Vinařský obzor 6/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

syntetické Z ÁT K Y

a) horečka sobotní noci

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

b) zimnice pondělního rána •

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Váháte? Právě pro vás otvíráme

www.VinarskyInstitut.cz

Nová hudba do Vašich vinic

K čemu slouží předmět na obrázku? Správně, má něco společného s vínem... Jste v úzkých? A to jste si mysleli, že o víně už víte všechno! Nyní máte šanci poznat celý vinařský svět. Přihlašte se ke studiu ve virtuálním Vinařském institutu, jehož první kurz je určen odborníkům z gastronomických zařízení, hotelů a vinoték. Nemusíte mít obavy. Je to škola, kde učení není mučení.

• nová účinná látka iprovalicarb v kombinaci s folpetem • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy

To nejlepší z našich tradic střežíme pro vás

• zařazení v IP

www.bayercropscience.cz

(6/2008)

263

Vážení čtenáři, většině z vás bezesporu neunikla kauza z počátku druhé poloviny měsíce května, týkající se klamavého značení vín nabízených v rámci reklamně-prodejní akce „Vína z Moravy, vína z Čech“ v hypermarketech Interspar. Bylo zřejmě dílem náhody, že se na tuto věc přišlo, a jen pozorný a osvícený zákazník, mohl odhalit těchto několik (i když poměrně závažných) nedostatků ve značení na vinětách a na prodejních pultech při poměrně masové marketingové akci. Souhrou kombinace selhání lidského faktoru, nevzdělanosti a laxnosti managementu a personálu obchodního řetězce a jistě též nedůsledné kontroly ze strany zadavatele došlo nakonec k medializaci a bouřlivým diskusím ať už mezi vinaři, nebo dokonce na internetu. Věc je inspekčně šetřena a potenciální viníci (výrobce, prodejce) budou zjevně pokutováni. Také Vinařský fond se ústy ředitele nechal slyšet, že viníky má možnost smluvně pokutovat za nedodržení bodů licenční smlouvy. Obě tyto cesty postihu snad do budoucna zaručí, že pro práci s víny v hypermarketech budou vybráni dobře proškolení sommelieři a že odhalené excesy byly dílem náhody a důvěra v značku „Vína z Moravy, vína z Čech“ nebyla tknuta. Chci věřit, a bezesporu nejsem sám, že popsané pochybení bylo ojedinělé. Ale pojďme alespoň krátce k obsahu letošního červnového čísla. Tematika vinohradnictví a sklepního hospodářství je již klasikou a články s tímto zaměřením nechybí ani v tomto vydání. Celoroční seriál „Hovory MM“ jsme tentokrát pojali jako ochutnávku vín, kterou se snaží popisovat tři degustátoři. Tuším, že k formě takového místy střetu různých vjemů budou připomínky. Ale jak jsme se shodli s M. Michlovským, i takováto forma diskuse nad víny, jež lze považovat za nehotovou surovinu, s kterou se bude ještě pracovat, je pro následnou odbornou diskusi jistým přínosem. Ostatně, posuďte na straně 290 sami. Zajímavým a rozhodně podnětným bude zamyšlení nad obecným typem vín a pojetí charakteru vín na straně 300. Autor se zde z pohledu poměrně hodně orientovaného milovníka vín a velmi dobrého znalce vinařského místopisu, potažmo viničních tratí, pokusil podrobně a systematicky vyložit svůj náhled na víno a já věřím, že i takový pohled může být pro mnohé z vás ve vaší praxi inspirativní. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial................................................................................................................................263 Z redakční pošty............................................................................................................................................264 Spolkové informace Martin Půček: Vinařská politika..................................................................................................................266 Informace ze SV ČR.......................................................................................................................................266 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo, Martin Půček: Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem.................................267 Vinohradnictví Petr Ackermann: Zakázané účinné látky a změny v povolení přípravků na ochranu révy......................268 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Využití strojů pro chemickou ochranu vinic s ohledem na velikost a strukturu pěstitelských ploch....................................................................................................270 Alois Tománek: Praktické zkušenosti s bojem proti chloróze révy vinné................................................272 Pavel Pavloušek: Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois....................................................274 Petr Ackermann: Dávkování přípravků na ochranu rostlin podle vzrůstu révy........................................279 Pavel Pavloušek: Možnosti hodnocení zralosti hroznů ve vinohradnickém provozu – Cukernatost a kyseliny.................................................................................................................280 Vinohradnické zprávy.................................................................................................................................282 Vinařská technologie Irena Pavelková: Využití ne-Saccharomycetových kvasinek.......................................................................283 Petr Otřísal, Jan Stávek: Biogenní aminy v růžových vínech.......................................................................285 Ochrana úrody pomocí suchého ledu.......................................................................................................287 Erich Minárik: Zygosaccharomyces bailii – pôvodcovia zakalu vín so zvyškovým cukrom.....................287 Měření fenolické zralosti přímo ve vinici – zkušenosti z Burgundska...................................................289 Technologické zprávy.................................................................................................................................289 Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu........................................294 Rozhovor Hovory MM: O víně u vína.........................................................................................................................290 Výzkum Pavel Tomšík, Jiří Sedlo: Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky.....293 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (XIV.) – Staří tvůrci etiket........................................................299 Zamyšlení Pavel Jelen: Ideál vína – poměřovat podle něho?.......................................................................................300 Vinařský místopis Jaromír Čepička: Největší vinařské obce Znojemska – Vrbovec................................................................303 Reportáž Petr Hynek: Když se propadne vinný sklep................................................................................................304 Vinařství v zahraničí Bogdan Trojak: Ustarané, ale krásné Chianti Classico...............................................................................305 Vinařská historie Radek Sotolář: Patroni vinařů – (2. část) – Sv. Jan Evangelista, sv. Jan Křtitel..........................................306 František Kostrhun: Alois Václav Horňanský a Velké Pavlovice.................................................................308 Vinařská povídka Václav Fiala: Proč se klepe na sudy.............................................................................................................307 Společenská kronika Aloiz Vereš: Spomíname na Michala Vilinoviča..........................................................................................309 Zprávy 2. ročník žernoseckého koštu....................................................................................................................302

264

Vinařský obzor číslo 6, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 6. 2008 Toto číslo vychází 9. 6. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, přestože cítím, že se mne jakožto nečlena všech svazů současné boje a změny ve vedeních vlastně moc netýkají, sleduji se zájmem dění okolo podoby budoucího systému VOC. Pana Holánka ctím jako špičkového vinaře a jeho vína mi neobyčejně chutnají. Ovšem nedokážu pochopit, jak může halasně prosazovat vícestupňový systém VOC někdo, kdo spolurozhodoval před několika lety o sloučení všech deseti ivaňských viničních tratí pod jednu jedinou, což je v ČR smutný rekord v rozmělnění terroiru, překonaný snad jen velkobílovickou Přední horou. O tom, jakým způsobem (ne)propaguje své tratě na etiketách či webu vinařství, ani nemluvě. Já bych si fungující vícestupňový systém VOC ze srdce přál, ale pokud v čele těch, kdo ho prosazují, budou stát lidé, kterým jejich zaujetí terroirem prostě nevěřím, tak je má důvěra v to, že víno takto certifikované bude cosi zaručovat, vážně otřesena. S úctou Pavel Jelen, Praha

ZDE, NA TOMTO MÍSTĚ UVEŘEJNÍME VAŠE PŘIPOMÍNKY A TAKÉ DOTAZY, KE KTERÝM SE POKUSÍME ZAJISTIT KOMPETENTNÍ ODPOVĚDI. REDAKCE

řádková inzerce l Koupím kompletní lis na 50–75 l. Cenu respektuji. Tel.: 731 134 234, email: debef@ktknet.cz l Prodám kameninové nádoby 100–600 l. Tel.: 724 13 10 18 l Koupím demijony se šroubovacím uzávěrem, pokud možno v koši. Tel.: 775 197 443 l Prodám hydraulický vertikální lis WOTTLE Ø koše 90 cm, nerez misa. Tel.: 519 431 294 l Prodám nesenný viniční rosič s atestem, objem 500 l. Tel.: 603 77 35 25 l Prodám sazenice révy vinné. Tel.: 724 321 212 l 1–3 roční sudy „Barriques“ (červený i bílý), přímo od Top-Chateaux Bordeaux, ověřená kvalita. Trvale velký výběr. WWW.PREMIUM-OCCASION. COM, tel.: +43/664/14 00 587 l Kdo daruje či levně prodá starou vinařskou literaturu, knihy a časopisy? Tel.: 775 197 443 l Prodáme chladící agregát o výkonu 20 kW, rok výroby 2003, v provozu do 2007, s externím kondenzátorem. Zařízení bylo používáno k řízenému kvašení, spolu s agregátem nabízíme zdarma i prvky regulace. Dále prodáme drátěné kontejnery na lahve, na cca 450 lahví, celkem 21 ks, i jednotlivě. Tel.: 777 271 865

265

Aktuální zpráva z Vinařského fondu: Na svém mimořádném zasedání dne 28. 5. 2008 rozhodla Rada Vinařského fondu jednomyslně o posunutí splatnosti návratných podpor na výsadbu nebo obnovu vinice, poskytnutých v letech 2003–4, a to o 4 roky. Všechny orgány Vinařského fondu usilovaly celou dobu o možnost odpuštění vrácení návratných podpor. I vzhledem k tomu, že závazky Fondu vůči Ministerstvu zemědělství zůstaly neměnné (Fond je povinen podle stanoveného splátkového kalendáře prostředky poskytnuté státem na podpory výsadby/obnovy vinic vracet), hledala Rada Fondu jinou možnost řešení, což se nakonec podařilo. Všichni příjemci podpory, kteří splnili podmínky vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí podpory, mají tedy možnost využít posunutí termínu splácení o 4 roky. Celá záležitost byla konzultována s Dozorčí radou. Další informace najdete v aktualitách na www.vinarskyfond.cz. Všechny příjemce podpory budeme informovat. Vinařský fond

266

Vinařská politika Život, a to nejen nás vinařů, ale celé společnosti, byl, je a vždy bude o komunikaci. O komunikaci na úrovni, komunikaci, která má mít smysl a cíl k něčemu danou společnost dovést. O komunikaci, která bude věcná, a která bude vedena tak, aby jejím výsledkem byl konkrétní výstup. Ze samotné povahy diskuse vyplývá, že tento výstup většinou nebude plně splňovat představy jednotlivce: vždy půjde o jistou formu kompromisu. Jednou kompromisu, který je blíže mému názoru, jindy kompromisu vyhovujícímu spíše náhledu někoho jiného. Vím, že ve většině případů nemá smysl pohlížet zpět do minulosti. Avšak abych alespoň trošku popsal současnou situaci, je drobné ohlédnutí na místě. Když jsem nastoupil v roce 2000 do tehdejší ČMVVU, připadal jsem si jako pes, který sice umí plavat, ale nebude-li se učit a dívat vedle sebe, pravděpodobně brzy půjde pod hladinu. Proto jsem se snažil naslouchat. Naslouchat okolí, diskusím vinařů, snažil jsem se seznamovat a získávat zkušenosti. V tehdejší době pracovaly v ČMVVU pracovní komise, které měly za úkol rozpracovávat a vytvářet stanoviska pro rozhodování předsednictva. Institut pracovních komisí osobně hodnotím jako vynikající nástroj, jak vést odbornou diskusi a efektivně dosáhnout optimálního výsledku. Pracovní komise totiž umožňují rozpracovat konkrétní téma s ohledem na různé názory jejich členů, kteří by měli reprezentovat názorovou pestrost členské základny. Umožňují ovšem také kterémukoli členu představenstva obrátit se na stanovisko odborníků z komise a s jeho znalostí rozhodnout. Jak si mnozí z vás jistě pamatují, celá věc však měla malý háček: o místo v jednotlivých komisích sice byl zájem, avšak pouze do doby, než bylo svoláno jejich jednání. Nejprve nemohl jeden z členů, pak druhý, třetí… Data jednání se posunovala a konec reálného fungování pracovních komisí byl na dohled, neboť scházet se ve dvou lidech s tajemníkem nemělo další smysl. Práce těchto komisí tak byla v roce 2004 ukončena a nové představenstvo začalo pracovat jako hlavní orgán Svazu. Ačkoli je dnes názorů na fungování SV ČR mnoho a zdaleka ne všechny jsou pozitivní, můj osobní pohled je, že se podařilo vykonat hodně práce. To, že jsou některá rozhodnutí v rozporu s něčím názorem (lhostejno, zda mým, či vaším), je v demokratické společnosti normální. Je to fakt, který mohu sám za sebe vnímat negativně, ale fakt, který k principu kolektivního rozhodování prostě patří. Jakkoli mi nepřísluší hodnotit konkrétní rozhodnutí, dlužno říci, že každé z nich bylo možné ovlivnit. Diskusí, komunikací s ostatními. Pokusil jsem se podívat zpět na to, jaká byla účast vinařů na valných hromadách Svazu. Většina z nás si jistě vzpomene, že účast bývala doslova tristní, což vyvrcholilo v roce 2007, kdy se valné hromady účastnil snad nejnižší počet členů Svazu v historii. Dodnes si vzpomínám na to, jak pádný argument tehdy zazníval – venku bylo krásně. Určitě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že chci-li se podílet na fungování čehokoli, je prostě nutné se daného projektu účastnit a věnovat mu svůj drahocenný čas. Nicméně, abych nebyl jednostranný, je třeba říci, že řada výsostně důležitých věcí byla projednána a dohodnuta za velkého zájmu členské základny. Mám na mysli například plán rozvoje venkova, kdy téměř celou členskou základnu tížila problematika nízkých dotačních prostředků do integrované produkce. Po důkladné vnitřní diskusi a následném neústupném tlaku na státní instituce bylo vinařům vyhověno a sazby pro IP byly navýšeny. Stejně tak tomu bylo i v případě nového vinařského zákona při vstupu ČR do EU. Tento byl diskutován snad na každém setkání s vinaři. Po mohutné diskusi do něj byla prosazena, v rámci mantinelů daných EU, řada věcí, které posloužily zájmům našich vinařů. O to větším šokem však pro mne byla doslova apatie téměř všech vinařů při reformě SOT s vínem v EU. Šlo o reformu, tedy o následnou vinařskou politiku EU, která bude ovlivňovat v nové a zcela odlišné podobě celý vinařský sektor v následujících letech až do roku 2018. Za celou dobu projednávání se ze strany vinařské veřejnosti objevily pouze velmi zřídkavé dotazy nebo připomínky toho mála vinařů, kteří si pravděpodobně dopady reformy uvědomovali. Samozřejmě, ani v tomto případě Svaz nerozhodoval kolektivně: představenstvo se reformou po celou dobu zabývalo a i komoditní rada při AK ČR na svém každém jednání korigovala směr rozhodování Svazu. Zájem ze samotné vinařské obce byl však překvapivě malý. V době před valnou hromadou, v listopadu, pak představenstvo vyzvalo celou členskou základnu prostřednictvím zápisu k návrhům ke změně stanov, tedy i k návrhům na systém fungování Svazu. Připomínka nedošla jediná, a tedy opět bez komunikace představenstva s členy byl vytvořen návrh stanov nových. Další diskuse již byla postavena konfrontačně, a to je způsob, který je dle mého názoru nesmyslný. Smyslem tohoto mého příspěvku je apelovat na všechny, kteří mají zájem komunikovat, účastnit se diskuse a pracovat ve prospěch moravského vinařství, abychom si sedli ke stolu a rozumně, samozřejmě někdy s emocemi, které k vyjádření vlastního názoru někdy patří, společně komunikovali a podíleli se na dalším směřování našeho vinařství a vinohradnictví. Troufám si říci, že aktivní spolupráce je jediná cesta k dalšímu úspěchu. Úspěchu nikoliv organizace, ale nás všech. Pokud nebudeme schopni se dohodnout (a touto dohodou myslím nalezení vzájemně přijatelného kompromisu), bude se smát někdo úplně jiný. Ten, z koho musíme mít všichni respekt už kvůli jeho obrovskému zastoupení na českém trhu. Ten, proti komu máme šanci uspět jen díky kvalitě naší práce. Pokud nebudeme schopni spolupracovat, smát se budou konkurenční dovozci vín. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n V pátek 18. 4. se předseda a místopředsedové Svazu účastnili mezinárodní soutěže a výstavy vín Vinařské Litoměřice. n 23. 4. předseda SV ČR řídil jednání Rady Vinařského fondu v Brně. K hlavním bodům patřil návrh okruhů pro poskytování podpor z Fondu v termínu podávání žádostí 1. 7. až 15. 8., odsouhlasení spolupráce při prezentaci našeho vinařství na Hradčanech a odsouhlasení spolupráce při vytvoření expozice vinařství ČR na zámku Zbiroh. n V pátek 25. 4. proběhla za spoluorganizace svazu v Hustopečích již tradiční akce České a moravské vinařství 4. rok v EU. n 26. 4. šéfredaktor VO navštívil tradiční spotřebitelskou ochutnávku biovín v Pavlově. n 2. 5. byl šéfredaktor přítomen slavnostnímu otevření Valtického podzemí. n 5. 5. se předseda s tajemníkem účastnili jednání pracovní skupiny AREV, které proběhlo ve francouzském Štrasburku. Na pořadu jednání byla zejména příprava následujícího valného shromáždění koncem května a informace o připravované volbě nového prezidenta. Podrobnosti z jednání jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n V pátek 9. 5. se předseda a místopředsedové SV ČR zúčastnili Valtických vinných trhů. n Odpoledne 12. 5. proběhla druhá schůzka skupiny pro stanovy při SV ČR. Vzhledem k odlišným stanoviskům na závěry z posledního jednání komise dospěla k názoru, že bude nutné vytvořit dvě varianty stanov a jednacího řádu a tyto předložit valné hromadě samostatně. První varianta jako varianta představenstva, která bude zpracována ve smyslu dvou zástupců v představenstvu za každou vinařskou podoblast, a voleného předsedy a místopředsedy pro Moravu. Druhá varianta zpracovaná skupinou vinařů ve smyslu jednoho zástupce v představenstvu za každou vinařskou podoblast a dalších 4 zástupců ze všech členů SV ČR, předseda Svazu volený v čestné funkci a volený ředitel Svazu jako výkonný pracovník. Valná hromada bude mít za úkol vybrat nejvhodnější variantu řešení. n Ve středu 14. 5. se předseda a tajemník Svazu zúčastnili zahájení mezinárodního veletrhu Víno a destiláty v Pra-

267

ze. Druhý den akce byl na místě přítomen šéfredaktor VO. n V pondělí 19. 5. se šéfredaktor účastnil v de-

gustační komisi redakčního testu MF DNES s tematikou tuzemských růžových vín. n Ve dnech 22.–23. 5. se za organizačního za-

jištění SV ČR konala první část seminářů o elektronickém podpisu. (js, mp, rs)

Jednání pracovní skupiny AREV pro reformu SOT vínem Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Na programu bylo hlavním bodem projednání návrhu rezoluce AREV k probíhající reformě. A to z toho důvodu, že i když je nařízení Rady (ES) již schváleno, na konečném znění prováděcích nařízení Komise (ES) se teprve pracuje. Rezoluce by měla být přijata na valném shromáždění AREV 30. a 31. 5. 2008 v Champagne (F). Na závěr byla podána krátká informace o připravovaném průběhu výročí dvaceti let existence AREV a o volbě nového prezidenta. Nebyli přítomni zástupci jižních regionů ze Španělska, Portugalska a Itálie. To se může odrazit na valném shromáždění odmítnutím návrhu rezoluce z jejich strany.

Zástupce Champagne přednesl předem připravený text návrhu rezoluce. Zdůraznil, že jde o obecné formulace zaměřené jak na politiky, tak i na odborníky a že je to první návrh k diskusi. Hned úvodem zmínil, že víno by nemělo náležet do jediné společné zemědělské organizace trhu, že by si pro své odlišnosti od ostatních komodit mělo udržet samostatnou SOT. V diskusi pak zástupce Alsaska požadoval zvýraznit v textu rozdíl mezi stolním a jakostním vínem, možnost uvádět na etiketě odrůdu a ročník. Prezident CEPV jej v tomto názoru podpořil s tím, že je nutné v rezoluci zvýraznit tento rozdíl zvláště teď, těsně před vydáním prováděcího předpisu. Zástupkyně regionu Rhone-Alpes (F) zase zdůraznila, že je třeba dbát na tradice a výsadbová práva by měla zůstat zachována alespoň do roku 2018. Následovala delší diskuse o genových manipulacích. Závěrem bylo konstatováno, že v návrhu rezoluce nebude o nich zmínka, protože ani reforma se jimi nezabývá. AREV k tomu zaujme stanovisko později. Další diskuse byla vedena na téma klučení a nová definice vinice, kdy by se počítala plocha jen od první révy po poslední révu příslušné parcely. Nakonec bylo dohodnuto tento pro-

blém do rezoluce zahrnout a požadovat respektování stávající definice a plochy v návaznosti na registr vinic. Německo se rozhodlo využít přidělené národní obálky na restrukturalizaci vinic, na vybavení sklepního hospodářství a tuto sezonu ještě jako poslední i na podporu rektifikovaného moštu za současné minimalizace platby. Rakousko využije tuto podporu jen na restrukturalizaci vinic a na vybavení sklepního hospodářství. Obecně na jednání panovaly obavy z termínu pro předložení těchto národních programů, které Brusel požaduje do konce června. Přitom ještě neexistuje příslušné prováděcí nařízení Komise, podle kterého by se měly programy zpracovávat. Závěrem podal viceprezident AREV stručnou informaci o předpokládaném průběhu jednání valného shromáždění v Remeši. Z důvodu dopracovávání reformy a výročí dvaceti let existence AREV je pozvána řada významných hostů. Komisařka M. Fischer-Boel se již omluvila, naopak francouzský ministr zemědělství už účast potvrdil. Na valném shromáždění bude volen nový prezident AREV, stávající prezident – hejtman Jižních Tyrol, již nekandiduje. Jediným kandidátem je předseda vlády Champagne.

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

78 Kč,od 75 • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

268

Zakázané účinné látky a změny v povolení přípravků na ochranu révy Petr Ackermann, SRS Brno

A. Přípravky na ochranu rostlin, které nemohou být použity ve vinicích podle NV č. 79/ /2007 Sb. v platném znění (NV č. 114/2008 Sb.) a podle NV č. 242/2007 Sb. v platném znění (NV č. 99/2008 Sb.). Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. v platném znění o podmínkách provádění agroenviromentálních opatření obsahuje nadále v příloze č. 8, část B, Seznam účinných látek, které nesmějí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných proti škodlivým organismům (původci chorob, živočišní škůdci, plevele) v rámci podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí titulu integrovaná produkce (§8, odst.5, ad a) a e)). Nařízení vlády č. 242/2004 Sb. v platném znění uvádělo až do roku 2007 v příloze č. 11, část B, Seznam přípravků na ochranu rostlin, které bylo možno použít v rámci podopatření integrované systémy pěstování révy (§ 14a, odst. 5, ad a) a e)). Od letošního roku i tato právní úprava (NV č. 99/2008 Sb.) uvádí v příloze č. 11, část B, Seznam účinných látek, které nesmějí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci podopatření integrované systémy pěstování révy vinné. Došlo tak k účelnému sjednocení požadavků obou právních úprav. Oba seznamy se plně shodují, další informace se vztahují na obě právní úpravy. V seznamech jsou uvedeny obecné názvy účinných látek (common names) podle ISO, které jsou totožné s názvy použitými v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin včetně elektronické verze (www. srs.cz) i v návodech na použití přípravků (etiketách). Předností seznamu zakázaných účinných látek oproti seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin je především minimalizace potřeby změn v případě nových registrací přípravků na ochranu rostlin. Seznam se bude měnit, pouze pokud bude registrovaná nová účinná látka nepřijatelná pro integrovanou produkci (předpoklad registrace takového přípravku je při současných požadavcích minimální) nebo pokud by se dříve povolená účinná látka na základě nových poznatků stala nepřijatelnou pro integrovanou produkci. Podstatné je, že seznam umožňuje okamžité použití nově registrovaných přípravků na ochranu rostlin i použití přípravků povolených jako dovoz souběžného přípravku (souběžný dovoz) podle § 53, zák. č. 326/2004 Sb. v platném znění. Na druhé straně pěstitel musí znát obchodní názvy přípravků, které jsou registrovány nebo povoleny k dovozu (souběžný dovoz) a obsahují zakázané účinné látky (může být i několik obchodních názvů přípravků se stejnou účinnou látkou) a nesmějí být použity ve vinicích. Přehlednost seznamu zakázaných účinných látek snižuje skutečnost, že přes členění příloh č. 8 a č. 11 podle plodin, resp. skupin plodin (ovocné stromy a keře, réva vinná, zelenina a přerušující plodiny v rámci pěstování zeleniny), obsahují dílčí seznamy i některé účinné látky, které nejsou pro příslušné plodiny registrovány a jejichž použití nepřichází v úvahu. Vhodnější by bylo uvádět v jednotlivých dílčích seznamech (část A,

B, C) jen zakázané účinné látky, které jsou v přípravcích registrovaných pro příslušnou skupinu plodin nebo plodinu, případně uvést jen seznam jeden. V zájmu přehlednosti jsme seznam zakázaných účinných látek pro révu rozdělili na zakázané účinné látky s registrací pro révu (ad 1) a zakázané účinné látky, které nejsou v ČR pro révu registrovány (ad 2). 1. Zakázané účinné látky a přípravky, které je obsahují a jsou registrovány nebo povoleny pro použití v révě: alpha-cypermethrin Vaztak 10E C,Vaztak 10 SC bifenthrin Talstar 10 EC deltamethrin Decis Mega, Decis Flow 2,5, Decis 15 EW, Decis EW 50 dichlobenil Casoron G diquat dibromid Reglone, KeMiChem-Diquat 200 SL, KeMiChem-Diquat-I 200 SL, RC-Diquat 200 SL, RealChemie-Diqeuat 200 SL, REGO fenazaquin Magus 200 SC fenitrothion Sumithion Super (zrušena registrace) chlorpyrifos-methyl Reldan 40 EC chlorpyrifos Aliekol, Oleoekol lambda-cyhalothrin Karate se Zeon technologií 5 CS, Karate 2,5 WG, KeMiChem-Lambdacyhalothrin 50 CS, RC-Lambdacyhalothrin 50 CS, Karate Zeon 050 SC paraquat Gramoxone (zrušena registrace) propyzamide Kerb 50 W, KeMiChem-Propyzamid 50 W terbuthylazin Folar 525 FW (zrušena registrace) zeta-cypermethrin Fury 10 EW 2. Zakázané účinné látky, které jsou uvedeny v seznamu pro révu vinnou a nejsou obsaženy v přípravcích registrovaných v ČR pro révu a přípravky, které je obsahují: carbofuran Furadan 350 F, Furadan 5 G, Furadan 10 G cypermethrin Alimetrin 10 EM, Cyper 10 EM dimethoate Perfekthion fenproximate Orthus 5 SC chlorothalonil Bravo 500, Chloronil 500 SC, Chloronil 500 , KeMiChem-Chlorothalonil 500 SC, RC-Chlorothalonil 500 SC, RealChem-Chlorothalonil 500 pirimiphos methyl Actellic 50 EC pyrethriny (přírodní) Spruzid – Flussig triazamate Aztec 140 EW (zrušena registrace) Pozn. Názvy přípravku uvedené kurzivou jsou povoleny podle §53 (Dovoz souběžného přípravku) zákona č.326/2004 Sb. v platném znění.

269

B. Zrušení nebo omezení registrace přípravků na ochranu rostlin. Současně uvádíme přehled přípravků (účinných látek), které byly registrovány a používány ve vinicích, ale z různých důvodů (nezařazení na Annex I Směrnice 91/414 EHS, omezení použití, nezájem držitele rozhodnutí o registraci doplnit podkladovou dokumentaci aj.) jim byla v posledním období zrušena registrace a mohou být používány pouze do spotřebování zásob. Termín ukončení použití je u každého přípravku konkrétně stanoven a musí být dodržen. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že použití přípravku na ochranu rostlin, který není v ČR registrován, ačkoliv registraci podléhá, nebo použití přípravku na ochranu rostlin po zrušení jeho registrace (uplynutí termínu spotřebování zásob) je podle § 78, zák. č. 326/2004 Sb. v platném znění přestupkem, který je finančně postihován. Přípravek

Účinná látka

Zrušení registrace Ukončení použití

Aminex 500 SL

MCPA

31. 10. 2007

31. 12. 2008

Galant Super

haloxyfop-P-methyl

19. 12. 2007

19. 12. 2008

Gramoxone (nebyl povolen v IP)

paraquat

14. 11. 2007

31. 8. 2008

Mikal M

fosetyl Al + mancozeb 10. 1. 2008

3. 6. 2009

Novozir MN 80

mancozeb

31. 12. 2006

31.12. 2008

Ronilan 12 EC

vinclozolin

31. 12. 2006

31.12. 2007

Rubigan 12 EC

fenarimol

30. 6. 2007

30. 6. 2008

Sumilex 50 WP

procymidone

30. 6. 2007

30. 6. 2008

Sumithion Super (nebyl povolen v IP)

fenitrothion

25. 11. 2007

25. 11. 2008

Zolone 35 EC

phosalone

22. 6. 2007

22. 6. 2008

v průběhu roku 2007 a počátkem roku 2008. Všechny tyto přípravky mohou být podle NV č. 79/2007 Sb. v platném znění i NV č. 242/2004 Sb. v platném znění použity k ochraně révy.

