikdo neriskoval (navíc právnicky se to jeví jako neudržitelné); – odmítnutím většího množství vín při schvalovací degustaci: to je velmi ošemetné, protože nevíme, koho potrestáme, a navíc schvalovací kritéria (typičnost) jsou hodně nejasná!; Ke zvýšení image a kvality produktů můžeme: – působit na podmínky produkce; – působit na podmínky zrání a marketingu; – požadovat od vinařů, horko těžko splácejících své faktury, aby se přizpůsobili přísnějším výrobním podmínkám, což nedává žádné přesvědčivé výsledky. Cesta z krize spodem K tomu je možné: – zvýšit výnosy, aby se kompenzoval pokles cen; – rozrůznit objem vytvářením nižších apelací; – působit na podmínky produkce; – rozrůznit podmínky zrání a marketingu, jak to dělají Španělé (mladá vína, delší nebo kratší „crianzas“ (metoda zrání v barikových sudech nebo v láhvích). Hustota výsadby, stanovená ve všech dekretech francouzských AOC, je jednou z hlavních pák ke snižování výrobních nákladů. Počet řezu

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

na 1 ha se pohybuje mezi 1 a 3 podle tohoto kritéria. V husté výsadbě projíždí traktor až čtyřikrát delší trasu při každém zásahu. Stejně tak při vinobraní musí projet 8–10 km/ha, zatímco na jihu se hrozny trhají při 3 km/ha. l Zvyšování výnosů není na jedné straně příliš v módě, a na druhé straně výnos považuje INAO, ať už má pravdu nebo ne, za regulátor trhu. Takže ve Francii se na toto řešení nesmí ani pomyslet! l Segmentace objemu je naopak velice „módní“: každý chce, aby bylo jméno jeho statečku hodně vidět na etiketě, i kdyby to mělo zatarasit regály supermarketů. Tato „politika“ soukromého zájmu za každou cenu téměř vždy vyústí v celkovou porážku, spotřebitel má jiné starosti, než jsou spory majitelů. l Protože nelze manipulovat s výnosem, opětovné vytváření zisku musí teoreticky jít cestou snižování výrobních nákladů. K tomu je třeba prozkoumat položky rozpočtu, správně identifikovat podmínky vedoucí k největším výdajům a vědět, jak je snížit, aniž by to příliš uškodilo kvalitě a typičnosti. Poznámka: Většina restrukturalizací se děla prořezáváním nebo hydraulickými nůžkami, bez zvláštního zřetele k velkým škůdcům: eutypióza (hlavně u Cinsaultu a Mourvèdres) a esca (u Grenache a v menší míře u Carignanu) v následujících letech působily zkázu. Pramen: Revue des Oenologues, č. 127, duben 2008, s. 39–41.

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

325

Muškáty: pouta rodinná a sémantická Doc. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., Ing. Jan Stávek+ LEM, Puškinova 6, 775 20 Olomouc +Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 691 44 Lednice

Stačí jen rozemnout jejich list mezi prsty, abychom ucítili nosu libé produkty oxidace geraniolu. V češtině se pelargoniím říká „muškáty“, stejně jako starobylým révovým odrůdám. Má sémantická podobnost hmotný podklad? Určitě ve vůni muškátů květinových a vinných společné rysy nalezneme. Révové muškáty mají pro své charakteristické aroma název odvozený od musk, musqué – pižmo, protože jejich aroma v nadbytku může připomínat pižmový odér (2-ethoxy-3,5-hexadien). Pokud je muškátové aroma v přírodní, nekoncentrované podobě, tak upoutá milovníka vín. Na seznamu aromat muškátových vín ze soutěže Muscat du Monde, probíhající ve francouzském Languedoc Roussillon, můžeme najít kromě typického hroznového aromatu (ethylkaprylát, ethylheptanoát, ethylpelargonát) a muškátového aromatu (kombinace geraniolu, linalolu a nerolu) také aroma připomínající citron, grapefruit, pomeranč, meloun, meruňku, broskev, mandli, akát, lípu, med a růži. Degustátor a autor knížek o víně Tom Stevenson rozpozná ještě sušené ovoce a rozinky, což uzavře i tak úctyhodné spektrum. Muškátová vína jsou mírně nahořklá kvůli zvýšenému uvolňování flavonoidů při maceraci, mají vyšší obsah proteinů a zvýšenou tendenci k oxidaci. Proto se muškátové hrozny používají především pro přípravu vín fortifikovaných. Z jakých odrůd se muškátová vína připravují? Ampelograf Pierre Galet popisuje v knize Dictionnaire encyclopédique des cépages více než 150 muškátových odrůd. Skutečný počet může být nižší: molekulární genetika už dříve pomocí profilování mikrosatelitů (1) odhalila mnohá synonyma, homonyma, ale také nepředpokládanou příbuznost (2) a chybné určení (3) mezi révovými odrůdami.

Profilováním muškátů se již zabývaly dvě italské dámy: Manna Crespan a Nicoletta Milani (4). U 64 muškátových odrůd analyzovaly 25 mikrosatelitových lokusů a dva izoenzymy. Výslednou analýzou odhalily jen dvacet rozdílných odrůd – zbylých 44 názvů jsou synonyma jiné muškátové odrůdy. Zajímavé jsou také příbuzenské vztahy mezi těmito muškáty (5). Pocházejí skoro všechny jen ze dvou odrůd – z Muškátu bílého a Muškátu alexandrijského. Muškát bílý (Moscato bianco) je rodičem Moscato di Padova, Moscatello nero, Moscato fior d´arancio, Moscato di Scanzo, Moscato violetto, Moscato rosa del Trentino. Navíc je rodičem nebo potomkem Moscato giallo a Muškátu alexandrijského. Muškát alexandrijský je rodičem odrůdy Moscato rosa, Moscatel ruso, Moscatello selvatico, Moscato nero, Muškátu hamburského a Thomuscatu. Druhým rodičem Thomuscatu je Sultanina, druhým rodičem Muškátu hamburského je Schiava grossa a navíc je Muškát hamburský rodičem Moscadoulu. Pokud spočítáte vyjmenované muškáty, dojdete k číslu 16 – zbylé čtyři muškáty z dvaceti (Muscat Ottonel; Moscato; Moscato nero č. 27 z kolekce ISV Susegana; Moscatellone bianco) nejsou v přímém příbuzenském vztahu s jinými testovanými muškáty. To však nevylučuje, že jsou příbuzné ob jednu generaci. U Muškátu Ottonel se obvykle uvádí, že je potomkem Chrupky a Muškátu žlutého. Nejednoznačnost genetického určení, zda se jedná o rodiče, nebo potomka, v případě dvojic Moscato giallo-Muškát bílý a Muškát bílý-Muškát alexandrijský, je oříškem. Je to pochopitelné: jakmile se jak rodič, tak potomek po sexuálním rozmnožení šíří vegetativně po mnoho dalších generací a některé révové odrůdy jsou ze světové genové banky nenávratně ztraceny, tak je určení povahy rodinných vztahů ztíženo. Historické údaje bývají zavádějící a možnosti spočtení vegetativních generací pomocí detekce methylačních změn (6), kumulace bodových mutací (7) nebo podle počtu přeskoků u skákavých genů (retrotranspozonů) (8) je zatím jen teoretická. Pokud se v průběhu širšího testování révových odrůd nalezne druhý rodič, záhada bude vyšetřena. Ještě se zaměřím na jinou „záhadu“: v obecném vinařském povědomí je, že všechna fortifikovaná vína se vyrábějí z Muškátu alexandrijské-

ho. Rozhodli jsme se tuto informaci překontrolovat vyšetřením mikrosatelitů z vín z řízené degustace sladkých muškátových vín ve Vinařském dvoře v Němčičkách v prosinci roku 2005. Odebrali jsme po 1,5 ml vína přímo z otevřených lahví. Bohužel, po izolaci DNA polymerázová řetězová reakce neposkytla detekovatelné množství amplikonu. Možná by pomohlo větší množství startovacího materiálu. Po zralém uvážení jsme museli uznat, že hodnota zodpovězení naší odborné otázky je menší než degustátorský požitek z muškátových vín, a od dalších DNA profilovacích snah jsme upustili. Odrůdové složení fortifikovaných muškátů určitě půjde určit způsobem, který využije jiné metody než molekulárně genetické. Anebo to (zatím) můžeme ponechat jako tajné vinařské know-how. Poděkování: DNA profilovací pokusy byly provedeny s přispěním grantu KONTAKT ME863. (1) Drábek, J.: Genotypizace mikrosatelitu a réva vinná. Vin. obzor 2002; 95(3): 109–111. (2) Bowers, J. E., Meredith, C. P.: The parentage of a classic wine grape, Cabernet Sauvignon. Nat Genet 1997; 16(1): 84–87. (3) Akkak, A., Boccacci, P., Botta, R.: „Cardinal“ grape parentage: a case of a breeding mistake. Genome 2007; 50(3): 325–328. (4) Crespan, M., Milani, N.: The Muscats: A molecular analysis of synonyms, homonyms and genetic relationships within a large family of grapevine cultivars. Vitis 2001; 40(1): 23–30. (5) Crespan, M.: The parentage of Muscat of Hamburg. Vitis 2003; 42(4): 193–197. (6) Harding, K., Benson, E. E., Roubelakisangelakis, K. A.: Methylated DNA changes associated with the initiation and maintenance of Vitis vinifera in vitro shoot and callus cultures: A possible mechanism for age-related changes. Vitis 1996; 35(2): 79–85. (7) Lijavetzky, D., Cabezas, J. A., Ibanez, A., Rodriguez, V., Martinez-Zapater, J. M.: High throughput SNP discovery and genotyping in grapevine (Vitis vinifera L.) by combining a re-sequencing approach and SNPlex technology. BMC Genomics 2007; 8: 424. (8) Morgante, M., De Paoli, E., Radovic, S.: Transposable elements and the plant pan-genomes. Current Opinion in Plant Biology 2007; 10(2): 149–155.

326

(7–8/2008)

Praktické poznatky k odrůdě Svatovavřinecké Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je bělavě zelený, slabě ochlupený. Mladé lístky jsou bělavě zelené, středně hustě ochlupené. List je středně velký, tmavě zelený, mělce až hluboce pětilaločnatý, někdy jen trojlaločnatý. Řapíkový výkrojek je buď uzavřený, s průsvitem, nebo otevřený, lyrovitý. Hrozen je středně velký až velký. Tvar hroznu je kuželovitý, při základu většinou vytváří křídlo. Hrozen je poměrně hustý. Bobule je středně velká, kulatá až elipsovitá, na povrchu voskovitě ojíněná. Slupka i dužnina jsou středně pevné. Jednoleté dřevo je tmavohnědé, v nodech s mírným fialovým odstínem. Pupeny bývají často ve skupinkách po více než jednom pupenu. Pěstitelské vlastnosti Svatovavřinecké je možné pěstovat ve všech vinařských podoblastech v České republice. Odrůda je méně náročná na polohu, předpokladem jsou však svahovité pozemky s dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Nároky Svatovavřineckého na půdu jsou střední. Nejlépe jí vyhovují lehčí a záhřevné půdy, štěrkovité a písčité. V těchto půdách se dosahuje vyšší množství barviva, více tříslovin a méně kyselin. Méně vhodné jsou hlinité půdy. Nevyhovují jí rovněž půdy přehnojené dusíkem, v nichž může mít odrůda sklon k sprchávání květenství. Svatovavřinecké dozrává koncem září až začátkem října. Sklizeň potom určujeme na základě požadavků na kvalitu hroznů. Odrůda má střední až dobrou odolnost k zimním mrazů, především v závislosti na zatěžování úrodou. Svatovavřinecké je citlivé na napadení padlím révy. Padlí révy může výrazně napadat listy a hrozny. Odolnost k plísni révy je střední. Odrůda je citlivá na napadení šedou hnilobou i díky vysoké hustotě bobulí v hroz-

nu. Velkou pozornost je proto třeba věnovat nepřímé ochraně a přímé fungicidní ochraně v termínech před uzavíráním hroznů. Zatížení při zimním řezu se řídí představami pěstitele o kvalitě hroznů a může se pohybovat v rozmezí 6–10 oček na m2. Zatížení závisí na plodnosti vysazeného materiálu a rovněž plodnosti určitých klonů. U neklonovaného materiálu bývá plodnost v jednotlivých ročnících kolísavá. Vhodným tvarem je střední a vysoké vedení s řezem na tažně. V závislosti na zatížení mohou být tažně vyvazované vodorovně nebo do mírného oblouku. Do horších půdních podmínek se hodí bujně rostoucí podnože Kober 5 BB a Craciunel 2. Na lepších půdách používáme podnože SO 4 a Teleki 5C. Na chudé, vápenaté půdy a pro vyšší tvary je vhodná podnož Kober 125 AA. U Svatovavřineckého většinou neprovádíme regulaci násady hroznů v době vegetace, protože k určení výše výnosu využíváme již optimalizace zatížení při zimním řezu a provedeného podlomu. Významnější je odlistění zóny hroznů, především jako ochrana proti šedé hnilobě. Prvním krokem je vylamování zálistků v zóně hroznů, dalším potom odstranění 1–2 listů v zóně hroznů. Odlistění má význam jako nepřímá ochrana proti hnilobám. Významné je rovněž pro vývoj barviv a optimální fenolickou zralost. Sklizeň potom určujeme na základě kombinace cukernatosti, obsahu kyselin a hodnoty pH moštu. Fenolická vyzrálost semen je většinou průměrná. Enologické vlastnosti Svatovavřinecké se většinou používá k výrobě jakostních vín, což však neznamená, že by je nebylo možné využít i pro vyšší jakostní stupně. Vzhledem k vyzrálosti taninů je optimální technologií krátkodobá macerace (do 7 dnů), při optimálních teplotách (25–28 °C). Nezbytná je potom jablečno-mléčná fermentace. Víno má pak velmi zajímavé ovocné aroma, plnou chuť s jemnou tříslovinou. Hrozny v přívlastkové kvalitě se potom mohou zpracovávat délkou macerace kolem 14

dnů. Fenolická zralost hroznů většinou nebývá tak dokonalá, aby bylo možné využívat velmi dlouhou dobu macerace. Takto vyrobená vína jsou vhodná pro mikrooxidaci v dřevěných sudech ke stabilizaci barvy a taninů. Svatovavřinecké se zpracovává rovněž na růžová vína. U této odrůdy je možné okamžité lisování a nebo pouze velmi krátkodobá, několikahodinová macerace. U tohoto typu vín provádíme biologické odbourávání kyseliny jablečné v závislosti na jejím obsahu. Není proto vždy podmínkou kyselinu jablečnou odbourávat. „Traubenwelke“ a Svatovavřinecké Rovněž u odrůdy Svatovavřinecké se vyskytuje „vadnutí hroznů – Traubenwelke“. Vadnutí hroznů poškozuje výrazně jejich kvalitu nižší cukernatostí, vyšším obsahem kyselin, nižším množstvím antokyaninových barviv a tvorbou hořkých látek, které negativně ovlivňují chuť vína. Příčiny vadnutí hroznů jsou komplexní a mohou zahrnovat: nedostatek draslíku při současně vysokém obsahu hořčíku, silné přehřívání hroznů a zvýšený stres suchem. Možnosti nápravy nejsou zatím zcela jednoznačné, ale zahrnují úpravu výživy révy vinné, využití půlení hroznů a především tvorbu dostatečně vysoké, a dobře strukturované, vzdušné listové stěny. Využití odrůdy a kvalita vína Svatovavřinecké se většinou zpracovává na jakostní víno. Víno odrůdy Svatovavřinecké se vyznačuje vyšší barevnou intenzitou, vyšší hladinou kyselin a tříslovin. Chuť má plnou, výraznou a sametovou. Ve vůni připomíná sušené švestky. Při dobré vyzrálosti hroznů se na našem trhu setkáváme i s přívlastkovými víny. Svatovavřinecké bývá využíváno jako velmi dobrá složka pro „cuvée“. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

(7–8/2008)

Svatovavřinecké – hrozen, foto P. Pavloušek

Svatovavřinecké – pupen, foto P. Pavloušek

Svatovavřinecké – list, foto P. Pavloušek

327

Svatovavřinecké – keř, foto P. Pavloušek

Svatovavřinecké – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Svatovavřinecké – hrozen, foto P. Pavloušek

Svatovavřinecké – Traubenwelke, foto P. Pavloušek

328

(7–8/2008)

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

Pořiďte si špičkový tažený nebo samojízdný sklízeč hroznů Gregoire od největšího výrobce sklízečů hroznů na světě. Díky široké nabídce získáte stroj vhodný právě do Vašich podmínek s originálním příslušenstvím pro případné multifunkční využití. HM, s. r. o. – výhradní dovozce strojů Gregoire pro CZ a SK.

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

(7–8/2008)

dubové SUDY-BARRIQUE

329

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”. Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu. 225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

Vinařství Gotberg

v Popicích nabízí k prodeji

vysoce kvalitní hrozny

v odrůdách FR, RM, MER, RR, RŠ, CH a další. Kontakt: p. Kovář, tel: 774 987 778

Kupujte u našich inzerentů. Děkujeme.

330

inzerat_A5:inzerat_A5

(7–8/2008) 10:16

9.6.2008

Stránka 1

HOBRACOL deskový filtr – tělo filtru vyrobené z vysokojakostní nerezové oceli – dodávané standardně v rozměru 20x20 cm (HOBRACOL 200), 40x40 cm (HOBRACOL 400) a 60x60 cm (HOBRACOL 600) – opěrné desky v provedení nerez i noryl (plast) – HOBRACOL 200 a nyní i HOBRACOL 400 také ve výhodné „VS“ variantě (určené pro nápojový průmysl) Filtry HOBRACOL se vyznačují dlouhou životností a filtrace na nich je charakteristická nízkými provozními náklady. Pro více informací kontaktujte naše prodejce nebo Hobru přímo. SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Mi-5-76-KOFRANKA, foto P. Pavloušek

L-3-10-34-NATIVA, foto P. Pavloušek

POLLUX, foto P. Pavloušek

Mi-5-100-CERASON, foto P. Pavloušek

(7–8/2008)

331

PIWI – odrůdy pro biologické vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Biologické vinohradnictví je založené především na kvalitním přístupu k ekosystému vinice. Jednotlivé složky ekosystému vinice nelze chápat odděleně, ale je třeba správně zohlednit všechny jejich vzájemné souvislosti. Půda je velmi významnou součástí ekosystému vinice a spolupodílí se na udržování zdravotního stavu a výkonnosti révy. I pro biovinaře může být významný vztah mezi půdou a kvalitou hroznů a vína. Biovína díky minimalizaci externích vstupů do vinice a technologie výroby vína mohou být dobrým odrazem svého „terroir“. Úkolem biovinohradníka je udržovat přirozenými postupy půdní úrodnost a dostatečnou zásobu živin pro révové keře. Ekosystém vinice výrazným způsobem ovlivňuje vývoj užitečných organismů. Velmi významná je rovněž ochrana proti chorobám a škůdcům. Biologické vinohradnictví velmi významně využívá možnosti biologické ochrany proti škůdcům, nepoužívá pesticidy a je zaměřeno na pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. V systémech biologického vinohradnictví je možné pěstovat i odrůdy „evropské révy vinné“ (Vitis vinifera L.). Vlivem stanoviště mohou mít i tyto odrůdy zvýšenou odolnost k houbovým chorobám. Tato skutečnost se často projevuje na svahovitých lokalitách, kde v určitých částech svahu může být pozorovaný nižší tlak houbových chorob. Znalost podmínek stanoviště je v tomto směru velmi významná. Základ však tvoří odrůdy z mezidruhového křížení, se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům. V kontextu evropských zemí zabývajících se biologickým vinohradnictvím se tyto odrůdy označují jako „PIWI“ – pilzwiderstandsfähige Sorten nebo Rebsorten. Rovněž sdružení s tímto názvem organizuje pěstitele a šlechtitele odrůd tohoto typu. Historie šlechtění tohoto typu odrůd révy vinné sahá až do Ameriky 19. století. V této době se ke šlechtění odrůd využíval botanický druh Vitis labrusca, který přenášel na potomstvo odolnost k houbovým chorobám, ale i specifické chuťové a aromatické vlastnosti bobulí. Za významné zástupce tohoto šlechtitelského směru lze považovat odrůdy Concord a Isabella. Concord je odrůda, která vznikla v roce 1849 ve státě Massachusetts. Jedná se pravděpodobně o křížence Vitis labrusca s malým podílem Vitis vinifera. V USA přetrvalo významné pěstování této odrůdy až do současnosti, kdy se využívá především na výrobu sladkých vín. V současné vinařské Evropě už odrůdy tohoto typu nemají velký význam. Stále častěji lze však zaznamenat jejich pěstování za účelem výroby určitých typů speciálních vín. Evropské šlechtění odrůd se zvýšenou odolností k chorobám a škůdcům započalo v Evropě ve druhé polovině 19. století. Za dobu vzniku šlechtění na odolnost k chorobám a škůdcům u révy vinné v Evropě lze považovat rok 1880, kdy Millardet, ve Francii, vyslovil předpoklad, že musí být možné kombinovat kvalitu evropské kulturní révy s rezistencí amerických divokých druhů. Kombinace rezistence k houbovým chorobám, vysoké hladiny výnosu a kvality hroznů a vína vyžaduje z hlediska genetiky velmi komplexní postupy. Protože jsou tyto vlastnosti polygenně zakotveny, může se dosáhnout úspěchu pouze po jednotlivých krocích. Francouzští privátní šlechtitelé ve své činnosti vytvořili křížence, které známe jako „staré francouzské přímoplodé hybridy“ nebo pozdější tzv. „nové francouzské přímoplodé hybridy“. Z této vlny šlechtění je patrně nejznámější odrůda Baco noir. Baco noir nebo také Baco 1 je kříženec odrůdy Folle Blance a Vitis riparia. Ve své době byla odrůda velmi rozšířená ve Francii a postupně i v celé Evropě,

o čemž svědčí i pěstování v České republice. U nás přetrvala do současné doby nejčastěji při solitérním pěstování na pergolách. Přesto se však u biovinařů v Evropě i USA stále pěstuje, především díky své velmi dobré odolnosti k houbovým chorobám. Francouzské šlechtění konce 19. století a 1. poloviny 20. století nabízí další odrůdy, které jsou již více rozšířené u biovinařů, zejména ve Švýcarsku a Jižním Tyrolsku. Do této skupiny by bylo možné zařadit odrůdu pro výrobu bílého vína: Seyval blanc a odrůdy pro výrobu červených vín: Léon Millot, Maréchal Foch, Chambourcin a Chancellor. Šlechtitelská práce vedla k postupnému získávání jakostnějších odrůd. Přesto jsou však výše uvedené odrůdy základem sortimentu mnoha biovinařů v zahraničí. Odrůda Seyval blanc je poměrně rozšířená i v USA. Šlechtění révy vinné tohoto směru probíhalo již v 1. polovině 20. století v Německu a po 2. světové válce se rozšířilo do Maďarska, bývalé Jugoslávie, zemí bývalého SSSR a i bývalého Československa. Hlavním cílem šlechtitelských postupů bylo získat odolnost především k plísni révy. Můžeme se proto setkat i s odrůdami, které mají vynikající odolnost k plísni révy, ale jsou výrazně citlivé na napadení padlím révy. Takovým příkladem je třeba odrůda Pollux z počátků šlechtění v Německu. Při hodnocení sortimentu v Lednici prokázala vysokou citlivost na napadení padlím révy. Je proto otázkou, zda je vhodné mluvit o „rezistentních odrůdách“. Termínem „rezistence“ a „interspecifická odrůda“ se zabývá i REBHOLZ (2000), který uvádí následující: Pod heslem „rezistence“ se nachází zdůvodnění „vlohou podmíněná odolnost proti chorobám“. Navrhuje vybrat podle získaných zkušeností jiné vhodnější termíny, kdy „rezistence k houbovým chorobám“ bude nahrazena formulacemi „tolerance k houbovým chorobám“, „odolnost k houbovým chorobám“ nebo „polní rezistence k houbovým chorobám“, které lépe vystihují danou skutečnost. Další obvyklé označení je potom „interspecifické odrůdy“. Zásadní průlom v pohledu na PIWI odrůdy nastal v 70. letech 20. století. Na schůzi expertní skupiny „Šlechtění révy vinné“ v Bordeaux, v roce 1977 byla iniciována diskuse o vývoji odrůd rezistentních k houbovým chorobám a révokazu. Expertní skupina viděla nutnost, vzhledem k celosvětovým výhradám proti „hybridům“ nebo „přímoplodým hybridům“, dát pro tyto odrůdy věcnou definici. Předloženou definici uvádí ALLEWELDT (1979): „Ve šlechtitelském úsilí tvorby nových hybridů, které vedle pozitivních vlastností evropské révy = kvality vína mají také pozitivní vlastnosti amerických druhů = vysokou rezistenci k houbovým chorobám, vysokou odolnost k révokazu, se má i přes zákaz a pochyby v mnoha zemích pokračovat. Úspěchy této šlechtitelské práce jsou prokazatelné. Soubor hybridů na základě jejich genealogického původu označovat jako „vzniklý z interspecifického křížení“ je věcně správný.“ Z předešlých odstavců vidíme, jak doba a myšlení o „interspecifických odrůdách“ velmi rychle postupovaly, až po dnešek, kdy je zařazujeme mezi odrůdy Vitis vinifera. Poměrně velký sortiment odrůd pro výrobu biovín najdeme v Německu. Vysokou odolností k houbovým chorobám vynikají především odrůdy z Freiburgu. Některé z těchto odrůd jsem měl možnost vidět ve srovnávacím testu na infekčním poli ve Freiburgu a jejich odolnost k plísni révy i padlí révy byla skutečně velmi dobrá. Hodnocení odolnosti odrůd k nejzávažnějším houbovým chorobám jsem prováděl rovněž v Lednici ve vinici bez chemického ošetření po dobu 8 let. Rovněž zde patřila odrůda Merzling mezi nejlepší.

332

(7–8/2008)

Zajímavou možností je rovněž výroba biovín, nikoliv jako odrůdových vín, ale naopak „cuvée“. Dobrým příkladem z bílých odrůd může být opět Merzling, který dodává výraznou ovocnost a může být doplněný odrůdou s pikantnější kyselinkou a plností, jako je třeba Johanitter. Zajímavý název potom velmi významně může napomoci marketingu těchto vín. Z odrůd pro výrobu červených vín vedeme mezi německými odrůdami Regent. Regent je odrůda velmi pěstitelsky zajímavá, s vysokou odolností k nejvýznamnějším houbovým chorobám a vyrovnanou násadou, bez nutnosti regulačních zásahů v době vegetace. Ve víně se však mnohdy projevuje „divokost“, která může být zvýrazněná i použitou technologií. Poměrně široký sortiment odrůd pro výrobu biovín můžeme najít v Maďarsku a bývalé Jugoslávii, na univerzitě v Novem Sadu. Pro pěstitele hroznů pro výrobu biovín by však měl být významný především sortiment odrůd z domácího šlechtění. Mezi registrovanými odrůdami jsou Laurot a Malverina a několik dalších odrůd je přihlášeno ve státních odrůdových zkouškách. Pro pěstitele je určitě velmi zajímavý sortiment odrůd pro výrobu červených vín. Dlouhodobým sledováním ve vinici genových zdrojů na Zahradnické fakultě a současně hodnocením kvality vín i pomocí různých technologií zpracování je možné konstatovat velmi vysokou kvalitu odrůd z pohledu vína. Rovněž odolnost k houbovým chorobám je velmi dobrá a některé z nich je možné v závislosti na kvalitě stanoviště pěstovat i bez jakékoliv chemické ochrany proti chorobám. Diagramy 1, 2 a 3 uvádí výsledky hodnocení odolnosti k plísni révy, padlí révy a šedé hnilobě v polních podmínkách. Vinice byla bez použití chemické ochrany v letech 1996–2003. Dlouhodobé hodnocení je proto předpokladem reprezentativnosti výsledků, i když se jednalo pouze o jedno stanoviště. Při hodnocení kvality vyrobeného vína vynikaly, kromě již registrované odrůdy Laurot, následující křížence: Mi-5-100 (Cerason), L-3-10-34 (Nativa) a Mi-5-76 (Kofranka). Rovněž výroba „cuvée“ z těchto odrůd je velmi zajímavá a velmi perspektivní pro výrobu biovín. Víno z křížence Mi-5-100 vyniká svojí výraznou ovocností po červeném ovoci (třešně a višně), přitažlivou barvou a svěží chutí. Předpokladem je provedení jablečno-mléčné fermentace z důvodu vyššího obsahu kyselin u všech těchto odrůd. L-3-10-34 poskytuje plná, výrazná a extraktivní vína s výraznými ovocnými tóny s přechodem do čokoládových chutí. Při kvalitní vyzrálosti hroznů se ukazuje vhodné na zrání v sudech, případně archivaci. Kříženec Mi-5-76 by bylo možné zařadit mezi Svatovavřinecké a Frankovku, s výraznou barevností, ovocností v aromatu a chuti, plností. Sortiment PIWI odrůd pro výrobu biovín je velmi bohatý. Bylo by vhodné rovněž využívat především produktů domácího šlechtění, v nichž je vel-

ká kvalita ve vinici a rovněž ve víně. Společná propagace bio-produktu a zároveň domácí odrůdy může být velmi přínosná pro rozvoj tohoto pěstitelského směru.

Diagram 1: Výsledky dlouhodobého hodnocení odolnosti k plísni révy v polních podmínkách. (1 – vysoká citlivost, 9 – velmi vysoká odolnost)

Diagram 3: Výsledky dlouhodobého hodnocení odolnosti k šedé hnilobě v polních podmínkách. (1 – vysoká citlivost, 9 – velmi vysoká odolnost)

Zájemce o pěstování odrůd pro biologické vinohradnictví bych chtěl zároveň pozvat na následující akci: WORKSHOP: GENOVÉ ZDROJE RÉVY VINNÉ A JEJICH VYUŽITÍ V BIOLOGICKÉM VINOHRADNICTVÍ Datum: 4. září 2008 Místo: Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Program: 9.00 h sraz účastníků před objektem Mendelea v Lednici 9.10 h exkurze do vinice genových zdrojů, prohlídka odrůd vhodných pro biologické vinohradnictví 10.30 h degustace vzorků vín z vybraných odrůd pro bio-vinohradnictví 12.00 h ukončení Vstup je volný. Přihlášky se přijímají na mailu: xpavlous@zf.mendelu.cz nebo na telefonu 519 367 251. Použitá literatura: ALLEWELDT, G. OIV-Resolution – Interspezifische Rebsorten. Der Deutsche Weinbau, 1979, no. 24, s. 1233–1234. PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704. REBHOLZ, F. Pilzresistente Rebsorten. IRZ Geilweilerhof, 2000, 6 s.

Diagram 2: Výsledky dlouhodobého hodnocení odolnosti k padlí révy v polních podmínkách. (1 – vysoká citlivost, 9 – velmi vysoká odolnost)

(7–8/2008)

333

Tematické okruhy podpor z Vinařského fondu pro termín 1. 7.–15. 8. 2008

1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2009 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podpora se týká účasti na těchto výstavách konaných v roce 2009: Go/Regiontour, Holiday World, Prodexpo Moskva. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, maximálně však 50 000 Kč u tuzemské výstavy a max. 100 000 Kč u zahraniční výstavy. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v termínu od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Místní výstavy: Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu tohoto typu v konkrétní obci v kalendářním roce. Nominační výstavy (nominační výstavy do Salonu vín ČR, 4 v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a 1 ve vinařské oblasti Čechy): Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, max. však 100 000 Kč. Výstavy s celorepublikovým významem: Výše podpory: max. do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, max. však 300 000 Kč.

3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č. 97/2006 Sb. konaných v letech 2008–9. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, a) maximálně však 5 000 Kč pro místní vzdělávací semináře a školení pro vinaře a vinohradníky pořádané v jednotlivých obcích. Podpořena může být pouze jedna vzdělávací akce v obci v kalendářním roce. b) maximálně však 50 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, kdy charakter akce přesahuje vinařskou podoblast. c) maximálně však 150 000 Kč pro odborné konference celostátního významu. 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v termínu od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009. Křty, svěcení vína: Výše podpory je stanovena do 30 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, maximálně však 5 000 Kč. Otevřené sklepy: Výše podpory je stanovena do 30 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25. – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10.

– 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5. Vinobraní: Výše podpory je stanovena do 30 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 300 000 Kč pro vinobraní s celostátním významem. – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kdy význam slavnosti vinobraní přesahuje daný region. – 10 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích. 5. Podpora úhrady nákladů na realizaci následujících tištěných materiálů dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/ 2006 Sb.: a) publikace o tuzemských vínech a vinařích. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou publikace, maximálně však 100 000 Kč. Ze všech předložených žádostí bude podpořena max. jedna žádost. b) propagační tiskoviny vinařských obcí (mikroregionů) obsahující informace o vinařské tradici a současnosti obce/regionu, vinařích zde působících a dalších záležitostech spojených s vínem. Výše podpory může dosáhnout až 50 % nákladů spojených s výrobou tiskovin, maximálně však 20 000 Kč. 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. g) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Výše podpory může dosáhnout až 80 % nákladů vynaložených na poradenské služby, maximálně však 150 000 Kč. Žadatel může obdržet z Fondu podporu na tento předmět pouze jednou.

334

(7–8/2008)

Srovnání dvou odlišných stanovišť révy vinné (Vitis vinifera) na základě sledování agrobiologických ukazatelů Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D.; Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě Ing. František Muška, Ph.D.; SRS – SPOR Brno

Na základě těchto skutečností se lze domnívat, že na různých stanovištích bude průběh agroekologických ukazatelů révy vinné rozdílný. V naší práci jsme se zaměřili na porovnání dvou výrazně odlišných stanovišť pěstování révy vinné. První stanoviště se nachází ve vinařské obci Perná v mikulovské podoblasti a druhé stanoviště ve vinařské obci Kojetice v severní části znojemské podoblasti. Cílem práce bylo srovnání průběhu agroekologických ukazatelů podle mezinárodně uznávaných parametrů (stupnice BBCH) – rašení, začátek kvetení, hlavní kvetení, konec kvetení, zaměkání bobulí, plná zralost, sklizeň hroznů, začátek vyzrávání dřeva, hlavní vyzrávání dřeva a konec vyzrávání dřeva u sedmi odrůd révy vinné, a to na třech interspecifických bílých odrůdách – Merzling, Malverina a Hibernal a jedné modré – Medina, dále pak na klasických odrůdách Aurelius, Chardonnay a Muškát moravský. Sledování proběhlo v letech 2004–2006 na dvou různých lokalitách s naprosto odlišnými půdně-klimatickými podmínkami. První trať Věstonsko náleží k vinařské obci Perná u Mikulova (okres Břeclav) a druhé sledované pokusné místo k viniční trati Pod Sádkem ve vinařské obci Kojetice na Moravě v nejsevernější části znojemské vinařské podoblasti, ležící v jižní části okresu Třebíč. Následně jsou uvedeny klimaticko-půdní charakteristiky jednotlivých lokalit. Perná: Pokusný pozemek se nachází v KÚ Perná, viniční trať Věstonsko, Goldhamer a Purmice. Sledované vinice jsou součástí Šlechtitel-

ské stanice vinařské Vinselekt, Ing. Miloš Michlovský, CSc., Perná. Dle agroklimatologické rajonizace patří KÚ Perná do makrooblasti teplé, oblasti převážně teplé, podoblasti převážně suché a okrsku převážné mírné zimy. Dle výrobních typů je řazen do kukuřičného výrobního typu (MUSILOVÁ, 2006). Průměrná roční teplota je 9 °C a průměrný roční úhrn srážek je 552 mm (normály za období 1951–1980). Nadmořská výška je kolem 228 m n. m., ale průběžně stoupá v oblasti Pálavy až na 350 m n. m.. Suma aktivních teplot > 10 °C je kolem 2 700, teplota nad 0 °C se vyskytuje průměrně 152 dnů. Absolutní roční minimum je do -20 °C. Doba sněhové pokrývky je asi 50 až 60 dní. Za zimní období spadne 200 až 250 mm srážek. Pro informaci uvádíme meteorologickou charakteristiku nejbližší dostupné stanice ČHMÚ Brno, a to Brod nad Dyjí, která je vzdálena přibližně 5 km v tab. 1. a 2. Půdní charakteristika Trať Věstonsko: Rendziny, hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. Trať Goldhamer: Podobné jako Věstonsko, mělké strže do 3 m hloubky. Trať Přední Purmice: Typické karbonátové a lužní černozemě na slínitých a jílovitých substrátech, těžké půdy, s lehčí ornicí a těžší spodinou, občas převlhčené. Trať Prostřední čtvrtky: Písčitá půda s vysokou hladinou spodní vody. Bioregion a geologický původ: Bioregion Miklovský – jurské vápence Karpatské předhlubně a viniční tratě v Břeclavi se Prostřední čtvrtky nachází v Dyjsko-moravském bioregionu-pískovcová plošina Vídeňské pánve. Celková charakteristika vinohradu Vinohrady v trati Věstonsko jsou vysazeny ve sponu 2,20 × 0,95 m. Odrůda Aurelius byla vysazena v roce 2000 na podnoži CR2, odrůda

Chardonnay v roce 1998 na podnoži SO4. Expozice svahů je spíše SZ až S, řady kopírují terén svahu (S–J). Vinohrad v trati Přední Purmice byl vysazen v roce 1997 ve sponu 2,5 × 0,95 m a obsahuje odrůdy Malverina (podnož CR2), Merzling a Hibernal. Řady jsou orientovány V–Z, svah má západní expozici. Vinohrad v trati Goldhamer byl vysazen ve sponu 2,0 × 1,0 m, v roce 1987 odrůda Muškát moravský a 1988 odrůda Müller Thurgau. Tato trať se nachází mezi výše zmiňovanými tratěmi, jedná se spíše o „náhorní rovinu“, řady jsou zde orientovány S–J. Poslední odrůda – Medina – je vysazena ve vinici v Břeclavi, trať Prostřední čtvrtky, ve sponu 3 × 1 m. Meziřadí vinohradů je přes jeden řádek zatravněné, pod keři je udržován herbicidní pás. Vinice v trati Přední Purmice je zařazena do systému ekologického vinohradnictví (EZ), a tudíž je celá plocha udržována pouze mulčováním a diskováním, případně je použito ruční vyžínání pod keři. Taktéž chemická ochrana je uzpůsobena systému EZ. Na podzim je zde každoročně vyséváno triticale pro zlepšení půdních podmínek, které je ve vegetačním období několikrát mulčováno a poté podiskováno. Příkmenný pás je udržován herbicidně. Vedení je ve všech sledovaných vinicích rýnsko-hesenské, střední, konstrukce je tvořena dvěma jednoduchými dráty a dvěma dvoudrátími. V roce 2004 byl celkový počet dní s aktivní teplotou 196, z toho 1 den v únoru, 3 dny v březnu, 20 dní v dubnu a 4 dny v listopadu. V roce 2005 byl počet 187, z toho 4 dny v březnu, 20 dní v dubnu a 1 den v listopadu. V roce 2006 pak počet dní s aktivní teplotou dosáhl 197, z toho 3 dny v březnu, 19 dní v dubnu a 2 dny v listopadu a 1 den v prosinci. Kojetice: Nachází se v KÚ Kojetice na Moravě v jediné viniční trati „Pod Sádkem“. Sledovaná vinice je majetkem Ing. Lubomíra Lampíře.

(7–8/2008)

Tab. č. 1: Průběh počasí v Brodě nad Dyjí (stanice ČHMÚ) Rok

2004

2005

srážky (mm)

teplota (°C)

2006

srážky (mm)

teplota (°C)

Měsíc Leden

-3,0

39,7

0,7

14,9

-6,4

37,4

-1,8

Únor

1,5

30,3

-2,1

48,2

-2,3

27,8

0,2

Březen

3,7

57,0

2,6

6,2

2,2

60,5

4,2

srážky (mm)

teplota (°C)

srážky (mm) 23

Duben

10,9

27,0

10,9

53,5

10,9

64,9

9,6

Květen

13,4

54,4

14,9

70,6

14,9

79,7

14,4

Červen

17,4

131,6

18,0

37,7

18,4

71,7

17,9

Červenec

19,0

28,7

19,9

92,5

22,4

92,7

19,3

Srpen

19,9

26,2

18,2

77,8

16,9

151,4

18,6

Září

14,1

36,2

16,1

31,5

17,2

15,2

14,7

Říjen

11,0

44,3

10,1

4,8

11,5

14,1

9,3

Listopad

5,0

29,0

3,2

24,1

6,8

10,1

4,5

Prosinec

0,7

11,9

-0,6

55,2

2,9

10,8

0,4

průměrná teplota

9,5

9,3

roční úhrn srážek

9,6

516,3

V roce 2004 byl celkový počet dní s aktivní teplotou 171, z toho tři dny v březnu, jedenáct dní v dubnu a čtyři dny v listopadu. V roce 2005 byl počet 168, z toho žádný v březnu, 15 dní v dubnu a žádný v listopadu. V roce 2006 pak počet dní s aktivní teplotou dosáhl 181, z toho žádný den v březnu a listopadu a 14 dní v dubnu (ÚKZÚZ, Jaroměřice nad Rokytnou). Průběžně získané výsledky byly zaznamenávány do tabulek Microsoft Excel. Takto získané tabulky dále sloužily ke statistickému hodnocení. K vyhodnocení byl použit program UNISTAT verze 4.53 pro Microsoft Windows. Pro celkové statistické vyhodnocení byly s využitím výše uvedeného programu použity následující metody hodnocení: analýza variance a metody následného testování. Pro následné testování, které nám určuje, mezi kterými úrovněmi sledovaných faktorů existuje průkazný či vysoce průkazný rozdíl, byl použit `Tukeyův test významnosti rozdílů´. Tento test je poněkud přísnější než běžně užívaný „test minimální průkazné diference“. Z takto získaných konfidenčních intervalů byly v tabulce Excel sestrojeny sloupcové grafy doplněné o chybové úsečky představující konfidenční intervaly (viz příloha). Byly vytvořeny konfidenční intervaly pro všechny sledované vlastnosti. Vypočtené hodnoty se porovnávaly s kritickou tabelovanou hodnotou podle statistické významnosti: α = 0,01 (pravděpodobnost 99 %). Průměrně rašení na stanovišti Perná začínalo 24. 4., v lokalitě Kojetice 3.5.. Rašení tak bylo v Kojeticích v průměru o 8–9 dní opožděno. Nejvýraznější rozdíl mezi stanovišti byl zaznamenán v roce 2005 (v průměru 12 dní), nejmenší pak v roce 2006 (v průměru 6 dní).

normál 1951–1980*

teplota (°C)

9,3

517,0

636,3

461

* zdroj www.zf.mendelu.cz (ČHMÚ Brno) Tab. č. 2: Další agroklimatické charakteristiky stanoviště Perná 0 (12) °C

5 (15) °C

10 °C

nástup

konec

trvání

SAT

nástup

konec

trvání

SAT

nástup

konec

trvání

SAT

15.II

16.XII

305

3360

23.III

11.XI

234

3195

20.IV

11.X

175

2767

2.V

30.IX

152

2517

23.V

13.IX

114

2007

Dle agroklimatologické rajonizace patří do makrooblasti teplé, oblasti mírně teplé, podoblasti mírně vlhké a okrsku převážně mírné zimy. Patří do obilnářského výrobního typu. Průměrná teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn vodních srážek je nižší než v Perné a činí 480 mm. Nadmořská výška je 425 m n. m. a stoupá směrem k zámku Sádek až na 480 m n. m. Suma aktivních teplot >10 °C je 2 580, teplota nad 0 °C se vyskytuje 142 dnů, absolutní roční minimum je -22 °C. Doba sněhové pokrývky je 60 dní, za zimní období spadne 228 mm srážek. Vinice Pod Sádkem je situována jihovýchodně se svažitostí 8°. Půdní charakteristika: Mírně teplý region, hnědá půda slabě kyselá, středně štěrkovitá, pararuly, skeletovitost žádná až slabá, půdotvorný substrát – pararula. Zvětralé horniny ze skupiny žul a orthorul. Ornice je šedohnědé barvy, hlinitopísčitá, zrnitá, soudržné konzistence. Bioregion a geologický původ, kde viniční trať Pod Sádkem geologicky náleží do Českého masivu. Celková charakteristika vinohradu: Vinohrad leží na jižním svahu zámku Sádek na místě původních panských vinic. Nejstarší známý doklad je z vojenského mapování z roku 1756. Vinice se zde rozkládaly až do 19. století, kdy byly stejně jako v celé Evropě napadeny révokazem. Řady jsou situovány sever–jih, spon 2,20 krát 1,0 m, meziřadí přes jeden řádek zatravněné, pod řadami (kmínky) udržován herbicidní úhor. Vedení je rýnsko-hesenské, střední, dva jednoduché dráty a dvě dvoudrátí.

