Vinařský obzor 5/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

202

(5/2008)

Fotografie k článku Z. Slavíkové „Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – chráněná zóna“ na straně 210

Scvrkávání a zasychání bobulí. Foto www.eppo.org

Žlutozelené zbarvení, zlatožluté lemování žilek a svinování listů. Foto P. Ackermann

Zasychání mladých hroznů, červenofialové zbarvení listů. Foto P. Ackermann

Vektor choroby – Scaphoideus titanus. Foto archiv autorky a www.chem.bg.ac.yu

Příznaky choroby na listech bílé odrůdy – žloutnutí podél žilek. Foto www.eppo.org

Odumírání třapiny, zavadání a scvrkávání bobulí, červenofialové zbarvení listů. Foto P. Ackermann

3. èerven 2008

MÍSTO: MZLU Brno, Zahradnická fakulta Lednice, Aula POØADATEL: Vinaøský dvùr Nìmèièky, Ústav posklizòové technologie zahradnických produktù ZF v Lednici MZLU Brno

PROGRAM: 8:30 Prezence úèastníkù 9:10 Prof. Vilém Kraus, Lednice Historie výroby rùžových vín a klaretù na území ÈR 9:30 Ing. Jan Stávek, ZF Lednice MZLU v Brnì Rùžová vína na tuzemském trhu 10:00 Martin Kalvach, Rosé France Charakteristika celosvìtového trhu s rùžovým vínem 10:40 Petr Fiala, Libor Zlomek, Lipera Technologické pøípravky pro výrobu rùžových vín 11:15 Ing. Jiøí Hort, Vinaøství Hort Naše rosé má velkou šanci vùèi svìtu 11:50 Ing. Marek Špalek, Ing. Lubomír Skrýval, Nové vinaøství Nejen èervené víno se dá vyrábìt z modrých hroznù 13:30 Prof. Erich Leitner, Technická univerzita Graz Schilcher, fenomén rakouských rùžových vín 14:15 Zástupce vinaøství La Roque, Bandol, Francie Pestrost francouzských rùžových vín 15:00 Ochutnávka a volná diskuse nad pøichystanými vzorky tuzemských a zahranièních rùžových vín Partneøi:

Garant: Ing. Jan Stávek, Ing. Josef Balík,PhD. Pøihlášky:pí Jiøina Leblochová, Email: leblochova@zf.mendelu.cz Tel.: 519 367 260 http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/555/Rose08/

Maximální ochrana proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí vedlejší účinnost proti peronospoře a botrytidě příznivá cena - Zato 0,15 kg/ha = 750 Kč

Splněné požadavky vinařů

www.bayercropscience.cz

(5/2008)

203

Vážení čtenáři, když jsem se loni v červnu vrátil ze studijní cesty po rakouském Štýrsku a svému bratru Janovi přivezl jako suvenýr složku o konferenci s tematikou rosé (ano, zejména zřejmě onen známý štýrský „šilchr“), vůbec bych nehádal, že přesně za rok bude Lednice hostit podobné klání a pravděpodobně s růžovou tematikou historicky prvně u nás. Třetí červnový den se na půdě lednické Zahradnické fakulty sejdou všichni ti, kteří se zabývají výrobou růžových vín. Bližší informace najdete v upoutávce na straně 202. Aktivit umožňujících další vzdělávání vinařů (kromě vydávání vinařských publikací) probíhá stále více a je to třeba. Určitě si dobře přečtěte příspěvek „e-Government ve vinařství“ na str. 206 a upoutávku na popisovanou akci na str. 231, neboť chcete-li mnohem snadněji a efektivněji komunikovat s úřady (např. při podání Přehledu o příjmech a výdajích, Přiznání daně z příjmů, Přiznání daně z přidané hodnoty, komunikaci s veřejnou správou, posílání emailových zpráv, podávání žádostí o dotace EU aj.), je to něco, co byste neměli opominout. Vzhledem k období převažují v tomto čísle Vinařského obzoru články s vinohradnickou tematikou. Chci především upozornit na pěkné zamyšlení na téma volby podnože a odrůdy z pera praktika – Z. Tréška z Tanzbergu. Mimořádně zajímavý je příspěvek na téma zonace viničních tratí v slovenské Modre. Jde o model, který by mohl být vzorem i pro tuto problematiku v našich moravských tratích. Řešení této otázky bude v blízké budoucnosti aktuální v souvislosti s diskusí na téma Vín Originální Certifikace. Stanovení toho, které tratě jsou vhodné pro vinice, bylo prvním předstupněm důsledného určení a rozlišení viničních tratí do kategorií. Medvědí službu v tomto přinesly aktivity, které odstartovaly před 5–6 lety vlnu slučování viničních tratí, často zcela odlišných expozic, svažitostí, půdních i mikroklimatických podmínek a hlavně za krátkozraké argumentace ekonomickými faktory. O jak velkou neznalost a nepochopení celé šíře problematiky se jednalo, se ukáže právě při precizní zonaci viničních tratí. Zmizení původních, byť i malých tratí je totiž také ztrátou kulturní a historickou a při četných diskusích o tradicích by se na to nemělo zapomínat. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial.............................................................................................................203 Z redakční pošty.........................................................................................................................204 Spolkové informace Martin Půček: e-Government ve vinařství................................................................................206 Informace z činnosti SV ČR........................................................................................................206 Jiří Sedlo: Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2004–2007........................................................207 Vinohradnictví Zuzana Slavíková: Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – chráněná zóna.................................210 Patrik Burg, Jiří Souček, Milan Kroulík: Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví.............................................................................................................211 Pavel Pavloušek: Praktické zkušenosti s odrůdou Rulandské modré.....................................213 Ondřej Antoš: Závislost výnosů révy vinné na vybraných ukazatelích aridity v období 1961–2000 na jižní Moravě.........................................................................220 Zdeněk Tréšek: Volba odrůdy, nebo podnože?.........................................................................224 Dorota Pospíšilová, Daniel Sekera, Rastislav Šimora: Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko)...........................................................................................226 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (XIII.) – Exotické země........................................233 Vinařská technologie Katarína Furdíková, Fedor Malík: Autochtónne kvasinky a ich aplikácia do vinárskej praxe.......................................................................................................234 Erich Minárik: Fermentácia a štýl vín z príkrych svahov vinohradov....................................236 Aleš Gala: Vinařský rok 2007...................................................................................................237 Propustnost kyslíku u zátky se závitem.................................................................................237 Michal Kumšta: Fenolické látky červených vín – část 1.? Anthokyany.................................238 Dezoxidace vína.......................................................................................................................240 Rozhovor Hynek Holánek novým předsedou Moravínu........................................................................240 Hovory MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne (2.).................................250 Polemika Miloš Michlovský: Komentář k rozhovoru s Hynkem Holánkem...........................................242 Miloslav Richter: Co nového na Mostecku aneb do Brna je pořád daleko............................253 Recenze Richard Stávek: 3× Recenze......................................................................................................247 Vinařská historie Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – květnová výročí............................................................................................................249 Radek Sotolář: Patroni vinařů (1. část) – sv. Jan Evangelista, sv. Vincenc..............................252 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety….....................................................................254 Hodnocení vín Cuvée 2008................................................................................................................................250 Helena Baker: Úspěch moravských vín mezi světovými špičkami v Monte-Carlu................254

204

(5/2008)

Vinařský obzor číslo 5, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 2. 5. 2008 Toto číslo vychází 9. 5. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

* Vážená redakce, jsem jenom laik a milovník vína. Díky svému povolání jsem projel kus světa a ochutnal mnohá vína. Navštěvuji výstavy a ochutnávky vín, čtu občas časopisy, které se zabývají vínem. V poslední době se z těch barevných obrázkových časopisů vytrácí jeden grafický znak – otazník. Nikdo se na nic neptá, nikdo o ničem nepochybuje. V reportážích o našich vinařských firmách se většinou dočteme, že všechna vína jsou výborná. Obyčejná vína dělá málokdo, převažují pozdní sběry a výběry. Přibývá článků o zahraničních vínech a já trochu žasnu nad počtem našich expertů, kteří jsou na francouzských, chilských, australských a jiných vinorodých stráních jako doma. Vinařský obzor je odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Některé články jsou pro mě samozřejmě příliš odborné, ale v každém čísle najdu dost zajímavostí, včetně výměny názorů. Ve Vinařském obzoru je zkrátka méně „lesku“, ale více „života“. (Teď to ovšem vypadá, že chci lichotkami pomoci svému článku k uveřejnění.) Dovoluji si Vám nabídnout článek, ve kterém ten zmíněný otazník používám. Nechci rozpoutat národnostní spory, ale moravští vinaři ještě často pohlížejí na česká vína mírně řečeno s nedůvěrou. (Asi tak jako v Čechách někteří konzumenti berou moravská sudová vína a zvláště burčák.) Mnohé zbytečné dohady vznikají, když chybějí informace. Zdá se, že i dnes v době internetu a jiných vynálezů se některé zprávy a údaje šíří velmi pomalu. A o tom je i můj článek (naleznete jej uvnitř tohoto vydání pod názvem „Co nového na Mostecku aneb do Brna je pořád daleko“ – pozn. red.). S pozdravem Miloslav Richter, Praha

* Zdravie, šport a vinohrad Bude tomu už asi 10 rokov, čo odoberáme s bratom Petrom Vinařský obzor. Toto vysoko erudované periodikum nás neustále silne oslovuje a naozaj sme veľmi vďační mnohým vynikajúcim vedátorom a ľuďom z praxe za ich múdre, dobré a praktické rady. Určite budete súhlasiť s názorom, že práca vinohradníka vyžaduje veľmi dobrý zdravotný stav. Čo však robiť, keď si „telo postaví hlavu“ a začne po 50-tke obmedzovať nadmieru pracovitých vinohradníkov? Okrem nutných liekov som zvolil na reumu a 2 zodraté platničky v bedrách intenzívnu športovú činnosť. Plávam 2–3× v týždni v krytom bazéne s hodnotami okolo 1 500–1 700 m za asi 50 minút Takmer po 15 mesiacoch plávania sa mi výrazne upravili do normy niektoré biochemické výsledky rozborov krvi a moču. Tlak, tep, EKG, snímok pľúc, všetko v poriadku. Tiež sa výraz-

ne posilnilo kostrové a aj iné svalstvo. Reuma sa drží v prijateľnom stave. Viem, že už nikdy sa nevráti mladosť, zdravie a vysoký pracovný výkon. Ale veľmi, veľmi odporúčam všetkým priateľom /aj vinohradníkom/, aby čo najskôr začali s primeranou športovou aktivitou, ak už telo nechce poslúchať. Veď sa mnohí tak často vraciame v myšlienkach /aj v snoch/ do našich viníc – máme stále nové a nové plány ich obnovy, rozšírenie sortimentu, ochrana a výživa révy... a čo potom spracovanie bohatej redukovanej úrody, ktorá je tak krásne zdravá a sladká... A ten úžasný záver roka, keď meníme plody našej usilovnej práce na božský nápoj VÍNO. Naši priatelia, ktorým ho budeme opäť ponúkať, v ňom zase spoznajú rukopis jeho tvorcu. Taliani hovoria, že víno je vždy tak dobré, ako je dobrý vinár, čo ho vyrobil. Tak toto sú už veľmi silné reminescencie, ktoré oslovujú mnohých vinohradníkov a vinárov žijúcich na oboch stranách rieky Moravy. Preto je nadmieru užitočné a dôležité tvrdým, pravidelným a dlhoročným športovým tréningom zoceľovať svoje zdravie tak, aby sme boli vo vinohradoch /a nielen tam.../ aktívni čo možno najdlhšie. S úctou Ing. Pavel Škápik, Holíč; skapikpavel@zoznam.sk

* Přehlídka českých vín ve Slaném Vinařství Petr Rychtařík, Slaný-Kvíc uspořádalo dne 15. a 16. března 2008 4. ročník Přehlídky českých vín v hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném, kterou navštívilo 130 milovníků vína. Letos bylo možné ochutnat celkem 127 vzorků vín a 3 vzorky medoviny od velko- i malovýrobců z vinařské oblasti Čechy. Přehlídky se zúčastnili ze známých velkovýrobců Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, ČVZ Chrámce, Žernosecké vinařství, VS Kutná Hora, Klášterní sklepy Litoměřice, Zámek Mělník a vinné sklepy J. Lobkowicze a VSV Karlštejn. Nelze opomenout ostatní výrobce Vinařství Petr Rychtařík Slaný-Kvíc, Mělnické vinařství Kraus, Bc. Luděk Vondrák Mělník, Miroslav Říha Mělník, Česká zemědělská lesnická univerzita Praha, Pavel Hrabovský Velké Žernoseky, Milan a Mirek Singerovi Žalhostice, Hubáček Blahotice, Miloc – vinařství Vehlovice ing. Bohuslava z Unětic, Vinařství sv. Tomáše Malé Žernoseky, Urban Jiří Benátky nad Jizerou, Školní statek Mělník a Vinařství Viniční altán Gröbovka. Vinné sklepy Chomutov a Vinium Velké Pavlovice dodaly vzorky z vín z Moravy a ze zahraničí. Vzorky medoviny byly od Výzkumného ústavu včelařského Dol u Libčic. Ochutnávka umožnila milovníkům vína porovnat si jednotlivé české podoblasti a jednotlivé výrobce a tentokrát i s moravskými a zahraničními víny. Myslím, že milov-

(5/2008)

níci vína našli zalíbení v českých vínech a strávili u nich příjemné chvíle. Pořadatelé umožnili návštěvníkům vyhodnotit degustované vzorky a podle jejich hodnocení v kategorii bílých vín vyhrál Ryzlink rýnský 2003 výběr z hroznů z Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice nad Labem, v kategorii růžových vín Zweigeltrebe rose 2006 jakost z Mělnického vinařství Kraus a v kategorii červených vín Zweigeltrebe 2003 jakost barrique ze Zámku Mělník a vinných sklepů Jiřího Lobkowicze. Vítězem bylo vyhlášeno víno, které obdrželo nejvíce hlasů od návštěvníků. Musím konstatovat, že z hodnocením návštěvníků na obdobných akcích jsem se setkal teprve podruhé. Myslím, že hodnocení návštěvníků těchto akcí by bylo pro výrobce zajímavé. Současně z odevzdaných anketních lístků byli vylosováni tři výherci, kteří obdrželi dodatečně výhru poštou. Rád bych touto cestou poděkoval Vinařství Petr Rychtařík, Slaný-Kvíc za možnost degustace českých vín, neboť není mnoho akcí, na kterých by se milovník vína mohl seznámit s víny z vinařské oblast Čechy. Vladimír Hrouda, Praha

* Vážená redakce, loni proběhla médii kauza podvodných dovozů vín s padělanými doklady. Mohli byste o vývoji této věci informovat na stránkách Vinařského obzoru, případně zajistit poskytnutí aktuálních informací o výsledcích šetření, a pokud bylo již uzavřeno, jaké byly postihy viníků? Děkuji za odpověď. Josef V., Znojemsko SZPI v této kauze (tj. vína s padělanými doklady, tedy vlastně vína neznámého původu, plus vína zcela bez těchto dokladů) zahájila celkem 18 správních řízení, většinu z nich řešil brněnský inspektorát (16), jeden případ řešil inspektorát v Praze a jeden v Hradci Králové.

Některé firmy distribuovaly více než milion litrů těchto vín, které se navíc prodávalo za výrazně nižší cenu, než je u jakostních vín obvyklé. Tím byli jednak klamáni spotřebitelé, kteří mohli nabýt dojmu, že si kupují kvalitní tuzemské víno, přitom původ těchto vín zůstává nadále neznámý. Poškozeni tak byli i poctiví vinaři, kteří nemohli těmto cenám konkurovat. I z těchto důvodů udělovala SZPI v těchto kauzách rekordní pokuty. V šesti správních řízeních byly uděleny pokuty v řádu milionů korun. Maximální možná pokuta, kterou lze podle zákona o vinohradnictví a vinařství uložit, totiž 5 milionů korun, byla uložena hned třikrát. Všechna naše rozhodnutí v této věci již nabyla právní moci, což ovšem nebrání dotčeným společnostem, aby podaly žalobu na přezkoumání našeho rozhodnutí. Je to jejich právo a několik z nich tohoto práva již využilo. Problém přetrvává u společnosti EURO-RING Praha, s. r. o., a FORMULA CROSS, s. r. o., u nichž byla všechna tato vína nakoupena. S nimi správní řízení zahájeno nebylo, neboť nebyla nalezena sídla společnosti (na oficiální adresách nikdo toho jména nikdy nepůsobil), natož jejich majitelé. SZPI také podala v této kauze kvůli

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

205

podezření z padělání a pozměňování veřejné listiny trestní oznámení. Jihomoravská správa Policie ČR však případ odložila, neboť nebylo možné zahájit řízení proti konkrétní osobě. Tiskovou zprávu k případu z loňského roku najdete na našem webu: www.szpi.gov.cz/cze/tisk/article. asp?id=60329&cat=&ts=5ec7 Martina Šmídtová, tisková mluvčí SZPI Brno

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

206

(5/2008)

e-Government ve vinařství Vegetační období ročníku 2008 bylo zahájeno a my můžeme očekávat a doufat v to nejlepší, co si vinař může přát. Nástup letošního jara zcela jistě neměl tu energii jako v roce 2007, o čemž se domnívám, že rozhodně nebylo na škodu. Koneckonců jsme si mohli vychutnat průběh krásného jarního počasí se střídajícími se příjemnými teplými dny a deštivým dubnovým počasím. Dovolte mi, abych Vás touto formou seznámil s projektem, který SV ČR získal z fondu EAFRD – Programu rozvoje venkova. Projekt byl schválen pod názvem „Rozvoj informační gramotnosti pro podporu podnikání a rozvoj mimoprodukčních aktivit na venkově“. Hlavním záměrem projektu je vyškolit co nejširší vinohradnickou a vinařskou veřejnost, která je ze zákona nucena být registrovaná jako pěstitel révy vinné, resp. producent vína, a má povinnosti ze zákona stanovené komunikovat s úřady a zasílat různá hlášení (prohlášení o zásobách, produkci a sklizni), která stát následně využívá pro své povinnosti vůči Evropské komisi (vedení evidence při pěstování révy vinné a výrobě vína). Vzhledem k tomu, že státní správa nyní nabízí možnost této kompletní komunikace s úřadem prostřednictvím elektronických technologií – eGovernment (podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, podání Evidenčního listu důchodového pojištění, podávání Přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění, podávání Přiznání daně z příjmů, k měsíčnímu podávání Přiznávání daně z přidané hodnoty, žádosti o sociální dávky a rodičovské příspěvky, komunikaci se zdravotními pojišťovnami, komunikaci s krajskými, městskými či obecními úřady, podepisování faktur, podepisování emailových zpráv, podepisování PDF dokumentů a v neposlední řadě k podávání žádostí o dotace EU), nabízí se možnost vyškolení těchto drobných a středních podnikatelů v elektronické komunikaci s úřadem. Dalším velmi důležitým bodem školení budou vinařské stezky a agroturistika na jižní Moravě. Odborná veřejnost bude seznámena se sítí veškerých stezek spojující vinařské lokality a s možnostmi využití vzájemného propojení agroturistiky, vinařských stezek s informačními a komunikačními technologiemi. Školení bude zaměřeno i na strategie rozvoje agroturismu, např. moderní řízení agroturistické destinace středoevropského významu, tuzemské návštěvníky (zejména obyvatele velkých městských aglomerací), zahraniční návštěvníky z řad obchodníků, účastníků kongresové (agro)turistiky a standardní evropské turisty, novou organizační a řídící strukturu cestovního ruchu a rozvoj přirozených (agro)turistických regionů a v neposlední řadě šetrnou agroturistiku vedoucí k obecné udržitelnosti rozvoje prostoru. Dalším důležitým bodem školení je rozvoj cestovního ruchu, agroturismu a osvětlení čtyř problémových okruhů, týkající se prostorových aspektů destinace: technická infrastruktura a atraktivita cestovního ruchu (informační systém, sportovní, kongresová a poznávací turistika, vinařství a agroturistika), lidské zdroje (profesní vzdělávání, standardy kvality, kultura přístupu k turistům) a organizace, management a marketing destinace. Za účelem splnění těchto cílů budou organizovány 2 bloky jednodenních seminářů (22. 5., 23. 5. a 5. 6., 6. 6.) vždy od 8 do 16 hodin v Národním vinařském centru ve Valticích. Cílem těchto seminářů bude seznámit vás zejména s elektronickou komunikací s úřady. Konkrétně s elektronickým podpisem, jeho zřízením a následným používáním. V rámci semináře bude pro každého účastníka zdarma zřízen elektronický podpis, vystaven digitální certifikát na čipech s USB a následně vydán přístup do Portálu farmáře (elektronická podatelna registrů). Dále budou účastníci seznámeni s možnostmi prezentace či podnikání v oblasti agroturistiky. Veškeré kroky budou vysvětleny praktickou formou na výpočetní technice. Účast na semináři je BEZPLATNÁ a účastníci obdrží mimo jiné zajímavé písemné materiály v tištěné formě. Tak aby mohl účastník semináře odejít se všemi nabízenými výhodami, má následující možnosti, jak tak učinit. 1. Vinař jako fyzická osoba – žadatel o certifikát potřebuje k vydání dva osobní doklady, tj. občanský průkaz a tzv. sekundární doklad totožnosti – např. řidičský průkaz, cestovní pas, průkaz zdravotní pojišťovny apod. 2. Vinař jako držitel OSVČ – žadatel o certifikát potřebuje k vydání dva osobní doklady (ad. 1), dále musí mít s sebou originál nebo ověřenou kopii OSVČ. 3. Určený zaměstnanec vinařského podniku (tzv. zaměstnanecký certifikát) – žadatel o certifikát potřebuje k vydání dva osobní doklady (ad. 1). Dále musí mít sebou: • originál nebo ověřenou kopii aktuálního Výpisu z obchodního rejstříku (VOR) podniku, kde je zaměstnán – operátor registrační autority, který QC vydává, pořídí kopii a originál VOR žadateli o certifikát vrátí. • současně musí mít vyplněné a podepsané „Potvrzení o zaměstnaneckém poměru“ – toto „Potvrzení“ musí být podepsáno odpovědnou osobou (statutárním zástupcem nebo statutárními zástupci), oprávněnou jednat za podnik – v souladu se zápisem v Obchodním rejstříku. Na vyžádání toto potvrzení zašleme elektronicky. Na základě výše uvedeného se vám tedy nabízí jednoduché umožnění získání elektronického podpisu a získání informací o možnostech agroturistiky. Sledujte prosím stránky Vinařského obzoru, mailovou komunikaci a vinařské stránky, kde budou pro vás poskytnuty informace s podrobnostmi. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n 20. 3. proběhlo ve Velkých Bílovicích jednání řádné valné hromady SV ČR. VH měla být volební. Představenstvo SV ČR představilo návrh nových stanov a jednacího řádu. Při jednání VH k tomuto bodu byla věnována obsáhlá diskuse různým pohledům na nové znění. VH byla následně ukončena usnesením, které ukládá představenstvu svolat novou valnou hromadu do 3 měsíců, a byla ustanovena pracovní komise pro stanovy a jednací řád, která má za úkol zpracovat návrh nových stanov s uplatněním připomínek různých zájmů členské základny. n Ve dnech 27. a 28. 3. zasedala za účasti předsedy SV ČR vědecká rada Zahradnické fakulty v Lednici. Mimo jiné úspěšně proběhlo habilitační řízení dvou členů redakční rady Vinařského obzoru, Ing. Patrika Burga, Ph.D., a Ing. Pavla Pavlouška, Ph.D. Blahopřejeme! n 31. 3. se v Mikulově v hotelu Tanzberg sešel šéfredaktor VO s europoslancem Vl. Železným za účelem realizace interview na vinařská témata. Bude publikován v některém z příštích čísel. n V úterý 1. 4. referoval předseda SV ČR v Brně na semináři Svazu integrované produkce hroznů a vína o historii ekologického vinohradnictví v Č(S)R. Semináře se účastnil také šéfredaktor VO. n Dne 3. 4. proběhla ve Velkých Bílovicích první schůzka pracovní skupiny pro stanovy a jednací řád svazu. Skupina se shodla na obsahu větší části stanov, zbytek spolu s jednacím řádem se bude projednávat v květnu. n 7. 4. navštívil šéfredaktor VO na brněnském výstavišti při příležitosti veletrhu TechAgro expozice některých firem dodávajících vinohranickou expozici a jednal o budoucí spolupráci. n Ve druhém dubnovém týdnu proběhlo hodnocení soutěže Valtické vinné trhy, jejich 41. ročníkem. Pro Společnost VVT zpracoval výsledky tajemník svazu. První den hodnocení zasedal v komisi také šéfredaktor VO. n V pátek odpoledne 11. 4. byl předseda svazu přítomen jednání poradní skupiny „víno“ při Komisi ES v Bruselu. Na programu bylo několik bodů: l Nařízení Rady (ES) k reformě trhu s vínem je nyní předloženo WTO k diskusi, v červnu by mělo být publikováno konečné znění. l Proběhlo již několik schůzek fóra alkohol a zdraví. Účastní se i OIV. Byl navržen seznam vědeckých pracovníků, kteří by se měli účastnit schůzek za jednotlivé státy. Za ČR je navržen prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc.

(5/2008)

l Bilaterální dohoda EU s Austrálií – nyní se aktualizují texty, chráněné názvy na obou stranách. V červnu nebo červenci by měly být dohody podepsány, ale pak ještě uběhne nějaký čas do nabytí platnosti. n V neděli 13. 4. se předseda SV ČR a asistent zúčastnili zahájení veletrhu INTERVITIS ve Vídni. Veletrh pořádá německý a rakouský svaz vinařů. Šéfredaktor VO navštívil veletrh společně s vinaři v úterý 15. 4. a jednal s některými vystavovateli a také se zástupci Messe Stuttgart o další spolupráci.

n V pondělí 14. 4. šéfredaktor VO zasedal v komisi při hodnocení vín pro mezinárodní soutěž CUVÉE 2008, které proběhlo ve Valtickém NVC. n 15. 4. proběhnul v přednáškovém sále NVC Valtice seminář zaměřený na strukturální fondy a jejich možnosti pro obor vinařství. Seminář se těšil velkému zájmu ze strany vinařů, sál byl zcela zaplněn. Spolupořadatelem byl SV ČR a NVC. n Odpoledne 16. 4. se uskutečnilo za účasti předsedy a asistenta svazu jednání pracovní

207

skupiny „Alkohol a společnost“ v sídle Potravinářské komory v Praze. Následně ve večerních hodinách uspořádal Vinařský fond prezentační akci vinařů v pražském Rudolfinu. Akce se zúčastnilo 30 vinařských firem. n Ve čtvrtek 17. 4. zasedalo představenstvo SV ČR. Zabývalo se především návrhem změn stanov svazu, tak jak je projednáván ustanovenou pracovní skupinou. JS, MP, RS

Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2004–2007 (předneseno na řádné Valné hromadě dne 20. 3. – krácená verze) Protože tato valná hromada je volební a poslední volební valná hromada byla v roce 2004, chtěl bych zde krátce shrnout činnost SV ČR během funkčního období stávajícího představenstva: l V roce 2004 byla tehdejší ČMVVU transformována na SV ČR, ČR vstoupila do EU. Výsledkem změn provedených na minulé volební valné hromadě byla vynikající spolupráce většiny zástupců vinařů pod hlavičkou Svazu vinařů ČR. Podařilo se tím odstranit dřívější názorovou nejednotnost vinařů vůči státním orgánům i veřejnosti. Vzniklo stávající představenstvo, které bylo jinak konstruované než předcházející. Je akceptován územní princip, ale také princip odborný. Své zástupce v představenstvu mají nově i odborné členské svazy – Cech českých vinařů, Českomoravský svaz vinařských podniků, Moravín, Sdružení šlechtitelů révy vinné a Svaz IP hroznů a vína. Vyvážený poměr je i mezi jednotlivými formami organizací. l SV ČR se výrazně podílel na novele vinařského zákona a prováděcích vyhlášek, na transformaci Vinařského fondu na fond zaměřený marketingově a na „sjednocení“ NVC a Salonu vín. l Vstup vinařství ČR do EU nebyl úplně bezbolestný, nedosáhli jsme všeho, co bychom si přáli, ale vstup byl zdárný, bez větších problémů a bez rozkolísání trhu s vínem. Nepodařilo se nám prosadit zařazení ČR do požadované vinařské zóny. l Byla zavedena podpora EU na restrukturalizaci vinic a podpora na IP. l Svaz vydal mapu vinařských oblastí a knihu Jak úspěšně prodávat víno. l Stali jsme se plátcem DPH a s tím souvisí i vyšší zatížení při vedení povinné evidence. l V roce 2005 byla činnost svazu zaměřena i na zjednodušení evidence pro drobné vinaře – po mnoha jednáních s řadou rezortů na Úřadu

vlády u ředitele kabinetu 1. místopředsedy vlády se spustila řada novel různých zákonů, které měly za cíl usnadnit v rámci možností život drobným vinařům. Tyto novely iniciovali poslanci Koudelka a Skopal a senátor Vaculík. Ale žádné velké změny i přes ohromné množství věnovaného času dosaženo nebylo, protože to neumožňují předpisy ES. Část toho, co bylo dosaženo, se muselo vrátit do původního stavu. l Byly upraveny podmínky v nařízení vlády pro restrukturalizaci vinic a IP. V restrukturalizaci se zlepšily podmínky pro praktickou dosažitelnost podpory, v IP se přiblížily požadavky praxi a zvýšila se sazba na hektar. Ministr Mládek nakonec vyšel vstříc našim návrhům. l Ve spolupráci s JMK a MŽP byly řešeny problémy se špačky, vznikla příslušná vyhláška umožňující jejich zastrašení střelbou do okraje hejna. Ochrana proti špačkům se stala součástí podpor v rámci restrukturalizace vinic. Ve spolupráci s JMK bylo započato také řešení problému výčepu vína pod víchem, ale pro složitost problému zasahujícího do řady zákonů a tedy právní problematiku s odhadovaným rozsahem nákladů kolem milionu korun (jen na shromáždění požadavků vůči jednotlivým právním předpisům a formulacím jejich novel) nebyl konkrétní výstup. l Ve spolupráci s AK a profesními svazy ovocnářů, chmelařů a zelinářů byla dohodnuta na MZe a PGRLF státní podpora ve výši 50 % na pojištění speciálních kultur proti krupobití a mrazu. l Zprovoznili jsme oficiální stránku vinařství ČR www.wineofczechrepublic.cz. Později její údržbu převzalo NVC Valtice. l SV ČR se spolu s VF a NVC podílel i na spuštění projektu Svatomartinské víno, který je velmi úspěšný. l Ve spolupráci s MPSV, MZe a JMK bylo umožněno vinařským obcím, aby přijaly na dobu

určitou zaměstnance, kteří by se zabývali vinařskou evidencí. Celý projekt byl spuštěn na základě požadavku starostů uhradit ze strany státu mzdové náklady těchto zaměstnanců. JMK k tomu uhradil program zjednodušující evidenci. Zájem ze strany obcí byl nakonec minimální. l V roce 2006 jsme se více věnovali řešení nerovnoprávné situace vinařů v ČR v porovnání se sousedy z EU-15. l Uspořádali jsme jednání Rady AREV v Brně, kde bylo přijato stanovisko AREV k prvnímu návrhu 5. reformy trhu s vínem v EU. l Úspěšně jsme ukončili tříletý projekt s PEF MZLU v Brně, jehož podstatným výstupem je koncepce rozvoje vinohradnictví do roku 2020. Můžete se na ni podívat na webových stránkách www.wineofczechrepublic nebo přes odkaz ze stránek svazu. l Vznikla komoditní rada pro víno při AK ČR, dosud zasedala 4× ve Velkých Bílovicích. l Ve spolupráci s AK se intenzivně jednalo o podmínkách IP u speciálních kultur a sazbách na hektar pro roky 2007 až 2013. Vypadalo to, že vše bude o jeden rok z rozhodnutí MZe oddáleno. Nakonec se všem zemědělcům podařilo prosadit spuštění programu již v roce 2007. Došlo sice k navýšení sazby, ale ne úplně dle našich představ. l Dokončil se systém podoblastních soutěží vín, které jsou současně nominačními soutěžemi pro Salon vín ČR. Všechny podoblasti a vinařská oblast Čechy již mají svoji soutěž. l Notifikace VF z roku 2005 se začala kladně projevovat, zvýšil se prodej vína z Moravy a Čech a především Svatomartinského. l Valná hromada SV ČR v roce 2006 rozhodla o vzniku VOC Morava. l Svaz vinařů přestěhoval své sídlo o jeden dům dále, vybavení kanceláří by mělo bez výrazných stavebních oprav a výměny nábytku vydržet nejméně 10 let.

208

(5/2008)

l V roce 2007 se svaz věnoval více vzniku VOC Morava. Dne 27. 3. 2007 bylo zaregistrováno MV Sdružení V.O.C. Morava. Do května SV ČR přijímal přihlášky zájemců o členství ve Sdružení, v polovině roku proběhla valná hromada s ustavením orgánů. l Hlavní náplní SV ČR byla reforma trhu s vínem. Komisí představený návrh v polovině roku byl pro nás nepřijatelný. Diskriminace se projevovala už v tom, že v Praze vůbec neměl být tento návrh prezentován, ačkoliv ve většině hlavních měst členských vinařských států ano, a to i ve Varšavě. Teprve po protestu svazu byla reforma prezentována i v Praze. Následoval protest zástupců profesních organizací několika států během jednání Rady ministrů před jejich budovou v Bruselu. Zde SV ČR podpořil i náš ministr P. Gandalovič a slovenský ministr M. Jureňa. Dále se protestu zúčastnil německý, rakouský, lucemburský a francouzský ministr zemědělství. Tím byla vyjádřena dostatečná síla a paní komisařka musela před demonstranty a médii vystoupit. Následně svolal německý ministr zemědělství pracovní schůzku do města Mainz. Byla tam přijata nesouhlasná deklarace šesti členských států s návrhem Komise. Komise nám v říjnu zvýšila částku na restrukturalizaci vinohradnictví ve vinařském roce 2007/2008 oproti minulému roku asi 3×. Peníze na restrukturalizaci (do tzv. „národních obálek“) byly první prioritou pro vyjednávání ČR. Nakonec se podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu díky spolupráci dříve jmenovaných států a výborné spolupráci s MZe, Stálým zastupitelstvím ČR při EU, Parlamentem ČR a Parlamentem EU. Svou roli sehrály i evropské profesní organizace – COPA/ COGECA a AREV. l Během roku 2007 jsem kvůli reformě trhu s vínem byl více než 53 celých dnů na zahraničních cestách. Další pak ještě podnikl tajemník. Když k tomu započítáte přípravu na jednání, sledování celé problematiky během roku a zpracování zápisů z jednání, dostanete se na ½ roční pracovní dobu člověka. l SV ČR spolupracoval s MZe na bezproblémovém průběhu podpor v rámci restrukturalizace vinic, poprvé byla vyplacena celá částka přidě-

lená ČR, což se stalo hlavním argumentem pro její navýšení v následujícím roce. l Svaz se spolupodílel na vydání Velkého vinařského slovníku, vydání Horenských práv Velkých Bílovic a fotografování všech registrovaných odrůd révy vinné. l Proběhla oslava 100 let vydávání Vinařského obzoru. l SV ČR se stal členem PK ČR. l Svaz se snažil o novelu zákona, která by odpustila návratné podpory na výsadbu vinic z Vinařského fondu, ale přes řadu jednání s poslanci a v Zemědělském výboru PSP toho nedosáhl. Mělo by to zůstat jako jeden z cílů pro rok 2008. l V roce 2007 pokračoval nárůst spotřeby vína v ČR, zvyšovala se znalost našeho vína u konzumentů, obojí i díky iniciativám VF. Během uplynulého volebního období l Každoročně SV ČR předával MZe podklady pro situační zprávu „Réva vinná, víno“. l Velmi úzce spolupracoval s MZe při jednáních o dotačních titulech, úpravách právních norem sektoru vína. l Pravidelně organizoval soutěž GPV, (letos byl již 15. ročník GPV), poskytoval odbornou garanci veletrhu VINEX. l Každoročně se podílel na organizaci seminářů v Hustopečích k tématu „Vinařství ČR a EU“. l Vydával tištěný sešit Vinařská evidence. l V roce 2004 a 2007 vydal Přehled odrůd révy vinné (předtím již v letech 1999 a 2001). Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za více než deset let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již více než 5 520 stran, poslední ročník měl 636 stran. Časopis je distribuován mimo Česko i na Slovensku. Součástí Vinařského obzoru je prodej odborné vinařské literatury. SV ČR je zastoupen ve Vinařském fondu, komoditním výboru pro víno při SZIF, Agrární komoře, komoditní radě pro víno při AK ČR, PK ČR, Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Vědecké radě Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., Správní a dozorčí radě NVC, o. p. s., Radě SViŠ ve Valticích a Sektorové radě Zemědělství.