C. Nově registrované a změny v použití registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Pro úplnost uvádíme také přehled nově registrovaných přípravků a změn registrace přípravků na ochranu rostlin pro révu, k nimž došlo Slabá úroda v Austrálii měla malý vliv na cenu hroznů Přes snížení o 800 tisíc až 1,2 mil. t proti loňské úrodě neklesá cena hroznů. „Lehce stoupají, ale pořád jsou pod výrobními náklady,“ znepokojuje se Mark McKenzie, ředitel Asociace australských producentů hroznů. Tisíce producentů finančně strádá po třech letech velké úrody. Letos většina prodejců hroznů našla nákupce díky nízké úrodě. Ale jestliže Foster zvýšil své ceny o 15 %, ti největší nákupci, jako Hardy, McGuigan Simeon a Jacob‘s Creek, platili zhruba stejnou cenu jako loni, nebo jen mírně vyšší. „Máme pocit, že velká vinařství si zvyšují své marže na úkor producentů, a vymlouvají se na nadvýrobu,“ zlobí se McKenzie. I když více než 1 500 producentů loni udávalo vážné finanční potíže, jen malá část z nich opustila své vinice. „Podnikatelé v potížích sáhli ke krátkodobým řešením, jako je prodej práv na zavlažování, aby splatili své dluhy. Ale co si teď počnou se svými vinohrady?“ ptá se Chris Byrne, ředitel asociace výrobců z Riverlandu. Podle Vitisphere.com (ako)

Účinná látka

Škodlivý organismus

Cabrio Top

pyraclostrobin metiram

plíseň révová, padlí révové

1 kg/ha do BBCH 61 2 kg/ha od BBCH 61

max. 3×

Electis

zoxamide mancozeb

plíseň révová

0,9 kg/ha do BBCH 61 1,8 kg/ha od BBCH 61

max. 3×

Emerald 10 EC

tetraconazole

padlí révové

0,25 l/ha

Flowbrix

oxichlorid Cu

plíseň révová

1,25–1,50 l/ha do max. 4× BBCH 61 (IP 2×) 2,5–3 l/ha od BBCH 61

Melody combi iprovalicarb folpet 43,5 WP

plíseň révová, červená spála, bílá hniloba

1,8–2 kg/ha do BBCH 61 max. 4× 2,5 kg/ha od BBCH 61

Novozir MN 80 New

mancozeb

plíseň révová

0,2–0,32 %

(IP 2×)

Quadrix Max

azoxystrobin folpet

plíseň révová, padlí révové

2 l/ha

max. 3×

Ridomil Gold Combi Pepite

metalaxyl-M folpet

plíseň révová

2 kg/ha

max. 4× (stolní 1×)

Ridomil Gold MZ Pepite

metalaxyl-M mancozeb

plíseň révová

2,5 kg/ha

max. 3× (IP 2×)

Steward

indoxacarb

o. mramorovaný, o. jednopásý, křísi

0,1 kg/ha do BBCH 61 max. 3× 0,15 kg/ha od BBCH 61

Sulikol 750 SC

síra

padlí révové

0,3–0,6 % (snížení dávky)

Tendency 25

propiconazole

padlí révové

0,2–0,3 l/ha

Přípravek

Dávka

Omezení

Přibývá zkušeností s minimalizací pracnosti ve vinicích Zabývají se tím nejenom v Austrálii a Německu, ale svou cestou jdou i v USA a Itálii. Zkouší se tam systém založený na několika podmínkách. První je způsob vedení – variantami je ohnutý kmínek, který lze zvedat a snižovat v rozsahu asi 20 cm, nebo u nás dobře známá „záclona“. Následuje sklizeň sklízečem, jehož pracovní ústrojí se pohybuje ve vertikálním směru, nikoliv v horizontálním, jak je dnes běžné. Jeho předností je, že třese s kmínkem, hroznů se nedotýká, ty opadávají samy. Nedílnou součástí systému je zařízení pro zkracování letorostů a pro zimní předřez. Řez se pak dokončuje ručně. Vyvíjí se i flexibilní drátěnka pro rychlé uchycení letorostů. V Itálii se pod závlahou dosahuje výnosu až 40 t/ha a hrozny se používají jako surovina k výrobě sektů. Celková pracnost se pohybuje mezi 70 až 80 hodinami na hektar a rok. Systém se začíná ověřovat i v rakouském Mistelbachu. W3/1/JS

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

270

Využití strojů pro chemickou ochranu vinic s ohledem na velikost a strukturu pěstitelských ploch Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Lednice

Dnes jsme ve vinohradnických oblastech ČR svědky velmi roztříštěné struktury půdních celků zejména u středních vinohradnických firem s plochami do 10 ha. Pro provozovatele techniky se roztříštěná struktura většinou menších ploch nutně projeví na zvýšení nákladovosti. Naproti tomu tradiční, velké celky mohou dobrým organizačním zvládnutím vhodné techniky dosahovat velmi příznivých hodnot provozních nákladů. Příspěvek se zabývá porovnáním nákladů na provoz strojních souprav pro chemickou ochranu vinic u dvou kategorií vinohradnických podniků lišících se strukturou pěstitelských ploch. Hodnocení proběhlo u malého podniku s pěstitelskou plochou do 10 ha (soukromně hospodařící vinohradník), která je v daném území rozptýlena do několika menších parcel, a u velkého podniku s pěstitelskou plochou vinic cca 250 ha (vinohradnické středisko transformovaného ZD) se scelenými pěstitelskými bloky. Oba podniky hospodaří ve srovnatelných půdních i terénních podmínkách (svažitost terénu max. do 10–15 O, sprašové a hlinité půdy, spony výsadeb 2,5–3,0 krát 1,0 m). Byl vyčíslen podíl neproduktivních přejezdů na 1 ha ošetřené plochy vinice, který výrazně ovlivňuje výkonnosti používaných strojních souprav. Dalším rozdílem provozních podmínek je odlišné roční využití nasazované soupravy v obou podnicích. Provozní náklady souprav jsou pak modelovány pro podmínky každého podniku zvlášť a umožňují vyčíslit rozdíl v celkových nákladech na chemickou ochranu 1 ha ošetřované vinice.

za rok a výkonnost v čase hlavním W01 (soupravy se stejným záběrem a stejnou pracovní rychlostí). Volba typu rosiče vychází z doporučení strojů pro danou operaci a velikost podniku. U traktoru je dána požadovaným příkonem rosiče. Roční nasazení traktoru u velkého podniku odpovídá využití traktorů této výkonové třídy, odepisování je v souladu se zákonem o dani z příjmu pro traktor i rosič. Roční nasazení traktoru u malého podniku odpovídá využití pro danou pěstitelskou plochu, je zvýšeno cca o 50 % na ostatní režijní práce. Vzhledem k nízkému využití byla u malého podniku (B) upravena doba odepisování na 10 let pro traktor i rosič.

Z údajů evidence půdních bloků byla pro objektivní srovnání stanovena také průměrná vzdálenost přejezdů (vážený průměr ploch a vzdáleností od střediska mechanizace) a počet přejezdů na jeden ošetřený hektar. Bližší charakteristiku struktury ploch uvádí Obr. 1 a Tab. 1. S ohledem na charakter technologických postupů byly pro sledování vybrány soupravy pro chemickou ochranu: Podnik A: traktor NEW HOLLAND TN 75F – návěsný rosič AGP 1500 Podnik B: traktor Z 5213 – návěsný rosič AGP 600 Jejich společnými znaky jsou návěsné provedení, stejná agrotechnická lhůta, počet zásahů

Obr. 1: Struktura a velikost sledovaných podniků

Tab. 1: Struktura pozemků u podniku A a B Podnik A Označení pozemku (trati)

Výměra pozemku [ha]

1 2

Podnik B

Vzdálenost pozemku [km]

Výměra pozemku [ha]

Vzdálenost pozemku [km]

0,2

0,6

3 6

1,5

2,5

1,2

0,8

1,1

0,3

Celková výměra [ha]

254

5,7

Průměrná vzdálenost přejezdu [km]

1,81

3,93

271

Tab. 1: Charakteristika exploatačních údajů rosičů Parametr

Technicko-exploatační ukazatel

Měrná jednotka

Podnik A

Podnik B

–

AGP 1500

AGP 600

Výkonnost W01 (výkonnost za čas hlavní)

ha.h-1

1,1

Výkonnost W02 (výkonnost za čas operativní)

ha.h

Typ rosiče

0,8

den (h)

5 (35)

Potřeba rosičů (teoretická)

7,26

0,20

Potřeba rosičů (skutečná)

Četnost opakování operace za sezonu

–

7–8

h.r-1

222–254

50–57

Agrot. lhůta na 1 zásah

Roční nasazení rosiče

-1

Tab. 2: Přehled technicko-ekonomických údajů souprav Parametr

Technicko-ekonomické údaje

Podnik A

Podnik B

Energetický prostředek

–

Traktor viniční 50–59 kW

Traktor viniční 30–39 kW

– typ

–

NEW HOLLAND TN 75F

ZETOR 5213

h.r –1

1200

600

– doba odepisování

– náklady na provoz

Kč.h–1

416

235

Rosič

–

Návěsný

– typ

–

AGP 1500

AGP 600

– objem zásobní nádrže

1500

600

h.r –1

230

– doba odepisování

– náklady na provoz

Kč.h–1

326

360

Provozní náklady soupravy

Kč.h–1

742

595

Provozní náklady soupravy

Kč.ha–1

742

744

– roční nasazení

Tab. 3: Náklady na zajištění operace Parametr

Podnik A

Podnik B

Čas operativní (T02)

h.ha–1

1,25

Dávka postřikové jíchy

l.ha–1

300

–

Přejezdy – průměrná vzdálenost

km.ha

1,81

3,93

–

0,2

0,5

– průměrná rychlost

km.h–1

– čas potřebný na přejezd

h.ha–1

0,048

0,26

h.směnu–1

– počet přejezdů na 1,0 ha

Čas pomocný (T6)

–1

0,24

0,52

Čas pomocný (T6)

h.ha

–1

0,03

0,06

Čas směnový (T07)

h.ha–1

1,08

1,57

Výkonnost směnová (W07)

ha.h–1

0,92

0,51

Roční provozní náklady soupravy na chemickou ochranu

Kč.ha–1

6 024

10 946

Tímto předpokladem, který zcela respektuje realitu současných vinohradnických podniků, bylo dosaženo shodných provozních nákladů na 1 hektar za operativní čas T02. Tím jsou dány shodné výchozí podmínky srovnávaných variant, a tudíž eliminován vliv výhody velikosti zemědělského podniku. Zůstávají tedy jen rozdíly způsobené různou strukturou ploch. Ty se promítnou do směnové výkonnosti W07. Pro modelování nákladů bylo využito programu AGROTEKIS. Výsledkem jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení a 1 hektar ope-

race. Nejdůležitějšími vstupními údaji jsou pořizovací cena traktoru i rosiče, rozsah ročního nasazení. Charakteristiku strojních souprav a jejich technicko-exploatační údaje ve sledovaných podnicích uvádí Tab. 1. Typy rosičů pro podnik A a B odpovídají současným nabídkám strojů pro dané velikosti podniků. Výkonnost v čase hlavním (W01) je u obou rosičů shodná (stejná šířka záběru a pracovní rychlost). Výkonnost v čase operativním (W02 – výkonnost v čase T02, zahrnuje kromě vlastního ošetření ještě čas na plnění rosiče) se již liší.

Výkonnost W02 odpovídá hodnotám získaným sledováním souprav v provozu. Agrotechnická lhůta jednoho zásahu (ATL) je uvažována v délce 5 dnů. Tomu odpovídá doba v délce cca 35 hodin (koeficient meteorologických vlivů k m = 0,87). Potřeba rosičů je vypočítána pro dodržení agrotechnické lhůty 35 hodin. Technicko-ekonomické údaje souprav vycházejí z charakteristiky podniků a z technologických postupů pro pěstování vinice uplatňovaných u obou sledovaných podniků. Pro hodnocené soupravy a podmínky obou podniků jsou souhrnně uvedeny v Tab. 2. Kalkulace směnového času a výsledné provozní náklady zásahu jsou uvedeny v Tab. 3. Ve výpočtech je uvažováno se skutečností, že další časy (T3 – údržba a seřízení, T4 – oprava, T5 – odpočinek a osobní potřeby obsluhy, T7 – ztrátové časy mechanizačního prostředku) jsou shodné a pro zjednodušení nejsou zahrnuty do času směnového (T07). Čas T6 zahrnuje připojení mechanizačního prostředku a přesun na pole a zpět, odlišnosti jsou dány rozdílem průměrné přejezdové vzdálenosti. U obou podniků se uvažuje stejný způsob práce soupravy, tj. naplnění probíhá ve středisku podniku, rosič zajišťuje postřik i dopravu jíchy na pole, nevyžaduje zásobování cisternou (mají tedy shodné podmínky). Ze získaných výsledků vyplývá velmi výrazný vliv rozdílné struktury ploch na výši provozních nákladů strojních souprav pro chemickou ochranu vinic. Vzhledem k tomu, že jde o operaci často až 7–8násobně opakovanou, není tento rozdíl zanedbatelný. Ve sledovaném případě činí nárůst nákladů až 80 % v neprospěch malého podniku (B). Důvodem je snížená výkonnost sledované soupravy u menšího z podniků, z důvodů vysokých přejezdů. Uživatel v tomto případě, ale nemá jinou alternativu, neboť chemická ochrana je při pěstování vinice limitující. Řešením by bylo jedině zajištění této operace formou služeb od cizích. Hlavní problém však v našich vinohradnických regionech i nadále spočívá v nedostatečné nabídce těchto služeb jak pro velké firmy, tak pro malé pestitele.

kupujte u našich inzerentů – podpoříte nás!

272

Praktické zkušenosti s bojem proti chloróze révy vinné Ing. Alois Tománek, Boršice

Vinohrady v obci Boršice a okolí jsou často vysázené na vátých spraších s vysokým obsahem vápna a proto nás chloróza (lidově žloutenka) velmi trápí. Sprašová půda obsahuje různě tvarované kamínky vápence. Spraše byly v minulosti využívány ke kopání sklepů bez zajištění klenby cihlovým zdivem. Tyto prastaré sklepy drobní vinaři a zahrádkáři dodnes užívají. Budování sklepů umožnila mimořádná mocnost této horniny, která v okolí Boršic dosahuje až rekordních 27,5 m. Žloutenkou hovorově vinaři označují fyziologickou chorobu révy vinné, která je charakteristická žloutnutím všech zelených částí rostliny, zejména však listů. Rostlinolékaři termín žloutenka používají výhradně pro označení příznaků infekčních onemocnění, které vyvolávají viry, bakterie, fytoplazmy nebo houby. Pro příznaky fyziologické choroby, tedy žloutnutí rostlin vlivem nedostatků ve výživě, se dnes používá termín chloróza. V praxi se nejvíce setkáváme s chlorózou vyvolanou nedostatkem železa. Železo je pro rostliny velmi důležité, pomáhá při aktivaci enzymů a tvorbě pigmentů. Železa potřebuje réva vinná poměrně velké množství a při jeho nedostatku bývají listy nejprve světle zelené, později žlutozelené. Na silně postižených keřích se objevují listy s příznaky nekróz, které počínají od okraje listů, na keřích se objevují kratší a slabší letorosty a dalším příznakem je metlovitost. Silně postižené keře mohou odumírat. Chlorózy se objevují na stanovištích s vysokých obsahem vápníku. Další příčinou může být přehnojení manganem a dalšími prvky. Chlorózy vznikají také na přemokřených a ulehlých půdách. Zdravotní stav postižených keřů se může výrazně zhoršit po aplikaci fosforečného nebo čerstvého statkového hnojiva. Další spouštěcím mechanismem je výskyt vydatných srážek, případně delší vlhká a chladná perioda, kdy půda nemá čas vyschnout. Do rostlin se pak dostává větší množství fosforečnanu vápenatého. Železo je poté vázáno do nerozpustného fosforečnanu železitého.

Příznaky chlorózy mají v průběhu roku svůj vývoj. Těžce postižené keře jsou žluté již od rašení, jindy jsou rašící keře bez příznaků a chloróza se začne stupňovat ve fenofázi kvetení. Později může dojít k efektu tzv. samoléčení, kdy keře v době zaměkání dostávají normální zelenou barvu. Tento jev je způsoben snížením vlhkosti půdy v letním období. Zásoba zimní vláhy postupně mizí a pravidelné srážky v úhrnech do 20 mm nejsou pro vývoj chlorózy tak příznivé. V minulých letech došlo k zajímavému jevu, kdy chlorózou trpěly až zálistkové letorosty. Příčinou byly extrémně vysoké srážky, které přišly až v době zaměkání a zrání. Stanoviště s vysokou hladinou spodní vody bývají postižena více a častěji. To jsou ty známé ostrůvky žluté barvy v jinak zeleném moři vinice. O příčině se nejlépe přesvědčíme v době, kdy končí tání sněhu nebo delší srážkově vydatné období. Zkušební vrt nám ukáže, jak překvapivě vysoká může být hladina spodní vody. Vysokou hladinu spodní vody signalizuje výskyt přesličky, rákosu a jiných vlhkomilných rostlin. Zajímavý vývoj můžeme pozorovat také v závislosti na věku vinice. Velmi mladé vinice bývají obvykle bez příznaků. Na nepříznivých stanovištích dochází k většímu výskytu chloróz mezi 6. až 10. rokem. Problémy se ve středním věku vinice dále stupňují a mohou vést až k zániku porostu. Někdy však dochází u starších vinic, tedy po 15–20 letech, k překvapivé proměně. Chloróza se postupně vytrácí, a někdy dokonce úplně zmizí. Část vinařů si tento jev vysvětluje průnikem kořenů do hlubších vrstev, kde je železo pro rostlinu přístupnější. Váté spraše totiž tvoří jen nejsvrchnější část půdy o mocnosti 1–10 m (výše uvedený rekord je spíše výjimkou) a révy vinná koření skutečně hluboko. Druhá teorie tvrdí, že ke zlepšení dochází vyčerpáním zásob fosforu a tím se prý obnovuje přístupnost železa. Třetí teorie hovoří o zpřístupnění železa pomocí mykorrhizy, symbiózy hub a rostliny. Ve staré vinici vzniká ustálený ekosystém. Keře révy vinné dodávají houbám uhlíkaté zdroje energie. Za to houby „platí“ dodávkou vody a minerálních živin. Této teorii nahrává skutečnost, že akutní příznaky chlorózy, v mládí těžce postižených keřů, nevyprovokuje ani dávka NPK, čerstvého hnoje nebo superfosfátu. Chlorózou obvykle netrpí ani mladé sazenice, které ve starých vinicích nahra-

zují uhynulé keře. Méně udržované staré vinice mohou být také pravokořenné a rosné kořeny zde převzaly hlavní funkce kořenového systému a Vitis vinifera je proti chloróze velmi odolná. Protože naše firma udržuje registrované podnožové odrůdy, můžeme potvrdit výsledky získané Ing. Pavlouškem při testování odolnosti podnoží k chloróze v nádobových pokusech i výsledky publikované v zahraničních pramenech. Hodnocení jsme mohli v minulých letech provádět v polních podmínkách a díky výraznému zbarvení se mohlo hodnotit na velkou dálku. Odolné podnože Craciunel 2, Kober 125 AA, SO 4 a Kober 5 BB zůstávaly po celou dobu vegetace převážně zelené. Naopak podnože Teleki 5 C a Amos na sebe do dálky upozorňovaly typickými příznaky chlorózy. Výsledky získané při hodnocení citlivosti moštových a stolních odrůd k chloróze ovšem zcela potvrdit nemůžeme. Mezi nejodolnější odrůdy u nás jistě patří Ryzlink rýnský, ale také Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Neronet a Frankovka. K velmi citlivým patří Muškát moravský, Müller Thurgau, Modrý Portugal, Tramín, Julski Biser. Objektivnější hodnocení by ovšem dávalo hodnocení kombinací jednotlivých podnoží a naštěpovaných odrůd. Například Chardonnay naštěpované na Teleki 5 C trpí chlorózou značně, přitom dochází k vývoji podle dosaženého věku vinice, zatímco Chardonnay na SO 4 nebo pravokořenné zůstává zelené uprostřed poškozených porostů. Dosavadní zkušenosti s bojem proti chloróze nás vedly ke změně ve volbě podnoží. Dnes dáváme přednost podnožím Craciunel 2, Kober 125 AA, K 5 BB a SO 4. Ostatní opatření se nám jeví jako dočasná a málo účinná. Citlivé podnože by se neměly používat ani k podsadbám. Mimokořenová výživa a udržování příznivé půdní struktury pomohou řešit akutní nedostatek železa, ale většinou nevyřeší problém trvale. Nejhůře postižené porosty je třeba vyklučit a nahradit vhodnějším výsadbovým materiálem s důrazem na vhodnou podnož nebo novou vinici založit na příznivějším stanovišti. Pro rychlé namnožení šlechtitelského materiálu používáme také pravokořenné sazenice, kterým se ve vápenitých spraších velmi dobře daří a rostou rychleji než na podnožích.

273

Quadris Max se osvědčil

Pokus byl proveden a vyhodnocen Doc. Ing. Pavlem Pavlouškem, Ph.D., na lokalitě vinic ŠZP v Lednici na Moravě. Navržené varianty byly aplikovány a účinnostně hodnoceny na odrůdách Müller Thurgau (tab. 2) a Svatovavřinecké (tab. 3). Charakteristika přípravku Quadris Max obsahuje dvě účinné látky – plně systemický azoxystrobin (strobilurin) a kontaktní folpet. Přípravek je registrován proti padlí révovému (Uncinula necator) a plísni révové (Plasmopara viticola) v jednotné aplikační dávce 2 l/ha. K dalším houbovým chorobám, které potlačuje, patří červená spála (Pseudopezizi tracheiphila), černá skvrnitost (Phomopsis viticola), černá hniloba (Guignardia bidwellii) a bílá hniloba (Metasphaeria diplodiella). Obě obsažené účinné látky vykazují rovněž významný vedlejší efekt působení proti plísni šedé (Botryotinia fuckeliana), což dokazují i vlastní výsledky loňských pokusů v Lednici. Testované fungicidní varianty

Tabulka 3 Neošetřená kontrola

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Padlí – napadení listové plochy (%)

50,5

4,5

6,5

Padlí – napadení hroznů (%)

27,5

3,5

Peronospora – napadení listové plochy (%)

Peronospora – napadení hroznů (%)

6,5

Plíseň šedá – napadení hroznů (%)

6,5

12,5

Patogen / Varianta

Shrnutí výsledků

Aplikace Varianta

Před květem 5. 6. 2007

1. po odkvětu 19. 6. 2007

2. po odkvětu 3. 7. 2007

3. po odkvětu 17. 7. 2007

4. po odkvětu 7. 8. 2007

Tabulka 1

Quadris Max

Topas 100 EC + kontakt

Quadris Max

Kontaktní přípravky

Ridomil Gold MZ Pepite + Topas 100 EC

Quadris Max

Kontaktní přípravky

Quadris Max

Ridomil Gold Combi Pepite + Topas 100 EC

Quadris Max

Kontaktní přípravky

Vzhledem k nízkému infekčnímu tlaku chorob v počátečních fázích růstu révy bylo aplikováno v obodobí před květem pouze jedno fungicidní ošetření. Použité kontaktní přípravky zajišťují dodržení antirezistentních zásad pro aplikaci strobilurinových fungicidů. Bylo použito tankmixů s přípravky obsahujícími kontaktní účinné látky síru a měď. Výsledky účinnosti – odrůda Müller Thurgau Tabulka 2 Neošetřená kontrola

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Padlí – napadení listové plochy (%)

48,5

5,5

Padlí – napadení hroznů (%)

1,5

Peronospora – napadení listové plochy (%)

5,5

Peronospora – napadení hroznů (%)

Plíseň šedá – napadení hroznů (%)

22,5

5,5

7,5

Patogen / Varianta

Výsledky účinnosti – odrůda Svatovavřinecké

Výsledky hodnocení dokládají, že zejména navržené varianty A a B zajistily v loňském roce u obou sledovaných odrůd révy spolehlivou ochranu proti houbovým chorobám. Rok 2007 byl z hlediska ohrožení houbovými chorobami ve znamení vysokého výskytu padlí, což dokazují i hodnoty napadení na neošetřených kontrolách, uvedené ošetřené varianty však vykazují pouze minimální poškození listů i hroznů. Vysokou efektivitu dosáhla aplikace Quadrisu Max při třech postřicích za vegetace, podle výsledného napadení padlím i peronosporou. Zřetelný je pozitivní vliv pozdnějších poodkvětových aplikací na napadení hroznů plísní šedou v případě variant A nebo B. V případě varianty C je nutno vzít na zřetel, že po dvou poodkvětových aplikacích Quadrisu Max byl porost dále ošetřován pouze kontaktními přípravky. Doporučení pro použití Získané výsledky potvrzují doporučení k aplikaci Quadrisu Max v rámci fungicidní ochrany révy vinné v rozsahu tří ošetření, a to ve fázi po odkvětu až do fáze začátku zaměkkání hroznů, s přerušením alespoň jednou aplikací kontaktními fungicidy. Pro předkvětové ošetření je ideální využít osvědčenou kombinaci přípravků Ridomil Gold Combi Pepite + Topas 100 EC. Nové balení V letošním roce připravila Syngenta ke stávajícímu pětilitrovému balení i jednolitrové balení určené zejména pro menší pěstitele. Ing. Dušan Sem, Syngenta Czech, s. r. o.

274

Několik praktických poznámek k odrůdě Auxerrois Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je otevřený, žlutozelený, slabě bělavě ochlupený. List je středně velký, mělce trojlaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. List je podobný na odrůdu Rulandské bílé. Hrozen je malý až středně velký, středně hustý. Bobule je malá, světle žlutá, na osluněné straně nazlátlá, lehce podlouhlá. Jednoleté dřevo je světle hnědé. Pěstitelské vlastnosti Auxerrois patří mezi odrůdy středně náročné na polohu. Základním předpokladem jsou svahovité, dobře osluněné pozemky, které zabezpečí kvalitní vyzrálost hroznů. Z pohledu rozvoje aromatického charakteru nejsou vhodné vyloženě horké lokality. Požadavky na půdní podmínky jsou o něco vyšší. Auxerrois méně snáší výrazně suché lokality a měli bychom se jim při výsadbě této odrůdy vyhnout. Optimální jsou dostatečně vododržné a živinami zásobované půdy. Na rozvoj aroma může zajímavě působit rovněž vápenaté podloží.

Auxerrois se sklízí v závislosti na požadovaném typu vína koncem září až začátkem října. Odolnost k houbovým chorobám je střední. Odrůda je více citlivá na padlí révy a o něco vyšší je odolnost k plísni révy. Odolnost k šedé hnilobě je střední. Za deštivého počasí v době dozrávání hroznů však může být napadení hroznů silnější. Auxerrois můžeme pěstovat při středním i vyšším zatížení, v závislosti na požadované kvalitě hroznů. Vhodným pěstitelským tvarem je střední a nebo vysoké vedení s řezem na tažně. Hrozen je menší, odrůda většinou nepřeplozuje, a proto nemá žádné zvláštní požadavky na regulaci násady hroznů ve vegetačním období. Odlistění zóny hroznů je třeba provádět diferencovaně v závislosti na průběhu počasí v aktuálním ročníku. Při nevhodném nebo nadměrném odlistění bychom mohli podpořit nadměrný pokles kyselin a negativní rozvoj aromatického projevu odrůdy. Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek lokality. Velmi zajímavou může být podnož Kober 125 AA. Termín sklizně by měl být určený kombinací dosažené cukernatosti, obsahu kyselin v hroznech a aromatické zralosti hroznů. Enologické vlastnosti Se zpracováním hroznů této odrůdy nejsou v České republice žádné velké zkušenosti. Po-

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

stup bude podobný jako u odrůdy Chardonnay s cílem zachovat aromatický charakter a získat chuťově lehčí víno. Optimální technologií by se mohlo zdát důsledné odkalení moštu a kvašení ušlechtilou kulturou kvasinek při nižších teplotách. Výsledným produktem by potom mohlo být svěží víno s výrazným aroma, určené k okamžité konzumaci. Vhodnou technologií pro odrůdu Auxerrois by mohlo být zpracování hroznů s využitím metody „sur lie“, která opět zvýrazní aroma a zakulatí chuťový dojem z vína. Zde je třeba na základě senzorického hodnocení vína správně odhadnout stočení vína z kvasnic. Využití odrůdy a kvalita vína I když je Auxerrois velmi starou odrůdou, v našich výsadbách je nová. Na základě prvních zkušeností se jí poměrně dobře daří v české vinařské oblasti, kde by mohla poskytovat zajímavá vína. Víno je ovocné ve vůni a plné v chuti. Svěží kyselina velmi dobře dokresluje chuťový dojem z tohoto vína. Tato odrůda by mohla významně doplnit sortiment jakostních vín. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

820 Kč (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

275

Auxerrois – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Auxerrois – hrozen, foto R. Stávek

Auxerrois – pupen, foto P. Pavloušek

měďnatý fungicid nové generace, Auxerrois – list, foto P. Pavloušek

speciální formulace umožňuje jeho flexibilní dávkování v závislosti na množství vody, růstové fázi plodiny a infekčního tlaku chorob, registrován v révě vinné již od dávky 1,25 l/ha v 300 litrech vody (450 g Cu/ha), nízké dávkování mědi umožňuje použití až 4 x během vegetace i v systémech integrované produkce, vhodný do antirezistentních programů a do TM s ostatními fungicidny.

AgroProtec s.r.o., Kubatova 6, 370 04 České Budějovice tel.: 387 201 995, fax: 387 201 995, www.agroprotec.cz, Ing. Lukáš Svoboda tel.: +420 606 135 742, e-mail: lukas.svoboda@agroprotec.cz Ing. Jan Strobl tel.: +420 725 518 725, e-mail: jan.strobl@agroprotec.cz

Auxerrois – keř, foto P. Pavloušek

276

(6/2008)

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

Do vinohradů v pohodě...

VÍCE PRODUKTIVITY A MÉNĚ NÁMAHY VE VINOHRADU MENŠÍ SPOTŘEBA PALIVA A POSTŘIKŮ UCELENÝ SORTIMENT STROJŮ A DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI

N í DE

čn

i Trad

D HRA

:00 9 d o

VIN

8 Bílovice 0 0 é 2 2.7. D Velk

KOMFORTNÍ KABINA OCHRÁNÍ VAŠE ZDRAVÍ

...proto si je pořídil i Váš soused.

Kontakty na regionální prodejce:

AGROTEC a.s., Brněnská 74, Hustopeče

+420 602 703 520

tel.: 519 402 111, fax: 519 402 194

www.eagrotec.cz/dealerska-sit

Curzate M WP ®

Váš úspěch - naše záležitost

EC FERTILISER

PENTAKEEP super ®

Osvědčený dvousložkový fungicid k ochraně révy vinné proti peronospoře z z z z z z

Vynikající cena ošetření Spolehlivá preventivní a kurativní účinnost “STOP efekt” – při aplikaci do 48 hodin po vzniku infekce Chrání částečně nové přírůstky révy ve srovnání s kontaktními přípravky Bez rizika rezistence Výborná a snadná mísitelnost s ostatními přípravky a hnojivy

DuPont CZ s.r.o., Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 Tel.: 257 414 236, fax: 257 414 152 www.dupont.cz

NO V v Č INKA R

EC Hnojiva NPK(mg) 8-5-3(3) Hnojivový roztok s mikroživinami a

5-amino-levulovou kyselinou pro zemědělské využití

Pro více informací kontaktujte: Račetice 161, 438 01 Žatec Czech Republic tel.: +420 603 211 870 +420 777 798 233 fax: +420 474 392 998

info@pentakeep.cz www.pentakeep.cz

COSMO SEIWA AGRICULTURE CO.,LTD.