335

Vinohrady byly vysázeny v roce 1987, a to prvními 300 keři interspecifických odrůd ze SZP Jižní Morava Velké Bílovice. Postupně se dále rozšiřovaly na dnešní výměru 3,5 ha s 12 000 keři. Ekologické vinohradnictví zahrnuje cca 20 různých odrůd od interspecifických až po odrůdy evropské révy. Pro informaci uvádíme meteorologické charakteristiky z nejbližší dostupné meteorologické stanice z ÚKZÚZ, Jaroměřice nad Rokytnou (viz tab. č. 3 a tab. č. 4)

Tab. č. 3: Průběh počasí v Jaroměřicích nad Rokytnou (ÚKZÚZ, Jaroměřice n. R.) Rok

2004

Měsíc

teplota (°C)

2005

srážky (mm)

teplota (°C)

2006

srážky (mm)

normál 1951–1980*

teplota (°C)

srážky (mm)

teplota (°C)

srážky (mm) 28

Leden

-3,9

52,3

-0,4

30,1

-6,1

33,2

-3,1

Únor

0,5

28,3

-3,3

33,4

-3,5

19,8

-1,3

Březen

2,3

35,1

1,7

7,9

0,1

53,1

2,5

28 32

Duben

9,5

35,7

9,6

60,2

8,9

56,1

7,6

Květen

11,9

37,6

12,9

65,8

12,9

60,3

12,7

Červen

15,6

80,3

16,4

60,6

17,2

92,7

16,2

Červenec

17,9

37,2

18,4

71,7

21,5

29,1

17,8

Srpen

18,3

38,1

16,5

109,8

15,7

127,6

16,8

Září

12,9

53,5

14,6

33,1

15,9

7,2

13,2

Říjen

9,4

52,5

9,3

5,1

10,5

16,4

8,1

Listopad

3,9

38,6

2,1

14,4

5,6

16,3

Prosinec

-0,7

13,3

-1,3

49,3

1,8

7,9

-0,8

průměrná teplota

8,1

8,0

8,4

7,7

roční úhrn srážek

502,5

541,4

519,7

517

* zdroj www.zf.mendelu.cz Tab. č. 4: Další agroklimatické charakteristiky stanoviště Kojetice 0 (12) °C

5 (15) °C

10 °C

nástup

konec

trvání

SAT

nástup

konec

trvání

SAT

nástup

konec

trvání

SAT

2.III

6.XII

280

2825

4.IV

31.I

211

2664

3.V

2.XI

153

2235

17.V

21.IX

128

1962

10.VI

30.VIII

1340

336

(7–8/2008)

Byl prokázán vysoce průkazný rozdíl v rašení mezi sledovanými stanovišti. Rašení v jednotlivých letech nastupovalo průměrně 27. 4., 28. 4. a 30. 4. Rašení v roce 2004 se lišilo od rašení v roce 2006, celkově byl mezi jednotlivými roky zaznamenán statisticky vysoce průkazný rozdíl. Nejdříve rašila odrůda Chardonnay (20. 4., Perná) a Muškát Moravský (30. 4., Kojetice). Nejpozději rašily odrůdy Medina a Hibernal (27. 4., Perná) a Medina, Aurelius (5. 5., Kojetice). Nejmenší rozdíl, co se odrůd týká, byl celkově zjištěn pro odrůdu Hibernal (sedm dní), následovaný odrůdami Müller Thurgau a Malverina. Mezi odrůdami byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl. viditelně se lišily odrůdy Aurelius a Hibernal od odrůd Chardonnay a Muškát Moravský. Začátek kvetení byl opět na stanovišti Kojetice opožděn v průměru o devět dní. Průměrně na stanovišti Perná začalo kvetení 15. 6. a na stanovišti Kojetice 25. 6.. Maximální rozdíly byly v roce 2005 (10 dní), roky 2006 a 2004 měly rozdíl devět dní. Statisticky byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi stanovišti. Začátek kvetení nastal průměrně v jednotlivých letech 20. 6., 17. 6. a 23. 6. Rok 2005 se zřetelně lišil od roků 2004 a 2006. Byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými roky. Nejranější nástup kvetení měla na stanovišti Kojetice odrůda Muškát Moravský (21. 6.), na stanovišti Perná pak několik odrůd ke dni 14. 6. Největší rozdíl byl u odrůdy Merzling a nejmenší u odrůdy Muškát Moravský. Odrůdy vykazovaly během sledovaného období vysoce průkazný rozdíl v začátku kvetení. Hlavní kvetení bylo na stanovišti Perná průměrně 21. 6., zatímco na stanovišti Kojetice 29. 6. V letech 2004 a 2005 posunuto v Kojeticích o osm dní, v roce 2006 o sedm dní. Statisticky byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi stanovišti. V jednotlivých letech bylo hlavní kvetení průměrně 26. 6., 22. 6. a 27. 6. Mezi jednotlivými roky byl zjištěn statisticky vysoce průkaz-

ný rozdíl, konkrétně rok 2006 se lišil od roků 2004 a 2005. Posun hlavního kvetení dle odrůd je stejný jako u začátku kvetení, tj. maximální rozdíl pro Merzling a minimální pro Muškát Moravský. V průměru je rozdíl v době hlavního kvetení 7 dní. Statistické analýzy nepotvrdily rozdílnost mezi odrůdami. Konec kvetení byl v průměru opožděn na vinicích v Kojeticích o osm dní. Průměrně nastal konec kvetení na stanovišti Perná 27. 6. a na stanovišti Kojetice 5. 7. V jednotlivých letech byl rozdíl osm dní (2004, 2005) a devět dní (2006). Opět byl prokázán vysoce průkazný rozdíl mezi stanovišti. Konec kvetení byl zaznamenán v jednotlivých letech k datu 2. 7., 28. 6. a 3. 7. Byl opět zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi jednotlivými roky. Největší rozdíl v dokvétání odrůd byl u odrůdy Hibernal (12 dní), následovaný odrůdou Merzling (11 dní), nejmenší rozdíl měla odrůda Muškát Moravský. Mezi odrůdami nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Zaměkání bobulí (začátek zrání) nastalo průměrně na stanovišti Perná 13. 8., zatímco na stanovišti Kojetice 24. 8. (celkově pak 19. 8.). Zaměkání bobulí bylo rozdílné průměrně o deset dní, z toho v roce 2004 a 2005 byl rozdíl 11 dní a v roce 2006 pouze 8 dní. Statistickými analýzami byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými stanovišti. Zaměkání bobulí v jednotlivých letech nastupovalo 19. 8., opět 19. 8. a 18. 8. Průkazný rozdíl byl mezi rokem 2006 s roky 2004 a 2005. Celkově byl mezi sledovanými roky zjištěn vysoce průkazný rozdíl. Nejmenší rozdíl byl zaznamenán u odrůdy Medina (čtyři dny) a Muškát Moravský (devět dní), největší u odrůd Malverina (12 dní) a Merzling (11 dní). Průkazně se lišily odrůdy Muškát Moravský, Müller Thurgau od odrůd Aurelius, Chardonnay, Hibernal, Malverina a Medina, dále pak Merzling od odrůd Malverina, Hibernal, Aurelius. Odrůdy vykazovaly vysoce průkazný rozdíl.

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

Jako první znak zaznamenává snížení rozdílů plná zralost bobulí. Na stanovišti Perná nastalo v průměru zrání 15. 9., zatímco na stanovišti Kojetice až 22. 9.. Rozdíl tak činí sedm dní. Rozdíl v jednotlivých letech mezi stanovišti roste (2004 je pět dní, 2005 je sedm dní a 2006 je osm dní). Analýzou se potvrdil vysoce průkazný rozdíl mezi stanovišti v době zrání. Převede-li se datum zrání na stupně, není statisticky průkazný rozdíl potvrzen. Zrání v jednotlivých letech nastupovalo 27. 9., 16. 9. a 15. 9.. Statistickou analýzou byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými roky (konkrétně rok 2004 se lišil od roků 2005 a 2006). Pokud však analýzu provedeme z dat uvádějící zrání ve stupních, rozdíl mezi roky zjištěn není. Nejmenší rozdíl ve zrání je u odrůdy Medina (tři dny) a největší u odrůdy Malverina (devět dní). Na základě doby zrání lze odrůdy rozdělit do dvou skupin, kde první obsahuje odrůdy Aurelius, Chardonnay, Hibernal a Malverina a druhá skupina s ranějším zráním pak odrůdy Muškát Moravský, Müller Thurgau, Merzling a Medina. Odrůdy vykazovaly mezi sebou vysoce průkazné rozdíly. Např. odrůda Aurelius se průkazně lišila od odrůd Müller Thurgau, Merzling, Medina, či odrůda Hibernal od odrůd Muškát Moravský, Müller Thurgau, Merzling a Medina. Provede-li se analýza dat uvedených v sumě dní od rašení po zrání, potvrdí se opět vysoce průkazný rozdíl jak mezi roky, tak mezi stanovišti i mezi odrůdami. Sklizeň hroznů probíhala průměrně na stanovišti Perná 10. 10. a na stanovišti Kojetice 12. 10. Rozdíl tak činí mezi stanovišti dva dny. V roce 2004 byla sklizeň pozdnější v lokalitě Perná (průměrně o devět dní), v dalších dvou letech byla sklizeň pozdnější v lokalitě Kojetice (o čtyři dny, respektive o devět dní). Mezi stanovišti nebyl prokázán rozdíl. Ve sledovaných letech probíhala sklizeň průměrně 22. 10., 9. 10. a 4. 10.. Analýzou byl potvrzen vysoce průkazný rozdíl mezi jednotlivými roky (rok 2004 se lišil od roků 2005 a 2006; rok 2005 se lišil od roku 2006).

690 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

Z odrůd byla nejdříve sklizena Müller Thurgau na stanovišti Perná (30. 9.) a Medina plus Muškát Moravský na stanovišti Kojetice (4. 10.). Nejpozději byly sklizeny odrůdy Merzling, Malverina a Hibernal na stanovišti Perná (18. 10.) a opět Malverina a Hibernal na stanovišti Kojetice (18. 10.). Odrůdy Malverina, Hibernal a Merzling se lišily od odrůd Muškát Moravský, Müller Thurgau a Medina, která se zároveň lišila od odrůd Chardonnay a Aurelius. Mezi odrůdami byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl. Vyzrávání dřeva začínalo průměrně na stanovišti Perná 22. 8. a na stanovišti Kojetice 18. 8., tj. celkově začínalo vyzrávání dřeva o čtyři dny dříve v lokalitě Kojetice. V jednotlivých letech pak začínalo o čtyři dny dříve v Perné v roce 2004, o osm dní později v Perné v roce 2005 a 2006. Statistická analýza potvrdila vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými stanovišti. V roce 2004 začalo vyzrávání dřeva až 31. 8., v roce 2005 pak 20. 8. a nejdříve v roce 2006, tj. 13. 8. Statistická analýza potvrdila vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými roky. Nejranější nástup vyzrávání dřeva vykazovala odrůda Medina, a to na obou stanovištích (3. 8., respektive 7. 8.). Nejpozději začalo vyzrávání dřeva u odrůd Müller Thurgau a Chardonnay na stanovišti Perná (26. 8.) a Hibernal na stanovišti Kojetice (27. 8.). Největší rozdíl zaznamenala odrůda Muškát Moravský (13 dnů ve prospěch Kojetic) a nejmenší pak odrůda Medina (tři dny ve prospěch Perné). Statistická analýza potvrdila vysoce průkazný rozdíl mezi odrůdami. Hlavní vyzrávání dřeva nastávalo průměrně o 2 dny dříve v lokalitě Perná (8. 9., zatímco Kojetice 10. 9.). V jednotlivých letech nastalo dříve o 10 dnů v lokalitě Perná v roce 2004, o tři dny v roce 2005 a v roce 2006 naopak

o šest dnů později ve srovnání s lokalitou Kojetice. Mezi stanovišti nebyl zjištěn rozdíl. V jednotlivých letech bylo hlavní vyzrávání průměrně 19. 9., 9. 9. a 3. 9. Byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl mezi sledovanými roky. Z odrůd nastalo hlavní vyzrávání nejdříve u Mediny na obou stanovištích (1. 9., respektive 12. 9.), nejpozději pak u Hibernalu (13. 9., respektive 23. 9.). Mezi odrůdami byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl. Získané průměrné výsledky souhrnně uvádí tabulka č. 5.: Jsou předloženy výsledky ze sledování nástupu 9. fenologických fází révy vinné, a to rašení, začátek kvetení, hlavní kvetení, konec kvetení, zaměkání bobulí, zrání, sklizeň hroznů, vyzrávání dřeva a hlavní vyzrávání dřeva na dvou rozdílných lokalitách Perná a Kojetice v letech 2004 až 2006. Potvrdily se významné rozdíly mezi těmito dvěma lokalitami. Pouze u sklizně hroznů a hlavního vyzrávání dřeva nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. U ostatních prvků byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl. Výsledky získané na lokalitě Perná odpovídají dlouhodobým sledováním fenologických údajů odrůdy révy vinné Neuburské na lokalitě Velké Pavlovice (182 m n. m., okres Břeclav) z let 1950–1959. Jednotlivá data jsou uvedena v rozmezích, kdy byla tato rozmezí zjištěna v nástupu jednotlivých fází: rašení (8. 4.–29. 4.), začátek kvetení (31. 5.–19. 6.), hlavní kvetení (9. 6. až 25. 6.), konec květu (9. 6.–28. 6.), zaměkání bobulí (5. 8.– 20. 8.) a sklizeň (2. 10.–31. 10., data pouze z let 1954–1959). Také výsledky fenologických údajů odrůdy révy vinné Modrý Portugal na lokalitě Čejkovice (182 m n. m., okres Hodonín) z let 1976– 1989 jsou podobné údajům získaným na lokalitě Perná, a to rašení (10. 4.–6. 5.), začátek kve-

Tab. č. 5: Srovnání průměrných dat nástupu sledovaných fenologických fází révy vinné lokalit Perná a Kojetice (průměrné hodnoty) v letech 2004–2006 Perná (228 m n. m.)

Kojetice (480 m n. m.)

Statistické srovnání mezi stanovišti

1. Rašení

24. 4.

3. 5.

Vysoce průkazný rozdíl

2. Začátek kvetení

15. 6.

25. 6.

Vysoce průkazný rozdíl

3. Hlavní kvetení

21. 6.

29. 6.

Vysoce průkazný rozdíl

4. Konec kvetení

27. 6.

5. 7.

Vysoce průkazný rozdíl

5. Zaměkání bobulí

13. 8.

24. 8.

Vysoce průkazný rozdíl

6. Plná zralost bobulí

15. 9.

22. 9.

Vysoce průkazný rozdíl

7. Sklizeň hroznů

10. 10.

12. 10.

Nebyl prokázán rozdíl

8. Vyzrávání dřeva

22. 8.

18. 8.

Vysoce průkazný rozdíl

9. Hlavní vyzrávání dřeva

8. 9.

10. 9.

Nebyl prokázán rozdíl

Fenofáze

337

tení (4. 6.–27. 6.), hlavní kvetení (10. 6.–8. 7.), konec květu (16. 6.–16. 7.), zaměkání bobulí (8. 8.–30. 8.). Jako další srovnání pro lokalitu Perná lze použít údaje ze Slovenska z let 1952–1961, kde jsou k dispozici fenologické údaje od odrůd Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský z lokalit Chorvátský Grob, Malá Trňa, Pezinok, Sečovce, Smolenice, Plešivec. Uváděna jsou následující data – začátek kvetení (7. 6.–18. 6.), konec květu (21. 6. až 1. 7.), zaměkání bobulí (19. 8.–12. 9.) a zrání (5. 10.–14. 10.). Údaje z Perné odpovídají údajům získaným v rámci sledování fenologie révy vinné na lokalitách Strážnice (177 m n. m., okres Hodonín) a Velké Pavlovice (182 m n. m., okres Břeclav) v letech 2003–2006 na odrůdě Veltlinské zelené na ČHMÚ Brno. V uvedeném období na lokalitě Strážnice byly získány tyto údaje v následujících rozmezích: rašení (12. 4.–19. 4.), začátek kvetení (28. 5.–21. 6.), hlavní kvetení (6. 6.–23. 6.), konec květu (10. 6.–29. 6.), zaměkání bobulí (28. 7.–30. 8.) a sklizeň (30. 9.–17. 10.). Ve Velkých Pavlovicích rašení (17. 4.–25. 4.), začátek kvetení (2. 6.–18. 6.), hlavní kvetení (5. 6. až 23. 6.), konec květu (10. 6.–29. 6.), zaměkání bobulí (31. 7.–31. 8.) a sklizeň (23. 9. až 20. 10.). Předložená práce zachycuje srovnání agrobiologických faktorů révy vinné na dvou zcela odlišných vinařských lokalitách Perná a Kojetice. Zvláště cenné jsou získané údaje z lokality Kojetice, kde žádné jiné údaje nejsou doposud k dispozici. Uvedená sledování byla prováděna na základě mezinárodně platných standardů, které používá například fenologická služba Českého hydrometeorologického ústavu. Cílem práce bylo srovnání průběhu agroekologických ukazatelů podle mezinárodně uznávaných parametrů – rašení, začátek kvetení, hlavní kvetení, konec kvetení, zaměkání bobulí, zrání bobulí (plná zralost), sklizeň hroznů, začátek vyzrávání dřeva, hlavní vyzrávání dřeva a konec vyzrávání dřeva u 7 odrůd révy vinné, a to na třech interspecifických bílých odrůdách – Merzling, Malverina a Hibernal a jedné modré – Medina, dále pak na klasických odrůdách Aurelius, Chardonnay a Muškát moravský na dvou lokalitách Perná (mikulovská podoblast) a Kojetice (znojemská podoblast). Potvrdily se významné rozdíly mezi těmito dvěma lokalitami. Pouze u sklizně hroznů a hlavního vyzrávání dřeva nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. U ostatních prvků byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl. V uvedeném období jsme prováděli srovnání i dalších ukazatelů na uvedených lokalitách. S dosaženými výsledky budeme odbornou veřejnost postupně seznamovat na stránkách vinařského obzoru. Přehled použité literatury je k dispozici u autorů.

338

(7–8/2008)

Zelené práce u révy vinné v aktuálním ročníku Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Po několika abnormálně teplých ročnících se vegetační období 2008 ukazuje jako ročník s nástupem fenofází v dlouhodobém trendu. Nástup rašení a termín a průběh kvetení tomu nasvědčují. Pro správné provedení zelených prací, je proto třeba porovnávat mezi sebou ročníky a zkušenosti z jednotlivých ročníků. Pokusil bych se proto nyní shrnout některé základní postřehy k provedení zelených prací jak bych je viděl podle průběhu ročníku v době konce června. l Na některých lokalitách se již vyskytlo krupobití. Je třeba proto počítat s touto možností a zejména tam, kde bývá výskyt krupobití častější, se vyhnout nadměrnému odlisťování zóny hroznů. Silně odlistěné hrozny mohou být velmi významně krupobitím poškozené. l Než se do zelených prací, které se provádí v červenci a srpnu, pustíme, je třeba mít vlastní představu o kvalitě hroznů, které se chci pokusit v letošním roce docílit. Kvalitu je třeba definovat nejdříve ve vztahu k výnosu, cukernatosti a obsahu kyselin. Velmi vhodné je provést odhad sklizně a na jeho základě potom rozhodnout o možnostech regulace násady hroznů. l Zejména u bílých odrůd je třeba definovat svoji představu o typu vína a jeho aromatické kvalitě. Tvorbu aromatických látek po-

tom můžeme ovlivnit termínem a intenzitou odlistění zóny hroznů. Podobným způsobem je třeba postupovat u modrých odrůd zejména ve vztahu k antokyaninovým barvivům a taninům. l K odlistění zóny hroznů je třeba přistupovat opět velmi diferencovaně v závislosti na průběhu počasí a fenofázi révy vinné. I v tomto ročníku se vyskytují velmi teplé dny, které mohou být v kombinaci s přetrvávajícím suchem příčinou vzniku úpalu na hroznech. Ideální se proto může jevit lehké prosvětlení již při kvalitně provedeném podlomu, kdy je možné odstranit nejvíce zastiňující zálistky a případně jednotlivé listy. Rovněž je třeba brát na zřetel na to, že odpolední slunce ze západní strany listových stěn bývá nejintenzivnější. Není vhodné plošné odlistění. Odlistění je třeba rovněž chápat jako možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám, zejména padlí révy a hnilobám. l K výraznějšímu odlistění by byl prostor až ve fenofázi před zaměkáním bobulí a pozdějších stadiích. Zde by již bylo možné realizovat odlistění na základě představ o budoucí kvalitě hroznů a typu vína. l V době od zaměkání bobulí je vhodné sledovat změnu obsahu cukrů, kyselin a vybar-

Ochrana vinic před špačky v Burgenland V okolí Neusiedler See se chrání hrozny před špačky pomocí nízce létajících jednomotorových sportovních letadel. Ačkoliv každoročně sice v průměru jedno letadlo havaruje a často se zaboří střemhlav do země a znamená to smrt pilota, je tato placená práce už 40 let vyhledávána především mladými piloty. Funguje to tak, že po příletu hejna například o 30 tisících špačků se ptáci rozdělí na několik tisíc „hlídačů“, další tisíce trhají nohama bobule na zem a zbývající tisíce je žerou na zemi. Vybírají si jen zralé keře, nedozrálé ještě ponechají dozrát pro příště. Ale když mohou, tak si ušetří práci. Jsou případy, kdy při sběru do odstavené vlečky na konci řádku se vrhli na její obsah, ačkoliv sběrači byli jen 200 m vzdáleni. Samozřejmě tam nezůstaly žádné použitelné hrozny. Pilot se po objevení se hejna na obloze k němu přiblíží, obletí je a pak náletem přímo do hejna ho rozdělí. To opakuje tak dlouho, až rozdělí velké hejno na několik menších po 6 až 7 tisících špačků. To je zmate. Už neletí v uzavřené formaci hejna, ale různě napříč apod. Jakmile se letadlo vzdálí, obnoví se malá hejna a sednou například na pole s kukuřicí. Tam se zformují zase do velkého hejna, odpočinou si chvíli od stresu a vyrazí znovu na hrozny. Špačci žerou jen měkkou potravu, přes léto se drží v lesích, žerou tam brouky. Často jsou vidět i v kukuřici, tam se živí housen-

vení slupky a využít těchto informací k provádění zelených prací a plánování termínu sklizně. l Dosavadní průběh ročníku naznačuje potřebu provedení regulace násady u modrých odrůd pro výrobu červených vín. Optimálními termíny a způsoby jsou půlení hroznů v době uzavírání hroznů a nebo regulace na jeden hrozen na letorost v termínu vybarvování prvních bobulí. Potřeba se zdá výrazná zejména u odrůd s velkým hroznem. l Dosavadní průběh ročníku naznačuje i možnou potřebu regulace u odrůd pro výrobu bílých vín. Zde je třeba vycházet z aktuální násady hroznů na keřích, k čemuž je velmi výhodné provést odhad výnosu. Regulaci potom budeme provádět nejdříve u keřů s vysokou násadou a případně odrůd s velkým hroznem. Velmi vhodné je stanovit si po zaměkání vývoj kvalitativních parametrů a provést případnou regulaci hroznů i v pozdějším termínu. l Při regulaci násady hroznů je vždy velmi důležitá ekonomická opodstatněnost zásahu. Neprovádíme ho proto plošně na všech vinicích, ale právě na základě představy o kvalitě hroznů a typu vína u vinic pro produkci nejvyšší kvality hroznů.

kami a na závěr přechází na hrozny. Pak se shromáždí do hejna až o milionu jedinců a odlétají na jih, kde vyhledávají datle. Ale ani když jsou v listopadu špačci pryč, není ve vinohradech klid. To vytváří hejna drozdi a mají zálusk na hrozny ponechané na ledové víno. DDW 20/3/JS Sazenice révy z ekologické produkce V Německu byla zahájena produkce ekologických sazenic révy vinné. Bio-sazenice stojí 1,50 Eur/ks, zatímco konvenční sazenice 1,37 Eur/ks, v obou případech je nutno připočítat DPH ve výši 7 %. DDW/1/24/JS Slovinské vinohradnictví Ve Slovinsku je podle registru vinic přesně 17 192 ha vinohradů, ale podle posledního leteckého snímkování 23 tisíc hektarů. To znamená, že ne všechny vinohrady jsou zaregistrovány. Problémy slovinského vinohradnictví způsobuje malá velikost podniků a s tím související velký počet podniků a nedostatečná mechanizace. Také přestárlé vinice působí problémy. Nejpěstovanější odrůdou (15 % plochy vinic) je Ryzlink vlašský. Jejich předností je velký podíl univerzit na vzdělávání vinařů a vinařském výzkumu. DDW/2/24/JS

(7–8/2008)

Pracnost ve vinohradnictví v Německu Jak je známo, různé systémy vyžadují různou pracnost. V Německu je při nejčastějším způsobu obdělávání zapotřebí asi 160 hodin ruční práce na hektar za rok, z toho řez zabírá ½. Při větším počtu keřů (na svazích) je zapotřebí 465 hodin na hektar, z toho 130 hodin na řez a 125 na sklizeň. V případě využití tzv. systému bez řezu je zapotřebí 14 hodin ruční práce na hektar a rok, přičemž 10 hodin na sklizeň a 4 hodiny na řez. Průměrný majitel vinařského podniku si vyplácí mzdu ve výši 20 eur na hodinu, po zaplacení povinných odvodů mu zůstane 9 eur čistého. DDW/4/24/JS Podle rozhodnutí Evropského soudu je v Rakousku opět povolena ochrana před špačky Konkrétně se jednalo o případ spolkové země Burgeland. Z článku není úplně patrné, o jakou stížnost přesně běželo, ale naznačuje, že se zřejmě

339

jednalo o stížnost někoho proti střelbě do špačků. Evropský soud rozhodl, že je to i nadále možné za stanovených podmínek. V podstatě ty podmínky odpovídají naší vyhlášce. W/1/9/JS Jak se dostala réva vinná na Nový Zéland? V roce 1819 ji tam z Austrálie převezl a zasadil anglikánský misionář. Tehdy ještě neznámý Charles Darwin na severním ostrově zpozoroval zdravé keře révy vinné. W/3/10/JS Grinzing pomalu upouští od vinohradnictví a výčepu pod víchem V Rakousku výčepem pod víchem nejznámější obec na okraji Vídně pomalu redukuje plochu vinic i prodej „Heurige“, které je tam zaznamenáno již ve středověku. Přitom je uznána za světové kulturní dědictví. Vinice i vinařské domy ustupují prestižnímu bydlení. W/4/10/JS

Zdravá réva i ve druhé polovině vegetace Období bobulí velikosti hrášku do fáze uzavírání hroznů je vhodné pro nasazení kombinace Zato + Aliette Bordeaux. Zato poskytuje vedle výborného působení proti padlí a červené spále také vedlejší účinnost na peronosporu, černou skvrnitost a botrytidu. Aliette Bordeaux splní svůj úkol zejména v době silného tlaku peronospory. Tento přípravek se navíc nabízí k použití jako výhodnější náhrada za čistě měďnaté fungicidy včetně pozdějšího období. Posuďte sami: obsah mědi i při plné dávce 4 kg/ha umožňuje v systému integrované produkce dvě aplikace za jednu sezonu, dále poskytne systémové působení po dobu 10–12 dnů, a co je nejvýznamnější, cena hektarového ošetření je plně srovnatelná. Redukovaná dávka Aliette Bordeaux 2,5–3 kg/ha je pak cenově výhodnější a přitom účinkem a dobou působení obdobná jako kontaktní měďnaté přípravky. V integrované produkci ji lze navíc aplikovat třikrát. Ošetření v době uzavírání hroznů je ideální provést přípravky se současnou účinností proti peronospoře i botrytidě. Takovéto předpoklady naplňuje nové Melody Combi 43,5 WP. Patří k širokospektrálním fungicidům, velmi spolehlivě působí proti peronospoře, bílé hnilobě, červené spále a navíc disponuje významnou vedlejší účinností proti černé skvrnitosti a botrytidě, která je deklarována etiketou. Proti peronospoře je Melody Combi možné nasadit i kurativně a eradikativně. Jedním z míst, kde budou naplno využity vlastnosti tohoto přípravku, je právě období uzavírání hroznů. Je-li potřeba v této vývojové

fázi rozšířit fungicidní účinnost ještě o padlí, nabízí se směs s přípravkem Zato. Použitím tohoto přípravku jednak zamezíte pozdnímu napadení padlím, ale také významně podpoříte dokonalé vyzrání dřeva. Na základě aktuální infekční situace umožňuje Zato operativní přípravu směsí s kontaktními nebo systémovými fungicidy proti peronospoře. To znamená, že si vždy můžete namíchat jak účinnostně, tak i cenově přesně odpovídající kombinaci podle momentálního tlaku chorob. Základní ošetření k zamezení výskytu botrytidy je optimální provést v období zaměkání hroznů. Porosty je nutné chránit zejména při počasí vhodném k šíření infekce. Pozornost věnujte především náchylným odrůdám s hustým hroznem a vinicím určeným k pozdní sklizni. Způsob postřiku by měl zajišťovat co nejvyšší pokryvnost a směřovat do odlistěné zóny hroznů. Pro tyto indikace je připraven speciální botryticid Teldor. Jeho účinná látka je vysoce specifická, působí protektivně a poskytuje dlouhodobou účinnost na botrytidu a příbuzné choroby. Má lokálně systémové působení a tím, že inhibuje růst klíčního vlákna a mycelia, houba zaniká ještě před proniknutím do rostlinného pletiva. Vysoká odolnost smyvu deštěm je daná lokalizací podstatné části účinné látky ve voskové vrstvě, pouze menší část je penetrována do pletiv. Přípravek vykazuje velmi příznivé toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti a nemá žádný negativní vliv na kvašení nebo senzorické vlastnosti vín. Je neškodný pro dravé roztoče, takže bez problémů

vyhovuje směrnicím integrované ochrany. Nijak neovlivňuje ani přirozené antagonisty šedé hniloby, jako jsou Trichoderma harzianum, Ulocladium atrum aj. Zásluhou svého jedinečného způsobu účinku nevykazuje Teldor žádnou křížovou rezistenci k jiným botryticidům, a může tak být zařazován do všech postřikových programů. Teldor je ovšem nutné používat zásadně preventivně a s dostatečným množstvím vody. Ideální je ošetřovat obě strany řádku. Následuje-li v průběhu dozrávání delší srážkové období, oceníte dlouhodobý účinek tohoto přípravku. Významnou předností je také 14denní ochranná lhůta. K účinné prevenci výskytu botrytidy výraznou měrou přispívají další agrotechnická opatření. Vhodné stanoviště a méně citlivou odrůdu je možné zvolit pouze při zakládání nového vinohradu, stejně je tomu i při volbě vzdušnějšího typu vedení a sponu. Každoročně je ovšem možné provést odlistění zóny hroznů a zvolit racionální hnojení dusíkem za současného dostatku draslíku a vápníku. Neméně významné je nepřetěžování révových keřů. Zásadním agrotechnickým zásahem proti botrytidě je ovšem důsledná ochrana před druhou, případně třetí generací obalečů. Pevně věřím, že se Vám podaří ochránit vinohrady i ve druhé polovině ročníku, protože jen ze zdravých hroznů mohou vzniknout vynikající vína. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

(7–8/2008)

340

Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky Pavel Tomšík, Jiří Sedlo, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Svaz vinařů České republiky (dokončení z minulého čísla) 4. Integrovaná produkce hroznů (EAFRD 2007–2013) Dva sousedi mohou přežít na jednom trhu jen při stejných podmínkách. ČR je znevýhodněna již tím, že jsme na sever od Rakouska a přitom je Morava zařazena do stejné vinařské zóny jako Rakousko. Nemáme stejné podmínky podpor jako naši sousedi. Ani připravený program IP do roku 2013 nestaví vinaře do pozice rovnoprávných členů EU, jak vyplývá z následujícího srovnání podpor na IP s Rakouskem. Porovnání (v Eur/ha): Tab. 1: Srovnání podpor na IP Základ IP

Svažitost do 25 %

Svažitost 25 až 40 %

Nad 40 %

ČR

507

Rakousko

400

+125

+300

+500

+107

-18

-193

-393

Rozdíl

Pramen: Eurostat Takže v příštích sedmi letech máme být poškozováni rozdílem 500 nebo 5 400 nebo 11 000 Kč/ha v závislosti na svažitosti při porovnání s Rakouskem. Rozdíl v základu +3 000 Kč/ha pro ČR je pouze optický, protože v Rakousku je prakticky vždy IP spojena s nějakou sazbou svažitosti. Svažitost se vztahuje i na terasy, kde se počítá původní svah. Pro připomenutí svažitost 25 % = naklonění svahu 11,25O, svažitost 40 % = naklonění svahu 18O. Vinice na rovině jsou v ČR výjimkou, většina ploch se nachází na svazích mezi 11,25O až 18O, ale poměrně časté jsou i svahy a terasy nad 18O. 1. Program vzdání se vinohradnictví Od sklizně 2005 Svaz vinařů ČR požaduje připojení Česka k volitelnému programu vzdání se vinohradnictví dle kapitoly II nařízení Rady (ES) č. 1493/1999. Tlak vinařů se zesílil poté, co Komise zveřejnila svůj záměr reformy trhu s vínem, ze kterého vyplývá, že v blízké době dojde k liberalizaci a tedy ke zrušení regulace prostřednictvím výsadbových práv. Obchod s výsadbovými právy je v ČR na minimu a už se asi ani nezvýší, jestliže v dohledné době mají přestat tato práva existovat. Vyklučení za náhradu z prostředků EU je jediným možným zdrojem příjmu drobných pěstitelů, kteří (převážně z důvodu vysokého věku) chtějí vinohradnictví ukončit. Druhými zájemci budou větší podniky se starými vinicemi, které si takto v letech 2008 až 2010 vyklučí přestárlé plochy, během následujících let provedou rekultivaci těchto ploch a po uvolnění výsadbových práv je opět osadí révou, případně odkoupí práva od drobných vinařů, kteří budou postupně redukovat svoji činnost, jak tomu bylo po vstupu do EU i v Rakousku. Tento program se samozřejmě nebude vztahovat na vinice vysázené se státní dotací nebo podporou z Vinařského fondu a ani na vinice, u kterých byl využit program restrukturalizace. To znamená, že tento program se nebude vůbec týkat asi 10 tisíc hektarů vinohradů v ČR, zbývá tedy 8,5 tisíce ha, u kterých budou jejich pěstitelé a majitelé zvažovat výhodnost. Odhadujeme, že během let 2008 až 2010 by takto z ČR mohlo

„zmizet“ za úplatu méně než 2 tisíce ha vinohradů (které by stejně byly vyklučeny a zůstaly jen virtuálně jako výsadbová práva) a „přitéct“ maximálně 200 milionů Kč. 2. Změna zákona o půdě Podle stavebního zákona je vinice stavbou. Stavbu vlastní její majitel. Podle zákona o půdě je však vinice porostem a majitelem porostu je majitel půdy. U staveb tomu tak ale není. Následkem jsou právní problémy, kdy právnická či fyzická osoba provede na své náklady a ve smluvním vztahu s majitelem pozemku výstavbu vinice a poté o ni přijde (např. při dědění pozemků apod.). 3. Zákon o myslivosti Dosud špatně kontrolované rozšíření divoké zvěře má za následek, že se pěstují příliš vysoké tvary keřů (přes 1,0 m). Přitom pro dosažení potřebné listové plochy a pro využití tepla z půdy by výška kmínku neměla přesahovat 0,7 m. Je vhodné pro vinice stanovit jiný režim myslivosti, než je běžný v ostatní rostlinné produkci, vinice je nakonec stavba, má jinou hodnotu než porost obilí či brambor. Tím jsou dány i jiné škody způsobované zvěří. Často zvěř poškodí část vinice na příštích dvacet let. Například poškození 10 % keřů ve stáří 5 až 15 let znamená tříletou ztrátu hroznů asi 0,7 t/ha, tedy cca 10 tisíc Kč ročně. Náklady se přitom nesníží, takže škoda pak představuje asi 30 tisíc Kč a je obtížně vymahatelná. Jelikož v ČR neexistuje katastrální území, na kterém by se vyskytovaly pouze vinice, ale naopak vždy převažuje orná půda či jiná zemědělská půda, měla by být dána možnost odstřelu srnce, špačka, zajíce a králíka ve vinicích celoročně s výjimkou období březosti a odchovu mladé zvěře. V rámci restrukturalizace je sice umožněno oplocení vinice, ale celý proces by měl probíhat opačně, na náklady chovatele. Ten by si měl na své náklady (s případnou dotací) oplotit pozemky, na kterých hodlá chovat výše uvedené škůdce, nebo oplotit část honitby, kde nechce, aby jeho chovanci způsobovali škody. Stávající zákon vychází z doby před sto lety, kdy menší počet jedinců vlastnil většinu půdy. Ale mezitím zanikla vrstva nevolníků a chalupníků, prakticky každý vlastní menší plochu půdy. A je nepřijatelné, aby mu na ní někdo jiný choval zvířata, která považují jím pěstované plodiny za svoji potravu. Měl by mít právo jejich regulace na svém území stejně jako se brání zlodějům ze strany lidí. I některým lidem by přišlo vhod, kdyby mohli svévolně užívat plodů z cizích pozemků. 4. Živnostenský zákon Je třeba podpořit enoturistiku – nebyrokratickým způsobem umožnit ubytování až 10 osob v prostorách sklepa, umožnit podávání studených jídel (a ohřívaných párků), nealkoholických nápojů přímo ve sklepě. Vzorem mohou být předpisy pro výčep pod víchem v Rakousku, které byly platné ve své době i u nás. 2 Závěr Vinohradnictví a vinařství se stalo vlivem manažerského úsilí podnikatelských subjektů, zájmových svazů i státu dynamicky se rozvíjejícím odvětvím v Česku. Předvstupní období do 30. 4. 2004 bylo pod významně pozitivním vlivem legislativních změn, které značně přispěly ke kvali-

(7–8/2008)

tě výsledného produktu – vína. Došlo k výraznému rozšíření ploch vinic za posledních 10 let před vstupem s dotacemi na novou výsadbu v rozmezí 50 až 250 tisíc Kč/ha. Produkční potenciál je v roce 2006 19,646 tisíce ha vinic. Odvětví ve vztahu k této výměře, hodnotě produkce hroznů a vína využívá téměř 20 tisíc pracovních míst. Registrovaných pěstitelů je 20 394 a je 850 producentů vína. Česká republika však přes pozitivní rozšíření základního zdroje (plocha vinic) zůstává největším dovozcem vína z nově přijatých zemí do EU. Vinařské podnikatelské subjekty však zůstanou i v České republice nadále pod tlakem importu vína nejenom z Evropské unie, neboť se předpokládá celosvětově růst podílu dovozů vína na celkovém prodeji tichých vín, jak je uvedeno v následujícím obrázku 1.

341

Výkupní ceny hroznů jsou relativně stabilní a rovněž tak i cenový rozdíl mezi bílými a modrými odrůdami. Pozitivně nastavené trendy musí odvětví prostřednictvím podnikatelských subjektů, jejich managementem, úsilím podnikatelů stabilizovat a využívat možností a zdrojů daných vstupem do výrazně většího prostředí Evropské unie s vazbami na zbytek světa. Rozvoj odvětví vinohradnictví a vinařství se tak stal významným strategických rozhodnutím, neboť vzhledem k trvalému porostu se jedná o strategii na nejméně 30 let v kontextu společného prostředí Evropské unie, ale i těch zemí Nového světa, a je pod vlivem příležitostí a ohrožení, které je nutné analyzovat metodami strategické analýzy. Předpokládá se podle odhadů, že Evropa zůstane i výhledově lídrem ve spotřebě vína z hlediska jeho světové konzumace, jak uvádíme v následné tabulce. Tab. 2: Konzumace vína podle oblastí (mil. hl) Oblast

1999

Evropa

2004

2009

% (základ 2004)

154,993

157,826

163,553

69,95

Amerika

42,759

45,779

51,100

20,29

Asie

10,501

11,636

14,651

5,16

Zbytek světa Celkem

9,608

10,383

10,609

4,60

217,861

225,624

239,913

100,00

Zdroj: www.vinexpo.com Obr. 1: Podíl mezinárodního obchodu Zdroj: www.vinexpo.com Vzhledem k tomu, že i v České republice se postupně ujímá trend zvyšování konzumace vína, který navazuje na trend světový, jak uvádějí následující obrázky 2 a 3 konzumace vína ve světě v množství i hodnotě, je předpoklad, že stávající vinice zůstávají základem atraktivity odvětví.

Zásadní význam pro dvacátá léta tohoto století bude mít společná organizace trhu s vínem po její reformě. Od ní se budou odvíjet legislativní opatření České republiky a často i finanční rámce. Proto se musí státní orgány i nevládní organizace na tuto reformu dobře připravit, aby vyzněla v náš prospěch. Velký vliv bude mít i způsob rozdělení finančních prostředků z Vinařského fondu, i když i zde bude rozhodující, jaké rámcové možnosti budou po reformě Společné organizace trhu vínem (SOT) v Evropské unii (27). Lze tušit i narůstající úlohu krajů v určování finančních prostředků. 3 Literatura TOMŠÍK, P. a kol. Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu. 1. vydání Brno: MZLU v Brně, 2006. 156 s. ISBN 80-7157-971-8. řádková inzerce

Obr. 2: Konzumace vína ve světě (mil. hl) Zdroj: www.vinexpo.com

Obr. 3: Konzumace vína ve světě (mld. USD) Zdroj: www.vinexpo.com

l Koupím kompletní lis na 50–75 l. Cenu respektuji. Tel.: 731 134 234, e-mail: debef@ktknet.cz l Přijmu brigádníka na srpen–listopad ´08 na vinobraní v Praze. Práce ve sklepě, ubytování zajištěno, vinařské zkušenosti vítány. Seriózní jednání. Tel.: 220 921 857, 723 646 322. l Prodám vinařský lis, obsah asi 70 l. Cena dohodou. Tel.: 732 148 540 l Prodám horizontální lis WASSLIN-VERITAS 15, automat, rok po repasi. Kompletní přímová vana 6 m. Tanky na víno UPON různé velikosti od 9–25 000 l. Tel.: 777 246 243. l Nabídka použitých sudů typu „barrique“ 220 l, 1× použité v perfektním stavu za 4 500 Kč s DPH. Tel.: 724 210 100, 724 875 915, při odběru nad 5 ks sleva jistá. l Prodám sklep v k. ú. Božice na Znojemsku. Sklep je kopaný v pískovci, 3 × 2,3 × 24 m, klenutá lisovna 4 × 6 m, krb, lisovna má zánovní inventář. Veškerá dokumentace o vlastnictví. Volejte na 728 208 616, nebo pište: minor.quercus@centrum.cz l Prodám vinný sklep v Boleradicích vhodný pouze k uskladnění vína, užitná plocha 95 m2, archiv na cca 12 tis. lahví. Cena dohodou. Více informací na tel. 732 373 615.

342

(7–8/2008)

Selekcia a potenciál kvasiniek Saccharomyces bayanus na zvýšenie diverzity hroznových vín

Aj v súčasnosti existujú početné nástroje a trendy, napríklad nové kultivary viniča, alternatívy spracovania muštu a vína, nové druhy vínnych kvasiniek, zrenie vína na kvasniciach, ošetrovanie sudov, atď., ktoré vyvíjajú od vinohradu po vínnu fľašu, aby čelili tejto situácii. Spomedzi nich majú vínne kvasinky a fermentácia pozoruhodný potenciál, žiaľ zostáva nevyužitým zdrojom inovácií. Interakcia medzi kvasinkami a muštom je komplexná. Niektoré majú významný dopad na senzoriku vína. Kvasinky majú interakcie s celým radom chuťových a vôňových prekurzorov, najmä glykozidov a fenolových zlúčenín z hrozna (Swiegers et al., 2000). Genetická variabilita hrozna, kvasinky a produkty fermentácie môžu vytvárať veľmi širokú paletu chuťových a vôňových profilov. Saccharomyces cerevisiae sú zaiste najdôležitejším druhom, hlavne preto, že pôsobia kompetitívne v tomto environmente. Sú aj veľmi adaptabilné v zmenách výživy a sú odolné voči konečným produktom metabolizmu, ako je napríklad alkohol. T. č. je k dispozícii viac ako 100 kmeňov, ktoré sú selektované výskumom a výrobcami, ktoré priaznivo vplývajú na chuť výrobku a sú kompatibilné s vinohradníckou oblasťou a „terroir“. Naproti tomu pripravovali a rozšírili paletu druhov, ba dokonca i rodov, ktoré by rozšírili potenciál diverzity chuťových a vôňových vlastností vína (Bisson 2004). Zo 100 rodov kvasiniek a viac ako 700 druhov, je spojena s výrobou vína len 16 druhov (Fleet 2003). Saccharomyces bayanus a uplatnenie vo vinárstve S bayanus je jedným z druhov ako alternatíva S. cerevisiae, ktoré sa vyznačujú dobrou toleranciou na alkohol podobne ako S. cerevisiae. S. bayanus vo výrobe vína sa ukazuje čoraz úspešnejšie. V tabuľke 1 sa uvádzajú všeobecné vlastnosti kvasiniek S. bayanus v porovnaní so S. cerevisiae: vykazujú väčšiu produkciu glycerolu, podstatne nižšiu produkciu prchavých kyselín, zvýšenú tvorbu kyseliny jantarovej, vyššiu odolnosť voči etanolu, nižšie optimum teploty fermentácie a hlbšie odkvasenie zvyškových sacharidov.