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

V mezinárodní oblasti výrazně narostla činnost. Postupně jsme se stali rovnoprávnými partnery původní EU 15. Svaz má své zástupce v pracovní skupině víno při C/C (během období mezi volebními valnými hromadami proběhlo 18 jednání), poradní skupině víno při Komisi (proběhlo 13 jednání). Pracovní podskupiny C/C pro enologii se zástupce SV ČR zúčastnil 2× a 1× jednání k evropskému programu Víno a zdraví. V rámci AREV máme zastoupení v představenstvu CEPV (profesní komora AREV) a v posledních letech byli zástupci svazu zváni na užší jednání AREV k reformě trhu s vínem. Celkem jsme v minulém volebním období absolvovali 16 různých úrovní jednání AREV. Dále se zástupci svazu vinařů účastnili řady seminářů, degustací a konferencí v zahraničí, často včetně aktivního vystoupení o vinařství v ČR nebo o našich představách k reformě trhu s vínem. Zástupce SV ČR je také členem FIJEV (Mezinárodní organizace novinářů orientovaných na víno), účastnil se několika jednání v rámci této organizace a letos proběhlo jednání této organizace v ČR. Během minulého volebního období jednalo představenstvo svazu 18× a redakční rada VO 15×. Počet zaměstnanců zůstal na původních 6. Zvýšil se počet členů – na počátku hodnoceného období to bylo 199 právnických a fyzických osob (89 právnických a 110 fyzických osob), nyní je to 212 (94 právnických a 118 fyzických osob). Obdobně tomu bylo s počtem členských svazů a spolků – z počátečních 36 je nyní 38 s celkem 1 530 vinařů. V současnosti SV ČR zastupuje pěstitele hospodařící na 50 % plochy vinic ČR a produkce vína pocházející z ČR od členů SV ČR činí 80 % celkové produkce ČR. Na závěr bych chtěl poděkovat všem členům, kteří pracovali v dosavadních volených orgánech svazu. Děkuji i zaměstnancům SV ČR a všem ostatním členům svazu, protože výše uvedených výsledků bylo možné dosáhnout jen při vzájemné spolupráci. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

999 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2008)

209

Spolehlivé a ekonomické řešení chorob a plevelů Do období po odkvětu lze zařadit kombinaci Falcon + Aliette Bordeaux. Úkol důrazného zásahu proti padlí naplňuje Falcon, jehož vlastnosti a způsoby použití byly podrobněji popsány v minulém článku. Druhý přípravek Aliette Bordeaux není také vinařské veřejnosti neznámý. Je složen z osvědčeného fosetylu Al, který doplňuje kontaktní oxychlorid mědi. Právě zásluhou fosetylu působí Aliette Bordeaux plně systémově. V boji proti peronospoře je možné jej použít v průběhu celé vegetace. Aplikuje se výhradně preventivně, za to ale poskytuje jistou ochranu po dobu 12 dnů. Plná dávka 4 kg/ha představuje z hlediska obsahu mědi 1000 g čisté Cu, takže v systému integrované produkce jsou možné dvě aplikace v jedné sezoně. Porovnáme-li cenu této plné dávky systémového Aliette Bordeaux a kontaktních měďnatých přípravků, zjistíme, že se prakticky vyrovnala nebo je pouze velmi málo rozdílná. Redukovaná dávka Aliette Bordeaux 2,5–3 kg/ha je potom cenově nižší a přitom účinkem a dobou působení obdobná jako čistě měďnaté přípravky, ale lze ji v integrované produkci aplikovat třikrát. Aliette Bordeaux je od loňska dodáván v praktických vodorozpustných sáčcích. Bobule velikosti hrášku představují ideální období pro první použití strobilurinu Zato. Vyznačuje se dlouhodobým preventivním působením proti padlí a zároveň vykazuje významnou vedlejší účinnost na peronosporu, černou skvrnitost a botrytidu. K nesporným přednostem patří také to, že na základě znalostí o aktuálním infekčním tlaku peronospory můžete vytvářet odpovídající směsi s kontaktními nebo systémovými fungicidy. Ty zvolíte v případě silného výskytu dostatečně účinné nebo za opačné situace využijete redukovaných dávek či sólo aplikace a významně ušetříte. Je-li tedy nutné řešit vedle padlí i pero-

nosporu na maximální úrovni, pak je na místě využít směsí Zato + Aliette Bordeaux nebo Zato + Melody combi. Zato si získalo své nezastupitelné místo v ochraně proti padlí po osečkování. Zabrání pozdnímu napadení a tím silně omezí zdroje infekce pro příští rok a navíc podpoří dokonalé vyzrání dřeva. Novinka loňského roku, fungicid Melody combi, je optimální kombinací systémového iprovalicarbu a dostatečně známé kontaktní účinné látky folpet. Tento přípravek poskytne vysokou úroveň ochrany zejména proti peronospoře, bílé hnilobě a červené spále. Disponuje ale také významnou vedlejší účinností vůči černé skvrnitosti a šedé hnilobě (botrytidě), která je deklarovaná etiketou. Jedná se tedy o fungicid s mimořádně širokým spektrem působení. Registrovaná dávka je v rozpětí 1,8–2,5 kg/ha. Konkrétně se dávkuje podle druhu choroby, vývojové fáze révy a infekčního tlaku. To vede nejen k maximálně účelnému využití přípravku podle velikosti listové plochy, ale také k úsporám z hlediska nákladovosti na hektar ošetření. Hlavním důvodem použití Melody combi bude jistě boj proti peronospoře. V tomto případě je možné se spolehnout v obdobích od květu až po uzavírání hroznů na vysokou jistotu zásahu i za silného infekčního tlaku. Melody combi poskytuje preventivní ochranu proti peronospoře po dobu 10–12 dnů, za nižšího infekčního tlaku 14 dnů. Kurativně účinkuje do 72 hodin a má nejsilnější antisporulační působení mezi současnými fungicidy. S Melody combi je tedy možné v odůvodněných případech zachraňovat i situace „když už to uteče“, ale jednoznačně doporučujeme upřednostnit preventivní aplikace. Při léčebném použití je na místě volit kratší intervaly mezi ošetřeními do hranice 10 dnů. Jak již bylo zmíněno, Melody combi nabízí také velmi

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

dobrý preventivní účinek proti botrytidě. První možností preventivní ochrany je období dokvétání, nejvýznamnější je ale pak zásah ve fázi uzavírání až zaměkání hroznů. Popisem vlastností a způsobu použití Melody combi jsme se dostali až do vývojového stadia zaměkání hroznů. Zde se naskýtá prostor pro speciální botryticid Teldor. Za preventivního nasazení poskytuje tento přípravek spolehlivou a dlouhodobou ochranu před napadením šedou hnilobou. Na základě infekčního tlaku, lokality a odrůdy doporučujeme dávkování v rozsahu 0,75–1 l/ha aplikovaných v období zaměkání bobulí, případně i v pozdějším období při respektování 14denní ochranné lhůty. Optimální je ošetřovat odlistěnou zónu hroznů, obě strany řádku za použití dostatečného množství vody. Odpovědný vinař nezanedbá při celoroční celkové péči o vinohrad ani stránku nadměrného zaplevelení. Pomineme-li ne zrovna krásný pohled, přerostlé plevele ubírají nezanedbatelné množství živin, světla a mohou vytvářet nevhodné mikroklima vinohradu. Neselektivní listový herbicid Basta zasáhne proti všem významným dvouděložným i trávovitým plevelům, včetně nadzemních částí přesličky rolní a turanu kanadského. Nejvyššího efektu se dosahuje při ošetření plevelů velkých 7–15 cm. Basta vykazuje kontaktní a částečně systémové působení, takže při úletu na necílový porost nehrozí jeho totální likvidace. Jedním zásahem je tak možné současně ničit plevele a zároveň provádět čistění kmínků bez rizika výnosové deprese v následujícím roce. Basta je povolena od třetího roku po výsadbě. Přeji vám dobrý start a úspěšný celý ročník 2008. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

790 Kč (vč. DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

210

(5/2008)

Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – chráněná zóna Ing. Zuzana Slavíková, Státní rostlinolékařská správa Brno

U fytoplazmových chorob révy, které se vyskytly v oblastech mimo Evropu, nebylo nikdy potvrzeno, že by se jednalo o zlaté žloutnutí révy. Hostitelské rostliny Hlavními hostiteli zlatého žloutnutí révy jsou réva vinná Vitis vinifera a její kříženci s dalšími druhy rodu Vitis a V. riparia. Jednotlivé odrůdy mají rozdílnou citlivost, velmi náchylné jsou odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské modré, z kříženců je nejnáchylnější hybrid Baco 22 A. Kromě révy může být infikován také plamé. Fytoplazma zlatého nek plotní žloutnutí révy je jedinou fytoplazmou, jejímž hlavním hostitelem je réva. Biologie Původcem choroby je fytoplazma zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée phytoplasma). Je to prokaryotní mikroorganismus bez buněčné stěny obalený plazmatickou membránou. Obecně jsou buňky fytoplazem kulovité až oválné, často jsou i vláknité nebo větevnaté. Jejich velikost je 100–400 (600) nm. Množí se pučením a přehrádečným dělením. Fytoplazmy jsou lokalizovány v cévních svazcích floému a přenáší se vegetativním množením a vektory. Přenašečem fytoplazmového zlatého žloutnutí révy je křísek révový (Scaphoideus titanus), který má 1 generaci do roka a přezimuje ve stadiu vajíček, která kladou samičky od konce července do kůry dvouletého dřeva. Vývoj probíhá přes 5 larválních stadií. Dospělci se objevují od konce července do září, jsou velmi pohybliví a rychle se tak šíří v porostu. Pomocí větru jsou křísci přenášeni až na vzdálenost 30 km. Při sání dochází ke vzniku drobných žlutých skvrnek.

Rozšíření vektora Do Evropy byl křísek révový introdukován pravděpodobně ve formě vajíček v kůře sazenic révy v 50. letech minulého století ze severní Ameriky. V Evropě byl poprvé zjištěn v roce 1963 ve Francii. V roce 1964 byl nalezen v Itálii, 1968 v severním Švýcarsku a 1987 v Chorvatsku, od té doby se aktivně šíří a rozšiřuje severní i jižní hranici svého výskytu. Křísek se objevuje ve všech oblastech, ve kterých je přítomna choroba, rozšíření vektora však přesahuje rozšíření choroby. Křísek je limitován zimními i letními teplotami, potřebuje chladné zimy, aby prošel stadiem diapauzy, a teplé léto pro svůj vývoj. Křísek se vyskytuje ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Švýcarsku, Rakousku (2004), Slovinsku, Srbsku, Černé Hoře, Makedonii, Bulharsku (2006), Rumunsku a Řecku. Příznaky Nejnápadnější příznaky se objevují během léta, ale už od jara je možné identifikovat v porostu napadené keře, protože slaběji rostou a často netvoří letorosty. Keře mohou být napadeny celé, nebo je napadena pouze skupina letorostů. Letorosty citlivých odrůd při časné infekci nedřevnatí, jsou tenké, gumovité a visí dolů. Později křehnou a mohou se objevit nekrózy vrcholových i postranních oček. Během zimy nezdřevnatělé části černají a odumírají. Pokud dojde k infekci až později během sezony, je dřevnatění přerušeno. Tyto později infikované letorosty také během zimy černají, ale přežívají a následující jaro ještě slabě rostou. U odolnějších odrůd je dřevnatění omezeno jen na několik internodií. Na větvích citlivých odrůd se objevují malé černé puchýřky. Na konci léta se zejména v jižních oblastech objevují na bázi větví podélné praskliny v kůře. Listy jsou barevně odlišné a jejich okraje se stáčí směrem dolů. U bílých odrůd dochází ke žloutnutí částí čepelí otočených ke slunci,

což listům dodává kovový lesk. Později během sezony se podél hlavních žilek objevují zřetelné smetanově bílé skvrny velké několik milimetrů v průměru. Skvrny se zvětšují a tvoří souvislé pruhy, které se postupně rozšiřují na většinu plochy listu. Modré odrůdy mají podobný průběh změn barvy listů, ale zbarvení je do červena. Často opadávají, ale jsou schopné vydržet podzimní mrazy a opadat později než zdravé listy. U napadených keřů je redukována násada plodů, květenství usychají a opadávají. Při pozdější infekci se bobule scvrkávají a zasychají třapiny. Podle příznaků nelze chorobu jednoznačně diagnostikovat, může jít o jiné onemocnění žloutenkového typu. Proto je nutné porosty sledovat během vegetace a při podezření na výskyt choroby odeslat vzorky k laboratornímu testování. Používané diagnostické metody jsou sérologické (ELISA) a molekulárně biologické (PCR). V rámci certifikačního schématu EPPO se provádí biologické testy, tj. přenos na náchylné indikátorové rostliny, kterými jsou hybrid Baco 22A a odrůdy Chardonnay nebo Aramon. Fytosanitární opatření Základem ochrany jsou preventivní opatření, která brání šíření patogenu. Jelikož je patogen rozšířen v poměrně velké části Evropy a hrozilo i jeho zavlečení do České republiky, přidala se v roce 2006 Česká republika k žádosti oblasti Basilicata v Itálii o vymezení chráněné zóny proti zavlékání a šíření původce zlatého žloutnutí révy. K této žádosti se přidaly i některé oblasti ve Francii. Od 1. 11. 2007 do 31. 3. 2009 je Česká republika, společně s regiony Champagne-Ardenne, Lotrinsko a Alsasko ve Francii a regionem Basilicata v Itálii, chráněnou zónou. Chráněná zóna je území, ve kterém není škodlivý organismus původní nebo usídlený přesto, že podmínky pro jeho usídlení jsou v tomto území vhodné, nebo zde hrozí nebezpečí usídlení škodlivého organismu na určité plodině

(5/2008)

v důsledku příznivých ekologických podmínek. Škodlivý organismus je považován za usídlený v určité oblasti, je-li známo, že se v ní vyskytuje a nebylo přijato žádné úřední opatření k jeho eradikaci, anebo pokud se toto opatření ukázalo jako neúčinné nejméně ve dvou po sobě následujících letech. V důsledku uznání chráněné zóny platí, že veškerý rozmnožovací materiál révy (s výjimkou semen), dodávaný do České republiky z ostatních členských států EU a Švýcarska, musí být podle § 14, odst. 1 písm. b) zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, opatřen rostlinolékařským pasem pro chráněnou zónu. Na těchto rostlinolékařských pasech vystavených ode dne 1. listopadu 2007 musí pak být, kromě ostatních údajů stanovených v § 15 vyhlášky č. 330/2004 Sb., v platném znění, uvedena rozlišovací značka chráněné zóny „ZP“ a název chráněné zóny pro Grapevine flavescence dorée phytoplasma, tzn. buď kódové označení zóny „d4“, nebo celý ná-

zev „Grapevine flavescence dorée MLO“ (pod tímto názvem je patogen uveden ve fytosanitárních předpisech ČR a EU). Tento rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu mimo jiné potvrzuje splnění zvláštních požadavků, které se vztahují na rostliny Vitis L. s výjimkou plodů a semen: a) rostliny mají původ a byly pěstovány v místě produkce v zemi, kde není znám výskyt Grapevine flavescence dorée MLO, nebo b) rostliny mají původ a byly pěstovány v místě produkce v oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních norem za prostou Grapevine flavescence dorée MLO, nebo c) rostliny mají původ a byly pěstovány buď v České republice, Francii (Champagne-Ardenne, Lotrinsko a Alsasko), nebo v Itálii (Basilicata), nebo d) rostliny mají původ a byly pěstovány v místě produkce, kde: aa) na matečných rostlinách nebyly od počátku posledních dvou ukončených ve-

211

getačních období pozorovány žádné příznaky napadení Grapevine flavescence dorée MLO a bb) buď i) na rostlinách v místě produkce nebyly pozorovány žádné příznaky napadení Grapevine flavescence dorée MLO, nebo ii) rostliny byly ošetřeny horkou vodou o teplotě nejméně 50 °C po dobu 45 minut, aby se eliminovala přítomnost Grapevine flavescence dorée MLO. Při přemísťování rozmnožovacího materiálu révy tuzemského původu v rámci České republiky lze vystavit na tuto dodávku běžný rostlinolékařský pas bez vyznačení kódu pro chráněnou zónu. Při přemísťování rozmnožovacího materiálu révy do ostatních členských států EU, ale mimo výše uvedené uznané chráněné zóny, lze také vystavit běžný rostlinolékařský pas.

Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví Ing. Patrik Burg, Ph.D.1)., Ing. Jiří Souček, Ph.D. 2), Ing. Milan Kroulík, Ph.D. 3) Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně 2) Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně 3) Technická fakulta, ČZU Praha

V oblasti technologií využívajících štěpkovaného réví jsou využívány štěpkovače produkující štěpku různé velikosti. Nejjednodušší variantu představuje řešení, kdy je réví mobilním štěpkovačem na okraji vinice podrceno na štěpky o velikosti 50–100 mm (energetická štěpka), které jsou po vysušení využívány jako palivo v kotlích na dřevní štěpku, doplněných standardními podavači. Cílem práce bylo hodnocení parametrů výsledné štěpky při štěpkování réví z různých odrůd révy vinné. Pokusná měření byla prováděna ve druhé polovině března 2007 na stanovištích Rakvice, Velké Bílovice a Karlštejn. Pro štěpkování bylo využito odpadní réví odrůd Modrý Portugal (MP), Svatovavřinecké (SV), Müller Thurgau (MT), Veltlínské zelené (VZ), Ryzlink vlašský (RV) a Sauvignon (SG). Jednotlivé odrůdy se liší habitem keře a vzniká u nich odlišné množství odpadního réví. Navíc se liší charakterem, hlavně příčným průměrem prýtů a tvrdostí dřeva. Sledovány byly exploatační parametry mobilního štěpkovače PEZZOLATO 110 Mb poháněného čtyřtaktním zážehovým motorem HONDA GX 120 o výkonu 9 kW (Obr. 1). Stroj je vybaven diskovým dvounožovým štěpkovacím ústrojím, systémem non-stress pro zajištění rovnoměr-

ného přísunu materiálu a zabránění poklesu otáček štěpkovacího ústrojí. Rozměry vkládacího hrdla jsou 110 × 115 mm, příčný průměr zpracovávaného dřeva uváděný výrobcem je 5–100 mm. Průměr zpracovaného réví se pohyboval od 10 do 20 mm. Pro zvýšení objektivity naměřených údajů byl při štěpkování kladen důraz na ostrost nožů, protiostří a nastavení otáček pracovního ústrojí. Stroj je vybaven digitálním otáčkoměrem a ovládání stroje umožňuje otáčky přesně nastavit. Sledované exploatační parametry uvádí Tab. 1. Tab. 1: Přehled sledovaných parametrů Sledovaný parametr

Jednotka

Způsob stanovení

Čas potřebný ke štěpkování

odečet časového úseku na přesných stopkách

Hmotnost získané štěpky

vážení na závěsné váze

metoda dolévání do nádrže pomocí odměrného válce

min-1

odečet z otáčkoměru

Spotřeba paliva Otáčky štěpkovacího ústrojí Obsah veškeré vody

laboratorně podle ČSN 44 1377

Střední délka částic

sítovou analýzou podle ČSN ISO 9276-1

(5/2008)

212

Při štěpkování bylo réví do vstupního hrdla štěpkovače vkládáno ručně. Pro lepší přísun materiálu k pracovnímu ústrojí byl štěpkovač vybaven dvojicí podávacích válců s hydraulickým pohonem. Štěpkováno bylo réví odrůd Müller Thurgau, Modrý Portugal, Svatovavřinecké cca tři týdny po řezu a réví odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Sauvignon ihned po řezu. S ohledem na zjištěný obsah vody byla tato prodleva nevýznamná, vlhkost štěpkovaných materiálů byla srovnatelná. Výsledné hodnoty sledovaných parametrů uvádí Tab. 2. Tab. 2: Výsledky hodnot zjištěné měřením a výpočtem

Sledovaný parametr

Jednotka

Průměrná hodnota (ze dvou opakování) sledovaného parametru u odrůdy MT

Čas potřebný ke štěpkování

0,42

0,28

0,25

0,53

0,33

0,67

Hmotnost štěpkovaného materiálu

121

77,6

199

155

150

Spotřeba paliva

0,7

0,63

0,64

1,1

0,7

0,8

Obr. 1: Mobilní štěpkovač PEZZOLATO 110 Mb

Otáčky štěpkovacího ústrojí

s-1 (min-1)

Obsah veškeré vody

40,60

40,02

41,97

39,73

41,04

40,82

Objemová hmotnost štěpkovaného materiálu

kg.m-3

436

458

452

660

472

442

Střední délka částic

8,92

4,38

9,24

4,40

4,32

8,58

Výkonnost stroje

kg.h-1

290

270

330

370

470

230

Výkonnost stroje

m3.h-1

0,67

0,59

0,73

0,56

0,99

0,52

Měrná spotřeba paliva (Natural 95)

l.kg-1

114 000 (1 900)

5,79.10 -3 8,12.10 -3 7,71.10 -3 5,53.10 -3 4,52.10 -3 5,33.10 -3

Z hlediska kvality a kvantity štěpek (Obr. 2) je nejvhodnější dřevo čerstvé, mokré a široké. Z hlediska anatomické stavby měkké, rovné, bez suků, které pochází z větví nebo kmene stromu. Tyto předpoklady je však u odpadního réví po řezu vinic obtížné dosáhnout, protože svým charakterem představuje nesourodý, tzv. „chaotický” materiál. Z hodnot uvedených v Tab. 2 vyplývá, že se výkonnost štěpkovače při štěpkování réví o průměrném obsahu veškeré vody 40,70 % pohybovala v intervalu 230–470 kg.h-1 (0,52 až 0,99 m3.h-1).

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

Obr. 2: Detail dřevní štěpky z réví Nejvyšší výkonnosti bylo dosaženo u odrůd Svatovavřinecké a Sauvignon, které vytvářejí dostatečně dlouhé, silné přímé prýty. To umožňuje plynulé štěpkování při dobrém zaplnění vkládacího hrdla stroje. Skutečností je také, že se tyto dvě odrůdy vyznačují výrazně tvrdším dřevem, jak ostatně napovídá objemová hmotnost (660 kg.m-3, 472 kg.m-3). O tvrdosti dřeva těchto dvou odrůd svědčí i zkušenosti pracovníků provádějících ruční řez vinic, kteří potvrzují sníženou výkonnost a vyšší námahu ruky právě při řezu těchto dvou odrůd. Z výsledků lze usoudit, že tvrd-

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2008)

ší réví je pro štěpkování vhodnější než houževnaté réví ostatních odrůd. Tím lze také do jisté míry vysvětlit nižší výkonnost štěpkovače u ostatních odrůd. Přestože charakter réví není ovlivněn pouze odrůdovými vlastnostmi, ale také pěstitelským systémem a agrotechnickými opatřeními, jako je např. typ vedení, způsob řezu a provedení zelených prací nebo hnojení, je zde vliv réví podle odrůdy na výkonnost nejvýraznější. Energetická náročnost při štěpkování byla sledována pomocí metody dolévání do nádrže pomocí odměrného válce (Obr. 3). Měrná spotřeba paliva závisí na vlastnostech štěpkovaného réví. Z výsledných hodnot uvedených v Tab. 2 vyplývá, že se měrná spotřeba benzinu Natural 95 pohybovala v rozmezí 4,52.10-3–8,12.10-3 l.kg-1. Nejnižší hodnoty byly naměřeny při štěpkování réví z odrůdy Svatovavřinecké a Modrý Portugal, nejvyšší z réví odrůd Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Výsledky granulometrického rozboru udávají střední délku částic, která ilustruje dobu pohybu částic v pracovním prostoru stroje. U réví s tvrdším dřevem byla délka 4,32–4,40 mm (odrůdy Svatovavřinecké a Sauvignon). Houževnaté dřevo (odrůdy Müller Thurgau, Modrý Portugal, Ryzlink vlašský) vykazovalo střední délku částic 8,58–9,24 mm. Štěpka z těchto odrůd obsahovala také větší podíl delších kusů lýka a kůry. Přestože charakter réví je ovlivněn také pěstitelským systémem a agrotechnickými opatřeními, jako je např. typ vedení, způsob řezu a provede-

213

Obr. 3: Sledování spotřeby paliva pomocí metody dolévání do nádrže

ní zelených prací nebo hnojení, ukazuje se, že odrůdové vlastnosti réví jsou určeny hlavně tvrdostí a houževnatostí dřeva. Ty podmiňují výkonnost a měrnou spotřebu štěpkovače a velikost výsledné štěpky. Výkonnost stroje je zároveň ovlivněna i délkou a příčným průměrem zpracovávaného réví. Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083, „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“. foto archiv autorů

Praktické zkušenosti s odrůdou Rulandské modré Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je bělavě zelený. Mladé lístky jsou ochlupené, hnědavé. List je malý až středně velký. List je mělce troj- až pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený s velmi úzkým průsvitem. Hrozen je malý až střední. Nejčastěji je jeho tvar válcovitý. U některých klonů jsou hrozny větší a u základu třapiny více rozvětvené. Uspořádání bobulí v hroznech je obvykle husté. Bobule je malá kulatá, u některých klonů lehce oválná. Barva slupky je tmavomodrá, voskovitě ojíněná. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo je tmavohnědé, v uzlech s fialovým odstínem. Pěstitelské vlastnosti Rulandské modré má vysoké požadavky na polohu. Nejvhodnější jsou svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí ke slunečnímu záření.

Není vhodná do horších svahovitých a rovinatých poloh. Vysoké kvality vína se dosahuje především ve vynikajících „terroir“. Kvalitní terroir by mělo zabezpečovat velmi kvalitní antokyaninovou a fenolickou zralost. Odrůda je velmi dobrým příkladem „velkých vín“ z „vynikajících terroir“. Nesnáší půdy vlhké ani příliš suché. Je vhodná do vápenatých, záhřevných půd. Vhodné jsou půdy štěrkovité s příměsí hlinitých částic nebo půdy kamenito-štěrkovité a kamenito-písčité. V těžkých půdách dobře plodí, ale má nízkou intenzitu barvy. Rulandské modré dozrává nejčastěji v průběhu měsíce října. Slunečné a teplé podzimní počasí velmi pozitivně působí na zralost hroznů. Odolnost k zimním mrazům je střední. Vzhledem k dřívějšímu rašení může být poškozena jarními mrazy. Odrůda má střední až nižší odolnost k plísni révy a padlí révy. Zejména ochrana hroznů před padlím révy je velmi významná. Velmi husté hrozny bývají značně silně napadené šedou hnilobou a ostatními hnilobami. Pozornost ochraně proti hnilobám je třeba

věnovat již od kvetení, protože hrozny mohou být velmi často napadány od třapiny a prakticky jsou celé zničené hnilobou. Další možností boje proti hnilobám je klonová selekce na zvýšení odolnosti k hnilobám. Odrůda je středně odolná k suchu. Velmi dobře snáší vyšší obsah vápníku v půdě. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–10 oček na m2. Volba zatížení závisí velmi významně na kvalitě lokality. Rovněž pěstovaný klon je z pohledu výběru zatížení významný. Nové klonové materiály z Německa mají vyšší plodnost i větší hrozny, a vyžadují proto nižší zatížení. Je zde vhodné volit i zatížení na 4–6 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je vedení s řezem na tažně a nižším kmínkem (60 cm), který pozitivně působí na kvalitu vyzrálosti hroznů. Tažeň bývá obvykle vodorovně tvarovaný nebo ohnutý do mírného obloku. Vhodná je podnož SO 4, která urychluje zrání hroznů a Teleki 5 C. Lze ji štěpovat i na bujně rostoucí podnože Kober 5 BB a Kober 125 AA. Ve většině případů postačuje regulace násady s využitím zimního řezu. Regulace násady hroznů v průběhu vegetačního období může

214

(5/2008)

být významná zejména u klonového materiálu s vysokou násadou hroznů a nebo v ročnících s méně příznivými podmínkami pro kvalitní vyzrálost hroznů. U Rulandského modrého má velký význam odlistění zóny hroznů. Odlistění u této odrůdy je třeba především chápat jako možnost nepřímého boje proti rozšíření padlí a hnilob na hroznech. Kvalitní oslunění velmi pozitivně působí na obsah antokyaninových barviv ve slupce a na fenolickou zralost semen. Rulandské modré je jednou z mála odrůd, která poměrně pravidelně dosahuje v kvalitních lokalitách velmi dobré fenolické zralosti. Semena bývají vybarvena až do černé barvy a mají většinou neutrální až slabě nasládlou chuť. Rovněž slupka dosahuje velmi kvalitní fenolické zralosti, kdy nejsou patrné hořké a trpké tóny. Základem kvality je vysoká cukernatost jako předpoklad vyššího obsahu alkoholu v budoucím víně a fenolická zralost hroznů ve smyslu antokyaninové a taninové zralosti. Enologické vlastnosti Rulandské modré je určeno především pro produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín. Cukernatost a fenolická zralost jsou ve většině ročníků vhodné pro výrobu vína metodou dlouhé macerace, která velmi pozitivně ovlivňuje kvalitu vína. Optimální délka macerace je u kvalitních hroznů 21 dnů a více. Velmi důležitá je rovněž vyšší teplota v průběhu macerace (25–30 °C). Tato teplota napomáhá lepší extrakci barviv a uvolňování kvalitních, vyzrálých tříslovin ze slupek a také ze semen. Velmi významné místo v technologii výroby vín z Rulandského modrého má makrooxidace již v průběhu macerace, která vede k velmi dobré stabilizaci barviv. Je vhodné, aby v průběhu macerace proběhla rovněž jablečno-mléčná fermentace. Pro kvalitní vyzrálost vína a zároveň mikrooxidaci je velmi vhodné ležení v dřevěném sudě. Není vždy vhodné, aby šlo u sud „barrique“. V „ne-barikových“ sudech může být velmi zvýrazněna ovocnost vyrobeného vína.

Rulandské modré. Foto P. Pavloušek Rulandské modré má geneticky daný nižší obsah antokyaninových barviv. Rovněž na základě složení antokyaninových barviv je možné poměrně jednoduchým způsobem odhalit falšování vína u Rulandského modrého. Vzhledem k obsahu a složení antokyaninových barviv je vhodné pro výrobu růžových vín, a nebo dokonce vín bílých. Bílá vína z odrůdy Rulandské modré se vyrábí šetrným lisováním celých hroznů. Tento typ vína je vhodné vyrábět i v nižším stupni zralosti, kdy jsou slupky ještě poměrně pevné a nebudou uvolňovat příliš antokyaninových barviv do moštu. Klonová selekce ve směru zvyšování odolnosti ke hnilobám hroznů Tento směr klonové selekce je velmi intenzivní především v Německu. Základním cílem selekce je získat klony s volněji uspořádaným hroznem a tím zvýšit odolnost k napadení hnilobami. Zároveň je velmi významným cílem získání vysoké kvality hroznů a odrůdové typičnosti vína.

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

Klonová selekce postupuje následujícími směry: – tvorba klasických klonů Rulandského modrého s kompaktními hrozny – FR 52–86, 18 Gm, 20 Gm, Freund 5/6, Frank 105 – tvorba klonů s volnějším uspořádáním hroznů, respektive mohutnější třapinou – We M1, FR 12 L, FR 13 L, 1–44 Gm, 1–84, Gm. – Tvorba klonů s malými bobulemi a tím pádem volnějším hroznem – FR 86–1, FR 96– 126, 20–13 Gm, 20–19 Gm, 20–16 Gm, 20– 20 Gm, 20–26 Gm, 20–27 Gm. – Klony se vzpřímeně rostoucími letorosty a tím nižšími nároky na zastrkování letorostů a zelené práce – FR 79–82, FR 91–01, FR 96–124, 2–6 Gm, 2–2 Gm, 2–9 Gm Množství tohoto klonového materiálu se v posledních letech objevilo v našich vinicích. Klony mají většinou větší hrozny, které mohou často připadat jako netypické pro Rulandské modré. Velikost i tvar hroznů je však ovlivněny právě tímto šlechtitelským směrem. Využití odrůdy a kvalita vína Rulandské modré je určeno především pro výrobu přivlastkových odrůdových vín v kategoriích pozdní sběr až výběr z hroznů. Optimální obsah alkoholu v těchto vínech je okolo 13 obj. % alkoholu. Vína jsou světlejší cihlové barvy. Aroma vína je výrazně ovocné s tóny višní, švestek a lesního ovoce. Chuť a aroma jsou doplněny zajímavou kořenitostí. Vína jsou většinou vysoce extraktivní s příjemnou chutí taninů. Vína jsou vhodná pro archivaci. Rulandské modré je vhodné rovněž pro výrobu růžových vín a bílých vín. Velmi často se využívá i pro výrobu zajímavých šumivých vín. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

820 Kč (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2008)

Rulandské modré – hrozen, foto P. Pavloušek

Rulandské modré – hrozny, foto P. Pavloušek

Rulandské modré – pupen, foto P. Pavloušek

Rulandské modré – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek

Rulandské modré – keř, foto P. Pavloušek

215

Rulandské modré – klon s volněji uspořádanými bobulemi, foto P. Pavloušek

Rulandské modré – list, foto P. Pavloušek

216

(5/2008)

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

(5/2008)

217

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

Pořiďte si špičkový tažený nebo samojízdný sklízeč hroznů Gregoire od největšího výrobce sklízečů hroznů na světě. Díky široké nabídce získáte stroj vhodný právě do Vašich podmínek s originálním příslušenstvím pro případné multifunkční využití. HM, s. r. o. – výhradní dovozce strojů Gregoire pro CZ a SK.