DATUM

OBEC

MÍSTO KONÁNÍ

ČAS

Hustopeče

VINNÝ SKLEP U KUKLŮ

19.00 h

10. 7. 2008

Mařatice

KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ MAŘATICE

19.00 h

14. 7. 2008

Kyjov

KD – LOUTKOVÝ SÁL KYJOV

17.00 h

4. 8. 2008

Chvalovice

VINUM

5. 8. 2008

Blatnice

RESTAURACE ROHÁČ

19.00 h

6. 8. 2008

Strážnice

HOTEL FLAG

20.00 h

7. 7. 2008

9.00 h

7. 8. 2008

Velké Pavlovice

MĚSTSKÝ ÚŘAD

19.00 h

9. 8. 2008

Šardice

OBECNÍ HALA U ORLA

19.00 h

11. 8. 2008

Mělník

STŘEDNÍ ZAHRADNICKÁ ŠKOLA

14.00 h

15. 8. 2008

Velké Bílovice

MYSLIVNA

19.00 h

15. 8. 2008

Zlechov

SÁL AGRO ZLECHOV

19.00 h

5. 9. 2008

Míkovice

KD – MÍKOVICE

19.00 h

12. 9. 2008

Zlechov

SÁL AGRO ZLECHOV

19.00 h

(6/2008)

279

Dávkování přípravků na ochranu rostlin podle vzrůstu révy Petr Ackermann, SRS Brno

Réva je liána (k opoře se přichycuje úponky), letorosty přirůstají po celou dobu vegetace. Při pěstování révy je velikost keřů regulována řezem (počet tažňů a počet oček na tažních) a délka letorostů osečkováním. Při současném středně vysokém vedení révy (rýnsko-hessenské a jeho obměny) zůstávají na keřích po celou dobu existence vinice na počátku vegetace pouze 1–2 tažně (+ čípky), zpravidla po 6–10, výjimečně i více očkách. V důsledku radikálního řezu je na keřích v období počátku vegetace velmi malá listová plocha, která se postupně přírůstky letorostů zvětšuje až do maxima od fáze BBCH 75 (bobule velikosti hrachu). Od této fenofáze je zpravidla celková plocha keřů udržována zelenými pracemi (především osečkováním) na stejné úrovni až do konce vegetace. Literatura uvádí u středního vedení, které je v současné době v našich vinicích nejčastější (při obvyklé šířce meziřadí a sponu) a plném olistění celkovou plochu zelených částí révových keřů 30 000–40 000 m2/ha. Od vyrašení se celková plocha postupně zvětšuje, přičemž v období počátku kvetení (BBCH 61) dosahuje zpravidla 20 000 m2/ha, tj. 50 % plochy plného olistění. Tyto významné rozdíly v ošetřované ploše keřů v průběhu vegetace nebyly u nás při stanovení registrované dávky přípravků na ochranu rostlin (fungicidy, akaricidy, insekticidy) zohledňovány. Na základě provedeného ověření biologické účinnosti a dalších informací byla doposud povolena jen jedna dávka (případně rozmezí dávek), která byla stanovena pro celé období použití bez ohledu na skutečně ošetřovanou celkovou plochu keřů. Při respektování tohoto doporučení docházelo na počátku vegetace k předávkování a zbytečnému zatěžování prostředí i produktu pesticidy a jejich metabolity a zvyšovaní nákladů na ošetření. Vzhledem k zásadě registrovat minimální účinnou dávku a v zájmu snížení toxikologických a ekotoxikologických rizik jsou od roku 2007 registrovány u fungicidů a zoocidů pro vinice dvě dávky, jedna pro období do počátku kvetení (BBCH 61), druhá pro období od počátku kvetení. Systém diferencovaného dávkování podle skutečně ošetřované zelené plochy keřů je již více let využíván v SRN. Každý registrovaný fungicid, akaricid a insekticid má stanovenu základní dáv-

ku pro počátek vegetace, která se postupně zvyšuje podle skutečného nárůstu plochy keřů. l Rašení (základní dávka) = 1 l Do BBCH 61 (počátek kvetení) 1–2× l Do BBCH 71 (nasazování hroznů) 2–3× l Do BBCH 75 (bobule velikosti hrachu) 3–4× l Od BBCH 75 (bobule velikosti hrachu) do BBCH 81 (počátek zrání) 4× Toto odstupňované dávkování přípravků na ochranu rostlin (při současné regulaci dávky aplikační kapaliny) podle celkové ošetřované plochy keřů zajistí plnou účinnost a současně minimalizuje negativní dopady použití pesticidů. Odstupňované dávkování bylo doporučeno již od roku 1995 také v Rakousku, kde bylo součástí pokynů pro integrovanou produkci (Emphehlungen für den „Kontrollierten Integrierten Weinbau“) pro příslušný rok. V těchto pokynech bylo doporučeno používat do počátku kvetení (BBCH 61) 50 % plné dávky a později plnou dávku přípravku na ochranu rostlin. Principem byla skutečnost, že menší zelenou plochu keřů lze dokonale ošetřit nižší dávkou aplikační kapaliny, přičemž plnou účinnost zajistí stejná koncentrace přípravku (1 l v 500 l/ha = 0,2 %, 2 l v 1 000 l/ha = 0,2 %). Obdobné doporučení bylo již od roku 2000 uvedeno také v naší „Směrnici pro integrovanou produkci hroznů a vína“. Od roku 2007 se tento princip stal podkladem pro změnu v systému registrace fungicidů a zoocidů pro révu. V současné době jsou fungicidy, akaricidy i insekticidy (aplikované na list) registrovány pro révu ve dvou dávkách. Nižší je určena pro období do počátku kvetení (BBCH 61), vyšší pro období od počátku kvetení. l Do BBCH 61 (počátek kvetení) je doporučeno 50 % plné dávky, u níž byla v průběhu ověřování prokázána požadovaná účinnost včetně období plného vzrůstu keřů. l Od BBCH 61 (počátek kvetení) je doporučena plná dávka, u níž byla v průběhu ověřování prokázána požadovaná účinnost včetně období plného vzrůstu keřů. Model stanovení diferencované dávky l po celou dobu ohrožení porostu včetně období plného vzrůstu zajistila účinnost dávka 2 kg/ ha l 1 kg do BBCH 61 (počátek kvetení), dávka aplikační kapaliny max. 500 l/ha, koncentrace minimálně 0,2 %

l 2 kg od BBCH 61 (počátek kvetení), dávka aplikační kapaliny max. 1 000 l/ha, koncentrace minimálně 0,2 % Konkrétní příklad registrace. Cabrio Top (pyraclostrobin + metiram) – plíseň révová, padlí révové. 1kg/ha do BBCH 61 (počátek kvetení) max. 500 l aplikační kapaliny/ha (min. koncentrace 0,2 %). 2 kg/ha od BBCH 61 (počátek kvetení) max. 1 000 l aplikační kapaliny/ha (min. koncentrace 0,2 %). Pokud snižujeme dávku aplikační kapaliny v rámci doporučeného rozmezí (do BBCH 61 300–500 l/ha, později 300–1000 l/ha), zvyšuje se koncentrace tak, aby byla zachována dávka přípravku na jednotku plochy. Tento princip odstupňovaného dávkování lze využít i u dříve registrovaných přípravků s jedinou doporučenou dávkou. Další skutečností, která by měla být při stanovení dávky pesticidu zohledněna, je šířka meziřadí. Rozdílná šířka meziřadí významně mění celkovou délku řad, které musí být na ploše 1 ha ošetřeny. Tyto rozdíly nejsou doposud při stanovení dávky zohledňovány. Pokud jde o nově zavedený systém odstupňovaného dávkování (do BBCH 61 a později), nemá přímý vztah ke sponu, resp. k délce ošetřovaných řad na jednotce plochy. Rozhodující je, že při dané šířce meziřadí (délce řad/ha) postačila registrovaná dávka i v době plného vzrůstu k dosažení dobré biologické účinnosti. Šířka meziřadí, resp. délka řad, by měla být zohledněna již v základní (plné) dávce. V období do BBCH 61 (počátek kvetení) musí vždy stačit bez ohledu na specifika výsadby poloviční dávka té, která zajistí dobrou účinnost při plném vzrůstu keřů. Pokud jde o dávkování u malospotřebitelských balení (hobby balení), je v současné době stanoveno vždy v %. Návod k použití současně uvádí, kolik g nebo ml přípravku je zapotřebí dát do 5 nebo 10 l vody pro vytvoření příslušné koncentrace. Při postřiku se koncentrace vztahuje maximálně na 10 l aplikační kapaliny na 100 m2. Postřik se ukončí při dokonalém zvlhčení, nejpozději při počínajícím skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin. Pokud využívá malopěstitel technologii rosení a snižuje dávku aplikační kapaliny pod 10 l/100 m2, zvyšuje i on úměrně koncentraci tak, aby byla zachována dávka přípravku na jednotku ošetřené plochy.

280

Zralost hroznů: Cukernatost a kyseliny Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Optimální zralost hroznů je třeba definovat na základě zřetelných chemických, biochemických nebo senzorických znaků, které je třeba využívat pro stanovení optimální technologické zralosti hroznů. Odrůda révy vinné má velmi výrazné vlastnosti, které určují kvalitu hroznů. Cukry a kyseliny jsou odrůdově typické. Podobně je každá odrůda révy vinné charakterizovaná obsahem a složením fenolických a aromatických látek. Chemické a senzorické složení bobulí je výrazně určováno odrůdou révy vinné, ale zároveň rozhodujícím způsobem ovlivňováno podmínkami okolního prostředí a agrotechnickými zásahy při pěstování révy vinné. Změny, které probíhají v hroznech v průběhu dozrávání, jsou rovněž fyzikální povahy. Do této skupiny patří změny: hmotnost bobule, velikost bobule, pevnost bobule a barva slupky. K hodnocení kvality hroznů ve vinohradnickém provozu je proto možné využívat následující kvalitativní parametry: – Cukernatost – Obsah titrovatelných kyselin – Obsah kyseliny vinné a jablečné – Hodnotu pH moštu – Aromatickou zralost hroznů – Fenolickou zralost hroznů – Obsah asimilovatelného dusíku – Velikostní a hmotnostní změny bobulí Mezi základní charakteristiky, které by měly být sledovány v každém vinohradnickém podniku, patří cukernatost, obsah titrovatelných kyselin a hodnota pH. Přístrojové vybavení pro tyto základní analýzy není náročné a představuje refraktometr a pH metr. Na trhu jsou dražší stolní pH metry a nebo i přenosné pH metry. Mezi hlavní cukry, které se nachází v hroznech a víně, patří D–glukóza a D–fruktóza. Poměr těchto dvou hlavních cukrů se mění v průběhu dozrávání hroznů. Cukry se nachází především ve vakuolách buněk dužniny. Pouze malé množství se může nacházet v buňkách slupky. V bobu-

lích révy vinné po zaměkání je větší zastoupení glukózy, nežli fruktózy. V době zralosti a sklizně je naopak obsah těchto dvou cukrů téměř vyrovnaný. Diagram 1 ukazuje změnu dynamiky tvorby cukrů v bobulích. Dynamika těchto změn není každoročně identická, ale mění se právě na základě klimatických podmínek, zatížení keřů a provádění agrotechnických zásahů v daném vegetačním období. Při hodnocení kvalitativních parametrů hroznů je třeba jejich pravidelné vynášení do grafů, které umožňují přehled o aktuálním stavu, a možnost sklizně za podmínek, které splňují představy výrobce o určitém typu vína. V praxi obvykle měříme cukernatost refraktometrem, která je pro tento účel dostačující. K měření je však třeba odebrat reprezentativní vzorek 200 bobulí, nikoliv měřit cukernatost jednotlivých bobulí. Pouze na základě cukernatosti však nejsme schopni optimalizovat zralost hroznů a stanovení kyselin je druhým nezbytným krokem. Organické kyseliny významně přispívají k složení, stabilitě a organoleptickým vlastnostem vína. Hlavní organické kyseliny, které se nachází v hroznech, jsou: L (+)– kyselina vinná, L (–)– kyselina jablečná, kyselina citronová. Listy a nezralé zelené bobule jsou schopné syntetizovat kyselinu vinnou i kyselinu jablečnou. Fotosyntéza v zelených bobulích je zodpovědná za akumulaci přibližně 50 % organických kyselin. Pokles obsahu organických kyselin, který začíná v průběhu dozrávání bobulí, je spojen s náhlým nástupem oxidace kyseliny jablečné. Kyselina jablečná je buď přeměňovaná na fruktózu a glukózu, nebo je využívaná jako zdroj uhlíku a energie pro dýchání. Kyselina vinná je nejsilnější kyselina v hroznech a je zodpovědná za kyselou, ostrou chuť v hroznech a víně. Kyselina jablečná poskytuje hroznům a vínu „zelenou chuť“, s ostrými, hrubými, nezralými tóny. Při hodnocení kyselin v moštu hovoříme nejčastěji o celkové kyselosti nebo také „titrovatelné kyselosti“. Titrovatelné kyseliny jsou stanovované neutralizací roztokem hydroxidu sodného o známé normalitě. Titrovatelné kyseliny v moštu berou do úvahy všechny typy kyselin, a to jak anorganické kyseliny, jako je např. kyselina fosforečná, tak hlavní organické kyseliny (Ribéreau–Gayon aj., 2006). Z pohledu úplného přehledu o kyselinách je vhodné stanovení jednotlivých organických kyselin v moštu bobulí. Stanovení kyseliny vinné a jablečné může dostačovat asi ve dvou termínech před sklizní hroznů. Vhodnější je však mít celkový přehled o obou organických kyselinách po celou dobu dozrávání. U odrůdy Ryzlink rýnský je vidět poměrně stabilní obsah kyseliny vinné, který je pro tuto odrůdu typický. Obsah kyseliny citronové je nízký a nevýznamný. Obsah kyseliny jablečné klesá v průběhu dozrávání bobulí různou intenzitou. Tato změna kyseliny jablečné je závislá nejenom na počasí a stanovišti, ale také na provedených agrotechnických zásazích. Kyselina jablečná je proto nejdynamičtěji se měnící kyselinou. Dynamika poklesu kyseliny jablečné je ve velmi dobré závislosti na změně obsahu titrovatelných kyselin, což názorně ukazuje diagram 2.

281

Diagram 3 potom ukazuje změny obsahu kyseliny jablečné u více odrůd na jednom stanovišti a v jednom ročníku. Takto získané poznatky nabízí prostor pro aplikaci zásahů, které napomohou optimalizaci obsahu kyseliny jablečné a tím i celkového obsahu titrovatelných kyselin. Jednoznačné místo v agrotechnice odrůdy má vyrovnaná výživa révy vinné, zejména draslíkem, a management zelených prací. Na hodnocení kvalitativních parametrů hroznů by se měl zaměřit každý vinařský podnik ať již formou vyčlenění osoby, která se bude tomuto věnovat, nebo i dohledem externí osoby na kvalitu hroznů.

Prvotním předpokladem je, aby vinař formuloval svoje požadavky na kvalitu hroznů. V době dozrávání hroznů se potom pravidelným monitorováním může docílit sklizně v požadované kvalitě. Rok 2007 se vyznačoval u mnoha odrůd příliš nízkým obsahem kyselin. Tomuto stavu však bylo možné pravidelným sledováním kvality hroznů předejít a sklízet hrozny v optimálním obsahu cukrů a kyselin. Taková surovina se pak zpracovává podstatně jednodušeji než hrozny s nízkým, nebo naopak vysokým obsahem kyselin. Kvalitu je třeba monitorovat ve vztahu k typu vína, odrůdě a konkrétní lokalitě. Vyžaduje proto individuální přístup v každém vinařském podniku.

K podpoře růstu a výnosu

Složka 5-aminolevulová kyselina (ALA) v hnojivu Pentakeep Super je unikátním prekurzorem chlorofylu hemu a v rostlinách ji produkují fotosyntetické bakterie. ALA zvyšuje transformační rychlost přeměny nitrátových iontů na amonné, což zároveň významně ovlivňuje schopnost rostlin absorbovat živiny. ALA se nachází rovněž v živočišných organismech, v nichž plní významné funkce. Je to aminokyselina bez negativního vlivu na lidský a zvířecí organismus. Biologicky aktivní látka ALA ALA (5-aminolevulová kyselina) je biologicky aktivní látka, která se nachází přirozeně v organismu. Je známo, že vysoce koncentrované dávky ALA lehce metabolizují a jsou skladovány jako protoporfyrin IX (PPIX), čímž zvyšují citlivost na světelnou expozici. To vedlo k vytvoření řady studií o využití látky jako herbicidu a pro fotodynamickou terapii (PDT) s tím, že některé aplikace byly již využity komerčně. Při dávkách s nízkou koncentrací se zjistilo, že ALA podporuje růst rostlin a zvyšuje sklizňový výnos a kvalitu. Na tomto fenoménu je založena výroba některých hnojiv. Je známo, že ALA je součástí širokého spektra biologické aktivity a probíhá výzkum a vývoj pro různé využití v rostlinné, biochemické a lékařské oblasti. Firma Cosmo Oil byla úspěšná ve vývoji technologie pro velkovýrobu ALA. Je rozhodnuta dodávat vysoce kvalitní, nenákladnou ALA pro naše zákazníky.

Jak už bylo řečeno, jde o první tekuté hnojivo na světě obsahující 5-aminolevulovou kyselinu, která se řadí mezi přírodní aminokyseliny. Obsahuje promotor fotosyntézy. Ne všechny aminokyseliny jsou pro rostliny účinné. Pentakeep Super je formulován s vhodnou koncentrací 5-aminolevulové kyseliny. Účinky ALA u rostlin l Zvyšuje chlorofylovou biosyntézu. l Zlepšuje kapacitu fotosyntézy. l Kontrola dýchání v temnu. l Rozšiřuje skulinu průduchu. l Podporuje účinek hnojiva. l Zvyšuje odolnost vůči stresu z prostředí. Účinky Pentakeep Super l Zvyšuje výnos a kvalitu. l Udržuje barvu listů. l Zlepšuje růst rostlin a zdravý vývoj sazenic. l Překonává přetížení rostlin. l Udržuje zdravý růst při nepříznivých podmínkách (nízké teploty, málo slunečního svitu, dehydratace a škody díky akumulaci soli a další).

282

Toto hnojivo obsahující ALA bylo již představeno na trhu v Japonsku, Koreji, USA a v zemích Evropské unie. Producenti zeleniny, ovoce, chmelu, vinné révy a květin hodnotí použití Pentakeepu Super velmi příznivě. Možnosti aplikace Pentakeep Super Způsob aplikace

Roztok (ml na 100 litrů vody)

dávka vody (l) / ha

Pentakeep Super (kg) / ha

Pentakeep Super (l) / ha

Doba mezi aplikacemi (týdny)

na list

18–20

2 000

0,5

0,39

1–2

kapková závl.

6–7

6 000

0,5

0,39

1–2

Původ odrůd Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké Dr. F. Regner publikoval článek, ve kterém uvádí pravděpodobné původy těchto odrůd na základě genetické analýzy a historických záznamů. Veltlínské zelené není geneticky příbuzné s Veltlínským červeným, Veltlínským červeným raným ani Veltlínským šedým. Kolem roku 1800 se pěstovalo v okolí Retzu, ale zřejmě i v okolí Bratislavy. Jinak jde o relativně mladou odrůdu, v jejímž genomu je Tramín a jedna odrůda bez názvu z rakouského St. Georgen. Frankovka patří k velmi starým odrůdám a patrně pochází z Dolního Rakouska, odkud pak byla rozšířena i do Německa. Má ale řadu synonym, mezi nimi i „Mährische“ (Moravské). V genomu je patrná odrůda Heunisch. Svatovavřinecké se pěstovalo v podstatné části Evropy. S městečkem St. Laurent v Bordeaux nemá nic společného, pravděpodobně pochází z Alsaska. Jedním z rodičů byl Pinot noir, druhý je zatím neznámý. W4/1/JS Jižní Afrika: Úroda v r. 2008 podobná jako v r. 2007 Úroda v r. 2008 v Jižní Africe se ukazuje podobná jako v r. 2007. Podle prvních odhadů vinařského průmyslu urodí jihoafrické vinice letos 1 357 169 t hroznů, tj. zvýšení o 0,4 % ve srovnání s r. 2007. Představuje

Chladicí zařízení pro zvýšení kvality vína NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o., je společnost s dlouholetou praxí především v oboru chladicích zařízení pro potravinářský průmysl. Dovolujeme si Vám nabídnout chladicí zařízení a další komponenty pro výrobu a uchovávání vína, které Vám zajistí dosažení vysoké kvality vína. Důležité faktory ovlivňující kvalitu vína jsou především rychlé zchlazení moštů po vylisování, řízení teploty v průběhu kvašení moštů, udržování konstantních skladovacích teplot, a také odstranění vinného kamene. Zajistíme Vám chladicí zařízení s optimálními investičními a provozními náklady, což ovlivní především návratnost Vámi vynaložených prostředků. Pro realizaci Vašich potřeb můžeme zajistit: n chladicí jednotky – kompaktní pro malé výkony a dělené ( split – jednotky ) pro větší výkony n chladicí skříně na víno n nerezová čerpadla vína, moštu a rmutu, n výměníky pro průtokové chlazení moštu a rmutu n nerezové žebrované trubky, chladicí nerezové desky do tanků, nerezové propojovací hadice n regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s mechanickými termostaty nebo s elektronickými termostaty n temperování vinných sklepů, depozitářů a skladovacích prostorů n komponenty pro okruhy teplonosné látky ( čerpadla, armatury, nádrže, izolace a podobně ) n nemrznoucí teplonosné látky ( pro okruhy s nízkými teplotami ) n projekční zpracování chladicích okruhů n technickou a cenovou nabídku n leasingovou společnost pro financování dodávky NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o., Husova 86, 565 01 Choceň tel./fax: 465 471 727, mobil: 602 448 971, e-mail: novaterm.ch@wo.cz http://www.novaterm.cz/

Možnosti aplikace hnojiva Pentakeep Super Zelenina

rajčata, okurky, jahody, papriky aj.

Listová zelenina

špenát, zelí, hlávkový salát aj.

Ovoce

třešně, jablka, víno aj.

Květiny

růže, chryzantémy, cinerárie

Polní plodiny

mák, brambory, cukrovka, travní porosty

Ovocné dřeviny

maliny

Ing. Martin Rosa, RYJO, s. r. o., Račetice to objem 10,53 mil. hl moštu, včetně moštu určeného na výrobu hroznové šťávy a koncentrátu. Regiony Stellenbosch a Orange River měly úrodu vyšší než loni. Naopak produkce hroznů poklesla v regionech Little Karoo a Worcester/Breedekloof. Tyto odhady však předcházely silným dešťům a chladu, které postihly region Western Cape (Západní Kapsko), ale především Breede River a Overberg. Prodej jihoafrických vín zaznamenal ve 12 posledních měsících dobré výsledky (na konci října 2007). Na domácím trhu narostl o 4,8 %. U exportu je nárůst ještě zřetelnější se 14,3 % a předpokládaným zvýšením mezi 6 až 9 % v r. 2008. Podle vitisphere.com (ako) Schumann byl vyznamenán Dr. Fritz Schumann, bývalý zástupce ředitele z vinařské školy v Neustadt/Weinstrasse, výzkumný pracovník a autor řady odborných knih, obdržel za zásluhy o rozvoj vinařství od předsedy vlády Porýní-Falce Kříž za zásluhy o SRN. Mimo jiné jako první zavedl pěstování sazenic révy ve školce pod černou mulčovací fólií, což se uplatňuje i u nás. Na naše vinařství se byl posledně podívat v roce 2005. DDW 19/1/JS Rakousko: Zrod AOC Kremstal Rakouské ministerstvo zemědělství dalo v prosinci zelenou vytvoření nové AOC: Kremstal DAC. Region Kremstal (údolí Křemže) je jedním z nejstarších rakouských vinařských regionů. Rozkládá se na břehu Dunaje, mezi regiony Wachau a Kamptal, a je čtvrtým rakouským DAC po Weinviertelu (2003), Mittelburgenlandu (2006) a Traisentalu (2007). Nové označení bude platit až pro vína z úrody r. 2007. Podle vitisphere.com (ako) Sklízeč hroznů pro svahy Svažitost až 60 % zvládne nový sklízeč. V Německu se začaly sklízeče používat před 30 lety, mezitím proběhl ohromný vývoj. Na vývoji nového sklízeče spolupracovaly země Porýní-Falc a firmy z oblasti Mosel. Řada komponentů je použita ze sklízeče ERO a navíjecí systém firmy Clemens. Sklízeč má co nejnižší těžiště, hydrostatický pohon všech kol a je jištěn navijákem. Na konci řádku musí být manipulační prostor o šířce alespoň 5 m, meziřadí nemůže být užší než 1,5 m. Dosud na svazích byla pracnost při sklizni kolem 300 hodin/ha, tímto sklízečem se snižuje na 8 až 10 hodin/ha. DDW 20/1/JS Příjmy rodinných vinařských podniků v Německu v roce 2005/2006 V EU se pohybuje průměrná část příjmů vinařského podniku určená na mzdy rodinných pracovníků a zisk kolem 23 tisíc eur/rok. V Německu je to téměř 36 tisíc eur/rok, ale v Lucembursku 62 tisíc eur/rok, v Rakousku 56 tisíc eur/rok. V Itálii a Španělsku činí tyto příjmy v průměru 17 tisíc eur/rok, v Portugalsku necelých 6 tisíc eur/rok, v Maďarsku a Slovinsku necelých 5 tisíc eur/rok, na Kypru 3 tisíce eur/rok. Hodnota německých podniků se v průměru pohybuje kolem 400 tisíc eur a v průměru v nich pracuje 1,7 pracovníka z rodiny. V průměru tak v Německu vychází na rodinného příslušníka pracujícího v podniku hrubá mzda 7,2 eur/hod. (z ní je nutno ještě odvést sociální a zdravotní dávky). DDW 20/2/JS

283

Využití ne-Saccharomycetových kvasinek Ing. Irena Pavelková, Mutěnice

Ne-Saccharomycetové kvasinky pocházejí z částí révového keře, především z hroznů, a také ze zařízení vinného sklepa. Oproti kvasinkám Saccharomyces cerevisiae jsou méně etanol-tolerantní a jsou více citlivé na obsah SO2. Jak již bylo zmíněno v úvodu, mohou být původci různých pachutí vín. Je to mimo jiné díky zvýšené produkci kyseliny octové a etyl acetátu. (Reinieri, Pretorius 2000) V nedávné minulosti bylo učiněno několik pokusů ke zjištění vlivu jednotlivých kmenů ne-Saccharomycet na výslednou kvalitu vína. Cílem bylo srovnání různých přístupů ke kvašení. Především šlo o získání ucelených informací o metodě postupné inokulace, inokulace smíšenými kulturami a srovnání s používáním pouze ASVK. Je dokázáno (Jolly, Augustyn, Pretorius 2003), že vína vyrobená za použití pouze ne-Saccharomycetových kvasinek mají odlišné chemické složení (oproti vínům kvašených ASVK) a vína vyrobená za použití směsi ne-Saccharomycetových kvasinek a ASVK se blížila vínům vyrobeným za použití pouze ASVK. V této studii se autoři nejprve zaměřili na správný výběr kmenů ne-Saccharomycetových kvasinek. Je známo, že teleomorfické formy (perfektní stadium, tvorba zygot) Candida colliculosa (Torulaspora delbrueckii) produkují větší množství kyseliny octové, ale kmeny použité v prezentované studii měly produkci kyseliny octové srovnatelnou s produkcí od Sacch. cerevisiae. C. colliculosa také vytváří větší množství SO2 (45–60 mg.l-1), což může mít nepříznivý vliv na průběh fermentace (mimo jiné také potlačením bakterií JMF). Hladiny glycerolu se podobaly těm, které produkují Sacch. cerevisiae. C. stellata naproti tomu neprodukuje tolik SO2. Oproti C. colliculosa ale vytváří menší množství alkoholu (6–8,4 % oproti 9,7–12,6 %). Gly-

cerol byl vyšší než u Sacch. cerevisiae, což má pozitivní vliv na celkovou jemnost a konečnou ucelenost vína. Zvýšená hladina glycerolu bohužel souvisí se zvýšenou produkcí kyseliny octové, a je to dáno tím, že buňky si musí udržet svoji redox rovnováhu. K. apiculata je obecně známá produkcí většího množství těkavých kyselin, a tudíž má neblahý vliv na senzorické vlastnosti vína. Od Sacch. cerevisiae se liší výraznější produkcí vyšších alkoholů (n-propanol, iso-butanol, iso-amyl alkohol). Navíc je také původcem vysokých koncentrací esterů. C. pulcherrima je kvasinka známá svým oxidativním charakterem, a proto má jednu z nejmenších schopností zkvašovat hroznový mošt. Vytváří vysoká množství esterů. Produkce etanolu je zanedbatelná, naopak při její činnosti vznikají velká množství těkavých kyselin a SO2. Při pokusu se zkoumala účinnost fermentace a porovnávaly se hodnoty (zbytkový cukr, etanol, glycerol, těkavé kyseliny a celkový obsah SO2) vín kvašených za pomoci 1) ASVK 2) C. colliculosa 3) C. stellata 4) K. apiculata 5) C. pulcherrima 6) C. colliculosa/ Sacch. cerevisiae 7) C. stellata/ Sacch. cerevisiae 8) K. apiculata/ Sacch. cerevisiae a 9) C. pulcherrima/ Sacch. cerevisiae. Z pokusů vyplynulo, že fermentační křivky vín vzniklých kvašením směsí kvasinek byly velmi podobné těm inokulovaným ASVK (Obr. 1) a všechna vína byla prokvašena do sucha (méně než 4 g.l-1 zbytkového cukru). Po analýzách byl učiněn závěr, že zkoumané hodnoty při inokulaci směsí kvasinek se blíží hodnotám za použití výhradně Sacch. cerevisiae s výjimkou koncentrace glycerolu, která byla nízká. Hodnoty vín kvašených pouze za pomoci ne-Saccharomycetových kvasinek byly několikanásobně vyšší, pokud jde o zbytkový cukr, obsah glycerolu a těkavé kyseliny. V případě etanolu a celkového SO2 byly hodnoty naopak nižší (u SO2 toto neplatí u C. colliculosa – viz výše). Rodríguez a spol. (2005) potvrzuje pozitivní vliv postupné inokulace moštu původními ne-Saccharomycetovými kmeny. Je to dobrá alternativa, jak řešit problém nedostatečně a nevhodně prokvašených vín za použití spontánní fermentace a jak současně zachovat místní charakter vín. Mimo jiné to vede i k větší plnosti, komplexnosti vína. Vzhledem k tomu, že ne-Saccharomycety mají krátkou životnost a nejsou příliš soutěživé, je nutné je používat jako startovací kultury pouze ve spojení s ASVK. Pokusy s Candida pulcherrima a Sacch. cerevisiae, kde jeden mošt byl inokulován monokulturou C. pulcherrima, druhý monokulturou Sacch. cerevisiae, třetí pak představoval postupnou inokulaci (nejdříve C. pulcherrima, pak Sacch. cerevisiae – pátý den fermentace) a čtvrtý mošt byl inokulován směsí C. pulcherrima a Sacch. cerevisiae, ukázaly následující: mezi vínem kvašeným monokulturou Sacch. cerevisiae a vínem kvašeným za pomoci směsi C. pulcherrima a S. cerevisiae nebyly téměř žádné výrazné odchylky. Obsah kyselin, etanolu, celkového a volného SO2 a pH hodnoty se nijak výrazně nelišily. Vína s postupnou inokulací vykazovala zjevný vliv C. pulcherrima, pokud se jedná o pH a procento volného SO2.