Problémy kva‰ení vín

Tabuľka 1 Všeobecné vlastnosti S. bayanus a S. cerevisiae Chovanie

Vlastnosti S. cerevisiae

S. bayanus

Fermentačná teplota

10–35 °C

6–30 °C

Optimálna teplota rastu

>30 °C mezofilné

25–30 °C kryofilné

Tvorba: Kyselina octová

nízka – vysoká

nízka

Etanol

Široký rozsah

< S. cerevisiae

Glycerol

Široký rozsah

> S. cerevisiae

Kyselina jablčná

neutrálny/odbúra

neutrálny/tvorba

Kyselina jantárová

nízky/stredný

stredný/vysoký

V tabuľke 2 sa porovnávajú parametre vína Chardonnay kvaseného S. bayanus a S. cerevisiae. S. bayanus spravidla vykazujú aj lepší profil arómy a chuti bielych vín (tabuľka 3). Produkujú vysoké koncentrácie 2 – fenyletanolu (Antonelli et al. 1999), celý rad vyšších alkoholov, napríklad isobutanolu, isoamylalkoholu, mnohých prchavých esterov, čím prispieva zvýšenej aróme, napr. octanu 2 – fenyletylového a octanu isoamylového. Opis aróm vo víne Chardonnay vidieť v tabuľke 3. Tabuľka 2 Porovnanie vína Chardonnay kvaseného S. bayanus a S. cerevisiae (Eglinton et al., 2005) Vlastnosti Zvyškový cukor g/L Alkohol % obj. pH Titr. kyseliny g/L Kyselina octová g/L Glycerol g/L Kyselina jablčná g/L Kyselina jantarová g/L

S. cerevisiae kmeň AWRI 838 0,6 13,1 3,40 6,8 0,43 5,1 2,25 0,50

S. bayanus kmeň AWRI 1176 0,1 13,1 3,39 6,5 0,10 8,6 1,85 1,00

S. bayanus kmeň AWRI 1375 0,1 13,3 3,38 6,5 0,05 7,9 2,04 1,07

166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH)

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

Tabuľka 3 – Opis aróm vína Chardonnay kvaseného S. bayanus a S. cerevisiae (Eglinton et al. 2005) Kmeň kvasiniek

Opis arómy

S. cerevisiae AWRI 838

Estery,ananas, broskyne, octan etylový

S. bayanus AWRI

Estery, ananas, broskyne, melón, marhule, med, orechy

S. bayanus AWRI 1375

Estery, ananas, marhule, orechy, med

Použitie potenciálu Saccharomyces bayanus Je zrejmé, že uvedené dva kmene S. bayanus (AWRI 1375, AWRI 838) nemusia reprezentovať najlepšie kmene tohto druhu, veď najlepšie kmene S. cerevisiae vyselektovali už pred viac ako 30 rokmi. Je však isté, že selekcia kmeňov S. bayanus prinesie v najbližších rokoch ešte účinnejšie, pre vinársku produkciu významnejšie kmene. Kmene S. bayanus by sa mohli používať aj ako zmesné kultúry so S. cerevisiae ako štartovacie kultúry s následnou inokuláciou S. baanus. V každom prípade treba kvasinky S. bayanus používať a považovať ako ďalší nástroj vinárov v diferenciácii vinárskych produktov. Je predpoklad,

Obr. 1 – Saccharomyces bayanus – vegetatívne bunky

343

že fermentácia muštu selektovanými S. bayanus prispeje aróme a chuti vín a diverzite vinárskych produktov (Clancy 2004). Literatúra A. L. Antonelli et al.: Journal of Agricultural and Food Chemistry 47, 1999, s. 1 139–1 144 L. F. Bisson: Food Biotechnology 18, 2004, s. 63–96 J. M. Eglinton et al.: Proceedings of: Les Entretiens Scientifiques Lallemand 2005, č. 13, s. 5–12 M. Feuillat et al,: Revue des Oenologues 85, 1997, s. 18–21 G. H. Fleet: International Journal of Food Microbiology 86, 2003, s. 11–22 T. Claney: Australian and New Zealand Wine Industry Journal 19, 2004, s. 8 J. H. Swiegers et al.: Australian Journal of Grape and Wine Research 11, 2005, s. 139–173 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Obr. 2 – Saccharomyces bayanus – pseudomycélium, zamiakový agar

Obr. 3 – Saccharomyces bayanus – obrovská kolónia, sladinkový agar

Z diplomových prací na ZF Lednice: Výživa kvasinek při primární fermentaci moštu

Vzhledem k tomu, že je etanolová fermentace v podstatě složitý proces snižující redoxní potenciál kvasících kapalin, poskytuje šťávám určitou ochranu před oxidačními enzymy a jejich oxidujícími činiteli. Projevuje se to jak zachováním svěží barvy, chuti a vůně zkvašených produktů, tak poměrnou stabilitou obsahu (nebo dokonce produkcí) kyseliny L-askorbové. Tato ochrana ovšem pomíjí po provzdušnění vín, v nichž už fermentační proces skončil. Dosavadní poznatky vinařského výzkumu o problematice vlivu aktivátorů a inhibitorů na kvasinky (jejich růst a rozmnožování) a alkoholovou fermentaci ukazují, že je to v moderních vinařských provozech velmi žádoucí a více než nezbytné. Diplomová práce byla prováděna v laboratořích a ostatních prostorách Ústavu

vinařství a vinohradnictví Zahradnické fakulty MZLU v Lednici na Moravě. Připravil se modelový roztok moštu (20 °NM a 9 g.l-1 kyselin) byl zakvašen aktivovanými kvasinkami rodu Saccharomyces cerevisiae bayanus v množství 1 g kvasinek na 1 litr modelového roztoku. Do takto připravených vzorků se přidalo různé množství aktivačních nebo inhibičních látek, a to tak, že vždy dvě láhve byly připraveny shodně. Dvě láhve bez přídavku jakýchkoliv aktivátorů nebo inhibitorů sloužily jako taková matrice. Takto připravené vzorky byly uzavřeny kvasnou zátkou a zváženy na analytických vahách v (g) na jedno desetinné místo. Jedna část byla uložena v inkubátoru o stálé teplotě 10 °C (Varianta A) a druhá v laboratorních podmínkách,

kde byla teplota 22 °C (Varianta B). Fermentativní proces pak probíhal po dobu 62 dnů. Po dobu těchto 62 dnů docházelo každý třetí den k vážení láhví na analytických vahách a zaznamenávání hmotnosti v (g) na jedno desetinné místo. Projevil se zde úbytek hmotnosti v důsledku uvolňování oxidu uhličitého, který se vytváří v průběhu alkoholové fermentace v důsledku činnosti kvasinek Saccharomyces cerevisiae bayanus. Po uplynutí dvaašedesáti dnů se modelový roztok přefiltroval přes filtrační papír, opět nalahvoval a uzavřel korunkovou zátkou. Takto uzavřené láhve se pak skladovaly při 6 °C, než došlo k dalšímu zpracování. Kvasniční podíl zachycený na filtračním papíru se vysušil při 105 °C a zvážil.

344

(7–8/2008)

MODELOVÝ ROZTOK 200 g sacharózy 9 g kyseliny (4 g vinné, 4 g jablečné, 1 g citronové) 1 g kvasinek Saccharomyces cerevisiae bayanus 1) Modelový roztok 2) MR + 100 mg/l N 3) MR + 200 mg/l N 4) MR + 300 mg/l N 5) MR + 400 mg/l N 6) MR ( 4 ) + 0,5 g bentonitu 7) MR ( 4 ) + 1,0 g bentonitu 8) MR ( 4 ) + 1,5 g bentonitu 9) MR ( 4 ) + 0,005 g thiaminu 10) MR ( 4 ) + 1 g křemeliny 11) MR ( 4 ) + 2 g křemeliny 12) MR ( 4 ) + 40 mg/l SO2 13) MR ( 4 ) + 80 mg/l SO2 Při pokusu se stanovovaly obsahy a hodnoty: obsah přítomného alkoholu pyknometricky; redukujících cukrů zkrácenou metodou dle Rebeleina; veškerých titrovatelných kyselin; těka-

vých kyselin modifikovanou metodou; pH a rH; oxidu siřičitého titrací odměrným roztokem jódu; kyseliny askorbové a reduktorů; množství kvasničních kalů; barevnost. Vybrané analyty, které se vykazovaly dostatečnými rozdíly Cukry: VAR-A

g/l

VAR-B

g/l

193,00

38,70

27,90

9,25

21,95

2,66

10,15

1,19

13,40

1,06

10,35

1,25

8,65

0,61

8,15

1,18

116,70

1,08

16,45

2,05

17,90

0,84

193,10

1,51

200,00

173,00

Těkavé kyseliny: VAR-A g/l VAR-B g/l 1 0,32 1 0,68 2 5,02 2 0,85 3 1,04 3 0,72 4 1,48 4 0,47 5 0,36 5 0,68 6 1,73 6 0,44 7 0,48 7 0,81 8 1,77 8 0,37 9 0,80 9 0,89 10 1,44 10 0,13 11 0,51 11 0,81 12 0,36 12 0,23 13 0,31 13 0,16 Při vyšší teplotě probíhá fermentace rychleji, kvasinkám nejlépe vyhovovalo prostředí s 200 a 300 mg/l dusíku, naopak nejhůře snášely prostředí s 80 mg/l SO2. Vyšší množství těkavých kyselin se tvořilo při vyšší teplotě fermentace, a naopak dávka SO2 eliminuje vysokou tvorbu těkavých kyselin. Vzorky kvašené při vyšší teplotě měly i vyšší barevnost. Diplomant: Petr Gallia Vedoucí: Ing. Jaromír Veverka (Seznam literatury je k dispozici u diplomanta a jeho vedoucího – pozn. red.)

Manoproteiny kvasnic: realita a mýtus Manoproteiny (MP) jsou součástí buněčné stěny kvasinek a tvoří druhou nejhojnější skupinu polysacharidů ve víně (Vidal et al., 2003). Rozeznáváme MP, vylučované kvasinkami počas alkoholového kvašení, a MP, uvolňované při autolýze kvasinek počas kvašení na kalech. Starodávná metoda kvašení na kalech je integrální součástí výroby špičkových burgundských bílých vín, muškátu, šampaňských vín a její úspěšnost ve všech produkčních oblastech bílých vín roste … Umožňuje zlepšit organoleptickou kvalitu vín a jejich fyzikálně-chemickou stabilitu (brání bílkovinným zákalům a srážení vinného kamene). Kvašení na kalech se mj. používá ke zlepšení plnosti a kulatosti vína, uchování ovocitého aroma a ochraně vína před oxidací. Výzkum kvašení na kalech ukázal, že usazeniny z alkoholového kvašení uvolňují ve víně mnoho sloučenin, kromě MP také peptidy, aminokyseliny a nukleové kyseliny. MP tvoří nejpočetnější frakci, která se nejsnadněji identifikuje. Takže se jim, trochu ukvapeně a nesprávně, připisují všechna dobrodiní kvašení na kalech. Peptidy a nukleotidy se užívají jako exhaustory chuti v potravinářství. Je tudíž pravděpodobné, že tyto molekuly hrají také roli v organoleptickém zlepšení vín, kvašených na kalech. V poslední době jsme mohli konstatovat ve sklepích

nadšení pro manoproteiny a obecně polysacharidy, které se snaží zachovat (hlavně méně přísnou filtrací). Tento jev je doprovázen na trhu objevením se různorodých produktů na bázi MP, jejichž výrobci uvádějí mnohé vlastnosti, opírajíce se o přibližné údaje z výzkumu. Vinaři se o tyto enologické produkty na bázi MP zajímají, aby zlepšili plnost, sladkost a aromatickou stálost při současné stabilizaci barvy. Nicméně v hodnocení vlastností MP převládají pochybnosti a omyly. Známe složení a vlastnosti těchto výrobků? MP jsou na evropské úrovni povoleny kvůli stabilizaci vysrážení vinného kamene a/nebo bílkovinných zákalů. Přitom manoproteiny jsou součástí velké skupiny molekul, jejichž složení a struktura jsou velice různorodé. Tato různorodost jim propůjčuje různé vlastnosti ve víně. Ve skutečnosti pouze určité velmi specifické MP mají pozitivní efekt na srážení vinného kamene a jiné zase mají vliv na stabilitu u bílkovinných zákalů. V současnosti žádný výzkum neobjevil MP obdařené všemi těmito vlastnostmi společně. Existují početné produkty, na bázi autolyzátů kvasinek (tudíž obsahující částečně MP, ale které?), smíchané nebo nesmíchané s buněčnou stěnou kvasinek. Tyto produkty, více nebo méně pročištěné, jsou složité, mají různé vlastnosti a někdy je obtížné znát jejich přesné složení

a následně i účinky. Z těchto důvodů je na místě opatrnost. Je nevyhnutné ověřit účinnost těchto produktů podle stanovených kritérií, např. testem za studena u srážení vinného kamene. Podle Revues des oenologues zpracoval A. Konečný

(7–8/2008)

345

Fenolické látky červených vín – část 2.: Taniny Ing. Michal Kumšta, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice kumsta@zf.mendelu.cz

Základní dělení tříslovin Taniny neboli třísloviny lze definovat jako fenolické látky schopné tvořit stabilní komplexy s bílkovinami a jinými biologickými polymery, jako jsou polysacharidy. Vznik komplexů se často projevuje tvorbou sraženiny a je základem čiření, stejně jako tvoří podstatu vjemu tříslovitost, kdy dochází ke srážení glykoproteinů ve slinách a bílkovin na povrchu jazyka. Z chemického hlediska jsou taniny relativně objemné molekuly vzniklé spojením menších molekul fenolů, kdy jejich velikost a konfigurace výrazně ovlivňuje jejich reaktivitu. Malé molekuly vykazují nízkou reaktivitu, příliš velké pak samy vypadávají z roztoku. Molekulární hmotnost aktivních taninů leží zhruba v rozmezí 600–3 500 g/mol. Podle základní struktury se třísloviny dělí na hydrolizovatelné (gallické; ellagické) a kondenzované (katechické). První z nich poskytují hydrolýzou kyselinu gallovou nebo digallovou (ellagovou) a cukr (většinou glukózu). Jde tedy o estery fenolových kyselin s nízkomolekulárními sacharidy s molekulovou hmotností do 1 000 g/mol. V révě se vůbec nevyskytují, ale významné množství těchto látek se vyluhuje z dubových sudů, kde hrají důležitou roli vzhledem ke svým antioxidačním vlastnostem při zrání vína v nových sudech. Hlavními zdroji gallických taninů jsou boby Tara (Caesalpinia spinosa) a hálky (duběnky keře Rhus semialata), ellagické jsou pak typickými tříslovinami dubového nebo kaštanového (Castanea sativa) dřeva. Většina komerčních preparátů používaných ve vinařství je vzhledem k nižší ceně právě ze skupiny hydrolyzovatelných taninů. Kondenzované taniny Kondenzované třísloviny jsou oligomery flavan-3-olů, neboli katechinů. V technologii se používají kondenzované taniny získané z révy (pecičky a slupky), zeleného čaje nebo z jihoamerického stromu quebracho, jejich cena je ovšem poněkud vyšší. Révové taniny jsou víceméně komplexní polymery složené ze dvou základních strukturních jednotek, kterými jsou (+)-katechin a (-)-epikatechin. Často jsou révové třísloviny označovány jako prokyanidiny, neboť při zahřívání v kyselém, mírně oxidativním prostředí uvolňují výrazně červeně zbarvený kyanidin. Tento děj je odpovědný za vadu zvanou růžovění bílých vín (pinking). Ve starší literatuře se lze setkat i s termínem leukokyanidiny. Analýza těchto sloučenin je vzhledem k velké strukturní různorodosti, dané množstvím možných spojení jednotlivých strukturních jednotek, velmi složitá. V současné době jsou identifikovány dimery (složené ze dvou jednotek) a některé trimery. I přes značný rozvoj instrumentálních analytických metod, jako jsou kapalinová chromatografie, hmotnostní spektrometrie nebo NMR, nebyla struktura složitějších kondenzovaných taninů dosud plně objasněna. Tato výrazná různorodost vysvětluje rozdílné vlastnosti taninů jednotlivých odrůd, jejich změny v závislosti na stupni zralosti a technologii výroby vína. Vliv struktury a koloidních

vlastností tříslovin na senzorický projev je významnější než jejich celková koncentrace. Kromě dvou základních jednotek (katechin a epikatechin) byly v révě i víně identifikovány další jednoduché flavan-3-oly. Jsou to gallokatechin, galloepikatechin a epikatechin-3-O-gallát. Stejné látky jsou i aktivními komponentami zeleného čaje. Samotný katechin a epikatechin, ač se v některých odrůdách vyskytují ve vysokých koncentracích, nelze pro jejich nízkou molekulovou hmotnost řadit mezi taniny. Jejich dimery však již jsou schopny stabilní vazby na bílkoviny. Velká variabilita kondenzovaných tříslovin je dána možností různých vazeb mezi jednotlivými jednotkami. Podle počtu jednotek se rozlišují dimery (2), trimery (3), oligomery (4–10). Základních, dobře popsaných dimerů skupiny B, které se v révě vyskytují v nejvyšší koncentraci, je 8 a celkový počet možných taninů složených ze dvou jednotek je 75. Trimerů může být až 500 a s každou další jednotkou se počet možných kombinací geometrickou řadou zvyšuje. Ohromný počet různých molekul vysvětluje obtíže se separací těchto látek. Polymerní kondenzované prokyanidiny, které mají více něž 10 jednotek, přesahují molekulovou hmotností hodnotu 3 000 g/l a mají tendenci z roztoku vypadávat. (1) Révové třísloviny a jejich reakce Katechické třísloviny se vyskytují ve všech pevných částech hroznu, jako jsou slupky, semena a třapiny. Během kontaktu moštu se rmutem dochází k přechodu taninů do moštu, kdy délka stání, vyšší teplota a případný stoupající obsah alkoholu tento děj podporují. Obsah katechinů v bílých vínech vyrobených z moštů lisovaných bez naležení a poté odkalených je pod 100 mg/l, zatímco v tradičně vyráběných vínech je 200300 mg/l. Červená vína mají obsah taninů v závislosti na odrůdě a použité technologii v rozmezí 1–4 g/l. Nejnižší obsah tříslovin mají vlivem destrukce fenolických látek působením plísně botrytické výběry. Révové třísloviny podstupují tři základní typy chemických reakcí, z nichž většina má zásadní význam pro vznik a zrání nejen červeného vína. V kyselém prostředí vína prokyanidiny uvolňují horní krajní podjednotku ve formě karbokationtu. Tato částice se může navázat na jinou molekulu katechinu a tím v podstatě dochází k přenosu podjednotek, například ze dvou dimerů tak vznikne monomer a trimer. Stejným způsobem se uvolněný karbokationt může vázat na molekulu anthokyanu a vytvořit tak jeho kombinovanou, stabilnější formu. Oxidací pak karbokationt přechází v červený anthokyanin, což je příčinou výše zmiňovaného růžovění bílých vín. Katechiny obsahují ve své molekule dvě fenolické skupiny vedle sebe, a jsou tudíž velmi náchylné k oxidaci. Oxidační reakce probíhají většinou radikálovým mechanismem a vedou ke vzniku reaktivních chinonů, jež s dalšími prokyanidiny tvoří hnědě zbarvené produkty. Tyto pochody jsou analogické s oxidací kyseliny kaftarové. Podrobný popis komplexních dějů provázejících oxidaci fenolů byl právě podán v článku věnovaném hydroxyskořicovým kyselinám. Pro zrání červeného vína mají zcela zásadní roli polymerizační reakce taninů značně měnící jejich senzorické vlastnosti. Kondenzace taninů mezi sebou a s anthokyany probíhají v závislosti na teplotě v kyselém prostředí vína pomalu samovolně, ale mírné a pozvolné působení kyslíku

346

(7–8/2008)

tento proces urychluje a i senzorické vlastnosti produktů jsou příznivější než při samovolné polymeraci. Chování kyslíku v mladém víně nejlépe vyjadřuje známé Paracelsovo pravidlo, že pouze dávka rozhoduje, zda je látka lékem, nebo jedem. Vysoká koncentrace kyslíku je doprovázená masivní tvorbou volných radikálů a vede ke vzniku neorganizovaných polymerních nerozpustných hnědých pigmentů zvaných flobafeny, což má na víno destruktivní účinky. Mírné a pozvolné pronikání kyslíku vede ke vzniku acetaldehydu, který reaguje postupně se dvěma molekulami prokyanidinů za vzniku jediné částice. Například dva senzoricky problematické tetramerní taniny tvoří příznivěji vnímaný oktamer. Stejným způsobem dochází i ke kondenzaci katechinů s anthokyanů, jež vede ke stabilizaci barvy červeného vína. Tato pozvolná oxidace však musí být limitována, neboť polymery s více než 12 jednotkami se shlukují do koloidních částic a postupně z vína vypadávají, což vede k narušení struktury vína. (1,2) Senzorické vlastnosti Fenolické látky hrají rozhodující roli ve vnímání červeného vína. Jsou zodpovědné jak za pozitivní vjemy, jako jsou tělo, pevná struktura, plnost a zaoblenost charakteristické pro velká vína, tak za hořkost, hrubost, drsnost a trpkost vín nezralých nebo slabých. V zásadě je však třeba rovnováhy mezi oběma typy vjemů. Podle struktury převládajících taninů můžeme některé vnímat jako harmonicky zakulacené, zatímco jiné jako hořké a drsné. Na celkový dojem mají významný vliv i jiné složky vína. Kyseliny zesilují především negativní vjemy drsnosti a tvrdosti, zatímco alkohol toto potlačuje a zesiluje pocit sladkosti. Současné výzkumy ukazují, že zásadní vliv na vnímání révových taninů má počet jejich jednotek. Trpkost se zvyšuje až do velikosti heptameru (7 jednotek) s následným poklesem, neboť taniny se stávají příliš objemnými a jsou vnímány pozitivně ve smyslu plnosti a zakulacenosti. Maximum pocitu hořkosti je na úrovni tetrameru (4 jednotky). Rozdíl mezi vjemy hořkosti a trpkosti se však výrazně liší mezi jednotlivými degustátory, a tak nelze stanovit ostré hranice. Z hroznu lze izolovat 5 základních frakcí taninů, které se liší svými senzorickými vlastnostmi. Grafické vyjádření organoleptických vlastností jednotlivých frakcí je na obr. 1. 1. Katechiny s nízkým stupněm polymerizace (2 a 3 jednotky) nejméně reagují s bílkovinami a chutnají především kysele než trpce. 2. Oligomerní taniny začínají vykazovat jistou tělnatost doprovázenou znatelnou hořkostí a trpkostí. Kondenzací za účasti acetaldehydu se vjem tělnatosti zesiluje, zatímco hořkost ustupuje. Kombinace těchto produktů kondenzace s polysacharidy dává nejžádanější vjem plnosti a kulatosti. 3. Taniny extrahované ze slupky a zralých semen mají stupeň polymerace poměrně vysoký. Taniny slupky, které jsou většinou v komplexu s polysacharidy nebo bílkovinami, poskytují dojem plnosti, měkkosti a zaoblenosti. Třísloviny vyzrálých (tmavě hnědých) semen dávají zralému vínu strukturu a tělo, mladému vínu však dávají i jistý stupeň hořkosti. 4. Anthokyany a jejich komplexy s taniny jsou spíše hořce kyselé než trpké, a to zvláště v mladých vínech, kde je míra jejich vazby na katechiny zatím nízká. 5. Třísloviny zelených částí hroznu, tedy třapiny, jsou výrazně hrubé a trpké. Hlavní význam pro praxi Pro praktického vinaře, kterému jde především o výrobu kvalitního, harmonického, červeného vína, je důležité, jakým způsobem dosáhnout vhodného složení tříslovin. Prvořadou podmínkou pro jeho dosažení jsou vyzrálé hrozny, tedy tzv. fenolicky zralé. Pro běžnou praxi, která se musí obejít bez nákladného laboratorního vybavení a pracných metod, je nejed-

Obr. 1: Senzorické vlastnosti hlavních frakcí révových tříslovin. Převzato z (1). nodušší technikou stanovení fenolické zralosti sledování barvy a chuti semen. Dobře vyzrálá surovina má tmavě hnědá semena, která při rozkousnutí nesmí chutnat svíravě. Tomuto cíli je třeba podřídit i péči o vinici, což znamená především přiměřené zatížení keře s případnou probírkou hroznů. V období dozrávání je žádoucí co nejvyšší míra oslunění hroznů. Cukr lze případně dodat, ale nepříznivé složení fenolických látek je mnohem obtížněji napravitelné. V případě, že z důvodů provozních nebo za nepříznivých klimatických podmínek není možné dosáhnout vyzrálých hroznů, je třeba co nejvíce omezit přestup tříslovin do vína, tedy zkrátit dobu nakvášení či použít alternativní metody, jako je termoflash nebo karbonická macerace, a vyrábět lehčí, jemně ovocité červené víno s nízkým obsahem taninů určené pro rychlou spotřebu. V tomto případě lze i uvažovat o použití vhodných enologických taninů, které do jisté míry mohou nahradit ty přirozené révové. Na závěr je nutné zdůraznit nutnost vyloučení zelené třapiny obsahující třísloviny s nejnepříznivější strukturou z procesu macerace, tedy důsledně odzrňovat. Další podmínkou je harmonizace obsahu kyselin, jež v naprosté většině případů znamená nutnost provedení biologického odbourání kyselin. Pouze v nejpříznivějších ročnících u vín určených k archivaci dává zanechání původního obsahu kyseliny jablečné z dlouhodobého hlediska lepší výsledky. I splnění dvou předchozích požadavků nevede k dobrému červenému vínu, pokud je zanedbáno období tvorby vína. Po skončení hlavních biologických pochodů (kvašení a MLF) dochází k postupné kondenzaci katechinů o nižší molekulové hmotnosti, obsažených v hroznech, mezi sebou i s anthokyany za tvorby senzoricky příznivějších sloučenin. Tento proces navíc vede ke stabilizaci a prohloubení barvy. Základem tohoto procesu je vznik volného acetaldehydu pozvolným působením nízkých koncentrací kyslíku. Zde je třeba zdůraznit slova nízké koncentrace kyslíku, protože nadměrné provzdušnění vede k nadměrné oxidaci fenolických látek. Výsledkem je vznik hnědých odstínů a postupná ztráta barvy a buketu. Vhodné prostředí pro vznik a zrání červeného vína je náležitě udržovaný dřevěný sud, který prostřednictvím pomalé difuze kyslíku přes porézní strukturu dřeva zajišťuje onu pozvolnou tvorbu acetaldehydu a jeho vazbu s katechiny a anthokyany. V případě zrání vína v inertních nádobách je nutné zajištění přístupu kyslíku vhodným dávkovacím zařízením nebo mírné provzdušnění opatrným přetáčením. Acetaldehyd velmi rychle reaguje s oxidem siřičitým, a proto je nutné se vyvarovat nadměrného síření mladého vína, které by příliš nemělo překračovat hodnotu 30mg/l volného SO2 zajišťující mikrobiologickou bezpečnost vína. Posledním problémem je odhadnutí celkového množství kyslíku potřebného ke správnému vývoji červeného vína, zde je hlavním faktorem celkový obsah fenolických látek, avšak exaktní stanovení přesné závislosti bude značně problematické. Daleko více než přesné chemické rozbory se zde uplatní zku-

(7–8/2008)

šenosti technologa, jeho cit pro víno a samozřejmě pravidelné senzorické sledování vývoje vína. Literatura (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 148–183. (2) KUMŠTA, M.: Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti: Vinařský obzor. 2007, 100, s. 293–295.

347

SUMMARY Content and constitution of tannins play an essential role in red wine structure, harmony and overall tasting impression. Grape contains condensed tannins referred to as catechins or procyanidins. Their cross-link reactions and bonding of anthocyans decide of red wine quality and predestination. Key words: red wine, phenols, anthocyanins

Co bude umět korek pro velká vína? Jan Čeřovský, Praha www.pinot.cz

A i zde vznikají problémy, mezi největší určitě patří aféra s předčasně zoxidovanými bílými víny Burgundska z devadesátých let minulého století, kdy je za viníka označován mimo jiné začátek ošetřování korků peroxidem místo přípravků založených na chlóru. I vinařství připravující velká legendární vína se kvůli čím dál vyššímu procentu znehodnocených lahví poohlížejí po alternativách. Zatím spíše v rámci experimentů, například legenda v uzávěrech velmi progresivní Austrálie, Penfolds Grange, leží již mnoho ročníků ve sklepích vinařství paralelně pod korkem, plastem a šroubovým uzávěrem, ale již dnes je zřejmé, že není daleko chvíle, kdy se i velká vína z Burgundska a Bordeaux objeví místo korku pod…? A nyní již vstupujeme na půdu spekulací a tak trochu vědecko-fantastického příběhu, protože mnohé technologie jistě ještě pár let nebudou dostupné, ale to nám radost kazit nemusí. Novým uzávěrem (stále se bavíme o vínech vyšší kategorie, ne těch vyloženě spotřebních určených do supermarketů) nejspíše nebude kovový screw-cap ani skleněný vino-lok a už vůbec ne dnes již velmi obvyklý jednoduchý plastový špunt. Budoucnost patří sofistikovanému zařízení, které bude plnit nejen úkol uzávěru, ale mnoho dalších činností. Jakmile skončí výzkumy, kolik přesně kyslíku skrze běžný kvalitní korek do vína probíhá (a jak velké procento zrání vína je díky tomu zbytečku vzduchu, co zůstal po lahvování pod uzávěrem, či úplně na vzduchu nezávislé), které momentálně s mnohamilionovým rozpočtem provádí hned několik vědeckých pracovišť, začnou se objevovat první systémy, které toto dávkování zajistí uměle. A když se do uzávěru bude složitá technologie cpát, proč nenaučit ten kus plastu dalším kouskům? Proč do něj nezabudovat systém kontrolních a analytických senzorů, které na požádání (přejetí speciální „čtečkou“) vydají balík dat… l Potvrzení pravosti lahve (padělků je čím dál více a zdaleka se netýkají jen těch nejdražších vín) a kompletní sada všech údajů, které jsou o víně při lahvování známy. Tyto údaje

zvládne přečíst každá chladnička a doporučí vám párování s pokrmy (ideálně s těmi, které v ní máte uloženy). l Záznam průběhu teplot, kterým byla láhev v průběhu zrání vystavena, minima i maxima, průměry, kompletní statistika. Včetně malého displeje, který přímo na lahvi i bez čtečky upozorní, že došlo k překročení minimální či maximální povolené teploty pro zachování vína v ideální podobě. l Záznam z letištních a celních kontrolních stanovišť, kudy láhev za svůj život putovala. Detaily o výrazných pohybech lahve. Bude tedy jasné, zda víno celou dobu leželo na jednom místě ve sklepě, nebo přeletělo z Bordeaux do New Yorku a zase zpět. l Informace o tom, zda se v lahvi nezačínají uvolňovat nějaké nebezpečné látky značící nadcházející problém (ve sklepích budou čtečky automaticky sbírat data z lahví v pravidelných intervalech a na problematický kousek upozorní).

l Samozřejmě upozornění, zda nebyl špunt vytažen a přendán jinam. l Uživatelská sekce, do které se zaznamenají informace o tom, kde a za kolik bylo víno zakoupeno, jaký je v současnosti odhadovaný termín lahvové zralosti atp. A kdo ví, co ještě dalšího. Děje se to už dnes, velká vína končí ve speciálních lahvích, s vinětami pokrytými 3D holografickými štítky či rádiovými (RFID) čipy, především jako (nepříliš úspěšnými) prostředky proti padělání. V současnosti RFID na vinětách i špuntech (SmartCorq od italské firmy LAB ID) plní spíše účel usnadnění logistiky ve velkých řetězcích, ale na dalších využitích se již pracuje a jsou testována. V inteligentních „korcích“ vidím velkou budoucnost. Dříve či později stejně někdo přijde na to, jak podvrhnout do pečlivě zabezpečeného systému svá vlastní data, a já si koupím padesátikorunový cabernet z Číny, o kterém bude má vinná čtečka tvrdit, že je to třeba Cuvée Skale, ale takový už je boj s padělateli a pokrok by se neměl zastavit. Snad vás tento článek alespoň trochu pobavil a inspiroval k dalším nápadům, jak se bude trh s vínem, speciálně tedy s jeho obalovými materiály, vyvíjet v následujících letech. Prozatím jsou řádky výše spíše sci-fi, něco jako možnost, že se při globálním oteplení bude na Moravě pěstovat opravdu špičkový Cabernet Sauvignon při srovnatelných nákladech, jako dnes v jižních zemích. Ale nechme se překvapit, co budeme považovat za běžné již v příštím desetiletí. Zdroje, zajímavé i zábavné články: l http://oxidised-burgs.wikispaces.com l www.contemporare.it/smartcorq.htm l www.rfidjournal.com/article/view/2117/ 1/1 l w w w. n o m a c o r c .c o m /n e w s _ a r t i c l e . php&id=36 l w w w. n o m a c o r c .c o m /n e w s _ a r t i c l e . php&id=40 l w w w.bbr.com /GB/w i ne -k nowle dge/ future-of-wine-report

348

(7–8/2008)

Význam hodnoty pH pro stanovení kvality hroznů Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Vzájemný vztah mezi obsahem kyselin a hodnotou pH v moštu ukazuje diagram 1. U souboru odrůd jsou znázorněny obsahy titrovatelných kyselin a hodnoty pH. Diagram dobře ukazuje vysokou hodnotu pH při nižším obsahu kyselin a naopak. Hodnota pH, podobně jako obsah kyselin, je výrazně závislá rovněž na daném ročníku.

Diagram 2: Vzájemný vztah mezi titrovatelnými kyselinami a hodnotou pH u odrůdy Laurot v závislosti na ročníku

Diagram 1: Vzájemný vztah mezi obsahem titrovatelných kyselin a hodnotou pH moštu Hodnotu pH můžeme definovat jako negativní logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztoku. Vyšší koncentrace volných vodíkových iontů znamená nižší hodnotu pH a naopak. V průběhu zrání hroznů se mění hodnota pH v rozsahu 2,80–3,50 a někdy i výrazněji v závislosti na odrůdě, ročníku a průběhu počasí. Tato změna nastává současně s akumulací cukrů a snižováním titrovatelných kyselin (AMERINE aj., 1980). Hodnota pH je ovlivněna zejména poměrem mezi obsahem kyseliny vinné a kyseliny jablečné (RUFFNER, 1982). Změny v hodnotách pH jsou výrazně proměnlivé v jednotlivých ročnících. Průběh hodnot pH v letech 2003–2005 u odrůdy Laurot ukazuje diagram 2. Z výše uvedených skutečností je patrné, že hodnota pH je proměnlivá stejně jako ostatní kvalitativní parametry a je v nejbližším vztahu s obsahem a složením kyselin. Znalost hodnoty pH v moštu v průběhu dozrávání má velmi velký význam pro volbu technologie zpracování hroznů, případně úpravu moštu před začátkem kvašení.

Vysoké pH moštu s sebou může přinášet následující nebezpečí (jedná se o hodnoty 3,4 a vyšší): – Mošty mají vyšší sklon k oxidaci. – Chuť, svěžest a komplexnost vína se ztrácí. – Mošty a vína jsou mikrobiálně nestabilní a mají vyšší sklon ke kontaminaci bakteriemi, např. Lactobacillus a Pediococcus. – Vína mají sklon k tvorbě negativních chuťových a aromatických vjemů. – Stabilita barvy červených vín je nízká. – Taniny jsou nerozpustné, což souvisí i s výše uvedenou stabilitou barvy. Nižší hodnoty pH s sebou mohou přinášet: – Vyšší účinnost oxidu siřičitého. – Vína jsou více stabilní z pohledu bílkovin. Stanovení hodnoty pH je velmi jednoduché a je možné je provést s ručním, přenosným nebo stolním pH metrem. Správná interpretace výsledků je potom významným vkladem ke kvalitě budoucího vína. Použitá literatura: AMERINE, M. A., BERG, H. W., KUNKEE, R. E., OUGH, C. S., SINGLETON, V. L., WEBB, A. D., 1980: The Technology of Wine Making, 4th Edition, AVI Publishing Company, 794 pp. RUFFNER, H. P., 1982: Metabolism of tartaric and malic acids in Vitis: A review, Part A. Vitis 21, 247–259.

Znáte Májové víno? Recept na výrobu májového vína je velmi starý a pochází z německy mluvících zemí (první písemný záznam je v podání benediktinského mnicha Wendelberta z roku 854 – pozn.

red.), kde se mu kromě Maiwein (tedy doslovně májové víno) říká také Waldmeisterwein. Waldmeister je starý lidový název mařinky vonné (Asperula odorata), jejíž macerací ve víně májo-

vé víno vzniká. Mařinka kvete právě v květnu a musí se macerovat její kvetoucí nať nebo těsně před květem. Mařinku vonnou najdeme nejčastěji ve stínu listnatých lesů a ve vlhké půdě.

(7–8/2008)

Mařinka vonná pomáhá při potížích v oblasti žaludku a střev, zahání nadměrné pocení, uklidňuje, pročišťuje krev a posiluje nervy. Vedle mnoha dalších látek obsahuje především kumarinové glykosidy, které mají význam při pocení, neboť odštěpují aromatický kumarin. Pozor: příliš mnoho mařinky vonné může způsobit bolesti hlavy! Májové víno, pokud se pije po jídle, podporuje trávení. Pokud se má pít jako aperitiv, pak stačí několik odnoží mařinky vonné na půl litru suchého bílého vína. Po pěti až šesti hodinách bylinky vyjmeme (některé recepty doporučují filtrovat) a necháme víno vychladit. Chutná skvěle, je ale potřeba pít jej vychlazené. Jeho trvanlivost se udává až 6 měsíců. Nejvíce chutná v horkých letních dnech, např. také ve vinném střiku s chladivou vodou. Obsah alkoholu májového vína prodávaného v Německu na volném trhu musí být mezi 7 a 14,5 %, proto se běžně ředí vodou a pije jako vinný střik. Povoleno je také maximálně 5% doslazení cukrem. Zároveň je nařízením Rady Evropské unie ustanoveno (Nařízení číslo 1601/91 pro pojmenování,

označování a úpravu aromatických vín, aromatických nápojů obsahujících víno a aromatických koktejlů obsahujících víno z 10. června 1991), že maximální množství kumarinu smí být 3 g/l právě proto, že jeho aroma vyvolává bolest hlavy. Májové víno se začalo šířit v 16. století především v oblastech podél řek Rýn a Mosela. Vznik nápojů obsahujících víno ale sahá ještě dále až k přelomu prvního a druhého tisíciletí. Údajně to byli benediktinští mniši, kteří v historii vinařství objevili májové víno a jeho léčivé účinky. Nejstarší zmínka o májovém víně se nachází ve spisech mnicha Wandelberta z kláštera ve městě Prüm v Porýní-Falcku. Recepty na májovou bowle nebo na májové víno, které člověk najde v různých knihách a dalších pramenech, se mohou velmi lišit. Přesto u všech variant receptů by měly být dodrženy dva základní principy: použité víno zrálo v sudu a mařinka vonná musí být čerstvě natrhaná. Víno by mělo být suché bílé, nejlépe rýnské z oblasti středního Porýní, moselské nebo nějaké jiné víno. Při výrobě májové bowle se

349

vínem zalijí listy mařinky vonné a nechají se přibližně 30 až 45 minut působit. Tím vznikne typická vůně. Májové víno by mělo vonět po čerstvém seně. Množství vína a mařinky (případně dalších ingrediencí) záleží na chuti výrobce vína a požadované intenzitě vůně. Recepty se liší i doporučenou délkou macerování – od půl hodiny až po 12 hodin. Víno může být i kořeněné a pro jeho příliš silné aroma je tu vedle již zmiňovaného vysokého obsahu alkoholu o důvod více k ředění vodou. Naopak zředěním se šampaňským vznikne velmi luxusní nápoj, který lze podávat při jakékoliv degustaci. Dalšími přísadami do májového vína mohou být listy černého rybízu nebo jahodníku, bazalka, estragon, fenykl, mochna nátržník, výhonky maliníku, kerblík, sedmikráska, máta peprná, krvavec menší, šalvěj, listy řebříčku, tymián, květy fialek nebo meduňka lékařská. Použité prameny: www.maiwein.de www.wein-plus.de/glossar/maiwein.htm Zdeněk Vrbík

Vinné sklepy a možnosti jejich výstavby Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky Samotná historie stavitelství vinných sklepů má velmi hluboké kořeny, které sahají u nás až do 12. století. Jejich výstavba a následné využití bylo podmíněno pěstováním vinné révy na území našeho státu. Sklepy však nebyly v minulosti využívány pouze pro výrobu vína, ale sloužily také jako sklady potravin nebo útočiště, příp. únikové chodby civilního obyvatelstva v době válečných tažení. Z hlediska stavebně technického řešení jsou nejjednodušší sklepy vysekané ve tvrdé hornině, nejčastěji v pískovci (Obr. 1), v jílových slepencích, výjimečně ve vápencových horninách. V nesoudržných terénech se budují sklepy s využitím klenbové konstrukce. Sklepní klenby představují ze stavebního hlediska významný prvek, který vychází již z předrománského stavitelství. Kameny nebo pálené cihly, které se používají ke stavbě kleneb, jsou označovány jako klenáky. Vrchol stavitelských technik pak představují např. křížové klenby nebo polokulovité klenby označované jako rotundy. Při stavbě vinných sklepů převažují valené klenby, prováděné zejména z cihel. Cihelná klenba se často označuje jako kvelbená. Funkční podstatou kleneb je přenos vlastní váhy i užitného zatížení šikmo do opěrných klenebních pasů. Nejvíce namáhanými částmi jsou vrchol a pata klenby. Jednotlivé části klenby jsou znázorněny na Obr. 2. Horní plocha klenby je označována jako rub, spodní plocha jako líc. Tloušťka klenby vychází z použitého materiálu a vyjadřuje vzdálenost mezi oběma plochami. Rozpětí (světlost) klenby je dáno vzájemnou vzdáleností klenebních pásů a činí často až 6–8 m. Vzepětí (výška) klenby je

Obr. 2: Konstrukce klenby Legenda: A, B, C – čelní oblouk; C – vrchol klenby; d – délka klenby; S – rozpětí klenby; V – vzepětí klenby; l – ložné spáry; s – styčné spáry u kruhové klenby dáno poloměrem oblouku, obecně vyjadřuje výšku vrcholu nad klenebními pasy a činí v řadě případů až několik metrů. Samotná výška klenebních pasů je pak individuální dle oblasti a pohybuje se zpravidla od 0,5 do 1,5 m. V řadě případů historických sklepů nejsou tyto pasy viditelné, takže klenba působí pouze půlkruhovým dojmem. Důvodem je většinou zavezení vnitřního prostoru sklepů za úče-

350

(7–8/2008)

Obr. 1: Sklep vysekaný v pískovci

Obr. 3: Výkop s vyzděnými klenebními pasy

lem zvýšení podlahy zpravidla kvůli vyšší hladině podzemních vod. V čele je klenba ukončena čelními zdmi. Zadní čelo bývá, zejména u širších sklepů, mírně prohnuté směrem ven. Do předního čela ústí většinou šíje, tedy chodba umožňující vstup do vnitřního prostoru sklepa. Pracovní postupy, které se využívají při stavbě kleneb vinných sklepů, sestávají z několika charakteristických vzájemně navazujících operací, které lze v zásadě rozdělit podle způsobu výkopu prostoru potřebného pro výstavbu klenby do dvou kategorií, a to stavba sklepa s výkopem shora, nebo stavba sklepa s výkopem zevnitř. Stavba sklepa s výkopem shora Tato varianta je spojena s výkopem jámy v prostoru plánovaném pro umístění klenby. V minulosti se při tomto způsobu hloubení využívalo standardní ruční nářadí a zemina se vynášela ručně v textilních plachtách, dřevěných putnách nebo se vyhazovala přes několikapatrové lešení. V současné době je pro hloubení jámy využívána mechanizace zastoupená především rypadly. Ta jsou vybavena lopatou o potřebném objemu. Nejkvalitnější práce dosahují rypadla s teleskopickým výložníkem. K odvozu odebrané zeminy jsou pak využívány standardní dopravní prostřed-

Obr. 4: Dřevěné ramenáty rozmístěné na pasech (po stranách je vyzděna část klenby)

ky. Vybranou zeminu je potřebné ukládat na dočasnou skrývku, protože později po vyzdění klenby bude využita pro její zahrnutí. S ohledem na plánované rozpětí klenby a na její celkovou délku se po stranách výkopu vybetonují základové pasy. Následuje vyzdění klenebních pasů, jejichž zdivo je ve vzdálenosti cca 1,5 m zesíleno žebry (Obr. 3). Před vyzdíváním samotné klenby je nezbytná instalace klenbového podskružení. Jedná se o dřevěné nebo ocelové ramenáty (šablony) půlkruhového tvaru, které se osazují na lešení – stolice, umístěné po vnitřní straně klenebních pasů. Stolice jsou tvořeny horizontálně uloženými dřevěnými hranoly, které jsou v potřebné výšce podepřeny pomocí svislých dřevěných vzpěr, cihel nebo tvárnic. Ramenáty bývají zhotoveny jako dřevěné sbíjené, výjimkou nejsou ani ocelové svařované. Ramenáty jsou rozmístěny po celé délce pasů v rozteči 1,3–1,6 m (Obr. 4). Předností tohoto způsobu, jehož podmínkou je nutnost odpovídajícího počtu ramenátů stejného rozměru, je následná rychlost vyzdívání, při němž jednotlivé ložné spáry vzájemně dobře navazují. Jednotlivé ramenáty musejí být správně vyrovnány v horizontálním i vertikálním směru a zaklínovány, tak aby po dokončení klenby mohlo dojít k jejich uvolnění, podtrhnutí a vynesení.

Obr. 5: Dřevěné latě umístěné po vnějším obvodu ramenátů (pohled z prostoru sklepa)

Obr. 6: Klenba před uzavřením

(7–8/2008)

Obr. 7: Klenba s vnějšími věnci a patkami, jimiž je zapřena do stěn výkopu, rub je zatřen vápenocementovou maltou

Obr. 8: Ruční zahrnování klenby je fyzicky namáhavé a občas vyžaduje i odpočinek

Samotné vyzdívání pak spočívá v horizontálním kladení jednotlivých řad cihel v návaznosti na klenební pasy souběžně po obou stranách (rovnoměrné zatěžování ramenátů). Jednotlivé pásy cihel jsou tedy souběžné s podélnou osou klenby. Každá z řad bývá samostatně podložena pomocí dřevěných latí, které se postupně kladou po vnějším obvodu ramenátů (Obr. 5). Jednotlivé cihly jsou tak o tyto latě zapřeny, aby do doby ztuhnutí malty nedošlo k jejich posunu, případně sesuvu. Po vyzdění klenebního oblouku do ¾ celkové délky je potřebné na základě měření určit tloušťku zbývajících ložných spár a podle potřeby buď přidávat, nebo ubírat množství malty. Důvodem je požadavek na bezproblémové uzavření celé klenby poslední řadou cihel (Obr. 6). Ve vrcholu klenby je nutné ponechat otvory pro odvětrání sklepa. Nad těmito otvory mohou být vyzděny odvětrávací kanály (rampúchy), případně umístěny keramické nebo novodurové trubky v délce převyšující budoucí hliněný násyp. S vyzdíváním klenby je nutné provést zesílení pomocí tzv. věnců (věnečků), vystupujících z venkovní strany klenby, nebo současně po její rubové straně vyzdívat opěrné patky, jimiž je klenba zapřena do stěn výkopu (Obr. 7). Bývá zvykem, že rub klenby se důkladně zatírá kvalitní vápenocementovou maltou, která na povrchu vytváří pevnou skořepinu. Po uzavření klenby se také přistupuje k vyzdění obou čel, jimiž se prostor sklepa definitivně uzavírá. Po dostatečném ztuhnutí malty je možné přistoupit k uvolnění ramenátů, které se provádí vytažením klínků a odstraněním opěrných stolic. Současně je nutné počítat s mírným sesednutím klenby, které činí cca 2 cm na 3 m její celkové výšky. Ramenáty se z prostoru sklepa vynáší nejčastěji šíjí, někdy jsou k dispozici také skládací nebo demontovatelné typy. Další modifikaci tohoto způsobu výstavby klenby vinného sklepa představuje postup, při kterém je využívána pouze dvojice pevně spojených ramenátů, ve vzájemné vzdálenosti 0,6–0,9 m. Tato dvojice ramenátů umožňuje vyzdívání části klenby o stejné šířce – délka 2 až 3 cihly. Po

Obr. 9: Zhroucená klenba

351

ztuhnutí malty se ramenáty stejně jako v předchozím případě uvolňují a posouvají dále tak, aby mohl být vyzděn další pás klenby. Jistou nevýhodou u této varianty může být viditelnost spojů u jednotlivých pásů. Po vyzdění klenby následuje její zahrnutí. Zemina uložená na dočasné skrývce se naváží zpět. Se zasypáváním je nutné začít po bočních stranách klenby a zeminu řádně zhutňovat. Zemina by měla být postupně navážena ručně, rozvrstvována souměrně po celé rubové straně klenby, tak aby docházelo k jejímu rovnoměrnému zatěžování (Obr. 8). V opačném případě hrozí nebezpečí nevhodného bodového zatížení klenby, tím její deformace a v krajním případě i zhroucení (Obr. 9). Stavba sklepa s výkopem zevnitř Principem této náročnější varianty je vykroužení prostoru o potřebné velikosti v původním rostlém terénu. U kleneb s malým rozpětím se uvolnění zeminy provádí s využitím ručního nářadí – rýč, krompáč. Oblíbeným nářadím může být tzv. „klučnice“ odpovídající svým tvarem klínovitě rozšířeným motykám na kratší násadě, běžně se dá vyrobit uřezáním špičáku z krumpáče. Pro transport uvolněné zeminy lze v současnosti využívat pryžové dopravníkové pásy. U kleneb se širším rozpětím se k výkopu využívají minirypadla. Délku (hloubku) výkopu je nutné uzpůsobit soudržnosti okolního terénu. U nesoudržných hornin tak lze při stavbě klenby postupovat po krátkých úsecích, jejichž délka nepřesáhne 1,0 m. Do vykvelbení musí být celý prostor výkopu v pravidelných vzdálenostech zapřen pomocí svislých podpěr, aby nedošlo k náhlému uvolnění půdy zejména z horních partií výkopu. Výkop by měl být po celém obvodu o něco širší, než je plánované rozpětí klenby. Ideální je, pokud je mezi usazeným ramenátem a stěnou výkopu prostor o velikosti 200–250 mm, který umožní bezproblémové ukládání cihel na ramenát. Před vyzdíváním klenby se stejně jako v předchozích případech nejprve provede zabetonování základových pasů a vyzdění klenebních pasů.