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

Spolehlivá účinnost proti padlí a peronospoře révy Jistota účinku i při vysokém infekčním tlaku Dlouhotrvající účinek Použití v integrovanémCabrio systémy ® Toppěstování vinné révy Nový rozměr ochrany proti peronospoře a padlí v révě vinné

(5/2008)

218

Přehled přípravků Agro Aliance S VÁMI, PRO VÁS...

do révy vinné HERBICIDY

LISTOVÁ HNOJIVA

� Agritox 50 SL

� Rosabor

� Kaput Harvest

� Rosasol Even � Wuxal Aminocal

FUNGICIDY � Cuprocaffaro � Domark 10 EC � Kuprikol 250 SC � Rovral Flo � Sulikol 750 SC

INSEKTICIDY � Alfametrin

Agro Aliance, s.r.o. , 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

� Wuxal Microplant � Wuxal Super

NOVINKA

� Wuxal SUS Boron � Wuxal SUS Kalcium � Wuxal SUS Kombi Mg

POMOCNÝ ROSTLINNÝ PŘÍPRAVEK � Eutrofit

(5/2008)

219

Doporučení společnosti AgroProtec, s. r. o., pro pěstitele révy vinné Lukáš Svoboda, AgroProtec, s. r. o.

Flowbrix – první měďnatý fungicid použitelný až 4× i v systémech integrované produkce Nově registrovaný přípravek Flowbrix obsahuje 660 g/l oxychloridu Cu (380 g/l Cu), jedná se o suspenzní koncentrát k ochraně révy vinné proti perenospoře a dalším chorobám. Tento fungicid patří do nové generace měďnatých přípravků, kde speciální tekutá formulace umožňuje jeho flexibilní dávkování v závislosti na množství vody, růstové fázi plodiny a infekčním tlaku chorob. Flowbrix lze díky originální formulaci používat v révě již od dávky 1,25 l/ /ha v 300 litrech vody/ha (475 g Cu/ha) při nákladech 450 Kč/ha. Toto nízké dávkování mědi umožňuje požití tohoto přípravku až 4× během vegetace i v systémech integrované produkce révy vinné. Vysoká účinnost i při použití relativně malého množství přípravku je zajištěna vysokým podílem mimořádně jemných částic mědi (70 % je < 1 µ a 99 % částic < 2 µ) spolu s vysoce efektivními smáčedly a dispergenty ve tekuté formulaci. Přípravek vykazuje vedlejší účinnost na červenou spálu révy, černou skvrnitost a černou hnilobu. Použití přípravku není ohroženo vznikem rezistence, a proto je možné jej použít v antirezistentních programech spolu se strobiluriny. Flowbrix je rovněž ideálním partnerem do směsí s přípravky, které neobsahují měď. Fungicid Flowbrix působí kontaktně, preventivně a je registrovaný proti plísni révové (Plasmopara viticola). Mechanismus účinku je založen na schopnosti oxichloridu Cu inhibovat klíčení spor patogena na povrchu všech ošetřených částí rostlin. V révě vinné se přípravek Flowbrix používá v opakovaných aplikacích vždy preventivně. Přípravek je registrován v dávce 1,25–1,5 l/ /ha (300–500 l vody/ha) při použití do růstové fáze BBCH 61 (počátek kvetení). Při pozdějších termínech aplikace je registrovaná dávka 2,5– 3,0 l/ha (300–1000 l vody/ha). Minimální koncentrace přípravku je 0,25 %. Spodní hranice doporučeného rozmezí dávkování je určena pro použití při menším ohrožení porostu a při kratším intervalu mezi jednotlivými ošetřeními. Agrovital nově registrován do všech plodin včetně révy vinné Agrovital přidaný do postřiků s obsahem přípravků na ochranu rostlin a kapalných hno-

jiv vytváří na povrchu listů tenký elastický film, ve kterém jsou přípravky zachyceny a chráněny před vlivem prostředí, jako je např. déšť, UV záření, tepelný rozklad, hydrolýza, výpar, ztráty způsobené abrazí mezi listy apod. Kontaktní i systémové přípravky na povrchu rostlin jsou tak přímo chráněny před negativními podmínkami prostředí. U systémových přípravků ochranná vrstva Agrovitalu umožňuje pozvolné uvolňování účinné látky do rostliny, což zlepšuje jejich účinnost a snižuje fytotoxicitu způsobenou jejich rychlým průnikem a nahromaděním v pletivech rostlin. K tomuto pozvolnému uvolňování dochází i díky delšímu ovlhčení povrchu listů prostřednictvím vrstvy Agrovitalu, který se po postřiku přímo naváže na voskovou vrstvičku rostliny a mezi vrstvou Agrovitalu a voskovou vrstvičkou rostliny je přípravek udržován po dobu 2–3 hodin v tekutém stavu. Tento efekt je velice důležitý zejména v případech, kdy se přípravek aplikuje při vyšších teplotách a nízké relativní vlhkosti, kdy hrozí rychlé odpaření aplikační kapaliny z povrchu listů (např. síra má tendenci se odpařovat z povrchu listů při vyšších teplotách), a tím je znemožněno dostatečné pronikání některých přípravků do rostliny. Zároveň vrstvička Agrovitalu na povrchu listů zajišťuje dostatečnou ochranu přípravků na ochranu rostlin proti smyvu deštěm. Protože se do cca 20 minut po aplikaci Agrovitalu vlivem ÚV záření a vzduchu vytváří na povrchu ošetřených částí rostlin polopropustná membrána, silný déšť do 1 hodiny již nemá negativní vliv na účinnost přípravků na ochranu rostlin. Na rozdíl od jiných komerčních smáčedel Agrovital nerozpouští voskovou vrstvičku na povrchu rostlin, a nezbavuje tak kulturní rostlinu přirozené ochranné bariéry proti podmínkám okolí. Přídavek Agrovitalu rovněž zlepšuje vlastnosti aplikačních kapalin tím, že snižuje tvorbu kapek pod 100 µm, tzn. vodní mlhy, což se projevuje omezením úletu postřiku na necílové sousední plochy. Vhodné je tedy přidávat Agrovital do postřiků s herbicidy v blízkosti citlivých plodin, jako jsou vinice, sady a chmelnice, kde hrozí jejich poškození v důsledku úletu postřiku či jeho výparem. Na prodloužení účinnosti kontaktních i systémových přípravků ve všech plodinách a trvalých kulturách doporučujeme míchat s Agrovitalem formou tank-mixů. U tank-mix kombina-

cí s přípravky na ochranu rostlin v období bohatém na srážky déšť 1 hodinu po aplikaci nesníží jejich účinnost. Dávkování Agrovitalu se řídí podle požadovaného efektu: – pro snížení úletu postřiku – koncentrace 0,03 %, tj.: 60 ml Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 37 Kč/ha) – pro snížení úletu a zlepšení smáčivosti postřikových kapalin, ochrana proti dešťovým přeháňkám – koncentrace 0,07 %, tj.: 0,14 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 87 Kč/ha) – k vytvoření filmu na povrchu listů – ochrana přípravků proti smyvu silným deštěm – koncentrace 0,14 %, tj.: 0,28 l Agrovitalu v 200 l vody/ha (cena ošetření cca 175 Kč/ha). Zkušenosti ze Slovenska, kde je Agrovital ve vinohradech používán řadu let, ukazují, že použití tohoto přípravku v postřikových sledech snižuje škody způsobené spálou UV-B zářením. Rovněž uchycením listových hnojiv na povrchu listů Agrovitalem dochází k optimálnímu využití živin a jejich transferu v listech rostlin i v období suchého průběhu počasí. V období dešťů naopak Agrovital snižuje ztráty smyvem z povrchu listů a zabezpečuje ochranné krytí. Přípravky Flowbrix a Agrovital v 5litrovém balení na trh dodává AgroProtec, s. r. o., – nová nezávislá obchodní společnost zabývající se vývojem, poradenstvím, dovozem a prodejem přípravků na ochranu rostlin na území České republiky.

řádková inzerce l Prodám tažený postřikovač do vinohradu, obsah 1000 l. Tel.: 602 702 861 l Prodám skleněné demižóny 50 l. v ocelovém koši se závitem. Tel.: 606 90 90 79 l Koupím kompletní lis na 50–75 l. Cenu respektuji. Tel.: 731 134 234, e-mail: debef @ktknet.cz l Prodám pneumatický rosič nesenný, objem 300 l. a hydraulický rozdělovač na ZETOR 5243. Tel.: 602 507 139 l Prodám horizontální lis nerezový na 20 centů. Tel.: 519 412 097, 607 628 209

220

(5/2008)

Závislost výnosů révy vinné na vybraných ukazatelích aridity v období 1961–2000 na jižní Moravě Mgr. Ondřej Antoš

Klíčová slova: teplota vzduchu, aridita klimatu, Seljaninův hydrotermický koeficient, réva vinná, období 1961–2000 Rešerše Zatímco ve světě se touto problematikou zabývá velké množství studií, v kontextu ČR a SR nebylo toto téma dosud posuzováno komplexním způsobem. Určité řešení přinesla v tomto ohledu koncepce Národního klimatického programu (Brázdil – Rožnovský 1996, Kalvová a kol. 2002), avšak ani zde nebyly diskutovány konkrétní možné důsledky klimatických změn pro pěstování révy vinné na území ČR. Řadu podobně zaměřených studií obsahují sborníky České bioklimatologické společnosti (www.cbks.cz), jako motivace pro napsání tohoto příspěvku posloužila např. práce Litschmann – Rožnovský (1995). Množství souvisejících poznatků se objevuje také ve Vinařském obzoru, stručný nástin dané problematiky uvádí Konečný (2004), je nutné samozřejmě uvést seriál článků profesora Nátra v roce 2007. Ze široké řady zahraničních studií je možné uvést alespoň tři následující práce: Bindi a kol. (1996) se zabývali hodnocením vlivu rostoucí koncentrace CO2 na růst a vývoj révy vinné v podmínkách severní Itálie (asi 45 ° severní šířky). Ze závěrů vyplývá, že rostoucí variabilita klimatu nemá zásadní vliv na průměrný výnos révy vinné z dlouhodobého hlediska, avšak může způsobit značnou proměnlivost výnosu v jednotlivých letech. Z dalších autorů se např. Schultz (2002) zabýval otázkou vlivu rostoucí teploty vzduchu, změn v rozložení srážek a rostoucí koncentrace CO2 na evropské vinařství. Možný vliv klimatických změn na australské vinařství předkládá Webb a kol. (2002). V této studii je provedena regresní analýza mezi teplotními charakteristikami (průměrná lednová teplota vzduchu) a charakteristikou „hektarová výtěžnost“ révy vinné (s dosti netradiční jednotkou $/ha). Následně je proveden odhad možných změn „hektarové výtěžnosti“ v kontextu teplotních změn předpovídaných modelem CSIRO Mark 3. Data a metody Jako primární byla použita data na úrovni denních záznamů z meteorologických stanic ČHMÚ Brno-Tuřany, Kuchařovice, Lednice, Strážnice a Velké Pavlovice. Konkrétně se jednalo o denní průměry teploty vzduchu, denní maxima teploty vzduchu a denní úhrny srážek, vždy od 1. 6. do 31. 8. v období 1961–2000. Při volbě stanic bylo hlavním požadavkem, aby pro každou vinařskou podoblast byla zastoupena alespoň jedna stanice.

Na úrovni měsíčních a sezonních průměrů byly analyzovány tyto charakteristiky (v závorce zkratka, které je používáno dále v textu): – průměrná teplota vzduchu (T), – průměrná maximální teplota vzduchu (TMAX), – absolutní úhrn srážek (N). Kromě analýzy ukazatelů T, TMAX a N je také popisována časová variabilita vybraných ukazatelů aridity podnebí. Podle Meteorologického slovníku výkladového a terminologického (Sobíšek a kol. 1993) je aridita (suchost) klimatu vlastnost podnebí, která je způsobena neúměrně velkým výparem vzhledem ke spadlým atmosférickým srážkám. I přes dosti velkou neurčitost této definice existuje opodstatněný předpoklad, že právě tato vlastnost klimatu má zásadní vliv na výsledné parametry sklizně zemědělských plodin. Samotná hodnota absolutního úhrnu srážek v mm (ročního, za vegetační či letní období) nemusí nejlépe vystihovat vláhové poměry daného ročníku. Mnohem podstatnější je vhodné rozložení srážkových úhrnů během roku. Při studiu vlhkostních poměrů je také nutné sledovat kombinující vliv teploty vzduchu a srážek. Pro potřeby této práce byl pro vyjádření vlhkostních poměrů použit Seljaninův hydrotermický koeficient (HTK) počítaný podle vzorce

HTK =

N 0,1∑ T

kde N je absolutní úhrn srážek v mm za daný měsíc/sezonu,

∑T

je součet denních průměrných teplot 10 °C nebo vyšších za příslušný měsíc/sezonu, tato suma nahrazuje potenciální výpar. HTK se počítá jen pro měsíce, jejichž průměrná teplota je 10 °C nebo vyšší. Při hodnotách HTK> 1, resp. HTK< 1, má krajina nadbytek, resp. nedostatek vláhy, při HTK = 1 se výpar rovná srážkám, takže krajina má vyrovnanou vláhovou bilanci (Sobíšek a kol. 1993). Důvodem použití HTK je jednoduchost výpočtu a malá náročnost na množství vstupních dat, potřebujeme pouze průměrnou teplotu a úhrn srážek. Kromě ukazatele HTK byla analyzována také nově zavedená charakteristika Seljaninův hydrotermický koeficient v upravené verzi (HTK2) počítaný podle vzorce

HTK 2 =

N R R ⋅ = HTK ⋅ 0,1∑ T R´ R´

kde R je počet dní se srážkami (alespoň 0,1 mm za 24 hodin) za daný měsíc/sezonu v konkrétním roce, R´ je průměrný počet dní se srážkami pro daný měsíc/sezonu za období 1961–2000.

(5/2008)

Jedná se o charakteristiku vytvořenou autorem, a to jako původní HTK zohledňující také počet dnů se srážkami R v daném roce. Hodnoty HTK totiž mohou být v některých letech navýšeny pouze díky několika málo krátkodobým srážkovým obdobím s vysokými absolutními úhrny srážek, v extrémních případech díky přívalovým srážkám. Takové srážky však zřejmě neplní ideálně závlahovou funkci v krajině, ačkoliv relativně vysoká hodnota HTK by mohla vypovídat o nadbytku vláhy. Po výpočtu základních statistických charakteristik a provedení trendové analýzy pěti uvedených klimatických ukazatelů T, TMAX, N, HTK a HTK2 za období 1961–2000 bylo přistoupeno k druhé části analýzy. Ta zahrnovala posouzení závislosti hektarových výnosů (dále pod označením HV ) révy vinné na těchto klimatických ukazatelích. Byla provedena regresní analýza pro dvojice charakteristik T↔HV, TMAX↔HV, N↔HV, HTK↔HV, HTK2↔HV. Ve všech pěti dvojicích se jedná o jednostrannou funkční závislost, kde daná klimatická charakteristika je brána jako nezávisle proměnná a hektarový výnos jako závisle proměnná. Potřebná statistická data týkající se hektarových výnosů byla autorovi poskytnuta Českým statistickým úřadem (ČSÚ), podařilo se získat údaje pro celé období 1961–2000. Další parametry sklizně, jako např. cukernatost, ČSÚ nesleduje (osobní sdělení 2007). Svaz vinařů sleduje oba ukazatele (výnos a cukernatost) od roku 1995, což je bohužel příliš krátká doba vzhledem ke klimatickým datům, kterými autor disponuje (období 1961–2000). Použitá čtyřicetiletá výnosová řada nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými odrůdami révy vinné, což může snižovat význam a reprezentativnost získaných výsledků. Podle informací dostupných autorovi však tak podrobné časové řady sklizňových parametrů révy vinné pro celou oblast Morava u nás neexistují. Výsledky Základní představu o časové variabilitě teplotních charakteristik T a TMAX přináší obr. 1 a 2. Tyto dva ukazatele jsou znázorněny pomocí kumulovaných odchylek od průměru, grafy jsou doplněny trendovými křivkami třetího stupně. Je patrné, že tyto křivky mají pro oba ukazatele velmi podobný průběh, do poloviny osmdesátých let jsou klesající a v posledních přibližně 15 letech studovaného období 1961–2000 vykazují růst. V těchto dvou grafech jsou T a TMAX znázorněny pro stanice Kuchařovice a Velké Pavlovice, ostatní stanice vykazovaly velmi podobné výsledky. Obr. 3 znázorňuje absolutní úhrn srážek N v letním období pro stanici Strážnice. Ostatní čtyři stanice vykazovaly opět velmi podobné výsledky. Oproti teplotním charakteristikám T a TMAX je ukazatel N mnohem více relativně proměnlivý. Dále je zřejmé, že lineární trend této charakteristiky za období 1961–2000 má prakticky nulovou směrnici, a nelze tedy tvrdit, že by docházelo k výraznějšímu poklesu/nárůstu absolutních srážkových úhrnů.

Obr. 1. Kumulované odchylky průměrné teploty vzduchu T (°C) v letním období (VI, VII, VIII), 1961–2000, Kuchařovice

221

Obr. 2. Kumulované odchylky průměrné maximální teploty vzduchu TMAX (°C) v letním období (VI, VII, VIII), 1961–2000, Velké Pavlovice

Obr. 3. Absolutní úhrn srážek N (mm) za letní období, 1961 až 2000, Strážnice

Jak již bylo uvedeno, při posuzování možných důsledků klimatických změn pro rostlinnou výrobu je vhodnější sledovat ukazatele, které zahrnují vliv teploty vzduchu i srážek. V tab. 1 jsou uvedeny základní statistické charakteristiky Seljaninova hydrotermického koeficicentu HTK a jeho upravené verze HTK2 za období 1961–2000 pro řadu „jižní Morava“ počítanou jako průměr z pěti použitých stanic. Průměrná hodnota HTK pro letní sezonu za celé čtyřicetileté období činí 1,1. To potvrzuje fakt, že jižní Morava patří k nejsušším oblastem ČR. Nejnižší hodnoty menší než 1 připadají na roky srážkově podprůměrné (1976), teplotně nadprůměrné (1994), nebo se jedná o kombinaci obou faktorů (1983, 1992). Při sledování maximálních hodnot je možné upozornit na extrémní hodnotu 3,8 pro červenec roku 1997. Hodnoty nově zavedeného ukazatele HTK2, který kromě absolutního úhrnu srážek zahrnuje také počet dnů se srážkami, jsou v průměru přibližně o 0,1 vyšší než hodnoty HTK. Chování lineárních trendů obou ukazatelů je naprosto shodné, tzn. klesající pro měsíce červen, srpen a letní sezonu a rostoucí pro měsíc červenec. Je ovšem důležité poznamenat, že žádný z trendů není statisticky významný, testování bylo provedeno pomocí t-testu na hladině významnosti 0,05. Domněnku o rostoucí ariditě regionu jižní Moravy se tedy nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Detailnější představu o časové variabilitě ukazatelů HTK a HTK2 pro stanici Lednice během období 1961–2000 představují obr. 4 a 5.

(5/2008)

222

Tab. 1. Základní statistické charakteristiky ukazatelů HTK a HTK2 pro letní období, 1961–2000, řada „jižní Morava“ je počítaná jako průměr z pěti vybraných stanic Průměr 1961–2000

HTK, jižní Morava

HTK2, jižní Morava

VII

VIII

léto

VII

VIII

léto

1.4

1.1

1.0

1.1

1.5

1.2

1.1

1.2

Maximum

2.3

3.8

2.6

2.0

3.0

6.1

4.1

2.7

Rok

1966

1997

1985

1966, 1985

1974

1997

1968

1985

Minimum

0.4

0.2

0.7

0.2

0.1

0.5

Rok

1994

1963

1983, 1990

1976, 1983, 1990, 1992, 1994

1994

1963

1990

1983, 1992, 1994

Směr. odchylka

0.5

0.6

0.5

0.3

0.69

1.06

0.84

0.51

Lineární trend

↓

↑

↓

↑

↓

Obr. 4. Seljaninův hydrotermický koeficient HTK, letní období, 1961–2000, Lednice

Obr. 5. Seljaninův hydrotermický koeficient v upravené verzi HTK2, letní období, 1961–2000, Lednice Po provedení analýzy klimatických ukazatelů T, TMAX, N, HTK a HTK2 bylo přistoupeno ke studiu čtyřicetileté řady hektarových výnosů HV (t/ha) révy vinné na jižní Moravě. Obr. 6 znázorňuje tuto řadu s doplněním pětiletého klouzavého průměru a lineárního trendu. Čtyřicetiletý průměr za období 1961–2000 je přibližně 5,5 t/ha. Hodnota variačního koeficientu, který udává relativní míru proměnlivosti této řady, je 35 %. Nejnižší hodnoty výnosu bylo dosaženo v roce 1985 (0,3 t/ha). Tato hodnota je zcela ojedinělá v celé čtyřicetileté řadě. Autor si je vědom toho, že tento nízký výnos byl způsoben nízkými teplotami v zimě 1984/1985 a že vliv teploty vzduchu a srážkových úhrnů během letního období na výsledný výnos nebyl zásadní. Přesto byla tato hodnota ponechána v celé čtyřicetileté řadě pro závěrečnou regresní analýzu zahrnu-

jící posouzení závislosti hektarových výnosů na vybraných klimatických charakteristikách. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo v roce 1983, a to 9,3 t/ha. Letní období tohoto roku bylo typické vysokou průměrnou a průměrnou maximální teplotou vzduchu a podprůměrným srážkovým úhrnem. Hodnoty HTK a HTK2 byly tedy velmi nízké – 0,7 a 0,5 pro průměrnou řadu „jižní Morava“. Za zmínku stojí i extrémně nízká hodnota HTK pro měsíc srpen – pouze 0,2. To se může jevit v souvislosti s vysokým výnosem tohoto roku jako paradox. V dalších letech s extrémně teplými letními sezonami, což byly především roky 1992 a 1994, bylo dosaženo jen mírně nadprůměrného výnosu. Především pro rok 1994 s extrémně dlouhou „horkou vlnou“ na přelomu července a srpna je na místě úvaha o možném negativním ovlivnění sklizňových parametrů (nejen výnosu) vysokými teplotami nad 30 °C. Pro přesnější posouzení míry tohoto vlivu je ovšem třeba větší množství vstupních dat, než bylo použito pro potřeby této práce.

Obr. 6. Hektarové výnosy révy vinné HV (t/ha) na jižní Moravě v období 1961–2000 (ČSÚ, vlastní zpracování) V závěrečné fázi byla provedena regresní analýza obsahující posouzení závislosti hektarových výnosů révy vinné na vybraných klimatických charakteristikách. Tab. 2 ukazuje hodnoty korelačních koeficientů mezi příslušným klimatickým ukazatelem T, TMAX, N, HTK, HTK2 a hektarovým výnosem HV. Z tabulky vyplývají následující závěry. V případě teplotních charakteristik T a TMAX se jedná o pozitivní regresní závislost, v případě vlhkostních charakteristik N, HTK a HTK2 se jedná o negativní regresi. Těsnější vazbu vykazují hektarové výnosy na hydrotermických koeficientech než na teplotních charakteristikách. Nejtěsnější vztah existuje pro nově zavedenou charakteristiku HTK2, která zohledňuje kromě absolutního úhrnu srážek také počet dní se srážkami. Korelační pole s regresními přímkami pro závislost hektarových výnosů na ukazatelích T a HTK2 je znázorněno na obr. 7. Tab. 2. Závislost hektarových výnosů révy vinné HV (t/ha) na průměrné teplotě vzduchu T (°C), průměrné maximální teplotě vzduchu TMAX (°C), absolutním úhrnu srážek N (mm), Seljaninově hydrotermickém koeficientu HTK a HTK2 v letním období, 1961–2000 (klimatické charakteristiky reprezentují řadu „jižní Morava“, která je počítána jako průměr z pěti jihomoravských stanic, symbol * značí statistickou významnost na hladině 0,05, symbol * * na hladině 0,01)

korelační koeficient T↔HV

TMAX↔HV

N↔HV

HTK↔HV

červen

0.2866

0.3453 *

-0.2787

-0.3524 *

-0.3719 *

červenec

0.241

0.2252

-0.3101

-0.338 *

-0.3153 *

HTK2↔HV

srpen

0.1488

0.1374

-0.2949

-0.2981

-0.2853

léto

0.3319 *

0.3492 *

-0.4766 * *

-0.5323 * *

-0.5382 * *

(5/2008)

223

Obr. 7. Závislost výnosů révy vinné HV (t/ha) na průměrné teplotě vzduchu T (°C) a Seljaninově hydrotermickém koeficientu v upravené verzi pro letní období HTK2 pro řadu „jižní Morava“ vyjádřená lineární regresí a polynomem 2. stupně, období 1961–2000 Závěry a diskuse Analýza časové variability teplotních ukazatelů T a TMAX prokázala trend zvyšování teploty vzduchu v letní sezoně za období 1961–2000 na všech pěti studovaných jihomoravských stanicích. Na druhou stranu, absolutní úhrn srážek nevykazuje z dlouhodobého hlediska významnější trend. Studium hydrotermického koeficientu HTK pro letní sezonu a jeho upravené verze HTK2 odhalilo klesající trendy obou charakteristik pro studované období 1961–2000. Nelze však jednoznačně potvrdit/vyvrátit domněnku o rostoucí ariditě regionu jižní Moravy. Čtyřicetiletý průměr HTK pro řadu „jižní Morava“ činí 1,1, v budoucnosti zřejmě nebudou výjimečné hodnoty < 1. To je podstatná skutečnost, vzhledem k faktu, že hranice nutnosti závlah (obecně v zemědělství) bývá stanovena v intervalu (1,2; 1,3). Hektarové výnosy révy vinné vykazují těsnější vazbu na hydrotermický koeficient HTK než na teplotu vzduchu. Nejtěsnější vazba byla prokázána pro nově zavedenou charakteristiku HTK2 zohledňující kromě absolutního úhrnu srážek také počet dní se srážkami. Problematickou částí podobně zaměřených prací je kompatibilita klimatických dat s ostatními statistickými daty, např. výnosy. Pro révu vinnou je nutné kromě kvantitativních parametrů sklizně uvažovat také kvalitativní ukazatele. Těch existuje celá řada, ovšem dostatečně dlouhá časová řada reprezentující celou oblast Morava neexistuje ani pro cukernatost. V případě dostupnosti dostatečného množství dat by bylo možné provést podobnou analýzu např. pro ukazatel „hektarová výtěžnost“ počítanou jako VÝNOS * CUKERNATOST. Dle mínění autora by u tohoto ukazatele sklizně byla prokázána ještě těsnější vazba na klimatické ukazatele než u hektarového výnosu. Je také možné, že příslušná regresní závislost by nebyla lineární. Mohlo by se nejspíše jednat o polynomickou křivku 2. stupně (parabolu, obr. 8). Při určité optimální hodnotě klimatické charakteristiky (např. HTK, na ose x) by byla hodnota hektarové výtěžnosti (osa y) nejvyšší, při extrémně nízkých/vysokých hodnotách potom nejnižší.

Obr. 8. Obecný případ regresní závislosti vyjádřené polynomem 2. stupně

Podrobnější zpracování dané problematiky vyžaduje větší náročnost na vstupní data reprezentující sklizňové parametry révy vinné. Vhodnější by byla také širší základna klimatických dat, než jakou disponuje autor v rámci řešení disertační práce. Literatura Bindi, M. a kol. (1996): Modelling the impact of future climate scenarios on yield and yield variability of grapevine. Climate Research, 7, s. 213–224. Dostupné jako PDF z www.int-res.com/articles/cr/7/ c007p213.pdf> [cit. 6. 11. 2007] Brázdil, R. – Rožnovský, J. (1996): Dopady možné změny klimatu na zemědělství v České republice – Územní studie změny klimatu pro Českou republiku, Element 2. Národní klimatický program ČR, svazek 18. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 140 s. ISBN 80-85813-26-2. ISSN 1210-7565. Kalvová, J. a kol. (2002): Scénáře změny klimatu na území České republiky a odhady dopadů klimatické změny na hydrologický režim, sektor zemědělství, sektor lesního hospodářství a na lidské zdraví v ČR. Národní klimatický program ČR, svazek 32. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 158 s. ISBN 80-86690-01-6. ISSN 1210-7565. Konečný, A. (2004): Dopady klimatických změn na révu vinnou. Vinařský obzor č. 7–8, roč. 97, Svaz vinařů České republiky, s. 324. Litschmann, T. – Rožnovský, J. (1995): Hodnocení aridity pomocí agroklimatologických charakteristik. In: „Současná agroklimatologie 1995“. Brno: Ediční středisko MZLU. S. 111–120. ISBN 00-7157-224-1. Schultz, H. R. (2002): How may climate change affect viticulture in Europe. ACE Revista de Enología, 23. ISSN 1697-4123. Dostupné z www.acenologia.com/ciencia59_04eng.htm> [cit. 13. 11. 2007] Sobíšek a kol. (1993): Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Academia, Ministerstvo životního prostředí ČR. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Vysoudil, M. – Jurek, M. (2005): Summer Air Temperatures in Ljubljana (Slovenia) and Olomouc (Czech Republic) in the Period 1961–2000. Dela 23. Geographical View of Regional Development. Department of Geography. Faculty of Arts, University of Ljubljana, s. 245–258. ISSN 18541089. Webb, L. B. a kol. (2005): Impact on Australian Viticulture from Greenhouse Induced Temperature Change. In Zerger, A. and Argent, R. M. (eds) MODSIM 2005 International Congress on Modelling and Simulation. Modelling and Simulation Society of Australia and New Zealand, December 2005, s. 1504–1510. ISBN 0-9758400-2-9. Dostupné jako PDF z www. mssanz.org.au/modsim05/papers/webb_lb.pdf> [cit. 13. 11. 2007] primární klimatická data: ČHMÚ Brno statistická data o výnosech révy vinné: ČSÚ

224

(5/2008)

Volba odrůdy, nebo podnože? Zdeněk Tréšek, hlavní technik vinohradnictví, Tanzberg Mikulov, a. s.

Odtud se pěstování rozšířilo do dalších zemí kolem Středozemního a Černého moře, dále pak téměř do celého světa, až nakonec i k nám na Moravu a do Čech. V minulosti i v současné době se řešila a řeší otázka, která odrůda je „moderní“, která je výnosná, ze které je nejlepší víno atd. Nicméně, měli bychom se pozastavit i nad vlivem podzemní části révy vinné. Nad podnoží jako nad k faktorem ovlivňujícím danou odrůdu. Volba odrůdy je v mnoha případech již dána klimatickými podmínkami a aspekty ovlivňujícími podnebí v dané lokalitě. Určitý vliv při výběru odrůd révy vinné má ekonomické zhodnocení této kultury. Pěstitelé spoléhající se na prodej hroznů (což je v současnosti, díky ceně za kg hroznu, velmi neefektivní) budou zcela jistě volit odrůdy pokud možno s velkým hroznem a se stabilním, vysokým výnosem. Pěstitelé pro běžnou, takříkajíc vlastní konzumaci budou volit odrůdu, kterou prostě mají rádi. Producenti hroznů, kteří svou obživu staví na prodeji vína, budou svou volbu mířit tam, kde vědí, že dané víno jejich zákazník požaduje a hlavně koupí. V tomto směru má svůj význam „módnost“ odrůdy. Volba je v tomto ohledu pestrá a záleží jen na cílové skupině zákazníka. Přesto i tento výběr nemusí být konečný, protože dnešní producenti sazenic révy vinné nabízejí celou paletu jedné odrůdy s několika klony. Množství klonů umožňuje výrobci vína vybrat si takový klon, který splňuje jeho požadavky. Např. u odrůdy Chardonnay (klony R8, VCR 10, VCR 4, SMA 130, 95, 548, ISMA 105 atd.) si lze v současnosti vybrat od jemné nevtíravé kyselinky až po pikantní kyselinu, kdy toto víno lze použít jako základ do sektových vín. Aroma rozkvetlé louky, mandarinkové nebo banánové tóny, tropické ovoce, medové tóny atd., to vše může ovlivnit rozdílná volba klonu. (Svůj vliv stále nese samozřejmě i podnebí.) Přesto všechno jen volba klonu v dnešní době nestačí. Stále větší vliv má a bude mít patřičná a hlavně vhodná volba podnože. Nutnost štěpování ušlechtilé révy na podnožovou révu je dnes samozřejmostí. Jedním z hlavních důvodů je eliminace škod vznik-

lých mšičkou révokazem. Bohužel i v dnešní l odolnost vůči háďátkům době se najde mnoho vinohradníků, kteří nel odolnost vůči révokazu – Phylloxera berou zřetel na riziko spojené s tímto škůdcem l odolnost vůči suchu a dál si množí révový materiál pravokořennýl odolnost vůči zamokření mi řízky révy vinné. Výskyt mšičky révokaza l odolnost vůči zasolení v posledních letech je znám, a i když se projel odolnost vůči aktivnímu vápníku vuje jen jeho listová forma, na kterou dnes lze použít některý z chemických přípravků (např. Závěrem lze jen dodat, že výběr podnože CONFIDOR 70 WG), je zde nebezpečí resistenbude do budoucna stále větší alchymií z důvoce a tím jeho dalšího rozšíření. Štěpování révy du měnícího se klimatu a bude nutno si uvěvinné bylo zpočátku obranou proti mšičce révodomit, že réva vinná po svém vysázení bude kaz, ale s postupem času byl kladen důraz i na na dané lokalitě minimálně 15–20 let, kdy běselekci vzhledem k podnebním a půdním faktohem této doby může dojít k neobvyklým klirům pěstování révy vinné. Z podnebních podmatickým změnám. Již nyní můžeme pozoromínek by se v dnešní době mělo hlavně brát na vat, jak réva vinná v některých oblastech, převědomí množství srážek, intenzita slunečního sto, že srážky jsou ve svém dlouhodobém celosvitu a zimní i letní teploty dané lokality. Volročním normálu, trpí v létě nedostatkem vláhy. ba podnože vzhledem k půdním podmínkám je To je dáno především tím, že kumulace srážek patrně mnohem obsáhlejší. Faktory ovlivňující je nepravidelná. Obecně lze říci, že prší v dovýběr podnože z půdního hlediska jsou: bě, kdy to réva až tak nepotřebuje, a naopak, l Mineralogické složení půdy (hlinitokřemičikdy by srážky potřebovala, tak strádá, což má tany, ostatní minerály...) za následek stres, který se projevuje negativl Mechanické složení půdy (textura zemin ním vlivem jak na růst celé rostliny, tak následa půd, klasifikace půdních druhů, zrnitost) ně v chuti vína, např. vyšším obsahem hořčin. l Chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti S množstvím srážek souvisí nejen množství (půdní reakce, sorpční schopnost, půdní koa pohyb makroprvků i mikroprvků v půdě, kteloidy, pufrovitost, radioaktivita...) ré ovlivňují růst révy vinné společně s podnol Půdní procesy ží, ale i vlastnosti půdy, mikrobiální život v půPodnož, která se bude vybírat s ohledem dě (v pozitivním i negativním smyslu) a mnoho na již zmíněné klimatické podmínky, by tedy dalších procesů. Je tedy nutné zvážit co nejvíce měla obsahovat základní informace, podle kteaspektů při volbě podnože. Podle zdraví a vitarých si snáze dokáže pěstitel určit tu „ideální“. lity keře si potom můžeme dále určovat, jakým Jsou to: způsobem zhodnotíme své úsilí ve vinici. Mějl synonymum (zejména zahraniční pěstitelé me na paměti, že základ je vždy zdravý hrozen uvádí některé odrůdy v synonymech nebo ze zdravé vinici. jen v oficiálních názvech, jako např. podnož = synonymum: 5A Teleki = 5A; 1103 Paulsen = 1103P; Ramsey = Salt Creek; Oppenhaim # 4 = SO4 atd.) l původ (zejména křížení např.: Vitis berlandieri × Vitis riparia; Vitis champinii atd.) l síla růstu (bujnost vzhledem k výběru odrůdy) l afinita (schopnost růstu roubu s podnoží) l volba půdy (půdní druh) l vliv podnože na vyzrávání a dozrávání (dozrávání hroznů, vyzrávání dřeva – mrazuodolnost) l vliv podnože na sprchávání Ilustrativní foto R. Stávek

(5/2008)

225

Ridomil Gold Combi Pepite – novinka z rodiny Ridomilů Úvodní rekapitulace Účinná látka metalaxyl-M patří v celosvětovém měřítku do kategorie přípravků s označením „oldies but goldies“ – volně přeloženo „starý, ale stále zlatý“. Účinná látka metalaxyl, později inovovaná metalaxyl-M, byla objevena již v roce 1974, tedy před 34 lety. I po tomto dlouhém časovém úseku patří k hlavním účinným látkám používaným nejen v révě vinné, ale i v dalších více než 80 plodinách hlavně proti patogenům třídy Oomycetes. Do této třídy patří v révě vinné i plíseň (peronospora) révy vinné. Dlouholeté používání účinné látky metalaxyl a metalaxyl-M svědčí o tom, že se v ochraně révy vinné proti plísni révy vinné nejen ve světě, ale i v České republice bez této účinné látky neobejdeme. Současně se však v průběhu let nabízela možnost kombinovat metalaxyl-M s jinými účinnými látkami a tak výhodně kombinovat jejich odlišné mechanismy účinku. Pro ochranu révy vinné proti plísni révy vinné byly až do loňského roku k dispozici v České republice přípravky Ridomil Gold MZ Pepite, Ridomil Gold plus 42,5 WP. Vzhledem k tomu, že použití mědi ve vinohradech je limitováno množstvím 2 kg/rok, což vytvářelo určitou bariéru pro využití fungicidu Ridomil Gold plus 42,5 WP, rozhodla se firma Syngenta tento přípravek nahradit od roku 2008 novou inovací. Novinka se jmenuje Ridomil Gold Combi Pepite.