284

Obr. 3 Vývoj biomasy ve smíšené startovací kultuře S. cerevisiae/Kluyveromyces thermotolerans při 20 °C. ■, čistá kultura S. cerevisiae (S p). (A) □, smíšená kultura S. cerevisiae (S m). ◊, smíšená kultura K. thermotlerans (K m). (B) □, postupná inokulace S. cerevisiae (S s). ◊, postupná inokulace K. thermotolerans (K s). (převzato z Ciani a spol. 2006)

Obr. 4 Vývoj biomasy ve smíšené startovací kultuře S. cerevisiae/Torulaspora delbrueckii při 20 °C. ■, čistá kultura S. cerevisiae (S p). (A) □, smíšená kultura S. cerevisiae (S m). ◊, smíšená kultura T. delbrueckii (T m). (B) □, postupná inokulace S. cerevisiae (S s). ◊, postupná inokulace T. delbrueckii (T s). (převzato z Ciani a spol. 2006)

Obr. 2 Fermentace při 20 °C. ■, čistá kultura S. cerevisiae. (A) □, smíšená kultura Hanseniaspora uvarum/S. cerevisiae. ♦, postupná inokulace Hanseniaspora uvarum/S. cerevisiae. ◊, čistá kultura H. uvarum. (B) □, smíšená kultura Kluyveromyces thermotolerans/S. cerevisiae. ◊, čistá kultura K. thermotolerans. (C) □, smíšená kultura Torulaspora delbrueckii/S. cerevisiae. ♦, postupná inokulace Torulaspora delbrueckii/S. cerevisiae. ◊, čistá kultura T. delbrueckii (převzato z Ciani a spol. 2006) Vína s monokulturou C. pulcherrima pak měla nízký obsah etanolu. Jiná studie (Ciani a spol. 2006) zkoumala vliv startovacích kultur Hanseniaspora uvarum, Torulaspora delbrueckii a Kluyveromyces thermotolerans s následnou inokulací moštu Sacch. cerevisiae (Obr. 2–5). Zatímco pokusy s T. delbrueckii a K. thermotolerans ukazovaly na stagnující fermentaci, pokusy s H. uvarum zase upozornily na nepřípustné zvýšení obsahu etyl acetátu. V případě H. uvarum bylo dále zjištěno, že při nízkých kvasných teplotách (15 °C) dochází k zastavení fermentace. Jak již bylo naznačeno, je nutné počítat také s nízkou rychlostí fermentace, pokud uvažujeme fermentaci pouze za využití ne-Saccharomycet. Porovnáme-li kvašení za pomoci postupné inokulace a inokulace smíšenými kulturami, jeví se postupná inokulace jako méně výhodná co do rychlosti a intenzity kvašení. Pokusy ukázaly, že v případě postupné inokulace se ne-Saccharomycety prosazují více, než je tomu u smíšených kultur. V multistartovacích kulturách se Sacch. cerevisiae nedokázaly prosadit tak dobře, jak bylo očekáváno, počet buněk nedosahoval počtu buněk v čisté kultuře (což by mělo být 108 buněk v ml).

Obr. 5 Vývoj biomasy ve smíšené startovací kultuře S. cerevisiae/Hanseniaspora uvarum při 20 °C. ■, čistá kultura S. cerevisiae (S p). (A) □, smíšená kultura S. cerevisiae (S m). ◊, smíšená kultura H. uvarum (H m). (B) □, postupná inokulace S. cerevisiae (S s). ◊, postupná inokulace H. uvarum (H m). (převzato z Ciani a spol. 2006) Ve smíšených kulturách žijí ne-Saccharomycety v první fázi fermentace (cca 10 dnů) a následně umírají, kdežto v moštu s postupnou inokulací jsou funkční mnohem déle (20 dnů). Bylo dále zjištěno, že v moštech s postupnou inokulací dominovaly kmeny ne-Saccharomycet i po přidání kmenů Sacch. cerevisiae. (Ciani a spol. 2006) Killer faktor Při inokulaci ne-Saccharomycety a Sacch. cerevisiae je nutno brát v potaz také killer faktor kvasinek (killer kvasinky jsou takové, které produkují proteinový nebo glykoproteinový toxin, který má smrtící účinek na ostatní senzitivní kmeny). Při nesprávné volbě kmenů se totiž může stát, že ne-Saccharomycety, které produkují sekundární metabolity, jež jsou přínosem pro senzoriku vína, uhynou při inokulaci se Sacch. cerevisiae mnohem dříve, než je obvyklé (tzn. ještě před přirozenou smrtí v důsledku nízké etanolové tolerance).

285

Enzymová aktivita Ne-Saccharomycety mají velmi výraznou enzymatickou aktivitu (pektináza, lipáza, celuláza, amyláza, proteáza) na rozdíl od Sacch. cerevisiae, kde je např. extracelulární produkce proteázy a lipázy minimální. Nejčastější u ne-Saccharomycet je lipázová aktivita. Je velmi důležitá, jelikož slupka bobulí obsahuje množství lipidů, které ji chrání, a kvasinky ji potřebují narušit, aby se dostaly k živinám pod povrchem. V současné době se bohužel ví velmi málo o produkci enzymů těmito kvasinkami, i když jsou známy případy proteázové aktivity u kmenů K. apiculata a glukosidázové aktivity u kmenů Candida, Pichia a Hanseniaspora. Role enzymů spočívá v množství reakcí. Např. kvasinkové proteázy hydrolyzují peptidické vazby mezi bílkovinnými složkami aminokyselin a tím zlepšují proces čištění vína. Tyto enzymy mají také velmi výraznou úlohu při autolýze kvasnic při výrobě vína metodou ležení na kvasnicích. Dalším přínosem je možné využití při odstraňování bílkovinných zákalů. Pokud se jedná o pektolytické enzymy, lze je využít při maceraci, kdy vlivem jejich působení dochází ke zvýšení obsahu terpenolu v moštu (přínos pro aroma). Glukosidázy, jako například β-glukosidáza, β-apiosidáza, β-xylosidáza, α-ramnosidáza a α-arabinofuranosidáza, jsou také zahrnuty do procesu tvorby chutě a aroma vína. Rod Brettanomyces a určité druhy Rhodotorula mucilaginosa jsou zase známy svou esterázovou aktivitou. Nedávno byla tato aktivita potvrzena také v Debaryomyces hansenii. V případě, že jsou hrozny napadeny B. cinerea, je velmi pravděpodobné, že budou obsahovat více vysokomolekulárních glukanů, které velmi často způsobují problémy při filtraci. Je nemožné je odstranit konvenčními cestami (odstřeďování). Tento problém může být vyřešen za pomoci enzymu glukanázy. (González a spol. 2004, Esteve-Zarzoso a spol. 1998). Další využití Ne-Saccharomycety se dají také dobře využít při úpravě poměru mezi zkvašováním glukózy a fruktózy. Tento poměr se obecně pohybuje kolem 1. Pokud klesne na 0,1, znamená to, že je více zkvašována fruktóza než glukóza, a je tedy zřejmé, že glukofilní kvasinky Sacch. cerevisiae nepracují správně, resp. nejsou přítomny v dostatečném množství. Tady pomůže inokulace kvasícího moštu fruktofilními ne-Saccharomycetami. Je přitom třeba respektovat to, že mají obecně malou etanolovou toleranci a že

po naočkování moštu musí fungovat v prostředí s relativně malým množstvím jim dostupných živin. Ke snížení rizika, že poměr ve zkvašování glukózy a fruktózy bude výrazně menší než jedna, musíme dbát na dostatek dusíkatých látek v moště. (Jolly nedatováno) Z uvedeného přehledu je zřejmé, že chceme-li zachovat jakýsi lokální charakter vín, je dobré zvolit cestu postupné inokulace moštu, kdy v první fázi budou působit ne-Saccharomycetové kvasinky a po určité době bude mošt inokulován kvasinkami Sacch. cerevisiae, nebo metodu smíšených kultur kvasinek. Oba postupy mají svá pro a proti. Postupná inokulace má tu nevýhodu, že ne-Saccharomycetové kvasinky rozkvasí mošt delší dobu a fermentace probíhá příliš pomalu. Výhodou je, že je zachován charakter vína typický pro danou oblast. Nevýhoda použití smíšených kultur je, že vína jsou velmi podobná vínům kvašeným za pomoci pouze Sacch. cerevisiae. Výhodou pak je, že fermentace má požadovaný spád a nevznikají tak pachuti z vleklého kvašení. Do budoucna je třeba věnovat pozornost výzkumům různých vlivů na metabolickou aktivitu kvasinek při použití smíšených kultur. Literatura: Jolly, N.: The use of non-Saccharomyces fructophilic yeasts for efficient fermentation of grape juice. Nedatováno. Dostupné na www.wynboer.co.za/recentarticles/200803sacc.php3 Ciani, M., Beco, L., Comiti, F.: Fermentation behaviour and metabolic interactions of multistarter wine yeast fermentation. International Journal of Food Microbiology. 108/2006, s. 239–245 Jolly, N., Augustyn, O. P. H., Pretorius, I. S.: The Effect of Non-Saccharomyces Yeasts on Fermentation and Wine Quality. South African Journal of Enology and Viticulture. 24/2003, s. 55–62 Esteve-Zarzoso, B., Manzanares, P., Ramón, D., Querol, A.: The role of non-Saccharomyces yeasts in industrial winemaking. International Microbiology. 1998, s. 143–148 González, J. A., Gallardo, C. S., Pombar, A., Rego, P., Rodríguez, L. A.: Determination of enzimatic activities in ecotypic Saccharomyces and Non-Saccharomyces yeasts. Electronic Journal of Environmental, Agricultural and Food Chemistry. 3(5) 2004, s. 1579–4377 Rodríguez, M. E., Barbagelata, R., Crisóstomo, B., Apablaza, O., Giraudo, M. R., Caballero, A.: The use of non-Saccharomyces yeasts in winemaking. 2005. Dostupné na www.uncoma.edu.ar/investigadores/htdocs/labmicrobiologia/labmicrobiologia/2005/Rodriguez%202004.pdf

Biogenní aminy v růžových vínech Petr Otřísal1, Jan Stávek 2 1) Technologická fakulta, Ústav potravinářského inženýrství, UTB Zlín 2) Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, MZLU Brno Úvod Biogenní aminy vznikají v průběhu technologického procesu, především fermentace, z aminokyselin působením specifických enzymů ze skupiny dekarboxylas nebo jako produkty enzymově katalyzované

aminace. Popsán je i vznik transaminací aldehydů. Mezi nejčastěji sledované patří histamin, tyramin, trypamin, spermin, spermidin, kadaverin a putrescin. Biogenní aminy mohou být přítomny již v moštu, pouze putrescin i v hroznech (což je často spojeno s deficitem draslíku). Určitý vliv na obsah má i stupeň vyzrálosti hroznů. Ve vínech ale vznikají převážně v průběhu fermentace (hlavně putrescin) a u červených vín ještě i během malolaktické fermentace, a to činností mikroorganismů mléčného kvašení (především spontánní mikroflóry). Z celé skupiny mikroorganismů ve vinařství přítomných má ovšem největší schopnost tvorby biogenních aminů rod Brettanomyces bruxellensis. Jejich obsah významně ovlivňuje také způsob

286

vinifikace hroznů, hygiena rmutu i samotného vína, v menší míře pak odrůda, poloha nebo klima. Vznikají také během zrání vína (významná je turbidita). Významným faktorem jsou také pH a obsah SO2. Vysoké hodnoty biogenních aminů mohou indikovat bakteriální kontaminaci a následně pak rizika spojená s konzumací takového vína. Jejich vyšší obsah může být spojen se zvýšeným obsahem látek, jako je kyselina butyrová, kyselina mléčná, kyselina octová, etylacetát, což dokazuje zvýšenou hladinu těkavých kyselin. Červená vína mají často vyšší obsahy těchto látek, a to především díky vinifikaci a způsobům zrání. Cílem našeho výzkumu nebylo určování původu vína nebo vhodnosti ke konzumaci na základě obsahu biogenních aminů, ale stanovení obsahu vybraných biogenních aminů v závislosti na době nakvášení rmutu v technologii růžových vín. Materiál a metody Speciálně pro analýzu byla vyrobena růžová vína z odrůd Frankovka a Svatovavřinecké o stupních cukernatosti 21 °NM. Hrozny byly pomlety a v intervalech 0, 3, 6, 9, 24 hodin macerace byly odebrány vzorky moštu. Každý vzorek byl odkalen prostou sedimentací a následně byl zakvašen stejnou čistou kulturou kvasinek. Po prokvašení byla vína stočena z kalů a zasířena dávkou 30 mg SO2/l. Stáčení a síření se během školení ještě dvakrát opakovalo ve stejné dávce. Vzhledem k technologii, nízké teplotě při kvašení a pravidelnému síření zřejmě nedošlo ani u jednoho vzorku k malolaktické fermentaci, jejíž průběh by mohl obsah biogenních aminů zvyšovat. Pro analýzu byl použit automatický analyzátor aminokyselin. Výsledky a diskuse Ze směsi standardů byly aminy detekovány v následujícím pořadí: histamin, putrescin, kadaverin, agmantin, spermidin a spermin. V některých případech, při stanovení biogenních aminů ve vzorcích vín, nedošlo k jejich separaci a následné identifikaci. Tyto změny mohly být způsobeny ne zcela jasnými biochemickými závislostmi a přeměnami biogenních aminů v průběhu fermentačního a maceračního procesu, nízkým obsahem příslušného aminu ve vzorku vína, nevhodně zvolenou metodou nebo vysokým šumem na detektoru. U vzorků Frankovky byl detekován pouze histamin, putrescin a spermidin. Zjištěné hodnoty jsou patrny z tabulky 1. Tabulka 1. Množství BA v závislosti na době macerace (FR) (mg/l) Amin Histamin Putrescin Spermidin

0h 0,27 ± 0,02 0,74 ± 0,04 1,40 ± 0,02

3h 0,30 ± 0,01 0,82 ± 0,02 1,17 ± 0,02

6h 0,34 ± 0,01 0,86 ± 0,05 1,38 ± 0,03

9h 0,36 ± 0,02 1,06 ± 0,02 1,54 ± 0,01

24 h 0,36 ± 0,02 1,05 ± 0,02 0,63 ± 0,01

V případě vzorků Svatovavřineckého nedošlo k rozpoznání histaminu a hodnoty obsahu sperminu nebyly úplné. Naopak byly zjištěny putrescin a spermidin. Zjištěné hodnoty jsou patrny z tabulky 2. Tabulka 2. Množství BA v závislosti na době macerace (SV) (mg/l) Amin Putrescin Spermidin Spermin

0h 1,09 ± 0,02 1,77 ± 0,03 0,29 ± 0,03

3h 1,99 ± 0,12 1,76 ± 0,06 0,27 ± 0,02

6h 15,29 ± 0,40 1,34 ± 0,02 -

9h 9,27 ± 0,65 2,21 ± 0,12 0,38 ± 0,05

24 h 6,38 ± 0,24 0,93 ± 0,04 -

Je zajímavé, že v případě Frankovky docházelo k významnému kolísání obsahu spermidinu a u Svatovavřineckého k významnému kolísání obsahu putrescinu. Ve vzorcích odebíraných po devíti hodinách je, kromě histaminu, již patrný pokles hodnot všech ostatních biogenních aminů. Závěr I když kromě histaminu (5–10 g/l) nejsou pro biogenní aminy stanoveny hygienické limity, v námi sledovaných vzorcích vín se jejich obsahy pohybovaly max. v desítkách mg/l. Ze zjištěných výsledků je potom patrné, že obsah histaminu buď tuto hranici nepřekračuje, nebo nebyl vůbec detekován. Dále je patrné, že s dobou macerace obsah biogenních aminů spíše klesá. Vzhledem k množství faktorů, které ovlivňují obsah biogenních aminů ve víně, není pravděpodobně možné podle jejich profilu dané víno identifikovat. Do jisté míry je však možné posoudit správnost hygienické praxe v průběhu výroby vína a při vyšším obsahu BA ve vínech i případné dopady na lidský organismus. Literatura: Standara, S., Veselá, M., Drdák, M.: Detemination of biogenic amines in cheese ion exchange chromatography, Nahrung 44, 2000, pp. 28–31. Csomós, E., Simon–Sarkadi, L.: Porovnání různých typů vín na základě jejich obsahu biogenních aminů, Proceedings of III seminar o stanovení aminokyselin s mezinárodní účastí. 13 June 2002, Brno, Czeck Republic., pp. 3–11. Funel–Lonvaud, A.: Biogenic amines in wines: role of lactic acid bacteria, FEMS Microbiology Letters 199, 2001, pp. 9–13. ABSTRACT Keyword: Biogenic amines (BAs), ion-exchange chromatography The aim of this work was to detect chosen biogenic amines (histamine, putrescine, spermidine and spermine) in rosé Frankovka and St’Laurent wine samples depending on time of mash maceration (0–24 hours). The batches of wines were made without clarifying and inoculated by selected viticultural yeasts. The malolactic fermentation should not occur due to periodical sulphuring. The samples were collected after 6-month maturation and before analyses they were stored at 3±1 °C. BAs were separated by using ion-exchange chromatography and detected by ninhydrine detection. The detection limit of BAs was 1–5 mg⋅l-1. Histamine was detected only in Frankovka samples, where the histamine content was 0,36 mg⋅l-1 after 9 and 24 hours of maceration. Hygienic limit (100–500 mg⋅l-1) was not overdrawn. The histamine was not detected in St’Laurent samples. In the Frankovka samples there was significant fluctuation of the Spermidine content during tested maceration time (0–24 hours). In the St’Laurent sample there were obtained similar trend for putrescine content. The highest amount of putrescine was detected in St’Laurent sampels (15 mg⋅l-1). agmatine and cadaverine were determined in none of the samples. For detail description of dependency of BAs concentration in wine on time maceration should be provide additional experiments.

287

Ochrana úrody pomocí suchého ledu

Suchý led je získáván stlačením tohoto sněhu. Je vyráběn strojově (v lisech na led) a vyskytuje se ve formě granulí (nazývaných „pelety“) nebo tyčinek (nazývaných „tyčinky“). Je to jednoduše pevné skupenství CO2, sublimující (měnící se z pevného skupenství v plynné) při -78 °C, uvolňující své frigorie (150 frigorií/kg suchého ledu). Jeho uchovávání je časově omezené (odhadovaná průměrná ztráta je 6 % hmotnosti/den). Messer disponuje ve Francii asi 20 výrobnami suchého ledu, umožňujícími dodávku do jednoho dne v době vinobraní. I s takovou logistikou však musí být suchý led skladován v izotermických a odolných obalech, aby vydržel dopravu na místo použití. Ochrana úrody pomocí suchého ledu Při vinobraní je úroda chráněna suchým ledem přímo (ve vrstvách na hroznech), aby se omezily oxidační jevy a zpomalil začátek kvašení. Tuto ochranu lze použít u červených i bílých hroznů na různých úrovních: na vozech, v koších, v maceračních kádích, odzrňovačích, lisech. Suchý led má různé funkce, prospívající hroznům:

– neutralizace: suchý led sublimuje a vytváří ochrannou vrstvu plynného CO2 (2 kg suchého ledu vytváří 1 m3 CO2); – ochlazování (1,3 kg suchého ledu ochladí 100 kg hroznů o 1 °C). Kromě těchto dvou hlavních funkcí má suchý led také funkci bakteriostatickou (umožňující omezit dávkování oxidu siřičitého SO2). Také umožňuje zušlechtit charakter ovoce (tepelný šok při kontaktu ledu s ovocem způsobuje popraskání bobulí, uvolňující aroma, obsažené ve slupce). Ecopack: nový izotermický, jednorázový, biologicky odbouratelný obal na dopravu suchého ledu Současné izotermické obaly mají různé nevýhody: – kombinují různé málo nebo vůbec nerecyklovatelné materiály; – složitě se skládají nebo skladují. To vedlo Messer k vývoji nového izotermického jednorázového obalu pro transport suchého ledu. Tento nový izotermický obal spojuje ekologický aspekt se spolehlivostí, aby bylo

dosaženo jednoduchého a bezpečného použití u konečného uživatele. Je to zcela nová a ekologická koncepce. Ecopack se skládá ze 3 materiálů: – mechanicky odolného kartonového svrchního obalu; – biologicky odbouratelného izolačního materiálu ve formě desek; – biologicky odbouratelného plastového filmu, který je v kontaktu se suchým ledem. Předběžně budou k dispozici dva typy: Ecopack 40 (na 40 kg suchého ledu) a Ecopack 15 (na 15 kg suchého ledu). Vytvořit obalový materiál, který respektuje životní prostředí, bylo pro Messer skutečnou výzvou. Respekt k životnímu prostředí určuje všechny kroky, od navržení obalu až k jeho likvidaci na konci životnosti. Ecopack je tedy alternativou ke všem izotermickým materiálům užívaným v současnosti, jako je např. expandovaný polystyren, polyuretan a polyetylen. Jeho jednorázové použití je výhodou nejen ekologickou, ale omezuje také riziko znečištění prostředí a odstraňuje nutnost skladování obalů. Pramen: Revue des Oenologues, No. 125 spécial, ss. 4–5 (ako)

Zygosaccharomyces bailii – pôvodcovia zakalu vín so zvyškovým cukrom

Koncom 20. storočia sa tieto nebezpečné kvasinky objavili aj vo vínach so zvyškom sacharidov, najmä vo vínach južnejšej proveniencie (Rankine, Pilone 1973, 1974, Minárik et al. 1979, 1980). Uvedené údaje potvrdil aj Sand 1980. Tieto fruktofilné, osmotolerantné a termorezistentné kvasinky sa objavujú aj v spontánne kvasiacich muštoch a v nasládlych vínach. Predstavujú potenciálne nebezpečie pre fľašové vína, ak sa predtým neeliminujú. Ohrozené sú najmä vína importované pred fľašovaním. Frekvencia týchto kvasiniek v týchto vínach, najmä za prítomnosti zvyškov cukru, je častejšia ako v podobných vínach severnejších vinohradníckych oblastí. Rezistencia Z. bailii voči SO2 a iným konzervačným prostriedkom zvýšili podozrenie, že práve tieto kvasinky by mohli byť pôvodcami zákalov fľašových vín.

Výskyt Zygosaccharomyces bailii vo vínach K dominantnej kvasinkovej flóre mladých hroznových vín u nás patria jednoznačne Saccharomyces cerevisiae, S. bayanus a S. uvarum. S. cerevisiae vykazujú frekvenciu 80 až 85 %, posledné dva druhy 15– 20% výskyt. Osobitne značne silné môže byť zastúpenie alkoholtolerantných S. bayanus (predtým označované ako S. oviformis), ktoré dosahujú až 34% zastúpenie v mikroflóre. S. uvarum máva zastúpenie slabšie (1–2 %). Výskyt kožkotvorných kvasiniek Candida vini je minimálny pre nedostatok vzdušného kyslíka, ktorý tieto kvasinky pre svoj rast vyžadujú. Štúdium ekológie kvasiniek v poslednom čase ukazuje, že isté zmeny v zložení i frekvencii vo vínach pred fľašovaním býva dosť časté.

288

Tabuľka 1 – Dominancia a frekvencia druhov kvasiniek určených na fľašovanie Druh kvasiniek

Zastúpenie v kvasinkovej flóre % Frekvencia vo víne %

Saccharomyces cerevisiae 59,1

86,7

Saccharomyces bayanus

33,9

73,3

Saccharomyces uvarum

1,7

13,3

Zygosaccharomyces bailii 1,0

6,7

Rhodotorula sp.

13,3

4,3

Ako vidieť v tabuľke 1 prevládajú ubikvitné Saccharomyces cerevisiae a S. bayanus, v sprievodnej mikroflóre sú zastúpené okrem S. uvarum aj Zygosaccharomyces bailii a vzdušné epifyty Rhodotorula sp. Tabuľka 2 – Dominancia a frekvencia druhov kvasiniek vo víne so zvyškom sacharidov pred membránovou filtráciou

prostriedky. Dnes sa víno pri fľašovaní podrobuje zväčša membránovej filtrácii. Úplná eliminácia kontaminačnej kvasinkovej a bakteriálnej mikroflóry je nevyhnutná. Súhrn Ekologické štúdium kvasiniek a kvasinkových mikroorganizmov vín zo zvyškom sacharidov určených na fľašovanie ukázali, že v mikroflóre po dokvasení prevládajú alkoholtolerantné druhy rodu Saccharomyces. Okrem obligátnych S. cerevisiae a S. bayanus pred fľašovaním predstavujú Zygosaccharomyces bailii potenciálne nebezpečie zákalu, ak sa do vína dostanú po nafľašovaní. Predbežná ostrá filtrácia s následnou membránánovou filtráciou možno eliminovať prakticky všetky kontaminačné kvasinky a iné mikroorganizmy.

V tabuľke 2 vidieť zloženie kvasinkovej flóry a frekvenciu kvasiniek vo vínach určených na fľašovanie. Prekvapujú o vysoký bol podiel a frekvencia Z. bailii (100 %). V tabuľke 3 sa uvádzajú hlavné fyziologické vlastnosti Z. bailii porovnané vlastnosťami S. cerevisiae. Vidieť, že Zygosaccharomyces bailii asimilujú a skvasujú iba glukózu, kým galaktózu a sacharózu využívajú len slabo. Naopak, S. cerevisiae asimilujú a skvasujú glukózu, galaktózu, sacharózu, maltózu a rafinózu do 1/3.