Obr. 10 a 11: Vyzdívání klenby sklepa zevnitř

352

(7–8/2008)

Pro vyzdívání klenby se využívá pouze jeden ramenát, který se usadí na dřevěné trámky umístěné po vnitřní straně klenebních pasů (Obr. 10 a 11). Na tento ramenát se na začátku a na konci klenby vyzdí tzv. věneček, kdy se cihly kladou v podélné ose klenby. Další řady cihel se vyzdívají takovým způsobem, že se na posunutý ramenát klade vždy pouze jedna řada cihel, které se ukládají kolmo k podélné ose klenby. Jedná se vlastně o páskový způsob zdění valené klenby, kdy úzké hrany cihel vytváří mozaikovitý povrch vnitřní klenby. Ve Velkopavlovické vinařské podoblasti bývá tento způsob vyzdívání označován jako „čejkovský”. Volný prostor mezi rubem klenby a původním terénem je nutné vyplnit zeminou s jejím následným upěchováním, příp. jej vyzdít. Z hlediska legislativních nároků vyžaduje stavba vinného sklepa zpravidla ohlášení podle platného stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ohlášení lze provést u stavby vinného sklepa, jehož plocha nepřesáhne 300 m2 zastavěné plochy a hloubku 3 m (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb.). V zásadě mohou nastat 3 případy: a) Pro území, v němž bude prováděna výstavba sklepa, je zpracován územní plán. V tomto případě stavebník podá Žádost o ohlášení stavby a Žádost o územně plánovací informaci v souladu s Vyhláškou č. 503/2006 Sb. (Příloha 2 vyhlášky). Dále dodá projektovou dokumentaci potřebnou pro ohlášení stavby. Zpravidla je to technická zpráva s jednoduchým popisem stavby a výkresová dokumentace – situace, půdorys, řez a pohled. b) Pro území, v němž bude prováděna výstavba sklepa, není zpracován územní plán. V tomto případě je nutné podat společně s Žádostí o ohlášení také Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (Příloha 3 vyhlášky). Potřebná projektová dokumentace je zpravidla stejná, ale stavební úřad může vyžadovat další podklady potřebné k vydání rozhodnutí o umístění stavby (vyjádření dotčených stran, správců inženýrských sítí apod.) c) Při překročení 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m je nutné podat Žádost o stavební povolení. V tomto případě musí mít stavebník vypracovanou projektovou dokumentaci dle platných obecných tech-

nických požadavků na stavby autorizovanou oprávněným projektantem. Stavba pak podléhá standardnímu režimu stavebního řízení podle Stavebního zákona. Pro vlastní provedení stavby stanoví stavební úřad podmínky, podle nichž musí být provedena podle ověřené projektové dokumentace, prováděním stavby nesmí dojít k výraznému zhoršování životních podmínek nejbližšího okolí, musí být dodrženy požadavky obsažené ve stanovisku dotčených orgánů a správců inženýrských sítí, stavba bude provedena dle požárně bezpečnostního řešení (projednání s hasičským záchranným sborem), bude označena štítkem „stavba povolena“ aj. Při provádění stavby je nutno dodržet předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména vyhlášku č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi. Porušení těchto předpisů může mít často i tragické následky. Po dokončení stavby bude provedena pracovníky stavebního úřadu závěrečná kontrolní prohlídka. Stavby většího rozsahu, které vyžadují stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu stavebního úřadu. Individuální případy výstavby vinných sklepů je však vždy lépe konzultovat s věcně a místně příslušným stavebním úřadem. Přes poměrně velkou technickou, administrativní i finanční náročnost výstavby vinných sklepů dochází v našich vinohradnických regionech neustále k nárůstu jejich počtu. Orientační úroveň nákladů na výstavbu 1 m sklepní klenby o rozpětí kolem 3–4 m činí v současnosti cca 14 000 Kč. Dostupnost kvalitních stavebních materiálů, jako jsou např. lícované cihly, prvky vibrovaného betonu, řezaný kámen apod., a široká škála kvalitního ručního nářadí pro jejich úpravu umožňují dnes dosáhnout v oblasti stavby klenutých sklepů pozoruhodných stavebních děl. Ta mají kromě funkčních zároveň i estetické vlastnosti. Rekonstrukce stávajících i výstavba nových vinných sklepů napomáhá k atraktivnosti sklepního prostředí a dalšímu rozvoji starého řemesla, jímž vinařství bezesporu je. foto Burg

S Cechem českých vinařů po švýcarských vinicích Navštívené vinice se pohybovaly od nadmořské výšky 400 až po 1 200 metrů. Některé vinice byly registrovány jako biovinice, např. vinařství Louis Liesch v Malans, které udržuje úzké kontakty s biovinaři v České republice. Významná byla návštěva Střední vinařské školy Aarenberg v oblasti Thurgau, kde dnes slaví 125 let odrůdy Müller Thurgau. V navštívených oblastech jsme ochutnávali především vzorky Z ochutnávky vín v Arenenbergu

švýcarské nejrozšířenější bílé odrůdy Chrupky (Chasselas nebo Fendant) a z červených především Pinot (Rulandské modré). Současně jsme degustovali i další místní odrůdy Müller Thurgau (Riesling × Silvaner), Ermitage, Humagne blanc, Petit Arvine, Sylvánské zelené (Johannisberg), Cornalin, Humagne Rouge a Heida. U některých vinařů jsme též ochutnali vzorky Chardonnay, Sauvignon blanc, Rulandské bílé, Merlot a Gamay. Rozloučení se švýcarskými víny proběhlo na Vyso- Procházkou vinicemi z Epesses do Cully

(7–8/2008)

ké škole zemědělské ve Wadenswilu, kde jsme měli možnost si vyzkoušet, jakým způsobem probíhá praktická i teoretická výuka při studiu vinařského oboru (používané technologické zařízení, laboratoře, archiv a na závěr degustace naslepo – s testem určení odrůdy a následně seznámení s technologickým postupem při výrobě předložených vzorků). Navštívená vysoká škola udržuje úzké kontakty se Zemědělskou univerzitou v Praze.

Zajímavou tečkou zájezdu byla návštěva sklepů lichtenštejnského knížete v Lichtenštejnsku spojená s ochutnávkou. Zde na vinicích pěstují pouze Chardonnay a Pinot noir. Větší část produkce je v Rakousku mezi Vídní a Mikulovem. Milovníci vína v průběhu putování měli možnost navštívit oblast Emmental s výrobou světoznámého sýru, kde lze porovnat původní výrobu a moderní technologii používanou

Biodynamická vinice – staré keře révy vedené na hlavu

353

dnes. A v oblasti Lugano byla zastávka v čokoládovně Alprose, neboť i některé druhy čokolády by mohly být vhodným doplňkem k vínu. Závěrem bych poděkoval pořadatelům akce za organizaci zájezdu po švýcarských vinicích a doufám, že tento zájezd nebyl poslední a objeví se další motivace k poznávání vinařských oblastí mimo území České republiky. Vladimír Hrouda, Praha

Keř odrůdy Amigne, v pozadí kamenná zídka

■ Sklepy, vinárny ■ Rodinné domy ■ Průmyslové stavby ■ Sádrokartonářské práce ■ Zemní práce ■ Fasády a rekonstrukce ■ Autodoprava

Kontaktní informace: Martin Osička, Morávky 1439, Velké Bílovice 691 02 tel: +420 774 812 755 // e-mail: kancelar@stavby-vinarny.cz

www.stavby-vinarny.cz

354

(7–8/2008)

Vinařství GOTBERG staví moderní vinařský dům u Popic

Vinařský dům bude stát nad obcí Popice, v mírně svažitém pozemku v trati Stará hora. Součástí moderně pojaté stavby budou částečně do země zapuštěné výrobní prostory pro zpracování hroznů, administrativní zázemí, degustační místnost a nebude chybět ani ubytování pro šestnáct lidí. Stavba byla zahájena letos na jaře a její dokončení plánují majitelé firmy Gotberg, a. s., na duben 2009. Společnost má nyní zhruba 43 hektarů vlastních vinic, ve finále by jich mělo být do šedesáti hektarů. „Vinice zde byly již ve třináctém století a možná i dříve. Pro nové výsadby jsme volili takové odrůdy, které zde mají historické opodstatnění,“ uvádí Mgr. Miloš Černohorský z vinařství Gotberg. Vinice jsou na svažitých pozemcích, zčásti na terasách, vinařský dům bude stát uprostřed nich v místech, odkud je nádherný výhled na Pálavu a Novomlýnské nádrže a při dobré viditelnosti až na Bílé Karpaty. Základní koncept projektu vychází právě ze studie území a terénu. Se zvýšenou pozorností se zabývala krajinou a jejími fenomény, jako jsou svah, krajina vinařské oblasti, převládající větry od východu, sad a zmíněné panoramatické výhledy. Reflexe těchto prvků do urbánního novotvaru byla hlavním tématem celého řešení. „Dům je úzce svázán s krajinou, ze které vyrůstá. Sám jsem několikrát shlížel na tyto vinice z Pálavských vrchů a přemýšlel, jak by sem nový moderní dům nejlépe zapadl tak, aby nerušil svým vzezřením okolí, aby byl co nejméně nápadný. To bylo také základním zadáním pro architektonický návrh vinařského domu na kopci u Popic. Kámen a dřevěné prvky jsou základním stavebním materiálem, který vhodně dopl-

ní moderní beton a sklo,“ popisuje Miloš Černohorský. Jednotlivé stavební hmoty domu gradují pohledovou fasádou orientovanou výhledy na Pálavské vrchy. Od povětrnostních vlivů je dům od východu chráněn zdí. Dopravně bude napojen na místní obslužnou komunikaci, na kterou navazuje oddělené parkoviště pro návštěvníky a zásobovací a distribuční dvůr. Víno bude firma Gotberg produkovat na nejmodernějším zařízení, a to pouze z vlastních hroznů, které zatím prodává. Vína z nich již získala první ocenění v různých soutěžích a výsta-

vách. „Naše filozofie je taková, že chceme vyrábět výlučně z toho, co si sami vypěstujeme,“ konstatuje Miloš Černohorský. „Budou to vína v nejvyšší kvalitě, proto se nebojíme jít až na kilogramovou sklizeň z jednoho keře,“ dodává. S víny chce uspět Gotberg jak na domácích trzích, tak v zahraničí. Plánuje export i do východních a dokonce do muslimských zemí. „Ve free shopech se tam hodně pije,“ vysvětluje vinař. Vína z produkce Gotberg se budou pyšnit označením BIO. Petr Hynek

(7–8/2008)

355

Sonberk z pohledu autora projektu – Josefa Pleskota Vážený pane Pleskote, od lidí okolo Sonberku jsem se mimo jiné dozvěděl, že jste na místě nynějšího vinařského domu strávil několik dní „nasáváním“ atmosféry, genia loci... Co jste vlastně poprvé cítil na tomto impozantním místě se spektakulárním pohledem na Pavlovské vrchy? Ano, místo jsem si opravdu mimořádně prožil a dostal jej pod kůži, ale to dělám vždy. Abych vůbec mohl pracovat, potřebuji dostat první impuls od prostředí, ve kterém má být stavba umístěna. První pocity ze Sonberku byly autenticky zaznamenány v textech, které doprovázely již úvodní (soutěžní) studii. Vztah Pálavy a Sonberku byl vyjádřen jako vztah až nadřazeného majestátu a oddané moudrosti. Od samého počátku mně bylo jasné, že stavba na Sonberku si nemůže dovolit útočit na majestát Pálavy. Proto má klidný, poněkud schoulený horizontální charakter. Na Pálavu neútočí žádným hrotem, velká střecha vinařství se k ní mírně sklání. Jde o vyjádření vztahu sebevědomé oddanosti k hrdému vládci, ale také ochránci. Vždyť přece jde o dlouhodobou symbiózu. Také jsem velmi pociťoval poklidné vlání, které přichází od Dyjsko-svrateckého úvalu. To vlání má podobu vlnění vodní hladiny nebo vlajících vlasů. Z tohoto pocitu byla také mimo jiné formována střecha. Vinařský dům Sonberk svým pojetím pěkně splývá s okolní krajinou, terénem, je tedy dle mého názoru zakomponován

Hotová stavba Vinařského domu Sonberk. Foto archiv Sonberk, a. s.

do krajiny velice citlivě. Málokdo by z pohledu z dálky očekával, jak sofistikovaný a moderními technologiemi protkaný prostor se nachází uvnitř. Nakolik jste v projektu prosadil všechny své vize, a nakolik se jednalo o kompromisy uzavřené se zadavatelem? Nacházení přátelského vztahu mezi krajinou a stavbou je pro mě a pro všechny mé spolupracovníky z AP atelieru zásadní úlohou. Většina staveb v krajině by mohla působit vlídnějším dojmem, kdyby je navrhovali citliví projektanti a architekti. Málokomu z nás leží na srdci úměrnost stavby vůči okolí a přírodě. Máme tendence k vyvyšování se, k upoutávání pozornosti, k bigbordizaci staveb. Naštěstí se v evropském kulturním prostoru stále více pro-

Autor projektu Ing. Arch. Josef Pleskot zodpovídá otázky návštěvníků při slavnostním otevření Sonberku. Foto Richard Stávek

sazují myšlenky o souznění staveb s přírodou, o úměrnosti a udržitelném rozvoji stavebnictví. Stavba vinařského domu Sonberk na těchto základech stojí. Myslím, že s těmito zásadami vyspělé evropské civilizace se brzy ztotožnil i zadavatel, takže v tomto smyslu nebylo zapotřebí činit mnoho kompromisů. Je to Vaše první práce v oblasti vinařiny, nebo jste již něco pro vinaře navrhoval? Jaký je vůbec Váš vztah k vínu – předpokládám, že abstinent snad nejste... Vinařský dům Sonberk je naší první stavbou pro vinaře. Není divu. Vinařské objekty s tímto programem jsou vlastně ve světové architektuře novinkou ne o mnoho starší než patnáct let. Práci na projektu jsem velice rád přijal, protože můj vztah k vínu a k vinařství je opravdu kladný. Otázky pokládal Richard Stávek

Práce s modelem vinařství Sonberk. Foto archiv Sonberk, a. s.

Zákres projektu stavby z různých úhlů pohledu. Foto archiv Sonberk, a. s.

356

(7–8/2008)

Vinařský dům Sonberk byl otevřen Doba, kdy v Popicích převládala němčina, je pryč, a tak ze Sonnenbergu je Sonberk a stejné jméno nese i vinařský dům a samotná vinařská společnost. Akciová společnost SONBERK byla založena v roce 2003 a současně s tím byl zahájen výkup pozemků. Po pečlivém výběru byla zvolena jako zájmové území popická viniční trať Sonberk nacházející se mezi Popicemi a Hustopečemi. Společnost nakoupila celkem 13 hektarů již plodících vinic a 24 hektarů orné půdy, vše v jednom bloku. V roce 2004 již pod taktovkou agronoma Romana Slouka proběhla výsadba 24 hektarů nových vinic. Jižní až jihozápadní svah se sklonem k vodní ploše Novomlýnských nádrží s vápnitou sprašovitou půdou a nadmořská výška 210 až 260 m n. m. tvoří velmi dobré podmínky pro dopěstování kvalitních hroznů. Sonberk se zaměřuje na bílá vína, takže ve vinici jsou pěstovány tyto odrůdy: Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava, Sauvignon a Rulandské šedé. V témže roce 2004 se začala skládat další část mozaiky Sonberku – bylo vyhlášeno výbě-

rové řízení na architektonický projekt vinařského domu „na zelené louce“ uprostřed vinic. Akcionáři poté vybrali jeden ze čtyř nejlepších návrhů předních architektů a vize Josefa Pleskota se začala realizovat. Majitelé kromě impozantní pozice vinic a sklepa také seskupili tým mladých odborníků – jména Ing. Romana Slouka (vinice), Oldřicha Drápala ml. (sklep) či Ing. Vladimíry Mrázové (obchod a marketing) jsou vinařské veřejnosti jistě dobře známá. 28. 5. proběhla kromě slavnostního otevření provozu v několika vlnách také tisková konference, kde se kromě názorů pozvaných významných hostů (profesor Fedor Malík, architekt Josef Pleskot, náměstek hejtmana JmK Milan Venclík aj.) mohli přítimní zástupci tisku dozvědět více detailů o budoucích záměrech firmy od samotných majitelů, ale také klíčových zaměstnanců: od hroznu přes sklep až k obchodu. Po této úvodní části měli sonberští připraveny prohlídky vinic a celého areálu s velmi zasvěceným komentářem agronoma Ing. Slouka; druhá část hos-

tů mezitím procházela celý vinařský dům za doprovodu předsedy představenstva Sonberk, a. s., JUDr. Tibora Nyitraye a Ing. arch. Josefa Pleskota, autora projektu sonberského vinařského domu, kdy jim pokládala četné otázky k jednotlivým architektonickým prvkům. Požádali jsme předsedu představenstva a akcionáře společnosti Sonberk, a. s., JUDr. Tibora Nyitraye, aby nám zodpověděl několik otázek.

JUDr. Tibor Nyitray

Slavnostního aktu křtu vinařského domu Sonberk se za kmotry účastnili profesor Vilém Kraus, spisovatel Michal Viewegh a herečka Iva Janžurová

Kdy a jak vznikl nápad založit vinařství a proč jste se rozhodli právě pro okolí Popic? V roce 2002 jsme se s přáteli bavili o naši zálibě ve víně a napadlo nás pořídit si „pár hektarů“ vinohradů a dělat kvalitní víno. Ujal jsem se tohoto úkolu a začal jsem hledat vhodné polohy a viniční tratě. Od ing. Josefa Peřiny jsem dostal tip na Popice u Hustopečí. V zemském archivu jsme zjistili, že kopec Sonberk je tradiční polohou pro pěstování révy a nejstarší záznamy o víně vyrobeném v Popicích jsou ze 16. století. Následně jsme si nechali udělat půdní rozbory u prof. Suka a ty nám potvrdily, že zdejší půda je vhodná pro odrůdy Sauvignon a Rýnský ryzlink. Vína obou těchto odrud a také Pálava z našich vinic získávají pravidelně ocenění na světových výstavách. Co vás osobně nejvíce zaujalo na předloženém projektu Josefa Pleskota?

(7–8/2008)

Naším hlavním cílem bylo začlenit stavbu do okolí tak, aby byla jeho organickou součástí a nesnažila se stát místní dominantou. Stejný filozofický přístup zastává i pan arch. Pleskot. Navíc jeho krédem je používání přírodních materiálů v co nejvyšší možné míře a při prohlídce stavby je tento přístup zcela zřetelný. Dokonale taky vnímal a reflektoval potřeby vinařství jako takové, tedy to, že v první řadě jde o špičkový technologický celek, který je doplněn ostatními prostory. Celkově pak stavba působí velice harmonicky a v každém ohledu plně vyhovuje našim požadavkům na výrobu vína, jeho skladování, prezentaci a prodej a také poskytuje dokonalé zázemí pro naše pracovníky. Vsadili jste ve vedoucích pozicích ať už ve vinici, sklepě či v obchodě na tým šikovných lidí… Výběr kvalitních a perspektivních lidí byl prvořadým úkolem. Podmínkou, bez které by nešlo naplnit náš cíl, tj. vybudovazt unikátní, moderní, ale taky tradice respektující vinařství produkující špičková vína. Zdá se, že jsme při výběru našich lidí měli šťastnou ruku, neboť za krátkou dobu fungování jsme se, i díky jejich práci, propracovali mezi špičkové producenty vína v ČR. Při našem způsobu řízení a systému fungování firmy vyžadujeme od našich lidí nejvyšší míru samostatnosti, neustálé sebevzdělávání, vnímání nejnovějších trendů výroby vína

357

Ing. Roman Slouk provedl přítomné vinicemi Sonberku a pro to jim vytváříme dostatečný prostor a pracovní podmínky. Jaké jsou vaše osobní vize pro SONBERK v horizontu blízké budoucnosti? Naše vize jsou prosté: Chceme vyrábět špičková bílá vína, určená pro vrcholovou gastrono-

mii, udržet dlouhodobě tuto kvalitu a tím využít potenciál, který Sonberk má – kvalitní vinice, špičkové technologické zázemí a ambiciózní a motivované pracovníky. Děkuji za rozhovor. Text a fota Richard Stávek

Specialista na sklepy a kvelby, stavební firma Osička z Velkých Bílovic

Martin Osička

Jaká je vlastně historie firmy? Měli jste nějakou rodovou tradici stavitelů? Vše začalo tak, že po studiu jsem si hledal práci, uvažoval jsem co a jak. Můj otec vykonával zednické práce, šel jsem k němu na praxi, po nějaké době jsem se zaučil – zedničinu jsem tedy zvládl s otcem a s jeho lidmi. Dělali jsme různé stavby, hojně právě také sklepy, po dobu asi dvou let. Poté jsem se osamostatnil a šel jsem svou vlastní cestou: založil jsem v roce 2001 vlastní stavební firmu. Zřejmě jste začal s malou partou pracovníků a jako fyzická osoba…

Ano, v tom roce 2001 jsem začal asi s 5 lidmi. Jak narůstaly zakázky, příbírali jsme další lidi. Ze začátku pro nás pracovali na živnostenstký list, postupně většina lidí s tím jak narůstalo práce chtěla do zaměstnaneckého poměru – takže jsem začal přijímat zaměstnance. A jak si firma stojí v současné době? Nyní zaměstnáváme asi 60 stálých lidí. První větší zakázka byla při stavbě sklepního provozu místního vinaře Stanislava Mádla – zde jsem byl vzhledem k povaze a náročnosti prací nucen zakoupit první stroj na terénní práce. Po-

358

(7–8/2008)

čáteční investice to tehdy byla velká a zadlužil jsem se, ale vyplatilo se to, protože jsme mohli dále dělat už i větší práce. Na co konkrétně se vaše stavební firma v rámci vinařských staveb specializuje? Realizujme zejména výstavby vinných sklepů, vináren, vinoték, soukromých archivů, a to po celé České republice. Ale zdaleka nenabízíme jen čistě tu zedničinu, jak se říká. Vykvelbený prostor umíme vybavit i stylovým dřevěným nábytkem, osvětlením atd. – máme řadu osvědčených dodavatelů, svého architekta, projektanta… Zpravidla u soukromníků vzhledem ke specializaci nerealizujeme celou stavbu, ale jen právě ty sklepní prostory. Mohl byste povědět něco klenbových obloucích? Klenby se používají především na výstavbu vináren a sklepů spíše nevýrobního charakteru – dnešní moderní vinařské stavby nejdou až tolik do země, ale staví klimatizované haly – nadzemní nebo polopovrchové stavby, kde je udržována teplota i vlhkost. Sklepy které v současnosti stavíme, slouží spíše k prezentacím, uložení vín, degustacím apod. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit. V rámci např. středně velkého vinařství si zadavatel pořídí jen jen malý degustační sklípek. Vždy tedy záleží na klientovi, ten si vybírá. Chce spíše sklep menšího charakteru – vlhký, nebo suchý, ve svahu, nebo zakopaný, je-li podzemní voda, nebo ne, vše je třeba důkladně zvážit a dle toho připravit stavu a řešit konkrétní opatření. Jaké jsou požadavky na cihly z hlediska druhu či velikosti klenby? Cihla je základ, bez kterého není kvelbu. Dělá se i z kamene, nemáme s tím ale zatím moc zkušeností, spíše z rekonstrukcí. Kámen i jeho opracování je nákladné. Je ovšem možná i kombinace starých, popř. okrasných cihel – je nutné, aby cihla byla suchá, dobře vypálená, očištěná, bez prachu. Může nekvalitní cihla ohrozit celou stavbu? Samozřejmě. Není-li dodržen požadavek na cihlu, může i tzv. ustřelit klenba, stávají se trhlinky, v případě mimořádného zatížení může dojít i k provalení klenby. A stalo se to v posledních letech už několikrát. Nejčastější příčinou deformace klenby je nerovnoměrné zatížení klenby. Např. z jedné strany se nacházejí tlaky, otřesy, komunikace nebo povrchová voda, špatně odvodněný pozemek atd. Ale může jít i o špatné umístění ve svahu – svah se pohybuje, posouvá, je nestejnorodý. Např. dost důležité je to, že někdy je část sklepa zakopána a část je nadzemní, nejsou provedeny dostatečně opěrné stěny a správné zasypání sklepa – rovnoměrně rozvezená zemina, neudusaná, vznikají kapsy, které je pak nutno zavážet, a to pokud možno rovnoměrně – levá, pravá strana, zahrnuje se strojem, sypkou zeminou zbavenou suti. Vlhkost zeminy

v tomto případě nehraje roli. Je-li nadměrný tlak z některé strany, může dojít k tomu, že vrchní klín (jinak také „klenák“ – pozn. red.) může vyskočit nahoru a klenba se začne hroutit, a pokud není dostatečně zatížena, a tím pevná, zřítí se. Nejenom pečlivá konstrukce klenby, ale, jak jsem již zmínil, i kvalitní cihla hraje velkou roli.. Musí být použita dobrá hlína a cihla dobře vypálena. Stalo se, že už několik sklepů kvůli nekvalitním cihlám spadlo. Dnes je taková situace, že ty levnější cihly, co běžně koupíte ve stavebninách, v ruce téměř rozdrolíte. To je docela šokující! Copak nejsou normy a kvalitativní parametry cihel? Jsou, jenže zkoušky tlakem i na tah a různé atesty probíhají jinak, než pod jakými vlivy je pak cihla. Také má vliv to, že je ve sklepě jiné prostředí – cihla se pak drolí, odpadává. V několika relativně nových sklepech jsem si všiml jakoby ojíněných cihel… Je to zřejmě sanytr. Jde tedy o pojivo cihel. Stává se to, když se cihly spojí vápennou maltou. Dnes se dají používat jiná pojiva než běžná malta z hašeného vápna. Vhodné jsou hotové malty určené do vlhkých prostor. Staré cihly se značkami cihelen jsou v poslední době docela v módě. Můžete našim čtenářům vysvětlit základní principy jejich čištění a úpravy pro další opětovné použití? Lze je požívat na klenbu, ale většinou se používají nové, běžné plné cihly. Staré cihly se značkami lze použít spíše tam, kde je vidět její značení – např. v kombinaci s dřevěným archivem. Co se týče čištění těchto starých použitých cihel, pokud jsou spojené hlínou či hliněnou mazanicí, stačí obyčejný kartáč, pokud je už cihla na maltě, tu je nutno odstranit, jinak by zvětrala a nebyla by zde požadovaná pevnost. Čištění si zajišťují naši zákazníci většinou svépomocí, protože i na malé sklepy je třeba velké množství cihel. Je známá tzv. čejkovská klenba. Můžete rozvést její proncipy? Jaké jsou další druhy kleneb? Děláme 2 druhy kleneb: Tzv. bílovská – klasická česká klenba, jak na 15 cm, tak na 30 nebo i 45 cm, zdí se na běhouny a na více ramenátů. Čejkovská – je pouze na 15 cm, tzv. „na kant“ a na jeden ramenát. Cihly se kladou na vazáka, překládají se, dávají se na 1 ramenát. Staví se tedy na kant. Která z kleneb je častější? Provádí se nejčastěji klasická čejkovská. A to z důvodu časových, estetických a jiných. Provádíte také rekonstrukce sklepů? Ano, samozřejmě. Většinou je to z důvodů otřesů, nestálého zatížení klenby, opěrné stěny u nadzemních sklepů jsou nedostatečně podvázány, jinak sklep spadne, pokud není zapřen do něčeho. Propadá klenba samotná, dochází k deformaci dovnitř. Řeší se to vystužením sklepa –

věnečky na 15 nebo na 30 cm – ty slouží jako další klenba jako věnec, roznáší rovnoměrně zatížení – to děláme, pokud se to nedá shora otevřít a opravit. Půjde-li to otevřít, zkontrolují se jednotlivé šáry, zpevní se opěrné konstrukce, někde zatéká voda. Často problémy začnou po neúspěšných pokusech o navrtání sopouchu. Velké problémy mají vinaři ve sklepní lokalitě Kraví hora v Bořeticích... Ano, víme o tom, už jsme tam opravovali několik havárií. Většinou byly příčinou otřesy z komunikace, z kopce tekoucí voda zatékající kolem povrchu vozovky, sopouchy aj., dále také nekvalitní malta ztrácející adhezi – klenba se bortí. Pokud jsou klenby sklepů těsně u sebe a není to dokonale vyzděno, vznikají tam vzduchové kapsy a od toho se odvíjí množství následných problémů. V některých sklepech nebo třeba i v lisovnách lze také spatřit studnu. Ano, to je jedno z řešení, jak odvodnit sklep, kde je vysoká hladina spodní vody, která musí být min. 60–70 cm po zdivem, základům, pokud jsou dobře udělány, to nevadí. Máte v současnosti v rámci firmy nějakou specializovanou stavební skupinku vyloženě na sklepy? Ano, je to parta asi 10 lidí, kteří se specializují na tuto činnost. Pracovníky v ní vede můj otec. Mezi Vaše koníčky, jak jsem zjistil, patří motosport. Ano, založili jsme motokrosový tým a v něm podporujeme mladé nadějné jezdce Děkuji za rozhovor. Text a foto Richard Stávek

DRUHY KLENEB Valená klenba – byla nejpoužívanější klenbou ve stavebnictví, především pro svoji jednoduchou konstrukcí a dobré statické vlastnosti. Valená klenba je tvořena válcovou plochou kruhového,parabolického nebo goticko lomeného profilu opřenou do dvou bočních stěn. Prováděla se obyčejně nad obdélnikovým půdorysem, ale také nad čtvercovým,lichoběžníkovým a nepravidelným čtyřúhelníkem. Lunetová klenba – jinak řečeno valená klenba s lunetami. Vzniká příčnými průniky valených kleneb s klenbou základní. Bývají obyčejně nižší než základní klenba. Lunety vznikaly v místech oken a dveří, čili otvorů s klenutým nadpražím, které zasahovalo nad patu valené klenby. Lunety mohou být přímé,stoupající nebo klesající. Mimo funkci konstrukční přispívají v interiéru i k zlepšení jeho architektury. Především u dlouhých úzkých prostorů se lunetami.

(7–8/2008)

359

Zkušenosti s prováděním pozemkových úprav v okrese Břeclav Ing. Josef Haar ředitel Pozemkového úřadu Břeclav

Výsledky pozemkových úprav slouží rovněž k obnově katastrálního operátu, tj. aktualizaci všech údajů jak popisných, tak i geodetických, které jsou o katastru nemovitostí vedeny. Vzhledem ke skutečnosti, že od počátku padesátých let, kdy byla zavedena tzv. „Jednotná evidence půdy“ a vlastnické hranice pozemků v polních tratích nebyly aktualizovány ani vedeny, byly to pouze archivní doklady, je rovněž v této oblasti význam pozemkov ých úprav výrazný. Za současného legislativního stavu jsou pozemkové úpravy jediným způsobem, jak odstranit chyby v katastrálním operátu, které vznikly do roku 1993, tj. před ustanovením soustavy katastrálních úřadů a nabytí účinnosti zákona o katastru nemovitostí (z. č. 344/92 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů). Zákony z let 1950 až 1990 dávaly přednost užívacím vztahům před právem vlastnick ým. Proto již v zákoně 229/91 Sb. (zákon o půdě) bylo v § 19 uvedeno, že ke zpřístupnění pozemků budou prováděny pozemkové úpravy. Ještě v roce 1991 přijala Česká národní rada zákon č. 284/91 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Od 1. 1. 2003 probíhá řízení o pozemkových úpravách podle zákona 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v obecné části se řídí zákonem 71/1967 Sb. o správním řízení (tam, kde byly pozemkové úpravy zahájeny před 1. 1. 2006) a zákonem 500/2004 Sb., o správním řízení. Původní mapy byly vyhotoveny v souřadnicové soustavě na našem území nazývané Svatý Štěpán, podle počátku souřadnicového systému, který tvořila vež dómu sv. Štěpána ve Vídni. V roce 1927 byl přijat nový katastrální zákon, podle něhož všechna měření týkající se hospodářských map musela být prováděna v tzv. soustavě JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální), která platí dodnes. Postupně v souladu s rozvojem legislativy na úseku pozemkových úprav, zeměměřičství, katastru nemovitostí, ochrany zemědělského půdního fondu a dalších navazujících zákonů se pozemkové úpravy staly nástrojem ke zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Na úseku katastru nemovitostí slouží od druhé poloviny 90. let k obnově katastrálního operátu.

Účastníky řízení o pozemkových úpravách jsou vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen „vlastníci pozemků“) a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací. Účastníkem řízení je vždy obec, v jejímž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách, (dále jen „obec“). Okres Břeclav se nachází v jihovýchodní části České republiky a z této polohy vyplývají některá specifika, jsou zde možnosti pěstování speciálních plodin, zejména teplomilných, ať už je to zelenina nebo réva vinná či některé druhy ovoce (meruňky, broskve). Z těchto důvodů začátkem 90. let byl ze strany vlastníků velký zájem o vyčlenění jejich pozemků. Žádosti o provedení pozemkových úprav byly doručeny Pozemkovému úřadu v Břeclavi již v roce 1991, zahájení prací se datuje do roku 1992 a první dokončené jednoduché pozemkové úpravy byly v roce 1993. Přitom okres Břeclav má několik zvláštností, které bylo nutné v řízení o pozemkových úpravách zohlednit. 1. Roztříštěná půdní držba a velikost katastrálních území. 2. Přívalové deště a větrná eroze. 3. Nedokončené přídělové řízení. 4. Vinohradnická oblast.

1. Roztříštěná půdní držba a velikost katastrálních území Okres Břeclav má celkem 79 k. ú. Celková výměra okresu činí 120 tis. ha, z toho 80 468 ha tvoří Zemědělský půdní fond. Průměrná výměra jednoho katastrálního území je 1 518 ha celkové výměry a 1 018 ha zemědělského půdního fondu. Jedná se o největší průměrnou výměru ze všech okresů ČR. Vzhledem k velkému zájmu vlastníků o vyčlenění jejich pozemků počátkem 90. let nebylo možné provádět komplexní pozemkové úpravy, protože z hlediska časového bylo žádoucí, aby byly pozemky přístupné v krátké době, ale jednoduché pozemkové úpravy s výměnnou vlastnických práv. Pozemkový úřad v Břeclavi se od počátku zaměřil na vyřešení všech problémů v dotčeném území, aby nebylo nutné se k nim později vracet, tj. včetně navržení prvků Územního systému ekologické stability (biokoridory, biocentra, protierozní opatření apod.) a zpřístupnění pozemků. V lokalitách s výlučně ornou půdou problémy nebyly. Majoritní uživatelé půdy se většinou dohodli s vlastníky o vyčlenění požadované výměry. V některých případech zasahoval Pozemkový úřad, ale pouze jako konzultant s doporučením, jak dosáhnout dohody. Rozhodnutí o zatímním užívání jsme omezili na minimum. Za celou dosavadní činnost byla vydána Pozemkovým úřadem v Břeclavi pouze dvě rozhodnutí tohoto typu o celkové výměře 56 ha. Zjistili jsme, že řízení je časově i finančně téměř tak náročné, jako zajištění podkladů a vydání rozhodnutí o výměně vlastnických práv. Velká část žádostí o provedení pozemkových úprav, zprvu vlastníky většinou nazývána „zajištěním zpřístupnění pozemků“, byla ovšem ve vinicích a sadech. Vinice, zejména od 60. let minulého století, kdy nastal velký rozmach moravského vinohradnictví, byly vysazovány s ohledem na konfiguraci terénu, ale vůbec nerespektovaly průběh vlastnických hranic pozemků. Pouze v několika lokalitách v rámci celého okresu Břeclav, a to při výsadbě nebylo cílem, stalo se tak náhodou, byl průběh řádků vinic souběžný s průběhem hranic vlastníků pozemků. V ostatních lokalitách bylo nutné provést pozemkové úpravy, aby se vlastníci mohli ujmout svých práv včetně užívání. V některých případech to vlastníkům trvalo

360

(7–8/2008)

parcel tvořících ZPF a jejich výměrách lze vytvořit vcelku snadno, tak na druhé straně údaje o výměře připadající na jednoho vlastníka je možné získat pouze prohlížením jednotlivých LV, protože jeden vlastník má více LV a ne na každém listu vlastnictví je evidovaná i zemědělská půda. V obcích se zachovaným bývalým pozemkovým katastrem je výměra ZPF připadající na jednoho účastníka řízení o pozemkových úpravách asi 1 ha. U obcí, kde proběhlo přídělové řízení, jsou to 2–3 ha. Z výše uvedeného vyplývá, že pozemkové úpravy v okrese Břeclav jsou náročné z hlediska počtu parcel, ale také velkého počtu účastníků řízení, kterého se řízení dotýká.

Situace po terénních úpravách může být po stránce vlastnických a nájemních vztahů značně nepřehledná i několik let, protože v zákoně 229/1991 Sb. v § 22, odst. 2 je uvedeno (kurzivou citace): Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak; v případě, že pozemek je pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní lhůta skončit dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy. Parcely, zvláště ve viničních tratích, jsou velmi malé. Průměrná výměra jedné parcely je na okrese Břeclav 0,85 ha. Výměru výrazně zvyšují katastrální území, v nichž na přelomu 40. a 50. let proběhlo přídělové řízení spojené s řízením scelovacím. Katastrální území, ve kterých byl zachován bývalý pozemkový katastr a v nichž nebylo provedeno scelovací řízení, jedná se o 41 katastrálních území, mají celkovou výměru 41 318 ha a počet parcel činí 68 706, tedy průměrná výměra připadající na jednu parcelu je u těchto k. ú. 0,60 ha. V 6 k. ú. nedosahuje průměrná výměra jedné parcely ani 0,20 ha. Nejmenší průměrná výměra je v k. ú. Velké Hostěrádky, kde činí pouze 0,11 ha. Například i město Velké Bílovice, jehož celková výměra ZPF činí 2 288 ha, má průměrnou výměru jedné parcely pouze 0,43 ha. V obcích, kde proběhlo přídělové řízení spojené s řízením scelovacím, je průměrná výměra parcely větší a výměra 37 527 ha je rozděle-

na do 24 138 parcel, tedy průměrná výměra jedné parcely činí 1,55 ha. Jen u 3 k. ú., na nichž proběhlo přídělové řízení, je průměrná výměra jedné parcely menší než 1 ha, Velikost přidělovaných usedlostí se pohybovala mezi 6–10 ha pro soukromě hospodařícího rolníka. Na druhé straně živnostníci a tzv. „kovozemědělci“, kteří byli zaměstnáni, ale měli zájem o pozemek, měli nárok pouze na 0,50 ha. Kategorie těchto vlastníků půdy byly nejpočetnější právě ve městech. Největší výměra na jednu parcelu je v k. ú. Nové Mlýny – 6,03 ha, dále např. v k. ú. Mušov (dnes součástí obce Pasohlávky, samotná obec Mušov zanikla, zůstal pouze kostel ve druhé nádrži vodního díla Nové Mlýny), která činí 2,93 ha. V několika dalších k. ú. přesahuje tento ukazatel hodnotu 3 ha, a to např. Drnholec – 3,63 ha, Cvrčovice –5,09 ha, Vlasatice – 3,89 ha a Úvaly – 3,28 ha. Údaje o výměrách a parcelách jsou převzaty z evidence vedené Katastrálním úřadem Břeclav k 16. 12. 2003. Od roku 2004 se datuje dokončení většiny komplexních pozemkových úprav, uvedené datum prezentuje původní stav roztříštěnosti půdní držby v okrese Břeclav. Od zemědělské půdy byly odečteny přídomní zahrady a od počtu parcel parcely, které je tvoří. Zatímco vytvoření podmnožin údajů o počtu

2. Přívalové deště a větrná eroze Velkým a častým problémem jsou letní přívalové deště. V okrese Břeclav existuje řada obcí ohrožených prudkými letními přívalovými dešti. Jsou to obce pod Pálavou (Klentnice, Milovice, Perná, Bavory, Horní a Dolní Věstonice, zčásti Bulhary a Mikulov) a pak většina obcí na severovýchodě okresu, dnes patřící do působnosti pověřeného města Hustopeče. V těchto případech došlo k rozorání mezí a pěstují se zde monokultury s nízkou retenční schopností. Při provádění pozemkových úprav jsou navrhována protierozní zařízení, která budou vodu částečně odvádět mimo zastavěná území, ale také rozptylovat po krajině tak, aby se vsákla do půdy, případně odtekla, aniž by způsobila materiální škody. Cílem totiž není vodu jenom odvést, ale snažit se o její zadržení, protože jižní Morava patří mezi aridní oblasti. Kromě technických opatření lze v rámci pozemkových úprav doporučit, nikoli přikázat, způsob hospodaření, který by zabránil vodní erozi. Např. při výsadbě vinic stanovit podmínku, aby každé druhé meziřadí bylo zatravněno. Pozemkový úřad sice nemá sankční pravomoci, nicméně schválený návrh pozemkové úpravy je závazným doplněním územně plánovací dokumentace a je pak na příslušném stavebním úřadě, aby na dodržování stanovených podmínek trval. Kromě vodní eroze je v jižní části okresu Břeclav velmi výrazná větrná eroze. Jsou to zejména katastrální území nacházející se na hranici s Rakouskou republikou, kde je převaha hlinito-písčitých až písčitých půd a velmi malé zalesnění. Pravidelně v dubnu zde vane jižní až jihozápadní vítr, který v tratích osázených jařinami před zapojením porostů způsobuje značné škody na těchto plodinách. Proto se v těchto k. ú. orientujeme na zvýšení podílu zalesnění, zejména navrhování nových biokoridorů a biocenter, ale také hospodářského lesa. Například v katastrálním území Brod nad Dyjí jsme vytvořili souvislou plochu pro výsadbu 79 ha lesa. Les byl následně vysázen, jedná se o nejrozsáhlejší výsadbu lesa v posledních desetiletích.