Toto chování účinné látky metalaxyl-M znamená, že nové přírůstky a listy révy vinné jsou v období intenzivního růstu plně chráněny proti vlivu plísně révové, a to i v případě, že v termínu postřiku nemohly být přímo ošetřeny. Celému keři révy vinné je tak zajištěna stejná úroveň ochrany. Metalaxyl-M působí zejména preventivně, ale také i kurativně. Charakteristika účinné látky folpet Účinná látka folpet je známa více než 50 let, ale navzdory tomu stále patří ke stálicím světového trhu s fungicidy. Folpet je kontaktně působící látka s protektivním účinkem potlačující růst mycelia a inhibující klíčení spor houbových patogenů. Zasahuje do procesu respirace, permeability buněčné stěny a dělení buněk hub. Folpet působí kontaktně a vykazuje preventivní účinnost. Současně posiluje protektivní účinek Ridomilu Gold Combi Pepite. Folpet navíc vykazuje dobrou účinnost na šedou hnilobu a bílou hnilobu, omezuje i výskyty padlí. Další jeho předností je přijatelná šetrnost vůči Typhlodromus pyri. Biologické vlastnosti Ridomilu Gold Combi Pepite Ridomil Gold Combi Pepite je kombinovaný přípravek obsahující dvě účinné látky (metalaxyl-M a folpet) se systémovým, kontaktním účinkem a širokospektrálním účinkem. Kombinací obou účinných látek je zajištěna ochrana jak zevnitř, tak i zvnějšku rostliny.

Tabulka: Srovnání obsahu účinných látek v přípravcích Ridomil přípravek

plně systémová úč. l.

kontaktní úč. l.

poznámka

Ridomil Gold plus 42,5 WP

metalaxyl-M 25 g/kg

oxychlorid mědi 400 g/kg

prodej ukončen

Ridomil Gold MZ Pepite

metalaxyl-M 4%

mancozeb 64%

prodej pokračuje

Ridomil Gold Combi Pepite

metalaxyl-M 5%

folpet 40%

novinka 2008

Nový Ridomil Gold Combi Pepite je kombinovaný fungicid obsahující kromě metalaxylu-M také folpet. Charakteristika účinné látky metalaxyl-M Účinná látka metalaxyl-M vyniká dvojím účinkem: plně systemickým a translaminárním. Plně systemický účinek je prokázán mimořádnými systemickými vlastnostmi. Metalaxyl-M je velmi rychle přijímán zelenými částmi révového keře (do 30 minut) a následně transportován do listů. Na rozdíl od lokálně systemických přípravků nebo kontaktních fungicidů dochází po aplikaci Ridomilu Gold Combi Pepite k rychlé penetraci metalaxylu-M dovnitř rostlinných tkání, odkud je transportován směrem nahoru (akropetálně) i dolů (basipetálně). Translaminární účinek metalaxylu-M je dán transportem napříč listů, tj. z líce na rub a současně z listu do listu. Díky tomu je plíseň révová kontrolována jak na líci, tak i na rubu listů. Chrání révový keř zevnitř tím, že inhibuje růst a rozmnožování patogenních hub. Jiné účinné látky jiných fungicidů jsou buď méně pohyblivé, nebo působí spíše kontaktně.

Prospěšnost použití přípravku – formulační technologie PepitesTM Ridomil Gold Combi Pepite je přípravek, který využívá patentově chráněnou formulační technologii PepitesTM. Technologie PepitesTM je založena na mletí účinných látek za vlhka, které zajišťuje stejnou jemnost jako u suspenzních koncentrátů. Následné pomalé a šetrné sušení chrání obě účinné látky. Uvedená technologie poskytuje řadu výhod: – chrání účinné látky, – usnadňuje a zrychluje manipulaci s přípravkem, – zvyšuje bezpečnost při manipulaci s přípravkem, – zlepšuje účinnost aplikace přípravku, – zajišťuje úplné vyprázdnění a vyčištění obalů od přípravku. Kombinace dvou účinných látek přispívá k omezení rizika vzniku rezistence. Registrace fungicidu Ridomil Gold Combi Pepite Ridomil Gold Combi Pepite je určen k ochraně proti houbovým chorobám třídy Oomycetes, zejména proti plísni révové (Plasmopara viticola) a plísni chmelové (Peronoplasma humuli). Ridomil Gold Combi Pepite je v České republice registrován k ochraně révy vinné proti plísni révové. Kromě České republiky je přípravek registrován a úspěšně používán také v Albánii, Chorvatsku, Francii, Izraeli, Německu, Portugalsku, Rakousku a Švýcarsku.

226

(5/2008)

Plíseň révová je mimořádně škodlivé onemocnění révy vinné, u něhož dochází za příznivých podmínek k epidemickému šíření. Zejména nebezpečné jsou časné výskyty, kdy dochází k napadení květenství a mladých hroznů a k přímému ohrožení úrody. Ridomil Gold Combi Pepite je registrován v České republice v révě vinné proti plísni révové v dávce 2 kg/ha, s ochrannou lhůtou 28 dní (hrozny moštové). Dávka aplikační kapaliny je 300–1 000 l/ha. Ošetření přípravkem je preventivní, v období intenzivního růstu révy vinné, nastanou-li vhodné podmínky pro šíření plísně révové. Ošetřuje se nejdříve od fáze 4 vyvinutých listů. Poslední ošetření by mělo být provedeno nejpozději 2 týdny po ukončení kvetení. V révě vinné (pro produkci moštových hroznů) je možné aplikovat celkem 4 ošetření v intervalech 10–14 dní. Tento relativně dlouhý interval mezi jednotlivými postřiky potvrzuje, že přípravek má nejen mimořádně vysokou účinnost při preventivním použití, ale má i spolehlivý kurativní účinek po zjištění infekce. Během tohoto období je celý révový keř spolehlivě chráněn, a to i při silném dešti nebo vysokém infekčním tlaku. Termín aplikace S přihlédnutím k plně systemickým vlastnostem účinné látky metalaxyl-M doporučujeme používat Ridomil Gold Combi Pepite preventivně jako blok 1–4 ošetření na začátku fungicidního programu v období aktivního růstu, aby bylo dosaženo optimální ochrany nových přírůstků. Následným vhodným partnerem do fungicidního sledu po ukončení kvetení je fungicid Quadris Max. Odolnost vůči dešti Další cennou vlastností fungicidu Ridomil Gold Combi Pepite související se schopností účinné látky metalaxyl-M velmi rychlé penetrace dovnitř rostlinných tkání je odolnost vůči smyvu deštěm. Ve firemních skleníkových pokusech s umělým deštěm (10 mm po dobu 30 minut) 30 až 240 minut po preventivní aplikaci fungicidů se potvrdilo, že déšť půl hodiny po ošetření již neovlivni účinnost metalaxylu-M proti plísni. Z uvedeného vyplývá, že Ridomil Gold Combi Pepite chrání révu vinnou zvenčí i zevnitř také při dešti. Fytotoxicita Na základě výsledků registračních pokusů realizovaných v letech 2003–2004 v České republice, ale i s přihlédnutím k výsledkům zahraničních pokusů, můžeme konstatovat, že nebyl zaznamenán žádný vliv přípravku Ridomil Gold Combi Pepite v révě vinné na:

– – – – –

zpoždění dosažení růstových fází redukci počtu květů a plodů zbarvení listů nezpůsoboval deformace rostlin negativní ovlivnění kvalitativních a kvantitativních parametrů Rovněž nebyly zjištěny žádné negativní vlivy přípravku na výnosové parametry ošetřené révy vinné. Bezpečnost přípravku Ridomil Gold Combi Pepite pro plodiny dokazuje i to, že je zaregistrován a úspěšně používán i v řadě zemí Evropské Unie. Ridomil Gold Combi Pepite v Systému integrované produkce hroznů a vína Od letošního roku je v Systému integrované produkce hroznů a vína poprvé uplatňován nový legislativní předpis, tzv. negativní list, tj. seznam účinných látek, které se zde nesmí používat. Jedná se o účinné látky, které jsou zakázány k použití k ochraně révy vinné v tomto systému uplatňovaném při pěstování révy vinné. I když pro každého pěstitele by bylo snažší hledat v takovém seznamu spíše komerční názvy jednotlivých přípravků, je třeba zdůraznit, že fungicidu Ridomil Gold Combi Pepite se toto omezení netýká. Je to dáno tím, že ani účinná látka metalaxyl-M, ani účinná látka folpet v tomto seznamu nefigurují. Závěr Ridomil Gold Combi Pepite je významným přínosem ke zdokonalení ochrany révy vinné proti plísni révové (Plasmopara viticola). Při dodržení strategie použití přípravku bude představovat dlouhodobý přínos pro praktickou ochranu révy vinné. S přihlédnutím k jedinečným vlastnostem metalaxylu-M bude mít nezastupitelné místo ve sledech fungicidů jako součást preventivních postřikových bloků v období aktivního vegetativního růstu révy vinné. Ridomil Gold Combi Pepite vzhledem k unikátní technologii PepitesTM poskytuje řadu výhod v ochraně révy vinné proti houbovým chorobám. Technologie PepitesTM dokonale chrání účinné látky, usnadňuje a zrychluje průběh manipulace, zvyšuje bezpečnost při manipulaci s přípravkem, zlepšuje účinnost přípravku (hlavně jeho kontaktní složky), zajišťuje úplné vyprázdnění a vyčištění obalů od přípravku. Ridomil Gold Combi Pepite neobsahuje měď a lze jej používat i v Systému integrované produkce hroznů a vína. Ing. Michal Vokřál, CSc., Syngenta Czech, s. r. o. (komerční prezentace)

Model vinohradníckej zonácie v obci Modra (Slovensko) Dorota Pospíšilová, Daniel Sekera, Rastislav Šimora Cieľom kategorizácie vinohradníckych honov je začleniť ich do bonitných tried predovšetkým z hľadiska geologických, pôdnych, klimatických a orografických parametrov a vybrať takto v katastri príslušnej vinohradníckej obce polohy, ktoré sú pre kvalitatívnu výrobu hrozna najvhodnejšie. Pre túto prácu sa vo vinohradníckom svete zaužíval termín „zonácia“. Kolískou označovania prvotriednych vinohradníckych celkov, termínom „terroirs“, je francúzske vinohradníctvo (Cotencin et al., 1992. Fabre et al., 1998). Francúzske „terroirs“ sa vytvorili v dávnej minulosti a zohrávajú úlohu až dodnes. Boli podnetom vytvárania zón na podobných

princípoch, zdôrazňujúcich kvalitu finálnych produktov z vysoko kvalitnej suroviny aj v iných európskych vinohradníckych krajinách, ako v Taliansku (Fregoni et al., 1998), Španielsku (Herrera et al., 2001), Nemecku (Michel et al., 2002), ale aj v Českej republike (Pavloušek et al., 2004) a na Slovensku (Pospíšilová, 2002). Našim úsilím bolo začleniť vinohradnícke hony obce Modra do bonitných kategórií. Modra svojou plochou vinohradov patrí k najväčším vinohradníckym obciam Slovenska a je centrom našej najznámejšej kvalitatívnej vinohradníckej oblasti – Malokarpatskej. Aj z toho dôvodu sa Mod-

(5/2008)

Výsledky a diskusia Orografická a teplotná charakteristika honov V podmienkach slovenského vinohradníctva, ktoré leží na severnej hranici ekonomicky využiteľných polôh pre vinohradníctvo, je faktor teploty jedným z najdôležitejších. Preto sú svahovitosť, expozícia k svetovým stranám a využiteľná tepelná energia pre kvalitatívne vinohradníctvo podstatné. Vo vinohradníckych honoch obce Modra je situácia z tohto hľadiska predstavená v tabuľke 1. Svahovitosť viníc a teplotná kapacita v jednotlivých kategóriách sú uvedené v tabuľkách 2 a 3. Tabuľka 2: Zastúpenie honov v modranských vinohradoch podľa svahovitosti Svahovitosť vinohradov [%]

Výmera vinohradov [ha]

Podiel z celkovej výmery [%]

0–7

613,34

64,99

8–15

273,74

29,00

16–23

50,17

5,32

nad 23

6,52

0,69

Tabuľka 3: Tepelná kapacita vinohradníckych honov Modry Tepelná kapacita [kJ.cm–2]

Výmera vinohradov [ha]

Podiel z celkovej výmery [%]

190–200

27,15

2,88

201–210

470,94

49,90

211–220

349,33

37,01

221–230

96,35

10,21

Vzhľadom na trend celkového otepľovania atmosféry, ale aj vzhľadom na agronomické hľadisko (jednoduchšia aplikácia mechanizácie), sú svahy do 15 % najvýhodnejšie. Na väčších svahoch je treba zohľadniť väčšiu výsušnosť. Svahov do 15 % má Modra 94 % z celkovej plochy navrhnutých vinohradov. Najvhodnejšie expozície k svetovým stranám (tabuľka 4) sú inklinácie k juhu a k západu, lebo porasty v nich prijímajú najviac tepelnej energie, na ktorú je vinič náročný. Takýchto vinohradov má Modra 40,61 %. Menej slnka a tepla majú k dispozícii vinohrady orientované východne (28,28 %) a sú viac ohrozované jarnými mrazmi. Nevhodné pre naše vinohradníctvo sú sklony inklinované k severu. Roviny, na ktorých sú vinice v Modre vysadené, obnášajú plochu 251,18 ha. Ani tieto plochy pre

Xd XI XII XIII a XIII b XIV XV XVI a XVI b XVII a XVII b XVIII XIX a XIX b XIX c XIX d XX XXI a XXI b XXII a XXII b XXIII XXIV a XXIV b XXV a XXV b XXV c XXV d

Obsah skeletu v pôde [%]

Hĺbka pôdn. profilu

Svahovitosť [%]

Expoz. k svet. stran.

Využit. tepelná energia [kJ.cm–2]

Staré hory – Folegrunty Staré hory – spodná časť Šajby – Kalvária Kramáre Plešiny Šajby – spodná časť Ohňavy Štampochy – roklina Štampochy Pri ihrisku Sebreky A – horné Sebreky B – dolné Holombeky + Ingle Plázle Nitrperky Búrky A – spodná časť Búrky B – vrchná časť = Šarkaperky Obrperky Kožuchy Firigle Uherské Rakovina Šimle Horné Trávniky – vrch Horné Trávniky – spodok Dolné Trávniky A Dolné Trávniky B Líščie stráne = Koze + Grefty Bývalé SPTŠ + VÚVV Rozumperky – Ružový vrch Záhumenice Dolné Grefty Lazáre Šnavdy – spodná časť Šnavdy – vrchná časť Podmlynská Podmlynská – roklina Majerov kopec Horné fertále Noviny A Noviny B + VSM a. s. Noviny C + VSM a. s. Panské na Kráľovskom Fajdal

Pôdny druh

Ia Ib II III IV V VI VII a VII b VII c VIII a VIII b IX Xa Xb Xc

Názov honu

Geolog. podklad

Materiál a metodika Terénnym prieskumom sme zaznačili vinohradnícke hony katastra Modry do katastrálnych máp. Každému honu sme priradili údaje o svahovitosti, expozícii k svetovým stranám, využiteľnej tepelnej energii v kJ. cm–2, na základe geologickej mapy sme stanovili geologický podklad, podľa pôdnej mapy pôdny typ a druh, skeletovitosť pôdy, hĺbku pôdneho profilu a obsah CaCO3. Väčšinu týchto údajov sme čerpali zo záverečnej výskumnej správy Valachovič, Vereš, Polakovič (1986). Na základe takéhoto multifaktoriálneho zhodnotenia honov sme stanovili ich bonitu. Odrodovú skladbu ušľachtilých i podpníkových odrôd sme navrhli podľa schopnosti odrôd dané ekologické podmienky čo najlepšie využiť pre možnosť získania vysoko kvalitného produktu – vína, podľa vinohradníckej tradície obce, a tiež aj z hľadiska inovatívneho (zavedenie nových odrôd významnej technologickej hodnoty). Všetky údaje sme spracovali digitálne softvérom TopoL, ktorý umožňuje ich mapové spracovanie ako aj praktické využívanie výsledkov pre informačné účely (napr. majiteľom vinohradov v Modre).

Tabuľka 1: Ekologická charakteristika honov Číslo bonit. celku

ra stala ako prvá modelovou pre zonáciu všetkých vinohradníckych obcí Slovenska. Práca prebiehala v rokoch 2002–2005.

227

132 132 132 132 132 008 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132

PH PH PH PH H PH PH PH HP PH PH PH PH HP HP P–HP

21–25 16–20 20 20 0–5 11–15 10 16–20 10 10 15 10 10 25 25 25

S S S S S S S S S S S S–H S P P P

16–20 12–15 10–11 18–23 3–5 5–7 24–29 18–20 5–7 3 16–23 8–15 10 10 2–7 11–15

j, jjz j, jjv jv, v v, jv vsv v, jv j, jjz j, jjv jv v sv vsv vjv j, jjv jv j, jjv

220 217 215 211 206 200 216 208 216 195 210 208 216 223 211 221

132

10–13

215

132 132 132 132 132 132 122 122 122 122

HP HP HP HP H HP PH PH PH PH

25 25 25 25 25 25 20 11–15 15 15

P P P P P P S H–S H–S H–S

10–13 0–7 8–13 8–13 0–7 0–7 8–15 1–7 0–7 0–7

j jv v, jv j, jjv jz v, jv jv jv j v

223 209 215 217 215 212 219 195 208 208

132

S–P

2–5

z, jz

211

132

1–7

jz, z

225

132

1–5

225

132 132 132 005 005 005 005 005 002 002 002 002 002 002

HP 0 HP 0 HP–H 0 H 0 H 0 H 0 H 0 H 0 H 0–4 H 0–4 H 16–20 H 11–15 6–10 H H 11–15

S S S S S S S S H H H H H H

4–7 jv 16–20 zjz 8–10 jz 3–7 jz 2–7 zjz 3–7 jjz 10 vjv 8–10 zjz 3–5 z 0–1 rovina 3–5 z 0–1 rovina 2–7 z 0–1 rovina

212 217 216 205 215 211 205 214 209 209 210 210 210 210

Poznámky k tabuľke 1: Geologický podklad: 002 – sivé a pestré íly, prachy, piesky, štrky, slojky lignitu, sladkovodné vápence a polohy tufitov 005 – sivé, prevažne vápnité íly, prachy, piesky, štrky, sloje lignitu a polohy sladkovodných vápencov 008 – sivé vápnité íly až ílovce, siltovce, piesky až pieskovce, zlepence, kyslé tufy, bentonit, organogénne vápence 122 – fylity, bridlice, metapsamity, metavulkanity, miestami metakarbonáty 132 – biotitické tonality až granodiority, miestami porfýrické Pôdny druh: P – piesočnatá pôda HP – hlinito-piesočnatá pôda PH – piesočnato–hlinitá pôda H – hlinitá pôda IH – ílovito–hlinitá pôda HI – hlinito–ílovitá pôda I – ílovitá pôda Íl – íl

Hĺbka pôdneho profilu: P – plytká pôda S–P – stredne hlboká až plytká pôda S – stredne hlboká pôda S–H – stredne hlboká až hlboká pôda H – hlboká pôda

(5/2008)

228

kvalitatívne vinohradníctvo nie sú vhodné, sú menej výhrevné a vinič na nich poškodzujú jarné mrazy. Sú však z ekonomického hľadiska výhodné, lebo sú bezproblémové pre uplatnenie úplnej mechanizácie. V tabuľke 4 uvádzame len tie expozície, ktoré sa vyskytli v Modre. Tabuľka 4: Expozícia modranských vinohradov k svetovým stranám Expozícia [svet. strana]

Výmera vinohradov [ha]

Podiel z celkovej výmery [%]

JJV, J, JJZ, JZ, ZJZ, Z

383,30

40,61

V, VJV, JV,

266,89

28,28

SV, VSV

42,48

4,50

Rovina

251,18

26,61

Využiteľná tepelná energia, vyjadrená v Jouloch na jednotku plochy, je uvedená na obrázku 1. Z údajov možno zistiť, že na ploche 44,22 % vinohradov Modry, má vinič z hľadiska dispozície tepelnej energie najvhodnejšie podmienky pre dosahovanie úrod hrozna najvyššej kvality. Geologická a pôdna charakteristika honov Geologicky je modranský vinohradnícky chotár veľmi zreteľne vyhranený, ako vidno z obrázka 2. Možno konštatovať, že najkvalitnejšie vinohrady sú na pôdach vzniklých z podloží granitoidov (žuly a im blízke horniny). Žuly sú zložené zo zrniek kremeňa, živcov a lupienkov sľúd. Pri zvetrávaní sa zrnká kremeňa oddeľujú a vytvárajú piesočnatú zložku pôdy, charakteristickú pre svahy modranských vinohradov (Mišík, 1997). Geologické podložie viníc na juhovýchode chotára, ako ukazuje obrázok 2, je úplne iného charakteru. Pôdne druhy modranských vinohradov sa principiálne zadeľujú do 2 kategórií: pôdy s väčším alebo menším podielom piesku a podielu hliny (obrázok 3). Pre vinohradníctvo sú pôdy s podielom piesku najvhodnejšie, lebo lepšie a rýchlejšie prijímajú teplo. Podiel skeletových častí je vo vinohradníckych pôdach Modry – okrem chotára Hliny – dosť vysoký. Skelet tvoria dosiaľ nezvetrané časti hornín. V najkvalitnejších honoch Modry (podiel skeletu nad 15 %) je ich 32,92 %, čo reprezentuje 310,64 ha (tabuľka 1 a 5). Tabuľka 5: Skeletovitosť pôd modranských vinohradov Skeletovitosť [%]

Výmera vinohradov [ha]

Podiel z celkovej výmery [%] 34,68

0–5

327,31

6–10

96,21

10,19

11–15

209,61

22,21

16–20

133,63

14,16

21–25

177,01

18,76

Z tabuliek 1 a 6 zasa vyplýva, že hĺbka pôdneho profilu závisí od polohy jednotlivých honov. Plytké pôdy sú v podhorských vinohradoch a v severnej časti chotára na ploche 166,85 ha, čo je 17,68 % z celkovej plochy. V týchto vinohradoch, aj keď sú z hľadiska tepelnej kapacity pôd a pôdnej štruktúry pre pestovanie viniča veľmi vhodné, môže v horúcich a výsušných obdobiach leta dochádzať k deficitu vlhkosti, nakoľko tieto vinohrady nie sú pod závlahou. V tomto zmysle je potrebné v budúcnosti, najmä pri hrozbe pretrvávajúceho otepľovania atmosféry, citlivo zvažovať vhodnosť honov z hľadiska komplexu faktorov ovplyvňujúcich kvalitu úrody hrozna. Tabuľka 6: Vinohradnícky chotár Modry podľa hĺbky pôdneho profilu Plytký

Výmera vinohradov [ha] 166,85

Podiel z celkovej výmery [%] 17,68

plytký až stredný

19,80

2,10

Pôdny profil

stredne hlboký

345,47

stredný až hlboký

57,36

36,60 6,08

Hlboký

354,29

37,54

Vytvorenie bonitnej kategorizácie vinohradníckych honov obce Modra Na základe analýzy vyššie uvedených faktorov bolo možné vinohradmi vysadenú, ako aj nevysadenú vhodnú plochu chotára Modry o celkovej výmere 943,77 ha (obrázok 4), začleniť do bonitných tried takto: bonita 1 – 417,12 ha = 44,20 % bonita 2 – 138,83 ha = 14,71 % bonita 3 – 387,82 ha = 41,09 %. Takmer polovica vinohradov katastra Modry je zaradených v najkvalitnejšej bonitnej kategórii, čo predpokladá možnosť výroby prvotriednych vín vo veľkom rozsahu. Bonita honu je však iba jedným, aj keď základným parametrom vysokej kvality. Nemenej podstatná z pestovateľského hľadiska je odrodová agrotechnika a každoročný vývoj počasia najmä vo vegetačnom období. Rovnocennou zložkou kvality finálneho produktu je aj technológia výroby vína, prispôsobená rôznym druhom vín, a tiež odrodám a ročníkovej fluktuácii kvality suroviny. Záver Zonácia vinohradníctva v katastri Modry poukazuje na potenciálne možnosti využitia vinohradníckych plôch pre prvotriednu produkciu vín – tradične prevažne bielych. Realizácia tohto návrhu je možná prostredníctvom postupnej obnovy zostarnutých vinohradov podľa tohto projektu, včítane navrhnutých odrôd pre jednotlivé hony. Model bude prístupný každému vlastníkovi vinohradov obce, lebo v blízkej budúcnosti bude publikovaný ako celistvá príručka. Literatúra Cotencin, R., Galant, P., Roustan, B. (1992): Terroir viticole et typicités organiques: proposition d´un système applicable à gestions des vignobles. In: Rev. fran. oenol. 32, 1992, N. 139, pp. 59–63. Fabre, F., Bremond, L. M., Lettessier, I., Espeillac, C., Barcelo, J. M., Gouez, B. M., Galant, P., Cotencin, R., Robin, O. (1998): Présentation d´une méthodologie de caractérisation des terroirs viti–vinicoles. In: Progr. agric. et vitic. 115, 1998, N. 8, pp. 180–188. Herrera, C., Stella, J., Esponés, E., Sió, J., Rosera, J., Boixadera, J. (2001): Zonificatión vitícola del Penedés: aplicación a un area modelo. In: Viticultura, Enología profesional, 12 , 2001, N. 73, pp. 35–46. Mišík, M. (1997): Slovenské vinohrady z hľadiska geológie. In: Vinohrad, 35, 1997, pp. 82–83. Pavloušek, P. (2004): Význam terroir v českém a moravském vinohradnictví a vinařství, 97, 2004, N. 4, pp. 169. Pospíšilová, D. (2002): Vinohradnícke územie „terroir“. In: Vinič a víno, 2, 2002, N. 2, pp. 50–51. Pospíšilová, D. a kol. (2005): Ampelografia Slovenska. Bratislava, Vyd. VŠSVVM, n. o., 2005, 368 p., ISBN 80-969350-9-7. Valachovič, A., Vereš, A., Polakovič, F. (1986): Štúdium využitia potenciálnej energie vo vinohradníctve. Záverečná správa, Bratislava, VÚVV, 1986. 45 p. + 84 p. príloha. Summary In 2002–2005 zonation of vineyards in Modra (Slovakia) was realised. The existing vineyards and the surfaces convenient for viticulture (943,77 ha) were categorised into 3 qualitative groups by evaluating geological, soil and climatic factors as well as orographic situation of the vineyards. For each vineyard surface the best cultivars of high qualitative wine production were proposed.

(5/2008)

The results were treated by a software (TopoL) which made possible both: maps processing and practical data classification. In the city Modra there are 44,2 % vineyards of first quality vineyards, 14,71 % of the category “good” and 41,09 % vineyards of “possible”, which can bee used for production standard wines. Keywords vine, zonation, Modra, Slovakia, sustainable development Súhrn V rokoch 2002–2005 sa vykonala vinohradnícka zonácia obce Modra, a to samotných vinohradov ako aj neosadených vhodných polôh pre vinohradníctvo s celkovou výmerou 943,77 ha. Táto plocha bola zaradená do

229

troch kategórií bonity na základe geologickej, pôdnej, klimatickej a orografickej charakteristiky. Pre každý hon boli navrhnuté najvhodnejšie odrody pre potenciálnu možnosť výroby trvalo vysoko kvalitných vín. Všetky údaje sa spracovali topografickým softvérom TopoL, ktorý umožnil vytvoriť prehľadné mapy spracovaných parametrov podľa jednotlivých honov a zároveň je vhodný pre praktické využívanie výsledkov ako informačný systém. Modranské vinohradnícke plochy boli zaradené do bonitných tried takto: 44,2 % vinohradov v najvyššej kvalite, 14,7 % v kvalite „dobrá“ a 41,1 % vinohradníckej plochy najnižšej bonity pre ešte možnú produkciu hrozna na výrobu menej náročných vín. Klúčové slová vinič, zonácia, Modra, Slovensko, trvalo udržateľný rozvoj

Obrázok 1: Využiteľná tepelná energia v modranských vinohradoch

Obrázok 2: Geologické podložie modranských vinohradov

Obrázok 3: Pôdne druhy v modranských vinohradoch

Obrázok 4: Bonita modranských vinohradníckych honov

Jste začínající, nebo zavedená vinotéka, nebo máte jen podnikatelského ducha a vášeň pro víno? Staňte se naším partnerem.

VINNÁ GALERIE nabízí podnikání ve formě franchisingu Nabízíme: marketingovou podporu spojenou s propagací filmu BOBULE � VINNÁ GALERIE je producentem filmu BOBULE � mnohaletou spolupráci s nejlepšími vinaři u nás � nejlepší odběratelské podmínky � vlastní vinařství � přímé dovozy zahraničních vín Bližší informace najdete na www.vinnagalerie.cz, nebo nás kontaktujte: Veronika Dozbabová, 739 306 895, verunka@vinnagalerie.cz

230

(5/2008)

Benochema

Všestranné použití – čištění trubek, mytí lahví, pasterizace, ohřev sanitačních roztoků – vše pro vinařské firmy

s. r. o.

dodavatel vyvíječů páry

Jednoduché napojení na vodu a elektr. proud Elektrický vyvíječ páry MEGA Model Mega 1 Výkon páry max. v kg/hod 12 Tlak páry max. 6 bar Příkon topného tělesa 9 kW Výstup páry 3/8“ Rozměry – Š × H × V 52 × 58 × 85 Váha v kg 90

Na vyžádání zašleme cenovou nabídku nebo předvedeme v naší firmě ve Velkém Meziříčí benochema@seznam.cz

Mega 2 25 6 bar 18 kW 3/8“ 52 × 58 × 85 100

kontakt Petr Srba tel. 602 208 847 Jaroslav Muller tel. 602 325 138 Romana Procházková tel. 602 325 108 kanc. Velké Meziříčí Jedovnice Praha tel. 566 520 301 541 220 674 284 860 518

Bílek Filtry - èeský výrobce filtraèních zaøízení

Hledáme schopné a doposud úspìšné lidi pro rozšíøení našeho pracovního týmu. Pokud rádi pracujete na øešení nových, zajímavých, ale i nároèných úkolù a nebojíte se za nì pøevzít zodpovìdnost, jste u nás vítáni! Bližší informace najdete na internetových stránkách spoleènosti.

Tel.: 518 372 134 info@filtrace.com

Dokonalá filtrace

www.filtrace.com

Tradice spoleènosti Bílek Filtry s výrobky sloužící vám, vinaøùm, sahá již do roku 1990. Tato znaèka roste a vynikajících výsledkù dosahuje i díky spolupráci s vámi! Procházíme trvalým vývojem, ale náš cíl je stále stejný - pomáhat s filtrací.

(5/2008)

231

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

P O Z VÁ N K A

na vzdělávací seminář o elektronické komunikaci s úřady Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s CCV, s. r. o., si vás dovolují pozvat na seminář na téma

„Rozvoj informační gramotnosti pro podporu podnikání a rozvoj mimoprodukčních aktivit na venkově“ Termíny konání (jedná se o jednodenní školení v následujících termínech):

22. května 2008 5. června. 2008 23. května 2008 6. června 2008 8.00–16.00 hodin – Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Cílem tohoto semináře je seznámit vás zejména s elektronickou komunikací s úřady. Konkrétně s elektronickým podpisem, jeho zřízením a následným používáním. V rámci semináře bude pro každého účastníka zdarma zřízen elektronický podpis, vystaven digitální certifikát na čipech z USB a následně vydán přístup do portálu farmáře (elektronická podatelna registrů). Dále budou účastníci seznámeni s možnostmi prezentace či podnikání v oblasti agroturistiky. Veškeré kroky budou vysvětleny praktickou formou! Účast na semináři je BEZPLATNÁ a obdržíte mimo jiné zajímavé písemné materiály v tištěné formě! Jaké doklady mít s sebou: – Kopie OP a sekundárního dokladu (např. ŘP, CP apod.) – Potvrzení o zaměstnaneckém poměru – Při zapisování organizace – Výpis z obchodního rejstříku (nesmí být starší 90 dnů) – Vinař jako držitel OSVČ – originál nebo ověřenou kopii OSVČ Přihlašovat se můžete u: Ing. Roman Lesa E-mail: roman.lesa@svcr.cz Telefon: 519 348 982 POZNÁMKA:

Přihlašovat se můžete do 21. 5. 2008. Počet míst je omezen kapacitou přednáškového sálu NVC.

Těšíme se na setkání s vámi.