Literatúra H. Bachová: Štúdium kontaminačných kvasiniek sudových a fľašových vín. Diplomová práca, SVŠT, Bratislava 1980. E. Minárik: Biologické práce SAV, 12, 1966, s. 1–105 E. Minárik, V. Švec, O. Jungová: Mitteilungen Klosterneuburg 29, 1972, s. 1–7 E. Minárik: Kvasný průmysl 27, 1981, s. 165–166 B. C. Rankine, D. A. Pilone: American Journal of Enology and Viticulture 24, 1973, s. 55–58 B. C. Rankine, D. A. Pilone: Australian Wine, Brewing and Spirit Review 92, 1974, s. 36–40 F. E. Sand: Brauwelt 120, 1980, s. 418–425

Tabuľka 3 – Fyziologické vlastnosti Zygosaccharomyces bailii a Saccharomyces cerevisiae

Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Druh kvasiniek

Zastúpenie v kvasinkovej flóre % Frekvencia vo víne %

Zygosaccharomyces bailii 98,3

100,0

Saccharomyces bayanus

16,6

Asimilácia sacharidov Glukóza Galaktóza Sacharóza

1,7

Druh kvasiniek Zyg. bailii

S. cerevisiae

–

+ –

Maltóza

–

Laktóza

–

– –

Melibióza

–

Fermentácia sacharidov Glukóza

Galaktóza

–

+ +

Sacharóza

–

Maltóza

–

Laktóza

–

Melibióza

–

Rafinóza

–

Obr. 1 – Zygosaccharomyces bailii – Vegetatívne bunky

Vzhľadom na chemorezistenciu Z. bailii voči oxidu siričitému je ostrá filtrácia (EK, membránováfiltrácia) najúčinnejším a nevyhnutým opatrením na odstránenie všetkých prítomných kvasiniek a kvasinkových kontaminačných organizmov z vína. Pasterizácia vína pred fľašovaním býva tiež účinná, no môže negatívne ovplyvňovať stratou časti aromatických substancií alebo stratou odrodových vlastností vína. Technologické dôsledky Vysoký podiel v mikroflóre a frekvencia chemorezistentných Z. bailii aj vo vínach severnejšej proveniencie poukazuje sa nevyhnutnosť odstrániť tieto nebezpečné kvasinky podľa možnosti ešte pred nafľašovaním vína, a to hlavne, ak sa do zmesi vína použijú vína z južných oblastí (Španielsko, Taliansko) alebo prísada koncentrovaného muštu. Uveďme, že na zabránenie aktivity dokvášajúcich S. cerevisiae a S. bayanus sa pred niekoľkými rokmi používala kyselina sorbová alebo iné dekontaminačné

Obr. 2 – Zygosaccharomyces bailii – Typické kopulačné výbežky

289

Měření fenolické zralosti přímo ve vinici – zkušenosti z Burgundska

Techniky kvantifikace po extrakci jsou tradiční, více či méně rychlé metody (Di Stefano et al. 2001; Glories et Augustin, 1993; Mattivi et al. 2003; Peyron, 1998; Mattivi 2007). Ke zkrácení doby analýzy a extrakce bylo navrženo přímé působení na hrozny mikrovlnami (Florini et al. 2005) nebo mikromacerace hroznů v kyselém hydroalkoholovém roztoku při pokojové teplotě a pravidelném protřepávání. Celkový obsah polyfenolů a antokyanů je poté určen spektrometricky ze získané čiré šťávy (Cayla et al. 2002). Byly navrženy i jiné metody, jmenovitě rychlá metoda, vypracovaná Celottim a Carcererim 1999; Celotti a Carcereri 2005; Celotti et al. 2001; která poskytuje ukazatel polyfenolového potenciálu hroznu a lze ji aplikovat během dopravy hroznů do sklepa. K vypracování křivky zrání měřili Celotti et al. 2007 difuzní odrazivost v rozmixovaných bobulích. Novější postup spočívá ve využití údajů infračerveného spektra k získání stejných informací, jaké lze získat pracnějšími laboratorními metodami (Baumgartner

et al. 2001; Belton et al. 1995; Dambergs et al. 2003; Desseigne 2005; Desseigne et al. 2003; Dubernet et al. 2004; Dubernet et al. 2004; Grandjean et al. 2004; Patz et al. 1999; Rousseau et al. 2002). I když se v posledních letech zvýšilo množství metod analýzy polyfenolů v červených hroznech, nezaznamenali jsme žádný významný pohyb, pokud se týká hodnocení na vedení nebo na vinici. Nedávno byla vypracována metoda analýzy polyfenolů přímo ve vinici. Umožňuje rychle získat informaci o zralosti pokožky hroznu (Celotti et al., 2007 a, b). Ve své studii autoři použili tento způsob měření k hodnocení fenolické zralosti Pinot noir v Burgundsku v průběhu kampaně 2007. Měření prováděná v Burgundsku během kampaně 2007 potvrdila validitu nového přístroje pro měření polyfenolů přímo na vinici; jde o nástroj, který rychle poskytuje informace o fenolické zralosti hroznu před sběrem a zpracováním. Měření realizovaná v různých burgundských vinicích umožnila sledovat průběh

Macerácie rmutu za chladu pri výrobe akostných vín Testovali kryomaceráciu, ktorá vínam poskytuje stabilitu ako pri vínach kvasených pri 16 °C bez styku s rmutom. Takéto vína vykazujú väčšiu intenzitu arómy a v stabilite v porovnaní s vínami maceráciou za chladu. Vína podrobené kryomacerácii v horizontálnych otáčivých vinifikátoroch typu „Aromatic“ majú vysokú stabilitu voči oxidácii, výraznú arómu a odrodovú typickosť. Vinifikátor sa používa v talianskej spoločnosti „Diemme“. Podľa Vinidelie i Vinogradarstvo (em) Komponenty uvoľňované počas zrenia vína na kvasniciach Vína vyzrievané na kvasniciach po alkoholovej fermentácii vykazujú vyššie hladiny aminokyselín, polypeptidov, proteínov, nukleotídov, nukleozídov a makromolekúl zo stien kvasiniek (manoproteínov, ale aj glukánov). Autolyzáty kvasníc majú veľmi pozitívny účinok na malolaktickú fermentáciu Oenococcus oeni, čo sa výrazne odzrkadluje na kvalite vína. Journal of Agricultural and Food Chemistry 51, č. 3, s. 746–751 (em) Vplyv pôvodu korku a jeho ošetrovania na triesliacu schopnosť korkových zátok Pôvod korku ovplyvňuje triesliacu silu korkových zátok. Priemyselné ošetrovanie korku je veľmi dôležité pre vlastnosti taninu. Granulovaný korok vykazuje intenzívnejšie vlastnosti extrakčnej schopnosti ako kompaktný korok dôsledkom slabšieho kontaktu s vínom. Praktické aspekty sa podrobne diskutujú. Revue des Oenologues 29, č. 99, s. 37–39 (em)

zrání a srovnávat jednotlivé parcely. Analýzy kleštičkovým přístrojem, prováděné přímo na vinici, umožnily určit datum sběru hroznů tak, aby byla zajištěna nejlepší kvalita. Tyto snadno proveditelné a rychlé analýzy výrazně omezují tradiční laboratorní analýzy. Na základě výsledků, získaných v Burgundsku i jiných vinařských oblastech během kampaně 2007 lze usoudit, že kleštičkový přístroj může být použit přímo na vinici na: – určení křivky fenolické zralosti; – určení polyfenolického potenciálu hroznu; – srovnání polyfenolického potenciálu hroznů z vinic osázených stejnou odrůdou; – srovnání polyfenolického potenciálu hroznů z různého vedení; – prokázání vlivu expozice hroznů; – vyhodnocení účinků zavlažování, řezu, hnojení, různého ošetření, různých agronomických technik v půdě nebo na rostlině. Pramen: Revue des Oenologues č. 127, duben 2008, s. 42–45 (ako)

Obsah prchavých látok vo víne vyzrievajúceho v použitých a nepoužitých dubových barikoch francúzskeho a amerického pôvodu Vie sa o prospechu nových dubových barikov na kvalitu vína. Z ekonomických dôvodov v Španielsku používajú niekoľkokrát. Sledovali extrakciu prchavých komponentov vo vínach Tempranillo a Cabernet Sauvignon v 5 rokoch starých barikoch francúzskeho a amerického pôvodu. Vo vínach zistili v malom množstve vanilín a transmetylgama-oktalaktón. Iné zlúčeniny, naopak, ako nežiadúci 4-etylguajakol a 4-etylfenol, ktoré sú nežiadúce, nenašli alebo aj vo väčšom množstve. Posledné dva majú značne negatívny vplyv na arómu vína. Bariky z amerického dubového dreva vykazovali všeobecne horší účinok na arómu vína. Bariky z francúzskeho dubového dreva vykazovali vína, ktoré boli vysokoaromatické (vanilín, syringaldehyd, etyllaktón). Food Research Internetional 35, č. 7, s. 603–610 (em) Ochratoxín A vo víne nemá kuratívnu alternatívu. Sanitárne priority sú vo vinohrade Vína, ktoré majú ochratoxín A (OTA) pochádzajú z hrozna, ktoré bolo v zlom zdravotnom stave dôsledkom škodcov, napríklad napadnutých larvami a pod. Výskum OTA vo víne možno znížiť až o 80 % vhodným riadením vo vinohrade. V súčasnosti nemožno výskyt OTA vo víne znížiť iba aktívnym uhlím, čo však zníži akosť vína. Zníženie obsahu OTA možno uskutočniť výlučne vytriedením hnilého hrozna pred pomletím alebo lisovaním. Triedenie nahnilého hrozna je zatiaľ jediným dostupným prostriedkom zníženia OTA prirodzene. Revue des Oenologues 29, č. 104, s. 14–16. (em)

290

Hovory MM: O víně u vína

Vidím, že si zakládáte na kvalitním degustačním skle… Vzhledem k tomu, že týdně poctivě přechutnáme stovky vzorků, je třeba, abychom pracovali s profesionálním sklem. Měli jsme tu už i ručně do dřevěných forem foukaný barnatý křišťál tuzemské výroby, ale právě vzhledem k ruční výrobě nebyly všechny pohárky úplně stejné a to může být u srovnávací degustace poněkud problém. Není toto tvar onoho tzv. kritického pohárku? Ano, je. Skláři vyrábějící tento pohárek měli při vývoji problém, jak na tento tvar kritického pohárku, který je považován za ideální z hlediska uvolňování aroma, usadit vhodně nožku. Nakonec se jim to povedlo a to je dobře. Při prvním kontaktu s těmito pohárky jsem obchodníka málem poslal při prvním pohledu přes sklo pohárku pryč, protože ony „Husákovy brýle“ byly neakceptovatelné. Ztrácí se ovšem ale v okamžiku, kdy do pohárku nalejete víno, a ten zrakový vjem skutečně nemá chybu. Kolikrát u vás ve firmě jde víno sem na stůl, než putuje do láhve? Mockrát. Ale mám-li být konkrétnější, je to určitě 28 až 35krát. Dnes jak tu sedíme, se probereme jedním segmentem. Náš technolog připravil sérii 35 vín celkem tří odrůd: Veltlínské zelené, Sauvignon a Rulandské modré. Vína jednotlivých odrůd jsou z různých stanovišť prakticky všech vinařských podoblastí Moravy. Při těchto ochutnávkách navrhujeme, jaké další úkony mají být s víny provedeny, než budou zařazena do produktových řad a nebo budou v rámci zákona kupážována. Jak máme možnost vidět, myčka pracuje dokonale – žádné mapy, dokonalá čistota. Určitě na to má vliv i právě samotné degustační sklo.

3. Veltlínské zelené kabinet 2007, Dolní Věstonice, C130/5000 MM: Hodně zemitý veltlín, má pěknou tzv. sektovou kyselinu, je minerální, víno z této vinice bývá často ve výběru pro sektovou kupáž. PH: Poněkud kratší, pěkná kyselinka. RS: Kyselina je zde tvrdší a pěvnější, nicméně jde o víno velmi pitelné.

Naše trojice si sedla kolem velkého (5 × 1,5 m) stolu a každý z nás měl před sebou asi tucet pohárků. Přestože byly skleničky čisté, pečlivě jsme si je zavínili opláchnutím jedním ze vzorků Veltlínů. Nalévání první série Veltlínů se ujal technolog Pavel Holub. Nejprve jsme si každý samostatně a zvlášť vína přechutnali, udělali si poznámky a poté je společně konfrontovali. Začínal M. Michlovský, poté

4. Veltlínské zelené kabinet 2007, Hovorany, C261/13500 MM: Květnatý, štavnatý, kyselina je poněkud ostřejší. PH: Co se týče vůně, nejvíce mne zaujal tento vzorek. Je jakoby cukrovinkový, vyvážený. RS: Mandlovité, v kyselinách vyrovnané, velmi příjemné, odrůdově mimořádně typické.

se ujal slova technolog Holub a do třetice vyslovil svůj názor autor tohoto příspěvku. Ochutnali jsme (komentáře MM – Miloš Michlovský, PH – Pavel Holub, RS – Richard Stávek): 1. Veltlínské zelené kabinet 2007, Miroslav, C17/10 000 (označení nádoby/velikost partie v litrech) MM: Jde o víno zemité, tymiánový typ veltlínu, lehce stresový, má kořínek, zřetelný projev dlouhodobého zrání s kvasinkami – žádné silné batonážování, prostě tak, aby tam bylo tělo. Rozvoní se až po chvíli. RS: Pěkná veltlínová mandlička ve spojistosti s kořenitostí tymiánu, mírná hořčinka ze suchostního stresu (terasy?), má potenciál. 2. Veltlínské zelené kabinet 2007, Hovorany, C16/10 000 MM: Je srovnanější, má květinku, je pikantní, s kyselinkou, je vyvážený, je připraven do láhve jako mladý. PH: Lehce muškátový typ veltlínu, šťavnatý, ovocitý, lehce citrusový, méně typický, spíše „milerkový“. RS: Ve vůni velmi podobné VZ č. 5, chuť kořenitá, zaoblená, mírná květnatost a bylinnost.

5. Veltlínské zelené kabinet 2007, Dobšice, C 129/5000 MM: Lehce zadušený, až karbidový, ale má plný a hustý výraz, jde o víno, které se umí přes dřevo vydýchat. PH: Méně čisté, uzavřené. RS: Ve vůni velmi podobné VZ č. 2, ale poněkud uzavřené, až nečisté. 6. Veltlínské zelené kabinet 2007, Hovorany, C266/13500 MM: Opět šťavnatost, pikantnost, tóny lučních květů. PH: Rostlinné tóny, velmi pěkná vůně. RS: Velmi pěkná, navinulá vůně. V chuti strukturní, v kyselinách srovnané. 7. Veltlínské zelené kabinet 2007 Hovorany, x/13500 RS: Méně výrazná vůně, téměř až neutrální. 8. Veltlínské zelené pozdní sběr 2007, Žabčice, C156/5000 PH: Trošku skromější v těle, ale nádherně voní. V chuti mírná hořčinka. RS: V tomto víně se výborně projevuje místo původu – ve vůni i v chuti lze identifikovat písčitost až slanost. 9. Veltlínské zelené výběr z hroznů 2007, Perná, C331/1460 MM: Aromatika tohoto vína je až lehce těkavá, obzvášť po předešlém víně. PH: Kandované ovoce, přezrálý meloun, vyšší alkoholy. Hrozen byl zjevně upečený, projev vína je kořenitější. RS: Vůně animální, pryskyřičná, čerstvé hobliny ve stolařství. 10. Veltlínské zelené výběr z hroznů, Perná, x/5000 MM: Výrazný typ žlutého melounu, který začíná měknout. Také snad přezrálé renklódy, sušené nearomatické ovoce. PH: Kandované ovoce, sušené ovoce, žlutá švestka. Hrozny měly kolem 26 °NM, víno jde až do medovosti, může se zdát díky vysoké koncentraci aromatických látek jako těkavé, i když po stránce těkavých kyselin je v pořádku.

291

RS: Opět výrazná, velmi intenzivní vůně, až s těkavými tóny, které lehce škrábou, což by mohlo indikovat síru. Ochutnaná vína ukázala, že mezi víny stejných parametrů, ale rozličného místa původu jsou poměrně zajímavé senzorické rozdíly. V čem podle vás zejména spočívají? Význam místa původu je velmi důležitý, ale nepřeceňoval bych ho. Důležitá je též odpovídající a správně volená technologie. Vína, která jsme zde ochutnávali, pocházejí buďto z hroznů z našich vinic, nebo od smluvních dodavatelů, kteří nám dodávají již 15 let, takže si troufám tvrdit, že ty vinice a místa znám. A funguje to správně: vinice jsou řezány tak, jak my chceme, osobně je v sezoně prohlížím, před vinobraním až třikrát. Zaznamenali jsme u některých vzorků lehkou stresovost… Jistě, jak už jsem uvedl v rozhovoru ve VO 1–2, ročník 2007 byl problematický a do toho spadají i loňské letní stresy. Nebyl to jen úpal, ale i stres suchem, který se nejvýrazněji projevil ve víně ze suroviny, která pocházela z teras nebo jiných vysýchavých míst. Dal by se tedy zavést termín „terasové víno“? V tomto kontextu a s trochou nadsázky bezesporu ano. Může se projevovat právě onou tymiánovitostí, i když ta může být někdy z jílových půd. Problematické vidím zejména úzké, hlavně dvojřádkové terasy, protože vysychají více než svah nebo širší terasy a réva zde značně trpí suchem. Pokud má terasa alespoň těch 15 řádků, tam už bych takový problém s vodou neviděl. Terasy jsou ošemetné. Mám zkušenost z Moldávie, kde je nesmírně kvalitní vysoce humózní černozem, kterou dokonce kdysi Hitler nechával stovkami vlaků převážet do Německa, a i na těchto půdách se kdysi pokoušeli dělat terasy. Došlo ovšem k tomu, že přetrhnutím vazeb, jakési pupeční šňůry s mateční horninou, půda po 30–40 letech zcela zdegenerovala, obsah humusu šel k nule, mikrobiální život v půdě téměř zanikl a nepomohlo ani to, že po neúspěšném pěstování různých plodin vrátili terén do původního tvaru a stavu. Zajímavé též je, že jsem snad v žádném z ochutnávaných vzorků nezaznamenal ony primární ovocité, jak jste kdysi uvedl, „infantilní“ prvky grapefruitu či limetek. Ano, přesně tak. Vinifikaci a školení tímto směrem prakticky nevedeme, jde nám o jinou podstatu, která se ve víně otevře až později, a to já osobně považuji za důležitější. Kratší typy charakteru vín s expresivní vůní by nyní měly zřejmě větší šanci. Co se týče samotné vinifikace, nako-

lik jí přičítáte podíl na rozdílnosti jednotlivých vzorků? V podstatě vliv ani neměla, protože byla vesměs stejná. Pokud zde byly tedy signifikantní rozdíly, lze je přičíst původu hroznů. U některých vzorků jste zmínil, že ležely na kvasnicích. Jaká je to u vás doba? Minimální doba, po kterou „batonážujeme“, je těch asi 60 dní, a to aktivně, ale za optimum považuji dobu mezi 90 a 120 dny. To znemaná, že prvních 60 dní s vínem aktivně pracujeme a ten zbývající čas to pasivně na kvasnicích leží a zraje. Poté, co jsme ochutnali tuto sérii vín, by mě zajímalo, jak budete dále pracovat s oněmi víny? Ryze prakticky. Zkusme si vzít veltlín č. 8 a přidat jej asi desetinu do veltlínu č. 10. Dejme kupáži trochu času a jsem si jist, že seznáme, že se ve směsi jedná o „lepší“ – vyrovnanější – víno, než byla obě výchozí. (po 2 minutách) Vskutku, jedná se bezesporu o lepší víno. Domnívám se, že umění citlivé kupáže podle potřeb trhu a zákazníků by mělo být součástí vinařova umu. V zahraničí významově velká vinařství takto pracují, možná tím, že mají málo odrůd na několika málo stanovišťích. My jsme v obou polohách v extrému. Je to o to náročnější, že máme mnoho sortotypů v mnoha lokalitách a mnoho z nich v přívlastcích. Pracovat je ale dle mého názoru třeba nejen s víny jednoho ročníku. Mám praxí ověřeno, že citlivá kupáž 10 % vína z výborného ročníku umí těch 90 % z průměrného ročníku posunout o třídu výš. Vliv původu hroznů byl v ochutnávaných vínech znatelný. Vnímáte tento faktor tedy jako stěžejní? Ne tak docela, a to proto, že i při stejné vinifikaci nejsou některá vína o třídu výše nebo níže než ostatní. Není to tedy jen vliv místa původu, ale i vyzrálost hroznů, ročník, vinifikace a další. Jsou to velmi jemné nuance a je už na lidech ve sklepě, jak s nimi umí pracovat. Nebo je možno říci, který třeba z těch veltlínů je naprosto typický, vždy identifikovatelný s odrůdou a zároveň o třídu výš? Tak se to asi pojmout nedá. Nicméně mohu za sebe říci, který z nich mě osobně zaujal jako odrůdově typický a zároveň bych jej osobně preferoval mezi ostatními víny. Byly to vzorky č. 3 a 4. Co bylo také zajímavé, byla ta práce s kupážování vzorku č. 8. Nemám představu o veltlínu jen jednu, myslím že to osciluje někde na trase „mandlička – nevtíravá kyselinka – jemná muškátovost s hořčinkou na konci“. Ještě k těm vzorkům 3 a 4: je zajímavé, kolik podobného mají, přestože pocházejí z půd-

ně velmi odlišných stanovišť. Potvrzuje se tedy to, že terroir není rozhodně všeobjímající, alespoň v pojetí, v jakém se dnes o něm diskutuje. Spojením dvou vín ve zhruba podobném poměru z různých podoblastí a z naprosto rozdílných půd, ovšem popřete terroir…? Ano, možná „úzký terroir“ zanikne, ale není právě toto hypotetický produkt VOC Morava? Kdy vína dobře adaptované odrůdy si jsou podobá i z různých podoblastí? Opět se vracím k tomu, že v daném případě podstatně důležitějším faktorem kvality je technologie. To s vámi jistě nebudou mnozí vinaři souhlasit. To vím. Ale je nutné si též připomenout, že do šedesátých let bylo v Bordeaux oněch špičkových a legendárních ročníků jak šafránu. A proč? Protože koncem padesátých let se začali francouzští vinaři technologicky přezbrojovat. V ročníku 1961 se tak poprvé setkala moderní, kvalitní technologie s optimálním průběhem počasí a vzešel výtečný, v Bordeaux dosud nepřekonaný ročník. Od té doby se počet mimořádných ročníků zmnohanásobil. Domnívám se, že zásluhu na tom má právě vedle souběhu počasí i technologie. Faktem je, že dříve byl považován za špičkový jeden z 15 až 20... …a od šedesátých let jsou to 2 až 3 z deseti. Dokonce je zde exkluzivní trojice: 1988, 1989 a 1990. A před válkou? 1949, 1929, 1928… Budu rád, když budeme realističtí. Nehrejme si na terroir u kabinetních vín nebo u pozdních sběrů, které mají stěží 20 gramů bezcukerného extraktu. Nelze hovořit o terroir u vín, která za tři roky vymizí, doslova vysyčí z lahví. Některá mladá vinařství hovoří v termínech „velká vína“ – ale podívejme se na to, co lahvovali před 2 lety – jsou toto nyní velká vína? Možná jsou třeba nyní momentálně obchodně úspěšní, ale velká vína se tím neprodukují. Co se týče slavných bordóských Chateaux, domnívám se, že vína těch největších jmen jsou ceněna a uznávána jen proto, že jsou tak drahá. Projdou mi sklepem ročně stovky sommelierů a musím říci, mnoho z nich mi to potvrdilo a i ti, kteří trvali na opaku, tak pak, při slepé degustaci, dali oněm tisícovým a desetitisícovým lahvím třeba i pod 70 bodů a některá naše vína v cenách bez dvou nul skončila lépe. Červená z Bordeaux jsou modla, ikona. Ne vždy však oprávněně. Jde o určitý marketingový prvek. Dokážeme-li vhodně skloubit péči o vinici s technologií a dopřeje-li ročník, jsme schopni, a to nejenom u bílých vín, ale i u červených, dosáhnout světové úrovně. (dokončení příště)

292

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

13. 6. 2008

Povídání o víně – Dornfelder

RTIC, Masarykova 100, Židlochovice

Ing. Ivana Flajšingerová, Ph.D., musilova. ivana@centrum.cz

13. 6. 2008

Výstava vín vinařské oblasti Čechy

13.–14. 6. 2008

LIBERECKÝ HROZEN

14. 6. 2008

Otevírání sezony na vinařských stezkách

Mikulov

Jan Grombíř 606 162 167, gromba@tiscali.cz

14. 6. 2008

Za Tvrdonským vínem

Sklepy v TNS a okolí, Tvrdonice

Herlešic Jaroslav 723 970 557

15. 6. 2008

Nominační výstava vín Slovácké podoblasti

Blatnice pod Svatým Antonínkem

21. 6. 2008

Den otevřených sklepů Nový Poddvorov IV. ročník

Nový Poddvorov

27. 6.–7. 9. 2008

Léto otevřených sklepů v Pavlově

Pavlov - vinné sklepy

28. 6. 2008

Cyklistické putování Krajem André

Cyklostezka Krajem André

4.–5. 7. 2008

Den otevřených sklepů Věstonice

Sklepy místních vinařů, Horní a Dolní Věstonice

Zbyněk Háder 606 637 630, hader@hustopece-city. cz Ing. Moravčík Vladislav 519 517 668, 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

5. 7. 2008

Den otevřených sklepů 2008

sklepní uličky Výmol a Zátiší, M. N. Ves

Tomanová 777 561 535, ivanatomanova@seznam.cz

Sklepní trať Belegrady. Před sklepy, Velké Bílovice Areál „Pod sklepy“, Terezín. okr. Hodonín

Petr Esterka / Hanák Antonín 777 815 574 / 608 131 453, vinar-terezín@centrum.cz

Velkopavlovicko

Jan Grombíř 606 162 167, gromba@tiscali.cz

5. 7. 2008

Zpívání pro radost

5. 7. 2008

III. ročník – Den otevřených sklepů

5.–6. 7. 2008

Na kole krajem kudy prošel Pán Bůh

České vinařství Chrámce, s. r. o., Vinárna „U sv. Anny“, Kostelní 33, Litvínov, Vinárna „U Divocha“, Budovatelů bl. 382, Most Lidové sady - Kulturní a společenské centrum, LIBEREC

Kateřina Kafková 476 110 325, 603 383 846, info@ceske-vinarstvi.cz Rastislav Šlechta 606 859 597, libereckyhrozen@firemni.cz

zač. 12.30 h., Křápek Antonín 777 707 229, blatel@blatel.cz Kašík Vladimír 723 115 625, poradenstvi@seznam.cz Pavel Krška: pavel.krska@tiscali.cz

zač. 10.00 h., Ing. Richard Tichý 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

12. 7. 2008

Putování za vínem Hrušky 2008

Areál sklepů u hřiště

Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově Do vinařské obce Nový Poddvorov na již čtvrtý ročník Dne otevřených sklepů zvou místní vinaři. Cílem této akce je provést příznivce a milovníky vína po vinných sklepech v Novém Poddvorově a umožnit jim ochutnat přímo od vinařů jejich produkci a zároveň nasát tu jedinečnou atmosféru vinných sklepů a pohostinnosti. Zejména v malých sklepních hospodářstvích, kde má vinař ke každému sudu takřka familiární vztah, lze vyrábět víno, které je jedinečné. Každý dobrý sklepmistr má totiž svůj nezaměnitelný rukopis. Bude otevřeno 10 sklepů: vinařství Jaromír Hnidák, vinařství Bonus Eventus – Milan Sůkal, Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík – Václav Mrkva – Pavel Veselský, vinařství Tomáš Bařina, vinařství Vašíček, vinařství Krásná hora, vinařství Antonín Blažek a Ivo Padalík. Zájemci o poddvorovská vína se mohou přesvědčit dne 21. června 2008, a to od 10.00 hodin a strávit příjemný den s místními vinaři. K poslechu bude hrát cimbálová muzika. Den otevřených sklepů se bude konat za každého počasí. Více informací na tel.: 723 115 625, www.vinohrad.info.

Moravská biovína zabodovala 26. dubna 2008 proběhl pátý ročník Spotřebitelského hodnocení biovín v Pavlově pod Pálavou. K ochutnávce a posouzení předností vybraných biovín z České republiky, Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Španělska, Švýcarska se sešlo ke stovce příznivců. Pátého ročníku Spotřebitelského hodnocení biovín v Pavlově se zúčastnilo celkem 28 výrobců a vystavovatelů. 75 vzorků biovín bylo rozděleno do čtyř kategorií – bílá suchá, bílá polosuchá, červená suchá a polosuchá, sladká a dezertní vína plus sekty. Mezi vítěze z českých biovinařů se zařadili firmy Vinselekt Michlovský, a. s., z Rakvic, Vlastimil Peřina – Vinný sklep Eben z Lednice na Moravě a František Mádl z Velkých Bílovic. Podobně jako v předchozích letech dali hodnotitelé nejvíce hlasů biovínům sladkým. Podrobněji o tématu budeme informovat v některém z příštích VO. (vo)

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červnová výročí Při příležitosti 750. výročí Čejkovic byly uspořádány ve dnech 13.–14. června 1998 Vinné trhy na zámku, které byly doprovázeny kulturními i odbornými akcemi. Organizátory byly obec Čejkovice, MO ČZS, Vinařské družstvo a Zemědělské družstvo Čejkovice. 1998, VO, roč. 91, č. 5–6, 2. strana obálky

Ing. Miroslav Zajíček, dlouholetý a uznávaný vinařský odborník, se 28. června 1998 dožil 50 let. Po studiích ve Valticích vystudoval a byl promován na VŠZ v Brně, zahradnickém oboru v Lednici. Byl zaměstnán od r. 1974 jako technolog, pak jako vedoucí výrobního oddělení PŘ MVZ v Mikulově, od r. 1990 jako výrobní

náměstek Víno Mikulov a následně jako spolumajitel importní firmy Vinicola Podivín. Byl členem oceňovací komise ČZPI. 1998, VO, roč. 91, č. 7–8, str. 125 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

293

Východiska perspektiv rozvoje vinohradnictví a vinařství České republiky Pavel Tomšík, Jiří Sedlo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Svaz vinařů České republiky

1 Úvod Vinohradnictví a vinařství patří k základním charakteristikám některých specializovaných regionů České republiky, i když není sledované odvětví celoplošně rozšířeno. Málokterý jiný obor lidské činnosti je tak výrazně teritoriálně svázán s určitým územím, jako to platí pro celou vinařskou Evropu včetně naší republiky. To si také v některých státech záhy uvědomili a od středověku byla vydávána nařízení regulující vinařství v těchto státech. Dokonce v některých městech, jako například ve Vídni, Bratislavě, je dokonce zakázáno klučit vinice, aniž by byly nahrazeny novou výsadbou. Bohužel v našem hlavním městě Praze či jiných městech vinařských oblastí tomu tak dosud není a z městských vinic zbyly většinou jen názvy městských částí a ulic připomínající dřívější účel pozemků. Aby obdobné neplatilo za sto let pro celou Českou republiku, byla v letech 2003 až 2006 zpracovávána s finanční podporou Národní agentury pro zemědělský výzkum analýza odvětvového prostředí pro komoditní koncepci s názvem Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství v České republice do roku 2020. Přes zřejmý odpor k plánování hospodářství po roce 1989 se dnes potvrzuje, že bez taktických či strategických plánů nelze ekonomiku specializovaného odvětví a regionů cíleně rozvíjet. Platí to v tržním prostředí obecně a pro Evropskou unii ještě výrazněji, jak jsme se měli možnost již přesvědčit. Bezkoncepčnost znamená pro danou oblast ochuzování a omezení možností se bránit ohrožením nebo využívání příležitostí. Trh vínem je regulován ve větší či menší míře v každém jeho producentském státě světa. Současné období po vstupu do Evropské unie (EU) je charakteristické tím, že ve vinařství Česka proběhly značné změny v souvislosti právě se vstupem České republiky (ČR) do EU a navíc v nejbližších letech bude postupně naplňována reforma trhu s vínem (SOT) v EU. Aby bylo možné dostatečně hájit zájmy ČR při této reformě, musí být jasno v tom, čeho chceme dosáhnout ve strategickém výhledu. Z důvodu nepromeškání poskytované příležitosti je nanejvýš vhodné mít zpracovánu kon-

cepci rozvoje odvětví vinohradnictví a vinařství a mít tak možnost využívat její rámec pro konkrétní kratší časové úseky. Její nejdůležitější část by se měla týkat nejbližších let spojených s reformou SOT s vínem, ale i následného desetiletí po reformě trhu s vínem EU, do kterého bylo v Unii například v roce 2005 vloženo 1,3 miliard eur, z toho 45 % na destilaci, 37 % na restrukturalizaci vinic. Vzhledem k životnosti vinic kolem 25 let a jejich masivní výsadbě u nás do roku 2004 to není nijak přehnaně dlouhé plánovací období. Z minulosti se ukazuje potřeba aktualizovat reformu asi po deseti letech.

onu. Tyto analýzy nebyly v České republice prováděny, a jsou tedy novými informacemi. Všechny postupně v odborném tisku uveřejňované analýzy zjišťovaly stav do okamžiku předpokládaného data vstupu ČR do EU (2004), částečně i po něm, a obsahují predikci očekávaného vývoje v časovém horizontu do roku 2020. Druhá část řešení projektu, věcně i časově navazující na výše uvedené analýzy a predikce vývoje, poskytla výsledky použité ve formě návrhu koncepce rozvoje odvětví vinohradnictví i vinařství založené na využití potenciálu těchto dvou souvisejících odvětví.