(7–8/2008)

3. Nedokončené přídělové řízení Nedokončené přídělové řízení je jeden z největších problémů okresu Břeclav. Všechny obce okresu Břeclav, nacházejícího se na hranici s Rakouskou republikou, byly po II. světové válce dotčeny konfiskací podle dekretů prezidenta republiky zejména 12/1945 Sb. a 108/1945 Sb. Podle počtu občanů hlásících se k německé národnosti byla rozdílná míra konfiskace. Ve 41 k. ú. byly konfiskovány jednotlivé parcely bývalého pozemkového katastru a následně byly v těchže hranicích přiděleny novým nabyvatelům. Někdy jednomu, resp. manželům do podílového spoluvlastnictví, ale častěji byly tyto pozemky přidělovány více subjektům (včetně právnických osob), aniž byly hranice nově vzniklých pozemků vyznačeny v mapě. Existují dodnes v souboru popisných informací, ale nejedná se o díly ani spoluvlastnictví. Nicméně tyto případy patří k těm jednodušším a řeší se průběžně při projektování pozemkových úprav. Složitější situace je v dalších 38 katastrálních území dnešního okresu Břeclav o celkové výměře 55 095 ha, z toho ZPF 38 086 ha, kde došlo ke konfiskaci majetku Němců, kola borantů a nepřátel národa podle dekretů prezidenta republiky č. 12/45 Sb. a dekretu č. 108/ /45 Sb. a následně přidělení tohoto majetku novým nabyvatelům postupem uvedeným v již zmiňovaných dekretech prezidenta republiky, ale zejména podle dekretu 28/45 Sb. Konfiskace i přídělové řízení bylo provedeno na celém katastrálním území. Zde je nutno podotknout, že nelze opomenou dekrety č.5/45 Sb. a 33/45 Sb., které se konfiskace a přídělového řízení významně dotýkaly. V uvedených katastrálních územích konfiskace a příděly byly doplněny technickohospodářskými úpravami (scelováním) podle zákona č. 47/48 Sb., původně přídělové a scelovací řízení probíhalo podle vládn ího nařízení 171/1940 Sb., o scelování, aby následně proběhlo přídělové řízení. Ve většině případů se totiž nepřidělovaly původní pozemky podle bývalého pozemkového katastru, ale grafickým přídělovým plánem byly vytvořeny zcela nové pozemky. Vzhledem k tomu, že hovoříme o k. ú., kde převahu tvořili noví nabyvatelé, došlo ke spojení přídělového a scelovacího řízení. Od účinnosti zákona 47/1948 Sb., o scelování, bylo totiž scelování v obcích s převahou nových vlastníků povinné (§ 33, odst. 4 citovaného zákona). Zvláštností scelovacího procesu v okrese Břeclav byla skutečnost, že do scelování nevstupovali jednotliví vlastníci, kteří z tohoto procesu vystupovali s jinými, scelenými pozemky. Vlastníkem více než 90 % pozemků v našem případě byl stát, který připravil nové, scelené pozemky a ty přiděloval novým nabyvatelům. Zbytek do 10 % výměry k. ú. vlastnily subjekty, které ne-

podléhaly konfiskaci, ale jejich pozemky byly pojaty do arondace (obce, státní podniky, např. dráhy, občané české národnosti a všichni ti, kterým byla konfiskace zrušena). Knihovní pořádek v těchto katastrálních územích se měl provést po vyhotovení katastrálního operátu a vyhlášení jeho platnosti (§ 29, odst. 3 katastrálního zákona). Skutečnost, že nedošlo k provedení knihovního pořádku, není na závadu oprávněným vlastníkům, protože k 31. 12. 1950 přestal platit obecný zákoník občanský a rovněž intabulační princip. Dokladem o vlastnictví je řádná přídělová listina, i když nebyla zaknihována. Problémem je, že nedošlo k vyhotovení katastrálního operátu a vyhlášení jeho platnosti podle § 29, odst. 3, zákona 177/ /1927 Sb. (Katastrální zákon). Grafické přídělové plány byly totiž zpracovány jako polohopisné nástiny pro celá katastrální území na snímcích katastrální mapy, resp. její zmenšeniny v měřítku 1:5000. V katastrálních územích, v nichž bylo předmětů měření málo a na různých místech spolu nesouvisejících, byly polohopisné nástiny vyhotoveny jen pro tyto změny. 4. Vinohradnická oblast Okres Břeclav, resp. jeho jižní část, patří mezi nejsevernější výspy pěstování révy vinné. Podle údajů ÚKZUZ na okrese Břeclav se pěstuje více než 51% révy vinné z celé ČR. Pěstování této plodiny bylo výjimečné již od středověku a dodnes patří mezi kultury, jejichž pěstování je zvlášť sledováno, vysázení podléhá vydání územního rozhodnutí. Změnu kultury je ovšem možné provést pouze u pozemků, které mají původ v katastru nemovitostí, to znamená vznikly vyhotovením geometrického plánu nebo mapy. U ostatních pozemků, vedených ve zjednodušené evidenci, tuto změnu kultury vyznačit nelze. Z uvedených důvodů bylo nutné v uznaných vinohradnických tratích provést urychleně pozemkové úpravy nebo vytyčení pozemků na základě geometrického plánu. Druhý způsob je ovšem dražší, proto Pozemkový úřad Břeclav upřednostňoval provádění pozemkových úprav. Technickou pomoc podle § 15, odst. 4, zákona 139/2002 Sb. jsme se snažili omezovat na minimální možnou míru. Od roku 2001, kdy se mezi vinohradnickou veřejností rozšířilo, že po vstupu do EU bude výsadba nových vinic 2 % ze stávajících ploch ročně, vzrostl zájem pěstitelů révy o provedení pozemkových úprav mnohonásobně, a tak v roce 2003 nastala situace, kdy Pozemkový úřad v Břeclavi měl rozpracováno celkem 96 pozemkových úprav, z toho bylo 12 komplexních pozemkových úprav na výměře 15 087 ha a 84 jednoduchých pozemkových úprav na výměře 5 434 ha. Vinice neposkytují jen speciální plodinu, ale jsou také významným krajinným prvkem. Je

361

třeba si uvědomit, že i když v posledních dvou letech došlo k výraznému zvýšení ploch vinic, zdaleka nedosahujeme výměry, která byla v polovině 19. století. Od začátku 90. let minulého století došlo k zatravňování meziřadí, a to buď všech, nebo každého druhého se střídáním v cyklu 2 či více let. Pozemkový úřad v Břeclavi za dobu své činnosti ukončil řízení o 215 jednoduchých pozemkových úpravách výměnnou vlastnických práv na celkové výměře 8 872 ha, celkem vydal 14 rozhodnutí o výměně vlastnických práv u komplexních pozemkových úprav o celkové výměře 9 062 ha. Celkem je tedy v rámci působnosti Pozemkového úřadu Břeclav vyřešeno 17 934 ha a na téže ploše byl obnoven katastrální operát. Z výměry ZPF (mimo zahrad) to činí 18,72 %. Údaje jsou k 31. 3. 2004. Jen v roce 2003 vydal Pozemkový úřad v Břeclavi celkem 91 rozhodnutí, z toho bylo 49 rozhodnutí o výměně vlastnických práv a 42 rozhodnutí podle ustt § 11, odst. 4, zákona 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, tedy schválení návrhu pozemkových úprav. Z počátku své činnosti Pozemkový úřad Břeclav řešil především zpřístupnění pozemků s cílem umožnit vlastníkům hospodařit na jejich pozemcích. Protože zájem vlastníků je doposud značný, nebylo a není možné z finančních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu budovat společná zařízení. Přivítali jsme proto možnost završit činnost pozemkového úřadu v oblasti řízení o pozemkových úpravách čerpáním prostředků z programu SAPARD. Tento program jsme považovali za doplňkový, obsahově ovšem velmi významný zdroj k prostředkům přidělovaným ze státního rozpočtu, a využili jsme jej pro budování společných zařízení – účelových komunikací, biokoridorů a tvorbu digitálních katastrálních map. Rovněž tak byly pro budování prvků společných zařízení využity prostředky z Operačního programu a Programu rozvoje venkova. Pozemkový úřad Břeclav dokončil celkem 23 komplexních pozemkových úprav na výměře 21 348 hektarů. V současné době nabylo právní moci rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ v k. ú. Valtice, jedná se rozsahem o největší řešené území v celé ČR na ploše 3 570 ha. Před dokončením jsou komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Pohořelice nad Jihlavou (včetně nezbytně nutně řešeného území k. ú. Nová Ves u Pohořelic) 2 380 ha, k. ú. Drnholec – 3 031 ha a k. ú. Mikulov na Moravě 3812 ha. Celkem je v rámci územní působnosti Pozemkového úřadu Břeclav rozpracováno dalších 19 KPÚ o výměře více než 25 000 hektarů. Přehled o průběhu pozemkových úprav v rámce celé ČR lze zjistit na webových stránkách www.upu.cz zadáním požadovaného údaje.

362

(7–8/2008)

Genetické inženýrství kvasinkových kmenů: terno, nebo prokletí? Kvasinky mají relativně malý a kompaktní genom, vyšší počet chromozomů (16 lineárních chromozomů s délkou od 200 do 2 200 kb), malý počet genů stejně jako málo repetitivní DNA a pouze několik intronů. Tyto skutečnosti umožňují snadný a rychlý výběr mutantů a využití různých genetických postupů. Bohužel věc není tak jednoduchá! Laboratorní kmeny kvasinek užívané k výzkumu jsou „geneticky vyčerpané“. Tyto kmeny jsou rudimentární a produkují většinu cyklů diploidní nebo haploidní buňky. Naproti tomu komerční kmeny vinných kvasinek jsou mnohem složitější a jsou diploidní, aneuploidní nebo polyploidní. Tato polyplodie způsobuje, že průmyslové kmeny kvasinek mají lepší kvasné schopnosti než laboratorní kmeny. Rozdíly nebo korelace mezi těmito dvěma vlastnostmi jsou však mnohem složitější. Co je genetické inženýrství vinných kvasinek? Manipulaci s genetickým materiálem kvasinkových kmenů lze rozdělit do tří skupin. První skupina mutací může vzniknout spontánně nebo cíleně. Druhá skupina zahrnuje techniky křížení, sem patří heterothalické křížení vinných kvasinek, přímé křížení buňky kvasnic a askoporů, rare – mating a fúze protoplazmy.

Třetí skupina zahrnuje cílený přenos genetických informací s cílem optimalizace kmenů kvasinek. Mimo jiné jde o posílení, nebo naopak potlačení genů. Využití v enologii Geneticky modifikované kmeny kvasinek byly FDA (Food and drug administration) klasifikovány jako obecně považované za bezpečné (GRAS, generally regarded as safe). To znamená, že v USA vinaři a majitelé sklepů mohou bez omezení používat geneticky modifikované kmeny kvasinek k alkoholovému kvašení (se současnou degradací kyseliny jablečné). Nabízejí se otázky: například jaký je pohled jiných států na tento vývoj? V zásadě bylo vzájemné uznávání různých enologických metod z větší části rozhodnuto v dohodě mezi USA a EU. Jaká je budoucnost? V prosinci 2006 klasifikovala FDA další geneticky modifikované kmeny jako GRAS. Tyto kmeny snižují obsah kancerogenního etylkarbamidu ve víně. První testy skončily na jaře 2007. Souhrnně lze říci, že geneticky upravené kmeny kvasinek jsou nabízeny na trhu, a budoucnost přinese i další varianty jejich komercializace.

Genetické inženýrství lze považovat za požehnání, protože umožňuje značně rozšířit hranice a možnosti. Jeho prokletí spočívá v tom, že tyto mikroorganismy nemají předpokládaný úspěch v podmínkách praxe. Existuje celá řada problémů, které je nutno postupně řešit: Jak zareaguje geneticky změněný kmen na snížené množství dusíku? Na toxiny? A při průmyslové výrobě? Zůstane kmen stabilní po několik let, nebo ztratí své požadované vlastnosti? Nesmíme zapomínat, že spontánní mikroflóra ve vinicích prochází mutací, nejstarší genetickou metodou. Trh producentů neustále požaduje optimalizaci možností hroznu a za tímto účelem se uchyluje k novým technologiím. Použití geneticky modifikovaných kmenů však nemůže být korunováno úspěchem, dokud nebudou vyjasněny všechny mikrobiologické a právní požadavky, jakož i problémy s přijetím u spotřebitelů. Všechna technicky proveditelná řešení musí mít jako prioritu využití a uchování jedinečnosti tohoto přírodního produktu. Pramen: Revue des oenologues, č. 127, duben 2008, s. 11–13. (ako)

Ve Valticích slavnostně otevřeli Valtické podzemí Sklepy několika soukromníků, z nichž mnohé pamatují až 7 století, mají svůj původ v souvislosti se založením kláštera minoritů. Vlivem bující infrastruktury posledních mnoha desítek let došlo ke značnému poškození, a tak se skupina vinařů pod vedením investorů ze společnosti Vinařství Sedláček Valtice před dvěma lety rozhodla zainvestovat do tohoto projektu. Na výstavbě a rekonstrukci spolupracovali s místními cihláři, mistry svého řemesla, kteří vzešli ze slavné valtické školy stavitele sklepů pana Jaroslava Málka. Právě oni přišli s myšlen-

kou záchrany pomocí tzv. valtického zpevňovacího oblouku – unikátního prvku pro zpevnění labyrintu chodeb. „Toto řešení se ukazuje jako velmi vhodné, poněvadž dobře zapadá do původního prostředí starobylých sklepů a neruší pohledové dispozice podzemních prostor. Nutno také zdůraznit, že veškeré práce probíhaly tradičním a ručním způsobem, a to včetně dopravy materiálu do a z podzemí,“ upřesňuje pro Vinařský obzor Bc. Milan Sedláček, vedoucí projektu, a dodává: „Podle georadarových průzkumů, které jsme si nechali udělat, nás v blízkém

(7–8/2008)

podzemí čekají ještě mnohá odhalení. Pravděpodobně se pod současnými sklepními prostory nacházejí ještě původní, až románské stopy osídlení a využití podzemních prostor.“ Od počátku turistické sezony jsou tedy k dispozici nejenom prostory pro ochutnávky vín a posezení v chladivém stínu sklepa, ale též např. unikátní Muzeum cihel, zkamenělin a Valtického podzemí.

363

Fakta ze zachraňování Valtického podzemí: – aktivní využití georadarového průzkumu – náklady cca 250 tis. Kč – celková délka zatím veřejnosti zpřístupněného podzemí činí 510 metrů, což představuje 1 200 m3 zeminy vyvezených ručně našimi předky (pro představu 120 vagonů) – dalších 250 metrů se předpokládá otevřít v roce 2009 – všechny podzemní prostory jsou skutečně podzemní, nikoliv zbudované z povrchu – na záchraně Valtického podzemí se spolupodílelo 5 valtických cihlářů, tedy zednických mistrů ovládajících dokonale práci s restaurováním starých podzemních chodeb a materiálů – záchrana trvala přes 65 000 pracovních hodin ručně bez použití mechanizace (tak jako v historických dobách) – vyhloubení podzemí sklepů do původní úrovně výšky sklepů – celkové náklady převyšují částku 5 mil. Kč – bylo spotřebováno 40 tun vápencových kamenů, především na opěrné zdi – 100 tun pískovce – do podlah, základů, schodišť – 200 tis. ks historických znakových cihel – Valtické podzemí obsahuje minimálně 500 tis. ks původních cihel (zdroj: Tisková zpráva Vinařství Sedláček Valtice)

Text a fota Richard Stávek

Hovory MM: O víně u vína II. (pokračování z minula) 11. Sauvignon pozdní sběr 2007, Maják Rakvice, C8/10000 MM: Výrazná limetkovost dělá projev vína přesyceným, až dusícím. Citrusová kůra. PH: Velmi pěkný, typický Sauvignon. Reduktivní typ. Tóny angreštové šťávy. Výraznější v chuti než ve vůni. Expresivní. RS: Tvrdší, až štiplavá výrazná kyselinka, dochuť dlouhá, hutná, poměrně minerální. Domněnka původu se starší vinice. 12. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Maják Rakvice, C7/10000 MM: Marcipánovost tohoto vzorku má původ v přezrálém hroznu. PH: Tento Sg byl nejdéle z ochutnávaných vín na kvasnicích. Bylinnost, šalvěj. Je vyzrálý, ale trochu „se hádá“. Bude-li se s ním vhodně pracovat, překvapí. RS: Jde o víno hutné, opět výrazná a pevná kyselina. 13. Sauvignon kabinet 2007, Nový Přerov, C26/10000 PH: Broskvový typ – světlá vinohradnická broskev, v chuti tenčí, ztrácí se. RS: Velmi zajímavá, až „načančaná“ vůně, silně dominuje primární aromatika z hroznu, sice nižší v barvě, ale velmi osobité. 14. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Nový Přerov, C131/5000 PH: Angrešovost, šťavnatost. Velmi zajímavý.

RS: Vůni a náběhu chuti tohoto vína jsem moc neporozuměl, ale mimořádně mne zaujala dochuť – dlouhá, čistá, hutná. 15. Sauvignon pozdní sběr 2007, Hustopeče, C73/5000 (kvašeno v sudech) MM: Biskvitovitost máslové sušenky potvrzuje fermentaci v barikovém sudu. „Žlútková buchta“. Z prvních 5 ochutnávaných Sg jde jednoznačně o víno, které je nejvíce hotové a okamžitě použitelné pro samostatné lahvování, ale pro zdejšího spotřebitele zatím složitě uchopitelné. PH: Ve vůni i v chuti je zřetelný projev marcipánu, což koresponduje s technologií. Bude zajímavé toto víno pozorovat v archivu. RS: Netypický, poněkud přezrálý, snad trochu nečistý. 16. Sauvignon pozdní sběr 2007, Maják Rakvice, C213/20000 MM: Ovoce, lehká bylinnost, kratší, lehčí. Akátový květ. RS: Nižší barva, útlé tělo, řidší chuť, v dochuti výrazná šalvěj. 17. Sauvignon pozdní sběr 2007, Dobšice, C103/5000 MM: Ve vůni dominuje květ akátu a bylinnost hluchavky. Vůně je pevná, zemitá. Přes chuť se objevuje šalvěj a mandlová pecka. Cukrovinkové. PH: Vyváženější v ovocitosti, plný. RS: V kyselinách srovnaný, v podstatě by možná mohl jít na láhev. 18. Sauvignon pozdní sběr 2007, Žabčice, C5/5000

MM: Jemně citronkový, postupně s bylinnými tóny, tenčí typ. Kabinetní typ. PH: Ve vůni typ do broskví, velmi příjemně aromatický, nicméně v chuti tenčí. Angreštový, cukrovinkový, trochu do kopřiv. Po chvíli ve sklenici se víno pěkně rozvoní. RS: Velmi blízký typ k vzorku č. 17. Tenčí, v dochuti nástup slanosti. 19. Sauvignon pozdní sběr 2007, Dolní Věstonice, C158/5000 MM: Zemitý, kořenitý, již pevný na nose, má tělo, extrakt, je zatím uzavřený, ale robustní, potřebuje zrát. Přes chuť jde o výrazně žluté ovoce. PH: Dropsový typ Sg, cukrovinkovitost, renklódy. I po chvíli od nalití do sklenice se drží, je pevný. RS: Jemně dřevité, vůně je vábivá, harmonická, chuť je jemná a pěkně zemitá. Velmi zajímavý vzorek, naležením poroste. 20. Sauvignon pozdní sběr 2007, Brod n. Dyjí, C33/5000 MM: Opět bylinný kratší typ. Je to i podložím půd vinic – více kamenitá, méně spraše. PH: Poněkud bylinné tóny, rostlinnost. Patrná nedozrálá hruškovost, která bývá typická pro Rulandské šedé. RS: Ve vůni jsou patrné tóny čerstvě spadaného listí, možná se už lehce rozkládajícího, ale nikoliv zetlelého. V chuti se na konci objeví zajímavá džemovitost. 21. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Nový Přerov, C28/10000

364

(7–8/2008)

MM: Připomíná médium z květu bezu, pokud byly namáčeny květy i se stopkami, bez obírání. PH: Výrazně bylinkový typ, lehce astringentní, tvrdší. Má plnost, expresivitu, ale bude nutné s ním dále pracovat. RS: Méně intenzivní, nicméně pěkná struktura, zejméně střed chuti a dochuť. 22. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Nový Přerov, 302/2700 MM: Tomuto říkám hibernalový typ Sauvignonu. PH: Angreštovitá šťavnatost. Velmi pěkný. RS: Šťavnatější, ovocitý, produkt kvalitní moderní technologie. 23. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Nový Přerov, 318/3000 MM: Flambovaná hruška, citronové želé, karamel. V dochuti je jakási rozmázlost, karamelová hadrovinka – tato vína vyžadují vývoj s nízkým SO2. PH: Na nose cukrovinka, posýpátko z buchty, hruškový kompot. RS: Medově cibébová vůně, lehce štiplavá, až jakoby vlezlá. Náznaky džemovitosti, rozvařenosti. 24. Sauvignon pozdní sběr 2007, Hovorany, C299/2700 MM: Vyšší síra, ale v kupáži odvede svoji práci. V dochuti po odejití síry patrná zralostní, medová bonbonovitost. PH: Síra víno zastavila a dobře jej drží. Vhodné pouze na kupážování, kde velmi pomůže. RS: Poněkud na síře. Odvane-li po chvíli, otevře se mimořádně zajímavé aroma – bonpari, bonbony. 25. Sauvignon výběr z hroznů 2007, Perná, C334/1460 MM: akátový med, moštový, medovo-citronový, barva krásná. PH: Výraznější zbytkový cukr.

U přechutnaných Sauvignonů byly rozdíly snad ještě větší než u Veltlínského zeleného… Zde pracujeme kromě místa původu a vinifikace zejména s vyzrálostí suroviny. Sklizeň v cíleně volených termínech je u této odrůdy velmi důležitým faktorem pro dosažení vhodných vstupních vín pro žádoucí sauvignonová cuvée. Nejvýrazněji je to asi patrné u vzorků z Rakvic od Majáku. Také některé vzorky Sauvignonů, zejména ve druhé sérii 3 ze 4, vykazovaly jasné známky dobré průměrnosti ročníku. Ač hrozny zralostně vykazovaly pozdněsběrové cukernatosti, jde o vcelku průměrné případně lehce nadprůměrné materiály. Jak jsem již zmínil, zaujal mne též vzorek č. 20 se svými tóny rozkládajícího se listí…

Tak v Rusku se tomuto říká „zalataja óseň“ – to je, když se zabarvují listy. Např. v Moldávii mají kodrové lesy, jsou to smíšené porosty listnáčů. Když už listí z většiny opadá, když je již zcela vybarveno, vyjde ranní slunce a je zde lehký odpar, ne ten houbový, ale lehký odpar lesa, tak to je „zalataja óseň“. Jaké jsou obecné aspekty vinifikace u přechutnaných vzorků? Je to především přísné odkalení moštu? Ano, a u některých přímá filtrace. V žádném případě nepoužíváme enzymy či jiné podobné přípravky. Drobné nuance jsou pak odvislé od stupně vyzrání hroznů. Máte jistě také zkušenosti se Sauvignony z pobočky vaší firmy v Chile… Ano. Jak jsem již uvedl dříve, zde jde vzhledem k povaze půdních podmínek o plně zavlažovací systém, téměř až o hydroponii na skalách, se sluncem a teplem není problém, takže pak jen řešíme odhad sklizně tak, aby hrozny měly cukernatost 22 °NM a nebo o něco více. Ale vrátím se k ochutnávaným vínům: zkusil jsem přidat trochu vzorku č. 13 do vz. č. 19. Jak můžeme posoudit, původní „zaprděnost“ se tím úplně vyhnala, agresivnost kyselin se utlumila. Skutečně, jde o jakoby jiné, již hotové víno. Zeptám se ještě na předposlední Sauvignon, který byl poněkud na síře. Záleží na přístupu. Jestliže stáčíme dofermentované víno s ještě poněkud vyšším množstvím kalících částic a síříme dávkou 100–150 mg/l, může, ale nemusí dojít k tomu, že se síra vyváže a částečně vypadne dolů s kaly. Toto je případ, kdy k tomu až tak nedošlo a zůstala ve vyšší míře jako volná ve víně. Při tak silném zasíření téměř do vína, které je ještě plné kalících částeček a různých fermentů, nebojíte se oné gumovitosti, která občas může tímto vzniknout? Máme zkušenost, že pokud je hrozen dokonale vyzrálý, až přezrálý a ferementace ukončena, víno již jen „lupká“, není zde problém. Nedoporučuji sířit při stáčení, toto zasíření se projeví až se zpožděním. Stáčením dojde k jakémusi provzdušnění, které zpomalující se fermentaci zastaví, a teprve potom síříme. U malých nádob se toto snad až tolik neprojevuje, ale u stojatých nádrží a nádrží většího objemu je to zcela evidentní. Zdůrazňuji také vhodnost možnosti podchlazení při fermentaci, protože dojde k zachování ovocitosti. Teplota vůbec je velkým dělníkem ve sklepě. Pokud ji umíme správně používat, můžeme zajímavým způsobem znížit nutné dávky síření. U vzorku 24, který byl na síře, se po odvanutí hlavního vjemu síry objevily nazrálé, medové až bonbonové tóny. Jde v tomto případě o ony infantilní charakteristiky, po nichž spousta lidí prahne, jak jste se nedávno zmínil?

Do skupinky těchto vlastností spíše zahrnuji onu čistou grapefruitovost či limetkovost, u tohoto vzorku Sauvignonu bych ji asi až tolik nehledal. V tomto případě jde o zralostní medovost a té se dle mého názoru ty jakoby infantilní požadavky na víno netýkají. Zde není jen ona nastrojenost, ale jde zde extrakt, glycerol... Jako infantilní vyloženě vnímám vína lehčího typu do pozdního sběru, s líbivým zbytkem cukru. Sauvignon č. 23 bude růst, kdežto vína zmiňovaných infantilních charakteristik se budou již jen „vydýchávat“. Někteří tvrdí, že Sauvignon je víno „do roka a do dne“. Těžko bych s tím souhlasil. Mám zkušenost Sauvignonů, které se začaly pořádně otevírat až po 2–3 letech. Nepaušalizoval bych to. Ještě bych nyní odbočil k červeným vínům. Někteří sommelieři i mnozí další znalci vína hovoří o nedostatku slunce v našich červených vínech. Tento názor však nemálo našich vinařů odmítá. A já jsem jeden z nich. Tento názor panuje od dob, kdy se k nám začala po revoluci vozit první kvalitní červená vína, a samozřejmě v porovnání s našimi tehdejšími popelkami s ne zcela dokonale dozrálých hroznů z vysokých sklizní a zejména s neodbouranými a třeba i nebarikovanými, prostě ne úplně dokonale opracovanými víny, vzniklo toto klišé. Jenže čas se posunul, pěstitelské techniky a sklepní technologie se posunuly hodně dopředu. V současné době se domnívám, že je žádoucí naše vína porovnávat s kvalitními zahraničními. My sami si sem z Chile vozíme také svoje vína. Váš Carmenere se dokonce nedávno na jedné tuzemské soutěži umístil na předních pozicích… A lépe už to nešlo, získalo první místo v zahraničních červených vínech na veletrhu Víno a Destiláty – a přitom je to víno, které dodávám do Intersparu a na pultě stojí asi 90 Kč. A mám potvrzeno, že když jdou lidé dělat nákup na dlouhý víkend, nekoupí vedle stojící láhev stejné odrůdy ze stejné oblasti za cenu kolem 50– 60 Kč, ale v košíku se objeví 4–5 lahví našeho Carmenere. Je to pro mě důkazem, že zákazníci se už začali orientovat v kvalitě. Vím, že jste se v jedné debatě zmínil, že byste rád získal zkušenost s vinařinou ještě více na jihu Chile, tedy u nás jakoby severněji, v chladnějších končinách. Ano, mým cílem je rozhodně region Biobio. Nyní jsme zatím v Mauli Valley, ale chci přesunout oblast zájmu jižněji, hlavně kvůli Sauvignonu a Pinot noir. Na příští rok plánuji krátký studijní pobyt, abych se blíže seznámil s místním vinařstvím. Otázky pokládal a vína spolukomentoval Richard Stávek Příště: Rulandské modré aj.

(7–8/2008)

365

TRAMÍN CUP 2008 Čejkovice Stála tak v řadě suchá, lehká a svěží vína spolu s víny těžkými, plnými a sladkými, tramíny z bobulových výběrů i tramíny slámovými, vína z rozličných způsobů zpracování, vinařských oblastí i půdních podmínek. Tyto jednotlivé skutečnosti umožnily získat návštěvníkům velmi komplexní dojem o možnostech charakteru této výjimečné odrůdy a odkryly široké smyslové spektrum, jež v sobě tramíny mohou v závislosti na způsobu zpracování a školení vína ukrývat. Na druhou stranu ovšem také kladly i vysoké nároky na objektivní hodnocení degustátorů. Zatímco část odborné poroty se zpočátku bránila pozitivně přijímat u vystavených vzorků vysoký obsah cukru (obvykle redukující odrůdové charakteristiky), část poroty veřejné jednoznačně hodnotila sladká vína jako lepší, přestože tato kvalitativně nevynikala. U prvních pěti nejlépe hodnocených vín se však obě poroty sešly téměř vždy a celkový součet jen vzájemně upravil konečné pořadí. To potvrzuje vysokou atraktivitu i kvalitativní úroveň těchto vín. Facit: I letošní ročník potvrdil zvyšující se zájem o tuto nejstarší a zároveň nejsmyslnější odrůdu a potěšil všechny příznivce dobrého tramínu. Vítězný vzorek vzešel opět ze sklepa vinařské firmy Františka a Tomáše Veverky, kterým tímto gratulujeme. Potvrdilo se, že klon tohoto tramínu dává v jejich vinicích a pod jejich způsobem zpracováním vynikající kvalitu. Toto víno je krásným harmonickým zážitkem a jeho sladkost doprovázená svěží kyselinkou se dá doslova kousat. Jako druhý se umístnil slámový tramín od zkušeného výrobce slámových vín pana Drápala. Tento tramín ročníku 2004 je díky své koncentrované medově-kořenité chuti velmi atraktivním partnerem pro chuťové pohárky každého milovníka dobrého vína. Třetí místo obsadil vi-

nař pan Vašíček, opět se sladkým výběrem z bobulí ročníku 2007. Toto sladké, krásně vyzrálé víno s dostatkem alkoholu má nejen dobré předpoklady, být vhodným vínem k nazrání na láhvi, ale svou úžasnou komplexní chutí oslovuje již nyní. Další dvě příčky patří opět (velmi těsně hodnoceným) tramínům z Čejkovic – na čtvrtém místě umístěnému pozdnímu sběru z vinařství Libora Veverky a na pátém místě výběru z hroznů vinaře Stanislava Škrobáka. Zatímco elegantnímu harmonickému vínu pomohlo na čtvrtou příčku hodnocení poroty veřejné, suché víno pana Škrobáka mělo zastánce především u poroty odborné. A s přihlédnutím ke skutečnosti, že obě poroty přijímaly pozitivněji spíše tramíny sladšího typu (jedná se o nejsušší tramín soutěže), zaslouží si tohle víno zvýšenou pozornost. Jeho příjemná kořenitost harmonizující v dlouhé dochuti s ovocnou kyselinkou, předurčuje toto lehké a svěží víno do role příjemného společníka pro každou příležitost a zejména v gastronomii nalezne bezesporu široké uplatnění. Pakliže prvních pět nejlépe hodnocených vín vzešlo z jasného a konstantního názoru odborné i veřejné poroty, pořadí na dalších

Ničenie vína už aj v Bordeaux To čo bolo pred niekoľkými rokmi nemysliteľné postihlo už aj vinohradnícku oblasť v Bordeaux vo Francúzsku. Pre trvalú krízu odbytu vína museli tamojší vinohradníci ponuknúť 30 mil. litrov vína na destiláciu. Aj vínne destiláty vykazujú t. č. krízu v predaji. Európska únia kompenzovala finančnými prostriedkami Zväzu viníkov oblasti vzniklú stratu príjmov. GenussWein.Pur 2006, č. 2, s. 8 (em)

příčkách vyplynulo ze zprůměrovaných bodových hodnocení víceméně názorově protichůdných skupin. Stejně jako tomu bývá u většiny podobných soutěží, je třeba brát jednotlivé pořadí ve středu výsledkové tabulky jako poměrně relativní. Tato skutečnost navíc dokládá, že skladba milovníků této odrůdy je velmi široká a styl vyrobeného vína může být u kvalitativně podobných vín (podobně dobrých) velmi rozmanitý. Tato vína mají své obdivovatele a jsou bezesporu oblíbená u konzumentů napříč spektrem celého vinařského trhu. Závěrem děkujeme všem zúčastněným vinařským firmám za jejich krásná vína, která do soutěže TRAMIN-CUP poskytla, i všem hostům z řad odborné i laické veřejnosti za návštěvu a podíl, kterým přispěli k jejich celkovému hodnocení. Platforma této soutěže přispívá nejenom k podpoře prodeje vín odrůdy tramín, ale také umožňuje vinařům vyměňovat si odborné zkušenosti. A právě díky reflexi odborné i veřejné poroty neustále zlepšovat práci na svých dobrých vínech. A o ty nám jde především. Těšíme se spolu s nimi a všemi dalšími hosty na TRAMÍN CUP 2009. Chcete-li se podělit o své zkušenosti, nápady a tipy pro další ročník této soutěže, máte-li jakékoliv zajímavé poznatky o této odrůdě a o výjimečných vínech z ní vyrobených, můžete tak učinit na diskusním fóru našich webových stránek www.yaxi.cz. René Bárta, Vinný restaurant yaxi – Zlatý kopeček Čejkovice

Nemecký Rizling rýnsky opäť v kurze Po boome červených vín v Nemecku v posledných rokoch sa odbyť bielych vín opäť oživil. Rizling rýnsky, ktorý má v Nemecku 500 ročnú tradíciu, sa opäť vysádza vo viniciach vo zvýšenej muere, keď dopyt konzumentov značne narastol. Značne narastol aj dopyt po Burgundskom bielom a Burgundskom sivom. Vzrastá aj záujem po odrode Rivaner. Je zjavné, že boom červených vín postupne upadá. Genuss Wein.Pur 2006, č. 2, s. 8 (em)

366

(7–8/2008)

Den otevřených sklepů v Moravské Nové Vsi již tradičně V sobotu 5. 7. přivítala Moravská Nová Ves více než 500 přátel ušlechtilého moku na tradičním Dni otevřených dveří. Po minulém úspěšném ročníku organizátoři navázali na osvědčený systém – za celkem lidové vstupné 250 Kč (kupony, katalog, sklenička) měli příchozí možnost navštívit 20 sklepů v areálu Výmol a přilehlých místních částech, kde na ně odpoledne čekali vinaři s nabídkou převážně loňských, ale i starších vín. Nechyběla ani stylová gastronomie, hodové koláčky, koleno na roštu, sýry a zeleninové mísy byly příjemným překvapením. Na strategicky významném místě, hned u vlakového nádraží, svědčil hustý dav návštěvníků o popularitě rodinného vinařství Glosů. Přitahovala nejenom populární morávka (Cabernet Moravia), ale i nové odrůdy Fratava a Modrava, na své si přišli i milovní-

ci sladkých muškátů a botrytických bobulových výběrů. Ozdobou tohoto sklepa byla přítomnost samotného L. Glose, a jak jsem zaslechl v tlačenici, mnozí ocenili jeho improvizovaný výklad o šlechtění, vinařství a vinohradnictví. Navštívili jsme také sklep St. Miklici, zde zaujala některá bílá vína připravená v dnes již ustupujícím stylu (vyšší cukr, extrakt i alkohol) a šťavnatý, báječně pitelný Zweigeltrebe, pozitivním vývojem prochází prostorově expandující firma Vinné sklepy Podluží (J. Nešpor), kde je po rozpačitých minulých letech evidentní posun směrem k vyrovnané kvalitě (skvělý sladký tramín a stylově elegantní klaret z Rulandského modrého), zklamáním naopak byla návštěva u L. Čecha. Červená vína zde prezentovaná neměla dokončenou malolaktickou fermentaci, bílá byla většinou agresivně hořká, neharmo-

nická a označení odrůd bylo více než svérázné (např. Sm nebyl Sämling, jak jsme s kolegy usuzovali, ale zkratka pro směsku!). No, ať žije humor na Podluží... Kdo ale hledal v katalogu sklep vinaře J. Rajského, nepochodil, stejně jako loni se rozhodl i letos „mít zavřeno“. Naštěstí jsme se k němu dostali a jeho vína nakonec byla skvělou tečkou za vydařeným slunečným dnem. Široce rozehraná škála barikových Merlotů přesvědčivě ukázala citlivou ruku sklepmistra, a kdo na dřevité, vanilkové a pražené tóny ve víně není, určitě ocenil jeho jemný a rafinovaně komponovaný sylván a najburk. Vydařená akce končila v některých neoveských sklepích zpěvem až kolem půlnoci, a i to mj. svědčilo o kultivovanosti letošních hostů, kteří přijeli především za vínem a rázovitým folklorem. Milan Magni

Ze Znojma do Uherského Hradiště na kolech V neděli 25. května před polednem navštívil Šlechtitelskou stanici peleton cyklistů, v němž dominoval na vysokém kole Josef Zimovčák. Cyklisti se vraceli z pětidenního klání po Moravské vinné stezce ze Znojma do Uherského Hradiště. Jejich poslední zastávkou byla právě Štýrská terasa šlechtitelské stanice se širokým

výhledem do vinic. Na terase jsme jim poskytli výklad o pěstování a šlechtění révy vinné a byla provedena degustace vzorků vín, včetně novošlechtění. Velmi pěkný raut pro cyklisty uspořádala Restaurace „Mash“ na Městečku. Akce se uskutečnila pod hlavičkou Nadace Partnerství a Českého rozhlasu Brno, kterým byla zachyce-

na a odvysílána v dalším týdnu. Účastníkům vinařské stezky se zde hodně líbilo a stanici opustili po 3 hodinách a pokračovali směrem na Uherské Hradiště. RNDr. Zdeněk Habrovanský, ŠSV Polešovice

TECHAGRO obhájilo pozici Očekávání předčil letošní veletrh zemědělské techniky Techagro, a to ve všech směrech. Ukazuje se, že veletrh pokračuje ve svém vzestupném trendu. Stále se zvyšuje počet vystavovatelů, rozšiřuje se výstavní plocha, posiluje se internacionalizace a doprovodný program je vždy zaměřen na aktuální problematiku. Díky tomu roste návštěvnost z Česka i zahraničí. Agrární veletrhy navštívily delegace odborníků ze Slovenska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Bulharska, Rakouska, Chorvatska, Moldávie, Polska, Maďarska a jiných zemí. Rekordní byl i počet 49 zemí, odkud návštěvníci do Brna přijeli.

Z celkového počtu návštěvníků tvořili odborníci téměř 70 procent. Stejné procento zájemců přijelo sledovat novinky a trendy jako hlavní cíl své cesty. Z prvních průzkumů také vyplývá, že 83 procent návštěvníků bylo VELMI spokojeno s návštěvou veletrhů a více než 90 procent dotázaných přijede i na příští ročník. (vo) Návštěvníci měli možnost kromě jiného shlédnout interiérové i venkovní expozice s nabídkou vinohradnické techniky i sklepních zařízení.

Angličané znovuobjevují Toskánsko Po určitém útlumu zaregistrovaném v roce 2006 nastal v roce prudký návrat nárůstu prodeje toskánských vín v Anglii. Roční nárůst tvořil +20 % v hodnotě zboží a +18 % v objemu vína. Zájem o toskánská vína je ověřován nejen statistikami prodeje, ale i zájmem prestižních časopisů. Například světoznámý De-

canter, který bude mít brzy snad i českou jazykovou mutaci, věnoval toskánským vínům své letošní první vydání a tématem se zabýval hned ve třech stěžejních článcích, které pojednávaly o velkých toskánských značkách: Vino Nobile di Montepulciano, Chianti Classico a Brunello di Montalcino. Z ostatních exportních zemí

toskánských vín zaznamenaly enormí nárůst prodeje též Indie (147 % v obchodované částce EUR v červených vínech, v bílých dokonce o více než 660 %) nebo Čína (71 % v obchodované částce EUR). (rs)

(7–8/2008)

367

Madeira je nejstarším vínem ke koupi Ing. Jan Stávek

Vznik specifické technologie V 17. st. se výroba vína na Madeiře významně zvýšila i díky objevení Nového světa, kdy se stal ostrov vítanou zastávkou kolonizačních a objevitelských námořních výprav, doplňujících zde zásoby nejen vína, ale i cukrové třtiny a vody. Už tehdy využívali Madeiřané u většiny svých vín technologii portského, tedy dolihování do kvasícího moštu, zřejmě kvůli udržení kvality vína při dlouhých plavbách přes Atlantik. Při jedné takové cestě se část objemu vína omylem vrátila zpátky na Madeiru. Když vinaři ochutnali víno, které přestálo plavbu do Ameriky a zpět, velmi se divili nevídané jakosti a rozhodli se posílat svá vína na lodích tam a zpět. Takto vyráběnému vínu se pak říkalo „vinho da roda“, neboli okružní víno. Zanedlouho museli madeirští výrobci tuto technologii modifikovat. A to nejen kvůli nákladnosti způsobu výroby, ale i kvůli francouzským pirátům, kteří stále častěji lodě napadali a vykrádali. Aby vinaři nahradili horka trvající při námořních cestách, začali vína ukládat do sudů na půdách svých sklepů těsně pod střechou, kde je nejvyšší teplota. Přestože se jedná o velmi náročnou metodu, vyrábí se zlomková část vín tímto způsobem i dnes. Ostatní vína se zahřívají uměle. Vinohradnictví Podnebí na Madeiře je převážně velmi teplé a vlhké, díky vlivu Atlantického oceánu. Půda na ostrově je sopečného původu. Kvůli nedostatku vody v nižších polohách zde byla, zároveň s osídlováním ostrova, vybudována síť zavlažo-

Zrání madeiry systémem canteiro v prostorách domu ze 16. st. společnosti Madeira Wine Company, foto archiv autora

vacích kanálů – tzv. „levadas“. Závlahovou funkci plní levadas dodnes a pro svou jedinečnost se staly vyhledávanou turistickou atrakcí. Na ostrově je celkem 390 ha vinic zaregistrováno pro produkci VQPRD (jakostní víno dané oblasti). Největšími vinohradnickými centry jsou Cãmara de Lobos (125 ha), São Vicente (122 ha) a Santana (82 ha). Kvůli strmosti terénu je réva pěstována na malých terasovitých políčkách systémem pergol. Většina vinic na ostrově je ve vlastnictví drobných pěstitelů. Nejpěstovanější odrůdou je modrá odrůda Tinta Negra Mole (230 ha), dále bílé Malvasia (46 ha) – nejstarší odrůda na ostrově, Boal (22 ha), Verdelho (24 ha) a Sercial (19 ha). Vinifikace Vylisovaný hroznový mošt částečně prodělává alkoholové kvašení a podle toho, jak sladké víno chceme získat, se dolihovává vinným destilátem. Jednou z charakteristických vlastností, která dělá Madeiru Madeirou, je vznik oxidativně-karamelového barevného tónu, ale také aromatického tónu označovaného jak jinak než „madeirový tón“. Ten se může objevit i v klasických levných vínech, vystavených vyšším teplotám a světlu – například v regálech supermarketu. V případě Madeiry je ovšem oxidace a karamelizace chtěná. U nejlevnějších madeirských vín, která jsou určena převážně na vaření nebo do čokoládoven (či pro popíjení při místních tradičních vánočních zabíjačkách), bývá ke snazšímu a rychlejšímu docílení karamelizovaných tónů použit tzv. „kulér“ – karamelizovaný cukr. Vína standardní kvality bývají zahřívána minimálně tři měsíce při teplotách od 45 do 60 °C v nerezových vinifikátorech. Vína nejvyšší kvality uměle zahřívána nejsou, ale prodělávají přirozené zahřívání v dřevěných sudech v teple na půdách výroben i několik let a označují se potom často canteiro. Dalo by se říct, že stejného efektu, kterého se dosáhne při zahřívání vína na 50 °C po dobu 3 měsíců, se dosáhne po třech letech zrání systémem přirozeného zahřívání canteiro. Vzhledem k tomu, že Madeira během výroby prodělává celkem stěžejní technologické zásahy (oxidace, zahřívání), se její kvalita již po nalahvování příliš nemění. Je proto možné lah-

Satelitní snímek ostrova. Zdroj: Google.com ve s vínem skladovat nastojato i při pokojové teplotě a po otevření vydrží i několik let (i vína přes sto let stará). Ta nejstarší vína by ovšem měla být před konzumací přibližně 3 dny předem dekantována. Klasifikace madeirských vín Rainwater – někdy byste mohli slyšet nepravdivou historku o vzniku tohoto vína, a to že námořníci při plavbách tajně upíjeli ze sudů a víno dolévali dešťovou vodou. Pravdou ale je, že víno dostalo název podle charakteristické barvy, která připomíná slámu po dešti (u nás by se řeklo například „mokrá sláma“). Reserva, Velho – 5leté. Reserva Velha – 10leté. Reserva Especial – 10leté vyšší kvality. Datovaná vína jsou vína s průměrným rokem sklizně vyznačeným na lahvi, a to 5, 10, 15, 20, 30 a přes 40 let. Canteiro – víno musí zrát minimálně 2 roky v sudu a nesmí být lahvováno dříve než po třech letech. Colheita – vyrábí se z lepších hroznů, lepších sklizní, většinou jako jednoodrůdové. Frasqueira – minimálně 20leté víno, které bývá označeno rokem sklizně a odrůdou. Někdy je označovano také jako Vintage. Solera – směs několika ročníků, přičemž rok na lahvi značí rok nejstaršího z nich. Vyrábí se také vína odrůdová. Z odrůdy Malvasia se vyrábí vína nejsladší, Boal poskytuje polosladká, Verdelho polosuchá a Sercial suchá vína. Významné madeirské vinařské firmy Pereira D´Oliveira Prezentační prostory v domě ze 16. století a část ležáckého sklepa této firmy se nachází v nejstarší ulici ve Funchalu, hlavním městě os-

368

(7–8/2008)

Vinice na pergole, v pozadí Atlantický oceán, foto archiv autora. trova. Roční produkce této společnosti je kolem 200 000 litrů. Zaměřují se především na vína starších ročníků, nikoliv na levnější standardní 3-, 5-, 10letá. Objemy těchto raritních starých vín jsou překvapující. Například Verdelho z ročníku 1912 zde leží v objemu cca 10 000 litrů. Madeira Wine Company Jeden z největších výrobců, který zpracovává 1 milion kg hroznů. Společnost sdružuje skoupené značky Blandy´s, Cossart-Gordon, Miles, Leacock´s, které představují odlišné styly vyráběných vín. V horním patře výrobní haly

společnosti Madeira Wine Company je umístěn největší sud na ostrově (o objemu 56 000 litrů). V „The Blandy Madeira Wine Lodges“ – budovách ze 16. a 17. století – jsou v několika podlažích ukryty stovky dřevěných sudů, ve kterých zraje desítky let staré madeirské víno. Letité sudy se zkaramelizovaným vínem v mezerách dřevěných dýh působí spolu s mohutnými trámovými stropy, vysokou teplotou a ořechovou vůní odpařujícího se vína kouzelným dojmem. Nejvýše položenému skladu říká „Almond Nuttig“, podle znatelného ořechově mandlového aroma vinných výparů. Reprezentační prostory a některé běžně dostupné sklady sudů propojuje turistická prohlídková trasa, která je zakončena v muzeu věnovaném historii vinařství. Barbeito V budově bývalého lihovaru, na turistické třídě Estrada Monumental ve Funchalu, sídlí firma Barbeito. Jedná se pravděpodobně o největšího z malých výrobců Madeiry, který, když před 16 lety nastoupil do vedení firmy, kompletně změnil filozofii společnosti. Ukončil prodej sudových vín a začal výrobu vín velmi kvalitních, určených na dlouhodobé, až několik desítek let trvající vyzrávání v sudech. Za nejlepší ročníky po dobu své vinařské kariéry považuje pan Freitas 1993, 1995, 1999, 2000. Pan Freitas nakupuje hrozny od 125 pěstitelů a vyrábí 175 000 litrů ročně. Jeho pýchou jsou ročníky 1834 a 1875, které mají doposud v sudu a množství vypařeného vína se nedoplňuje!!