232

(5/2008)

233

O čem viněty (ne)hovoří – (XIII.) – Exotické země Petr Šimeček www.ovine.cz

Začněme tam, kam to máme kousek. Sousedíme např. s Polskem, což je země, kde se vždy vyrábělo velké množství ovocných vín („wino owocowe“). Přiznám se, že jsem nikdy takové ovocné, ba ani víno z polských hroznů vyrobené nepil, nicméně etiket lze nashromáždit stovky a stovky různých druhů. Pro obrázek polské viněty jsem vybral tu, která zpracováním motivu nápadně připomíná naše víno Romance. Další zemí, jejíž vinné etikety patří již mezi rarity, je bývalá DDR, tedy Německá demokratická republika – na tu už jsme určitě všichni zapoměli. Etikety z bývalého „východního Německa“ krásou nijak nepřekypují, což (stejně jako v té době u nás) souviselo s omezenými možnostmi zastarávajícího průmyslu a s obyčejnou lidskou neochotou (vzpomeňme např. také na paneláky, nebo prázdné regály prodejen). Etikety lze získat z vín pocházejících z britských ostrovů, z malinkého Luxemburska,

z vín dánských, nebo dokonce z vín vyrobených v Norsku (!!) z domácích hroznů. Je však pro nás v Evropě ještě jiná zajímavá země (tedy z pohledu vinět)? Určitě to bude po dlouhá desetiletí izolovaná Albánie nebo pobaltské bývalé republiky Sovětského svazu. Dnešní Litva, Lotyško a Estonsko jsou na tom s víny podobně jako v Polsku. Téměř vždy jde o vína ovocná a sladká, vyjímečně o víno zpracované z dovezených hroznů. Smůla je ta, že na těchto etiketách si sběratel moc nepočte – lotyšký nebo litevský jazyk jsou od většiny jiných slovanských jazyků hodně odlišné, o estonštině ani nemluvím. To ale nic není proti vínům z jižních států, jako je Gruzie, Turkmenistán nebo Azerbajdžán. Tyto země mají vlastní abecedy, a tak si názvy vín nemůžeme ani přečíst, natožpak abychom odhadovali, co takové slovo znamená – viz např. etiketu arménského vína na obrázku. Napadlo Vás, jak to, že některé právě jmenované státy, kde převažuje muslimské vyznání, vůbec víno vyrábějí? Pokud ano, jsme hned u celé další skupiny takových států. Jde např. o Egypt, Tunis, Alžírsko – zde má vinařství tisíciletou tradici a novodobě jej obnovili křesťanští Evropané. I v jiných afrických oblastech (např. Etiopie, Palestina) jsou křesťanské enklávy, které víno neodmítají, a např. Židé v Izraeli jej přímo vyžadují (je-li ovšem košer). Zajímavé je, že pátým největším výrobcem hroznů na světě je převážně muslimské Turecko. Jako v každé středomořské zemi se zde réva vinná pěstovala již staletí před příchodem novodobých náboženství a díky výborným podmínkách se jí zde i výborně dařilo. Dnes se však kromě malého množství vína pro místní křesťany a pro vývozní účely hrozny používají hlavně pro přímou spotřebu, pro pálení vínovice („raki“) nebo pro zpracování na sušené hrozinky. Mimochodem – rakie vypijí Turci asi 4× více než vína. Hovoříme-li ale o víně v muslimských zemích, vedle perských Turků víno vyrábějí i křesťané v největší muslimské zemi světa, v Indonésii.

Při exkurzi do Asie potkáme místně vyráběná vína v Japonsku, v Číně nebo v Korei. Zdálo by se, že tyto země mají pro pěstování révy vhodné polohy (Japonsko leží zhruba na úrovni Středozemního moře), ale díky studeným zimám a větrným monzunům to není zase tak jednoduché. Náklady na výrobu domácích hroznů jsou zde velmi vysoké. Další skutečností je i malý obsah tělesného enzymu, odbourávajícícho alkohol, díky němuž mají Asiaté ve srovnání např. s námi Evropany téměř každou soutěž v popíjení alkoholu předem prohranou. A co země za velkou louží? Kalifornský Zinfandel nebo chilský Merlot si běžně koupíme v nejbližší „sámošce“, takže exotičtějšími výrobci vína jsou pro nás země jako např. Uruguay, Brazílie, středoamerické Mexiko nebo světová velmoc ve výrobě ledových vín – Kanada. Nakonec dnešního článku se však vrátím k etiketám zemí, které máme, nebo které jsme měli za rohem. Před druhou světovou válkou patřila k tehdejší Republice Československé i tzv. Podkarpatská Rus (dnes Zakarpatská Ukrajina). Etikety z této oblasti dosvědčují rozvinuté vinařství, jeho mezinárodní věhlas (zvláště oblast Berehovo) a patří k velmi cenným kouskům každé sbírky...

234

(5/2008)

Autochtónne kvasinky a ich aplikácia do vinárskej praxe Katarína Furdíková, Fedor Malík Oddelenie biochemickej technológie Ústav biotechnológie a potravinárstva, FChPT STU, Bratislava

Čo je „terroir “? Termín „terroir“ (po francúzsky pôda, zem, ale aj kraj) bol pôvodne určený vínu, káve a čaju a používal sa preto, aby sa zdôraznila kvalita týchto komodít. Znalci vedia, aký je rozdiel medzi indickými čajmi z Darjeelingu a Assamu, rozoznávajú, ako chutí brazílska káva z hornatého Sul de Minnas a z plošiny Cerrado. „Terroir“ teda možno chápať ako „punc“ konkrétneho kraja, ktorý poskytuje produktu špeciálne vlastnosti a jedinečným spôsobom ho ovplyvňuje. Francúzi povýšili koncept „terroir“ do takej miery, že je predmetom ich štátnej hrdosti. Appellation d’origine contrôlée (AOC) je dnes štátom podporovaná „ochranná známka“ a stojí za ňou veľký byrokratický aparát. Francúzska AOC a podobne systémy španielske, talianske či portugalské sú dnes symbolmi garantovanej kvality mnohých poľnohospodárskych produktov. Tieto princípy pramenia z predpokladu, že krajina, z ktorej výrobok pochádza, ovplyvňuje nielen jeho jedinečnú kvalitu, ale prispieva i k dôveryhodnosti produktu. „Terroir“ nie je len záležitosťou moderného veku. Už starovekí Gréci vedeli, že vína z rôznych lokalít chutia rôzne. Aby sa v tovare vyznali, začali amfory označovať pečaťami regiónu, z ktorého víno pochádzalo. Prvé informácie o vplyve kraja a pôdy na kvalitu vína pochádzajú z 11. storočia od mníchov benediktínskych a cisterciánskych kláštorov v Burgundsku. Niektoré legendy hovoria dokonca o tom, že mnísi pôdu doslova ochutnávali. Faktom je, že títo obetaví ľudia vytýčili prvé hranice „terroir“ viníc na svete a niektoré z nich dodnes existujú. Burgundské vinice Grand Cru sú jednými z nich.

Z pohľadu vinohradníctva a vinárstva je „terroir“ skupina viníc z rovnakej vinohradníckej oblasti, ktorá patrí ku špecifickej apelácii a zdieľa rovnaký typ pôdy, klimatických podmienok, odrôd viniča, vinárskeho „savoir–faire“ (čiže know–how) a dodáva vínu jeho osobitnosť. Každá odroda viniča si žiada svoj typ pôdy, geografickú polohu, vlhkosť, teplotu, dĺžku slnečného svitu a samozrejme osobitnú ľudskú starostlivosť. Každá apelácia rodí jedinečné plody, z ktorých človek svojimi rukami a úsilím vytvára jedinečné víno. Jedným z najdôležitejších faktorov, ktoré pôsobia na „rodiace sa“ víno, sú kvasinky. Voľba spôsobu fermentácie a výber správneho kmeňa kvasiniek, je zásadným krokom pri výrobe kvalitného produktu. Dobrý vinár vždy vopred vie, či mušt „povedie“ prirodzene – spontánnou fermentáciou, alebo použije preparát vínnych kvasiniek s presne definovanými vlastnosťami. Oba spôsoby sú technologicky korektné a oba majú svoje výhody i nevýhody. Čisté kultúry v podobe aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK) sú dnes bežnou súčasťou vinárskej praxe. Z technologického hľadiska nemožno preparátom ASVK nič zazlievať. Čistá kultúra Saccharomyces cerevisiae je stále nenahraditeľným prvkom biologicky riadenej fermentácie. Je dôležitá pre produkciu suchých vín s minimálnou koncentráciou vedľajších produktov anaeróbnej glykolýzy, zachovanie odrodového charakteru vína i pre nerušený priebeh fermentácie [1]. ASVK sú predmetom podnikania mnohých svetových firiem a na trhu možno nájsť kmene na všeobecné i na veľmi konkrétne použitie. Odhliadnuc od geneticky manipulovaných kmeňov, ktoré sú už v USA a v Kanade na bežnom trhu, sú ASVK jedným z najdôležitejších pozitívnych medzníkov v histórii výroby vína. Z pohľadu zachovania autenticity vína to však s preparátmi ASVK nie je až tak „ružové“. Vinári si vyberajú „suché“ kvasinky na základe odporúčania predajcov, alebo z príbalového letáku. Do muštov sa tak dostávajú mikroorganizmy, ktoré často pochádzajú nielen z inej vinohradníckej oblasti, ale dokonca z iného kontinentu. Je dnes úplne bežné, že sa mikulov-

ské a znojemské mušty fermentujú juhoafrickými, či talianskymi kvasinkami. O „terroir“ teda v súvislosti s obchodnými kmeňmi vínnych kvasiniek nemožno vôbec hovoriť. Zato stále viac počuť hlasy, ktoré tvrdia, že ASVK dodávajú vínam cudzie prejavy, robia ich uniformnými a málo výraznými [2, 3]. Pre zachovanie princípu „terroir“ je nutné využiť kvasinky, prirodzene osídľujúce habitus viniča. Regulovaná spontánna fermentácia je prirodzenou cestou, vedúcou k zachovaniu autenticity a originálneho pôvodu vína. Aj táto metóda však prináša niekoľko rizík. I keď je proces usmerňovaný kontrolovanými dávkami oxidu siričitého, finálny produkt je vždy dôsledkom kombinovaného pôsobenia rôznych druhov, ktoré sa počas fermentačného procesu presadzujú viac alebo menej úspešne. Zastavenie fermentácie v dôsledku rýchleho vyčerpania rastových faktorov (tiamín), nepredvídateľné enzymatické pôsobenie prirodzenej mikroflóry hrozna a nízka možnosť kontroly procesu sú najčastejšími problémami spontánneho kvasenia. Autochtónne kmene kvasiniek Spojením výhod čistej kultúry a spontánneho kvasenia prichádzame k tretej ceste – k použitiu autochtónnych vínnych kvasiniek. Autochtónne (pôvodné, originálne) kvasinky Saccharomyces cerevisiae sú prirodzenou súčasťou mikroflóry viniča, sú geograficky jedinečné a sú natoľko geneticky pestré, že možno medzi nimi nájsť kmene s rôznymi technologickými vlastnosťami. Vznikajú bez cielenej genetickej manipulácie, iba pôsobením selekčných tlakov životného prostredia a možno ich účinne využívať v podobe čistej kultúry [8]. Vínne kvasinky sa vyskytujú principiálne na dvoch typoch stanovíšť. Primárnym miestom výskytu vínnych kvasiniek sú hrozno, listy a ostatné orgány viniča, no radíme tam aj pôdu a živočíchy žijúce vo vinici. Sekundárne stanovištia sú tie, do ktorých sú kvasinky prenesené počas spracovania hrozna a výroby vína – kvasiace mušty, kontaminované vína, pivničné priestory a ich vybavenie. Mušty, rozkvášajúce vína, kvasničné kaly, ani zariadenia vinárskych prevádzok nie sú

(5/2008)

vhodné na izoláciu pôvodných kvasiniek. Miesta sekundárneho výskytu môžu byť vždy potenciálne „kontaminované“ cudzími kmeňmi kvasiniek a riziko reizolácie komerčného kmeňa je pomerne veľké. Pre izoláciu autochtónnych kmeňov Saccharomyces cerevisiae je preto nutné využívať primárne zdroje kvasiniek – vinice. No aj tu platí obmedzenie, že vinica by nemala prísť do kontaktu s komerčnou kultúrou (napr. formou vývozu kvasničných a bentonitových kalov do vinice).

upravené kultivačné médium s presne definovaným chemickým zložením. Po ukončení fermentácie sa výsledný produkt chemicky a senzoricky analyzuje, skúma sa produkcia rôznych žiadúcich i nežiadúcich metabolitov (sírne látky, prchavé kyseliny a pod.) a všeobecne sa posudzuje vhodnosť, či nevhodnosť kmeňa pre vinársku prax. Aby sme s istotou povedali, že kmeň je na fermentáciu v prevádzke vhodný, musí byť nasadený do reálnej výroby. Vhodnosť čistej kultúry kvasiniek pre skutočnú výrobu vína teda zistíme po jednom, bezpečne však až po dvoch rokoch od izolácie.

235

Zvedavosť, potreba inovácie, či láska k vinorodému kraju spôsobili, že autochtónne kvasinky požaduje stále viac spoločností. Z Moravy je to Vinařství Josef Valihrach, Krumvíř, a na Slovensku Karpatská Perla, spol. s r. o., Šenkvice, Natural Alimentaria, spol. s r. o., Veľký Krtíš a Villa Vino Rača, a. s., ktoré už majú izolované „vlastné“ čisté kultúry kvasiniek a čaká sa na novú kampaň, kedy budú po prvýkrát aplikované do praxe.

Záver Autochtónne kultúry v laboratóriu Spontánna fermentácia a fermentácia poČistá kultúra kvasiniek je populácia, ktorá mocou aktívnych suchých vínnych kvasiniek vznikla pomnožením jednej kvasničnej bunsú dve cesty, po ktorých sa dnes vinári s istoky alebo spóry. Čistá kultúra kvasiniek v laboNaše kultúry v praxi tou pohybujú. Výroba vín, v ktorých chce vinár ratóriu má podobu náteru na Petriho miske, či Cestou „terroir“ vín vyrábaných pomocou zvýrazniť spätosť tohto moku s krajom – jeho šikmom agare, alebo kvapalného zákvasu. Zísautochtónnych čistých kultúr vínnych kvasi„terroir“, si však vyžaduje viac, než použitie kokať čistú kultúru Saccharomyces cerevisiae, niek sa ako prvá v Českej republike vydala momerčných suchých kvasiniek, ktorých geograktorá môže byť aplikovaná do praxe nie úplne ravská spoločnosť Znovín Znojmo, a. s. [6, 7]. fický pôvod siaha tisíce kilometrov ďaleko. Pojednoduché. Izolácia z prírodného materiálu, Pre ich potrebu sme izolovali a uchovávame päť darilo sa nám pre vinárov otvoriť tretiu cestu, taxonomické zaradenie a skúmanie možných autochtónnych kmeňov Saccharomyces cereviktorá dokáže zabezpečiť apelačnú originalitu pozitívnych a negatívnych technologických siae, ktoré pochádzajú z viničných tratí Knižecí vína a zároveň zachováva jeho vysokú kvalitu. vplyvov sú všetko časovo veľmi náročné procevrch, U Tří dubů, Šobes a Staré vinice. Na izoládúry. Časové obmedzenia nám vydáva aj samotciu sme použili hrozno dvoch odrôd (Sauvignon ná príroda, pretože materiál pre izoláciu a ďala Rizling rýnsky). Dva kmene boli v roku 2006 Literatúra šie testovanie kvasiniek je dostupný len niekoľnasadené do výroby a vína, ktoré boli pomocou [1] Malík, F., Minárik, E., Kutlík, K., ko týždňov v roku počas zberu hrozna. nich vyrobené, nájdete v katalógu firmy pod 1984: Untersuchungen über die GärungsaktiAutochtónnymi kultúrami vínnych kvasiznačkou „terroir levure“. Konkrétne ide o víno vität vo Trockenreinzucht–Hefepräparaten. Die niek sa na našom oddelení zaoberáme už dlhší „Ryzlink rýnský TERROIR LEVURE“ z viničnej Wein–Wissenschaft, 39, 3, 178–184. čas, proces izolácie a charakterizácie kmeňov je trate U Tří dubů v obci Stošíkovce, na fermen[2] Malík, F., 1988: Bedeutung getrocteda u nás veľmi dobre zapracovaný [4, 5]. Kým táciou ktorého bol použitý kmeň „Saccharomykenter Weinhefen und immobilisierten Hefen čistú kultúru kvasiniek „pustíme“ do praxe, ces cerevisiae – Stošíkovice RR“ a „Sauvignon für die Weintechnologie. Lebensmittelindustrie podrobujeme ju mnohým testom. Prvoradá je TERROIR LEVURE“, ktorý pochádza z rovnakej 35, 4, 180–183. identifikácia, alebo taxonomické zaradenie izotrate a pri výrobe ktorého bol použitý „Saccha[3] Malík, F., Michalčáková, S., Haľama, látu. Pre správne určenie rodu, druhu a varieromyces cerevisiae – Stošíkovice SG“. Obe vína D., Pach, L., 1991: Charakterisierung der Eity čistej kultúry kvasiniek je nutné vykonať pripreukázali na trhu svoju životaschopnosť a Znogenschaften immobilisierter Weinhefe. Mitteibližne 50 mikrobiologických a biochemických vín Znojmo, a. s., s aplikáciou autochtónnych lungen Klosterneuburg 41, 1, 7–10. identifikačných testov. V ďalšom postupe sa kultúr pokračuje aj v ročníku 2007. [4] Volleková, A., Malík, F., Vollek, V., pracuje už len s kmeňmi druhu Saccharomyces Príklad Znovína nasledovala ďalšia moravLinczényiová, K., 1996: Characterization of yecerevisiae a jeho varietami (cerevisiae, bayanus ská spoločnosť – Sonberk, a. s., Popice, pre ktoasts isolated from red wine surface film. Folia a pod.), pričom sa zameriavame na ich technorú sme úspešne izolovali, charakterizovali a ďamicrobiologica 41, 4, 347–352. logické vlastnosti. K najdôležitejším technololej skúmame päť pôvodných kmeňov S. cerevi[5] Malík, F., Sitorová, S., Vollek, V., gickým vlastnostiam kvasiniek patria etanoltosiae. Výskum začal v roku 2006, aplikácia do Linczényiová, K., 1996: Microbiological and lerancia, osmotolerancia, optimálna rastová teppraxe v roku 2007. Víno so známkou „original cultivation properties of wine yeasts S. cerevilota a hraničné teploty, pri ktorých kmeň ešte wine yeast“ sa do obchodnej siete dostane už siae of the FV series. Biologia 51, 629–634. dokáže rásť a fermentovať, „killerové“ vlastnosčoskoro. [6] Furdíková, K., Siváková, Z., Malík, F., ti, sedimentačné schopnosti, 2006: Autochtónne kmene kvasiniek produkcia sírovodíka, potreZnojemskej vinohradníckej podoblasba rastových faktorov a rezisti. Časť 1. Vinič a víno, 4/2006, prílotencia voči pesticídom a konha 2–4. zervačným látkam. Pred uve[7] Furdíková, K., Siváková, Z., dením do praxe sa nové izoMalík, F., 2006: Autochtónne kmeláty testujú aj v podmienne kvasiniek Znojemskej vinohradníckach fermentácie, na ktokej podoblasti. Časť 2. Vinič a víno, 5/ rú budú určené. V laboratór2006, 109–110. nych podmienkach je to zvy[8] Malík, F., 1997: Čisté kulčajne mikrofermentácia, pri túry vínnych kvasiniek v stratégii enoktorej sa fermentujú malé oblogickej moderny. Doktorská dizertačjemy hroznového muštu (priná práca. CHTF STU Bratislava. márna fermentácia), vína (se- Obr. 1 S porulujúce bunky Saccharomyces cerevisiae Šobes SG kundárna fermentácia), alebo (Znovín Znojmo, a. s.)

(5/2008)

236

Fermentácia a štýl vín z príkrych svahov vinohradov Konfrontuje nové pohľady a skúsenosti zo spontánnej a riadenej fermentácie aktívnymi suchými vínnymi kvasinkami (ASVK). Práca nadvazuje na jeho referát na kongrese v Bernkastel-Kues v SRN o budúcich problémoch hroznových vín zo svahových polôh vinohradov a terroir. V skrátenej verzii vyberáme z tohoto referátu podstatné časti. Treba uviesť že referát a publikácia zahrnujú výsledky výskumu vo Wädenswile za posledných 15 rokov.

Ukázalo sa, že H. uvarum sa pomerne ľahko dokazujú: dobre sa rozmnožujú pri 4 °C počas prvých dvoch týždňov fermentácie. Hodnota pH – H. uvarum majú iba malú výhodu pre S. cerevisiae, ak fermentácia prebieha pod pH 3,4. Prídavok SO2 – dokázalo sa, že apikulátne H. uvarum sú proti SO2 menej citlivé ako S. cerevisiae.

Kvasinková flóra hrozna Je známe, že sa na vinici a hrozne vyvíjajú žiadúce a nežiadúce mikroorganizmy. V tabuľke 1 sú populácie kvasiniek hrozna počas vyzrievania.

Terroir a spontánna fermentácia Dlhodobé pokusy dokázali, že aj pri spontánnej fermentácii sa po niekoľkých dňoch po začiatku kvasenia presadia Saccharomyces cerevisiae minimálne na 50 % podieli voči H. uvarum. Preferencia S. cerevisiae závisí od vhodného kmeňa použitého ASVK.

Druh kvasiniek

% zastúpenia

Hanseniaspora uvarum Metschnikovia pulcherrima Saccharomyces cerevisiae Rhodotorula sp. Candida glabrata Zygosaccharomyces sp. Candida zeylanoides Debaryomyces sp. Píchia kluyveri Candida sp. Lipomyces sp. Brettanomyces bruxelensis Hyphopichia butoni Kluyromyces sp. Williopsis sp. Cryptococcus sp.

50,9 – 81,9 0,5 – 2,7 0,3 – 3,0 0 – 26,1 4 – 72 1,0 – 2,3 1,0 – 2,3 0,6 – 21 0,4 – 1,4 0,5 – 0,9 0 – 0,5 0 – 0,4 0 – 0,3 0 – 0,2 0 – 0,2 0 – 0,2

Vidieť, že dominantné zastúpenie a výskyt majú Hanseniaspora uvarum a jej aspórogénná forma Kloeckra apiculata, kým Saccharomyces cerevisiae sú zastúpené veľmi skromne. Zvyšnú flóru kvasiniek tvorí veľmi pestrá paleta väčšinou nežiadúcich druhov, ktoré počiatočnú fázu spontánnej fermentácie muštu ovplyvňujú len málo. Uvedené kvasinky a kvasinkové mikroorganizmy sa vyskytujú na hrozne v mnohých vinohradníckych krajinách sveta (Minárik 1978) bez ohľadu, či sa prieskum uskutočnil v chladných či teplých regiónoch. Prečo sa H. uvarum považujú za nežiadúce a S. cerevisiae za žiadúce vínnych kvasiniek vidno z tabuľky 2: súvisí to s faktom, že H. uvarum produkujú niekoľkonásobok kyseliny octovej. Metabolit

Hanseniaspora uvarum

Saccharomyces cerevisiae

Kyselina octová g/L Glycerol g/L Alkohol (% obj.)

0,50 5,47 10,2

0,03 5,07 10,3

Je nápadné, že H. uvarum produkují viac glycerolu ako S. cerevisiae, čo sa potvrdilo aj v praxi. Otázkou je, či tento malý rozdiel sa prejavuje v kvalite vína, najmä v senzorike. H. uvarum viaže viac oxidu siričitého na acetaldehyd, pyruvát s pod, ak to porovnáme s väzbovosťou S. cerevisiae. Rozdielne podmienky rastu H. uvarum a S. cerevisiae Oba druhy kvasiniek majú rozdielne podmienky rastu. Pre rast týchto kvasiniek majú teplota fermentácie, hodnoty pH a prídavok SO2 významnú úlohu pre rast. Teplota – Kvasinky H. uvarum majú oproti S. cerevisiae veľkú výhodu rastu pri fermentačnej teplote 15 °C, pri kvasení však prevládajú esterové a amylové odtiene v chuti vína. Takéto senzorické vnemy sú príznakom fermentácie s prevahou H. uvarum. Závislosti na teplote sa musí venovať veľká pozornosť najmä pri spontánnej (samovoľnej) fermentácii.

Prečo niekedy spontánna fermentácia? Pri spontánnej fermentácii sa na kvasení zúčastňuje 3 až 6 rôznych druhov okrem S. cerevisiae, preto pri senzorickom hodnotení a porovnaní s vínom kvasenom s ASVK sa občas prejavuje širšie spektrum aróm pri spontánnej fermentácii. Fermentácia muštu s ASVK prebieha rýchlejšie, vína sú skôr konzumuschopné; spontánna fermentácia niekedy prináša spravidla v prvom roku komplexnejšie hodnotenie vína. Vína kvasené s ASVK však po 3 rokoch hodnotia vždy pozitívnejšie ako spontánne kvasené. Takéto experimenty so spontánnou fermentáciou nemôžu si vždy úplne dovoliť len menšie vinárske podniky. Tu je riziko malé, no stredné a veľké prevádzky pracujú dnes skoro výlučne s aktívnymi selektovanými kultúrami kvasiniek. Kedy by spontánna fermentácia muštu bola zmysluplná? Gafner (2006) odporúča, aby sa spontánna fermentácia vždy uskutočňovala za stálej kontroly. Treba mať v chladničke pohotovastné ASVK, ak by došlo k defektu, napríklad k predčasnému zastaveniu fermentácie alebo k zvýšenej tvorbe prchavých kyselín či esterov kyseliny octovej. Vtedy treba ihneď zasiahnúť prídavkom 3–4 % zákvasom ASVK! To je príčinou, prečo si vačšie prevádzky zvolila len fermentáciu ASVK, teda štartovacie kultúry S. cerevisiae. Aplikácia ASVK je preto aj v menších vinárskych prevádzkach bezriziková. Zdôrazňuje sa, že fermentačná teplota by mala byť podľa možnosti medzi 20 a 25 °C. Spontánna fermentácia a biologická degradácia kyselín Na hroznových bobuliach sa vyskytujú nielen kvasinky, ale aj mliečne baktérie (MB) Pri pomalej, vleklej alkoholovej fermentácii nachádzajú MB v substráte veľké množstvo živín, preto sa môžu dobre vyvíjať. Je známe, že v takýchto prípadoch malolaktická fermentácia (MLF) prebieha súčasne s alkoholovou fermentáciou. Spontánna fermentácia nemusí byť pomalá, vleklá, ak sú pre S. cerevisiae optimálne podmienky. Aj pri spontánnej MLF sú prítomné žiadúce a nežiadúce MB. K žiadúcim patria Oenococcus oeni, k nežiadúcim Pediococcus sp. a Lactobacillus sp. Pri sírení muštu sú O. oeni inhibované viac ako „divé“ nežiadúce MB. Treba znova zdôrazniť, že pri nízkom pH je oxid siričitý účinnejší ako pri vyššom pH. Pri pH 3,2–3,4 sú O. oeni aktívnejšie. Literatúra J. Gafner: Die Winzer-Zeitschrift 21, 2006, č. 11, s. 34–35. E. Minárik: Doktorská dizertácia, Bratislava 1978. Erich Minárik

(5/2008)

237

Vinařský rok 2007 Ing. Aleš Gala, technolog vinařství VINOHRAD CZ, s. r. o., Horní Věstonice Klima posledních let je v našich zeměpisných šířkách nevyzpytatelné. Ročník 2007, co se počasí týče, přinesl několik období, která nejsou až tak typická, a hned v lednu padly celkem čtyři teplotní rekordy. Ale ne teploty pod bodem mrazu, jak by bylo typické pro tento měsíc, ale naopak. Napříkled 19. ledna bylo v Lednici na Moravě naměřeno neuvěřitelných 18 stupňů nad nulou [1]. I únor připomínal spíše počátek jara. Abnormálně teplá zima bez téměř žádných mrazivých dnů s minimálními srážkami nabízela otazník nad tím, jak bude reagovat vinná réva, jaký bude tlak na choroby a jak se ročník vlastně bude vyvýjet dál. Jarní měsíce byly teplotně nadprůměrné a především v měsících dubnu, květnu a červnu byla, na úkor srážek, také dosti nadprůměrná délka slunečního osvitu oproti obvyklým hodnotám z let předchozích. Letní měsíce byly zase už srážkově normální, ale v některých dnech spadlo extrémě velké množství srážek [1].

Jedno krásné vinařské přísloví říká: „Září víno vaří.“ Podzimní měsíce jsou velice důležité pro kvalitu hroznů, respektive vína. Ročník 2007 nám v tomto směru moc nedopřál, a i když první dvě třetiny roku se teplotně odvíjely poměrně slibně, tak období měsíců září až listopad bylo pro vinaře trochu zklamáním. Teplotně podprůměrné období s občas vydatnými srážkami se podepsalo na vínech tohoto ročníku. I přesto všechno se z vín této sklizně vyklubala vína s velice příjemným bohatým aroma, a to především u vín, která byla vyrobena z hroznů sklizených v první polovině září. Ta nebyla až tak ovlivněna následnými srážkami a podprůměrnými teplotami. Jak už bylo řečeno, důležité bylo načasování sklizně, respektive její termín, aby se dosáhlo vhodného poměru celkových kyselin a cukru s přihlédnutím na hodnotu pH. Po této stránce jsou vína vyrovnaná. Hodnoty celkových kyselin se u většiny bílých moštů pohybovaly při sklizni v rozmezí od 5,5 do 8,0 g/l a pH od 3,0 do 3,3 v závislosti na odrůdě. Cukernatost dosahovala hodnot 19 až 22° ČNM. Při čekání na vyšší přívlastky promlouval do kvality především negativní vliv srážek a teplot pozdějších podzimních měsíců.

To se projevuje hlavně na extraktivnosti vín, kde se hodnoty bezcukerného extraktu pohybují na spodních hranicích daných přívlastků. Samostatnou kapitolou jsou červená vína, kterým tento ročník nebyl příliš nakloněn. Cukernatost se dostávala velice obtížně k vyšším stupňům a hlavně vyzrálost polyfenolických sloučenin nebyla optimální, což se odráží v barevných odstínech vín, a prodloužená macerace rmutu nesla riziko k přílišné extrakci tvrdých, nezralých a astirgentních tónů. Velice zajímavá jsou ale červená vína s důrazem na ovocnost aroma, tedy lehčího typu, která jsou velice pitelná. Velká červená tělnatá vína jsou v tomto ročníku spíše výjimkou, ale i ta se najdou, a to především v závislosti na mikroklimatu konkrétní vinice, odrůdě a způsobu vinifikace. Jak už bylo v úvodu řečeno, každý ročník z našich zeměpisných šířek je specifický a v každém se zrcadlí typičnost klimatu. I v tomto ročníku najdeme krásná specifická vína, která osloví spousty konzumentů a která budou především námětem k diskusi, jaký ten ročník vlastně byl. [1] Český hydrometeorologický úřad, www.chmu.cz

Propustnost kyslíku u zátky se závitem Pokud bychom chtěli definovat ideální zátku, musela by splňovat tři jednoduché podmínky: l První z nich říká, že zátka by se v žádném případě neměla aktivně zúčastnit dalšího stárnutí vina. Měla by propouštět látky, které se podílí na chuti či na fyzikálně-chemických reakcích vína během stárnutí. Naopak by se jich zátka měla účastnit pasivně, měla by hrát roli selektivní membrány, oddělující víno od látek, přítomných v obklopujícím prostředí, které by mohly narušit vývoj vína. Jedinou větší výjimkou z tohoto pravidla by měla být dokonale řízená migrace látek, běžně užívaných vinaři, kteří by měli v zátce najít elegantní nástroj přidání těchto molekul. l Druhé pravidlo se týká reprodukovatelnosti či pravidelnosti vlastností zátky. Zatímco variabilita vlastností vína v závislosti od ročníku je považována za součást tohoto přírodního produktu, snadno pochopíme, že variabilita způsobená zátkou s náhodnými a nepředvídatelnými vlastnostmi není v žádném případě žádoucí, nebo dokonce doporučována.

l Třetí pravidlo říká, že výběr zátky s ohledem na vnější podmínky, a zvlášť na propustnost kyslíku, by měl být přizpůsoben vlastnostem vína, které má chránit. Z čehož plyne, že by měla být definována požadovaná úroveň propustnosti, a to je zcela jasně v kompetenci oenologa. Toto pravidlo ztěžuje život výrobcům zátek, protože je nutí vyrábět zátky s upravenou propustností. Tato tři pravidla jsou základem vývoje kapsle se zátkou Stelvin® a jejího neustálého zlepšování, aby dokonale odpovídala potřebám vinařů. Kapsle se zátkou Stelvin® se skládají z vnějšího obalu z pomalovaného hliníku, který může obsahovat plastovou vložku a těsnění, jehož úloha při řízení propustnosti kyslíku je zásadní. Jestliže klíčovým prvkem řízení propustnosti kyslíku u vinné zátky je těsnění, obsahující nepropustný film, nesmíme zapomínat, že o konečné kvalitě zátky rozhoduje kontakt zátky se sklem. Platí to pro všechny typy zátek, protože výměna s vnějším prostředím může probíhat jak přes těsnění (propustnost materiálů), tak mezi těsněním a sklem. Je tedy zbytečné vymýšlet zátku s vel-

mi dobře kontrolovanou vnitřní propustností, pokud v ní zároveň probíhají závažné a nezvladatelné úniky plynů mezi zátkou a sklem. U kapsle se zátkou Stelvin® je těsnost v prostoru mezi zátkou a sklem zajištěna udržováním povrchu těsnění v kontaktu s láhví. Tento kontakt je zajištěn díky mechanickému stlačení polymerové pěny při zazátkování, které je dáno vertikálním tlakem kapsle a zapuštění, jakož i tvarem objímky kapsle nebo plastových vložek, používaných u některých kapslí. Výběr hustoty pěny, jejích mechanických vlastností, jakož i určení parametrů a tvaru objímek nebo vložek patří ke know-how výrobce kapslí. Materiály v kontaktu se sklem hrají také velmi důležitou úlohu v dobré těsnosti (kapalné nebo plynné), a opět je to zkušenost výrobce kapslí, která mu umožní vybrat polymer s ideálními mechanickými vlastnostmi, aby zajistil těsný kontakt se sklem a zároveň rozumné nasazení síly při otevírání a neutralitu ve styku s vínem. Pramen: Revue des Oenologues, No. 125 spécial, s. 33–34. (akm)

238

(5/2008)

Fenolické látky červených vín – část 1.: Anthokyany Ing. Michal Kumšta, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice kumsta@zf.mendelu.cz

Výskyt a struktura Anthokyany jsou červená barviva révy. Ve zralých bobulích většiny modrých odrůd jsou lokalizovány výlučně v buňkách slupky s narůstající koncentrací směrem k vnějším vrstvám, pouze odrůdy označované jako barvířky je obsahují i v dužnině. Barviva jsou rozpuštěna společně s ostatními fenolickými látkami (hydroxyskořicové kyseliny, flavonoidy, atd.) ve šťávě vakuol. Velké množství anthokyanů může být přítomno i v listech, především koncem vegetační sezony. Z chemického hlediska se jedná o fenolické látky velmi charakteristické struktury složené ze substituovaného fenyl-benzopyryliového jádra. Tyto sloučeniny se jako volné nazývají anthokyanidiny a jsou poměrně nestabilní. Navázáním cukerného zbytku, nejčastěji glukózy, v poloze 3 se jejich chemická stabilita výrazně zvýší a tyto glykosidy jsou vlastní anthokyany. V révě a víně bylo identifikováno 5 základních anthokyanidinů lišících se substituenty kruhu B (Obr. 1).