2 Cíl Cílem výzkumné činnosti bylo navrhnout základní trendy rozvoje odvětví v časovém horizontu do roku 2020 při ponechání alternativního přístupu k jejich řešení na základě sestavení analýz odvětví vinohradnictví a vinařství, situace na trhu s vínem s poukazem na trendy možností i ohrožení odvětví pro rozvoj vinařských oblastí České republiky. Současně tak navázat na předchozí Koncepci rozvoje vinařství České republiky pro období vstupu ČR do Evropské unie z roku 2002. Materiál a metody Na řešení se podílely dvě instituce – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně prostřednictvím Ústavu managementu a Svaz vinařů České republiky se sídlem ve Velkých Bílovicích. Výsledky schváleného projektu jsou strukturovány do dvou relativně samostatných, ale na sebe významově navazujících částí. První část se soustředila na vypracování analýz vnějšího prostředí odvětví vinohradnictví a vinařství, zaměřených zejména na situaci na trhu vína, a to ve světovém, evropském a českém prostoru, včetně zemí sousedících s ČR (Rakousko, Německo, Slovensko, Maďarsko). V České republice na strukturální analýzu odvětví vinařství, a to opět na všech čtyřech výše uvedených úrovních, analýzu úlohy, kterou mohou odvětví vinohradnictví a vinařství sehrávat v rozvoji regionů pěstování révy vinné a jejího zpracování; analýza byla pojata především jako srovnávací se situací v EU a v zemích sousedících s ČR se situací v jihomoravském regi-

3 Výsledky a diskuse Podmínky rozvoje a konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství ČR do roku 2020 1. Politické a právní podmínky rozvoje Základní podmínky vycházejí z reformy Společné organizace trhu s vínem, jejíž politický základ byl přijat koncem roku 2007. Budoucí úspěšnost odvětví je předdefinována tím, co bylo během roku 2007 a případně co bude v roce 2008 rozhodnuto, resp. upravováno na úrovni EU. Proto je důležité maximálně ovlivňovat tento proces a mít dostatek informací o vnějším odvětvovém prostředí. 2. Reforma společné organizace trhu s vínem v EU Členské státy z přidělené částky z EU do národního finančního rámce by měly zabezpečovat, dle svého uvážení, např. částky na restrukturalizaci a přeměnu vinic, modernizaci produkčního řetězce, inovace, podporu zelené sklizně a na nová opatření krizového řízení, sledování vývoje trhu, marketing uvnitř EU a ve třetích zemích. Práva na výsadbu vinic budou postupně rušena s možností prodloužit jejich platnost na vnitrostátní úrovni do roku 2018. Opatření k rozvoji venkova budou finančně a účelově vázána na vinařské regiony. Patří sem podpora zahájení činnosti mladých zemědělců, účinnější uvádění produktů na trh, odborné vzdělávání, podpora organizací producentů, podpora na pokrytí dodatečných nákladů a ztráty příjmů spojených se zachováním kulturní krajiny, předčasného odchodu do důchodu.

294

(6/2008)

Oddělená jednotná platba za zemědělský podnik se rozdělí mezi pěstitele vinné révy a mezi všechny pěstitele, kteří klučí vinice. Klučení vinic bude mít klesající výši prémie v průběhu tří let. Evropská komise by měla povolovat v budoucnosti jen takové enologické postupy, které jsou doporučeny v rámci OIV, a zařadí některé z nich na seznam přijatých postupů EU. Chaptalizace bude nadále povolena se sníženou maximální mírou zvýšení cukernatosti, ať cukrem nebo moštem. Podpora na použití moštu v současné podobě může být vyplácena po čtyři roky, pokud bude členský stát ochoten takto rozmělňovat jemu přidělené prostředky do národní obálky. Po uplynutí tohoto období se výdaje na podporu pro použití moštu změní na oddělené platby pro producenty vína. Koncept jakostních vín EU bude založen na vínech s chráněným zeměpisným označením a vínech s chráněným označením původu. Zůstanou v platnosti osvědčené vnitrostátní politiky jakosti, tedy i dosud zavedené jiné označení. Označování bude jednoduší, což umožní i vínům z EU bez zeměpisného označení uvést na etiketě odrůdu a ročník sklizně (dosud stolní víno), pro situaci v ČR je to nevýhodné. Je důležité, aby ČR zvolila správné cíle a správné spojence. Reforma je nezbytná a musí být pro nás prospěšná. 3. Změny v přístupu České republiky Novela vinařského zákona a prováděcích předpisů Velkou vlnu odporu po vstupu ČR do EU vzbudil zásah Celního úřadu při kontrolách malovinařů v jejich sklepech. Byla kontrolována spotřební daň z vína ve výši 0,- Kč/l za cenu řady pracovních dnů ze strany celníků a rozzlobení drob-

ných vinařů, kterým se drali z pozice kontrolora do jejich sklepů. Výsledkem byla nejdříve nespokojenost komunálních politiků, dvě skupiny starostů na jižní Moravě sepsaly petice PS PČR. Situaci začínaly využívat i politické strany a nakonec zasáhla vládní strana. S podporou Úřadu vlády byly hledány cesty ke zjednodušení povinností drobných vinařů. Výsledek ale neodpovídal vynaloženému úsilí, řádění celníků však ustalo. Byly provedeny úpravy několika zákonů, ale vždy šlo jen o drobný ústupek, ne o vyřešení problému. Teprve před volbami do PS PČR v roce 2006 se podařilo jedné straně se souhlasem všech ostatních parlamentních stran prosadit do vinařského zákona zásadní osvobození drobných vinařů, a to i v rozporu s komunitárním právem. Právě to je nyní problémem, protože náš zákon povoluje to, co předpisy ES neumožňují, a vede to k chaosu. Proto je nutné upravit náš zákon znovu a současně při reformě trhu s vínem EU jednat o možnostech úlev pro drobné vinaře. Jednou z možných úprav a zjednodušení je výrazně zjednodušit formuláře a umožnit hlášení elektronicky, ale bez elektronického podpisu, například jen na základě přidělení hesla. Zde se lze plně inspirovat Rakouskem. Neutěšeným je stav u vín VOC. Dva a půl roku po schválení zákona umožňujícího vznik VOC nebylo v ČR ještě žádné ustaveno. Důvody jsou asi dva – jednak se o VOC zajímalo jen jedno sdružení, a pak také stávající výklad zákona vznik VOC prakticky neumožňuje. Proto je třeba upravit vinařský zákon v této části a mimo VOC Znojmo se začne připravovat i VOC Morava. Uznávání soutěží vín ministerstvem zemědělství (pro možnost uvedení ocenění na etiketě) se

dostalo do druhého extrému. Zatímco VOC nevzniklo ani jedno, soutěží za stejnou dobu bylo uznáno přes 20. Přitom smyslem je, aby šlo jen o nejprestižnější soutěže uznávané vinaři. Proto i zde bude muset dojít ke změně systému, tedy k úpravám ustanovení ve vinařském zákoně. Před vstupem ČR do EU obdržel Vinařský fond návratnou podporu státu, kterou pak poskytoval při výsadbách vinic. Vinaři tak dostali podporu z Vinařského fondu složenou z poloviny z nenávratné částky a z poloviny z návratné částky. Současně však jiní vinaři obdrželi přibližně ve stejné výši na hektar nenávratnou dotaci na obnovu vinic z MZe. Šlo o souběh podpor, kdy bylo možné se rozhodnout pro jednu, nebo druhou variantu, předem nebyla známa sazba na hektar. Pak se dohodlo, že bude přibližně stejná, aby nebyl nikdo ve výhodě. Splácení půjčky má začít pro vinaře rokem 2009. Jde celkem asi o 223 milionů Kč ze státního rozpočtu rozložených do 15 let. V průměru se jedná přibližně o 15 milionů Kč ročně. Vinařský fond má začít vracet půjčku až v roce 2014 do roku 2028, přičemž v letech 2014 až 2018 jen v průměru 5 milionů Kč ročně. Opticky se může zdát, že jde o období velmi vzdálené, ale podstata je v tom, že již v roce 2009 musí vinaři začít splácet návratnou podporu. Aby odpuštění mělo smysl, musí být přijat příslušný zákon již během roku 2008. Jinak si vinaři musí začít tvořit od roku 2008 rezervy na splátky od roku 2009. Změny lze dosáhnout změnou vinařského zákona, kde by byla odpuštěna návratná část podpory na obnovu vinic vinařům vůči Vinařskému fondu a Vinařskému fondu vůči státu. (dokončení v dalším čísle)

Nové alternativy ošetřování oxidace moštů a vín bez alergizujícího kaseinu Je zde jediný problém: bílkoviny těchto látek jsou alergeny. A jelikož je víno považováno za potravinářský produkt, musí odpovídat předpisům týkajícím se uvádění alergenů na etiketách: pokud jsou k ošetření moštů nebo vín použity produkty na bázi mléka nebo vajec, je třeba tuto skutečnost uvést na etiketě. Kasein, vyráběný z mléka, a bílek a lysozym, obojí pocházející z vajec, podléhají také tomuto předpisu. Na základě své zkušenosti s rostlinnými bílkovinami se oddělení výzkumu a vývoje Martin Vialatte Oenologie pustilo do hledání alternativ ke kaseinu na bázi rostlinných nealergizujících bílkovin. Výrobky obsahující kasein jsou velmi účinné, zvlášť při ošetřování bílých a růžových moštů proti oxidaci. Cílem prováděných experimentů byl výrobek neobsahující kasein, nealergizující a odpovídající následujícím požadavkům:

– Schopnost bránit oxidaci; – Eliminace trávové příchuti a hořkosti; – Obnova svěžesti a ovocitého charakteru ošetřovaných moštů a vín; – Absorpce při 280 nm, aby bylo možno odhadnout množství eliminovaných polyfenolů: čím víc klesá DO 280 po číření, tím víc je tato účinnější; – Absorpce při 320 nm, aby bylo možno odhadnout množství prekurzorů oxidace: čím slabší je DO 320, tím lépe je víno chráněno proti riziku oxidace; – Absorpce při 420 nm a 520 nm, barevná intenzita a odstín, aby bylo možno odhadnout změny zbarvení, způsobené ošetřením; – Kalnost, aby bylo možno odhadnout rychlost usazování; – Objem kalů, aby bylo možno odhadnout ztráty vína;

– Chuť. Experimenty byly realizovány na více místech, v laboratořích i ve sklepích. Rozličné pokusy, prováděné v různých vinorodých regionech, ukázaly, že je možné vytvořit účinný produkt na ošetřování moštů a vín proti oxidaci, neobsahující kasein. Během experimentů se ukázalo, že produkt P6 odpovídá určeným cílům: brání oxidaci, odstraňuje travnatou příchuť a hořkost, ošetřovaným moštům a vínům vrací svěžest a ovocitý charakter. Tento produkt, vytvořený na bázi rostlinných, nealergizujících proteinů, prodává Martin Vialatte Oenologie a enologická stanice Champagne pod názvem PolyGreen. Pramen: Revue des Oenologues, č. 127, duben 2008, s. 14–17. (ako)

CANDEFILT – HMV membránové filtrační svíčky – absolutní zádržnost 0,45 μm a 0,65 μm – délka 10“ a 30“ – použitelné ve všech běžných filtračních zařízeních – ideální pro finální mikrobiologicky účinnou filtraci vína před lahvováním

CANDEFILT – HPV

hloubkové předfiltrační svíčky – nominální zádržnost 1, 3 a 5 μm – délka 10“ a 30“ – použitelné ve všech běžných filtračních zařízeních – ideální pro jemnou předfiltraci vína (ochrana membránové svíčky)

HOBRA

ŠKOLNÍK

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Bílek Filtry - èeský výrobce filtraèních zaøízení

Hledáme schopné a doposud úspìšné lidi pro rozšíøení našeho pracovního týmu. Pokud rádi pracujete na øešení nových, zajímavých, ale i nároèných úkolù a nebojíte se za nì pøevzít zodpovìdnost, jste u nás vítáni! Bližší informace najdete na internetových stránkách spoleènosti. - Specialista marketingu a obchodu - Obchodní zástupce pro prùmysl - Obchodní zástupce pro vinaøství - Technolog - konstruktér

- Zkušební technik filtrací - Hospodáø - údržbáø - Kovoobrábìè - Mechanik - sváøeè

Sídlo spoleènosti je v Josefovì vzdáleném asi 10 km od Hodonína Tel.: +420 518 372 134 info@filtrace.com

Dokonalá filtrace

www.filtrace.com

Tradice spoleènosti Bílek Filtry s výrobky sloužící vám, vinaøùm, sahá již do roku 1990. Tato znaèka roste a vynikajících výsledkù dosahuje i díky spolupráci s vámi! Procházíme trvalým vývojem, ale náš cíl je stále stejný - pomáhat s filtrací.

(6/2008)

Přehled přípravků Agro Aliance S VÁMI, PRO VÁS...

do révy vinné HERBICIDY

LISTOVÁ HNOJIVA

� Agritox 50 SL

� Rosabor

� Kaput Harvest

� Rosasol Even � Wuxal Aminocal

FUNGICIDY � Cuprocaffaro � Domark 10 EC � Kuprikol 250 SC � Rovral Flo � Sulikol 750 SC

INSEKTICIDY � Alfametrin

Agro Aliance, s.r.o. , 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

� Wuxal Microplant � Wuxal Super

NOVINKA

� Wuxal SUS Boron � Wuxal SUS Kalcium � Wuxal SUS Kombi Mg

POMOCNÝ ROSTLINNÝ PŘÍPRAVEK � Eutrofit

297

298

Fotografie k článku P. Šimečka – zdroj: archiv www.ovine.cz

dubové SUDY-BARRIQUE

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”. Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu. 225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

299

O čem viněty (ne)hovoří – (XIV.) – Staří tvůrci etiket Petr Šimeček www.ovine.cz

Jak jinak, musím začít u tiskáren prvorepublikových, o nichž máme dnes po sedmdesáti letech, bohužel už jen velmi kusé informace. Tou českou nejznámější z nich byla určitě tiskárna, která na vyrobených vinětách zanechávala značku TR. Jde o výrobky závodu „Ing. V. Traveljev – specializovaný závod na výrobu štítků a vinět – Praha II, Václavské náměstí (palác Fenix)“, který fungoval ve 30. letech – a možná i později. Je zajímavé, že o výrobci je toho známo velmi málo, ale etiket s logem TR se dodnes dochovaly tisíce druhů, většinou číslovaných malou značkou někde v patě etikety. Podobná značka T.P., resp. F.T.P. označuje tiskárnu „Litografie František Tocl, Praha“. Pan Tocl měl před 2. světovou válkou v Praze III. tiskárničku s produkcí litografií. Vyráběl mimo jiné i tzv. merkantil – tedy společenské tiskoviny, pohlednice, kalendáře... a viněty (jméno jeho tiskárny, popř. jeho jako autora, je zcela jistě známo i sběratelům pohlednic – filokartistům). Z předválečných tiskáren jmenujme opavskou „Lidotypii“ (původně Slezská lidová tiskárna) nebo ve stejném městě (německy zvaném Troppau) ještě za Rakouska–Uherska působící „K. Meisel“ – ta mj. tiskne pod jiným jménem dodnes. Můžeme jmenovat i jiné známé tiskárny, např. zaoblené písmeno M s korunkou je značka pražské litografické tiskárny „Merkus“, nebo na vinětách vzácně se vyskytující pražskou litografickou dílnu Č. Štumpry. V Teplicích působila tiskárna Bratři Willnerové (Gebr. Willner). Naproti tomu některé značky

výrobců etiket se mi doposud nepodařilo určit – jde např. o občas se objevující symbol P.N.P. – ale z jistých indícií tipuji, že půjde o oblast Pardubic. Mimochodem, je velmi zřídkavé, pokud se na etiketě objeví přímo značka jejího autora, tedy grafika, který ji stvořil. Pokud tam je, pak pouze ve formě iniciál, nebo nějaké značky. Jméno autora se podaří rozluštit zhruba u jedné viněty ze tří tisíc kusů. Kromě místních tiskáren na předválečném československém trhu úspěšně působily tiskárny zahraniční, např. dodnes fungující Marzek, Wien. Více etiket se však zachovalo s německými značkami. Vedle doposud působících firem, jako Gewa Druck, Krugmann, Horst, nebo Caesar, převažují viněty výrobce Gebrüder Illert, Hanau, tedy „Ústavu litografického umění Bratři Illertů, Hanau v Hessensku“. Z této tiskárny se zachovaly ohromné desetitisíce tzv. nabídkových etiket k individuálním dotiskům, a to i s důležitým údajem tehdejší ceny. Firma byla pravděpodobně založena v roce 1868, tiskla také krásné akciové listy, obligace nebo i etikety na doutníky... Litografická tiskárna bratří Illertů je opravdu králem mezi tehdejšími tiskárnami. Zprvu, na nejstarší viněty (kolem roku 1913) používali u Illertů typ písma tzv. Schwabach, tedy gotické lomené písmo, a to i pro doplňkové údaje (cena, počet vinět v sérii atd.), později pak nepřebernou škálu různých fontů písma. Jak se vyvíjel svět, měnila se i měna, a tak na vzorkových etiketách vidíme nejprve „Goldmark“ (německé císařství 1871–1918), později „Reichsmark“ (wiemarská republika od 1924) a ještě poté „Deutsche

Mark“, kterou si ještě mnozí u nás pamatují. Do roku 1924 se etikety tiskly technologií kamenotisku (litografie), později nastoupil tisk offsetem – tedy způsob rychlejší, levnější, ale zdaleka už ne tak pěkný ve výsledné podobě etikety... Zajímavé z našeho pohledu je především to, že pro obchody této tiskárny neexistovaly zřejmě žádné hranice. Jejich etikety byly tištěny v mnoha evropských jazycích od portugalštiny přes jazyky bývalé Jugoslávie po řečtinu, maďarštinu atd. a samozřejmě i češtinu a slovenštinu. Nabídkové viněty bří Illertů s českými popisy patří k ozdobám mé sbírky a jejich poměrně velké zachované množství svědčí o tom, jak důležitý byl z evropského pohledu trh s vínem v tehdejší Republice Československé. Pokochejme se některými takovými méně obvyklými etiketami, z nichž zaujmou především ty s prohřešky proti českému jazyku... V celkem čtrnácti dosavadních dílech seriálu O čem viněty (ne)hovoří jsme poznali některé speciality a zvláštnosti, které nám vinné etikety dokáží nabídnout. Co nám tedy ještě do kompletního pohledu na tento sběratelký obor chybí? Přeci krásný barevný katalog českých a slovenských vinět s vysvětlivkami a nejlépe i se vzpomínkami pamětníků, kde bychom si mohli během zimních večerů listovat. Že je to nereálné? Naštěstí virtuální podoba takového rodícího se katalogu již existuje, a to na adrese www.ovine.cz. Doufám jen, že ti z vás, kteří máte o čs. a českých vinětách cenné informace, se o ně se mnou podělíte dříve, než se navždy ztratí v temnotě dějin...

300

Ideál vína – poměřovat podle něho? Pavel Jelen, Praha

Těžko se z dochovaných písemností dopátrat, jaký byl dobový vkus a chuťové preference v dobách dávno minulých, ještě hůře, jak by tehdejší vína obstála našemu současnému vycizelovanému tříbení chutí a vůní. Můžeme se jen domýšlet, že v prvních nejranějších dobách vědomé přípravy a konzumace zkvašené hroznové šťávy bylo dobré víno takové, při kterém se nejméně křivil obličej a nejdéle ustálo nástrahy delšího skladování. Už tehdy to musel být malý zázrak, stalo-li se tak samovolně, bez nutnosti dalších „technologických“ doúprav pomocí koření, bylin, medu či pryskyřice. A i tak některé kultury před pitím raději ředily vodou, i mořskou. Už tehdy se zřejmě vína dělila na skvělá, dobrá a podřadná, podle toho putovala buďto k vládcům, boháčům a do chrámů, stávala se předmětem výnosného obchodu, či sloužila jako relativně hygienicky bezpečný nápoj pro chudinu a otroky. Kromě toho, že víno bylo šikovnou alternativou k choroby šířící nespolehlivé vodě městských aglomerací, jistě k jeho oblibě přispěly i opojné účinky. Zdá se, že někde byla síla opojných účinků hodnotícím prvkem kvality vína, jinde se opilosti spíše děsili a vyzdvihovali více lahodnost spojenou s nezkvašeným cukrem. Jiný ideál zřejmě muselo splňovat víno pro kultovní účely, jiné pro inspiraci básníků a filozofů, jiné coby základní potravina pro lid, a zase jiné coby lék, neboť vínům (a nejen těm vylepšeným bylinami) se přisuzovaly léčebné účinky. Poptávka po vínu určitých kvalit byla jistě i motorem vynalézavosti obchodníků a (snad i) vinařů, jak nejefektivněji víno takových vlastností opatřit. Dramaticky kvalita vystoupala ve 2. polovině 17. století v sebezáchovné reakci na zvyšující se trvanlivost a kvalitu piva, rozšiřující se oblibu destilátů, čokolády, kávy, čaje a též s nástupem kvalitnější pitné vody z městských vodovodů. Destilace ostatně poznamenala styl vína i tím, že se záhy objevily výhody stabilizace vín pro dálkovou přepra-

vu jejich dolihováním. Mohutnější vyznění takových vín se v jisté době stalo módou, ovšem móda je často i vrtkavá, takže posléze byl ideál vína naopak spatřován v tzv. jemných vínech burgundského Volnay a Savigny. Úplně jiné problémy měli prostí rolníci, kteří pěstovali révu vinnou nikoliv pro obchod, ale na přilepšenou pro vlastní potřebu. Těm mnohdy naopak vyhovovaly méně ušlechtilé odrůdy, které dávaly vína lehká, pitelná, málo alkoholická a tím pádem umožňující popíjet i při práci bez nebezpečí přílišného podroušení. Ušlechtilejší druhy dávající vína klasického typu, jaký přibližně pod pojmem „víno“ chápeme i dnes, prosazovala, často i direktivně, šlechta, coby konzument daní a desátků, a též samozřejmě církev, jejíž zásluhy na šíření vinohradnictví do těch nejpříhodnějších území jsou nepřehlédnutelné. Dalším zásadním kvalitativním posunem bylo rozšíření skleněné lahve, neboť ležením na lahvi se víno proměňuje jinak než v do té doby běžných postupně se vyprazdňujících sudech. V posledních staletích se pak vinařství navíc muselo vypořádat s mnoha prudkými změnami: mechanizací na úkor ruční práce, zavedením hnojení, průmyslově-chemickými velkokapacitními postupy, obměnami odrůd a agrotechniky pod tlakem houbových a révokazových pohrom, poválečným nedostatkem i nadprodukcí, šlechtěním, mikrobiologickými výzkumy, kvašením za nízkých teplot, módou nerezu i nových dubových sudů, diktátem vlivných recenzentů a „létajících“ enologů, globalizující unifikací… Důvodem tohoto nemotorného pokusu o historizující úvod není podat vyčerpávající přehled o tom, jak se vyvíjel vkus a ideál vína, k tomu jsou jistě povolanější, ale spíše tak trochu relativizovat a získat odstup od současnosti, neboť každá epocha, dokonce i když navenek deklaruje úctu k tradici, má sklon být zahleděna sama do sebe a považovat se málem za horní úvrať evoluce. Chtěl bych tímto článkem ne přímo zpochybnit, ale spíš ZRELATIVIZOVAT současný ideál vína tak, jak je prezentován učebnicemi a degustátorskými kurzy a jak je potom automaticky papouškován všemi, kdo vidí vrchol v tom, že prošli „zasvěcením“ skrze certifikované absolutorium. Také jsem prošel nadšeným

obdobím, kdy mi tahle „ideální“ vína nasycená čistými a snadno rozeznatelnými exotickými vůněmi, plné ovocité chuti a křišťálově čistá přišla něčím, co už se může zlepšit jen tak, že vůní i chuti bude více a podle toho bude vinař na pomyslném stupni vítězů buď výš, nebo níž. Ale postupem času jsem s údivem zjišťoval, že než tento už trochu předvídatelný styl moderních vín mne baví víc vína v něčem zvláštní, odlišná od ostatních, nečekaná, složitá na pochopení, vyšších stupňů harmonie a půvabu, svéhlavá, zdánlivě nepřístupná a těžko popsatelná. Když jsem se však pokoušel přenést své okouzlení takovými víny na ostatní, často jsem narážel na to, že mnoho z pokročilých milovníků vína spíš než na emoce, které v nich víno dokáže rozehrát, se při popíjení vín soustředí na to, jak víno ohodnotit, obodovat, porovnat, definovat, hlavně z hlediska intenzity barvy, vůně a chuti a z hlediska toho, jak se dané víno odchyluje od nějakého ideálu té dané odrůdy. Tito lidé snad ani nepili víno, ale směs aromat, alkoholu, cukrů a kyselin a velmi si zakládali na své schopnosti odhalit sebemenší náznak nějaké vady či nemoci. Vítězoslavný výraz, s kterým okamžitě některý z nedostatků detekovali, byl často srovnatelný s mým unešením nad daným vínem jako celkem. To ve mně generovalo a dál vyvolává celou sérii otázek a úvah, které se tu budu snažit alespoň částečně nastínit k zamyšlení: 1. Proč by mělo neotřesitelně platit, že intenzita = kvalita? Asi to pramenilo z těch zlatých časů, kdy koncentrovanost byla znakem velkých vín z pozdě sklizených hroznů ze starých hluboko kořenících keřů s malým výnosem a vína z nadprodukce byla řídká. Ve světě high-tech postupů už to není tak jednoznačné. Nevím, jak moc je mé senzorické vnímání odlišné od ostatních, ale nenašel jsem ve vínech tuhle úměru. Zejména diskvalifikace slabě zbarvených vín dost dobře nechápu. Jsou snad riesling a pinot noir odsouzeny k nižším příčkám či různým vylepšovacím technologickým fíglům jen kvůli tomu, že mají přirozeně menší intenzitu barev? Příliš zvýrazněné vůně mi většinou přijdou nepřiro-

301

zené, usvědčující z nějakého výraznějšího zásahu v technologii (naležení na enzymech, kvasinky, nízká teplota kvašení), parfémová těžkost až unavuje, ohlušuje svým způsobem jako příliš hlasitá hudba (je hlasitější hudba kvalitnější než ta tichá?). A obzvláště hutnost chuti jde často proti pitelnosti a lahodnosti vína. Schválně se někdy pozorujte, jak bezděčně u takových vín ředíte víno slinami na polknutelnou koncentraci a jak pomalu se lahev takového vína upíjí. Myslím, že spíš než přímá úměra intenzity vs. kvality by se měla posuzovat UMĚŘENOST a ta by se vždy měla vztáhnout k odrůdě, přívlastku (jakosti), oblasti původu a ke vzájemnému sladění a vyznění celého vína. Pil jsem mnoho půvabných vín, která by jen čistě z hlediska síly a koncentrace v bodovacích systémech propadla, přesto bych je za stobodová nevyměnil. Tajně doufám, že móda „nabušených“ vín je jen přechodná, spotřebiteli se časem přejí a docenění najdou i vína lehká, jemnější, jarní, nepřezrálá, snadno pitelná. 2. Na téma čistota Do jisté míry chápu (a každoročně zažívám nad vlastními demižony), že přirozená tradiční cesta kvašení a školení je nevyzpytatelná, plná nástrah, úskalí, že je nutné dodržet určitou úroveň hygieny, jinak hrozí, že se víno vydá nějakou podivnou či chorobnou cestou. Chápu i nadšení vinařů z nových technologií a postupů, které řadu těchto úskalí odstranily, a vinař konečně nemusí být neustále ve střehu, jestli se v sudu nepočíná rozvíjet nějaká nemoc či vada, rozumím i okouzlení a hrdosti nad tím, když víno projde všemi procesy nepoznamenáno žádnou odchylkou od ideálního průběhu, bez nečistých tónů, nad nimiž je třeba hloubat, jestli nejsou předzvěstí něčeho horšího. Na druhou stranu pít tahle počítačově naprogramovaná vína je někdy trochu nuda a nemá to daleko k pití jiných průmyslových nápojů. Neříkám, že je nutné nad každým vínem hodiny přemítat, ale kdo okusil potěšení z interakce mezi vínem a tím, kdo ho pije, kdy se víno mění, postup-

ně odhaluje svoje vrstvy, skryté podoby, nabízí různé přístupy, zneklidňuje, vyvolává otázky, nutí k diskusi i zamyšlení, pak asi potvrdí, že přílišná čistota ve smyslu jeho čitelnosti se málokdy snoubí s komplexitou a strukturovaností. Ty pak musí být složitě imitovány ještě dražšími a sofistikovanějšími postupy, než které z vína před tím kromě „nečistých“ a „závadných“ prvků odstranily i všechno to, co víno dělá zajímavým, charakteristickým a odlišitelným: vliv místa, počasí, půdy a určité přirozené nevyzpytatelnosti přírodních dějů. 3. Je vada či nemoc vždy pokutovatelná? Vůbec mi přijde zavádějící, že se přítomnost některých látek ve víně kategoricky strká pod nálepku „vada“ či „nemoc“. Skutečnost je někdy složitější, než jak ji přehledně líčí technologické a degustátorské učebnice. Mnohé vonné komponenty jsou v nižších koncentracích ku prospěchu a voní libě nebo prostě dodávají aromatu nevšednost, vrstevnatost, pozitivní mnohoznačnost. Ve vyšších už samozřejmě mohou porušovat rovnováhu a vadit, pak ovšem penalizaci v soutěžích zasluhují, mnozí hodnotitelé se však dmou pýchou už jen tím, že přítomnost „závadné“ komponenty rozeznají i v nízké koncentraci a víno „odstřelí“, i když „vada“ nijak neruší, či dokonce vínu pomáhá z fádní dokonalosti. Nejčastějšími nemocemi jsou asi octovatění a křís. I u nich je ovšem posuzování poněkud ošidné, protože třeba tzv. těkavé komponenty (kyselina octová, octan ethylnatý a jiné estery kyseliny octové) nemusí být vždy příznakem chorobně se zvrhávajícího děje. Větší obsah těchto látek je přirozený u červených vín, u vín z teplejších oblastí a horkých ročníků a zejména s přezrálostí hroznů jejich výskyt roste, takže třeba u ušlechtile sladkých výběrových vín je jejich norma maximálního přípustného obsahu mnohem vyšší. Některé kmeny divokých kvasinek tvoří tyto látky ve zvýšeném množství, pak to ovšem nesvědčí o ledabylosti sklepmistra, ale o použití spontánního kvašení, jehož

role je u terroirových vín nenahraditelná. Tyto složky jsou pak součástí komplexních ovocitých aromat, což sice individuálně může někomu vadit, ale ostatní to mohou i oceňovat. Jak poznamenává Jens Priewe: „Zdá se, že u určitých vín (Unico–Vega Sicilia) byla těkavá kyselina po léta téměř znakem jakosti.“ Podobně křís: vin jaune ve Francii a španělské sherry tyto děje dovedly k jisté tradiční dokonalosti a postavily na odlišnosti těchto vín svou pověst. Opět je nutné poznamenat, že ne vždy a pro každého je přítomnost acetaldehydu a ostatních produktů oxidativních dějů nepříjemná záležitost. Vína školená oxidativnější cestou mají vůbec v této době nesnadný život, zařadit do soutěže například takto vyrobený suchý chenin z Loiry nebo organické víno vyrobené zcela bez síry je skoro provokace, přitom jde často jen o to, že se hodnotitel s tímto druhem vín nepotkává a nepropil se do něj. Vždyť komu hned napoprvé třeba zachutnaly olivy, řecká retsina nebo kozí sýr? A přesto podobné věci na první setkání obskurní a nepříjemné mají davy příznivců, kteří je později vyhledávají a dokáží mezi nimi rozlišovat. 4. Hořčina, svíravost, výrazná kyselina Setkal jsem se s názorem, že hořké tóny do vína nepatří, že jsou vždy příznakem nešetrného zpracování hroznů, odkapané síry nebo bakteriálního rozkladu. I tady bych za některá vína bojoval. Hořkost je prostě jen jeden z aspektů chuti, a je-li vhodně sladěn se zbytkem vjemů, je to pro některá vína spíše plus dodávající jim třeba určitou vážnou zasmušilost nebo prostě jen oživující jinak příliš plochou a hladkou chuť. O taninové svíravosti to platí stejně, i když ta je kupodivu tolerována mnohem více, neboť se (často mylně) předpokládá, že taniny se časem mohou zjemnit a ohladit. Přílišný obsah taninů já třeba vnímám docela negativně, ale znám naopak milovníky vína, kteří s požitkem tyto taninové koncentráty vyhledávají a předčasně otevírají a kterým pak zase archivní zakulacenost nepřijde zajímavá. I zde vidím

Kvalita moravských a českých vín a jejich budoucnost Národní konference s mezinárodní účastí Konference je pořádána pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka Termín konference 11.–12. 9. 2008 Místo konání: Zahradnická fakulta Lednice Přihlášku je nutné zaslat do 30. června. Konference bude zaměřena na nové vinifikační technologie a analytické metody hodnotící látkové složení vína, dále na marketing pro rozvoj moravského a českého vinařství ve světle současné legislativy jak české, tak legis-

lativy EU. Cílem a tedy i očekávaným výsledkem konference bude projednání celé nastíněné problematiky na odborném vinařském fóru, zejména seznámení se s nejnovějšími poznatky ze zahraničí, v odborných referátech pak detailnější informace ke speciálně zaměřeným problémům. Konference umožní setkání všech, kteří mají co říci ke zvýšení kvality tuzemských vín, k jejich zdravotní prospěšnosti a k jejich uplatnění na vnitřním a mezinárodním trhu v podmínkách stále se zvyšující konkurence, a v neposlední řadě bude sloužit i k setkání odborníků

v oboru vinohradnictví a vinařství a k navázání nových osobních kontaktů. Bližší informace a přihláška na: www. zf.mendelu.cz/vinarstvi08 Konference je pořádána v rámci projektu GAČR 525/06/1757 Polyfenolické látky hroznů, révových vín a jejich antimutagenní a antioxidační vlastnosti Kontakt: Stanislava Lukšová, Sekretariát Ústavu vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Valtická 337, 691 44 Lednice, e-mail: luksova@zf.mendelu.cz.