Henriques & Henriques Z výrobců Madeiry je jediným vlastníkem vinic právě firma Henriques & Henriques. Nově vysazená vinice je vybudována už v novém stylu, tzn. v řadách na klasické drátěnce (ne na pergolách, jak bývalo dříve běžné). V prostorách firemní laboratoře jsou výjimečně připravovány degustace. Autor článku spolu se svým doprovodem ochutnal takové rarity jako Sercial 1964, Verdelho 1934, raritní sadu vzorků odrůd Sercial, Boal a Malmsey, jejichž přesné stáří dnes není možné zjistit, ale odhaduje se něco kolem 200 let. V průběhu zrání vína v lahvi dochází k jejímu přelahvování. Tak například konkrétně zmiňovaný Boal W.S. byl lahvován v roce 1927 a poté přelahvováván v roce 1957, 1975 a 2000. Justino Henriques Výrobní hala firmy je vybavená objemnými nerezovými nádržemi (až 200 000 litrů). Jedná se o jedinou firmu, která si zažádala o výjimku prodávat vína v sudovém stavu (prodej sudových vín skončil v roce 2001), a ve dvousetlitrových plastových nádržích je vyváží do čokoládoven nebo jako základní surovinu pro výrobu madeirských omáček. Firma zpracovává 40 až 50 % hroznů vypěstovaných na ostrově, což znamená spolupráci s 800 až 900 pěstiteli a prodej 1,5 milionů litrů vína ročně. Foto č. 1: Str. 315 – takto vypadá Madeira (z paluby plachetnice na neobvykle tichém Atlantiku a 3 dny před zkotvením. Foto Richard Stávek, říjen 2003.

Kalendář vinařských akcí DATUM 19. 7. 2008

VÝSTAVA Den otevřených sklepů Hovorany

MÍSTO Areál sklepů Benátky, Hluboká cesta, Břehy

19.–20. 7. 2008

Vinné sklepy dokořán

Vlkošské búdy, Vlkoš u Kyjova

29.–30. 7. 2008

Pardubický festival vína, 10. ročník

Hotel Zlatá štika Pardubice

1.–2. 8. 2008 2. 8. 2008 15.–16. 8. 2008

Valtické vinařské slavnosti Den vinařů Galerie Rýnských ryzlinků

státní zámek Valtice – Španělská konírna Plže – vinařský areál, Petrov Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec

15.–16. 8. 2008

Zarážení hory a degustace vín

náměstí, Mikulov

16. 8. 2008

GRAND PRIX AUSTERLITZ 2008 – Moravská banka vín Brno

Prostory historického zámku ve Slavkově u Brna

Stanislav Šida 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz

16. 8. 2008

Otevření vinných sklepů

Areál vinných sklepů v tradičním areálu „Pod Búdama”, Čejč

Josef Rylka 774 823 135, stavek@agropork.cz

29.–30. 8. 2008 Pardubický festival vína 30. 8. 2008 6. 9. 2008 6. 9. 2008 6.–7. 9. 2008 11.–12. 9. 2008 13. 9. 2008 13. 9. 2008 13. 9. 2008 13. 9. 2008 13. 9. 2008 13. 9. 2008

Den otevřených sklepů Čejkovice Vinařské slavnosti v Polešovicích s vyhlášením výsledků 1. ročníku TOP Víno Slovácka 2008 Výstava vín pěstitelů Dolnokounické oblasti SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK Konference “Kvalita moravských a českých vín a jejich budoucnost” Vinobraní ve Staré Břeclavi Slavnost Vinobraní Slavnost vinobraní 2008 Vinobraní na Kuksu Ochutnávka – Přehlídka odrůdy Cabernet Moravia Strážnické vinobraní 2008

HOD + KONTAKT zač. v 11.00 hod., 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz 606231642, 724165468, varbo@centrum.cz, starosta@vlkos.cz Lejhanec Jiří 777 270 165, lejhanec@czech-marketing. com 519 352 978 - TIC Valtice, stepanek.valtice@centrum.cz Tel.: 602780508, mistostarosta@obec-petrov.cz Ing. Miroslav Kunc, Petr Kunc 602 751 081, 603 579 303 Ing. Vojtěch Pazderka 519 510 005, dionysos@breclavsko.com

Kulturní dům Dolní Kounice historické centrum Uherského Hradiště a Mařatické vinohrady

Lejhanec Jiří 777 270 165, lejhanec@czech-marketing.com info@vinozcejkovic.cz Ludmila Drobilová, Karla Malinová 732 727 959, 608 776 065, podatelna@polesovice.cz, oak-uh@uh.cz Miloslava Rýdlová 546 420 005, kic@dolnikounice.cz Marta Ondrová 572 525 111, marta.ondrova@mesto-uh.cz

Zahradnická fakulta MZLU v Lednici

Stanislava Lukšová 519 367 250, luksova@zf.mendelu.cz

Kulturní dům „Na Obecní”, Stará Břeclav Stodola v areálu Lidový dům Lužice sklepní uličky Výmol a Zátiší, Moravská Nová Ves Celý areál Zámku a Hospitalu Kuks Moravská Nová Ves, lokalita vinných sklepů – Výmol a Zátiší Náměstí

www.luziceuhodonina.cz Janulíková 519 342 202, podatelna@mnves.cz Rudolfský 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz Vinařský spolek Moravská Nová Ves 777 561 535 , 519 342 202, podatelna@mnves, ivanatomanova@seznam.cz Tel.: 518334762, program@kd-straznice.cz

Pardubický zámek vinné sklepy v Čejkovicích Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

(7–8/2008)

369

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v červenci a srpnu 5. července 1908 bylo uspořádáno hodnocení vín k následné Všeobecné výstavě v Kroměříži. Bylo zastoupeno 153 vín od 37 vystavovatelů. Posuzovala je 40členná jury, které předsedal František Drbal z Klobouk, zapisovatelem byl Ladislav Čech. Nejvyšší počet bodů obdržel L. Skála z Bzence na Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. 1908,VO, roč. 2, str. 224 4. července 1938 zemřel Alois Václav Horňanský, řídící učitel ve Velkých Pavlovicích, zakladatel Zemského vinařského spolku pro Moravu a dlouholetý jeho jednatel (od r. 1905) a redaktor Vinařského obzoru (1910–1935). Narodil se v Železném u Tišnova, po studiích nastoupil jako učitel ve Velkých Pavlovicích, kde v r. 1902 založil ovocnou a révovou školku, dnešní šlechtitelskou stanici vinařskou, a měl velkou zásluhu na propagaci a rozšíření odrůdy meruňka Velkopavlovická. 1938, VO, roč. 32 , č. 7, 8 a 9, str. 171, 182 a 217 17. července 1938 po dlouhé a těžké nemoci zemřel Karel Votruba, vrchní odborový rada Ministerstva zemědělství a první referent pro vinařství, čestný člen ÚS ČSV, ČSAZV aj. 1938, VO, roč. 32, č. 8, str. 181 Ing. Stanislav Musil se 17. července 1968 dožil 60 let. Vyučil se zahradníkem, po 4leté praxi studoval v Brně-Bohunicích, pak v Mělníku, v letech 1931–1935 VŠZ v Brně a pedagogický seminář v Praze. Vyučoval na Rolnické vinařsko-ovocnické škole ve Valticích, pak v Modre na Slovensku, od r. 1939 na mělnické škole, po osvobození v Lednici jako ředitel školy a od

r. 1954 jako ředitel školy v Modre, kde byl až do důchodu. Byl velmi činný jako autor odborných článků a učebnic. 1968, Vinohrad, roč. 6, č. 7, str. 112

ce výrobního náměstka Vinium Velké Pavlovice a od r. 1996 nastoupil do funkce ředitele úseku výroby. 1998, VO, roč. 91, č. 9–10, str. 165

P. Václav Skalník se 6. července dožil 60 let. V r. 1933 přišel v době hospodářské krize do Čejkovic, kde se věnoval plně vinařství, aby pomohl drobným vinařům z deprese. Zde v r. 1936 zakládá Jihomoravské ovocnicko-vinařské družstvo, jehož byl dlouhou dobu jednatelem. Je znám též řadou článků ve VO. Velmi známý je jeho poznatek o vztahu mezi výskytem smržů v květnu a následnou škodlivostí padlí révového. Po likvidaci vinařských družstev začátkem 50. let byl ještě zaměstnán na DVS Hodonín. 1968, Vinohrad, roč. 6, č. 9, str. 152

Dne 9. srpna 1918 zemřel ve stáří 31 let v Prušánkách Prokop Seják, zemský vinařský instruktor po těžké nemoci, kterou byl zachvácen ve vojenské službě. Byl znám svojí vysokou aktivitou v přednáškové a instruktážní činnosti po celé jižní Moravě. 1918, VO, roč. 12, č. 7, str. 103

Ve dnech 4.–8. července 1988 se konala na mikulovském zámku III. mezinárodní přehlídka vín, obeslaná 570 vzorky z 16 států světa. Poslední den výstavy byl věnován exkurzím do vinařských podniků pro zahraniční účastníky a večer bylo na programu v areálu Osevy, ŠS vinařské ve Velkých Pavlovicích, odhalení pamětní desky A. V. Horňanskému. 1988, Vinohrad, roč. 26, č. 9, 2. strana obálky František Hromek z Moravského Žižkova se dne 15. července 1998 dožil 50 let. Po absolvování SZTŠ, obor vinohradnicko-ovocnický, ve Valticích v r. 1968 byl krátkou dobu zaměstnán ve školním sklepě SZTŠ Valtice, v listopadu 1968 nastoupil do Moravských vinařských závodů, provoz Velké Bílovice, v rámci závodu Velké Pavlovice pak v r. 1979 přešel na funkci mistra sklepů, později byl jmenován do funk-

Interakcie medzi kvasnicami a polyfenolmi a vplyv kyslíka počas zrenia vína na kvasniciach Predchádzajúce štúdie o zrení vína na kvasniciach po alkoholovej fermentácii nebrali do úvahy vplyv kyslíka kvasníc na víno vyzrievané na kvasniciach. Ukázalo sa, že spotreba kyslíka a polyfenolov počas zrenia vína na kvasniciach sa zmenšujú. Reaktivita kvasníc voči kyslíka je dôsledok väzieb polyfenolmi a zložkami bunkových membrán kvasiniek. Zdôrazňuje sa, že interakcia kyslíka s kvasnicami môže senzoricky účinne zasahovať na kvalitu vína. Journal of Food Science 67, č. 5, s. 1604 – 1609 (em) Voľný a viazaný kvercetín a myrecitín Stanovili voľný a konjugovaný kvercetín a myrecitín (flavonoly) v autochtónnych červených vínach odrody Mavrud, Ganza a Melnik a v zahraničných odrodách Cabernet Sauvignon a Merlot pestovaných v Bulharsku. Obsah flavanolu domácich odrôd sa pohybuje od 1 do 16,9 mg/L. Vína

Leopold Skála zemřel 1. srpna 1938 v den svých 86. narozenin. Byl starostou Bzence a členem dozorčího výboru Vinařského družstva v Bzenci, za zásluhy zejména o družstevnictví a rozvoj vinařství jmenován čestným členem ZVSM. Měl velkou zásluhu na rozvoji vinařství v oblasti, na propagaci Ryzlinku rýnského. 1938, VO, roč. 32, č. 8, str. 181 a č. 9, str. 218 Dne 9. srpna 1988 náhle zemřel odborný asistent ZF VŠZ v Lednici Ing. Zdeněk Šlezinger. Narodil se 1. listopadu 1921 v Budišově, po absolvování mělnické školy v r. 1942 byl během okupace totálně nasazen v Německu, po osvobození od r. 1945 studoval na VŠZ v Brně. Po absolvování byl zaměstnán na ŠSV v Perné a v r. 1959 nastoupil jako odborný asistent na VŠZ Brno, zahradnickou katedru v Lednici, kde byl až do odchodu do důchodu v r. 1987. 1989, Vinohrad, roč. 27, č. 3, str. 70 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

Gamza mali 1 až 4 mg/L. Vo vínach Merlot dokázali 5,3 až 13,9 mg/L, Mavrud vykazoval do 14,8 mg/L, Cabernet Sauvignon 9,3 až 13,0 mg/L flavonoidov vo väčšine bulharských vín zistili vysoké percento voľných flavonoidov. Journal of Food Composition and Analysis 15, č. 6, s. 38–45 (em) Synergická aktivita katechínu a iných antioxidantov Sledovali účinky najrozšírenejších polymerov červeného vína, ktoré sú blízke kondenzovaným taninom a zdrojom polyfenolov vín. Antioxidatívna synargia medzi (+) – katechínom a inými antioxidantmi (SO2 kyselina askorbová) vykazujú vysoký aditívny účinok vo všetkých kombináciach.. Nakoľko oxidačné procesy sa vyskytujú v mnohých ľudských chorobách, zdá sa, že túto synergiu by bolo možné využívať aj v humánnej medicíne. Journal of Agricultural and Food Chemistry 47, č. 11, s. 4491–4494 (em)

370

(7–8/2008)

Proměny trojské Salabky Do současné doby se dochovaly pouze dvě. Vinice svaté Kláry nad trojským zámkem náležící pražské botanické zahradě a na severozápadu pár set metrů od ní viniční trať a usedlost Salabka, která prošla během pár let několika významnými změnami. Nemovitost a pozemky na vinici vlastní už 11 let společnost Zlatá Praha, s. r. o., starající se o její postupnou rekonstrukci a obnovu vinařství. Od roku 2005 je vinice pronajata moravskému vinaři Lubomíru Bílíkovi, který pak úrodu ze strání Salabky zpracovává v prostorách viničního statku. O tom, jak se mu to daří, jsem se byl přesvědčit druhý letošní únorový pátek, ale pěkně popořádku… Již ze středověku jsou dochované zmínky o vinicích na tomto místě. Vinice Salabka se nachází na jihovýchodním svahu pod sídlištěm Bohnice. Svou současnou možnou 4,5ha výměrou osázené plochy je co do velikosti největší viniční tratí Prahy. Své jméno nese od roku 1796 po tehdejším majiteli hospodářství panu Salabovi. Ještě na počátku 20. století patřila hospodářská usedlost s pozemky potomkům rodu Salabů. Později se stává majetkem pana Svobody, který ji po roce 1918 věnuje státu. Po druhé světové válce je stavení ve značně zchátralém stavu. Do té doby rozdělovala dvě stráně současné vinice hluboká rokle, jež byla postupně do 50. let zavezena a terén srovnán. Réva vinná se na stráně Salabky vrací výsadbou s přelomu 50.–60. let. Sadil se zde Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Chrupka bílá, vše ve stylu vedeném na hlavu ve sponu 1,4 m × 1,4 m. Nepodařilo se mi však zjistit, kdo v té době vinici zpracoval, či zda se z jejích hroznů přímo na usedlosti vyrábělo víno. Jisté však je, že počátkem 90. let je nemovitost s vinicí navrácena v restituci panu Schwankovi. Je však na ni smutný pohled. Většina keřů je neplodných, v meziřadí je spousta plevele, hospodářské budovy opět chátrají. Záchrana přichází v roce 1997. Majitelem Salabky se stává společnost Zlatá Praha, s. r. o., zabývající se nákupem a zhodnocováním pozemků, opravami a rekonstrukcí starých nemovitostí. Jmenovitě jde o pány Ing. Čermáka, Ing. Jarolímka a Ing. Městku. Stará výsadba vinice je z velké části vyklučena, zůstává pouze 0,7 ha plodících keřů. Spon je změněn na 2,8 × 1,4 metru vyklučením révy obřádek. V roce 1999 dochází k dosadbě 2,3 ha vinice. S výběrem vhodných odrůd pomáhal a za-

jišťoval výsadbový materiál pan doc. Ing. Vilém Kraus z Mělníku. Kromě z velké části osázeného Ryzlinku rýnského a Rulandy modré bylo pro zkoušku vysázeno po 200 keřích Rulandského bílého a šedého, Hibernalu a Neronetu. Sadil se také Rubinet, Muškát moravský či Scheurebe. Odrůd může být ve vinici v malé míře až třicet! Suché ročníky 1999 a 2000 se podepsaly na ujmutí některých keřů z mladé výsadby. V těžké hlinito-písčité půdě bohaté na buližníky se zvolil spon 2 × 1 metr, rýnsko-hesenské vedení na drátěnce. Všechna meziřadí se zatravnila, herbicidní pás je okopán. Osázená viniční trať čítá k dnešku 3 ha při počtu 12 000 keřů révy vinné. O chod vinice se do roku 2004 staral pan Antonín Tureček z Prahy 8 (stará se i o vinohradskou Gröbovku). Vinobraní však na vinici probíhalo poměrně brzy a téměř u všech odrůd současně. Hrozny tak dosahovaly spíše průměrnější jakostní cukernatosti. Ke zpracování se úroda vozila k Petru Rychtaříkovi do Slaného – Kvíce. Vinař taktéž dodnes spolupracuje z dalšími pražskými vinicemi Machálkou a Gröbovkou. Nemohu bohužel posoudit, jak v té době víno ze Salabky chutnalo. Vím, že se občas dalo sehnat v pražských prestižních vinotékách Cellarius či Wine Shop Unpeet. Vzhledem k poměrně vysoké prodejní ceně – kolem 200 Kč za láhev – nebylo podle hodnocení odborníků příliš valné kvality. Spíše bylo dodáváno na různé prestižní společenské akce a rauty a bráno pouze jako rarita. Mohly to být také důvody jednoho z majitelů viniční trati a usedlosti pana Ing. Čermáka udělat změnu k lepšímu. Na jedné společenské akci v prosinci 2004 oslovuje pana Ing. Lubomíra Bílíka původem z Mikulčic – do té doby amatérského vinaře a milovníka vína, jestli by se nechtěl starat v pronájmu o viniční pozemek Salabky. Pro tehdy 48letého absolventa Vysoké potravinářské školy to byla velká výzva, které nemohl odolat… Na trojském vinobraní v prostorách nádvoří zámku jsem se v jednom z viničních stánků prvně setkal s víny pana Bílíka ze Salabky. Prodávala je tam tehdy jeho dcera a nabízená produkce vín mě dost zaujala, zvláště proto, že žádné z dosavadních pražských vín, které jsem měl možnost z dalších vinic ochutnat, nedosahovalo takové kvality. Vzal jsem si tehdy na vinaře kontakt a po téměř roce a půl se vydal nahlédnout do mistrovy „vinné kuchyně“.

Pan Bílík tedy pochází z Břeclavska. Vinařina je v jeho rodě. Do Prahy se dostal před 26 lety za účelem studia. K vínu měl vždy kladný vztah a stalo se pro něj velkou láskou. Po absolvování VŠ potravinářské vyučoval studenty pro pražské interhotely. Několik let byl spoluvlastníkem pražské vinotéky na Uhelném trhu u Vyvrysů. Velmi často až 3× v týdnu se vracel na jižní Moravu poznávat a nakupovat vína tamních vinařů. Dnes je náplní jeho práce sommelierství – sestavuje pro hotely a restaurace různá menu. Vinařské a vinohradnické základy si dopilovával u kamarádů ze sdružení Collegium Vinitorum, například u pana Maláníka či u pana Glose. První úrodu sklidil na Salabce v roce 2005. Tehdy hodně redukoval sklizeň a dostal se na podprůměrný výnos 9 tun na vinici. Se sklizní se nepospíchalo, některé hrozny se sklízely až kolem poloviny listopadu, což se projevilo na vysoké cukernatosti hroznů. Rulandské modré a Neronet (24,8 °NM) sklizeny ve výběru z hroznů, ostatní odrůdy kolem pozdního sběru. Pro zpracování hroznů a následné školení vín bylo nutno předně potřebně vybavit interiér usedlosti. A tak kromě mlýnkoodzrňovače, lisu či kádí zakupuje vinař také nerezové nádrže o objemu 800, 2 000 a 2 500 litrů či několik francouzských barikových sudů. Pan Bílík využil v tomto roce při vinifikaci pomoci kamarádů z francouzského vinařství zabývajících se biodynamikou, mošty tak samovolně zakvášely bez přidání čisté kultury kvasinek. V roce 2006 dosahuje vinař doposavad největšího výnosu 16,5 tun, což by mohlo být v budoucnu v dobrých letech optimum. Trpělivost s pozdní listopadovou sklizní se velmi vyplatila, ve výběru je Rulandské modré (24,4 °NM) a Hibernal, ten dokonce dosahuje 26,7 °NM bezmála výběru z bobulí. Rovněž další odrůdy jsou v pozdním sběru: Neronet (22,4 °NM), Ryzlink rýnský (22 °NM) či Müller Thurgau (21,2 °NM). Vinař mění výrobní technologii, začíná používat na zákvas čistou kulturu kvasinek. K číření bílých vín se využívá bentonit. U červených vín je odbourávána jablečno-mléčnou fermentací tvrdší kyselina. Využívá se také hrubá filtrace. Kvasná teplota moštu je regulována, takže je tady snaha o řízené kvašení. Při loňském vinobraní 2007 bylo dosaženo výnosu 14,5 tun. Cukernatost hroznů byla zase výborná. Rulandské modré opět sklizené ve vý-

(7–8/2008)

běru z hroznů. Ostatní odrůdy měly mezi 21 až 23 °NM. Vinař opět experimentuje a snaží se svá vína proti loňsku ještě více přikrášlit. Například mošt z Neronetu použil pro výrobu fortifikovaného vína typu Šaler. Zajímalo mě, jak to bude s dosadbou zbylého 1,5 ha pozemku ležícího již několik let ladem. Vinař připustil, že to bylo v plánu majitelů již před 5 lety. Přislíbil, že se o to pokusí ještě letos, nejpozději příští rok na jaře. A tak k dosavadním 3 tisícům keřů jak Ryzlinku rýnského tak Rulandského modrého, 600 Mülleru Thurgau či 500 Hibernalu, Neronetu a Rulandského bílého, mohou na vinici plodit také odrůdy, jako je Svatovavřinecké či Zweigeltrebe. Dosadba bude rovněž zaměřena na již pěstovanou „Burgundskou rodinu“, zajisté Neronet a Hibernal. V nejstarší části vinice má v plánu podsadit staré keře Ryzlinku rýnského a zvýšit tak počet keřů při zúžení sponu z 1 na 2 tisíce. Za ideální považuje pan Bílík mít vysázeno 5–5,5 tisíce révových sazenic na hektar, které by pak spolehlivě dávaly výnos pro výrobu 4 000 litrů kvalitního vína. Není bez zajímavosti, že pan Bílík částečně na Břeclavsku pro doplnění sortimentu nakupuje mladá vína, které si pak sám na Salabce doškoluje. V příštím roce plánuje také nákup hroznů z vinic u Nechranické přehrady na Chomutovsku. Vás však určitě bude zajímat jakost vín a kvalita moků ze Salabky. Bílá vína mají čistý a výrazně květnatý i ovocitý nádech, červená překvapí tělnatostí, hloubkou a uceleností. Důkaz pranostiky, že se již víno optimální hroznové zralosti dělá ve vinohradu, a když jsou zdravé hrozny a zvolí se vhodná výrobní technologie, pak i v Praze mohou vznikat skvělá vína. Ostatně, zde je průřez mou ochutnávkou: Ryzlink rýnský 2007 (pozdní sběr) 21,5 °NM – čistá a výrazná květnatá vůně, v plné chuti čerstvý citron, řízná a svěží kyselinka – velmi dobrý. Ryzlink rýnský 2007 (pozdní sběr) staré keře – plné, nadupané, velmi viskózní víno, medové tóny, dlouhá svěží dochuť, polosladké – přírodní zbytkový cukr. Müller Thurgau 2006 (pozdní sběr) – velmi příjemné, lehčí, i když stále ještě trochu zelené víno. Jeho čas však přijde. Má říz a svádí k dalším douškům. Hibernal 2006 (výběr z hroznů) 26,7 °NM – nádherné mohutné přírodní dezertní víno, v chuti dominuje citrusové ovoce s medem. Toto sladké víno je úžasně svěží. Rulandské modré 2006 (výběr z hroznů) 24,4 °NM – v těle trošku hubenější, avšak velmi šťavnaté a perzistentní víno – velmi dobré. Neronet 2006 (pozdní sběr); rok zrálo v sudu barrique – plné, buclaté víno, decentní vanilkový tón, v dlouhé dochuti višňová kyselina. Rulandské modré 2007 (výběr z hroznů) – mohutné výrazné aroma, typické sušené švest-

371

P. Bílík na vinici Salabka ky, peckoviny. Hladší, sametový projev, široké a „na Čechy“ neskutečně hluboké víno. Dlouhá dochuť, velmi harmonické – výjimečné víno. Po ochutnání posledního vína výběrového „Pinotu“ jsem nevěřícně kroutil hlavou, „toto že je víno z Prahy?!“ Je vskutku mimořádné a doufám, že jej vinař prezentuje na nějakou tuzemskou výstavu. A kde se můžete s víny setkat? Tak samozřejmě přímo v usedlosti na vinici. Není tam ani se výhledově neplánuje prodejní stánek, avšak vinař po předchozí domluvě pořádá ve staré části kamenného sklepení statku posezení spojené s ochutnávkou a pohoštěním s kapacitou do 14 osob. V pražských vinotékách se dají sehnat v Lustermanském sklepě, U Gorozda, Svaté Anežky, v Norské či Svatého Nicolause. Nejsou však nejlevnější, jejich cena začíná na 250 Kč za láhev a oslovuje spíše znalejší a náročnější vrstvy konzumentů. Setkat se s nimi můžete také ve vybraných restauracích či hotelích, jako je Francouzská restaurace Obecní dům, hotel Moevenpick, Suterén, Absolut či Marriot. Jak je vidět, už nesplňují pouze efekt rarity, ale pro svou kvalitu překvapí mnoho znalejších konzumentů, kteří jsou pak ochotni zaplatit za trojské víno nemalé finance. Je jen na škodu, že se pan Bílík se svými víny doposud neúčastnil žádné vinařské výstavy v českém regionu, a tudíž tak nemá konfrontaci s českými vinaři. Pak by se asi mnoho z nich divilo, jak lahodné může trojské víno býti. Těm, kteří se o tom chtějí přesvědčit, přikládám na pana Ing. Lubomíra Bílíka tel. kontakt: 603 578 277. A co takhle bydlet na vinici?! Pro zajímavost, majitel vinice a usedlosti Salabka spol. Zlatá Praha, s. r. o., založil v roce 2005 spolu se spol. IKA PRAHA.CZ projekt Vi-

niční rezidence Salabka. Jedná se o luxusní nadstandardní bytový dům přímo u vinice. V domě je 10 bytových jednotek o velikosti od 94 m2 až do 322 m2, samozřejmě vše s garážovým stáním a větší balkonovou terasou. Devět z deseti parádních bytů je již prodáno. Ten desátý, mezonetový, 174 m2 velký, čeká na svého majitele. Jeho cena je včetně dvou garážových stání a velké 25m2 balkonové terasy 14,9 milionů korun. A tak kdo máte zbytečných 15 milionů a chcete zažít krásnou romantiku s výhledem na Prahu nebo se kochat pohledem na vinici při popíjení doušků z jejích strání (majitelé bytů mají přednostní právo na nákup vína), neváhejte se na něj zajet do Troje podívat. Erik Hubáček, Praha

řádková inzerce l PRODÁME PLASTOVÉ NÁDRŽE NA VÍNO VÁLEC 3 200 LITRŮ A KRYCHLE 930 L, ODMÁČECÍ BUBEN NA MYTÍ LAHVÍ, KAMNA NA P. B. KOUPÍME SUDOVÁ VÍNA S PŘÍVLASTKEM – POZDNÍ SBĚR – VÝBĚR Z HROZNŮ – VÝBĚR Z BOBULÍ. PÁLAVA, MUŠKÁT MORAVSKÝ, AURELIUS, CABERNET MORAVIA, MODRÝ PORTUGAL, ANDRÉ, CABERNET SAUVIGNON, SYLVÁNSKÉ ZELENÉ. MOBIL: 603 480 722, TEL./FAX: 519 511 360, E-mail: vino@vino-jiha.cz l Prodám 3 roky starou motorovou „konvu“ Solo 450. Kontakt: Švagerka 608 272 323.

372

(7–8/2008)

Vinařský institut bude zastřešovat vzdělávání v oboru vína, říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec

Proč vznikl Vinařský institut? Existuje určitá dlouhodobá koncepce činnosti Vinařského fondu, která má řadu kapitol. Je to například tzv. nadlinková komunikace, která propaguje naše vína prostřednictvím značky Vína z Moravy, Vína z Čech, součástí tzv. podlinkové komunikace jsou příležitosti a další aktivity na podporu téhož atd. Další kapitolou je podpora vinařské turistiky, podpory výstavnictví a exportu a v neposlední řadě je to také vzdělávání v oboru vinařství a vinohradnictví, protože právě vzdělání a znalost produktu je to, na čem stojí vše ostatní. Výše uvedená koncepce byla schválena Radou Vinařského fondu a Rada se k této koncepci každoročně vrací a dále na ní pracuje. Oblast vzdělávání byla součástí koncepce podpory našeho vinařství již od začátku a nyní předkládáme její první výstup. Vinařské vzdělávání nabízí samozřejmě i další instituce, jako například Vinařská akademie Valtice nebo Národní vinařské centrum, Střední vinařská škola Valtice a jiní, se kterými chceme spolupracovat i v rámci nově vzniklého Vinařského institutu. Ten by měl být určitou zastřešující organizací pro oblast vinařského vzdělávání u nás. Vinařský institut není právnickou ani fyzickou osobou, je názvem, značkou, pod kterou chceme do budoucna deklarovat soubor všech aktivit z oboru vinařského vzdělávání, ať už půjde o jakoukoliv instituci nebo osobu, která bude mít zájem v tomto směru spolupracovat s Vinařským fondem ČR. Chceme také zastřešit společnou propagaci těchto aktivit. Kdo se bude dále podílet na činnosti institutu? Vstoupili jsme do jednání s Asociací hotelů a restaurací, spolupracujeme s Národním vinařským centrem a řadou odborníků. Jednáme s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, respektive s její Zahradnickou fakultou v Lednici, Střední vinařskou školou ve Valticích a s dalšími. Nebráníme se jakékoliv

spolupráci – naopak vybízíme i ostatní organizace k tomu, aby do této činnosti vstupovaly a přicházely s vlastními návrhy a nápady. Vinařský fond chce vzdělávací aktivity dále podporovat, ale není v jeho silách a možnostech toto řešit bez spolupráce s ostatními. Proč název Vinařský institut? Zmínil jste sám Vinařskou akademii Valtice, nebylo lepší domluvit se na užší spolupráci a použít již zavedený název Vinařské akademie? Ochrannou známku „Vinařská akademie“ Valtice vlastní prezident akademie Ing. Jiří Kopeček a po pravdě řečeno nedohodli jsme se na podmínkách jejího odkoupení, popřípadě převzetí. Vinařský fond o úzkou spolupráci s Vinařskou akademií velmi stojí a určitě povedeme další jednání, abychom našli platformu pro společnou práci do budoucna. Proč jste zvolili právě formu poštovního a e-mailového vzdělávání? Není to příliš neosobní a nebojíte se toho, že certifikát takto snadno získá opravdu každý? Zde se jedná o nejzákladnější kurzy, samozřejmě v budoucnu na ně budou navazovat i ostatní aktivity, které budou probíhat i jiným způsobem než prostřednictvím pošty a internetu. Kdo chce, může samozřejmě absolvovat přímé kurzy, které pořádají např. Vinařská akademie Valtice, Národní vinařské centrum, SViŠ Valtice a jiní a které budou dále paralelně probíhat. Na druhé straně je ale řada lidí, kteří si tyto kurzy nemohou dovolit ať už časových a nebo jiných důvodů. Například majitelé vinoték s jedním zaměstnancem mají problém tohoto zaměstnance uvolnit na několik dnů, sehnat za něj náhradu a navíc zaplatit kurz. Už dříve jsme vnímali požadavek, ať připravíme alternativu, která bude mít jistou garanci a absolventi přitom získají základní znalosti. Proto jsme spolu s agenturou COMTECH, se kterou spolupracujeme, navrhli a připravili tento e-learningový a korespondenční základní kurz. Nebojíte se „opisování“ jako ve škole? Když budou účastníci „opisovat“, je to jejich problém a při tomto systému postupných odpo-

vědí na jednotlivé lekce to ani jinak nejde. Ale aspoň projevili zájem a budou-li chtít odpovídat správně, musí si materiály přečíst a víte sám, že to je předpoklad pro to, aby vám informace ulpěly v paměti. Předpokládáme, že naprostá většina účastníků do toho půjde se snahou něco nového se naučit. Pro koho jsou kurzy určeny? První kurz je určen především pro zaměstnance hotelů a restaurací, prodejce ve vinotékách a barmany, ale počítáme s tím, že do budoucna bude Vinařský institut nabízet vzdělávací kurzy určené pro širokou odbornou veřejnost i z řad laiků, ale také další vzdělávání pro vinaře. Jak Vinařský institut v praxi funguje? Tento kurz Vinařského institutu je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Účastníci dostávají klasickou nebo elektronickou poštou materiály se studijními texty. Připraveny jsou tyto lekce: l historie a současnost vinařství v ČR + vinařské oblasti l charakteristika moravských a českých vín (kategorizace, odrůdy, ročníky…) l hodnocení vína (vzhled, vůně, barva atd.) l zásady skladování a péče o víno (faktory ovlivňující kvalitu vína) l podávání vína (prezentace u stolu, představení vína, etiketa) / co řekne etiketa (jak správně číst z etikety, typy lahví apod.) l víno a jídlo (zásady podávání vína) / výběr vína (k různým příležitostem, jako dárek, spojení s pokrmy) V páté a šesté lekci se bude náplň pro účastníky z gastronomické oblasti a účastníky z vinoték lišit tak, aby dostali přesně ty informace, které ve svém oboru potřebují nejvíce. Po každé lekci na účastníky čeká drobný test anebo kvíz. Na podzim pak budou následovat praktické jednodenní kurzy, a to v různých termínech a na různých místech ČR tak, aby byly pro účastníky co nejsnáze dostupné. Kdo komunikuje s jednotlivými účastníky v rámci e-learningu? V současné fázi je to agentura, ale samozřejmě je v každodenním kontaktu s námi, a kdy-

(7–8/2008)

koliv se vyskytne nějaký odborný problém, řešíme jej společně. Do budoucna bych samozřejmě uvítal, aby to měl na starosti přímo určený pracovník. Zatím jsme si ale nemohli dovolit přijmout další lidi, kteří by tuto oblast měli speciálně na starost. Co získají absolventi? Pokud účastníci projdou celým kurzem, na konci je čeká certifikát jako doklad dosažených znalostí. Hlavním přínosem by však měly být prakticky využitelné informace uplatnitelné v každodenní práci. Ukončení proběhne v lednu 2009. Skončí první kurzy, co bude následovat? Už nyní se Vinařský institut chystá na rozšíření a plánuje další navazující ročníky, které by měly získané znalosti dále prohloubit a dovést

zájemce třeba k hlubšímu průniku do celé problematiky. Jsme rádi, že jsme mohli začít, a další věci se budeme snažit řešit ke spokojenosti všech. Kdybychom ale pořád jen čekali, až bude vše stoprocentně perfektní, nikdy bychom nepostoupili dál. Stejná situace byla u Svatomartinského, s podporou vinařské turistiky a u dalších aktivit. Vše se vyvíjí, něco je od začátku lepší, něco horší, ale chyby se dají vždy odstranit. Jak už jsem uvedl, chceme spolupracovat s dalšími organizacemi, vítáme každý nápad. Stojíme na začátku dlouhé cesty, ale pokud se nám podaří přesvědčit prodejce a další lidi, kteří dělají s vínem, aby se něco naučili, budou moci lépe přesvědčit zákazníka, něco mu říci o víně a povede to samozřejmě k větší propagaci našich vín a neposlední řadě větším ziskům z prodeje jak u samotných prodejců, tak u vinařů. Jde nám o to, aby se ve vinárnách nenabízelo jen „červené“ a „bílé“, jako tomu často bohužel je. Prv-

373

ní kurz, který běží, je jen malým kamínkem do velké mozaiky. Dovedu si dobře představit, že v budoucnu bude tato instituce mít vlastní zaměstnance, lektory, prostory. Kolik lidí se přihlásilo do prvního kurzu? Zatím se přihlásilo asi sto padesát zájemců a další se mohou průběžně ještě hlásit, což na začátek není špatné. Rozeslali jsme asi 1100 dopisů, v kterých jsme oslovili gastronomické provozy a vinotéky, a probíhá také inzertní kampaň. Kolik stojí absolvování Vinařského institutu? Teoretické kurzy jsou zcela zdarma, praktická část je zpoplatněna. Vzhledem k nákladům na zorganizování kurzu jde však o částku spíše motivační ve výši 590 Kč. Petr Hynek

Vinařský institut někteří vítají, jiní jsou proti

Vinařský obzor oslovil řadu vinařů, co říkají na novou aktivitu Vinařského fondu ČR. Někteří s ní vyloženě nesouhlasí a podpory Vinařského fondu si představují jinak. „Jsou to vyhozené peníze. Vzniknou stovky nových rádoby sommelierů, kteří získají certifikát zadarmo, nic se pořádně nenaučí a budou dělat machry,“ uvedl jeden z vinařů. Ovšem nikdo z těch, kdo přišli s negativním názorem, si nepřál zveřejnit své jméno z obav před tím, že by v budoucnu nemusel dostat dotace z Vinařského fondu, až o ně bude žádat. Na druhé straně přišla i řada kladných odpovědí. „Komunikace přes e-mail je nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější. Je to fenomén doby a člověk potřebuje mít přehled, neustále se zdokonalovat a rozvíjet,“ uvedl například Stanislav Krejčí, hlavní enolog a spolumajitel vinařství S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o., Tomáš Martinec, vinař a ředitel firmy Zemědělská, a. s., Čejkovice odpověděl: „Jedná se o velmi zajímavou a prospěšnou záležitost v rámci zvýšení odborných znalostí uvedených zájmových skupin. Do kurzu se přihlásím, elektronická podoba mně plně vyhovuje z hlediska časového – v tzv. pracovní dobu bych nevyšetřil potřebný čas. V tomto oboru je třeba se neustále vzdělávat a pořád se učit. Vinařský fond vykazuje mnoho aktivit a takto vynaložené prostředky pokládám za správnou investici, která se vinařům a výrobcům tuzemských vín postupně vrátí.“ Na založení Vinařského institutu reagoval také Ing. Jiří Kopeček, prezident Vinařské akademie Valtice, která byla oslovena

s nabídkou spolupráce i prodeje značky. Z obojího ale nakonec sešlo. Jiří Kopeček nám sdělil: „Vzdělávací kurzy o víně pořádá Vinařská akademie Valtice, občanské sdružení, již od roku 1996. Za tuto dobu máme kolem 3 000 absolventů různých kurzů, ale finančně nás držel nad vodou kurz Sommeliér, akreditovaný ministerstvem školství jako rekvalifikační. Jednalo se o jeden z prvních sommelierských kurzů v ČR. Mysleli jsme si, že když budeme tuto drobnou práci dělat a nebudeme nikoho obtěžovat a prosit o peníze, že naše práce bude také uznávána. Bohužel jsme zaznamenali, že ze strany Svazu vinařů a později i z Vinařského fondu jsme bráni jako nevýznamná skupinka lidí, která si přivydělává vzdělávací činností. I když tady musím říct, že se rozehrálo takové to divadélko o tom, jak to děláme dobře, ale je nutné to ještě zlepšit a zpřístupnit davům našich vína chtivých občanů. Když jsme namítali, bylo nám několikrát řečeno, že se s námi počítá a budeme do systému zařazeni. Nejdříve jsme měli nějakým způsobem poskytnout známku Vinařská akademie, ale nevědělo se jak. Pak bylo zahájeno krátké jednání o prodeji známky, které záhy skončilo kvůli „nepřiměřeným finančním nárokům“ z naší strany. Následně nám bylo přisouzeno místo pracovníka, který na základě objednávky zlínské agentury napíše několik stránek textu, za které dostane honorář, a tím to končí. To jsme museli odmítnout a tím jsme se dostali do tzv. české uličky – to znamená, že se

řekne, že máme přemrštěné požadavky a nepřistoupili jsme na lukrativní nabídky Fondu. Tím naše účinkování ve Vinařském institutu prozatím skončilo. Dle mého názoru se vracíme zpět k vládě mocných, kteří rozdělují peníze, které sami nemuseli vydělat. Já a ostatní představitelé Vinařské akademie jsme zastánci práce jednotlivých konkrétních lidí, kteří, když budou chtít, se mohou sdružovat za účelem zlepšení své práce, ale ne za státního direktivního dozoru a dušení iniciativy hned v jejím zárodku. Pracovali jsme 12 let a máme z toho jen pomluvy a nepříjemnosti. Na závěr: rozhodli jsme se, že v práci budeme pokračovat dál po své linii. Budeme se snažit o co nejvyšší kvalitu za přiměřenou cenu. Za Vinařskou akademii Valtice Ing. Jiří Kopeček P.S.: Neodpověděl jsem na Vaše otázky, ale z výše uvedeného textu vyplývá, že vznik Vinařského institutu je pojat jinak po stránce odborného vzdělávání a pro naši činnost může mít vliv i po stránce existenční, neboť školení Institutu jsou bezplatná (mimo praktické ukázky) a plně dotovaná z prostředků VF. Vinařská akademie žádného takového sponzora nemá, a proto musí být kurzy hrazeny z prostředků účastníků. Náš názor je jiný, než bude názor převážné většiny ostatních účastníků vinařského života, neboť pro ně není důležité, co bylo, ale co bude, a ještě lépe, když je to zadarmo. (peh)

374

(7–8/2008)

Valtické vinné trhy 2008 Letos přihlásilo do soutěže svá vína celkem 146 vinařských firem, což je nejvíce v historii soutěže. Z celkových 879 vín je 561 (64 %) z ročníku 2007. Hodnocení proběhlo 8. až 11. dubna v degustační místnosti NVC Valtice. Poslední den, v pátek 11. 4., pak 13 předsedů degustačních komisí vybralo z 13 nejvýše hodnocených vín 2 šampiony: bílý a červený. První den Valtických vinných trhů byl zahájen již tradičně tiskovou konferencí pro zástupce médií, kde prezentovali výsledky tiskový mluvčí VVT J. Otáhal a odborný vedoucí degustace J. Osička. K dispozici novinářům ke kladení dotazů byli též zástupci dvou vítezných vinařství. Poté bylo pro pozvané hosty v 10 hod. zahájeno slavnostní otevření VVT s vyhlášením výsledků a předáváním ocenění. Od 14 hod. se vstup otevřel i širší vinařské veřejnosti. Obrovský zájem o ochutnání soutěžních vín přetrvával i v sobotu, což tiskový mluvčí VVT Ing. J. Otáhal komentoval: „Při návštěvě více než 5 500 lidí bylo skoro vše v sobotu večer vypito. Jako vždy nejdříve Sauvignony, Sylvánské, ještě že vítězná vína byla za 8 kuponů pohárek, tak ta téměř až do závěru přežila. Protože se ochutnávala především bílá vína, tak vydrželo také do konce dosti dobrých červených vín.“ VÝSLEDKY CHAMPION VVT 2008 – bílé víno: Vz. č. 238 – Chardonnay 2007 pozdní sběr, č. š. 8318, VÍNO Mikulov, spol. s r. o. CHAMPION VVT 2008 – červené víno: vz. č. 567 – Cabernet Moravia 2007 pozdní sběr, č. š. P–25/07, Rodinné vinařství Sedlák Velké Bílovice POHÁR STAROSTY MĚSTA VALTIC – za nejvýše oceněné zahraniční víno: vz. č. 56 Grüner Veltliner DAC 2007, č. š. LP22/08, Exkluzive Woditschka Rudi, Herrnbaumgarten POHÁR MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR – za nejúspěšnější kolekci vín: Vinné sklepy Valtice, a. s. POHÁR HEJTMANA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – za nejvýše oceněné víno od výrobce z Jihomoravského kraje: vz. č. 640 – Neronet 2007 moravské zemské víno, č. š. 1307, Esterka Vít, Čejkovice

Mladí spotřebitelé vína v USA preferují dovážená vína Spotřeba vína v USA stále roste a dosáhla 301,1 mil. beden, tj. 27,1 mil. hl. Kalifornská vína představují 189,3 mil. beden (méně než 63 % prodeje), vína pocházející z jiných států USA představují 23 mil. beden, tj. 7,6 % prodeje. (Pramen: Wine Market Council.) Dovážená vína zaujímají v současnosti 29,5 % amerického trhu, a bude jich přibývat. Průzkum spotřebitelů ukázal, že: Z 1 015 dotazovaných spotřebitelů % těch, kteří dávali přednost kalifornským vínům Mezi 43–61 roky generace Baby boom 67 % Mezi 31–42 roky 57 % Mezi 21–30 roky miléniová generace 37 % Mladí spotřebitelé mají zájem objevovat chuť a kvalitu, přicházející odjinud, např. vína z Nového Zélandu, Chile, Jižní Afriky, Argentiny… Tento vývoj zneklidňuje Asociaci kalifornských výrobců vína, která hodlá rozjet PR kampaň, ukazující význam přidané hodnoty, kterou přináší vinohradnictví a vinařství. Karen Ross, prezidentka kalifornských výrobců vín poznamenává, že „všichni velcí zahraniční dovozci vína mají na trhu

POHÁR ČESKOMORAVSKOHO SVAZU VINAŘSKÝCH PODNIKŮ – za nejvýše oceněné víno od člena svazu: vz. č. 855 – Ryzlink rýnský ledové víno 2007, č. š. 7081, Znovín Znojmo, a. s., Šatov POHÁR AGRÁRNÍ KOMORY České republiky – za nejvýše oceněné šumivé víno: vz. č. 864 – Bohemia Sekt prestige brut, č. š. L5053, BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec POHÁR STAROSTY MĚSTA BŘECLAVI – za nejvýše oceněné přírodní sladké víno: vz. č. 830 – Veltlínské zelené 2007 výběr z cibéb, č. š. 358/ /07, Vinné sklepy Valtice, a. s. POHÁR REKTORA MZLU – za nejvýše oceněné známkové víno: vz. č. 672 – Norton Privada cuvée 2003, č. š. L31090 nejvýše, Sante Holding, s. r. o., Praha POHÁR STŘEDNÍ VINAŘSKÉ ŠKOLY VALTICE – za nejvýše ohodnocené víno ročníku 2007: vz. č. 448 – Frankovka modrá 2007 výběr z hrozna, č. š. L10, Janoušek, s. r. o., Pezinok Richard Stávek