Obr. 1: Struktura anthokyanů révy. Acyl značí organickou kyselinu (octová, p-kumarová, kávová). V bobulích původní Vitis vinifera se vyskytují pouze monoglukosidy. Všechny odrůdy révy vinné mají stejnou základní strukturu anthokyanidinů a liší se pouze v jejich poměru. Dominantní zastoupení má malvidin3-monoglukosid (50–90 %), který tak tvoří základ barvy modrých hroznů a červených vín. Část anthokyanů je esterifikována organickými kyselinami (octová, p-kumarová, kávová), kdy koncentrace těchto derivátů se liší podle odrůd. Například pro burgundské modré je typické velmi nízké zastoupení esterifikovaných anthokyanů. (1) Pro ostatní druhy rodu Vitis (V. riparia, V. rupestris, V. amurensis) je charakteristická přítomnost značného množství diglukosidů anthokyanů, přičemž druhá glukóza je vázána v poloze 5 cyklu A. Tvorba těchto forem je daná geneticky s dominantním přenosem vlohy, proto všechny přímé hybridy mezi Vitis vinifera a ostatními druhy obsahují převahu diglukosidů. V dalších kříženích s evropskou révou se u nových interspecifických selekcích v některých případech vyštěpil recesivní charakter evropské révy a složení barviv je shodné s Vitis vinifera (Laurot, řada Mi-5-26; 70; 76; 100; 114), zatímco u jiných zůstal profil anthokyanů, získaný pomocí HPLC, podobný americkým druhům (Regent, Rubinet). (2)

Koncentrace volných anthokyanů ve víně výrazně závisí na jeho stáří a odrůdě révy. Počáteční množství jednoduchých barviv v mladém víně obvyklých odrůd po skončení alkoholové fermentace je od 100 mg/l (Rulandské modré) až do 1500 mg/l (Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon). V průběhu několika let během zrání vína v sudu a lahvi jejich obsah klesá na hodnoty 0–50 mg/l a většina barviv je kondenzována s taniny. Tyto stabilní komplexy tvoří barvu zralých červených vín, avšak jsou velmi obtížně stanovitelné standardními metodami. Menší část anthokyanů je destruována působením vnějších faktorů (teplota, světlo, kyslík) nebo se vysráží spolu s jinými látkami (vinný kámen, komplexy tříslovin a bílkovin atd.). Tyto eliminační procesy snižují kvalitu červeného vína, neboť vedou ke ztrátě barvy. (1) Změny barvy v závislosti na pH a obsahu SO2 Z pohledu vinařství jsou významné dvě vlastnosti volných anthokyanů. Jde především o výraznou závislost jejich barvy na pH roztoku a odbarvování působením SO2. Barva roztoku anthokyanů ve velmi kyselém prostředí (pH < 1) je sytě karmínově červená. Se stoupající hodnotou pH dochází k výrazné ztrátě barvy a změně jejího odstínu. K maximální ztrátě barvy dochází mezi pH 3,2–3,5. Barevný odstín se také mění z nafialovělého do modrého při pH > 4 a následně v neutrální a alkalické oblasti přechází do žlutohnědé. Tyto změny jsou důsledkem sledu několika acidobazických a hydratačních reakcí, kdy jednotlivé anthokyany tvoří celkem 5 forem. Červený flavyliový kation navíc velmi snadno reaguje s hydrogensiřičitanovým anionem, který při pH 3,2 představuje 96 % přítomného volného SO2, za tvorby bezbarvého aduktu. Tento děj je příčinou odbarvování mladého červeného vína po zasíření. Tyto barevné přechody hrají rozhodující roli v intenzitě a odstínu barvy mladého červeného vína (Obr. 2). Jednotlivé barevné formy anthokyanů se též liší svou schopností pohlcovat světlo, kdy červený flaviliový kation absorbuje při 520 nm dvakrát více světla než modrá chinoidní báze. Z tohoto důvodu vína po bio-

Obr. 2: Schéma přechodů jednotlivých forem anthokyanů

(5/2008)

logickém odbourání kyselin, kdy při ztrátě kyselin stoupne pH k hodnotám kolem 4, zůstávají stále červená, i když přibudou fialové tóny a celková intenzita barvy poklesne (Obr. 3). Pouhým zvýšením pH z hodnoty 3 na hodnotu 4 se sníží intenzita barvy červeného vína třikrát, aniž by došlo ke změně obsahu anthokyanů. (Tab. 1) (3)

Obr. 3: Zastoupení jednotlivých forem anthokyanů v závislosti na pH vína Tab. 1: Zastoupení barevných forem anthokyanů v závislosti na pH vína. A+ značí červený flaviliový kation, AO je modrá chinoidní báze. pH 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 3,9 4,0

A+ 30,6 25,8 21,7 18,0 14,9 12,2 9,9 8,0 6,5 5,2 4,2

AO 11,9 12,6 13,4 14,0 14,5 15,0 15,4 15,7 16,0 16,2 16,3

barevnost (pH 3 = 100) 100,0 87,2 76,4 66,6 58,3 51,2 45,1 40,1 36,2 32,7 30,0

barevnost (pH 0 = 100) 35,2 30,7 26,9 23,5 20,6 18,1 15,9 14,1 12,7 11,5 10,6

Úbytek volných anthokyanů Volné anthokyany nejsou příliš stálé a jejich koncentrace během prvních měsíců zrání vína rychle klesá a v průběhu několika let se ztratí úplně. Přesto víno zůstává díky kondenzačním reakcím s taniny stále červené. Tyto kondenzační reakce si pro svoji komplexnost zasluhují probrání v samostatném článku. Zde se zaměřím na reakce vedoucí k nevratné destrukci barviva. Stabilita anthokyanů závisí na mnoha faktorech, z nichž hlavní jsou pH, teplota, světlo, přítomnost kyslíku a ketonů. Anthokyany jsou stabilní pouze v kyselém prostředí, zatímco v neutrálním a alkalickém se rozpadají na fenolové kyseliny a deriváty kumarinu. Tento proces probíhá pomalu i v kyselém prostředí vína, ale z technologického hlediska není nijak významný. Také teplota má výrazné degradační účinky na tyto sloučeniny, zvláště při dlouhodobém působení teploty, což je problémem v konzervárenství. Krátkodobé zahřátí rmutu typické pro výrobu červených vín teplou cestou významnou degradaci anthokyanů nezpůsobuje. Také světlo má destruktivní účinky na barviva, což je třeba zohlednit při použití čirých lahví, které musí být náležitě uloženy. Působení kyslíku a vznik hnědých pigmentů Působení kyslíku na volné anthokyany je komplexní a ne vždy negativní proces. Záleží na rychlosti oxidace a přítomnosti dalších látek. Pomalá a limitovaná oxidace mladého červeného vína, kdy spolu kondenzují anthokyany, třísloviny a alkohol, vede ke stabilizaci barvy a změně hořce tříslovitých taninů na senzoricky příznivější produkty a ve své podstatě je rozhodujícím chemickým procesem při utváření harmonického červeného vína. Samotné anthokyany kromě dvou minoritních jsou proti působení kyslíku

239

relativně odolné a degradace barvy je způsobena působením jiných látek obsahujících o-difenolickou skupinu. Jde především o katechiny a kaftarovou kyselinu, které jsou samy velmi náchylné k oxidaci. Z nich vzniklé chinony kondenzují s anthokyany, ale i s dalšími katechiny, za tvorby hnědých produktů. Tento pochod byl již na stránkách VO na příkladu kaftarové kyseliny detailněji popsán. (4) V přítomnosti ketonů tvoří anthokyany oranžově zbarvené produkty, jejichž struktura a mechanismus vzniku nejsou dosud přesně známé. Poprvé byly pozorovány v laboratoři po přidání acetonu do vína. Stejným způsobem přítomnost 2-oxoglukonové a 5-oxoglukonové kyseliny v červeném víně, které se často ve vysokých koncentracích vyskytují v hroznech napadených plísní šedou, vede k výraznému posunu barvy k oranžovým tónům. Tento jev spolu s destrukcí fenolických látek působením plísně vysvětluje problémy s barvou červeného vína vyrobeného z napadených hroznů. V nedávné době byly popsány reakce anthokyanů s karbonylovými sloučeninami vznikajícími během kvašení (kyselina pyrohroznová) nebo biologického odbourání kyseliny jablečné (diacetyl). Diacetyl s anthokyany tvoří bezbarvé castavinoly, které se v koncentracích několika mg/l vyskytují v červených vínech po skončení malo-laktické fermentace. Tato reakce je významná především z hlediska vyvázání senzoricky nepříjemného diacetylu, jenž poznamenává bílá vína s nesprávně provedenou MLF. (5)

Závěr Uvedené základní vlastnosti anthokyanů je třeba zohlednit při výrobě červeného vína, pro jehož kvalitu je barva jedním ze základních parametrů, a proto je třeba zabránit destrukci barviv. Ztráta barvy vlivem SO2 je plně reverzibilní, což se nedá říci o změnách vzniklým působením nadměrného množství kyslíku nebo karbonylových sloučenin. Pro tvorbu červeného vína je sice přiměřené působení kyslíku nezbytné, ale je s ním třeba nakládat jako s lékem. Tedy spíše pozvolné působení nižších koncentrací než masivní nárazové prokysličení, což je zvláště důležité pro výrobu ovocitých mladých červených vín s nízkým obsahem taninů určených k rychlé spotřebě, jejichž barva je dána především volnými anthokyany. Pozornost je také nutné věnovat zdravotnímu stavu hroznů, aby se předešlo vzniku oxidačních produktů cukrů působením plísně šedé. Napadené hrozny je pak výhodnější zpracovat na rosé. Literatura (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Hanbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 145–147. (2) KUMŠTA, M.: Nepublikované výsledky HPLC analýz. (3) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Hanbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 152–158. (4) KUMŠTA, M.: Hydroxyskořicové kyseliny – Část 1.: Obecné a antioxidační vlastnosti. Vinařský obzor. 2007, 100, s. 293–295. (5) CASTAGNINO, C. a spol.: Castavinol, a new series of polyphenols from Bordeaux red wines. Tetrahedron Lett. 1996, 37, 7739. Summary Content and structure of phenolic compounds play an essential role in red wine character and quality. In some few next articles I try to describe particular groups of the compounds, reactions and effect on sensory qualities of wine. Phenolic compounds of grape and wine have collective biochemical origin and the similar structure, but they are rather different in point of view sensory properties. First impression of red wine is colour, which is given by concentration and structure of red pigments named anthocyanins. Key words: red wine, phenols, anthocyanins

240

(5/2008)

Dezoxidace vína Tlak ze strany zákazníků spolu s novými technikami, umožňujícími měřit rozpuštěný kyslík, způsobil nové oživení zájmu o kontrolu obsahu rozpuštěného kyslíku ve vínech. Dezoxidace vín je jednoduše aplikovatelná technika, schopná se přizpůsobit každým podmínkám. Použití stacionárních nebo mobilních systémů tuto techniku činí nesmírně pružnou, a aplikovatelnou kdekoliv ve sklepě. Dezoxidace umožňuje uchovat svěžest a aroma vín. Výsledky také ukazují, že se tím stabilizuje barva

bílých a růžových vín. Tlak ze strany zákazníků a nové normy sebou přinášejí zmenšení léčebných zásahů s použitím SO2. Výrobci vína by tedy měli vína chránit před rychlým rozpouštěním kyslíku při jakékoliv manipulaci. Plyny řady Biolind® (neutrální dusík, oxid uhličitý a jejich směsi) byly vytvořeny, aby pomáhaly profesionálům vyhnout se jakékoliv nežádoucí oxidaci vín. Linde Gas dnes přichází s plyny v potravinářské kvalitě, řadou Biolind©.

Tyto plyny jsou vyráběny a distribuovány v souladu s normou ISO 22000. Tato norma integrující postup HACCP zaručuje značení umožňující efektivní a cílené nasazení, potravinářskou kvalitu použitých plynů a bakteriologickou záruku, umožňující naprosto bezpečné použití plynů. U kyslíku je všechno otázkou rovnováhy. Pramen: Revue des Oenologues, nr. 125, s. 4–5

Hynek Holánek novým předsedou Moravínu Pane předsedo, nastupujete do funkce po dvou výrazných osobnostech – po Ing. Markovi Špalkovi a Liborovi Nazarčukovi, kteří nejen že dokázali rozvinout moravínskou činnost, tedy zejména první z nich, ale ve složité době i udržet členskou základnu, která je největší ze všech sdružení v počtu přímých členů. Já sám jsem členem 10 let a chci se vás nyní i jménem ostatních členů Moravínu, pro které je informace o vašem nástupu do funkce nová, ale i jménem ostatních čtenářů Vinařského obzoru zeptat, jaké jsou vaše vize a představy směřování dalších aktivit Moravínu? Budete pokračovat ve stávající linii, nebo předpokládáte, že udáte spolku jiný směr?

V každém případě chci podržet v rámci Moravínu to, pro co byl Moravín zřízen, a to je vzdělávání a šíření osvěty a odborných informací nejenom mezi svými členy. Je třeba si uvědomit, že Moravín nesdružuje jen malovinaře, ale též profesionální vinaře až střední velikosti. Chci prosazovat, aby se naše sdružení začalo více zapojovat do veřejné diskuse o tom, kam vůbec má naše vinařství směřovat. Vnímáme totiž, že aktivity největšího a zastřešujícího sdružení, tedy Svazu vinařů České republiky, jsou více zaměřeny ve prospěch velkých vinařských firem. Zájmy většiny vinohradníků a vinařů tak nejsou dostatečně prezentovány a zastupovány. Mám představu, že budeme na Svaz vinařů více a aktivněji působit.

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU

Vy, jako předseda Moravínu, jste každopádně členem představenstva Svazu vinařů, takže k prosazování zájmů členů Moravínu budete mít zajisté příležitost. Které konkrétní zájmy Moravínu tedy hodláte prosazovat? Situace se v poslední době poněkud vyhrotila. Ukázalo se to při jednání o VOC. Představenstvo svazu vinařů stále trvá na jednoúrovňovém systému. To je však záležitost, která nepřináší v podstatě nic nového. Ale o VOC byla možnost diskuse již od změny „vinařského zákona“ v roce 2004. Například na stránkách Vinařského obzoru vyšla řada článků z pera prof. Krause, Ing. Pavlouška či J. Horešovského a nebo

Vinařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 97/2006 Sb. zveřejňuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 7. –15. 8. 2008: 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v roce 2009 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v termínu od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č. 97/2006 Sb. konaných v letech 2008–9. 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. f) vyhlášky č. 97/2006 Sb., a to akcí typu „svěcení, křty vína“, „otevřené sklepy“ a slavnosti vinobraní konaných v termínu od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009. 5. Podpora úhrady nákladů na realizaci tištěných materiálů dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. e) vyhlášky č. 97/2006 Sb. 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. g) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Úplné znění podmínek pro poskytnutí podpory najdete na webových stránkách www. vinarskyfond. cz a v červnovém čísle Vinařského obzoru.

(5/2008)

ve VO 3 ze strany výboru VOC Morava a R. Nepraše. Je škoda, že se do odborné diskuse na stránkách VO nezapojují více sami vinohradníci a vinaři. Vnímám to podobně. Je chybou zejména malých a středních vinařů, že nebyli dostatečně aktivní a po několikaleté období zpět nepůsobili dostatečně na své zástupce v orgánech nejenom Svazu vinařů, ale i dalších institucí tak, aby hájili jejich zájmy dle jejich představ. Jaká je tedy konkrétní představa předsedy Moravínu o systému VOC? Podle mého názoru je nutné, aby zde vznikl několikaúrovňový systém VOC. S tím spojená kategorizace vinic je zcela zásadní a z dlouhodobého hlediska nutná. Vždyť v zájmu udržení kvality našeho vinařství je, a doba na to už nazrála, abychom zákazníkům vysvětlili, že v kvalitě není rozhodující pouze cukernatost, jak to doposud sdělovaly teze vinařského zákona dle germánského systému, ale že neméně důležitým, a možná z některých úhlů pohledu důležitějším faktorem, je místo původu hroznů. Jak se v jednostupňovém systému projeví to nejdůležitější a to terroir? Musí tu jít o to, ze které lokality víno pochází. Musí upozorňovat na ojedinělé podmínky jak geografické tak klimatické a v neposlední řadě musí zohlednit práci vinaře. Je přece velký rozdíl mezi vinicí, kterou vinař obdělává v souznění s přírodou systémem integrované produkce, nebo dokonce biologicky, a proti tomu vinicí plnou jedů, herbicidů a umělých hnojiv. Přechod k románskému způsobu rozlišování jakosti, tedy jaký známe v zemích na jih a jihozápad od Alp, je výhledově nutný a přirozeně se k němu spěje. Nemyslíte, že náhlý odchod od kategorizace do přívlastků směrem románskému systému podle místa původu hroznů s přesně vymezenými pravidly by nevnesl do konzumentova povědomí trochu chaos? Do osvěty, že tu máme jakési přívlastky, byly přece investovány značné prostředky a úsilí mnoha vinařů v rámci informací konzumentovi… Nejde tu o to v této fázi rušit zaběhlý systém, ten zajisté poběží dál. Nemyslím si také, že všichni vinaři budou chtít přejít na systém VOC. Jsou tu však určité možnosti, ty by se měly diskutovat a to, na čem se vinaři shodnou, také prosazovat. Faktem je, že jako vinaři jsme téma VOC trošku zaspali a věci se teď řeší možná poněkud rychle, ale já věřím, že nikdy není pozdě. Doposud jsme my, kteří jsme začínali od píky a nestojí za námi nadnárodní kapitál či vstup strategických finančních partnerů, vysazovali vinice či dobudovávali svá vinařství a věcem strategickým, jako je např. právě příprava systému VOC, jsme se moc nevěnovali. Teprve dnes začínáme vnímat, že je třeba se do dění aktivně zapojit a vyslovit svůj ná-

zor. Zase se vrátím k VOC: vzniklo-li by jednoúrovňové VOC bez jasných pravidel, struktury a vizí, kam by mělo směřovat, může dojít k tomu, že značka bude brzy zprofanována a prostředky na propagaci nebudou využity efektivně. Zavedení plošného jednoúrovňového VOC by v podstatě dalo konzumentovi signál, že všechna vína na Moravě jsou stejná a že je jedno, odkud hrozen pochází. Tento systém by krátkodobě podpořil prodej určitých, zejména hypermarketových vín, dlouhodobě by stejně nic podstatného nepřinesl. Zaznamenal jsem také tvrzení, že podpora prodeje vín velkovýrobců v hypermarketech je nezbytná, protože pokud se bude obchodně dařit jim, budou moci zaplatit větší peníz dodavatelům hroznů, tedy pěstitelům, čímž se kruh uzavírá. Ještě jsem neslyšel, že by akcionáři, zvláště pak zahraniční, měli chuť rozdávat našim vinohradníkům svoje dividendy. Vidím to jednoduše. Tyto všechny marketinkové aktivity vedly k tomu, že se dnes až 80 % u nás skutečně spotřebovaných vín dováží. Ale oficiální čísla tvrdí, že je to asi 60 %... Oficiální čísla ano. Pokud nebude účinnější kontrola ze strany dotyčných orgánů, bude to jen horší. Nekalý dovoz levných cisternových vín podřadné kvality jde dnes do obrovských rozměrů a toto vnímám jako velký problém. Celoplošná podpora právě vín základní produkce v hypermarketech vede k podpoře prodeje také těchto vín, protože podpora je méně adresná, obecná. Propagace neinformuje dostatečně zákazníka o rozdílu mezi našimi víny a nerozlišuje původ hroznů, což je pro rozlišení kvality zásadní. Některá prodávaná vína mají značení, které budí dojem, že pochází z Moravy. Systém postavený na cukernatosti nedává našim vínům oproti zahraniční konkurenci také vůbec žádnou výhodu. Jsem v kontaktu s mnoha malými a středními vinaři a vím, že rozhodně nejsem sám v názoru, že plošná propagace ve sloganu „Vína z Moravy, vína z Čech“ je velmi všeobecná, propagace našeho vinařství potřebuje zákazníkovi sdělit více informací o původu hroznů. Zpráva, že pochází z Moravy, tedy v případě zavedení jednoúrovňového VOC, je sice zajímavá, ale co přinese nového? Řešení nového systému kategorizace vín podle původu hroznů musí být komplexnější a musí dát více vyniknout vinici a vinaři. Hovořil jste o tom, že malí a střední vinaři se málo zajímají a angažují ve prospěch svých věcí. Loni v létě jsem byl hostem Valné hromady Sdružení vinařů Moravy, jehož jste taky členem, které mělo být svým založením, dle vyjádření jeho zástupců, i jakousi alternativou Svazu vinařů. Musím konstatovat, že za toho tři čtvrtě roku, přesto, že se asi 25 vinař-

241

ských firem za jakýmsi účelem sdružilo, se toho okolo tohoto sdružení mnoho neudálo. Je faktem, že toto naše sdružení nesplnilo zatím všechny své cíle. Kus práce se však odvedl. Byly provedeny kontroly vinic před sklizní. Byl nastaven systém kategorií vín. Byla spuštěna webová prezentace. V každém případě sdružení vzniklo v době, kdy nebylo v pohybu ani VOC, a možná se pro budoucnost rýsuje zajímavá spolupráce. Asi se nedá říci, že si SVM klade za cíl být konkurentem Svazu vinařů. Jde o sdružení zastupující zájmy rodinných vinařství. Je pravda, že jeden z důvodů vzniku je dlouhodobý pocit, že zájmy této skupiny vinařů nejsou ve SVČR dobře zastupovány. …Svaz vinařů zastupuje, i dle stanov, především zájmy členské základny. Pokud tedy mezi členy bude převaha nějakého názoru, předpokládám, že tento by měl být i pro vedení prioritní. Plně souhlasím, je zjevné, že kdo chce, aby bylo jeho hlasu nasloucháno, musí být aktivní, sdružit se a zájmy prosazovat spolu s ostatními. My, malí a střední producenti a pěstitelé, nesmíme dopustit, aby veškeré aktivity ovládla skupinka velkovýrobců, kteří sice tvoří značnou část obratu ve vinařství, ale na nichž naše vinařství zdaleka nestojí. Malí a střední producenti ve vinicích žijí, živí je jenom vinařina a věří, že jejich podnik budou rozvíjet i jejich potomci. Velkovýrobci, většinou akciové společnosti, čas od času mění majitele, nejsou s místem zdaleka tak svázáni, a když z vína nepoplynou dostatečné zisky, investičně přejdou do jiného odvětví. Nechci, aby to vyznělo, že mám něco proti velkým firmám, to určitě ne. Chci pouze, aby i malí vinaři byli v dialogu rovnoprávnými partnery. Trošku jsme ale odbočili od stěžejního tématu, tedy Moravínu. Uvažujete jako jeho nový předseda o rozvoji nových aktivit nebo zůstanete u stávajících? Moravínské odborné zájezdy či pořádané semináře a přednášky měly vždy velkou návštěvnost… uvažujete i o nějaké publikační činnosti? V každém případě chceme pokračovat v již zaběhnutých aktivitách. S výborem Moravínu připravujeme publikaci pro mladé a začínající vinaře, která by je instruovala v legislativní džungli předpisů, nařízení a zákonů, pojednala by také o nových trendech v technologiích; o podporu na tuto publikaci jsme již požádali Vinařský fond, takže doufám, že žádosti bude vyhověno, aby tato publikace, která je bezesporu potřebná, vyšla. Tedy chceme pokračovat v tom, co dělal a dělá Moravín dobře. Více se zaměříme na téma marketingu a také rozšíříme spektrum

242

(5/2008)

přednášejících a autorů. Dnes není problém dopěstovat kvalitní hrozny a udělat z nich vysoce jakostní víno – jako palčivý problém vidíme marketing a umění obchodu s vínem. Také se již pracuje na nové prezentaci, s jejíž pomocí budeme vinařům předávat nové informace. Mělo by tu také vzniknout diskusní fórum, protože se stále více ukazuje, jak je důležité zapojení vinařů do veřejné debaty o jejich záležitostech. Na letošní Valné hromadě Moravínu zazněla z řad Výboru informace, že se bude-

te snažit prosadit, aby měl Moravín svého zástupce v Radě Vinařského fondu. Jakým způsobem toto chcete prosazovat? Máte pravdu, ale nechtěl bych to v této chvíli víc komentovat. Moravín má také svého zástupce ve Správní radě Národního vinařského centra… Zde jsme se s odstupujícím předsedou Liborem Nazarčukem dohodli, že ve SR NVC zůstane, neboť se i po praktické stránce více věnuje obchodu vínem a sommelierství, a já se

budu věnovat vinařské a vinohradnické tematice v představenstvu Svazu. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek Moravín má ke dni 1. 4. 2008 354 členů Výbor Moravínu pracuje ve složení: Ing. Becková Alice, Fiala Václav , Ing. Holánek Hynek, Hubačka Petr, Ing. Musil Ladislav, Míša Drahomír, Nazarčuk Libor, Osička Ludvík, Seidlová Vladimíra

Komentář k rozhovoru s Hynkem Holánkem Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Rakvice

Ano, semknuli jsme se kolem této odrůdy, která již tehdy na Moravě poněkud mizela, ale jejíž víno dokázalo naprosto jedinečně vystihnout ty nejlepší charakteristiky moravských vín. V době určitého ústupu charakteru moravských vín to bylo velmi důležité. Již tehdy byly položeny základy diskuse pro systém nynějšího VOC. Domnívám se, že právě nyní, kdy jsou 2/3 u nás vypitého vína z ciziny – a tento trend dále stoupá – je toto téma navýsost aktuální. Tehdy před těmi třiceti lety byla zahájena osvětová a přednášková činnost Moravínu (oficiálního nástupce NG-klubu) a díky kontaktům prof. Krause v zahraničí jsme získali množství vysoce erudovaných přednášejících nebo se i sami pak dostali do zahraničí. Vzdělávací činnost rovněž pokračovala pod hlavičkou Okresních zemědělských správ tří okresů, kterou pak přebrala vnásledném období poloviny 90. let i tehdejší ČMVVU. V Moravínu bylo evidentní, že pestrost jeho členů je obohacující na jedné straně a na druhé straně určitou překážkou v další progresivní činnosti, která měla mít základy v profesionálním prosazování zájmů vinařů, tedy v lobbingu. Moravín se od porevolučních změn hledal a hledá se doposud. Pokud se jako člen mohu vyjádřit k období předsednictví oněch „dvou výrazných vinařských osobností“, jak je zmíněno v předešlém příspěvku, nevšiml jsem si, že by Moravín přišel kromě pořádání zájezdů či pokračování ve školení za rok s něčím dynamicky novým. Pokud jsem si předplatil „informační servis“, dostával jsem prakticky jen přeposílané informace z ČMVVU, posléze SV ČR.

Nynější dění ve vinařství u nás nazývám „Bouřlivé víno po 40 letech“. Předseda Moravínu Hynek Holánek v předcházejícím textu ponejvíce zmiňuje tematiku VOC. Nevím, kde přišel na to, že Svaz vinařů prosazuje pouze 1stupňový systém VOC. Pokud si vezmete společný návrh prof. Krause a Představenstva Svazu vinařů, který vyšel ve VO, hovoří o tom, že jde o postupné zavádění úrovní VOC – pokud budeme chtít zavádět všechny zároveň, budeme čekat možná 10 a možná i více let, než si vše vypracujeme do hmatatelné podoby. Je třeba si také říci, že by nebylo dobré ztratit velké investice do systému přívlastků, který až teď začíná u konzumenta plně fungovat. A kdo dělá obchod vínem, musí jednoznačně potvrdit, že přívlastky pomáhají zobchodovat víno v násobně lepších cenách. Ano, systém VOC je potřebný a z dlouhodobého hlediska rozhodně pro naše vinařství nutný. Pokud se podaří prosadit a uhlídat všechny parametry, naše vinařství to může posunout opět o něco výše. Pokud mohu reagovat na to, že pod označením „moravské víno“ se často schovají i vína zahraniční – to je ovšem jen důkazem toho, že označení „moravské“ tedy „z Moravy“, je POJEM, ZNAČKA a BRAND. Jestliže doposud neumíme plně ochránit moravskou produkci, je o to více důležité zavést již připravený systém VOC Morava a přijmout do něj pouze ta vína, která tyto parametry splňují, a ta, která to nesplňují z tohoto systému vyloučit a při opakovaném porušení vyloučit i daného producenta – výrobce. Uzavřít nyní systém VOC tím, že jej v krátké době stanovíme jako 1-, 3- či 5stupňový, je krátkozraké – proč jej nenechat otevřený a dopracovávat jej postupně i příštími generacemi? Nyní není ani zdaleka stanovena bonifikace viničních tratí, nemáme výzkum vhodnosti odrůd na dané stanoviště daného mikroklimatu a podobně. Bohužel mnozí z těch, kdo často používají termí-

ny „terroir“ či „cru“, nemají ani ponětí, o čem je řeč. Pro informaci, pojem „cru“ zahrnuje více prvků: polohu, půdu, podnebí, odrůdy, technologie – pěstitelské i zpracovatelské, člověka – jeho umění, kreativitu či kvalitu a slávu. Jestliže jeden z těchto prvků chybí, nemůžeme v žádném případě mluvit o „cru“ (E. Peynaud, J. Blonin). Zmíním se ještě k jednomu tématu, a tím je Vinařský fond. Nesedím v Radě VF, ale troufám si věc shrnout takto: založit VF se podařilo, podařilo se i prosadit to, že kolik vinaři mezi sebou vyberou, stejně tolik peněz dostanou od státu na podporu. Pokud tu tedy VF máme, pečujme o něj. Pohled na to, na kolik VF pracuje pro všechny vinaře, je ošemetný. Odmítám rozdělování vinařů na malé a velké. Vinařství na Moravě je jedno a každý vinař si musí své místo, ať co do velikosti či kvality, vydobýt sám. Tedy vydobýt a uhájit – neudělá to za nás nikdo jiný, ani ministertvo, ani VF či Svaz vinařů nebo Svaz IP. Trh vínem je podstatně složitější. V této souvislosti je škoda, že se mezi sebou řežeme. Stavět vozové hradby bychom měli spíše proti vínům zvenčí než proti svým. Co se týče obsazení trhu, nedomnívám se, že je špatné, pokud se propagují vína i v řetězcích. Je třeba si uvědomit, že 70 % potravin, a tedy i vína, se prodá tu – a za to Svaz vinařů ani Vinařský fond nemůže, a to by měli zodpovědět ti úředníci, kteří takový rozmach retailu umožnili. Buďme rádi mimo jiné za to, že ti největší výrobci se soustřeďují na tento trh. Protože pokud se přesunou jinam, bude to mít pro všechny ostatní dopad ještě dramatičtější a řetězce obsadí pouze zahraniční vína. Kritici dosavadní práce, které nebylo odvedeno málo, by měli předložit, co konkrétně jim vadí – co konkrétně se mělo udělat a neudělalo se, ať řeknou, jak se to mělo udělat lépe, ať vyjmenují věci, které Svaz vinařů udělal proti zájmům většiny svých členů. Zatím jsem se setkal jen s obecnými a bořícími proklamacemi.

(5/2008)

243

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

78 Kč,od 75 • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte nás! Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 179 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

290Kč ,301 (vč. (vã.9% 5%DPH) DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

korunovace Vašeho úspěchu Výhradní distributor: BS vinařské potřeby s. r. o. Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice info@vinarskepotreby.cz

Robert Vyhoda +420 775 352 532, vyhoda@vinarskepotreby.cz Radka Leciánová +420 608 888 687, lecianova@sanocap.cz

CIP sanitaèní stanice POSTUPY

PØÍNOSY

mikrobiologicky èistá voda i pro poslední výplachy

dekontaminace a èištìní tankù a jiných zaøízení bez pøítomnosti obsluhy

ohøívání, míchání sanitaèních roztokù

snížení nároènosti práce pøi sanitaci snížení procesních nákladù

perfektní sanitace, sterilizace

vysoká garance èistoty

èisté procesní zaøízení

Dokonalá filtrace

inzerat_A5

11.5.2007

16:17

Page 1

dokonalá øízená filtrace Tel.:518 372 134 info@filtrace.com

ORBIFILT hloubkové filtrační moduly – dodávané v průměru 12“ a 16“ – variabilní počet čoček v modulu – použitelné na všechny aplikace v nápojovém průmyslu – filtrace bez úkapů a bez přístupu vzduchu Dodáváme také odpovídající zařízení pro modulovou filtraci ORBICOL v různých velikostech. Pro více informací nás kontaktujte.

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

vysokotlaká øízená cirkulace pøes vystøikovací hlavice

kontinuální bezinfekèní plnìní

www.filtrace.com

(5/2008)

247

3× Recenze (1.) Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními chorobami a škůdci

Bioinstitut, o. p. s., se sídlem v Olomouci vydal ve spolupráci se švýcarským Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství FiBL, svazem Pro-Bio a společností Biocont Laboratory příručku o ochraně révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními chorobami a škůdci. Příručka formátu A4 na 16 stranách informuje o bionomii a preventivních a přímých ochranných opatřeních proti nástrahám vinohradů. Publikace je odbornými lektory a poradci pro ekologické zemědělství upravena na podmínky v České republice. Kniha zahrnuje termínový plán péče, preventivní ochranná opatření a postup dostupných prostředků ochrany rostlin. Dále se věnuje plísni révové, padlí, černé skvrnitosti, plísni šedé, vadnutí třapiny, obalečům, roztočům a dalším hmyzím škůdcům (pidikřísek, klopuška, mšice révokaz, třásněnka, housenky můr, různorožec). Vydavatel a distributoři zasílají brožuru na dobírku za distribuční poplatek 45 Kč + náklady na dobírkovné. (Pro členy svazu Pro-Bio zdarma.) Publikaci je možné objednat na tel. 585 631 182, info@bioinstitut.cz. (2.) Citáty o víně Známé brněnské nakladatelství Šimon Ryšavý uvedlo v život knižní miniaturu, která může být poutavým doplňkem adjustáže láhve vína. Nakladatel seskupil, jak uvádí, za přispění knih a internetu, citáty o víně, ke kterým napsal úvodní slovo hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Knížečka o rozměrech 43, 35 a 6 mm zahrnuje nejen citáty autorské či s vinnou tematikou z Bible, ale též citáty anonymní, dále národní pří-

sloví o víně, lidové pranostiky a na závěr vinařský minislovníček. Na 127 stranách (bohužel malým písmem – ale nešlo jinak!) najdete spoustu myšlenek a varianta, že knížečka může být ozdobou dárkové láhve, je určitě zajímavá. Má totiž v levém horním rohu (z čelního pohledu) perforaci a provlečení přírodním motouzem, díky kterému ji lze pověsit na hrdlo láhve. Za 69 Kč můžete brožurku objednat v redakci Vinařského obzoru.