302

mnohem přínosnější, když na trhu bude pestrost různých stylů, i výstředních a extrémních, ze kterých si každý bude moci vybrat, který mu zrovna v kterou dobu přijde zajímavější než ostatní, než aby se všechna vína tlačila do určité jednotné šablony a odchylky byly odsouzeny k opovržlivému deklasování. A to platí o i pro obsah kyselin. Jsou oblasti, kde se tradičně produkují vína s obsahem kyselin přes 10g/l. Opět záleží, jak je do vína zakomponována a jak moc ortodoxně ochutnávající je podobné nezvyklé chuti přístupný. (Často ovšem také na tom, z jaké sklenky je degustováno, zdali velikost otvoru sklenky nesměruje víno primárně na tu oblast jazyka, kde sídlí receptory kyselosti.) Obvyklým argumentem ze strany vinařů a obchodníků je poukaz na to, co tzv. „běžnému spotřebiteli“ chutná či nechutná. Testy ovšem prokázaly, že běžným lidem chutnají i uměle vyrobená „vína“ ze směsí cukru, alkoholu a příchutí. Tady je vždy spíš prostor pro to, spotřebitele informovat osvětovými kampaněmi, postupně „vychovávat“, kultivovat než prostě víno znásilnit do pokleslého vkusu. 5. Sirné a jiné smrádky, kvasinkové komponenty a podobně Podvědomě preferujeme vůně spíše květinové a ovocité, případně i jiné asociující cosi lahodného (třeba med). Cokoliv, co nejde přiřa-

dit k poživatelné věci, mozek vyhodnocuje jako podezřelé, zvažuje požití ze strachu před otravou. Někdy je ale škoda onen ostražitý reflex nepřekonat, protože pak se opět připravujeme o senzorické vjemy sice složité a méně jednoznačné, ale veskrze zajímavé. Ale samozřejmě pokud někomu i dlouze zrající, plísní rozložené sýry prostě jen nepřekonatelně smrdí a nic více, těžko očekávat, že najde zalíbení ve všelijakých obskurnostech připomínajících sklepní zatuchliny, náplast, lékárnu, vařenou zeleninu, koňské sedlo nebo i benzinově petrolejový výraz vyzrálého ryzlinku. A to zase nutně nemusí být známka nezkušenosti ochutnávajícího, někdy tito lidé mají jen abnormální množství chuťových a čichových receptorů a trpí pachy mnohem více než běžný zbytek populace. Ovšem opět trochu nechápu, že radostná svěžest čerstvých kvasinek i trochu dekadentní výraz kvasinek už méně čerstvých, které jsou kladně hodnoceny u šumivých vín vyrobených klasickou metodou sekundárního kvašení v lahvi, jsou věci, které se v běžném bílém víně nějak netolerují a pokládají se za něco, čeho by se měl umět schopný sklepmistr zbavit provzdušněním při přetáčení stejně jako zbytků oxidu uhličitého. Já vím, jsou to vesměs dost nestabilní stavy vína, které těžko udržet v těch správných mezích i v lahvi po celou dobu prodeje, ale stejně. Za časů mého mládí se tradovalo, že

pivo je nejlepší jako nefiltrované kvasnicové, ale nedá se tak lahvovat a prodávat. To už dnes ale také neplatí. Závěr Jako o mnoha jiných věcech ani o technologických zásazích ve víně nelze generalizovaně říci, že jsou zlem nebo požehnáním, závisí vždy na tom kdy, v jaké míře a jakým způsobem se použijí, co se tím získá a co ztratí. Stejně tak ale i u hodnocení vín je, zdá se, někdy příliš mnoho kategorických „ano“ a „ne“. I zde velmi záleží na míře, celkovém vyznění a potřebném nadhledu hodnotitele. Nevolám po tom, aby se na trh, či dokonce na stupně vítězů dostávala vína odporná, páchnoucí či zdraví škodlivá, jde mi jen o větší míru tolerance pro vína nevšední, nezvyklá, extravagantní, originální. Zdá se mi, že v zemích, jako je Francie, kde se na tradiční postupy a originalitu v gastronomii klade větší důraz, s tím nemají takový problém. Přál bych si, aby zde vznikalo více originálních a zvláštních vín, více se experimentovalo. A k tomu je právě potřeba, aby takto odvážní vinaři nebyli zbytečně vysmíváni a diskriminováni. Prvním krokem k tomu je asi zamyslet se a začít každý sám u sebe.

2. ročník žernoseckého koštu Mikroregion Porta Bohemica je složen z 10 obcí, které jsou rozloženy od břehů řeky Labe v nadmořské výšce cca 150 m n. m. až po nejvyšší vrchol ve výšce 639 m n. m. Název mikroregionu je odvozen od hluboké skalní soutěsky Porta Bohemica – Brána Čech – u obce Velké Žernoseky, kterou vstupuje řeka Labe do Českého středohoří. Tradice vinohradnictví a vinařství v obcích mikroregionu, zejména Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice a Kamýk, sahá hluboko do středověku. Zatímco na Moravě jsou podobné místní výstavy vín běžné v každé vinařské obci, v Čechách je taková akce zvláštností. Projevilo se to také tím, že po loňském úspěšném 1. ročníku se letos počet návštěvníků více než zdvojnásobil a milovníků vína přišlo 260 z Litoměřicka, ale i z Ústí nad Labem a Prahy. Výstavu navštívil též ministr zemědělství pan Ing. Petr Gandalovič s manželkou, který pohovořil se všemi vystavovateli a ochutnal jejich vína. Vína vystavovalo 15 vinařů z Velkých a Malých Žernosek, Žalhostic, Sebuzína a Třebívlic, kteří nabídli návštěvníkům 69 vzorků. Každý

vystavovatel nabízel svá vína u samostatného stolu. Veřejné ochutnávce předcházelo odborné hodnocení všech vystavovaných vín. Z vín malovinařů, kteří neuvádějí svá vína do prodeje, bylo vybráno 9 nejlepších, jež byla odměněna čestným uznáním, z toho 4 vína z Velkých Žernosek, 3 ze Žalhostic, po 1 vínu z Malých Žernosek a Třebívlic, převahu měla odrůda Rulandské bílé, 3 vzorky. Velký zájem byl také o výborná vína 2 místních menších vinařů, kteří víno prodávají, pánů Ing. Vybírala z Malých Žernosek a Pavla Hrabkovského z Velkých Žernosek. Součástí akce bylo též předání dárků čestným hostům žernoseckým vinařům-seniorům, 78letým pánům Antonínovi Hrabkovskému a Martinu Zálešákovi, kteří stále předávají své zkušenosti několika generacím svých následovníků. Pro návštěvníky koštu byla připravena bohatá výstava historických fotografií, písemností a dalších archiválií o vzniku obce Velké Žernoseky a o Litoměřicku, včetně promítání filmu o vinařství na Litoměřicku.

Poděkování za dobrou přípravu akce patří zejména starostce Velkých Žernosek Ludmile Pafelové a Aleně Balcarové z Mikroregionu Porta Bohemica. Obě dámy dokázaly v průběhu tří dnů ještě zorganizovat otevření sportovního areálu v obci. Dík za odborné hodnocení patří známým vinařům a degustátorům pánům Ing. Fr. Kupsovi, jednateli Žernoseckého vinařství, a Vl. Šuhájkovi, sklepmistrovi Klášterních sklepů Litoměřice a členu předsednictva Cechu ČV. Ještě poznámka mimo hlavní téma. Ačkoliv na nedávno vydaných mapách Vinařské oblasti ČR a Krajem vína, Mapa vinařských oblastí Čechy, jsou v Čechách uvedeny všechny možné a méně významné vinařské obce, není zde uvedena obec Žalhostice, s na poměry České oblasti nezanedbatelnou výměrou a počtem registrovaných vinic a vinařů a zejména historicky doloženou skutečností, že se ve středověku jednalo s počtem vinařů o jednu z největších vinařských obcí v Čechách. Milan Singer, Žalhostice

303

Největší vinařské obce Znojemska – Vrbovec Ing. Jaromír Čepička, CSc. SZV Znojmo

První písemná zmínka o existenci osady Vrbov pochází z roku 1137. Původní starorománský kostel vyhořel v roce 1727, byl přestavován a roku 1767 vysvěcen sv. Janu Křtiteli. Král Vladislav II. Jagelonský udělil Vrbovci roku 1497 právo soudu, včetně práva hrdelního. Později vlastnili většinu obce opatové z Louckého kláštera a požadovali na vrboveckých poddaných robotu, desátky a další platby, proti kterým se poddaní několikrát vzbouřili. Obci byl povolen výčep vína v roce 1709 a od roku 1727 začala výstavba selských vinných sklepů, z roku 1860 pochází farní sklep a z roku 1885 jsou spojené sklepy společnosti Ampelos, ŠSV Znojmo, a. s. V katastru obce je dnes evidováno na 160 historických vinných sklepů. Historicky největší rozmach vinařství nastal v období panování králů Karla IV. a Vladislava II. Jagelonského. Zavlečení nebezpečného škůdce mšičky révokaz na Moravu v roce 1890 do vedlejší obce Šatov, způsobilo v pozdějších letech praktickou likvidaci většiny vinic. V důsledku této pohromy byla zřízena ve Vrbovci zemská C. K. Technická stanice pro potíraní révokazu na Moravě, později Šlechtitelská stanice vinařská a dnes Ampelos, ŠSV Znojmo, a. s., jež po roce 2000 vybudovala izolát odrůd a klonů révy a zřídila vinotéku s informačním cent-

rem. Dalším vinařským podnikem je Agrodružstvo Vrbovec, které je největším pěstitelem révy v obci a založilo v roce 1994 vinařskou společnost Agrovíno Vrbovec, přejmenovanou později na Vinařství Waldberg, s. r. o. V roce 1993 vznikla vinařská společnost Eko Hnízdo, a. s., která provozuje v blízkosti státní hranice s Rakouskem hrádek Lamplberg, kde je nejlepší výhled do krajiny a je možné zahlédnout siluetu Pálavy a první vrcholky Alp. Po roce 1990 začali zakládat v obci své vinařské firmy Vaněk Jan, Michalec Zdeněk, Písař Jiří, Tévolt Zdeněk a Vrba Pavel. Vinice jsou rozmístěny na dvou velkých terénních vlnách. První tvoří viniční tratě U Sv. Urbana, Nad Sklepy, Slunný vrch a Waldberg. Druhá terénní vlna v blízkosti státní hranice je tvořena viničními tratěmi Šác, Vinná hora, Lamplberg a Dolina. V k. ú. Ječmeniště se nachází přírodně chráněné území na ploše 24 ha se zajímavou lokalitou výskytu planých mandloní a vedlejší zajímavostí Jelení farmou. Charakteristika viničních tratí : U Sv. Urbana – I. kategorie – celková plocha 49,7 ha, z toho 27,8 ha vinic, nadmořská výška 235–250 m, průměrná svažitost 5 %, písčito-hlinitá půda s 5 % skeletu. Nad Sklepy – I. kategorie – celková plocha 51,2 ha, z toho 48,8 ha vinic, nadmořská výška 230–245 m; průměrná svažitost 4 %, hlinitá půda s 9 % skeletu. Slunný vrch – I. kategorie – celková plocha 34,2 ha, z toho 24,6 ha vinic, nadmořská výška 235–250 m; průměrná svažitost 6 %, hlinitá půda s 5 % skeletu.

Waldberg – I. kategorie – celková plocha 92,7 ha, z toho 75,6 ha vinic, nadmořská výška 230–246 m; průměrná svažitost 6 %, hlinitá půda s 6 % skeletu. Šác – I. kategorie – celková plocha 127,4 ha, z toho 76,7 ha vinic, nadmořská výška 250 až 280 m; průměrná svažitost 4 %, hlinito–písčitá půda s 10 % skeltu. Vinná hora – I. kategorie – celková plocha 41,8 ha, z toho 34,3 ha vinic, nadmořská výška 246–294 m, průměrná svažitost 10 %, písčito-hlinitá s 10 % skeletu. Dolina – I. kategorie – celková plocha 32,9 ha, z toho 25,7 ha vinic, nadmořská výška 235 až 260 m, průměrná svažitost 7 %, hlinito-písčitá s 10 % skeletu. Lampelberg – I. kategorie – celková plocha 47,8 ha, z toho 19,9 ha vinic, nadmořská výška 260–280 m; průměrná svažitost 20 %. U všech viničních tratí tvoří geologický původ vápenité spraše, písčité jíly, štěrkopískové terasy s mělkou spraší Karpatské předhlubně, průměrná roční teplota 9,1 OC, suma aktivních teplot 2 820 OC, příkon energetické bilance u jednotlivých tratí 176–185 KJ.cm–2 s ročními srážkami ve výši 529 mm. Celková plocha viničních tratí v obci je 433,6 ha, z toho je 331,9 ha vinic u 70 pěstitelů. Nejpěstovanější odrůdy: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Chardonnay, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Veltlínské červené ranné, Pálava, Sauvignon, Neuburské, z modrých Svatovařinecké, Rulandské modré a Zweigeltrebe.

304

Když se propadne vinný sklep... Také v minulosti se stávalo, že se zřítila stavba sklepa. Teď to však vypadá, jako kdyby se sklepy propadávaly do země nějak častěji. Jsou to zhruba dva roky, co jsme na stránkách Vinařského obzoru informovali o zavalení dělníka při opravách vinného sklípku ve Vrbici. Letos se zřítil tři sta let starý sklep v Němčičkách a další sklepy se propadly ve sklepní lokalitě Svobodné spolkové republiky Kraví hora u Bořetic.

Kráter v Němčičkách Byla sobota 8. září kolem deváté hodiny ráno, když se zřítil sklep a část silnice na ulici Za Humny u rodinného domku č. p. 111 v Němčičkách. Před domem se vytvořil kráter o velikosti zhruba 4 × 6 metrů, hluboký místy až 5 metrů. Přímo pod komunikací se nacházela chodba vinného sklepa Libora Hádlíka, poškozeno bylo i potrubí vodovodního řadu a kanalizace. „Jednoznačnou příčinou propadu a následného závalu je protlačení zděné klenby vinného sklepa. Protlačením klenby došlo k uvolnění nadloží a přemístění zeminy do volného prostoru,“ stojí v oficiální zprávě k této události od statika Ing. Dalibora Klusáčka z firmy OK Atelier, s. r. o., v Břeclavi. „K proražení klenby došlo po dvoudenních dešťových srážkách, které byly poměrně intenzivní. Tato skutečnost se mohla podílet na lokálním zvýšení tlaku zeminy nad sklepem a protlačit část klenby,“ píše dále statik. Vzhledem k ohrožení rodinného domku současně navrhl bezodkladné zahájení sanačních prací specializovanou stavební firmou. Co na to majitel sklepa? „Na vině je jednoznačně obec. Komunikace na této ulici nebyla zřejmě udělána poctivě, i na dalších místech jsou vidět rozšiřující se trhliny v zalátané vo-

zovce a hrozí další nebezpečí,“ ukazuje Ing. Libor Hádlík. „Navíc ulicí projíždějí těžká auta, i když je na krajích značka zákazu vjezdu vozidlům nad tři a půl tuny. Ale třeba auto s touto hromadou písku, které nad sklepem projelo den před propadem, mělo téměř desetkrát tolik,“ dodává. Po obci chtěl proto návrat svého sklepa do původního stavu před havárií. „Nic takového se ale nestalo, starosta na místně havárie ústně slíbil, že sežene peníze na opravu, ale sehnal jen na zabezpečení a pak od toho obec dala ruce pryč,“ konstatuje Libor Hádlík. Starosta obce Němčičky Petr Slezák na to reaguje: „Rád bych citoval větu ze zápisu místního šetření na ulici Za Humny u rodinného domu č. p. 111 ze dne 8. září 2007 – Z první prohlídky vzniklé situace lze konstatovat, že vinný sklep nebude možné v plném rozsahu zachovat. – Tento zápis byl podepsán Ing. arch. Klusáčkem, mnou – starostou obce, Josefem Kejdou – majitelem RD č. p. 111, a hlavně panem Ing. Liborem Hádlíkem. Nevím, proč si tedy stěžuje. Kromě toho ke stížnosti na průjezd těžkých aut po komunikaci, kde došlo k propadu, musím konstatovat, že obec nemá v kompetenci dohlížet na dodržování zákazu vjezdu. Toto má na starosti Policie ČR. Nakonec mohu opět jen zopakovat svou otázku, že opravdu nechápu, proč si pan Hádlík neustále stěžuje, protože jsme se mu snažili jako obec ve všem vyjít vstříc,“ diví se Petr Slezák. „Celou záležitost řeší stavební úřad, my jsme udělali, co jsme za dané situace udělat mohli. Postupovali jsme podle doporučení statika a díky financím od Krajského úřadu Jihomoravského kraje jsme spravili také poškozenou místní komunikaci,“ dodává starosta obce Němčičky. A vinný sklípek? Klíče od něj leží v současnosti u notáře. „Pan Hádlík si je na opětovnou vý-

Na ulici Za Humny v Němčičkách před rodinným domkem č. p. 111 se po prudkých deštích vytvořil kráter o velikosti zhruba 4 krát 6 metrů. Přímo pod komunikací v hloubce asi 6 metrů se nacházela chodba vinného sklepa. Foto: Jaroslav Procinger

zvu nevyzvedl, proto jsme je uložili k notáři,“ potvrzuje starosta. „Dokud nebude celé šetření u konce, klíče si nemohu převzít. Tím bych podle mého právníka souhlasil se současným stavem věcí a nedostal ani korunu. Já ale trvám na náhradě škody,“ říká Libor Hádlík. Sklep se propadl i starostovi Další přírodní živel, také tentokrát to byla voda, se pustil do sklepů pod vinařskou tratí Kraví hora v katastru obce Bořetice. Zdejší sklepy jsou vybudovány ve spraši. „Když hodně prší, spraš vlhne. Navíc se zde v posledních letech hodně buduje, prašné cesty nahradil asfalt, beton nebo dlažba, takže voda si hledá jiné cesty, kudy odtéci. Někdy tak zateče přímo do sklepů, kde spraš ještě více nasákne, a nebezpečí je tady,“ vysvětluje starosta Bořetic Václav Surman. A byl to právě jeho sklep, který se nedávno zřítil, další sklepy v okolí byly poškozeny. „Šlo o sklep na pozemku, který jsem nedávno koupil, co se dá dělat,“ krčí rameny starosta. Dělat se však vždycky něco dá a v Bořeticích se taky dělá. „Silničáři už pracují na tom, aby voda odtékala, kudy má. Musíme především zabezpečit odvod vody z horních řádků. Dále řešíme i protipovodňová opatření pro celou lokalitu Kraví hody, máme již hotový projekt,“ popisuje Václav Surman práce na prevenci před dalším neštěstím, kterým zřícení sklepa pro každého vinaře bezesporu je. Kéž by se podařilo najít řešení, které by skloubilo požadavky nezbytného technického pokroku s neměnnými přírodními zákonitostmi. Potom by jistě sklepy, které přežily celá staletí a řady válek, měly šanci zůstat zachovány ve své historické hodnotě i pro další generace. Petr Hynek

Ulicí Za Humny v Němčičkách projíždějí těžká auta, i když je na krajích značka zákazu vjezdu vozidlům nad tři a půl tuny. Nákladní vůz s návěsem přivážející tento písek a který místem projel těsně před havárií, měl možná 10× tolik... Foto: Petr Hynek

305

Ustarané, ale krásné Chianti Classico Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Já jsem se takto toulal krajem kolem městečka Radda in Chianti po několik dubnových dní, uprostřed bujícího toskánského jara, jež předchází to naše asi o tři týdny. A byl jsem rád, že se mi do cesty tentokrát nepřipletlo žádné supervinařsví zdejší novodobé nobility s halami o stovkách bariků, nad nimiž třeba chladně září majitelova sbírka neonů. I takové sklepy totiž tvoří dnešní Toskánsko. To pravé, poctivě selské, naštěstí ještě také existuje. A vychutnat si ho můžeme například v usedlosti Caparsa, kde žije a pracuje Paolo Cianferoni. Paolova usedlost (zde označovaná jako podere) je téměř 500 let stará a jeho rod, předkové byli i contadini nobili čili vesnická šlechta, sídlí v Chianti po celá ta staletí. Vinice a olivové háje statku Caparsa (cca 11 ha vinic) leží v průměrné nadmořské výšce 450 m a obklopují je typické toskánské lesy tvořené duby, kaštany a borovicemi. Paolo zdůrazňuje, že víno je především il cibo – pokrm – a spolu s olivovým olejem a chlebem tvořilo vždy základ zdejší venkovské stravy. Na pozemcích Caparsy se už sice dnes nepěstuje obilí, ale vedle vinic zde mají olivový háj. Domácí olivový olej je vůbec typickým doplňkovým produktem toskánských rodinných vinařství, prodává se většinou pouze ze dvora nebo v obchodě v nejbližším městečku a bývá ho málo. Usedlosti jako Caparsa vyrobí ročně jen pár stovek litru tohoto tekutého zlata (pro výrobu jednoho litru oleje je zapotřebí asi 10 kg oliv). Vinařství Caparsa patří mezi nejortodoxnější bioproducenty regionu. Paolo nedělá téměř žádné kompromisy a nesmiřitelný je i v oblasti propagace a obchodu. Mnohé způsoby, jakými se dnes víno prezentuje a prodává, jsou podle něj neslučitelné s podstatou vína a dvojnásob to samozřejmě platí o biovínech. Caparsa se přestala účastnit Vinitaly. Paolo: Před deseti lety představoval veletrh Vinitaly jedinečnou scénu, kde se potkávali noví, zajímaví lidé. Nadšení všech bylo hmatatelné, euforie se sdílela. Náklady na prezentaci nebyly přemrštěné. Dnes je to veletrh-maštal, kde se počítá pouze množství, kde není místo pro účastníky

nadšené pro věc. Většina z nich sem jde Paolo: V nejhodnotnějších vinicích Chijen z pocitu, že musí, a nemá z toho žádanti Classico už 30 let škodí divočáci. V ponou radost. Vystavovatelé si prostě chtěsledních čtyřech letech řádí rovněž srny jí jen udržet svoje místo. A ceny stále rosa daňci. Tato zvěř nemá v Toskánsku přitou. Veletrh je nyní odtržený od reality, rozeného predátora. Jejich stavy se reduvyumělkovanost převládá, nabubřelá prekují pouze lovem, ale stejně se udržují přízentace vína je důležitější než kvalita sališ vysoké, aby bylo možno uspokojit touhy motného vína. co největšího počtu lovců. Stavy zvěře jsou Ne, Caparsa nebude na Vinitaly, a kdo tak velké, že ničí i semenáčky v lesích. Co má zájem poznat naše vína, ať si udělá čas se uchytí, je hned spaseno. Škody jsou oba přijede sem k nám, ochutná víno přímo zvláště kruté v suchých letech. ve sklepě a vyslechne si povídání o něm. Posledním trendem je oplocování viPaolo je rovněž poněkud rozčarován aktuálnic dvoumetrovými ploty. Někdo přidáními trendy přizpůsobit tradiční Chianti Clasvá i elektrické ohradníky. Krajina bude za sico typu globalizovaného červeného vína, jež krátko zcela oplocená. Pěší turisté neprovychází z Bordeaux. jdou. Vysadil bych v Chianti vlky… Od ročníku 2006 totiž není možno přiA abychom nevypočítávali pouze strasti tosdávat do Chianti Classico příměs z bílých odkánského biovinaře, uveďme na závěr i něco růd, které však do tohoto vína patřily už od povzbudivého – a nebudeme zbytečnými slodob barona Betina Ricasoliho (1809–1880), vy, jež jsou tak jako tak nemohoucí, oslavovat jenž je považován za tvůrce tradiční kompoziPaolovo nevšední Chianti Classico 1999 a vůce Chianti Classico. Odrůdy Trebbiano a Malbec všechna jeho vína, která působí v prostřevasia se tak ocitly zcela mimo hru, paradoxdí dnešního všudypřítomného vinařského maně však bylo povoleno přidávat „cizince“ Canýrismu podobně neotřele jako kdysi dávno bernet Sauvignon či Merlot. A přitom přiGiottovy fresky. nejmenším Malvasia měla v Chianti Classico Paolo: Jsem šťastný, že mám pět dětí. To svoje opodstatnění, protože přispívala k větje velký příslib do budoucna, to je naděje, ší kulatosti, navinulosti a příjemné pitelnosti. že Caparsa odolá a zůstane Caparsou. PřeA nemění se jenom skladba Chianti Classico, devším vinař a jeho rodina, která mu podochází i k dalším zásadním změnám: máhá, která žije na viničním statku, totiž Paolo: Vzpomínám si, že před 30–40 vtiskují vínu jeho nezaměnitelnost. Napolety tvořili pracovní sílu v Chianti převáždobovat tzv. internacionální chuť je snadně místní vesničané. Mezi řádky révy zněl né a zároveň nesmyslné. Dělají to dnes ale zpěv a klábosilo se o lovu. skoro všichni. Byl bych rád, kdyby naše Před 10–15 lety se složení viničních dělvíno zůstalo výrazem našich vinic, našeníků zcela změnilo, místní nahradila náho způsobu života a našich emocí a nárumezdní síla z jižní Itálie, mezi řádky révy živostí. se přestalo zpívat a klábosilo se o vzdálené domovině. Dnes pracují ve vinicích především mimoevropští dělníci a mezi řádky se mluví leda o penězích. Krajina Chianti Classico dokáže uvést našince do vytržení. Rostliny, které se u nás pracně pěstují v okrasných zahradách, zde rostou s vyzývavou nonšalancí planě. Vinice střídají olivové háje a nad nimi rozkošatělá polesí plná zvěře, která tvoří jeden z úhelných kamenů toskánské kuchyně, kde nesmí chybět samozřejmě ani houby. Paolo však o zdejších foto archiv autora lesích ví své.