Dva šampioni – bílý v podání ředitele společnosti VÍNO Mikulov J. Hlaváče, červený prezentuje duo bratranců Sedlákových z Velkých Bílovic. Foto (vaš)

USA agresivní reklamní programy. I kalifornským vínům by se mělo dostat sluchu u spotřebitelů“. Podle Vitisphere.com (ako) Rakousko bude srovnávat vzdělávání ve vinařství v nejdůležitějších evropských státech Konkrétně délku a kvalitu studia, mimo jiné i pro vzájemné uznávání odborného vzdělání. W/2/9/JS Rakouští vinaři školí čínské sommeliery Čína je považována za vinný trh budoucnosti. Proto hradí a organizuje země Burgenland školení sommelierů z Číny. Je to v rámci smlouvy, Čína pak dováží víno z této spolkové země Rakouska. W/4/9/JS Šampaňské dosáhlo rekordu v objemu prodeje Bylo to v roce 2006, rok 2007 bude možná ještě lepší. V roce 2006 bylo prodáno 328 milionů lahví, to odpovídá asi 2,5 mil. hl, tedy čtyřnásobné produkci vína v ČR. Nejvíce se zvýšil prodej mimo EU. W/6/9/JS

(7–8/2008)

375

Slovensko–Česko 2:2, vyhrálo víno První dva vyhráli slovenští vinaři, poté musela moravská vína dotahovat a byla dvakrát úspěšná. Od té chvíle není ani jedna strana schopna zvrátit vítězství na svoji stranu. Na celkovém skóre se nic nezměnilo – obě strany mají po dvou vítězstvích i po dvou remízách. Souboj je o to napínavější, že se střetávají vína pocházející z téměř totožných ekologických podmínek. Cílem Československé vinařské ligy je každoroční porovnání úrovně kvality českých a slovenských vín v kontextu s trendy evropské a světové vinařské moderny. Iniciátory, zakladateli a pořadateli této soutěže se stala za českou stranu společnost ALTA, a. s., zastoupená panem Vladimírem Plašilem, a za slovenskou stranu společnost VA CheMont, s. r. o., zastoupená Eugenem Vargou. Rivalita napomáhá moravským a slovenským vinařům pronikat mezi evropskou špičku. Československá vinařská liga je ojedinělou vinařskou akcí ve střední Evropě. Jejími křestními otci byli slovenský profesor vína Fedor Malík a přední moravský vinař Miloš Michlovský. Každoročně desetičlenná hodnotící komise (5 porotců z České republiky a 5 porotců ze Slovenska) posuzuje ve čtyřech soutěžních kategoriích 16 moravských a 16 slovenských vín (1 – bílá suchá vína /do 6 g/l zbytkového cukru/, 2 – růžová vína /do 6 g/l zbytkového cukru/, 3 – vína červená /do 6 g/l zbytkového cukru/ a 4 – bílá vína sladká /se zbytkovým cukrem nad 45 g/l/). Do jednotlivé soutěžní kategorie jsou nominována čtyři vína z České republiky a ze Slovenska. První vzájemný souboj se odehrál 14. 4. 2005 v MyHotelu v Lednici na Moravě a podzimní kolo 24. 11. 2005 v Pezinku. Hodnocení II. ročníku proběhlo dne 18. 5. 2006 v Pezinku a následné podzimní klání 26. 10. 2006 v prostorách golfového areálu

KASKÁDA Jinačovice. V pořadí již III. ročník byl uspořádán 12. dubna 2007, taktéž v golfovém areálu KASKÁDA Jinačovice. Poslední, IV. ročník se uskutečnil 24. 4. 2008 ve Vinném baru a štýlovej reštaurácii U Richtára v Modre. Do šestého střetnutí vinařských špiček nasadili soupeři svá nejlepší vína. Napínavý souboj titánů, který hodnotilo pět českých a slovenských degustátorů, nakonec neměl vítěze. Slovensko vykročilo do soutěže šťastněji. V bílých suchých vínech okouzlilo porotu Chardonnay ze společnosti Mrva & Stanko. Víno, které se narodilo v Čachticiach, v nejsevernější vinici Malokarpatské oblasti, označil sestavovatel slovenského výběru Fedor Malík za nejkrásnější slovenské bílé víno ročníku 2007. Síla moravských vín se ukázala v bílých přírodně sladkých vínech. Slámový

Ryzlink rýnský ze Znovínu Znojmo byl přitažlivý jako med. Bezpečně získal titul česko-slovenského šampiona. Po ochutnávce růžových vín, která jsou stále populárnější v celé Evropě, se Česko opět ujalo vedení. Zasloužil se o to Cabernet Sauvignon, ročník 2007 z Nového Vinařství v Drnholci. O červených vínech ze severních vinohradnických oblastí, kam patří Česko i Slovensko, se mluví občas s despektem. Do soutěže ale přišla špičková vína. Sestava červených vín složená Fedorem Malíkem se ukázala o vlásek lepší než vína, která vybral kouč moravských vinařů Miloš Michlovský. Cabernet Sauvignon od Ladislava Šeby z Karpatskej perly, ročník 2006, získal mistrovskou korunu v kategorii červených vín. Kamil Prokeš

Veletrh Víno & destiláty 2008 Ve dnech 14. až 16. května proběhl další ročník pražského již tradičního veletrhu pro gastronomii nápojů Víno & destiláty. Jak uvádí údaje pořadatelské společnosti Vegoprag, veletrh se letos uskutečnil na ploše celkem 6 400 m2, což ho staví na čelo podobných událostí z nových členských zemí EU. Také letos byl veletrh zaměřen především na odborníky, ale ani laické veřejnosti nebyl uzavřen. Profesionálové z gastronomie a obchodníci vínem tak tvoří více než polovinu z návštěvníků veletrhu. V 11. ročníku veletrhu byl každý z veletržních dní tematicky zaměřen: první den patřil jako již tradičně tuzemským vínům. Tento den nazvaný Den vín z České republiky se usku-

tečnil za koordinace Národním vinařským centrem a za podpory Vinařského fondu. Proběhly řízené ochutnávky vín umístěných v aktuálním ročníku Salonu vín a také křest dvou turistických průvodců po vinařských podoblastech. Kromě toho mohli návštěvníci ochutnat produkci několika desítek tuzemských vinařů, kteří byli po celou dobu veletrhu přítomni na svých stáncích. Na závěr prvního dne, který byl zaměřen na tuzemská vína, byly vyhlášeny výsledky soutěže O Zlatý pohár veletrhu Víno & destiláty. Celkovým championem bylo vyhlášeno víno Tramín červený pozdní sběr 2007 od Bronislava Vajbara z Rakvic. (rs)

Návštěvníci veletrhu ochutnávali vína ze všech koutů Čech a Moravy

376

(7–8/2008)

Otevřený dopis Svazu vinařů ČR 1. České a moravské vinařství urazilo v posledním období obrovský kus cesty: – vysadilo se 6 000 ha moderních vinic, které je možno obdělávat s vysokou produktivitou práce – probíhá další restrukturalizace vinic – neustále roste spotřeba vína na obyvatele, která nyní činí cca 19 litrů na hlavu 2. V průběhu posledních let měli vinaři možnost čerpat dotace, které zvláště za rok 2007 dosáhly rekordní výše. Většina vinařství je využila na modernizaci a obměnu technologického vybavení, jež je nyní na velmi solidní úrovni. Na výše uvedených rozvojových krocích a aktivitách se významnou měrou podílel také Svaz vinařů ČR, především prostřednictvím předsedy Ing. Jiřího Sedla, CSc. 3. Dle analýz trhu s vínem v ČR i podle názoru zahraničních agentur je současná situace pro naše vinaře velmi příznivá. Velkou zásluhu na tom má Vinařský fond , jehož práce je velmi účinná a efektivní a který nám okolní státy závidí. Ne vždy však dokážeme jeho činnost docenit. 4. Ve druhé polovině roku 2007 se vyjednávaly podmínky, za kterých budou naši vinaři hospodařit v letech 2008–13. Tomuto problému se však věnovala jen úzká skupina. Řada vinařů se i přes četné výzvy do práce této skupiny nezapojila, přestože ve hře bylo dosažení jejich rovnocenného postavení v Evropě (po kterém jsme mnoho let volali). Dnes jsou tyto

podmínky schváleny Evropskou komisí a vstupují v platnost. Proto mi bod výzvy Vize 2008: „Komu není lhostejný osud vinařství, nechť přijde na Valnou hromadu a hlasuje proti současnému vedení“ připadá přinejmenším podivný. Při znalosti a vědomí, jaké podmínky jsme dokázali vybojovat a jaké praktické zkušenosti jsme získali, jsem rád, že nebyla přijata alternativa stanov skupiny Vize 2008 v podobě, jak o ní hovořil na Valné hromadě JUDr. Nyitray. V klíčových situacích se podle mého názoru zřetelně ukázalo, že jasně stanovená odpovědnost a definované pravomoci předsedy Svazu vinařů ČR jsou pro vedení důležitých jednání daleko výhodnější a efektivnější než diskutovaná kolektivní odpovědnost. Vždyť předseda svazu vedl četná jednání v Bruselu se zástupci vinařů okolních zemí, jednal v Praze na MZE, ve Sněmovně či Senátu PČR, kde ovlivňoval a spoluutvářel pozici národního vyjednávacího týmu. Nedokážu si představit, že by takto časově náročná jednání mohli vést majitelé firem, kteří se v prvé řadě musí starat o své podniky. Pokládám tedy zvolené řešení za logické a praktické. Rád bych v této souvislosti práci pana Ing. Sedla vyzdvihl a ocenil. Díky své pracovitosti a znalostem si získal renomé mezinárodně uznávané osobnosti. V návaznosti na předkládanou novelu vinařského zákona ve Sněmovně PČR, která se na základě tlaku určitých skupin zabývá pouze personálními změnami, se mi iniciativa Vize 2008 jeví nyní v jiném světle. 5. Velmi si vážím naprosté většiny vinařů, jejich práce a výsledků. Počínaje péčí o vinice přes zpracování vína až po jeho prodej a marketing. Byl bych velmi nerad, kdyby se tato prá-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

ce znevážila neslušným a neférovým vystupováním a jednáním. Hanlivé dopisy plné urážek a nepravd – to snad je pod naši úroveň. Pokud někomu slušnost nevyhovuje, může přece Svaz vinařů ČR opustit. Vše je jen a jen v lidech. Hovořil jsem před Valnou hromadou s mnoha vinaři a rozhodl jsem se využít svou plnou moc a dát svůj hlas panu Valihrachovi, Ing. Reichmanovi a Ing. Františku Mádlovi. Byl a jsem totiž přesvědčen o jejich velkém přínosu. Svůj hlas bych naopak nedal těm, kteří předávali např. Národní vinařské centrum s ekonomickými a organizačními problémy a kteří blokují současný stav prací na VOC Morava. Samozřejmě si nemyslím, že je ve Svazu vinařů ČR všechno ideální. Mnoho věcí je třeba zlepšit a rozvinout. Ale veškeré naše kroky a chování musí být kultivované a férové. Vinaři si na rozdíl od ostatních zemědělských profesí svým úsilím, znalostmi a umem vydobyli velmi pozitivní společenský kredit. Nepřipusťme, aby nás o něj uměle vyvolávané rozbroje a konflikty připravily. Dobrou pověst si budujeme celá léta, ztratit ji ale můžeme přes noc. Jsem připraven respektovat demokratické změny ve Svazu vinařů ČR, které budou přínosem pro všechny vinaře. Přeji Vám všem hodně úspěchů ve Vaší nejednoduché podnikatelské činnosti a nově zvoleným orgánům úspěšné řešení našich společných problémů. S úctou Předseda ZD Sedlec senátor Ing. Jan Hajda (Příspěvek je zveřejněn neredigován, v původním znění).

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

377

Novinky na téma víno a zdraví MUDr. Martin Křístek, Petřvald

Umírněná konzumace alkoholu Recentní kanadská studie potvrdila kardiovaskulární přínos jen v případě umírněné konzumace alkoholických nápojů. Některé předchozí studie přitom naznačovaly, že pozitivní kardiovaskulární účinek může stoupat úměrně dávce červeného vína, ovšem za současného rizika např. onemocnění jater nebo rostoucího počtu úrazů v opilosti. Vědecký tým Peter Munk Cardiac Centre (Toronto General Hospital) prokázal ve studii publikované v únoru 2008 časopisem American Journal of Physiology, že zatímco jeden „standardní drink“ ulehčuje srdeční práci zásluhou vasodilatace (rozšíření cév), dva „standardní drinky“ zvyšují srdeční výdej i tepovou frekvenci aktivací sympatického nervového systému a současně omezují schopnost cév adekvátně reagovat na změnu hemodynamických poměrů. Druhý „standardní drink“ tedy prakticky eliminuje přínos prvního „standardního drinku“. Kanadská studie nenalezla ani signifikantní rozdíl mezi účinkem konzumace červeného vína s laboratorně verifikovaným zvýšeným obsahem resveratrolu (Pinot Noir ze státu Oregon) a efektem samotného etanolu. Nápoje byly podávány malé skupině dobrovolníků (7 mužů, 6 žen, věk 24–47 let), vědci následně monitorovali změny jejich tepové frekvence, dilatace brachiální artérie a aktivity sympatického nervového systému. Získané údaje jsou varováním před rizikem vývoje hypertenze, srdečního selhání a náhlého úmrtí v případě příležitostné nadměrné konzumace alkoholu. Alkohol po infarktu myokardu Na jaře letošního roku zveřejnil prestižní European Heart Journal výsledky rozsáhlé stu-

die SHEEP (1 346 pacientů, věk 45–70 let). Po dobu 8 let byl sledován vztah mezi konzumací alkoholu a dlouhodobou prognózou po prvním infarktu myokardu. Metabolické parametry před infarktem myokardu byly téměř u všech sledovaných skupin pacientů stejné bez ohledu na četnost a výši konzumace alkoholu. Jedinou výjimkou byla vyšší incidence hypertenze u abstinentů. Při analýze dat z období po infarktu myokardu vykazovali nejhorší dlouhodobou prognózu pacienti, kteří se stali abstinenty až po proběhlé koronární příhodě. Rovněž u dlouhodobě abstinujících respondentů byla konstatována horší prognóza než ve skupině umírněných konzumentů (denní dávka max. 0,05 l tvrdého alkoholu, 0,1 l vína nebo 0,5 l piva). Umírněná konzumace alkoholických nápojů tudíž velmi pravděpodobně snižuje riziko fatálních i nefatálních příhod u pacientů po proběhlém infarktu myokardu. Demence, jaterní steatóza a revmatoidní artritida Ženy, které dávají přednost vínu před jinými alkoholickými nápoji, mají nižší riziko vývoje stařecké demence, nežli konzumentky piva nebo tvrdého alkoholu, přestože se dožívají vyššího věku. Takový je výsledek dlouhodobé observační švédské studie (1 458 žen, věk 38–60 let), probíhající po dobu 34 let v okolí Gőteborgu. Pokles rizika u žen pijících nejen víno, ale i další alkoholické nápoje, byl nižší než u žen preferujících pouze víno (40 % vs. 70 %). U žen konzumujících tvrdý alkohol bylo riziko demence naopak vyšší. Vysvětlením je absence antioxidantů (např. resveratrolu) a odlišné socio-ekonomické poměry u žen pijících tvrdý alkohol. Pití i malých dávek alkoholu může bohužel přispívat k rozvoji hormon-senzitivních nádorů prsů u žen po menopauze. V případě vyšší konzumace stoupá riziko až o 51 %. Tyto závěry zazněly při prezentaci rozsáhlé American Diet and Health Study (184 tisíc žen) na

Francie: Poznámka «pít s mírou» odsouzena Justice dala za pravdu ANPAA (Národní společnosti pro prevenci alkoholismu a závislostí) v procesu proti společnosti Kronenbourg. Kromě diskutabilní reklamy, která spojovala pití piva se sváděním, soud také odsoudil používání poznámky« pít s mírou », která « snižuje závažnost va-

dubnovém kongresu American Association for Cancer Research v San Diegu. V červnu byly vědeckým týmem University of California San Diego School of Medicine publikovány v časopise Hepatology výsledky National Health and Nutrition Examination Survay (11 754 osob) prokazující, že umírněná konzumace vína játrům neškodí. Ve srovnání s abstinencí dokonce snižuje riziko vzniku jaterní steatózy (tzv. ztukovatění jater) o polovinu. Pití piva nebo tvrdého alkoholu naopak riziko tohoto nejběžnějšího jaterního onemocnění čtyřnásobně zvyšuje. Autoři upozornili, že závěry studie nic nemění na stávajícím doporučení absolutní abstinence u osob, které již onemocněním jater trpí. Další novinkou je práce skupiny kolem Henrika Kaellberga (Karolinska Institut, Stockholm), která byla v červnu zveřejněna v Annals of the Rheumatic Disease. Studie prokázala více než 40% pokles rizika revmatoidní artritidy u osob umírněně konzumujících alkoholické nápoje ve srovnání s příležitostnými pijáky a abstinenty. Největší profit z malých dávek alkoholu byl překvapivě zaznamenán u kuřáků a osob s pozitivní rodinnou anamnézou revmatického onemocnění. Pacientům s revmatoidní artritidou je tedy nadále doporučována absolutní výluka kouření, abstinence však v případě umírněných konzumentů alkoholu není žádoucí. Literatura Dose-related effects of red wine and alcohol on hemodynamics, sympathetic nerve activity, and arterial diameter; John S. Flora et al. (Am J Physiol Heart Circ Physiol 294: H605-H612, 2008); Alcohol and long-term prognosis after a first myocardial infarction: the SHEEP study; (Eur Heart J 2008; 29(1): 45-53); 30 Second Wine Advisor, Wine Business International, BKWine Brief

rování« zneužívání alkoholu je nebezpečné pro zdraví ». Kronenbourg musí do 5 dnů od rozsudku (23. června) zastavit jakékoliv šíření sporné reklamy pod hrozbou pokuty 5 000 € za každé zjištěné porušení zákazu, ale pivovar se proti tomuto rozhodnutí odvolá. (akm)

378

(7–8/2008)

Národní prezentace moravských a českých vín na zahraničních veletrzích Vinařský fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem, o. p. s., bude v první polovině roku 2009 realizovat společné expozice vinařů na dvou světových veletrzích – již počtvrté na německém Proweinu (29.–31. 3. 2009) a poprvé na londýnském veletrhu London International Wine Fair (12.–14. 5. 2009). Dále bude Vinařský fond spolu s NVC zajišťovat společnou prezentaci vinařů na veletrhu Enoexpo Krakow –

Polsko (19.–21. 11. 2008) a Danubius Gastro Bratislava – Slovensko (22.–25. 1. 2009). Fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem zajišťuje kompletní realizaci stánku včetně zázemí, komunikaci s organizátory, dopravu vína. Vinaři, kteří mají zájem zúčastnit se na národním stánku našich vín na některém z těchto veletrhů, nechť co nejdříve kontaktují VF

Interaktivní vinařská mapa na www Těsně před turistickou sezonou spustilo Národní vinařské centrum na webových stránkách www.wineofczechrepublic.cz novinku – interaktivní vinařskou mapu podoblastí Moravy i Čech. Tato novinka by měla zájemcům o turistiku ve vinařských podoblastech přiblížit sklepy, vinotéky, vinárny, stezky, muzea a další zajímavosti. Mapu lze na www stránkách otevřít z několika cest, práce s ní je intuitivní, lze měnit měřítko, zobrazovat základní podklad nebo fotomapu. (vo) Úspěchy moravských vinařů v Londýně V letošním roce zaznamenali tuzemští vinaři na konkurzu „International Wine Challenge“ obzvláště výrazný úspěch. Na jedné z největších světových soutěží co do počtu vzorků získali s 55 přihlášenými vzorky vín 23 ocenění! Další z letos se odehravších soutěží vín s názven Decanter World Wine Awards ocenila celkem 20 vín našich vinařů cennými kovy. IWC udělila celkem 2 stříbrné medaile (RR 2005 vzh – Bohemia Canopus Starovice, RR 2007 ledové – Znovín Znojmo), devět vín obdrželo stříbrnou medaili a celý tucet tzv. doporučení (podrobné výsledky najdete na ww.vinazmoravy.cz). V soutěži pořádané časopisem Decanter, kde se utkalo téměř 10 tisíc vín, zabodoval Znovín Znojmo zlatou medailí za slámové víno Ryzlink rýnský 2006 a stříbrnou medailí se mohou pyšnit Vinařství Sonberk, Vinařství Mikrosvín Mikulov a Vinné sklepy Lechovice. (rs) Český dokument o vínech si přivezl cenu z francouzského festivalu Ve francouzském městě Gruissan proběhl o posledním květnovém víkendu 15. ročník festivalu dokumentárních filmů o víně a vinařství pod názvem Oenovideo. Tento filmový festival pořádá asociace Forum Oenologie Association zhruba od poloviny devadesátých let postupně v růz-

ných francouzských městech. Letošního ročníku soutěže se účastnilo 32 filmů, které byly vybrány z 82 přihlášených. Dvanáct z nich získalo ocenění. Jednu z cen – „Trophée promotion des ventes“, cenu za nejlepší počin v oblasti podpory prodeje, si odnesl český zástupce – film „Velká vína z malé země“ (Rubikon, 2005), jehož realizace byla finančně podpořena Vinařským fondem. Více na www.oenovideo.oeno.tm.fr/fr/Festivals/ 2008/palmares.fr.html. Film na DVD „Velká vína z malé země“ je reprezentativním dokumentem o vínech z Moravy a Čech. DVD obsahuje tři jazykové verze: českou, anglickou a německou. Každá jazyková verze obsahuje 2 časové verze: plná (18“) a zkrácená (9“). Film je možné získat v e-shopu Národního vinařského centra (www.vinarskecentrum.cz). (om) XXIX. setkání přátel vín v Ostravě Dne 15. května se v prostorách Zámku Zábřeh uskutečnilo hodnocení 20 nominovaných vín odrůdy Müller Thurgau. Titulem šampiona honoroval klub K.A.H.A.N. Müller Thurgau 2006 p.s. (Mikrosvín Mikulov) (90 b.). Pomyslné zlaté medaile získaly také Müller Thurgau 2006 p.s. (Vinařství Baloun, Velké Pavlovice) (89 b.) a Müller Thurgau 2006 kab. (Vinařství Kovacs, Novosedly) (89 b.). Stříbrné ocenění ostravských vínobuditelů patřilo Mülleru Thurgau 2006 p.s. (Vinné sklepy Lechovice) (87 b.), Mülleru Thurgau 2006 (Vinařství Trpělka & Oulehla, Nové Bránice) (85,5 b.), Mülleru Thurgau 2006 p.s. (Moravské vinařské závody Bzenec) (85,5 b.) a slovenskému Mülleru Thurgau 2007 (Víno Ludvik, Pezinok) (85,5 b.). Vína starší dvou let naprosto zklamala, např. Müller Thurgau 2005 kab. (Vinařství Skoupil, Velké Bílovice) (70,5 b.), Müller Thurgau 2005 p.s. (Moravíno Valtice) (69 b.) a Müller Thurgau 2005 p.s. (Vinařství Musilovi, Dolní Kounice) (68,5 b.), vyřazen byl fermentující Müller Thurgau 2007 p.s. (Vinařství Bíza, Čejkovice). MUDr. Martin Křístek

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

(info@vinarskyfond.cz) nebo NVC (narodni @vinarskecentrum.cz). Informace budou zveřejněny také na webové stránce www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz v sekci „Pro odborníky“. Ing. Pavel Krška, ředitel

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

379

DLOUHO OČEKÁVANÁ NOVINKA!

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách Chroby a škůdci jádrovin, peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy. – stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození Ochrana ovocných kultur a révy v organické produkci Integrované systémy pěstování ovoce a révy

Fotografie a popisy užitečných organismů Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany Význam prognózy a signalizace v integrované ochraně rostlin Aktuální názvosloví Doporučená prodejní cena: 495 Kč vč. 9% DPH. Pro přímé předplatitele Vinařského obzoru poskytujeme v období letních prázdnin při osobním odběru přímo v redakci speciální slevu – 5 %. SV ČR – Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

Mikro-filtraèní a sanitaèní stanice POUŽITÍ FMS stanice zajiš ují koncovou filtraci bílých a èervených vín pøed plnìním. Dvì samostatné linie jsou osazeny kapacitním pøedfiltrem a garanèním membránovým mikrobiologickým filtrem. Dùležitým prvkem garance úèinnosti filtrù je zaøízení pro testování neporušenosti membrán. Øídíci systém èerpadla zabezpeèuje ideální filtraèní podmínky - prùtok vína v návaznosti na momentální výkon plnièe, bez pøítomnosti kritických zmìn tlaku a filtraèní rychlosti. Integrovaná sanitaèní jednotka CIP umožòuje úèinnou regeneraci a dezinfekci filtrù a pøíslušné technologie (napø. plnièe). Sanitaèní proces je optimalizován korekcí a kontrolou prùtokù, tlakù a teplot aplikovaných kapalin.

Dokonalá filtrace

Bílek Filtry s.r.o., Josefov 135, 696 21 Tel./Fax: +420 518 372 134 info@filtrace.com

www.filtrace.com

NOVINKY ROKU 2008 CMYK: 95-60-11-0

Collection Cépage Shiraz - Syrah

Aktivní sušené vinné kvasinky Vhodné pro produkci rubínově červených tělnatých vín s ovocným aroma (červená třešně, ostružiny, maliny, černý rybíz…).

Rapidase® Glucalees

Enzym pro zrání a ﬁltraci vín Jeho použití pro urychlení přírodní autolýzy kvasinek u mladých vín, botrytická vína a zlepšení ﬁltrovatelnosti vín.

Collection Cépage Pinot

Aktivní sušené vinné kvasinky Vhodné pro produkci harmonických červených vín s ovocným aroma (lesní ovoce, černé třešně, švestky, hořká čokoláda …).

Rapidase® Maxifruit

Enzym pro moderní červená vína Jeho použití při maceraci rmutu, maximálně zvyšuje ovocnost a stabilizuje barvy červených vín.

Rapidase® Expression

Enzym pro moderní bílá vína Jeho použití pro optimální extrakci moštu a aromatických látek extrahovaných při maceraci rmutu bílých vín.

Bližší informace se dozvíte na následujících kontaktech: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., ul. Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, Tel.:+420 281 091 460, 841 111 114, Fax: +420 281 866 264, E-mail: info@oks.cz, www.biopro.cz

Odrůdové pohlednice

opět v nabídce!

Od konce listopadu jsou opět v redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce. Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty. Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy. Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

(7–8/2008)

383

Vinařské pohlednice – jedna z forem propagace Petr Šimeček www.ovine.cz

Rozvinutá kultura showbusinessu v USA ukazuje, co všechno může vinař použít jako svůj reklamní nosič: golfové míčky, čepky, deštníky, dětské puzzle, kravaty, podtácky, trika, plakáty, vývrtky a spousty dalších více či méně užitečných předmětů. Pohlednice je však zvláštním médiem, nositelem mnoha informací. Je jakýmsi intimnějším vyslancem vinařství jako ceníky nebo brožurky s historií a nabídkou firmy, představuje nějakou jeho typickou tvář nebo charakteristiku, přináší obrazovou informaci (a to barevnou) a navíc bývá doprovázena krátkým reklamním nebo informačním textem. Po jejím obdržení ji příjemce většinou nevyhodí hned, ale dovolí ji povalovat se mu na pracovním stole pár dní či týdnů. Takže životnost takové pohlednice je jistě delší a člověk se jí věnuje

déle než inzerátu v časopise. Navíc pohled nedostáváme každý den, kdežto reklam a inzerce se na nás hrnou stovky denně. Historie nám ukazuje, že korespondenční lístky pro objednávky nebo pro různá sdělení vinaři byly používány již v meziválečném období první republiky – viz obr., na němž vidíme i dnes již archaicky znějící tvar jména mikulovské soukromé firmy „Josefa Husníka syn“. Pohlednice je účinnější, je-li vyražena v obrysu zralého hroznu nebo láhve. Typicky baňatá láhev mělnické Ludmily je zřetelná na přiloženém obrázku. Stačí přilepit známku (tehdy jen 0,60 Kčs), připsat adresu a nevšední zážitek adresáta při otevření schránky je zaručen. Kromě „běžných“ vinařských motivů, jako pohledu na honosné průčelí firmy, na zrající hrozny v neko-

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

nečných řadách vinice, na uskladněné poklady ve sklepeních, lze tyto motivy kombinovat, doplnit fotografií majitele nebo zakladatele rodinné vinařské dynastie. Můžeme uvést také mapku a rozmístění poloh, kde zrají naše poklady. Můžeme použít i celou etiketu a udělat z ní pohlednici. Efektní fotografií je jistě záběr z nočních prací na vinici, který ukazuje, že svou práci máme opravdu rádi, přistupujeme k ní odpovědně, a zatímco ostatní vinaři spí, my se staráme o kvalitu svých hroznů 24 hodin denně! Najdete-li v přiložených reprodukcích pohlednic inspiraci pro svou firmu, je to dobře. Pohlednice je levný, poměrně užitečný a vděčný reklamní nosič. Ještě je ale nutné vědět, jak jej použít. Nedá se na něm přímo vydělat, např. prodejem do trafik. Pohlednice mají být určeny spíše k rozdávání spolu se zakoupenými víny, jako suvenýry do vinoték, dárky sběratelům, učňům a studentům vinařských oborů, obchodníkům a všem zájemcům. Protože jistě mnohdy platí: Dnes chce moji pohlednici (nebo etiketu), zítra bude chtít moje víno!

166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

384

(7–8/2008)

Chůze, která léčí, aneb „Znovín Walking“

V květnu při tradičním již 8. ročníku „Jarního putování po vinicích Znovínu“ postupně představili pracovníci Znovínu několika tisícům „putovníků“ další novinku, tentokrát určenou pěším turistům. Tento populární rekreační sport šířící se světem, chůze s pomocí teleskopických hůlek, je známý finský Nordic Walking, v USA nazývaný Pole Walking a nyní speciálně na Znojemsku – Znovín Walking. Do chůze se prý zapojuje až 90 % svalů celého těla a tím se posilují nejenom horní, ale i dolní končetiny a řada dalších svalových partií. Je to chůze povýšená na docela účinný trénink celého těla, aniž by turista potřeboval nějaké zvláštní speciální vybavení. Stačí dobrá obuv, batůžek, teleskopické hůlky, příjemné počasí a může vyrazit na některou ze 14 nově vyznačených tras v jihozápadní části Znojemské vinařské podoblasti mezi Znojmem a hranicí s Rakouskem. V provizorně postaveném stánku v rámci výše zmíněného jarního putování ve viniční trati U Chlupa vedle bývalého hraničního přechodu Hnanice, u polní cesty mezi našimi a vinicemi rakouského Mitterretzbachu, která je současně státní hranicí, jsme byli informováni, že jsou připravené trasy pro začátečníky (6–7 km) a pro pokročilé (12–30 km). Zdravý člověk by prý měl denně ujít asi 6 až 7 km, což je podle propočtů asi deset až dvanáct tisíc kroků, a podle toho jsou upraveny okruhy. Ty začínají u Louckého kláštera ve Znojmě anebo kratší

Trasa č. 02: Trasa č. 03: Trasa č. 04: Trasa č. 05: Trasa č. 06: Trasa č. 07:

trasy od nového Hotelu Happy Star po levé straně silnice ze Znojma před vinařskou obcí Hnanice. Pracovník Znovínu názorně ukázal všem přihlížejícím, jak se chodí s hůlkami, a zahrnul nás spoustou podrobností a informací. Trasy se mohou samozřejmě různě kombinovat, zkracovat či prodlužovat, podle fyzického stavu či nálady každého turisty. Propojení aktivní turistiky s vinařstvím umožňuje vychutnat krásnou starobylou vinařskou krajinu i scenérie Podyjí a poznávat nespočetné kulturní, přírodní i architektonické zajímavosti ochucené také douškem dobrého veltlínu či sauvignonu... Docela unikátní je trasa vedoucí po polní cestě tvořící státní hranici, kde dva kroky doleva je český vinohrad a dva kroky doprava zase rakouský, jak je od pradávna přirozeně propojená kulturní vinohradnická krajina, ale nepochybně i osudy lidí na obou stranách hranice. Pochopitelně kromě řady sklípků a degustačních stánků jsou po trase kopírující hranici přístupné i bývalý pěchotní srub Zahrada v Šatově a další malé pevnůstky s možností zajímavé prohlídky. Mnoho dalších podrobností a zajímavostí včetně map všech tras s uvedením počtu kroků, kilometrů a času obsahuje i tištěný průvodce, který je k dostání v prodejnách Znovínu nebo na jejich webových stránkách. Cestou u všech okruhů jsou stávající turistické i nové orientační značky a informační tabule s mapami. Názvy jednotlivých okruhů pro začátečníky jsou: Trasa č. 01: „Genius loci“ Hnanic a Šatova

Za vinicemi na okraji národního parku Podyjí Vlakem za vínem Duševní pohoda Ptačími pohledy – okolo Šobesu Paradoxy „železné opony“ Romantika vesnice ve vinařském pohraničí na bývalé „železné oponě“

Středně těžké okruhy pro pokročilé a zkušenější turisty: Trasa č. 08: Přes dvě lávky na Šobes Trasa č. 09: Sealsfieldův kámen a havranická vřesovitě Trasa č. 10: Sealsfieldův kámen – Loucký klášter Trasa č. 11: Sv. Wolfgang – vlčí pochod Trasa č. 12: Údolím řeky Dyje Trasa č. 13: Za krásami národního parku Podyjí Trasa č. 14: Královská – Králův stolec – Loucký klášter Většina vyznačených tras vede mimo veřejné komunikace po polních cestách mezi vinicemi, volnou krajinou nebo po stezkách. Protože Znovínští dělají vše důkladně, nejenom že vydali soubor map a informací Znovín Walking, ale prodávají i teleskopické hole Birky v podnikové zelené barvě s vlastním logem. Takže příští návštěva Znojma může být docela příjemně a užitečně spojena nejenom s ochutnáním vína, ale i s mnoha dalšími zážitky získanými při absolvování některé z tras či okruhů Znovín Walking. Ing. Hladík Jaroslav, Prosiměřice

(7–8/2008)

385

Přespříliš destilátu ve starém Bordeaux? Způsob výroby červeného vína v Bordeaux v roce 1828 Bogdan Trojak

Knížka vyšla nejdříve anglicky, a to současně v Londýně a Edinburghu roku 1829. Název originálu zněl: „Classification and Description of the Wines of Bordeaux. To which are prefixed, notices of the history and culture of the wine, process of making wine, &c. By M. Paguierre, ancien courtier de vin“.1 Po anglickém vydání vychází hned v následujícím roce francouzská verze. Celý text je vlastně vyprávěním starého bordeauxského vinařského makléře M. Paguierrea, který se dělí o svoje znalosti s anglickým gentlemanem. Z textu jsem vybral a přeložil pasáže věnované vinobraní, přípravě tzv. mateřského sudu a fermentaci. Příznačné je, že se v publikaci téměř nehovoří o lisování – vysoce jakostní červená vína oné doby byla jednoduše založena na samotoku. Způsob přípravy vína: Červené víno Než začne vinobraní, je naprosto nezbytné ujistit se, že hrozny, které budeme sklízet, dosáhly patřičné a nutné vyzrálosti, od níž je téměř vždy odvislá následná jakost vína. Vinaři mají sklony k jednomu ze dvou pochybení, a ačkoli mají tyto chyby naprosto odlišnou podstatu, obě škodí vínu stejně, především pak vínu červenému, jež je choulostivější a náchylnější ke zkažení než víno bílé. Jestliže majitel vinice sklízí úrodu příliš brzy, předtím, než dosáhnou hrozny správné vyzrálosti, pravděpodobně vyrobí hrubé, zelené (francouzsky vert) víno, což je nejzávažnější nedostatek ze všech a jen obtížně se dá napravit. Stává se to často, když je studené, deštivé léto a růst je zpomalený. Podobné je to, když v období vinobraní prší a hroznům je znemožněno patřičně dozrát. Druhá chyba, ač mívá menší následky, spočívá v přezrání hroznů a jejich možném hnití. Víno z nich vyrobené nabývá nasládlé chuti, v sudech je dlouho nehotové, pak se naopak stává nakyslým a obtížně se uchovává. Zásad-

ně však platí, že je lepší sbírat později než předčasně. Víno, které se povedlo, by mělo být čisté, průzračné, mělo by mít jemnou, měkkou barvu, živou, působivou vůni a balzámovou chuť, nepatrně dráždivou, ale příjemnou, připomínající maliny, fialky nebo rezedy. V ústech by mělo zanechávat pocit plnosti, v hrdle nesmí dráždit, žaludek musí jemně zahřát a nesmí rychle stoupat do hlavy. Vraťme se však k tématu sklizně. Majitel vinice, především pak vinic premiers crus, si nejdříve nachystá nádoby, vyčistí je a propláchne alkoholem nazývaným 3/6 (Esprit de trois six, což je vínovice o nejvyšším obsahu alkoholu) nebo použije obyčejnou vínovici. Pak přistoupí ke sklizni a posbírané hrozny vytřídí – stranou dá všechny shnilé, nevyzrálé nebo zavadlé, jednoduše všechny, které by mohly snížit jakost vína. Tuto činnost je nutné provádět co nejdříve po návratu z vinice. Následně je potřeba připravit základní káď z nejlepších hroznů, které se říká cuve mere (mateřská káď). Dávají se do ní hrozny bez stopek, které se nešlapou. První vrstva by měla mít cca 50 cm, na ni se pak nalijí dva galony2 starého Cognacu nebo Armagnacu, pak následuje druhá vrstva hroznů přelitá stejným množstvím alkoholu a tak dále, dokud není nádoba plná. Nakonec se ještě přidává podle objemu kádě kolem 4 galonů 3/6 vínovice. Množství alkoholu se řídí kvalitou sklizně – čím horší rok, tím větší potřeba alkoholu, který má za úkol vyvolat a podpořit fermentaci a odstranit případné nedostatky hroznů. V nepříznivých letech 1816, 1817 nebo 1826 hrozny nevyzrály a mošt nechtěl kvasit, bylo tedy nutné vyvolat fermentaci pomocí ohřívadel, ale to se stává jen zřídka. Objem cuve mere by měl být v odpovídajícím poměru k celkovému množství sklizně a neměl by překročit čtvrtinu, max. třetinu. Příklad: jestliže je sklizeň 100 sudů3, cuve mere by mělo být 25 sudů. Když je nádoba s cuve mere naplněna, hermeticky se uzavře a zakryje houněmi, aby případný vzduch nemohl proniknout dovnitř. Nádoba se takto ponechá tři týdny nebo i měsíc, aniž by se s ní cokoli dělalo. Čas od času je dobré ji pouze zkontrolovat pomocí mosazného

kohoutku, který je zasazen zhruba ve třetině její výšky ode dna. Když odezní bouřlivé kvašení, je možné víno stočit do předem vypařených a alkoholem vymytých sudů. V době, kdy cuve mere kvasí, vinobraní pokračuje obvyklým způsobem, hrozny jsou pošlapány a umístěny i s třapinami do kádí, kde kvasí. Tyto nádoby se neplní zcela, někdy totiž během fermentace vzkypí a přetečou, zejména, pokud jsou hrozny dobře vyzrálé. Vrstva třapin, peciček a slupek, která je vynášena na povrch kvasícího moštu, se nazývá chapeau. Kádě jsou zlehka zakryté, nechají se kvasit a dvakrát denně se kontrolují. Aby bylo možné je stočit, musí vychladnout, což přichází po 8 až 12 dnech. Čím lepší ročník se podaří, tím bouřlivější kvas. Od chvíle, kdy je nádoba dostatečně chladná, je nutné ji stočit. Pokud se víno ponechá příliš dlouho na kvasnicích (marre) nebo ve styku s třapinami, bude mít pachuť třapin, které není jednoduché se zbavit, a jedná se o závažný nedostatek. V případě, ze se víno stočí předčasně, fermentace nebude dokončená, víno může pracovat v sudech a nebude snadné jej uchovávat. Když jsou nádoby připraveny na stáčení, víno je přetočeno do sudů tak, aby je naplnilo ze 2/3 nebo 3/4. Poté jsou sudy doplněny stejnou dávkou cuve mere. Zbytek mere cuve je používán na dolévku. Nikoli všichni vinaři mají prostředky a místo k výrobě cuve mere ze staré vínovice nebo obyčejného vinného destilátu, buď proto, že jejich

William Blackwood, Edinburgh a T. Cadell, London. MDCCCXXVIII. 2 1 galon = 4,546 090 1, předpokládám, že se jedná o britský galon 3 sud – v originálu tun, francouzsky tonneau, měl cca 900 l. Bordeaux bylo závislé od středověku na obchodu s Anglií, a jelikož tak velký plný sud se prakticky nedal přepravovat, musel být rozdělen buď na dva „pipes“, nebo na čtyři „hogsheads“ (dnes nazývané „barriques“) o objemu 225 l. Ve středověku byla nosnost lodi určovaná v „tunách“, tedy v sudech (cca 900 l) vína. Odtud také termín tonáž, což byla původně daň z vína dováženého v „tunách“. 1

386

(7–8/2008)

sklizeň není dostatečně velká, nebo proto, že nevlastní nástroje nutné pro jeho výrobu. Jindy je na vině lenost a nevzdělanost vesničanů a jistých menších vinařů. Na druhou stranu je dobře známo, že víno ve větších objemech lépe kvasí, zejména, když se dělá popisovaným způsobem, což je nesporná výhoda velkých výrobců. Existují i takoví vinaři, kteří nevlastní žádné kvasné kádě a k tomuto účelu používají škopky a vany

na koupání. Není tedy divu, že se v rámci jednoho distriktu můžeme setkat s velkými kvalitativními rozdíly. Dalším důvodem, který způsobuje, že vína vesničanů nebo chudších vinařů nejsou tak dobrá jako vína bohatých, je to, že nevěnují náležitou péči třídění hroznů: nevyhazují nahnilé a nezralé hrozny, zanedbávají oddělování těch zvadlých, které podstatně poznamenávají chuť vína.

Naplněné sudy se ponechávají asi osm dní nezazátkované. Zátkový otvor se pouze přikryje kamenem, cihlou nebo prkénkem. Dolévají se každé dva dny a po zazátkování alespoň každých 8 dní, až do doby, kdy je víno ve stavu, který umožňuje otočit sud zátkovým otvorem na bok, což nelze provést dřív než po 18 měsících.