(3.) Encyklopedie révy vinné (P. Pavloušek) Výpravná publikace z autorovy domovské stáje (Computer Press) je profesionáně zpracovanou encyklopedií, spíše než ampelografií. Na více než 300 stranách křídového papíru velkého formátu a plnobarevného tisku najdete nejen popisy odrůd, ale též kapitoly o historii domestikace révy, původu, klasifikaci a rozšíření rodu Vitis, o metodách popisu odrůd révy, pěstitelských a enologických vlastnostech odrůd a podnožových odrůdách. Hlavní část knihy představuje moštové i stolní odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize ČR, dále pěstované odrůdy z některých států EU, interspecifické moštové i stolní odrůdy a nebo také staré lokální odrůdy. Závěr knihy se věnuje pohledu na na moderní marketing vín. V závěru první kapitoly, kde se píše o ampelografii, autor vyjmenovavá v časovém sousledu některá významná ampelografická díla. Co je pro mne velkým překvapením, že opomíjí a vůbec neuvádí poslední publikaci D. Pospíšilové a kol. „Ampleografia Slovenska“ (Bratislava, 2006). Zajímavým jevem je též občasná citace termínů v cizích jazycích bez uvedení jejich českého významu v překladu (např. str. 26, 27, 30 aj.). Součástí knihy není vícejazyčný překladový slovník, takže cizími jazyky nevládnoucí čtenář se může cítit dotčen, ošizen nebo frustrován. Fotografická stránka bohužel bývá slabinou Pavlouškovy publicistické činnosti. Nejinak je

tomu i v Encyklopedii. Špatná práce se světlem při fotografování hroznů (str. 137, 143, 202 aj.), neostrost (např. str. 43) a „přepálenost“ (str. 130, 174, 265 aj.) je věcí, která by se dala při troše pečlivosti a vůle napravit, byť by to zabralo čas a námahu. Snímky jsou místy nevhodně ořezané či natočené (str. 67, 69, 76 aj.). V knize je též několik fotografií, jejichž umístění či velikost vyobrazení takřka postrádá smysl a jsou zde jakoby v roli „vaty“ (např. str. 31, 44) a nebo není zřetelné to, co chtěly říci (např. str. 47). Hlavní část knihy tvoří oddíl věnovaný popisům jednotlivých odrůd, který je správně rozčleněn do skupin odrůd uvedených výše. Autor zde nezachází do vysoce odborných ampelografických popisů a vědeckých nuancí, a knihu tak díky své publikační zkušenosti např. i z časopisu Zahrádkář zpřístupňuje široké vinařské veřejnosti, což je jistě záslužné. Rozhodně není na místě srovnávat Pavlouškovu Encyklopedii a Ampelografii Pospíšilové a kol., domnívám se však, že v dobré knihovně profesionála pracujícího s révou a vínem by neměla chybět ani jedna z nich. Encyklopedie révy vinné tedy není pouhou, byť i dobře sestavenou, kompilací sumy informací z mnoha zdrojů. Pavloušek, jako pedagogický a vědecký pracovník v mnoha ohledech s prakticými zkušenostmi, text obohacuje o množství svých úvah, názorů a vizí, což jistě zvyšuje její přidanou hodnotu. Knihu lze objednat na webu www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping a přijde na 820 Kč. Encyklopedie révy vinné (Pavel Pavloušek), pevná vazba, formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných, ISBN: 978-80-251-1704-0, EAN: 978-80-251-1704-0. Richard Stávek

248

(5/2008)

Jižní Afrika: Spor o genově modifikovanou révu Výzkum prováděný Institutem biotechnologie vína na univerzitě ve Stellenboschi v Jižní Africe vzbudil širokou odezvu. Jižní Afrika se svými 45 mil. obyvatel je na 8. místě ve světě v používání GMO, hned za obry, jako jsou USA, Čína, Indie a Brazílie. Genově modifikované sazenice révy, které by mohly být odolné vůči některým houbovým onemocněním, v současnosti zkoumá Institut ve Stellenbosch ve svých sklenících. Aby vědci otestovali jejich odolnost vůči nemocem a schopnost produkovat kvalitní hrozny, chtěli je vysadit na pozemku univerzity. Úřad pověřený vydáváním povolení však dostal žádost pozdě, projekt byl proto odložen o rok. Používání GMO je citlivou otázkou a vinařský průmysl, který financuje výzkumné programy, se pohybuje na velmi tenkém ledu. „Je to věc, která nahání strach,“ připouští Desmond Binneman z vinařství Simonsig u Stellenbosche. „Ve hře je naše pověst.“ Na začátku roku britští a němečtí nákupci stornovali své objednávky poté, co se doslechli o této záležitosti, ačkoliv není možné, aby se víno pocházející z GMO révy dostalo na trh dříve než za minimálně 10 let, a to ještě v nejlepším případě. Vinařský průmysl ostatně oznámil, že nebude používat GMO k výrobě vína, dokud nebude tato praxe mezinárodně uznána. Jihoafričtí vinaři ujistili, že nehodlají být první, kteří použijí tuto novou technologii, ale mohli by být klidně druzí. „Budeme připravení, když bude připraven trh.“ Podle Vitisphere.com (ako) Sklizeň 2006 v Německu I u našeho západního souseda byla sklizeň hroznů nižší, než je dlouhodobý průměr, ale jen o 4 %. Obdobně jako v Rakousku byla na úrovni roku 2005. V německých vinicích je nyní v plodnosti 63 % bílých odrůd a jejich výnos v roce 2006 byl 87 hl moštu/ha, zatímco u modrých odrůd 99 hl/ha. W4/2/JS Práva výsadby: Podmínky nákupu a prodeje pro kampaň Držitelé povolení k výsadbě mohou ve Francii nakoupit svá práva na výsadbu u státní rezervy. Pro kampaň 2006/2007 platili následující podmínky nabývání: Prodejní cena práv je od 1 500 eur za hektar práva; Státní rezerva přikročí k prodeji práv výsadby do 30. června 2007, lhůty pro přijetí plateb za nabízená práva. Platba za práva se uskutečňuje buď šekem, nebo bankovním převodem. Při platbě šekem nad 2 000 eur bude požadován bankovní šek. Pro nákup práv výsadby u státní rezervy nebo pro informace o podmínkách prodeje práv výsadby rezervou se držitelé povolení k výsadbě mají obracet na regionální kancelář VINIF-

LHOR podle sídla svého podniku. VINIFLHOR připomíná, že držitelé povolení k výsadbě si zachovávají možnost získat práva výsadby odpovídající jejich povolení, u jiných držitelů práv znovuvýsadby, kteří je nemají v úmyslu využít. Pro všechny informace týkající se nákupu v tomto rámci se zainteresovaní vinaři také mohou obrátit na regionální kancelář VINIFLHOR. Podle Vitisphere.com (ako) Přibývá zkušeností s minimalizací pracnosti ve vinicích Zabývají se tím nejenom v Austrálii a Německu, ale svou cestou jdou i v USA a Itálii. Zkouší se tam systém založený na několika podmínkách. První je způsob vedení – variantami je ohnutý kmínek, který lze zvedat a snižovat v rozsahu asi 20 cm, nebo u nás dobře známá „záclona“. Následuje sklizeň sklízečem, jehož pracovní ústrojí se pohybuje ve vertikálním směru, nikoliv v horizontálním, jak je dnes běžné. Jeho předností je, že třese s kmínkem, hroznů se nedotýká, ty opadávají samy. Nedílnou součástí systému je zařízení pro zkracování letorostů a pro zimní předřez. Řez se pak dokončuje ručně. Vyvíjí se i flexibilní drátěnka pro rychlé uchycení letorostů. V Itálii se pod závlahou dosahuje výnosu až 40 t/ha a hrozny se používají jako surovina k výrobě sektů. Celková pracnost se pohybuje mezi 70 až 80 hodinami na hektar a rok. Systém se začíná ověřovat i v rakouském Mistelbachu. W3/1/JS Velká Británie: Příchod vín s nízkým obsahem alkoholu Marks a Spencer oznámili svůj úmysl vyvinout řadu lehkých vín. Britský distributor odhaduje, že skončila tendence vín s více než 14 stupni alkoholu. Zamýšlí proto rozšířit svou nabídku vín s 12 stupni. Vyvíjí se také řada vín s nízkým obsahem siřičitanů. Loni v červnu začala tato inciativa u Sainsburry, který dal do prodeje australský Sémillon Sauvignon blanc s 9,5 stupni a 19 % kalorií méně než průměrná vína v prodeji. Řetěz britských supermarketů zareagoval na rostoucí zájem svých zákazníků o dietní a zdravé výrobky. Tato tendence unikla odhadům některých analytiků. Loni v květnu na kolokviu o vývoji trhu s vínem ve Velké Británii při příležitosti International Wine and Spirit Fair v Londýně předvídala jedna studie Wine Intelligence naopak vývoj trhu směrem k vínům s vyšším obsahem alkoholu (13,14 až 15 stupňů). Podle Vitisphere.com (ako) Krize vinařství v Jihoafrické republice Důvodů stávající krize je více. Například na jednu stranu se zvyšovala produkce vína, ze 4 milionů hl v roce 1994 na 7 mil. hl v roce 2006. Současně za posledních deset let poklesla spotřeba vína v JAR z 10 litrů na 7 l/osoba/rok. Dále se celosvětově snížil zájem o červené víno. Během let 2000 až 2006 klesla cena tuny hroznů odrůd Cabernet Sauvignon z 510 na 180 eur, Pinotage ze 440 na 150 a Schiraz ze 453 na 173 eur. Naopak ceny bílého vína se zvýšily – Chardonnay ze 146 na 225 eur a Sauvignon ze 183 na 259 eur. JAR již v krizi byla ráda, že vyveze alespoň nějaké víno, tak se postupně nahradil vývoz lahvového vína za víno sudové a tím se ještě více snížila cena jejího vína. Německý svaz vinařů bude v roce 2009 pořádat v JAR veletrh INTERVITIS-INTERFRUCTA. DDW/1/22/JS Středomořská strava s vínem může snížit riziko Alzheimerovy nemoci Americká studie, řízená Nikolaosem SCARMEASEM (Columbia University), publikovaná v březnu 2006 v Annals of Neurology ukazuje, že nejméně ohroženi Alzheimerovou nemocí jsou lidé, kteří jedí nejčastěji ovoce, zeleninu, obiloviny a ryby, kteří pijí trochu vína a kteří umírněně jedí maso a mléčné výrobky. Tento poznatek je výsledkem analýzy úda-

(5/2008)

jů o dietních návycích a o zdravotním stavu 2 258 osob, bydlících v New Yorku. Tyto pokusné osoby, všechny zdravé na začátku pokusu, byly sledovány čtyři roky. Každých 18 měsíců se podrobily lékařským vyšetřením a vyplnily standardizovaný dotazník o svých dietních návycích. Počas trvání studie se u 262 z nich objevila Alzheimerova nemoc. N. Scarmeas a jeho tým zjistili, že čím víc se dietní režim osob z kontrolní skupiny blížil „ideální“ středomořské stravě, tím nižší bylo riziko Alzheimerovy nemoci ve srovnání se zbytkem populace. Tato korelace setrvává i tehdy, pokud výsledky studie korigujeme podle takových faktorů, jako je věk, pohlaví, etnický původ, úroveň vzdělání, kalorická spotřeba, body mass index nebo kouření. Podle vitisphere.com (akm)

249

Bílé víno má také léčivé vlastnosti Známe antioxidační účinky červených vín. Bílá vína za nimi nezaostávají, protože nedávné studie odhalily, že mají antioxidační vlastnosti stejně významné jako olivový olej díky přítomnosti dvou sloučenin s prozkoumanými účinky: tyrozolu a kyseliny kofeinové. Oznámil to Alberto Bertelli, předseda zdravotnické komise OIV, na tiskové konferenci v Římě. Výsledek těchto studií bude předložen na 3. konferenci Víno a zdraví, organizované Městem vína a asociací Víno a zdraví 14. a 15. října. Podle Vitisphere.com (ako)

Vinařský triatlon Němčičky 2008

Triatlon je sportovním kláním o třech disciplínách. Po odstartování budou účastníci absolvovat plavání (100 metrů), jízdu na kole (cca 20 km, asi z poloviny terénem s nemalým převýšením – MTB-horské kolo silně doporučeno!) a běh (4,7 km po asfaltovém povrchu a rovině). Podrobný popis tras bude též uveden ve startovním balíčku, který obdrží každý po uhrazení startovného. To bude činit 100 Kč (registrace a platba předem) a nebo 150 Kč (na místě – pozor! Počet účastníků je omezen!). Trasy budou označeny a přístupné 24 hodin před závodem. Soutěžit se bude ve dvou kategoriích: muži a ženy. Startovné zahrnuje startovní číslo, číslo na kolo, poukaz na občerstvení po závodě a náklady na zdravotnickou a pořadatelskou službu. Úhrada startovného bude moci proběhnout ho-

tově při odevzdání přihlášky (v kanceláři TJ Sokol Němčičky ve Sportovním areálu), zasláním na účet (č. účtu: 1381818379/0800, variabilní číslo – rodné číslo) a nebo hotově na startu. Startující berou na vědomí, že závod bude probíhat za plného silničního provozu, a zavazují se dodržovat platné silniční předpisy. Dále se zavazují projet a proběhnout trasu v celé její délce a se všemi kontrolními stanovišti. Jsou povinni jakýmkoli způsobem nahlásit pořadatelům své odstoupení ze závodu. Během cyklistické části závodu jsou povinni použít helmu. Vyhlášena budou vždy první tři místa v každé kategorii. Vyhlášení proběhne po zpracování výsledků po ukončení závodu a to ve cca 14.00 h. První tři vyhodnocení v absolutním pořadí v obou kategoriích obdrží věcné ceny.

Dále bude provedeno slosování startovních čísel, na které může účastník, který absolvuje celý závod, vyhrát hodnotnou cenu. Také nejstarší účastník v kategorii, kde bude více účastníků, obdrží věcnou cenu. Pořadatel stanovil časové limity pro závod a každý, kdo je splní, obdrží dárkový balíček s vinařskou tematikou (muži – 2:59:00, ženy – 3:39:00). Program triatlonu: prezence 7.30 hod., start závodu 8.00 hod., konec závodu 13.00 hod. Bližší informace: TJ Sokol Němčičky, Sportovní areál, 691 07 Němčičky; tel.: 519 430 753, 775 197 443, e-mail: tj.sokol.nemcicky@quick.cz, www.sportnemcicky.cz (vo)

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – květnová výročí Na říšské radě ve Vídni 18. a 19. května 1908, věnující se vinařství, vystoupil též poslanec Šilinger z Moravy. Zdůraznil, že nejen Rakousko, ale i Morava potřebuje vydatnou státní pomoc pro vinařství, protože stejně tak utrpělo pohromami koncem 19. století a též nyní (houbové choroby peronospora a padlí, révokaz) a doposud dolnorakouské a štýrské vinařství dostalo 6× vyšší podporu než vinařství Moravské. V dalším projevu vyzvedl všechny ostatní rozdíly v přístupu k vinařství Rakouskému ve srovnání s námi. 1908, VO, roč. 11, č. 7, str. 197 Antonín Markant, nar. v r. 1877 v Praze, dosavadní státní komisař na Moravě, byl jmeno-

ván státním sklepním inspektorem pro Čechy se sídlem v Praze. Na jeho místo byl jmenován Karel Votruba (rodák z Buchlovic), t. č. vinařský asistent v Klosterneuburgu. 1908, VO, roč. 2, č. 2, str. 200, roč. 3, str. 201–202 Podle rozhodnutí valné hromady ZVSM z 26. května 1918 byl členský příspěvek (včetně předplatného Vinařského obzoru) zvýšen na 4 K, tj. o 2 K, které mají být doplaceny přiloženou složenkou. Stejně se zvyšuje pro nečleny předplatné Vinařského obzoru na 4,-K. 1918, VO, roč. 12, č. 6, str. 87

24.–26. května 1968 byla uspořádána celostátní vinařská výstava na zimním stadionu v Hodoníně. Hodnocení vín bylo 14.–15. května 1968 v 15 komisích. Bylo uděleno celkem 273 zlatých, 400 stříbrných a 185 bronzových medailí. Vín bílých bylo vystaveno 80,38 % a červených 19,62 %. Během výstavy bylo uspořádáno několik vinařských aktivů. 1968, Vinohrad, roč. 6 (61), č. 7, str. 105 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

250

(5/2008)

Cuvée 2008 Byly uděleny 4 zlaté, 10 stříbrných a 12 bronzových medailí. Šampionem bílých vín se stala Hortova Charlotta 2006, v červených vínech španělské Giné Giné 2005. V kategorii vín nad 4 g zbytkového cukru zvítězilo cuvée Dante 2007 ze společnosti Metroflora. Růžová vína opanovaly Tři Grácie z Vinných sklepů Valtice. Společnost Metroflora byla též vyhodnocena jako bodově nejúspěšnější zúčastněná firma. Po loňské celorepublikové pre-

miéře byla i letos v Ostravě (paralelně se soutěží vín Cuvée 2008 Ostrava) udělována Prix FIJEV (Mezinárodní organizace novinářů píšících o víně). Novinářskou cenu pro nejlepší bílé a červené víno obdrželo moravské slámové cuvée Bobulky 2005 (Oldřich Drápal) a chilská kupáž Syrahu a Cabernetu Sauvignon Morande Edicion Limitada 2004 (Vicom, s. r. o.). V rámci výstavy vín pro veřejnost se dne 25. dubna 2008 v Divadélku pod Věží (budova Magistrátu města Ostravy) uskuteční slavnostní vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže vín prof. Vilémem Krausem. Doprovodný program pro veřejnost zahájí odpolední řízená degustace „Slovenská vína o páté“ pod vedením předního

slovenského enologa prof. Fedora Malíka. Dopoledne budou soutěžní vína tradičně hodnocena komisemi veřejnosti (výsledky nejsou uznávány Ministerstvem zemědělství ČR, avšak umožňují vinařům i dovozcům porovnávat názory odborníků a spotřebitelů). Neskromným cílem organizátorů soutěže Cuvée Ostrava je renesance dobrého jména kupáží v očích veřejnosti a návrat kvalitního cuvée na přední místa nabídky českých a moravských vinařů, podobně jako je tomu v jiných vinařsky vyspělých zemích. Slovy duchovního otce soutěže prof. Viléma Krause: „Není cuvée jako cuvée.“ (vo)

MM: Přirozená hybridizace ano, genové manipulace ne

(dokončení z minulého čísla) Produkce stolních hroznů by tedy mohla být spíše doplňkem nabídky více vinařů než nosným tématem produkce jen několika. Určitě. Skladové plísně, které se neodbytně drží třeba na přepravkách; a to nemusí být vůbec dřevěné, jsou cítit při konzumaci 99 % kupovaných stolních hroznů. Souhlasím. Některé lihovary nabízejí vinný líh pro produkci likérových vín vyrobený právě ze stolních hroznů – bezesporu nevalné kvality po mikrobiologické stránce. Musím potvrdit, že záležitost plísní může přejít až do senzorického profilu chuti. A to jistě nikdo nezkoumal stránku ochratoxinů a dalších mykózních produktů. Opět se vracíme k tomu, jak je pro kvalitní práci v oboru nutná široká znalost souvisejících témat, často i přesahujících obor – tedy nejenom například ona biologie révového keře, ale v tomto případě i ona mikrobiologie. Stolní hrozny tedy nemáme v hlavním poli středobodu zájmu, ani je nevysazujeme nebo ne-

šlechtíme pro co největší bobule nebo co nejroztodivnější tvary a barvy, ale zase a opět, aby zde byla jakási zdravotní nezávadnost, tedy snažíme se vnést do genomu těchto odrůd rysy tolerance a nebo jinými agrotechnickými zásahy tyto vlastnosti zlepšit. Domnívám se, že je dobré vyzkoušet též tzv. polostolní či, chcete-li, polomoštové odrůdy, které jsou již vhodné pro přímý konzum, ale zároveň jsou schopny dávat hrozny pro přípravu moštu či nekomplikovaného vína. Máte na mysli odrůdy typu Chrupek? Naši dědové přece například i Modrý Portugal zužitkovávali zhusta na prodej hroznů jako „výborný tabulový hrozen“. Ano, jednoznačně typy s větší bobulí. Co se týče Chrupek, jsou vhodnější do oblastí, kde potřebujeme mrazuvzdornost stolních odrůd, kde potřebujeme i ranější zrání nebo dobré vyzrání dřeva. Také já si pamatuji, jak se pěkné hrozny Portugalu odkládaly pod hlavičky, pak se sesbíraly do košů a zavěsily se doma do průvanu. V zimě se pak až do Vánoc na kus chleba namazalo kačení sádlo a zakusoval se hrozen a bylo po večeři. A nebylo to proto, že by nebylo maso, ale proto, že to byl chuťový návyk a zejména deli-

katesa. Další z odrůd vhodných pro tyto účely je bezesporu Regent. Mimořádnou oblibu Regentu jsem zaznamenal u polských vinohradníků-průkopníků. Jistě, Regent nemá s tolerancí vůči houbovým chorobám problémy, je raný, chuťově je výborný, dělá i pěknou cukernatost. Jediná jeho nevýhoda je zvýšená míra diglykosidů v moštu. Když jste zmínil mošt, připomeňme čtenářům, že vaše firma je jediným tuzemských producentem hroznového moštu, navíc v biokvalitě. Když jsem projížděl nedávno Dolním Rakouskem, v podstatě značnou částí Weinviertlu, všiml jsem si, že snad v každé vinařské obci je reklamní cedule nabízející hroznový mošt. Zdá se, že v Rakousku je po moštu poptávka, a dá se předpokládat, že se taková vlna dostane i k nám. Také my zpracováváme naše hrozny u našeho rakouského partnera, který je biocertifikovaný, do vlastní technologie jsme zatím neinvestovali. Do budoucna, vzhledem k vývoji tvorby právních předpisů EU pro sklepní technolo-

(5/2008)

gii v režimu „bio“, uvažujeme o zřízení dceřiné společnosti, která by „jela“ pouze „bio“ a tím by produkovala i biomošty. Vraťme se ještě ke zmíněné tematice šlechtění stolních odrůd, tedy odrůd pro přímý konzum. Hovořil jste o jejich šlechtění, máte však u vás ve firmě i produkční výsadby těchto odrůd a dodáváte hrozny na trh? V podstatě ne, i když jsme to už zkoušeli. Dopěstovávám-li hrozen, který patří mezi ty již zmíněné „polostolní“, a mohu-li jej zároveň použít i na mošt či víno, tak zde najde lepší finanční zhodnocení než v případě prodeje na přímý konzum. A mám opět na mysli hrozny ne tak obrovských bobulí… takové odrůdy jsou již doslova přešlechtěné, a co se týče třeba právě houbových chorob, jsou tak nesmírně citlivé, že si to dokáže málokdo představit. Postřikovače v zámořských regionech, kde takové odrůdy pěstují, se ani neoplachují a chemická ochrana jede nepřetržitě. Šanci pro konzumní hrozny spatřuji v lokálních odrůdách a v systému obchodování „ze dvora“, neboť, jak jsem již zmínil, složitosti a problematika dlouhého skladování a dálkového transportu jsou v tomto zcela destruktivní, pokud chceme dělat kvalitu i u stolního hroznu. Máte v současnosti v ověřování nějaké nové odrůdy, ve kterých vidíte velkou perspektivu? Ano. Po letošních výsledcích se zdá, že by mohla být uznána Nativa, která je tolerantní k houbovým chorobám a je cabernetového typu. Uvažuji také o vrácení se k názvu Kaberon. Je zde také zajímavá odrůda Vesna a neméně zajímavý Rinot. Posledně jmenovaný je potomek Merzlingu a mého křížení XIV-1-33 a Pinot gris. Je to lehce malverinový typ, ač tato odrůda ve výchozím křížení nebyla. Z vašich nových „rezistentních“ odrůd je ponejvíce v podvědomí vinohradníků asi Malverina a Laurot. Zaznamenáváte dnes, kdy jsou obě odrůdy zapsány ve Státní odrůdové knize, zvýšení zájem o množitelský materiál ze strany školkařů? Spíše vnímám jakýsi opatrný zájem. Ale to není nic neobvyklého – podívejme se na takové odrůdy, jako je například MT nebo Zw, kdy byly vykříženy a kdy se dočkaly zásadnějších výsadeb. Odhaduji to proto na dlouhý běh v řádu desítek let. Například stolní Kardinal byl vykřížen a v roce 1923, u nás se začal vysazovat až v 70. letech. Musí zde být také poptávka od zákazníka po těchto nových odrůdách. Proto se snažíme například Malverinu pěstovat a víno z ní připravovat na několik způsobů – ať se ukáže, co umí, a konzument nechť řekne, co a v jakém stylu požaduje. Poté přijde pěstitel a řekne, co chce vysadit. Spoleháte tedy na to, že přijde jakýsi „bio-boom“?

Snad ano, dalo by se to tak říci. Domnívám se, že i kdybychom nyní nic nedělali pro propagaci Malveriny a Laurotu, zvýšený zájem o ně jen oddálíme. A jak jsem již zmínil, vnímám jejich roli především také jako zpestření oné mozaiky genofondů ve vinicích. V závěsu za nimi přijdou aromatičtější odrůdy právě ve formě již zmíněného Rinotu a nebo jarně-květinkové Vesny. Vrátím se ještě jednou k oněm již pěstovaným, k Laurotu a Malverině: jsou ověřovány, zkoušeny či již pěstovány i mimo území našeho státu, třeba v některé sousední vinařské zemi? Tak například jedna z nějvětších vinařských osobností Slovinska, Aleš Kristančič, již zkouší Laurot. Další slovinský špičkový vinař, pan Makovec, specialista na odrůdu Klarnica, špičkovou záležitost z jejich autochtonního portfolia, zkouší Malverinu. Nějaké pokusy jsme dělali i v Maďarsku, ale zde je množství jejich místních rezistentních odrůd. Jak přistupují třeba vinaři ve Slovinsku k interspecifickým odrůdám obecně? Tak faktem je, že jsou poněkud zdrženliví. Jejich dosavadní zkušenost je totiž založena na méně kvalitním materiálu z dřívějších let. Jak se vyvíjí šlechtění v tomto směru v ostatních vinařských zemích? Asi největším zdrojem práce je Výzkumný ústav v Geilwallerhofu, dále snad i Geisenheim, určitě Freiburg aj. Výsledkem práce německých šlechtitelů jsou Hibernal, Merzling, Orion atd. Některé z těchto odrůd jsme použili i v naší práci, například v Rinotu je Merzling. Ale ani rakouští šlechtitelé nezahálí. Máme zde velmi silnou maďarskou šlechtitelskou školu. Z dalších zemí východního bloku jsou ve šlechtění docela vyspělí Bulhaři. Samozřejmě je třeba zmínit Krym, Oděsu a Kišiněv – to byly ty hlavní kuchyně směrem na východ. Ale i Poláci se dali pod vlivem nás „rezistentních“ šlechtitelů do šlechtění. Na Slovensku situace v interspecifickém šlechtění poněkud stagnuje. V posledních letech se hodně skloňuje termín genové manipulace. Jak vnímáte tuto problematiku u révy? Ke genovým manipulacím s cílem ovlivnění genomu se zatím stavím negativně. Genově manipulované kvasinky ale už existují… …a možná je už používáme a ani o tom nevíme. Můj určitý odpor k těmto technologiím je ze dvou důvodů: jednak jsem i v tom šlechtění konzervativní a inklinuji spíše k přirozeným postupům přímé hybridizace. Ano, používáme mezidruhový genetický materiál, ale je to také proto, abychom se nevyrodili. Vždyť podívejte se na šlechtické rody u lidí – a u rostlin to funguje stejně – je třeba zpestřovat genom. Pokud je patogen odněkud, musím odtud vzít i genofond pro křížení na rezistenci, tak to fungu-

251

je. Druhý důvod mého nesouhlasu se odvíjí od toho, že při genové manipulaci jsou zavlečeny geny nebo nějaký majorgen, nebo lokus genů, který odpovídá požadované toleranci – to ale není z praktického hlediska východisko, neboť tolerance tímto vydrží v řádu několika let. Vidíme to například u jabloní a strupovitosti – zde se musí došlechťovávat stále dokola a citlivost je zde mimořádně zvýšena, protože řešili 1, možná 2 geny, prostě ne celý genotyp. A je to stejné třeba i révokazu nebo u houbových chorob. Bavíme se o významném polygenním znaku, který patogen neumí tak lehce překonat. Na základě svých dlouholetých zkušeností si troufám tvrdit, že zde u nás nemáme žádné nové rasy ani révokazu ani houbových chorob, které by měly zvýšenou odolnost – nikdo mě o tom nepřesvědčil. Odborníci tvrdí, že by některé problémy s rezistencí či výskytem nových forem chorob mohly souviset se změnami globálního klimatu… Bezesporu. Například u révokaza se nejedná pouze o zvýšenou aktivitu či agresivitu, ale jednoznačně i o problém následné patogenní mikroflóry půdy, která při zvyšující se teplotě nabývá na aktivitě a síle. Ale například v USA bijí rostlinolékaři doslova na poplach. Ten problém může být ale v případě oněch „euroamerikánců“, tj. kříženců americké a evropské révy, postaven tak, že kdysi byly tyto množitelské materiály špatně vyhodnoceny jako odolné. A jak už jsem zmínil, nyní následkem zvyšování teploty se zvyšuje aktivita a agresivita druhotných půdních patogenů. Takže nic není černobílé a za ničím nestojí jedna příčina, jeden problém… Jistě. Vrátím-li se znovu ke genetice tolerance, potažmo rezistence, musím připomenout, že je to všechno jako odolnost Žižkovy vozové hradby – odolnost tvoří velký počet malých jednotek, v případě révy to tedy není odpovědnost jednoho velkého genu, ale několika až mnoha menších, přes jejichž „hradbu“ prostě patogen není schopen přejít. A platí to i v případě již zmínené genotypové pestrosti ve vinici. Co se týče genových manipulací, zde se přenáší jen určitý úsek genů, lokus, může tedy dojít k tomu, že rezistence bude patogenem po nějakém čase překonána. Shrnu-li ale celou diskutovanou problematiku šlechtění a rezistence, je třeba říci, že výrobci osiv, na rozdíl od nás šlechtitelů révy, mají situaci mnohem snažší – bez výchozího rodičovského materiálů osivo F1 nikdo neudělá. Réva, která se množí vegetativně, má jiná specifika – po desítkách let práce je šlechtiteli uznána odrůda, nicméně pěstitelé si ji už často sami dále a načerno množí, i bez vědomí šlechtitele. Otázky Miloši Michlovskému pokládal Richard Stávek

252

(5/2008)

Patroni vinařů (1. část) – sv. Jan Evangelista, sv. Vincenc Ing. Radek Sotolář, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice na Moravě V českých a moravských zemích jsou jako patroni vinařů uctíváni svatý Urban, Vavřinec, Václav, Vincenc, Jan Křtitel, Jan Evangelista, Vít, Martin a Bartoloměj. Nejčastěji však bývá vzpomínán sv. Urban, sv. Václav, sv. Vavřinec a v poslední době i sv. Martin. Také sv. Ludmila jako jediná světice bývá spojována s vinařstvím. Který z těchto světců je skutečně ten největší a nejhlavnější pro české země, to již nechám na čtenářích. Uctívání světců jako patronů je součástí naší historie, našich pramenů, ke kterým máme možnost se vracet a čerpat z nich poučení. Sv. Jan Evangelista 27. prosinec (ve východní církvi 26. září) Patron: teologů, úředníků, notářů, malířů, sochařů, spisovatelů, řezníků, rytců a vinařů Atributy: kniha (či svitek), orel, had, hrob * ? (1. století) v ?; † přibližně kolem roku 101 v Efesu Podle biblického podání byl apoštol Jan synem Zebedeovým a bratrem Jakuba. Ústní podání jmenuje jeho matku Salome. Původně byl rybářem na Genezaretském jezeře. Nejprve byl učedníkem Jana Křtitele a později jedním z dvanácti učedníků – apoštolů – Ježíše Krista. Narodil se někdy v 1. století a zemřel kolem roku 101 v Efesu. Jan byl tedy bratr apoštola Jakuba a pocházel stejně jako Petr z Bersaidy. Otec byl rybářem, matka Salome snad byla sestrou Panny Marie. Byl oblíbencem Ježíšovým, svědkem vzkříšení dcery Jairovy, byl při Proměnění i v hodině Kristovy úzkosti v Getsemanské zahradě, jemu svěřil Ježíš na kříži svou matku a on první poznal vzkříšeného Spasitele. Po Ježíšově ukřižování

se přestěhoval s Ježíšovou matkou, Pannou Marií, do Efesu, kde oba později také zemřeli. Byl učitelem sv. Polykarpa, kterého ustanovil jako biskupa ve Smyrně. Podle svatého Ireneje byl Jan za Domitiana (vládl 81–96) vypovězen na Pathmos, kde napsal své Zjevení. Je autorem podivuhodného čtvrtého evangelia (i když se někteří moderní vykladači přiklánějí k názoru, že je napsal některý z jeho žáků) a tří listů. Přisuzuje se mu rovněž několik spisů apokryfních. Když skončilo jeho vyhnanství, vrátil se do Efesu a tam za Trajanovy vlády (vládl 98–117) ve vysokém věku zemřel. Jako jediný apoštol zemřel přirozenou smrtí, ovšem po opakovaných marných pokusech císaře Domiciána o jeho život. Podle pověsti vypil číši otráveného vína, ale jed na něj neúčinkoval. Svátek má 27. prosince (ve východní církvi 26. září). Tradičně je svátek spojen s žehnáním vína (srov. rčení „pít na lásku sv. Jana“), neboť právě apoštol Jan uvádí ve svém 1. listu, že „Bůh je láska“. Asi nejslavnějším obyčejem o svátku sv. Jana je tedy svěcení Janova vína, zvaného také Janova láska. Tento zvyk se dochoval v různých vinařských oblastech dodnes. „Janova láska“ se pije proto, aby chránila proti nemocem těla a duše, a především uchovala přátelství a mír mezi lidmi. Je ochráncem přátelství, proti krupobití a za dobrou úrodu. Sv. Vincenc 22. leden Patron: cihlářů a hrnčířů, dřevorubců, námořníků a vinařů Atributy: červená jáhenská dalmatika, havran, kříž, oheň, rošt, kniha, palma a hrozen. Vyobrazení jen atributů mučení by mohlo vést k nerozlišení od jáhna Vavřince. * ? Huesca (Aragonie); † 304 Valencie Jeho rodným městem byla Huesca v severovýchodním Španělsku. Za své vzdělání světské i náboženské vděčil zaragozskému biskupu Valerovi, otcovskému příteli, který ho později vysvětil na jáhna a učinil z něj svého pomocníka k hlásání Božího slova. Vincenc se osvědčil svým řečnickým nadáním. Za pronásledová-

ní císařem Maximianem (v roce 285 n. l. césar Diocletianus povyšuje Maximiana 285–305 na spoluvládce a svěřuje mu západní polovinu říše, v roce 303 pak nařizuje pronásledování křesťanů) byl ve Valencii u moci Publius Dacián, který pilně plnil císařovy rozkazy. Jím pověření biřici odvedli v řetězech biskupa Valeriána i s jeho jáhnem k Daciánovu soudu do Valencie. Mladý Vincenc vystupoval jako mluvčí biskupa a velmi neohroženě hájil víru. Prohlásil: „Jsme křesťané a vyznáváme víru v ukřižovaného Krista a jsme hotovi za ni položit i život.“ Daciánovi, který jej dal krutě mučit na skřipci, řekl: „Jsem připraven trpět pro Krista víc, než tvá zloba může vymyslet.“ Nato byl rozdrásán a pečen na rožni. Potom se mu v žaláři rány údajně podivuhodně zahojily a zemřel. Zpráva o jeho smrti se rychle šířila a přispěla k jeho uctívání hlavně ve Španělsku a Francii, kde mnoho kostelů nese jeho jméno, také však v Římě a v Africe. Některé zprávy uvádí, že biskup Valerián byl poslán do vyhnanství, jiné, že zemřel již ve vězení. Tělo Vincence mělo být potravou dravců, ale dle legendy tomu zabránila přítomnost havranů. S velkým kamenem pak bylo vhozeno do moře. Přesto je křesťané našli vyplavené na břehu a s úctou pohřbili. V některých oblastech je sv. Vincenc ze Zaragozy patronem vinařů. Objevují se i vyobrazení s palmou, knihou a hroznem, který se vztahuje k patronátu vinařů a zároveň jde o připomínku rozsahu mučení, pro něž bylo přirovnání hroznu v lisu. Literatura: Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců, vstup Čechů do dějin (530–935). Nakladatelství Lidových novin v Praze, 1997. Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Vydalo nakladatelství Lidové noviny. Praha 2001. Čapka, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 1998. Havlík, L. E.: Kronika o Velké Moravě. Brno 1987. Galuška, L.: Slované doteky předků. MZM, Brno 2004. Poulík, J.: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha 1963. Vlček, E.: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982.