306

Patroni vinařů (2. část) – Sv. Vavřinec, sv. Jan Křtitel Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice na Moravě

Sv. VAVŘINEC 10. srpen Patron: Španělska, Říma a Florencie; knihovníků, archivářů, hasičů, kuchařů, sklenářů, vinařů, sládků, studentů, jáhnů a duší v očistci Atributy: almužna, bičování, jáhenská dalmatika, rošt, palma, sokol * kolem roku 230, ? (Španělsko); † 258 Řím (Itálie) Vavřinec (Laurentius) se narodil kolem roku 230 někde ve Španělsku. Jeho rodiči prý byli Orancius a Patientie. V mládí přišel do Říma a stal se jáhnem pozdějšího papeže Sixta II. (pontifikát 257–258). Vavřinec vynikal ve ctnostech a byl velmi důsledný v otázkách mravní čistoty. Sixtus II. po zvolení za papeže r. 257 ho jmenoval na místo arcijáhna do čela římské církve a staal se tak prvním ze sedmi římských jáhnů. Měl kromě jiných služeb za úkol i péči o chudé, nemocné a byl správcem církevního jmění. V tom samém roce však vydává císař Valerianus (vládl 253–260) edikt proti křesťanům, kde uvrhuje všechny křesťanské biskupy a kněží do vyhnanství a všichni ti, kteří neuposlechno,u budou zabiti a jejich majetek (majetek církve) propadne státu. Sliboval si od toho nejen vymýcení křesťanství, ale i finanční příspěvek na válku proti Peršanům. Sixtus II. se pochopitelně stal jednou z prvních obětí této perzekuce. Byl dopaden a zabit na méně známém menším pohřebišti naproti Kalixtovým katakombám při bohoslužbě. Údajně ještě před svou smrtí dal Vavřinci úkol, aby všechen církevní majetek rozdělil mezi chudé, aby nepřipadl nepřátelům. Vavřinec pak byl zřejmě zatčen. Podle legend dostal třídenní lhůtu k soupisu a odevzdání všech církevních magických předmětů a pokladů. A protože pro Vavřin-

ce byl největším pokladem křesťanský lid, shromáždí snad 10. srpna roku 258 n. l. své věřící před císařským palácem, předvolá do předních řad mrzáky a nemocné a pokyne císaři, aby si z okna paláce prohlédl tento největší poklad církve. Císař zuřil, takovou opovážlivost si Valerianus nemohl nechat líbit. Žádné rychlé usmrcení jako v případě ostatních, ale bičování s následným velmi pozvolným umučením ohněm. Ihned rozkáže vojákům, aby Vavřince nahého hnali na pahorek Viminale v Římě (nedaleko místa dnešního hlavního římského nádraží) a na cestě jej ze všech stran bičovali, aby kusy masa z něho padaly. Nahoře na pahorku je pak již připraven železný rošt, používaný pro nejtěžší zločince, pod kterým je rozžhavené uhlí. Řetězy byl připoután na rošt a opékán nad žhavými uhlíky, aby mu jejich žár působil co největší a nejdelší bolesti. Nejprve ho pekli na zádech, pak ho otočili na břicho a pálili mu vnitřnosti. Podle legendy prý Vavřinec při obrácení ještě zavolal na Valeriana: „Opekl jsi mě po jedné straně! Obrať mě a sněz!“ a těsně před smrtí pozval své mučitele na hostinu, že snad je již dobře „propečený“, ale spíše jde o báchorku než o hodnověrný fakt. Poněkud pikantní historie umučení tohoto světce řadí sv. Vavřince (Lorenzo, Lawrence, Laurent) mezi nejpopulárnější mučedníky. V blízkosti jeho hrobu byla již v roce 330 za přispění Konstantina Velikého postavena bazilika. Dnes jsou Vavřincovi ostatky uloženy za hlavním oltářem chrámu San Lorenzo fuori le Mura (Sv. Vavřinec za hradbami), který se nachází ve východní části Říma. Památky na sv. Vavřince lze dnes nalézt ve všech světadílech, jen v Čechách a na Moravě je tomuto světci zasvěceno asi 160 kostelů a kostelíků. Patrně nejvýznamnější památkou zasvěcenou sv. Vavřinci je španělský palácový komplex Escorial s chrámem sv. Vavřince – budova má tvar obráceného roštu a je v ní hrobka španělských králů, princů a jejich příbuzných. Tento architektonický skvost nechal vystavět španělský král Filip II. na počest sv. Vavřince za to, že byl patronem jeho vítězné bitvy nad francouzskými vojsky u Saint-Quentin 10. srpna 1556. Svatý Vavřinec je ochráncem proti ohni, kožním chorobám a horečkám. Je patronem zejména knihovníků (měl na starosti církevní knihy), hasičů, kuchařů a jiných zaměstnání, která mají co dělat s ohněm, protože i pod jeho roštem plál oheň. Jako patron vinařů je uctíván proto, že na jeho svátek 10. srpna začínají zrát hrozny, a je také patronem dobré úrody, hroznů a vinohradů.

Díky šíření jeho kultu nesla spousta vsí a vesniček jméno Saint Laurent, a právě jméno takové vesničky nese i u nás nejpěstovanější modrá moštová odrůda Svatovavřinecké (St. Laurent). Sv. JAN KŘTITEL 24. červen Patron: Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens; tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků a zpěváků Atributy: beránek, kříž, kožešina, křest, řeka, sekera, nápis Ecce agnus Dei * 6 měsíců před Kristem v Ain-Karim; † přibližně kolem roku 30 v perejské pevnosti Macherus, blízko Mrtvého moře Jeho rodiči byli židovský kněz Zachariáš a jeho žena Alžběta. Alžběta (sestřenice Panny Marie) přivedla svého syna na svět ve vesnici Ain-Karim – asi 7 km západně od Jeruzaléma. Velmi dlouho se jim nedařilo počít dítě, které bylo v Izraeli ceněno jako Boží požehnání, a pro pokročilý věk se již vzdali naděje. Zachariášovi se jednoho dne při jeho službě v chrámě (přinášel zrovna kadidlovou oběť) zjevil anděl Páně a oznámil mu: „Tvá prosba byla vyslyšena, tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan...“ a jeho posláním bude být předchůdcem Mesiášovým. Zachariáš, místo aby se zaradoval, zdráhal se uvěřit a byl za to potrestán přechodnou němotou, která trvala až do obřízky Jana. Tři měsíce před narozením Jana přijala Alžběta návštěvu své příbuzné Marie z Nazareta. Sotva ji Marie pozdravila, pohnulo sebou dítě v lůně matky. Za půl roku se Jan narodil a Zachariášovi se vrátila řeč. Ve svých 27 letech odešel do Judské pouště žít asketickým životem. Údajně se živil jen stepními kobylkami a medem divokých včel. Na sobě nosil jednoduchý kus oděvu z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Janův vnější vzhled a způsob života vzbuzoval velkou pozornost a asi kolem r. 28 (v patnáctém roku vlády císaře Tibéria) prvně veřejně vystoupil. Poté počal veřejně kázat a své následovníky (později i Ježíše) křtil v řece Jordán, zejména u brodu poblíž městečka Bethabary. Hlásal blízký příchod Mesiáše a potřebu ob-

307

rácení. Jan stál v řece Jordánu a kajícníci, kteří se od něj dávali křtít na znamení pokání, vyznávali své hříchy, kterých pod vlivem Janových slov litovali. Jan zdůrazňoval, on křtí jen vodou, ale po něm přijde někdo mocnější, kdo bude křtít Duchem svatým. Ježíš k němu také přišel, aby se s hříšníky dal pokřtít na znamení pokání. Jan mu chtěl bránit slovy: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně!“ Ježíš mu však na to řekl: „Nech, ať se to nyní stane, neboť tak je to třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.“ Kritizoval duchovní vůdce lidu a popíral, že by pouhá příslušnost k Abrahamovu rodu měla nějakou hodnotu. Nezbytný byl „nový začátek“. Židy vyzýval, aby jednali ctnostně, byli k sobě navzájem spravedliví, měli úctu k Hospodinu a spojili se prostřednictvím křtu. Díky pokání, která Jan prováděl zcela zdarma (smíření viny v Jeruzalémském chrámu bylo spojeno s obětováním zvířete, které bylo třeba koupit), a díky otevřené kritice kněží (nazýval je „plemenem zmijí“) není divu, že jej hodnostáři neměli rádi. Po určité době se Jan vrátil na území Heroda Antipy (4 př. Kr.–39 po Kr.), pravděpodobně do Pereje. Vzbudil Antipovo podezření, že je vůd-

cem masového hnutí, jehož činnost pro něj mohla mít nedozírné důsledky. Navíc si Heroda a zejména jeho druhou manželku Herodiadu znepřátelil tím, že odsoudil jejich manželství jako nezákonné. Herodias byla dcera Aristobula, syna Heroda Velikého. Poprvé se provdala za svého strýce Heroda Filipa. Jan vytýkal Herodovi, že v Římě odloudil svému nevlastnímu bratru Filipovi jeho manželku i s dcerou Salome. Díky kritice směřované na krále Heroda kvůli jeho cizoložskému svazku s bratrovou ženou Herodiadou byl vsazen do vězení. Byl uvězněn v perejské pevnosti Macherus, blízko Mrtvého moře. Zde byl o několik měsíců později popraven. Herodia se rozhodla, že Jana zprovodí ze světa a k tomu zneužila svou dceru Salome. Herodes se hned neodvážil Jana popravit, bál se lidu, který jej pokládal za proroka. Když slavil narozeniny, tančila Salome před významnými hosty a Antipa okouzlen jejím tancem jí přislíbil splnění jakéhokoliv přání. Na matčinu radu si Salome vyžádala Janovu hlavu. Herodes musel svůj slib splnit, a proto byl Jan kolem roku 30 n. l. sťat. Kat pak přinesl na míse jeho hlavu. Stětí, od Římanů převzatý způsob popravy, bylo pro Židy nejpotupnější smrtí. Učedníci Jana

Křtitele pak pohřbili jeho tělo v Sebastě (Samaří), dnešním Sivasu. Na rozdíl od ostatních světců je u Jana slaveno přednostně jeho narození na svět, zatímco u ostatních odchod do nebeské vlasti. Ten je u Jana připomínán jako jeho umučení 29. srpna pouhou památkou. Důvodem je význam jeho povolání, pro které byl předurčen a posvěcen již před svým narozením. Svátek má 24. června, což je doba slunovratu, v nejdelší den v roce. K tomuto dni se vztahují některé pohanské zvyky, připisuje se zvláštní léčivá moc třezalce (v tomto období nejvíce kvete), zapaluje se tzv. Svatojánský oheň, při něm se pije „svatojánská láska“, víno, které bylo posvěceno v kostele, tančí se a veselí. Na svatého Jana Křtitele přehazovali hospodáři oves přes krávy, aby hodně dojily. Polední zvon zas připomínal, že byl ten pravý čas k natrhání jakýchkoliv bylin, tzv. „svatojánského koření“, které bylo prý dobré jak na vaření, tak i na léčení. Světnice se nezametala, aby se nevymetlo rodinné štěstí. Jan Křtitel je patronem vinařů, ale také tkalců, barvířů, sedlářů, tesařů, architektů, zedníků, hudebníků, tanečníků aj. Je ochráncem proti krupobití. Literatura: viz VO č. 5, r. 2008/101, str. 252

Proč se klepe na sudy Strýc Domin vzal do ruky koštýř a opatrně natahoval z troječky, jak říkal svému oblíbenému soudku. Víno v koštýři se pomalu táhlo, bublalo, až perlilo do zlatavé barvy. Chlapi okolo čekali, až jim strýc naplní koštovačky, které nedočkavě třímali ve svých dlaních. Ale strýc pomalounku pokračoval ve svém, dalo by se říci, až svátostním úkonu, podíval se do koštýře proti světlu a teprve potom rozléval do koštovaček. „Sud dělá víno,“ pronesl filozoficky starou životní zkušenost. Soused Karel se hned připojil: „Ba, ba, špatná bečka, víno břečka,“ říkávali naši děda. „Tady v tomto sklepě má každá bečka svoji historiju, svůj život, jako my,“ dodal strýc. „A jak je kerá stará, to nevím ani já. Tady ta trojka, u tej sem v loni spravoval vobruče, tu pamatoval už můj otec a to si ju pamatoval už jako malé kluk. Jo, vobruč, když praskne, to už musí mít něco za sebou. Vzpomínám na starého Topinku, ‚Horáka’, jak mu přezdívali naši, když se přiženil do dědiny z hor odněkud z Vysočiny. To jednou, když mně poprvé zarodil vinohrad za humnem, jsem se mu pochlubil bohatou úrodou. Jen se moc nechlub, říkali mně stréc ‚Horák’ Topinka, ešče to nemáš sklizený, a když už to budeš mít ve sklepě, ešče ti može prasknót vobruč. A je po víně! přispěl se svou trochou strýc Vávra. To

vám ten stréc ‚Horák’ jednó šel s košiňákem na konec humen pro řepu, kde ju mňél v krechtě. No a za tema humnama bel potok, na kerém dováděly v zimě všecky děcka. A stréc, jak tak ide, vidí, jak se tam prohání na bruslách mladé šohaj. To se ví, belo to mezi válkama, nekdy v třicátých letech, tak to bela veliká vzácnost. Stréc ‚Horák’ vobešel hagac, aby lepší viděl, a popošel na hráz potoka. A čich te seš, chlapečko?? Tebe neznám, ptal se s velikém zájmem. Mladé šohaj se vyrovnál jak luk a povídá po pansky: Strýčku, kdyby jste chodil do kostela, tak by jste mě znal! von to bél totiž mladé pan kaplan.“ Následoval veliký řehot, až strýcovi Vávrovi v krku vínko málem zaskočilo. „Tak, chlapi, vraťme se k vínu, co k tomu říkáte?“ ptá se stýc, když natahuje z dalšího soudku bílé ryzlinkové vínko. „To už je vykysané, ještě je trošku živé, to vidíš, jak perlí, s příjemnó kyselinkó, a ta krásná zelenkavožlutavá barva,“ přichvaluje si. „Abych nezapomněl, víno z této dvojky už táhnu sedumačyřicet let, tolik už má roků. To není ani možné, jak to utíká, pořídila mně ju moja, když jsme se vzali a spolu vysadili první vinohrad, hned ve druhým roce, takže podle ní vím, že už to spolu táhnem čtyřicetvosum roků. A pořád do ní ide to stejný víno, každé rok

ten samé ryzlink.“ „To mně vykládali naši děda, že za jejich mládí se vypresovaná šťáva z bíléch i modréch hroznů, jak se urodila, nalila do jedné velké bečky (desaterky) a tam se nechala vykysat, tenkrát nebelo vinaření na takej úrovni, jako dneska,“ přispěl se svou trochou strýc Karel. „A protože víno tenkrát málokde tahali koštýřem, měli naraženó v čípkovnici pípu jak na pivo a tak si pomalu tankovali do sklenic. Pak se víno, ryšák, jak říkali, pomalu začalo čistit, a tak ho šli děda se svéma kumpánama slavnostně ochutnat. Otevřeli pípu a napóštěli do koštovaček, najednó to srklo a belo po víně, bečka prázdná, voni totiž děda neklepali na sudy, takže nevěděli, kde majó hladino, a do bečky nevidíš! Tenkrát strávila veliká selská rodina aj dvacet beček do roka, nebela televiza ani rádio a v zimě ani práca, tak se lidi v zimě scházeli akorát u kovářa, kolářa, pekařa a ve sklepě. Ale vod té doby si děda občas zaklepali na sudy, aby věděli, kde majó hladino, a já to dělám po nich taky tak, i když to vinaři neradi vidijó,“ ukončil filozoficky strýc Karel. „A to se ví, musíš mít hudební sluch, jinak je ti to hóby platný!“ Pak si možeš aj zanotovat: „Dyby nebylo bývalo téj dírečky v bečce, ej, bylo by, přibylo by, ej vínečka více…“ Václav Fiala, Velké Němčice

308

Alois Václav Horňanský a Velké Pavlovice

Narodil se 23. března 1871 v Železné u Tišnova. Do Velkých Pavlovic přišel na sklonku 19. století v roce 1893 jako dvaadvacetiletý absolvent učitelského ústavu v Brně. Nastoupil na učitelské místo v obecní škole. V této době se v evropských vinicích začala šířit katastrofa v podobě révokazu, který postupně zachvátil téměř všechny vinařské oblasti včetně moravských. Spolu s révokazem se začaly objevovat i houbové choroby. Skončilo období, kdy při pěstování pravokořenných vinic stačily vědomosti a zkušenosti děděné z otce na syna. Proto svoje úsilí zaměřil na pozvednutí vědomostí nejen svých žáků, ale i dospělých občanů. Sám si studiem odborné literatury rozšiřuje vědomosti a postupně se zařazuje mezi uznávané odborníky. Byl důsledný, houževnatý, měl chuť do práce, dovedl jednat s lidmi a lidem věřil. Pro tyto vlastnosti byl u svých žáků, spolupracovníků i veřejnosti oblíben. Mezi hospodáři a vinaři se těžko prosazovaly nové myšlenky, návody a názory, i když byly užitečné a prospěšné. Horňanský měl přehled o akutním nebezpečí révokazu a houbových chorob. Razil cestu boje s révokazem náhradou pravokořených vinic štěpováním kvalitních odrůd na americké podnožové révě. Negativně se stavěl proti šíření přímoplodných hybridů. Propagoval výsadbu podnožových matečních vinic. Zavedl selekci ve vysazovaných vinicích. Již v roce 1906 doporučil kvalitnější přípravu půdy rigolačním pluhem a zavedl výsadby nových vinic ve sponech nejméně 1,25 m, aby se daly obdělávat koňmi. Horňanský zastával řadu funkcí. Krátce po příchodu do Velkých Pavlovic se stal jednatelem Okresního hospodářského spolku pro české obce soudního okresu Hustopeče ve Velkých Pavlovicích. V roce 1900 zakoupil pozemek o výměře 0,60 ha v trati Staré Hory pro Zemskou révovou školku, která byla v roce 1901 zřízena ve Velkých Pavlovicích. Horňanský se stal jejím prvním správcem. Těžce nesl úpadek moravského vinařství vinou révokazové kalamity. Patřil k těm, kteří si vytkli za cíl vzkřísit naše vinařství. Byl přítomen na vinařské schůzi v červnu roku 1900, kde byly položeny základy Zemského vinařského spolku pro markrabství moravské, jehož stanovy byly schváleny až v roce 1902 v Bzenci. V roce 1905

byl Horňanský zvolen jednatelem. Tuto funkci vykonával nepřetržitě až do roku 1927. První číslo časopisu Vinařského obzoru vyšlo 24. ledna 1907, vydavatelem byl Zemský vinařský spolek. Administraci řídil Horňanský. Tisk se prováděl v Hodoníně v tiskárně R. Fencla. V roce 1910 převzal redakci na dlouhou dobu A. Horňanský. Celých 20 let bylo pod názvem Vinařský obzor uvedeno: Redakci, administraci, expedici vede A. V. Horňanský, Velké Pavlovice. V práci s vydáváním časopisu mu často vypomáhali i členové rodiny. Kvalita Vinařského obzoru se postupně zvyšovala. Zvyšoval se i počet jeho odběratelů a příspěvků od vinařů a odborníků. Jako jednatel Zemského vinařského spolku zorganizoval v srpnu roku 1920 v Břeclavi konání I. sjezdu československých vinařů. Časopis Vinařský obzor se stal orgánem Ústředního svazu československých vinařů a všech vinařských spolků v ČSR. Na základě rozhodnutí Ústředního svazu československých vinařů byla redakce přemístěna v roce 1930 do Brna. A. Horňanský se věnoval i propagaci pěstování meruněk. Jeho zásluhou ministerstvo zemědělství zřídilo v roce 1923 ve Velkých Pavlovicích Státní ovocnou školku. V ní se soustředily v roce 1925 nejlepší typy Velkopavlovické meruňky. Část materiálu převzala v 60. letech VŠZ, zahradnická katedra, ústav ovocnářství v Lednici, který se věnoval klonové selekci odrůdy Velkopavlovická. A. Horňanský byl mimořádnou osobností nejen školství, ale i hospodářského, kulturního a společenského života v obci. Obecní zastupitelstvo v roce 1927 rozhodlo na návrh Horňanského, aby dosavadní obecná škola byla přeměněna na měšťanskou a byla vybudována nová obecní škola. Ta byla slavnostně otevřena dne 24. srpna 1930.

V roce 1913 byl jedním ze zakládajících členů tělovýchovné organizace Sokol a zvolen starostou Sokola. Ani po předání redakce Vinařského obzoru v roce 1930 nesložil ruce do klína. Věnoval se školské výuce, ošetřoval svou vinici, angažoval se v místní vinařské besídce při výstavách vín jako místopředseda výstavního výboru. V roce 1937 se stal zakládajícím členem Vinařsko-ovocnického družstva, které si pronajalo sklep v prostorách velkostatku. Když se dožil 60 let, zhodnotil jeho práci Jaroslav Míša, vedoucí Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích, v článku otištěném ve Vinařském obzoru. Z něho cituji některé části: „Do Velkých Pavlovic přišel asi před 35 lety po ukončení studia. Zalíbilo se mu zde tak, že by zde chtěl žít i po odchodu na odpočinek. Pan Horňanský se zasloužil o zdejší kraj tím, že nejenom ve škole, ale i mimo školu, při každé příležitosti stále a stále zdejší rolníky nabádal ke zvelebení vinic a k vysazování meruňkových stromů. Pomáhal tím založit pavlovským občanům dobrou existenci a sobě vystavěl trvalý a nehynoucí pomník. Občané pavlovští jsou mu za dobré rady vděční a jsou rádi, že chce mezi nimi žít i jako výměnkář, a přejí mu, aby těch klidných let na odpočinku užil tolik, kolik si sám přeje.“ Horňanský učil ve škole do roku 1934 do svých 63 let. Celých 42 let se věnoval výchově mladé generace. Zemřel po čtyřech letech odpočinku dne 3. července 1938. Rakev byla vystavena v sokolovně v záplavě věnců a květin. Čestnou stráž stáli v krojích sokolové. Pavlovičtí občané mu vypravili pohřeb, jakého ještě ve Velkých Pavlovicích nebylo. Po smutečním obřadu v Krematoriu města Brna byla urna uložena do rodinného hrobu na Ústředním hřbitově v Brně. Na pocty si Horňanský nepotrpěl V dějinách moravského vinařství a ovocnářství je Aloisi Horňanskému vyhrazena kapitola významná a zasloužená. Ani současná generace vinařů a ovocnářů nemůže neocenit rozsáhlou práci a přínos v rozvoji vinařství a ovocnářství na Moravě. Město Velké Pavlovice si váží jeho přínosu v rozvoji velkopavlovického školství, pěstování vinné révy a uznání Velkopavlovické meruňky. Snaží se ocenit snahy Horňanského v rozvoji nejen Velkých Pavlovic, ale celé vinorodé Mora-

309

vy. Za svého života si na pocty nepotrpěl. Svou práci konal proto, že měl lidi a práci rád. Ocenění zásluh A. V. Horňanského ve Velkých Pavlovicích: 1. Šlechtitelská stanice vinařská – pamětní deska Při příležitosti III. mezinárodní přehlídky vín Mikulov 88 a 50. výročí úmrtí Horňanského byla na budově Osevy, šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích, dne 6. července 1988 odhalena pamětní deska. Zásluhy na odhalení desky má sdružení moravských vinařů – Moravín, především jeho předseda pan Ing. Vojtěch Pazderka. Z jeho iniciativy byla navržena R. Pavoučkem a V. Kovaničem grafická podoba desky. Zhotovení bylo svěřeno slévačské dílně pana Ondráčka z Ořechova u Brna. Rychlost celé akce a nutnost zhotovení desky k 50. výročí úmrtí Horňanského způsobily chybu v uvedení působení Horňanského jako redaktora časopisu Vinařský obzor. Správně mělo být uvedeno 1910–1930. Slavnostní odhalení pamětní desky se konalo v podvečer za účasti zahraničních hostů z degustačních komisí, vinařů, pracovníků šlechtitelské stanice vinařské a občanů Velkých Pavlovic. Slavnostní okamžiky umocnilo i vystoupení místního pěveckého sboru. Hlavní projevy přednesl předseda Moravínu Ing. Vojtěch Pazderka a prof. Miloslav Vávra, bývalý redaktor časopisu Vinařství a Vinohrad. Vlastní odhalení pamětní desky provedl prof. Vávra.

Při 10. výročí odhalení pamětní desky se konal dne 26. června 1998 vzpomínkový večer věnovaný památce vinařského buditele A. Horňanského. Po hlavním projevu Ing. Pazderky o činnosti a přínosu Horňanského pro moravské vinařství a ovocnářství následovalo položení věnce k pamětní desce. Vzpomínkového večera se zúčastnila i vnučka Horňanského dr. Milena Horňanská z Brna. 2. Radnice – pamětní deska tvůrcům Velkopavlovické meruňky Na Velkopavlovickou radnici nebyla deska umístěna 28. října 1998, ale až v roce 2000, z důvodu rekonstrukce budovy radnice. Její zhotovení zajistil předseda Moravínu a redaktor obnoveného časopisu Vinařský obzor Ing. Vojtěch Pazderka. Grafické zhotovení a odlití desky je pravděpodobně od stejných autorů jako deska na Šlechtitelské stanici vinařské. Tvůrci Velkopavlovické meruňky: A. V. Horňanský – propagátor Velkopavlovické meruňky Usiloval o uvedení a uznání odrůdy v pomologii Moravské ovoce od autora Františka Suchého, ovocnářského inspektora. Ten však s uznáním a uvedením popisu váhal a vyčkával. Trval názor, že je totožná s odrůdou Brédská, od které se liší vzrůstem, listem i chutí ovoce. Josef Matoušek – zahradník a množitel Velkopavlovické meruňky

Pocházel ze Bzence. Byl zahradníkem zemské ovocné školky v Podivíně, která byla založena v roce 1904. Žáci tamní zemědělské školy z Pavlovic a Němčiček mu přinášeli rouby od pěstitelů meruněk ze stromů starých až 80 let (ze zahrady Dominika Melichara č. 477 a Josefa Bendy č. 113). Na odrůdu Velkopavická upozornil odbornou veřejnost Matoušek, který odrůdu rozmnožoval. František Suchý – poprvé odrůdu popsal, uznal a pojmenoval Suchý byl ovocnářský inspektor. Autor pomologie Moravské ovoce. Vydání z roku 1905 odrůdu neuvádí. První zveřejnění odrůdy a její popis pod názvem Velkopavlovická je od Františka Suchého ml. v roce 1931 v novém vydání pomologie Moravské ovoce. Podle jiných zdrojů byla odrůda poprvé popsána a připravena k uvedení v pomologii v roce 1927. Protože rok úmrtí Františka Suchého je v roce 1910, naskýtá se otázka, zda nedošlo k záměně a správně měl být uveden František Suchý ml. 3. Ulice Horňanského Jedna z ulic v nové bytové zástavbě v lokalitě Padělky ve Velkých Pavlovicích byla na základě rozhodnutí zastupitelstva města dne 30. září 2004 pojmenována po vinařském buditeli, redaktoru Vinařského obzoru, tvůrci Velkopavlovické meruňky a řídícím učiteli A. V. Horňaském názvem Horňanského. Ing. František Kostrhun

Spomíname na Michala Vilinoviča Celý svoj život bol verný svojej profesii. Po maturite na Štátnej vyššej vinársko-ovocinárskej a záhradníckej škole pracoval vo svojom odbore v ústredí Slovenskej ovocinárskej spoločnosti v Bratislave. Redaktorskú činnosť začal redigovaním časopisu Slovenský ovocinár a vinohradník. Po jeho zrušení pokračoval v redakčnej práci v bratislavskej filiálke odborných časopisov Státního zemědelského nakladatelství v Prahe, stále spätý s vinohradníctvom a vinárstvom. Následne, od roku 1956 v Poľnohospodárskom vydavateľstve v Bratislave, bol redaktorom v časopise „Ovocinár a vinohradník“. Po reorganizácii sa časopis zlúčil s periodikom „Vinařství“ a vznikol „Vinohrad“ , časopis českých a slovenských vinohradníkov, ktorý Michal Vilinovič vo funkcii vedúceho redaktora redigoval. „Vinohrad“ čítali pestovatelia viniča, výrobcovia vína a záhradkári v celej ČSR.

Hneď v prvých rokoch vydávania podstatne rozšíril okruch pisateľov i čitateľov. Stránky časopisu zahŕňali erudované odborné príspevky, ale aj články zo života vinohradníkov a vinárov. Písali ich vedecko-výskumný pracovníci, zamestnanci štátnej správy, nadšení praktici z výrobných podnikov, rôznych organizácií, spolkov, z odborných škôl. Redakcia mala sídlo v Bratislave, časopis vydávalo Ministerstvo poľnohospodárstva vo vydavateľstve Príroda. Miško, ako sme ho všetci oslovovali – príjemný, komunikatívny, skromný človek – bol dušou redakčnej rady. Na jej pravidelných zasadaniach, ktoré sa konali vo vinohradníckych podnikoch v oboch republikách, informoval o diani v redakcii, motivoval členov redakčnej rady k novým návrhom obohacujúcim obsahovú náplň časopisu a k autorským aktivitám. Pritom dbal na paritné zastúpenie odborníkov zo Slovenska a z Čiech.

Dokázal vychádzať v ústrety záujmom čitateľov a popri aktuálnych odborných článkov obohatil časopis o množstvo nových rubrík. Čitateľskej priazni sa tešili stále rubriky: Otázky a odpovede; Naša poradňa; Z knižnej police; Z výsledkov vedy a výskumu; Informácie zo zahraničných časopisov a ďalšie. Na osvieženie poslúžili vtipy a aforizmy o víne pri víne. Popri práce redaktora bol aj veľmi aktívnym autorom. Ročne publikoval takmer 30 príspevkov – odborných článkov, reportáži zo života jednotlivcov a podnikov a pod. Odberatelia mu vďačili za farebné prílohy z ampelografie. Vysoká pracovná aktivita, jeho životná spokojnosť, boli obrazom dobrých vzťahoch v rodine. Za svoju prácu mu bolo udelených niekoľko rezortných ocenení, Mimoriadna novinárska cena a prejavené ďalšie spoločenské pocty. Michal Vilinovič nás navždy opustil vo februári t.r. Žiaľ a spomienky na dobrého a čestného človeka zostali. Česť jeho pamiatke. prof. Alojz Vereš, Bratislava

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Deskové filtry FD KONSTRUKCE FILTRÙ Ocelové nerezové tìleso filtru osazené plastovými nebo nerezovými rámy Stlaèování ruènì šroubem nebo hydraulicky

PØÍSLUŠENSTVÍ FILTRÙ èerpadlo s armaturním propojením a elektroinstalací manometry a prùtokomìr pro zajištìní kontroly maximální úèinnosti filtrace dìlící pøepážka pro dvoustupòovou filtraci

Dokonalá filtrace

Bílek Filtry s.r.o., Josefov 135, 696 21 Tel./Fax: +420 518 372 134 info@filtrace.com

www.filtrace.com

Maximální ochrana proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí významná vedlejší účinnost proti peronospoře a botrytidě nezastupitelné pro období po osečkování - zamezí pozdnímu napadení padlím, podpoří vyzrání dřeva umožńuje operativní přípravu kombinací s kontaktními nebo systémovými fungicidy proti peronospoře podle aktuální infekční situace příznivá cena - Zato 0,15 kg/ha = 750 Kč

Splněné požadavky vinařů