Průkopník šlechtění révy vinné na Moravě a Slovensku prof. dr. F. Frimmel-Traisenau Namátkou lze vzpomenout např. ozimé žito „Valtické“ (1931) či jarní ječmen „Valtický“ (1930), v jehož dalším šlechtění od roku 1950 pokračoval známý šlechtitel a později i vysokoškolský pedagog doc. Ing. Josef Bouma, CSc. Bouma Frimmelův výchozí materiál využil k vyšlechtění známé „diamantové řady“ ječmenů, která odvozovala svůj původ z první československé odrůdy jarního ječmene „Diamant“ (1965), vyšlechtěné na principu radiomutačního šlechtění. Frimmel se zabýval i šlechtěním ozimé pšenice, kukuřice („Valtická“ C, 1931), brambor („Lednické rohlíčky“) a dalšími polními zemědělskými plodinami. V uplynulém období jsme si připomínali dvě významná výročí, spojená se jménem profesora Frimmela – v listopadu minulého roku (2007) uplynulo 50 let od jeho smrti, v letošním roce (6. dubna 2008) jsme si připomenuli významné výročí 120 let od jeho narození. Frimmel se narodil 6. dubna 1888 ve Vídni. Jeho život a životní dílo vědce, výzkumníka a šlechtitele je však spjato s jižní Moravou. Možno jej označit za naturalizovaného Moravana. To, že měl rád zvláště jižní Moravu, projevil i svým přáním být pohřben na Moravě v Lednici. Jeho plodný život šlechtitele a výzkumníka genetika, výsledky jeho práce i osobní jedinečný charakter si zasluhují stále vzpomínky na tuto osobnost. I když v jeho charakteristikách nejčastěji bývají vzpomínky na jeho úspěchy u polních plodin, zelenin, květin i ovocných plodin, nelze opomenout ani zásluhy o povznesení a rozvoj jihomoravského vinohradnictví. Ve sféře jeho geneticko-šlechtitelských zájmů ani nemohla být tak významná kultura, jako je réva vinná, opomenuta. Protože Frimmelova

Fotomontáž Frimmel s pozadím pracoviště Mendeleum (L. Rygl, 2008) činnost pro vinohradnictví nebývá podrobněji a častěji publikována, bude dobré si ji u příležitosti jeho dvou životních výročí alespoň v krátkosti připomenout. Nemalou měrou se na této jeho činnosti podílely osobní kontakty a tím i plodná odborná spolupráce s ředitelem tehdejší vinařsko-ovocnářské školy v Mikulově Albertem Stummerem (později působil ve Znojmě jako inspektor). Vznikla tak velice šťastná a plodná pracovní souhra vynikajícího vinohradnického a vinařského odborníka-znalce s erudovaným biologem, genetikem, výzkumníkem a šlechtitelem. Tandem Frimmel – Stummer pracoval ve vzácné shodě a k perspektivním cílům povznesení rozvoje pěstování révy vinné na Moravě. Zvláš-

tě hodnotná byla jejich práce ve zdokonalení množení révy vinné a studia možnosti šlechtění na odolnost vůči škodlivým činitelům. Byli to oni, kteří se již počátkem dvacátých let minulého století intenzivně zabývali udržovacím šlechtěním a praktikovali klonovou selekci. Jejich spolupráce měla asi následující schéma, pokud směřovala ke šlechtitelským záměrům. Výchozí křížení bývala prováděna na vinařské stanici ve Znojmě a někdy také na škole v Mikulově. Získaná semena byla pak přenesena do laboratoří a množárenských skleníků vědecko-výzkumně-šlechtitelského pracoviště Mendelea v Lednici na Moravě. Tam se prováděly semenářské testy, výsevy, pozorování a jakási „před-selekce“. Vypěstované sazenice (seme-

(7–8/2008)

náčky) schopné výsadby byly zpětně dopraveny do Znojma. Tam byly zakládány pokusné parcely a prováděna pozorování a selekce. V Lednici o výsevy a juvenilní sazenice pečoval zejména mladý asistent K. Lauche (syn docenta a ředitele knížecích statků lednicko-valtických i zahradnické vyšší školy dr. W. Lauche). Jemu pomáhal zdatný a zkušený zahradník K. Wolf. Na znojemském pracovišti provozní vinohradnické práce garantoval zkušený a nadšený průkopník jihomoravského vinohradnictví a vinařství Cyril Míša (1896–1977), rodák z Polešovic. Míša přišel do Znojma na výzkumnou stanici v roce 1922. Předtím pracoval na stanici v Mutěnicích. K ruce měl zahradníka – vinaře H. Pohla. Frimmelův a Stummerův zájem se neupínal jen na propracování a zkvalitnění udržovacího šlechtění a tehdejšího konvenčního novošlechtění, ale také na získání vlastního, kvalitního šlechtitelského materiálu (odrůdy), aby se nemusel dovážet (v té době velice proklamované zvláště francouzské odrůdy, tzv. „přímoplodé hybridy“) ze zahraničí. Vycházeli z toho, že domácí šlechtění a domácí odrůdy budou přece jen lépe přizpůsobeny specifikům jihomoravských pěstitelských podmínek. Především je zajímala odolnost (rezistence). Využívali hodně zpětného křížení (tak zvané „Backcross“-„Bn“) odolných druhů s evropskými odrůdami druhu Vitis vinifera. Svůj význam směřovali i na problematiku květní biologie, opylování a podchycování mutací, prováděli výzkum samoopylování (inzucht, inbreeding), možnosti získávání heterozních nebo transgresivních odrůd. Jejich šlechtitelské představy a zájem byly blízké názorům tehdejšího předního vinařského odborníka světového věhlasu, ředitele Zahradnického výzkumného ústavu ve Wadenswillu (Švýcarsko) prof. dr. F. Kobela (1896–1981). Jeho vinohradnickým „krédem“ bylo, že pouze nejjakostnější evropské révy vinné a odolné americké druhy, případně franko-amerikány, jsou předpokladem k vytvoření nejvhodnějšího výchozí-

ho materiálu pro uvažovaná šlechtění na odolnost (rezistenci). Shromáždění a analyzování získaných poznatků a zkušeností bylo pak vzpomínanými pracovníky (Frimmel – Stummer) publikováno v tehdejší ediční knižní řadě ČAZ (Československá akademie zemědělská) RČS (Republiky Československé) v Praze pod titulem Die Rebenzüchtung in Südmähren v roce 1932. Zůstane nesmírně velkou a nenahraditelnou ztrátou pro moravské vinohradnictví a vinařství, že jejich cenný materiál v důsledku válečných a poválečných událostí v letech 1938–1945 byl nekontrolovatelně přemístěn na cizí pracoviště a pro naše vinaře nenávratně ztracen. Ve třicátých letech minulého století byli v úzkém kontaktu s Frimmelem známí vysokoškolští pedagogové a vědecko-výzkumní pracovníci z tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně, doc. dr. Ing. Karel Neoral (1889–1945) a o něco později i doc. dr. Ing. Josef Bláha (1920–1994). Frimmel byl mimo jiné i významným a iniciativním členem výboru pro šlechtění révy vinné na jižní Moravě v období první ČSR. Tento výbor byl podporován a zaštiťován tehdejším Ministerstvem zemědělství RČS a významnými osobnostmi zemědělské vědy a školství, jako na příklad prof. dr. Janem Jelínkem z Vysokého technického učení v Praze, Fakulty zemědělského a lesního inženýrství, nebo Karlem Votrubou, vynikajícím vinařským odborníkem a průkopníkem modernizace moravského vinařství. Svým způsobem, již za nově vzniklých podmínek na tradici šlechtění révy vinné na rezistenci, tak jak bylo započato Frimmelem a Stummerem, navázali od sedmdesátých let 20. století prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., a doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., svými interspecifickými odrůdami moštového charakteru. O zásluhách profesora Frimmela nejen o moravské, ale i slovenské šlechtění révy vinné velmi uznale psali i přední vinařští odborníci

387

Ing. D. Pospíšilová, Ph.D., a Ing. Ondrej Korpás (1998) a mnohem dříve také Ing. Milan Klinovský (1970), který jej hodnotil i ze širšího pohledu vědce a šlechtitele. Kromě révy vinné byly prioritní v geneticko-šlechtitelských zájmech profesora Frimmela zejména zahradnické rostliny. Byl vůbec první v Evropě, který na počátku třicátých let 20. století uvedl do praxe F1 hybridní (heterozní) rajčata a špenát. Naznačil možnosti výroby heterozního osiva u okurek. Vyšlechtil keříčkovou formu bezslupkaté tykve olejné a propracoval novou šlechtitelskou metodu tzv. „slepého křížení“ pro tykvovité druhy zelenin. Taktéž ve šlechtění okrasných rostlin předal zahradníkům nejen řadu odrůd, ale i šlechtitelské metody a techniky, jako například k výrobě F1 hybridů u petúnií a begonií. Mnohé jeho odrůdy posloužily i v současné době nejen jako výchozí šlechtitelské materiály, ale i jako rodičovské komponenty pro další šlechtění. Vyšlechtil mnoho odrůd. Je proto velmi těžké v krátkosti shrnout šlechtitelskou, výzkumnickou, osvětovou a pedagogickou činnost Frimmela. Jeho navrhované šlechtitelské metody byly originální, progresivní a široce uplatnitelné. V uplynulém 20. století tak položil základy nové vědecké i praktické koncepce v zušlechťování kulturních rostlin. Své celoživotní bohaté znalosti, poznatky i prakticky ověřené zkušenosti shrnul do mimořádně zajímavé a užitečné publikace Die Praxis der Pflanzenzüchtung, která byla vydána v roce 1951 ve světově známém nakladatelství Paul Parey (Berlin-Hamburg). I když od vydání uběhlo mnoho let, je stále upotřebitelná a poučující. Prof. dr. F. Frimmel-Traisenau si proto právem zasluhuje tuto malou vzpomínku na jeho dvojitá posmrtná výročí. doc. dr. Ing. Petr Salaš prof. Ing. Jan Lužný, CSc.

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Dopisy – Z Kobeřic V 70. letech bylo asi 50 ha vinic. Vinice se vzdělávaly na ten čas dosti intensivně, takže úroda bývala pěkná. Pěstovaly se hlavně odrůdy: chrupka, tramín, rýzlink, „kozí cecky“, „rivola“, „hejblink“, „topol“, „šrik“ a nějaký keř burgundské révy. Skoro vesměs se hrozny spotřebovaly na víno. Dřívější trati viniční „Němčany“, „Zadní Hory“, „Přední Hory“, „Podsedy“ (dvoje), „Kratiny“, „Čtvrtě“, „Nad kostelem“ a „Prostřední“ rozkládají se na svazích obrácených k jihozápadu a jihu.

Dnes však žalostno pohlédnouti v ona místa. Vinice většinou zrušeny a obráceny v pole neb dokonce v pláň, tak že dnes není tu vinic již ani celých 6 ha. To však již nejsou ani vinice: mají pouze to jméno, protože jest tam dosud viděti keře vinné. Nikdo je však nevzdělává, neošetřuje. Snad by se některý pilný majetník zase ujal práce ve vinici, ale nečiní tak, poněvadž „jemu samému to není nic platno, neboť by mu to lidé otrhali“. A ptáte-li se po příčině úpadku hospodářů samých, odvětí: „Nic to nenese“, nebo: „Já nemám na to kdy“. Již před lety začaly hrozny hníti, révy žloutnou-

ti, nevyzrály (révy), takže výtěžek nijak neodpovídal práci. Čeliti škůdcům vinic nikdo nedovedl a – jak zřejmo – dosud nedovede: proto ta pokleslost, beznadějnost ve vinařství zdejším, ač půda, poloha i podnebí vinařství svědčí. Na př. ještě dnes mnohý nevěří stříkání. Letos jaksi pozorovati potěšující změnu: zasázeno tento tok přes 400 nových sazenic vinných. Avšak i v té práci viděti jistou bezradnost v čase a způsobu a ve výběru révy. Myslím, že by se dobrá vůle pěstovati víno zase našla, jen kdyby lidé věděli, že to bude vynášeti. Bylo by záhodno při zakládání nových vinic zaváděti

388

(7–8/2008)

révu na podložkách, znáti složení naší půdy. Ničeho se však o všem tom neví. Co se týče výmluvy „nemám času“, té naprosto nepřipouštím. Jsem přesvědčen, že každý rolník může 1 až 2 měřice vinic obdělati. A zadarmo by to nedělal. Konečně jinde obdělají více vinic. Koho by těšilo, najde také dosti času i pro více. Domnívám se, že by populární přednáška (o všem tom, co tuto nařčeno) vzbudila znovu zájem o zapomenuté (u nás), stále však (jinde) výnosné vinařství. Kéž se tak stane a naše „Hory“ se opět rozzelenají viničnou zelení, zakrývající bohatství hroznů! R. Ryšavý. Vinařský obzor, r. 1908, č. 5, str. 147–148

Něco o zužitkování hroznů Konservování sušením Sušení hroznů provádí se hlavně v krajinách jižních ku př. ve Španělsku, Kalifornii, Alžíru, Tunisu, Řecku, Persii, na Kavkazu a jest v některých těchto zemích skoro všechna úroda tímto způsobem zpracována. V krajinách evropských může tento způsob hlavně tam býti prováděn, kde je v době zrání hroznů teplý, suchý podzim, zřídka kdy slouží k účelu tomu zařízení umělé. Nejčastěji přichází do obchodu sušené hrozny Malažské, jichž výrobou nyní toliko vinaři kolem Malagy se zabývají; před insaci révokazu sušily se však i hrozny malažské i v jiných místech Španělska, zejména v Gandii a Denii v provincii Valence a Alicante a na pobřeží středozemském. Jako materiál k sušení slouží hlavně „muškát alexandrinský“ jenž jest velmi úrodný, hrozny s velkými bobulemi krásně žlutými, šťavnatými a velmi sladkými, tvaru i velikosti slívy. Často k účelu tomu upotřebováno bývá bílé Almunicasské, Alemria, Pedro Ximenes a Lairen. Malažské hrozny suší se dvěma způsoby, a to buď spařováním, nebo na slunci. Prvý způsob je starší, leč produkty jsou méně cenné. Provádí se takto: Do kotle obsahu as 200 l dá se do vody 1 kg uhličitanu sodnatého (sody) a zahřívá se zvolna do varu. K vůli aromatisaci hodí se do vroucí vody něco pelyňku (Artemisia campestris). Na to vybrané hrozny se uloží do drátěného nebo řídkého proutěného košíka obsahu as 4 kg a ponoří se rychle do vroucí vody. Po několika vteřinách vyjmou se z kypící vody. Pokožka se tímto jemně rozruší, aniž by vzhledu tratila, k čemuž napomáhá vedle vlivu vroucí vody soda. Sušení provádí se tak, že hrozny rozloží se na rákosové lístky nebo rohožky v místě slunném větru vystaveném neb průvanném.

Ve stínu se hrozny kazí, je-li teplota příznivá a dny suché a slunečné, bývají hrozny během sedmi dnů dosušené a získává se takto ze 100 kg hroznů čerstvých 30–36 kg hroznů suchých. Sušení na slunci provádí se jinak. Když jsou hrozny dobře uzrálé, upraví se zem kol keře v podobě nálevky, aby utajeným a odraženým teplem hrozny dosáhly nejvyšší možné zralosti a cukernatosti. Při sbírce věnuje se hroznům největší péče a neukládají se v množství větším, nýbrž v košících proutěných okrouhlých nebo oválných průměru asi 60 cm. Hrozny potom se kladou na „Paseros de toldos“, nebo „Paseros madera“, což jsou stěny tak sestavené, že tvoří jakés souběžné skříně, v nichž pokrytím deskami chrániti se mohou hrozny před účinky noci a rosy. „Paseros de madera“ pořízené z desek užívají se na výšinách, „Paseros de toldos“ z plátna upotřebují se na rovinách pro jich snadné skládání. V prostoru ohraženém „Paserosem“ vykopou se mělko příkopy as 4 m široké a 10 m dlouhé, do nichž křižmo zarazí se koly a na ně položí se bidla. Dna příkopů pokryjí se pískem neb tlučeným uhlím, aby paprsky slunečními dopadající teplo bylo tu utajeno. Roztříděné hrozny věší se pak na bidla jeden podle druhého a i s těmi čas od času proti slunci se obracejí. Usušení způsobem tímto stane se během 14 dnů, nesmí však se státi náhle a nutno chrániti hrozny před příliš palčivým sluncem nebo účinky horkého větru, jak je ku př. „Siroco“ ve Španělsku a Alžírsku. Podobně i chráněny býti musí hrozny před deštěm, neboť snadno potom plesniví a stopy plísně na pokožce jsou na závadu prodejnosti zboží. Balení a zasílání sušených hroznů děje se s velkou přesností; za tím účelem rozloží se na čisté plachty a třídí se dle vzhledu na sedm tříd, z nichž „Imperia dobrée“ jest nejlepší. Na to skládají se buď do úhledných krabiček dřevěných hedvábným papírem vyložených a ozdobných, anebo do krabic papírových, a v těchto se vyváží. Cena řídí se jakostí a kolísá mezi 5–25 pesetami (korunami) za 10 kg na místě. Suché hrozny korynthské Hrozny, z nichž korinthky se vyrábějí, pocházejí z druhu „Korinthské malé“, neboli Kiš-myše. Hrozny tohoto druhu jsou malé, bobule kulaté bezzrné, husté, žluté. Pěstují se hlavně v Řecku, kdež se z nich suší známé „sultánky“ (cibeby). Sbírka hroznů těch provádí se v červenci až srpnu. Sušení děje se tím způsobem, že položí se hrozny na suchou urovnanou zem.

Sušení toto trvá asi deset dní. Na umístění a usušení asi 10 000 kg hroznů je třeba as 170 m3 plochy. Poněvadž tu jsou deště na závadu jakosti hroznů, tu kryjí se před deštěm dekami, které na podepřená bidla se kladou. Po dosušení se bobule otrhají od střapin a balí se do pytlů po 50 kg. ... Vinařský obzor, r. 1908, č. 6, str. 153–158

Dopisy – Pro moravské vinaře Posl. Šilinger navrhl na říšské radě požadavky vinařů moravských zvláště ve vinařských krajích českých. I tam byly škody velké, úroda slabá, i tam třeba pomoci státní. V Dol. Rakousích věnuje se na zvelebení vinařství poměrně 6krát tolik od země a státu, co na Moravě, ve Štýrsku poměrně 5krát tolik. Pokud se týče zušlechťování vinic na americké podložce a nezúročitelných půjček, žádá za zjednodušení celého řízení a poukazuje na to, že na Moravě, jako třeba v Čejkovicích, dvě léta čekají rolníci na nezúročitelnou půjčku, ač všem podmínkám vyhověli. A všecko zakročování osobní na místodržitelství i na hejtmanství bylo dosud marno. Vadí přílišný centralismus, že s každou maličkostí se musí na ministerstvo. Proto tlumočen byl na sněmu zemském loni v září požadavek, aby po vzoru Dolních Rakous a Štýrska byla dosavadní smlouva mezi státem a zemí stran podpory vinařství rozvázána, a to tak, aby zem. výbor byl rozhodujícím činitelem. Dále žádá české vinařstvo na Moravě zřízení praktické školy v Kloboucích u Brna, pořádání odborných kursů, odměn pro vzorné vinice, vzorné sklepy při školách vinařských, zřízení čtyř inspektorů, dvou českých, dvou německých, na kterýžto požadavek zemského výboru ministerstvo ani neodpovědělo. Vinařství je důležitým odvětvím hospodářským, a bylo-li zjištěno, že dosud dováží se k nám ročně z Uher vína za 30 mil. korun, bude-li stát i země plnit svoji povinnost, stačí naše vinařství v Rakousku na úhradu celé domácí spotřeby. Budeme-li hlasovat pro resoluce týkající se Dol. Rakous, doufáme, že i moravské požadavky vinařské najdou stejnou ochotu a blahovůli, jak u vlády, tak i ve sněmovně. (Souhlas a potlesk.) Vinařský obzor, r. 1908, č. 6, str. 170–171

(7–8/2008)

389

Patroni vinařů (3. část) – sv. Bartoloměj Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice na Moravě hledal, viděl jsem tě sedět pod fíkem.“ Bartoloměj nakonec uznal Ježíše za Syna Božího a krále izraelského a ten mu onu víru potvrdil s příslibem větších důkazů, než byl ten, že ho před setkáním viděl pod fíkovníkem. Z Bartoloměje se tak stal jeden z dvanácti apoštolů, svědek a následovník Kristův. Sv. Bartoloměj 24. srpen Patron: Maastrichtu, Frankfurtu a Plzně; řezníků, sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, pekařů, obuvníků, knihvazačů, rukavičkářů a koželuhů Atributy: hlava, křest, kůže, kniha a nůž * ? (1. století) v Káni Galilejské; † ? asi Derbent, dříve snad Arménie neboli země Šírván (později Ázerbajdžán, dnes Dagestán) O jeho narození ani rodičích toho moc nevíme. Pocházel z Káně Galilejské. Jeho plné jméno bylo pravděpodobně Natanael Bar-Tolmai. Apoštol Jan ho uvádí jménem Natanael. Bar-Tolmai je zřejmě jméno po otci, které je překládáno jako „syn Tolmajův“. Bartoloměj je na seznamu apoštolů prvních tří evangelií i ve Skutcích apoštolů, a patří tudíž k učedníkům Ježíšovým. Ke Kristu jej přivedl jeho přítel Filip. Bartoloměj s Filipem žili v očekávání Mesiášova příchodu, proto Filip po seznámení se s Ježíšem Bartoloměje ihned vyhledal a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ Natanael mu namítl: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Filip mu odpoví: „Pojď a přesvědč se!“ Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti.“ I řekl mu Natanael: „Odkud mě znáš?“ A Ježíš mu odpověděl: „Dříve, než tě Filip vy-

O Bartolomějově činnosti po Letnicích (Nanebevstoupení Páně) toho také moc nevíme. Zprávy o hlásání evangelia sv. Bartolomějem se různí. Podle jedněch byl apoštolem v Indii (což bylo jméno označující velice rozlehlou oblast) a podle jiných působil v Mezopotámii, Persii, Egyptě, Arménii, Frýgii a na březích Černého moře. Právě historik Eusébius uvádí jeho působení v Indii. Odborníci dokládají, že se tím mohla rozumět spíše Etiopie a Arábie, často zmiňovaná v souvislosti s jeho hlásáním evangelia (Indie byla totiž označovaná jako „Arábie Šťastná“). Tam také podle podání zanechal aramejský opis Matoušova evangelia. Někde se uvádí, že Bartoloměj přešel z Arábie do Frýgie, kde se setkal znovu s Filipem, a dále navštívil Lykaonii. Nejstarší životopisy se však vzácně shodují na místě jeho mučednické smrti, kterým se stala údajně Velká Arménie. Slavným se stal svou schopností uzdravovat nemocné. Podle legendy uzdravil prý dceru arménského krále Polonia (či Polymia) a celá královská rodina se pak obrátila na křesťanství. Až na králova bratra Astyagise, ten nechal Bartoloměje zajmout, odvléct údajně do Derbentu* u Kaspického moře a krutě mučit. Nakonec jej odsoudil k perskému trestu smrti: za živa mu stahovali kůži z těla a pak jej ukřižovali. Bývá zobrazován s nožem, který je podobný noži vinařskému, ale jde nejspíš o nůž na sdírání kůže. Jeho ostatky byly v 5. století přeneseny do Dury (Anastasiopolis) v Mezopotámii a pak do Frýgie v Malé Asii. Koncem dalšího století byly přepraveny na ostrov Lipari u Sicílie a r. 809 do jihoitalského Beneventa. Nakonec byly německým císařem Otou III. přeneseny do Říma, kde pro ně nechal v r. 983 na Tiberském ostrůvku vystavět kostel zasvě-

cený sv. Bartolomějovi. Za císaře Karla IV. část z jeho ostatků získala i katedrála v Praze. Stal se patronem těch povolání, která při své práci hojně využívala nůž. Svátek slaví 24. srpna, a to ve většině míst začíná vinobraní. V jižních Čechách se na svatého Bartoloměje dávaly do vikýřů jeřabiny. Bylo to prý na památku jeho pronásledování, dům, kam ho pronásledovatelé viděli večer vcházet, označili jeřabinou. Ráno chtěli světce podle označeného domu najít, ale tou dobou byla již všechna stavení ozdobena jeřabinami. Jeřabiny, kterými bylo stavení ozdobeno, měly zázračnou moc. Koho bolely zuby, měl dát vařit vodu, do ní vložit jeřabiny a chvíli „inhalovat“. Dále se „bartolomějská“ jeřabina dávala dobytku, aby dobře žral. Bartoloměj bývá zobrazován i jako černý muž s kučeravými vlasy, který má na sobě bílý oděv s purpurovým pruhem. Bývá vzýván také proti kožním a nervovým chorobám. * Život sv. Bartoloměje končí patrně ve městě Derbentu v dnešním Dagestánu. Tato oblast vždy byla a dodnes je značně neklidná. Nejstarší záznamy o regionu se odkazují na „kavkazskou Albánii“ na jihu, s hlavním městem Derbent (Albanopolis, Širvan), a severní část, ta byla nazývána Avary a byla dlouho ovládána konfederací pohanských kmenů. Město Sedmi Bran, jak se Derbentu přezdívalo, leží na jižním okraji Dagestánu. Mělo strategickou polohu a leželo na tzv. hedvábné stezce. Bylo založeno již o sto let dříve než Kartágo a o něco dříve než Řím. Půdorysem se podobá velké závoře zbudované mezi vrcholky kavkazského předhůří a břehy Kaspického moře. Na Seznam světového dědictví UNESCO bylo zapsáno roku 2003. Město několikrát ovládali Peršané, v době římských výbojů se sem dostalo i křesťanství, následovalo dobití Araby a zvítězil islám. Později pádem Osmanské říše se území zmocnilo Rusko a nepokoje zde trvají dodnes (viz sousední Čečnu).

390

(7–8/2008)

Kmotříček Husek Obdobně srovnává sedláky-hospodáře a obyvatele jednotlivých částí Slovácka spisovatel Jan Herben, píše: „Vždyť jsou to lidi krevnatí. Položí-li před tebe ruku na stůl, vidíš na ní žíly naběhlé jako pijavice. Původem rozdílu tohoto je víno, vinný kraj… Prudkost dobrých lidí příznak. S prudkostí spojují ovšem i tvrdošíjnost, která je někdy žene až do soudů… A hanácký sedlák – furiant? Před knězem klekal, před pánem hekal, ale v hospodě běda…: V hospodě se opije, chalupníkům nabije!“ Tak nějak popisuje hanácko-slováckou vesnici 19. století. Víno výrazně ovlivnilo povahové rysy jihomoravského lidu a ve spojení s životními zkušenostmi, folklorními tradicemi a mentalitou se obráží v každé době. Dává veselou mysl a zdravý humor. Tak tomu vždy bylo v lidových tradicích a je i nyní. I dnes panuje mezi vinaři značná soutěživost, každý chce mít víno co nejlepší a taky je rád, když se jeho víno chválí, vinařská hrdost k dobrému vínu patří. Ale zajděme v naší povídce do třicátých let minulého století. Kmotr Štěpán Husek si to rozvážně jak šlechtic kráčí v pošmourném nedělním odpoledni podél silnice po ulici dlouhé jako niť, mírně do kopečka, nad kterým dominuje kostel a kde blízko v „Rathózu“ je cíl jeho cesty. Nemůže si nechat ujít sváteční nedělní odpoledne bez partičky mariášu mezi sousedy, minule mě ta „holota“ obrala, tak jim to musím vrátit, takové podobné myšlenky se mu honí v hlavě. Pod beraničkou mu

jen probleskují lišácká očka, fajka mu trčí z kapsy tříčtvrťáku. Kmotr, kmotříček, jak mu říkali i ti, kteří s ním nebyli v blízkém příbuzenském vztahu, seděl na svém dědičném domě, s kmotřenkou neměli žádných dětí, což ještě podtrhovalo mezi sousedy jeho vznešenost. Také si potrpěl na správné pozdravení, jako kluk jsem musel kmotříčkovi podat při setkání vždycky „pac a pusu“ a řádně po křesťansku pozdravit a zdůraznit tak jeho všeobecnou vážnost. Též jsme musely jako děcka pravidelně na Štěpána na koledu ke kmotříčkovi a povinšovat k svátku. Tu jsme koledu vždycky začínali, jinak by se to dalo považovat dokonce za velikou urážku. Jak už jsem začal navštěvovat měšťanku, tak jednou za vinšování kmotříček mně nalili do skleničky trošku červeného vína, „Bago“, jak mu říkali, hybridy, protože jiné ještě neměli. V té době, ve třicátých letech, teprve nastal po kalamitě révokazu velký rozmach vysazování nových vinohradů na „štěpech“ (evropská réva na podnožových odrůdách). „Na zdraví, a pij vopatrně a ten fotbal nehré! Podivé se na mě, co sem se nachodil za pluhem, a furt su tade,“ pronesli s pýchou kmotříček. Ale vraťme se k mariášu, kmotříčkovi šla dneska karta jedna báseň a hájili svá karetní sousedská práva tak houževnatě, až jim očka jen zářila. A zvláště, když vyhráli se sousedem Vinckem Procházkem kolikrát flekovanou poslední hru „červenó sedmo“, tak pustili do kola po štamprličce kořalečky a spustili: „Dež to tak

neska vešlo, tak vás, milí sósedi, zvo, pote to vochutnat, ať vím, jaké to je.“ Sousedé se dlouho pobízet nenechali, a tak společně vyrazili ke kmotříčkovu hospodářství; kmotr měli sklípek přímo doma v selském domku, v „párníku“, jak říkali. V tom sklípku měl u kmotra ještě uskladněno víno šikovný mladý zahradník Vít Krist, „Vita“ mu hovorově říkávali sousedé. A ten taky jako jeden z prvních v dědině štěpoval a vysazoval po kalamitě révokazu révu na podnoži. Kmotr rozlévali sousedům, po kořalečce byli všichni pěkně rozjaření, a tak táhli stále dokola červené, protože v té době pěstovali jenom hybridu, Bago a bílé neměli. „A co, tak jen trošku vochutnáme toho štěpovaného Vitového, esli se mu to nekazí,“ pomysleli si a už táhli ze sousedového soudku. V tom se rozrazily dveře u sklípku a dovnitř vrazila nečekaná návštěva mladých mužáků v čele se zahradníkem Vitou. Kmotr měli akorát plný koštýř bílého, trošku zkoprněli a jejich selská pýcha se scvrkla až na posledního chalupníka v dědině. Ale to by nebyli naši kmotříček – furiant, neradi sebou jemně škubli a hned se vzpamatovali: „Vito, to ďábel ju naváděl!“ a pořádně se pravou volnou rukou práskli po levé paži, která držela koštýř perlivého bílého vína. Hlahol a veselé písně se pak z „párníku“ ozývaly dlouho do noci. A také se dlouho v dědině vyprávělo o tom, jak kmocháček vyplatili čerta. Václav Fiala, Velké Němčiče

Vzpomínka na Adolfa Vintrlíka, vinaře a sadaře Dětství, mládí a celý život prožil ve Velkých Němčicích. Vyrůstal v rolnické rodině, kde práce v hospodářství byla nutností. Už jako mladý se za první republiky zúčastňoval akcí ve spolku „Vinařská besídka“, která sdružovala vinaře a průkopníky v pěstování šlechtěné révy vinné v obci. Tato má prodejní reklamu např. v knize „Naše víno“ vydané v r. 1935. Pamatujeme si také na jeho vyprávění, jak za okupace, kdy veškeré zábavy byly zakázané, se mladí tajně scházeli ve stodolách a na „mlatě“ s děvčaty si při vínku zazpívali a zatančili. Rodina, obec a jižní Morava mu byly nade vše, v obci je jen málo

domů, kde by se Adolf nepodílel v roli „řezníka“ při domácích zabíjačkách, vždyť dobrá chuť patří jak k jídlu, tak i vínu, a tu Adolf určitě měl. Ale bylo to zvláště vinohradnictví a vinařství – tedy víno – co jej nejpodstatněji zajímalo, ale přitom i roubování a znalosti v pěstování ovocných stromů byly u něj samozřejmostí. Po založení JZD koncem padesátých let připadly základní viniční plochy do družstva. Adolf se pro své praktické znalosti a dovednosti podílel na založení jabloňových sadů, později se stal vedoucím vinohradnické a vinařské skupiny. Stál také v roce 1959 u založení základ-

(7–8/2008)

ní organizace Českého zahrádkářského svazu, kde drobní vinaři a pěstitelé začali v obci Velké Němčice pořádat výstavy vín vždy na „Ostatky“ koncem února – od r. 1961 každoročně. Nechyběl do konce svého života snad ani na jedné místní výstavě, pracoval dlouhá léta ve výboru základní organizace a jako předseda výstavního výboru. Byl také často zván do subkomisí místních výstav vín okolními obcemi. V šedesátých letech při výstavbě klubovny a skladu ČZS svépomocí byl v čele organizace. Právě propa-

gací vinařství, výstavami vín, odbornými zájezdy, exkurzemi a přednáškami se podařilo staré generaci Vintrlíků, Samsonů a dalších zapálených vinařů a zahrádkářů, které zde nejmenujeme, vychovat další následovníky, vinaře a milovníky vín, takže v katalozích místních výstav a okolí i vyšších kategorií se objevují stále nová jména vzdělaných vinařů z Velkých Němčic. Dlouhá léta také působil jako předseda subkomisí na místních i oblastních výstavách hustopečského regionu.

391

Až těžká nemoc Adolfu Vintrlíkovi tři měsíce po dožitých osmdesátých třetích narozeninách ukončila všechny jeho snahy. Osiřeli namalovaní šohaji na zdi v zákoutí rodinného vinařského sklípku, ve vinařských šlépějích Adolfa pokračuje jeho syn Pavel, vinař ve Viniu Velké Pavlovice. Přítel Adolf zemřel 10. 11. 2007. Vzpomíná rodina Vintrlíkova a přátelé od vína

Pětasedmdesátiny Ing. Drahomíra Míši Náš jubilant se narodil 5. června 1933 ve Velkých Pavlovicích. Prostředí ve kterém vyrůstal, ovlivnilo jeho zájem o budoucí povolání. Zvláště odborné postavení otce ve službách Státní zemské révové školky přispělo k tomu, že jeho mladý nadějný syn pokračoval ve šlépějích svého dědečka vinaře v Polešovicích i svého strýce Cyrila Míši, šlechtitele révy vinné ve Znojmě. Jeho všeobecná příprava začala jíž na reálném gymnáziu v Hustopečích, které ukončil v roce 1951. Politické poměry v padesátých letech ovlivnily jeho další studium i život. Po nepředstavitelných těžkostech byl přijat až v roce 1955 na Vysokou Školu zemědělskou, na agronomickou fakultu, kterou ukončil v roce 1960. Po ukončení vysoké školy byl zaměstnán jako odborný učitel na nově se tvořící Střední technické Škole zemědělské v Mikulově. V roce 1970 přešel na Střední zemědělskou technickou školu obor vinohradnicko-ovocnický ve Valticích, kde setrval až do roku 1991, než byl přijat jako odborný asistent na Zahradnickou fakultu MZLU v Lednici, odkud odešel v roce 1996 na zasloužilý odpočinek.

Bohatá byla jeho mimoškolní činnost, která vycházela z jeho zájmu o vinařství. Od roku 1958, kdy se stal členem Českého zahrádkářského svazu, prošel řadou funkcí. Od člena vinařské komise až po člena předsednictva ÚV ČZS a předsedy vinařské komise ÚV ČZS, kterou zastával až do roku 1994. Jeho zásluhou bylo, že tato významná odborně společenská organizace přispěla nemalou mírou k rozvoji moravského vinařství. Její podíl na produkci hroznů byl neuvěřitelně velký, v některých letech až skoro padesátiprocentní. Po založeni závodní pobočky Československé vědeckotechnické společnosti při škole ve Valticích se stal v roce 1971 předsedou vinařské komise, následně po založení Moravínu až do roku 1988 předsedou komise pro ochranu révy vinné. Toto období je poznamenáno jeho bohatou všestrannou odbornou činností, kdy se podílel na organizování různých vědeckých seminářů, školení, oborových dnů, výstav. Nemalou měrou se zasloužil jako člen odborné komise Státní inspekce jakosti pro zavedení senzorických zkoušek pro pracovníky vinařského oboru. Do profesní polohy vypracoval registrační zkoušky přípravků na ochranu rostlin. Stal se členem organizace pro evropské vinařské vzdělávání – Eurovitiformation. Byl členem řady soutěžních komisí pro oceňování vín. Byl ve styku s Ústředním kontrolním

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

a zkušebním ústavem zemědělským, oborem karantény a ochrany rostlin při ověřování a zkoušení přípravků k ochraně révy vinné. Od roku 1993 profesně spolupracoval z řadou dalších organizací, např. se Svazem integrované produkce hroznů a vína v Brně-Slatině. Do roku 1999 byl členem redakční rady časopisu Zahrádkář. Je čestným členem Svazu vinařů ČR. Bohatá byla jeho odborně publikační činnost. S jeho články se setkáváme na stránkách Vinařského obzoru, Vinařství a Vinohradu, v Zemědělské škole, v Zahrádkáři a v Zahradnictví. Je spoluautorem řady odborných propagačních tiskovin jako nového knižního vydání Vinařova roku, učebnice Ochrany rostlin pro střední školy, která vyšla nejen v češtině, ale i v maďarštině a 4x ve slovenštině. V současné době si užívá pravé vinařské penze, kdy stále pracuje nejen ve svém vinohradě, ale také ve sklepě, a spolupracuje s řadou firem. Stále se věnuje registračním pokusům ochranných prostředků na révu vinnou pro Svaz integrované produkce hroznů. Závěrem bych chtěl popřát našemu jubilantovi hodně zdraví do dalších let života a mnoho úspěchů a spokojenosti v každodenním životě. Jménem všech jeho kolegů, spolupracovníků a vinařů pozvedám pohár vína. Ing. Jaromír Veverka

820 Kč (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

392

(7–8/2008)

Noví docenti na Zahradnické fakultě v Lednici Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky Ing. Patrik Burg, Ph.D., při tomto řízení úspěšně obhájil habilitační práci s názvem „Perspektivní mechanizační prostředky ve vinohradnictví a jejich vliv na ekonomiku a kvalitu produkce“, jejímž hlavním cílem bylo posouzení využitelnosti perspektivních mechanizačních prostředků ve vinohradnictví z hlediska jejich vlivu na ekonomiku a kvalitu produkce hroznů při současném sledování jejich vlivu na životní prostředí. Práce ukázala současný stav ve využívání moderních mechanizačních prostředků ve vinohradnictví ČR a současně naznačila budoucí trendy v této oblasti. Habilitační přednáška byla vybrána z oblasti okrasného zahradnictví a byla přednesena na téma „Pracovní operace a mechanizační prostředky pro údržbu stromů a keřů“. Také tato přednáška potvrdila jeho vysokou odbornou erudovanost. Patrik Burg se narodil v roce 1977, působí od roku 2002 jako vysokoškolský učitel na Ústavu zahradnické techniky, Zahradnické fakulty MZLU. Ve své profesní kariéře se aktivně podílí na výuce technicky profilovaných předmětů vyučovaných na Zahradnické a Agronomické fakultě, z nichž v současnosti garantuje předměty Mechanizace zahradnické výroby, Vinohradnická mechanizace, Zahradnická mechanizace, Technika pro vinařství a Mechanizace zahradnické výroby pro kombinovanou formu studia. Pod jeho vedením byla úspěšně obhájena řada bakalářských a diplomových prací. Je pravidelným členem komisí pro státní závěrečné zkoušky na Zahradnické fakultě a je členem České vědecké zahradnické společnosti.

V oblasti výzkumu se zaměřuje na problematiku sledování a hodnocení zemědělských strojů ze zahradnické, vinohradnické, vinařské a komunální oblasti. Výsledky své vědecké a výzkumné práce publikoval od roku 2000 jako autor nebo spoluautor v četných vědeckých pracích, sbornících z národních i mezinárodních vědeckých konferencí a v odborných časopisech. Za stejné období se stal autorem nebo spoluautorem 3 odborných (knižních) publikací a 4 učebních textů pro zahradnické obory. Od roku 2003 se každoročně aktivně účastní odborných přednášek na seminářích pro odbornou i laickou veřejnost. Spolupracuje rovněž s výrobci zemědělské techniky, má za sebou několik odborných přednášek v zahraničí. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., před Vědeckou radou Zahradnické fakulty v Lednici úspěšně obhájil svou habilitační práci na téma „Management kvality ve vinohradnictví“, ve které se snažil postihnout nejdůležitější aspekty, které v současném vinohradnictví vedou k dosažení kvalitní a konkurenceschopné produkce. Následující habilitační přednáška na téma „Význam terroir v českém a moravském vinohradnictví a vinařství“ byla přijata s velkým zájmem. Svědčí to o tom, že zájem o termín terroir stále více proniká do širokého povědomí nejen u odborné veřejnosti. Pavel Pavloušek se narodil v roce 1970 a od roku 1995 pracoval v Lednici jako odborný asistent na Ústavu ovocnictví a vinohradnictví Zahradnické fakulty MZLU. Od roku 2003 je ve-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

doucím samostatného Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF v Lednici. Garantuje předměty z oblasti vinohradnictví i vinařství, pod jeho vedením vznikla řada bakalářských a diplomových prací. Vedle množství odborných a vědeckých článků a několika učebních textů pro studenty ZF je autorem dvou knižních publikací „Výroba vína u malovinařů“ a „Pěstování révy vinné v zahradách“. Je rovněž autorem monografie zabývající se souhrnným pohledem na odrůdový sortiment révy vinné s názvem „Encyklopedie révy vinné“. V publikaci jsou soustředěny poznatky získané za desetileté působení na Zahradnické fakultě v rámci hodnocení odrůdového sortimentu a genových zdrojů révy vinné. V rámci vinohradnického výzkumu se zabývá velkým rozsahem výzkumných témat, ale především genovými zdroji révy vinné, šlechtěním nových odrůd révy vinné, vlivem zelených prací na kvalitu hroznů a vína, senzorickým hodnocením aromatických látek ve víně apod. V průběhu jeho působení se mu podařilo navázat spolupráci s velkým množstvím výzkumných institucí v zahraničí. Byl nebo je řešitelem sedmi výzkumných úkolů, z nichž mezi nejvýznamnější patří mezinárodní grant programu Leonardo da Vinci. Jménem všech spolupracovníků z Ústavu zahradnické techniky a z Ústavu vinohradnictví a vinařství, ale i jménem široké odborné a laické veřejnosti přejeme oběma novým docentům Zahradnické fakulty k jejich významnému životnímu úspěchu neutuchající pracovní nadšení a dostatek elánu v pedagogické i vědecké činnosti do dalších let. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

394

(7–8/2008)

Vinařský triatlon Němčičky 2008 V osm hodin ráno odstartoval závod plaváním. Po této rozehřívací disciplíně závdoníci nastopili prudké stoupání na horských kolech lyžařskou sjezdovkou nahoru až ke známé kapličce „U Větřáka“ a dále po značené trase, která měřila asi 16 km smíšeným, místy poměrně obtížným terénem. Smyčkou se trasa vrátila opět do sportovního areálu, kde kolo bylo vyměněno za běžecké boty a následoval běh do bořetické sklepní lokality Kraví hora, kde na Vinckově náměstí bylo kontrolní stanoviště prezidenta recesistické vinařské republiky Kraví hora V. Petráska, který běžce občerstvil na někoik způsobů (viz foto). Cíl triatlonu byl na mostku k lyžařskému vleku a zde máme výsledky: MUŽI 1. Marek Heča, Krumvíř (*1986), výsledný čas 1.08:06 2. Tomáš Sadílek, Břeclav (*1979), výsledný čas 1.10:01 3. Marek Procenger, Velké Pavlovice, výsledný čas 1.12:41

Cyklistická část místy vedla velmi obtížným terénem

ŽENY 1. Zora Bezděková, Brno (*1976), výsledný čas 1.46:45 2. Romana Šnajdárková, Klokočí (*1985), výsledný čas 1.51:26 3. Vendula Stávková, Němčičky (*1982), výsledný čas 1.56:29

Němčičky, dárkové balení vína ZD Němčičky, opět Vinařský slovník a předplatné Vinařského obzoru. Třetí umístěný v obou kategoriích získal poukaz na koupaliště nebo lyžařský vlek – dle výběru od TJ Sokol Němčičky a dále dárkové balení vína od ZD Němčičky. Byla též udělena cena pro nejstaršího účastníka závodu, kterým byl Jan Veselý z Újezdu n. Lesy (*1952), a tou byl poukaz na účast v lyžařském kurzu pro dříve narozené. Proběhlo také slosování startovních čísel a pernamentku na lyžařský vlek na 30 jízd si odnesl Petr Korcián se startovním číslem 26 z Horních Bojanovic.

Medailisté obdrželi hodnotné ceny – vítězové poukaz na víkendový pobyt po dvě noci ve sportovním areálu TJ Sokol Němčičky s možností sportovního vyžití v celém sportovním areálu dle výběru, dárkové balení vína od ZD Němčičky, publikaci Vinařský slovník od Svazu vinařů ČR, roční předplatné Vinařského obzoru a 2 VIP vstupenky do expozice Salonu vín ČR ve Valticích. Ke stříbrné medaili byl poukaz na 1 noc s možností sportovního vyžití v TJ Sokol

Zahajovalo se plaváním

Zeptali jsme se vítězky v kategorii ŽENY Zory Bezděkové Jak se po vítězství cítíš? Sobotní odpoledne jsem relaxovala na koupališti v Němčičkách, neděle byla beze sportu, takže tělo stačilo zregenerovat. Místo na bedně bylo určitě potěšující i přes relativně malou konkurenci závodnic. Který úsek byl pro tebe nejkritičtější? Začátky všech disciplín (smích) – držela jsem se zásady „nepřepálit začátek“. Na sjezdovce mi ztuhly nohy, ale v navazujícím kopci nezbylo než zatnout zuby. Největší strach jsem měla z běhu, krize mne naštěstí nakonec nepotkala. Jaké máš ráda víno? Nejsem odborník. S kamarády máme Spolek domácích degustací, jednou měsíčně se sejdeme, každý donese láhev přívlastkového vína předem odhlasované odrůdy a hrajeme si na znalce. Obecně preferuji bílé, zvláště v letních měsících. Vyhraněnou odrůdu nemám. Ochutnala jsi už to, které jsi obdržela za splnění časového limitu i jako vítězka? Jak chutnalo?

(7–8/2008)

tí rok podpoří sport a víno také další milovníci vín a sportu. Sponzoři a partneři Vinařského triatlonu Němčičky: TJ Sokol Němčičky, DHL, ZD Němčičky, Svaz vinařů ČR, Vinařský obzor, Svobodná spolková republika Kraví hora, o. s. Šípek, Český rozhlas Brno, Deník, Rádio Dyje Fota archiv organizátorů (tj)

Hned v sobotu večer po návratu jsme s kamarády degustovali vzorky „za splnění časového limitu“. Dále přišla na řadu vítězná Rulanda, červený Vavřinec ještě čeká na svoji příležitost. Přijedeš si sem mezi vinice a sklepy příští rok zasportovat zase? Určitě, sportu není nikdy dost! Zeptali jsme se vítěze v kategorii MUŽI a celkového vítěze Marka Heči Jak se po vítězství cítíte? No, určitě se cítím dobře. Přijel jsem si to jen vyzkoušet, bez přípravy a tréninku, a nakonec jsem zvítězil. Který úsek byl pro vás nejkritičtější? Asi ke konci cyklistické trasy to závěrečné stoupání zpátky k Němčičkám. Snažil jsem se totiž předjet tři soupeře a dva nakonec skutečně předjel. Jaké máte rád víno? Mám rád víno obecně, bez zásadních preferencí. Jste z Krumvíře, vinařské obce. Vinaříte také? Já přímo ne, ale děda má sklep a víno dělá, také moji známí a kamarádi, takže k vínu mám relativně blízko. Přijedete si sem mezi vinice a sklepy příští rok zasportovat zase?

395

Na běžce čekalo na Vinckově náměstí v Bořeticích stylové občerstvení Určitě, pokud budu mít čas a volno, jistě zase rád přijedu. Organizátoři děkují všem partnerům a sponzorům, bez jejichž pomoci by se akce obtížně uskutečňovala, a věří, že svou účastí v dalším ročníku Vinařského triatlonu Němčičky příš-

Vítězové

Bílek Filtry - èeský výrobce filtraèních zaøízení

Hledáme schopné a doposud úspìšné lidi pro rozšíøení našeho pracovního týmu. Pokud rádi pracujete na øešení nových, zajímavých, ale i nároèných úkolù a nebojíte se za nì pøevzít zodpovìdnost, jste u nás vítáni! Bližší informace najdete na internetových stránkách spoleènosti. - Specialista marketingu a obchodu - Obchodní zástupce pro prùmysl - Obchodní zástupce pro vinaøství - Technolog - konstruktér

- Zkušební technik filtrací - Hospodáø - údržbáø - Kovoobrábìè - Mechanik - sváøeè

Sídlo spoleènosti je v Josefovì vzdáleném asi 10 km od Hodonína Tel.: +420 518 372 134 info@filtrace.com

Dokonalá filtrace

www.filtrace.com

Tradice spoleènosti Bílek Filtry s výrobky sloužící vám, vinaøùm, sahá již do roku 1990. Tato znaèka roste a vynikajících výsledkù dosahuje i díky spolupráci s vámi! Procházíme trvalým vývojem, ale náš cíl je stále stejný - pomáhat s filtrací.

Specialista na šedou hnilobu excelentní účinek proti šedé hnilobě nový mechanismus účinku dlouhodobá preventivní ochrana základ antirezistentní prevence krátká ochranná lhůta usnadnění sklizně jistota výnosu a kvality

... klíč ke kvalitě.