(5/2008)

Klanica, Z.: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. Velká Morava a počátky československé státnosti. Bratislava 1985. Sommer, P.: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.

Riedl, A.: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966. Králík, O.: Nejstarší legendy přemyslovských Čech, Vyšehrad, Praha 1969. Webové stránky: www.e-stredovek.cz/Zeny ve stinu Premys-

253

lovcu – www.moraviamagna.cz – www.catholica.cz – www.cs.wikipedia.org – www.zivotopisonline.cz – www.ao-institut.cz

Co nového na Mostecku aneb do Brna je pořád daleko V zajímavém a užitečném spise mě tehdy nejprve rozesmálo na str. 8 a 12 tvrzení, že révu vinnou dala vysázet kolem svého hradu Pšova (t. j. dnešní Mělník) kněžna LIBUŠE!!! Asi proto se v Mělníku vyrábí víno Ludmila. Méně úsměvné však bylo hodnocení vinařství na Mostecku na str. 30: „Nevýhodou je značné znečistění ovzduší, které může být zdrojem nevhodných příměsí v moštu (arzen, síra, galium, germanium). Také antropogenní uloženiny (výsypky uhelných dolů) jsou sice rekultivovány vinnou révou, ale její plody nejsou pro výrobu moštu vhodné.“ Autor pak pokračuje na str. 54: „V okolí Mostu mají značný rozsah vinice založené na rekultivovaných plochách po těžbě uhlí. Víno z těchto vinic však obsahuje nevhodné příměsi a také kvalita moštu je nízká, takže poskytuje chuťově podprůměrná vína. Před použitím hroznů z vinic na umělých (antropogenních) sedimentech k výrobě moštu nebo spojením s jinými víny je nutné varovat.“ Napsal jsem tehdy článek Geologie a víno aneb ochutnejte sami, který vyšel v časopise Revue pro hotel a restaurant (SOMMELIER) č. 4/2001. Uvedl jsem tehdy alespoň část úspěchů, kterých dosáhlo ČESKÉ VINAŘSTVÍ CHRÁMCE (Ing. Ivan Váňa). Byla to řada medailí z výstav (mj. 1994 bronzová medaile na Vinoforu v Rakousku, 1996 zlatá a bronzová ve Valticích, 2000/2001 víno v Národním salonu vín atd.), ale i třeba oprávnění k výrobě košer vín. Myslíte si, že by experti na výrobu košer potravin schválili víno, před kterým „je třeba varovat“? Ve Vinařském obzoru č. 4/2003 na str. 168 až 170 vyšel článek DISTRIBUCE STOPOVÝCH PRVKŮ v českých vínech v závislosti na půdním substrátu vinice. Autory článku jsou PETR KMENT, MARTIN MICHALJEVIČ, LADISLAVA ROHLOVÁ a ONDŘEJ ŠEBEK z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK Praha. Zkoumalo se 31 bílých a červených vín a k nim příslušných půdních vzorků z lokalit Karlštejn, Praha Gröbovka, Mělník, Roudnice, Velké Žernoseky a Most. Cílem bylo zjistit, jak se složení horninového podloží, používaná hnojiva, pesticidy apod. i dal-

ší znečišťující látky z průmyslu a dopravy projeví ve víně. Sledováno bylo 26 chemických prvků. Nejsem vědec, ale následující věta se mi zdá naprosto srozumitelná: „Obsah žádného ze stanovených prvků limitovaných ve vínech z hygienických důvodů ve Vyhlášce 298/1997 Sb. (tzn. As, Sn, Cr, Cd, Cu, Pb, Zn, Fe) nepřekročil povolenou mez.“ Dále se píše, že jediný prvek, jehož obsahy ve vínech a v půdách jsou na sobě statisticky významně závislé, je Mg. Obsahy ostatních prvků v půdách a ve vínech jsou na sobě nezávislé. Přenos prvků rostlinou probíhá hlavně mezi kořeny a listy, méně mezi kořeny a plody. V akci zvané TOP 77 vín České republiky byla v roce 2003–2004 vybrána mezi nejlepší moravská a česká vína 3 vína z Mostecka. Je zajímavé nahlédnout do výsledků 7. ročníku TOP 77 v roce 2005–2006. Mezi vybranými víny najdeme na str. 95 Rulandské šedé roč. 2003 výběr z hroznů, výrobce České vinařství Chrámce, vinařská obec Čepirohy (ne Čepéroby!!!), viniční trať Barbora (výsypka). Charakteristika: „Nádherné, voňavé plné víno s vyšším obsahem alkoholu.“ Do Mostu dále putovala řada medailí a diplomů např. z Valtických vinných trhů, Grand Prix Vinex Brno, Regionální výstavy Cechu českých vinařů, atd. Od vydání brožury VÍNO A GEOLOGIE uplynulo dvanáct let. V roce 2007 vydalo Moravské zemské muzeum a firma Dolin, s. r. o., knihu s názvem MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území české republiky. Autory této neobyčejné a cenné (999 Kč) publikace jsou PAVEL LINHART, MILOŠ SUK a VRATISLAV VÁLEK. Na str. 108 je psáno: „U nás jsou

nejproblematičtější vysoké obsahy hlavně olova, kadmia, stříbra, arzénu, které se dostávají do půd ze znečištěného ovzduší, umělými hnojivy, průmyslovým a dopravním znečištěním a také na umělých navážkách po těžbě. Ukázalo se, že vinná réva je velmi vhodná rekultivační rostlina. Rekultivace hald, výsypek a skladek však nedává vhodný podklad pro využití révy na výrobu vína vzhledem k antropogennímu ovlivnění (znečištění) tohoto podkladu.“ Co si mám tedy myslet? Jedna skupina vědců před mosteckými víny varuje a nachází v nich, jistě po laboratorních zkouškách, nežádoucí látky. (Mimochodem – kolik z těchto zatracovaných vín brněnští vědci v poslední době asi ochutnali?) Druhá skupina vědců předkládá „trochu“ jiná zjištění. Porotci vinařských výstav udělují mosteckým vínům (i těm z vinic na výsypkách) diplomy a medaile. Strašidelné historky o severních Čechách je třeba seriózně porovnat se skutečností. Pohádkově čisté životní prostředí nenajdeme asi nikde. Obsah škodlivin v potravinách je jistě nutné sledovat. Stejně nezbytné je však brát na vědomí změny, které nastaly. Na Mostecku je mnoho nového – jenom do Brna je pořád daleko. Miloslav Richter

254

(5/2008)

Úspěch moravských vín mezi světovými špičkami v Monte-Carlu Jak již název napovídá, na této prestižní mezinárodní soutěži hodnotily pouze ženy, jejichž „jury“ byly rozděleny do pěti kategorií: Enologie (předsedkyně komise), Produkce, Distribuce–PR marketing, Formace–Informace a Sommelerie. Degustátorky 15 národností ze 4 světadílů (Austrálie, Česká republika, Čína, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina) ohodnotily okolo 150 vzorků z 12 zemí (Austrálie, Chile, Česká republika, Francie, Itálie, Jižní Afrika, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko a Švýcarsko) a udělily celkem 41 medailí, z toho 3 diamantové, 8 zlatých a 30 stříbrných.

Ovšem jaké bylo moje potěšení, když jsem zjistila při oficiálním vyhlášení výsledků a galavečeři, že tři zlaté a čtyři stříbrné medaile poputují do České republiky, z toho 3 zlaté a 3 stříbrné do Vinařství Baloun ve Velkých Pavlovicích a jedna stříbrná pro Znovín Znojmo (Vinařství Baloun není v této souteži žádným nováčkem – již loni zde obdrželo po jedné zlaté a jedné stříbrné medaili!) – a o tom že se jedná o hodnocení velmi přísné, svědčí fakt, že např. komise č. 2, ve které jsem hodnotila a jíž předsedala enoložka z Francie, neudělila letos žádnému degustovanému vzorku jedinou medaili! Vedle takových zvučných jmen, jako jsou Badia

a Coltibuono, Marqués de Cáceres, Ribera del Duero, Bandol či Quinta Nova de Nossa Senhora de Carmo, získalo Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský Radomila Balouna po zlaté medaili, Chardonnay, Tramín červený a Merlot ze stejné stáje tohoto charizmatického vinaře po stříbrné a stříbrnou medaili si rovněž odnesl Znovín Znojmo za svoji Pálavu. Všechna zúčastněná vína z České republiky byla z ročníku 2007 a prezentují další fenomenální úspěch našich vín na mezinárodní vinařské scéně. Helena Baker, Monte-Carlo, Monaco

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Jak se za starých dob hospodařilo s vínem ve sklepích a jak se hospodaří v době přítomné (dokončení z minulého čísla) Že pro kvasící mošty má býti ve sklepě oddělená místnost a tato že má býti dobře vzdušná – bylo rovněž ve středověku již známo. Rovněž dovedli Římané mošt různým způsobem konservovat. Nejvíce byl oblíben způsob zahušťovací; mošt odpařil se až na polovici původního množství, načež se uschoval na chladném místě. Také se mošt pouze vyhřál na bod varu, vpravil do nádoby (ponejvíce hliněné) zazátkoval a smůlou zalepil, načež se celá nádoba potopila do vody a ponechala celé měsíce neporušená na chladném místě. Z předcházejícího vidno, že ani dnes nemáme zvláštních způ-

sobů nových, nýbrž jen lepší prostředky ku docílení téhož. Římané dovedli též vína hotová, avšak pochybné chuti aneb nemocná, napraviti novým kvašením v době sbírky. Do vín drsných a kyselých přidávali zachovalé, úplně zdravé kvasničné kaly a po 4–8 týdnech víno stáčeli. Takovým způsobem hleděli drsnost a kyselinu zmírniti. I dnes až na jisté výjimky nemáme lepších prostředků, jak známo, napravují se tak nyní ponejvíce vína stará – prázdná, pocházející z odrůd méně cenných. S dolévkou byli naši předkové namnoze velmi opatrni. Nebylo-li vína, pravovaly se do sudů čisté oblázky a odtud také zachovaly se pověsti o 100letých ročnících, které pro znalce zůstanou ovšem jen pouhými pověstmi.

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

Že Římané již v době před nar. Kr., tedy před 2000 lety, mívali na svých hojných tabulích 100 až 200letá vína, vysvětluje se tím, že sladká jižní vína úplně nezkvasila a různými přísadami zůstávala celá desítiletí nezměněna. Aby víno dlouhá léta vytrvalo, přidávali Římané i Němci různá koření, pálené žaludy, jádra olivová, mandle, kaštany, pálenou sůl a p. Poměry vinařské u nás nedovolují takové speciality, které by byly nejen velmi drahé, ale i nemožné docíliti těchto abrahamovin. Nemalým bojem a stálým hašteřením v různých vinařských krajích byla doba stáčení vín. Dlužno však přiznati, že i tu předkové dovedli bez lučby uhádnouti vhodnou dobu ke stáčení. Nemálo jim záleželo na tom, aby při stáčení bylo jasné počasí, čehož jsou ještě dnes zejména

590 ,613 Kč (vč.(vã. 9%5%DPH) DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2008)

Francouzové bedliví. Slabá vína stáčela se koncem prosince, sladká silná vína až v březnu, případně až na podzim. Že vína nestáčená, ležící dlouho na kvasnicích, se lámou a snadno zvláčkovatí, věděli patrně i předkové lépe než vinaři v době přítomné; jinak by zajisté nebylo tolik vín zkažených kvasnicemi již zahnívajícími. Víno, které zůstávalo delší dobu kalným, čeřilo se skrz lněné pytlíky, a bylo tudíž filtrování vína již za doby římské známo. Používalo se však jen pro červená vína a bílá méně cenná. Totéž pozorujem i dnes; vína jemné jakosti ponecháváme svému volnému vývoji – specielně rýzlink, tramín a burgundské bílé, kdežto vína bez buquetu se filtrují, aby zrání i vyškolení se urychlilo. Podivuhodné jest, že již Římané znali různá čeřidla a jich také upotřebili, kdežto vinaři na Slovensku jen velmi zřídka k tomuto prostředku sahají. Vysvětluje se to as tím, že zde převládá sadba rýzlinková a jak známo rýzlink pro bohaté množství kyseliny snadno se čistí i pouhým stáčením. Ku čistění vín upotřebili Římané, později Francouzové i Němci v prvé řadě bílek vaječný, vyzí (Hausenblase) a sladké mléko. Teprve v pozdější době zavedena též gelatina. Na četná přání z kruhu vinařů moravských pojednáme o nejobvyklejších látkách, které sklepmistr nyní i za starých dob ku čeření vín používal a které nový zákon vinný z r. 1907 dovoluje ve sklepním hospodářství upotřebiti. … Vinařský obzor č. 4, ročník 1908, strana 114–117 Jak se zakládá vinohrad? Blíží se doba jarní a tím i doba vysazování nově založených vinic. Stůjž zde několik pokynů a rad ze zkušenosti vzatých pro vinaře. 1) První pokyn se vztahuje na „rygolování“ (greftování); i doporučuje se ze zkušenosti provádění jich na podzim, než země zamrzne, nikoli až z jara, poněvadž vodou sněhovou a dešťovou půda i krefty navlhnou a země (hlína) rozprahne a se rozmělní, tak že z jara do navlažené a rozpráhlé půdy snadno a s prospěchem větším se sází; já jen loni sázel jsem chrupku bílou z Mutěnic do 10 kreftů teprve z jara dělaných a nazlobil jsem se a napachtil při tom mnoho,

poněvadž hrudy byly nerozmoklé a suché a nebylo odkud vzíti rozmělněné hlíny, musel jsem ji uměle rukama připravovat. Zařekl jsem se, že vícekrát z jara kreftovati nebudu! 2) Druhý pokyn týče se přípravy sázenic a rév ku sázení. Ve mnoha obcích připravuje se réví („rýv“) ku sázení tímto způsobem laciným sice, avšak pochybeným. Při řezání vinic starých (v březnu anebo už v únoru někde) vybere se „rýv“ dost silný a se hodící, srovná se ve svazečky as 1 m dlouhé, a tyto postaví se spodem do vody, aby nabotnaly; pak – asi za týden – připraví se jáma, do ní se vloží svazečky rév spodem na vrch obrácené, obloží se mechem lesním a svrchu zasypají se pískem, aby teplem zem se pařila a révy aby se zalily („vystručely“). Někdy polévá se réví vlažnou vodou, aby postup vystručení se urychlil. Trvá to obyčejně as 2–3 měsíce (duben, květen někdy i červen), než révy s dostatek vystručí. A tak může se teprve začíti se sázením až nějak počátkem června nebo července, nepřijde-li zavčas jarní vláha (déšť), neboť do země suché sázeti nic neprospěje, což ovšem je doba již moc pozdní na sázení, neboť révy vyženou do podzima jen malé výhony a tyto pak snadno v zimě zmrznou, zvláště je-li zima tuhá a nedal-li si vinař práci s okopčením všech rostoucích rév (hlav). Práce tato bývá takto zmařena a vinař je nucen začíti znova, třeba zase bez výsledku. Někdy vloží se hromadně vystručený rýv do 1, 2–3 greftů, aby vypustil ze struků kořínky, a teprve po 2–3 letech se těmito sazenicemi vysazuje. Než mnoho jich suchem zahyne, sotva třetina zbude k sázení. Taková „procedura“ trvá příliš dlouho, že vinař se vinohradu a úrody z něho tak brzo nedočká, ani za 5–6 roků ne; a když mladý vinohrad počne roditi, zničí jej pojednou révokaz a práce bývá zmařena zase a úplně. Proto radím našim vinařům, kteří nové vinice zakládají, aby něco peněz (as 20–50 K) ročně na to obětovali a opatřiti si sázenice ze školek zemských a státních a dle návodu mého v I. ročníku Vin. obzoru č. 3, str. 49 je zavčas začátkem dubna, nebo nejdéle v polovici dubna již zasázeli. Budiž připraven hnůj domácí a hned po zasázení budiž v greftech pohnojeno, aby se nemuselo hnojiti později s většími ob-

Výchova dětí a víno Poslanci informační mise Národního shromáždění k vinařství ve Francii doporučují informovat žáky prvního stupně o blahodárných účincích vína v rámci umírněného pití. Dva autoři této zprávy, poslanci za UMP Philippe-Armand Martin a Gérard Voisin, se domnívají, že výuka dobré hygieny života začíná v dětství, a tvrdí, že výchova chuti má být součástí celkové výchovy. Mise také navrhuje vytvoření místa, které by sledovalo spotřebu vína ve světě, a nastartování světové kampaně o „originalitě a výjimečnosti“ francouzských vín. „Aby se čelilo konkurenci vín z Nového světa, navrhují oba poslanci posílit proexportní politiku vytvo-

255

tížemi. Sázenice hned pohnojené také bujněji se vyvinou a lépe rostou. Jiná výhoda štěpovaných sázenic je ta, že máme tu druhy (pně) vesměs doporučené a vybrané, ty nejlepší, jako: Portugal (černé skoré), burgundské bílé, zelený muškatel, chrupku bílou a červ., rýzlink atd. a ne špatné jakosti, jako: šryk, topol atd. A největší a hlavní výhoda je ta, že se vinice nenakazí révokazem, kdežto vinice z rév domácích nám brzy zahynou, poněvadž révokaz se úžasně rychle téměř všude teď šíří. Aspoň ať každý vinař vysází si teď kus nové vinice révou štěpovanou, aby mu aspoň ta zůstala, když starý peň (vinice) zahyne. Je-li sucho dlouho trvalé, jako loni, třeba jest několikráte kopečky hlíny na sázenicích hned po sázení nahozené prohlédnouti a opraviti, vlhkou hlinou z okolí vzatou rukama nasypati, aby vrh sázenic mohl brzy vypučeti. Jinak, necháme-li kopečky tak, sesednou a vrch sázenic se odkryje (odhalí) a očka venku na slunku usychají (nevypučí). Také je vůbec dobře, častěji hlinou ssedlou (stvrdlou) v kopečkách pohnouti a ji načechrati, zkypřiti a trávu na greftě vyrostlou motyčkou zkopati. 3) Co se týká řezu révy, doporučuji všeobecně řez tento: U vinic nově založených 1–2 roky řeže se na 1 očko, u vinic starších (5–6tiletých) několik rývů na „hlavě“ as 2–3 rývy na 2 očka, 1 rýv na 3 očka, ostatní rývy na 1 očko; někde se nechá na hlavě „heček“ (oblouček) na 3–4 oči. Jeden občan zdejší tak řeže svůj mladý vinohrad a měl tam po dvakráte už mnoho hroznů (15–25 na 1 hlavě). Celkem stržil vždy za rok po 1 míře as 300 K za hrozny odvezené do Brna a měl ještě as 5 věder vína pro sebe. Ovšem, vinohrad jeho je v úrodné půdě a ještě dobře a často hnojený. Není tedy třeba dělati mnoho oblouků a heků, tím by se vinice příliš seslabila a ani se to nedoporučuje a přece možno docíliti dobrým opatrováním vinice sklizeň znamenitou. Toť několik rad a pokynů ze zkušenosti vinařům našim, které, bude-li jich dbáno, vydatně mohou prospěti ku zlepšení našeho vinařství na Moravě. Josef Ševela, farář Vinařský obzor č. 4, ročník 1908, 119–120

řením exportního centra a také centra francouzských vín, které bude praporem a hlasem francouzského vína.“ Podle Vitisphere.com (ako) Od vinařského roku 2000/2001 je i Dánsko vinařskou zemí. EU schválila plochu vinic do 99 ha. Nejoblíbenější odrůdou je modré neošlechtění Rondo (interspecifický kříženec, na kterém se podílel prof. Kraus a prof. Becker z Geisenheimu). Jde o odolnou odrůdu s krátkou dobou vegetace. Tvoří alespoň část všech dánských červených vín, pro Cuvée se používá často ještě starší interspecifická odrůda Léon Millot. Z bílých odrůd jsou nejoblíbenější Reform, Bianca, Zalagyöngye a Kerner. W/3/9/JS

(5/2008)

256

Kalendář vinařských akcí DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

10. 5. 2008

TRAMÍN–CUP 2008 – soutěž o nejlepší víno odrůdy tramín

Vinný restaurant yaxi Zlatý kopeček, Čejkovice

René Bárta, 774 929 429, info@yaxi.cz

10. 5. 2008

Výstava vín

Plže – vinařský areál, Petrov

tel.: 602 780 508, mistostarosta@obec–petrov.cz

10. 5. 2008

Místní výstava vín Popice

Kulturní dům

Urbánek Josef, 724 111 293, popice@email.cz

10. 5. 2008

Místní výstava vín Sudoměřice

Vinařský areál Starý potok

začátek v 10:00 hod., tel.: 604 193 857, obecsudomerice@iol.cz

11. 5. 2008

Slavnostní vysvěcení KAPLE SV. URBANA

Viniční trať „Nad Zahradami“

Karolína Bártová, 777 736 413, bartova@velke–pavlovice.cz

14.–16. 5. 2008

Víno&Destiláty 2008

Výstaviště Praha-Holešovice

Dagmar Salabová, 603 445 026, salabova@vegoprag.cz

17. 5. 2008

Putování za vínem Slovácka, Žádovice 2008

kulturní dům

Štěpán Maňák, 603 275 122, vinomanak@vinomanak.cz

17. 5. 2008

IX. ZÁMECKÝ KOŠT VÍN BUČOVICE

renesanční zámek

Mgr. Aleš Navrátil, 736 607 024, vinari.bucovice@seznam.cz

17. 5. 2008

Košt v Klentnici

Sál místního hostince v Klentnici

Petr Gondáš, 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

17. 5. 2008

Výstava vín Dolní Němčí

Dům zahrádkářů

začátek ve 14:00 hod.

17. 5. 2008

Výstava vín Kunovice

sál Domu zahrádkářů

začátek ve 13:00 hod.

18. 5. 2008

Výstava vín Kunovice

sál Domu zahrádkářů

začátek v 10:00 hod.

19. 5. 2008

Regionální soutěž vín vinařské oblasti Čechy

Vinárna „U sv. Anny”, Litvínov

476 110 325, 603 383 846, info@ceske-vinarstvi.cz

20.–21. 5. 2008

Festwine 2008

NVC Valtice

777 999 169, festwine@vinnagalerie.cz

23.–25. 5. 2008

Víkendový seminář o víně

učebna VA Valtice

Martina Havlíková, 777 743 496, vin.akad@telecom.cz

23. 5. 2008

Mladé víno odchází

zámecké terasy Mikulov

www.moravinmikulov.eu

24. 5. 2008

III. Prestižní degustace moravských vín

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík, 519 512 855, 602 749 909

24. 5. 2008

Den valtických sklepů

vybrané vinné sklepy na ul. Josefská, Valtice

TIC Valtice, 519 352 978, stepanek.valtice@centrum.cz

24.–25. 5. 2008

XIII. Vinné trhy Čejkovice

Zámek Čejkovice a sál Sokolovny

518 362 701, 518 362 538, ou@cejkovice.cz

24. 5. 2008

8. ročník Zpívání pod Náklem

Lokalita vinných sklepů Slavín – Ratíškovice

Jana Koplíková, 607511779, osvet.beseda@seznam.cz

24. 5. 2008

Starovický košt vín

sokolovna

začátek ve 14:00 hod., Josef Vrátil, 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz

24. 5. 2008

Přehlídka lužických a mikulčických vín

Kulturní zařízení ČZS Lužice

Martin Půček, 606 743 231, marpuc@svcr.cz

30.–31. 5. 2008

Forum Moravium – Velké Pavlovice 2008

Sokolovna, Hlavní 1

Ing. Z. Karber, 774 364 012, z.karber@seznam.cz

31. 5. 2008

Šohajský košt vín v Hustopečích

„Fialka” Smetanova 7, 693 01 Hustopeče

Zdeněk Sedláček, 739 410 924, z.sedlacek@fiala-elektrosluzby.cz

31. 5. 2008

Den otevřených sklepů

Areál sklepů pod Kraví horou, Bořetice

Jan Hempl, 721 375 999, honzahempl@seznam.cz,info@republikakravihora.cz

31. 5. 2008

2. ročník Galerie rulandských vín v ČR

Dům kultury v Kyjově

Mgr. Pavel Navrátil, 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

5. 6. 2008

Seminář – „Fyziologie chuti”

Městské divadlo Prachatice

Michal Kočan, 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz

6.–7. 6. 2008

5. národní přehlídka – sýry a víno

Historické prostory Staré radnice, Prachatice

Michal Kočan, 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz

11. 6. 2008

Den vinařské techniky

Velké Bílovice

Petr Mahr, 724 085 525, mahr@agrostrom.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on–line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Moravská vína v Paříži Již popáté prezentovala Moravská banka vín ve spolupráci s Asociací sommelierů, Vinařským fondem a dalšími. Součástí byla i soutěž moravských vín, a to celkem 37 vzorků od osmi vinařů. Porota, jež už pátým rokem hodnotila nejlepší česká a moravská vína, se sešla ve složení: předseda poroty – Jean-Michel Deluc, prezident Vinařské akademie (Académie du Vin) a šéfsommelier Chateauonline, největšího internetového obchodu s vínem v Evropě, dále pan Dominique Laporte, držící titul Nejlepší sommelier Francie, pan Jean–Luc Jamrozik, prezident Sommelierů Paříž, pan Tony Moinnereau, generální tajemník Asociace sommelierů Paříž, pan Antoin Pétrus, nejlepší mladý sommelier Francie a hlavní sommelier hotelu Crillon. Za českou stranu Martin Pastyřík, prezident Asociace sommelierů ČR, Libor Nazarčuk, viceprezident pro oblast Morava, a Zlatko Míčka, člen představenstva Asociace, reprezentující české sommeliery. Soutěž navštívili mj. pan Yann Juban, zástupce generálního ředitele OIV (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin – Mezinárodní úřad pro révu a víno): „Věděl jsem, že zde nebude prezentováno nic průměrného, ale kvalita Vašich vín mne příjemně překvapila. Soutěž sice nemá záštitu OIV, ale je dobře organizovaná, s dodržením anonymity degustovaných vzorků. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit.“ Pan Juban také pořadatelům nabídl, že pro příští prezentace mohou bezplatně využít prostory přímo v OIV, a vyjádřil ochotu navštívit Českou republiku. Pana Juana doprovázela paní Helena Čížková, 1. sekretářka stálé mise ČR při OECD, a paní Simona Hrabětová, z oddělení pro víno, odboru rost-

linných komodit Ministerstva zemědělství ČR. Tyto dámy posléze doplnil i pan Karel Dyba, velvyslanec stálé mise ČR při OECD, se kterým přišel i viceguvernér České národní banky, pan Miroslav Singer. Viceguvernér ČNB Singer, sám „malovinař“, strávil drahnou dobu v rozhovoru s dalším bankéřem, Stanislavem Šídou z Moravské banky vín, která projekt spoluorganizuje. Předseda poroty, Jean-Michel Deluc z Académie du Vin, na adresu našich vín mj. řekl: „Tato konfrontace českých a moravských vín umožňuje propagaci jejich produkce, ve Francii nepříliš známé. Za uplynulých 5 let je znát obrovský kus práce Vašich vinařů. Další člen poroty, mladý sommelier superluxusního pařížského hotelu Crillon Antoine Pétrus, který byl v porotě poprvé, uvedl, že na něho dobře zapůsobila svěžest a živost suchých bílých vín, aromatická škála sladkých, jejich ušlechtilá příchuť po kandovaném pomeranči nebo koření a také kvalita a zralost červených, na nichž je podle něj hodně vidět práce vinařů. „Bylo to pro mě naprosté překvapení a opravdové potěšení,“ shrnul Pétrus své celkové dojmy. Vítězná vína 5. ročníku 2008 Sekty: Gold Cuvée, sekt brut, ročník 2000, Andre–Hříbalová Bílá vína: Ryzlink rýnský, pozdní sběr, ročník 2007, Víno Hort Rosé: Cabernet Sauvignon, pozdní sběr, ročník 2007, Víno Hort Červená vína: Dornfelder, pozdní sběr, 2007, ročník 2007, Jedlička&Novák Sladká vína: Ryzlink rýnský, slámové víno, ročník 2004, Vinařství Drápal (vo)

(5/2008)

257

Jihoafrické vinařství prochází krizí Týká se to zvláště modrých odrůd. Zatímco v roce 2000 stála tuna hroznů odrůdy Cabernet Sauvignon 510 eur, v roce 2006 jenom 180 eur. U bílých odrůd je trend opačný, už se ceny odrazily ode dna. DDW 16–17/1/JS

generálnímu partnerovi městu Prachatice. Děkuji rovněž redakci Vinařského obzoru za informovanost a dobrou spolupráci. Další informace získáte na webu www.syryrybyavino.cz. Na setkání v Prachaticích se těší Michal Kočan, ředitel přehlídek

XXVIII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 16. března nominovali ostravští vínobuditelé k hodnocení klubu K.A.H.A.N. v Restaurantu Koras 20 vín odrůdy Svatovavřinecké a novošlechtění Laurot. Titul šampiona a pomyslnou zlatou medaili vybojovalo Svatovavřinecké 2002 (Znovín Znojmo) (89 b.). Druhým nejúspěšnějším vzorkem bylo Svatovavřinecké 2003 barrique (Lobkowiczké zámecké vinařství, Roudnice n. L.) (85,5 b.). Stříbrné ocenění získaly dále Svatovavřinecké 2006 p. s. (Leoš Horák, Vrbice) (85 b.), Svatovavřinecké 2006 (Žernosecké vinařství) (85 b.), Svatovavřinecké 2005 v. z h. (Ravis Rakvice) (85 b.) a Laurot 2006 p. s. (Vinselekt Michlovský) (84,5 b.). Bronzových hodnot dosáhlo slovenské Svätovavrinecké 2005 barrique (Miroslav Dudo, Modra) (83 b.). Oxidázy a těkavé kyseliny odsoudily do rolí poražených Svatovavřinecké 2006 (Rodinné vinařství U Samsonů, Velké Němčice) (69,5 b.) a Svatovavřinecké 2005 p. s. (Vinařství Krist, Milotice) (68,5 b.). Korková pachuť vyřadila z hodnocení Svatovavřinecké 2005 (Vinařství Sv. Tomáše, Malé Žernoseky). Martin Křístek

Odrůda Müller Thurgau oslavila 125 let Tato oslava proběhla v Geisenheimu na počest křížení provedeného v roce 1882. Sice se dlouho všichni domnívali, že otcem odrůdy je Sylvánské zelené a teprve v roce 2000 se ukázalo, že je to Madlenka královská, ale tak to v životě někdy chodí. V každém případě jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v Německu (a nejenom tam) a současně nejvíce rozšířenou novošlechtěnou odrůdu na světě. DDW 18/1/JS

Švédsko diskriminuje víno Švédský daňový systém pro víno a pivo není v souladu s právem ES, sdělil zástupce Evropského soudního dvora. Víno je zdaněno více než pivo, jinými slovy dovážený produkt je více zdaněn než domácí produkt – pivo. Současně soud rozhodl, že zákaz dovozu alkoholických nápojů do Švédska soukromými osobami je nelegální. DDW 16–17/2/JS Sýry a víno v Prachaticích po páté Dnes již můžeme říci, že eno-gastronomické přehlídky se stávají v Prachaticích tradicí. V letošním roce připravujeme již pátou Národní přehlídku sýry a víno (6.–7. června) a třetí Gastronomickou přehlídku ryby a víno (19.–20. září), které jsou pro nás důležitým mezníkem našeho snažení. Proto nás i potěšilo udělení záštity nad oběma gastronomickými přehlídkami Mgr. Petrem Gandalovičem, ministrem zemědělství, a opětovně hejtmanem Jihočeského kraje RNDr. Janem Zahradníkem. Stále se nám potvrzuje, že takto koncipované přehlídky mají jedinečný charakter a právě v nevinařském kraji mají velmi dobrý ohlas u široké veřejnosti. Ukázalo se, že projekt podpory potravin ve spojení s vínem, přináší něco nového, nové poznání a nové zkušenosti. Naší další aktivitou je projekt v oblasti vzdělávání, a to formou seminářů, kde klademe důraz hlavně na výchovu a osvětu v oblasti vinařské a stravovací kultury, s důrazem na zdravou výživu a zdravý životní styl. Semináře zaznamenáme na DVD a budou dále používány jako studijní materiál. V tomto roce připravujeme dva semináře: „Fyziologie chuti“ – 5. června 2008, „Zdravý životní styl v moderní gastronomii“ – 18. září 2008. Semináře pořádáme v Městském divadle v Prachaticích, kde vystoupí nejen významní odborníci z oblasti akademické půdy, ale i odborníci z praxe. Na závěr seminářů budou pro zájemce připravena „praktická cvičení“ řízené degustace pokrmů a vín. Rád bych poděkoval všem, kteří toto naše snažení podporují, hlavně vinařům, mlékařů a rybářům, Ministerstvu zemědělství ČR, jmenovitě panu Ing. Antonínu Králíčkovi, vedoucímu oddělení pro víno, který má snahu vždy věci pomoci, dále pak Vinařskému fondu ČR a potažmo i všem vinařům, protože se jedná o jejich vložené prostředky, a našemu

Na první výstavě AgroPublikace 2008 se představila zemědělská a potravinářská literatura Ve dnech 18. až 20. března proběhla ve Velkém sále Domu zemědělské osvěty výstava knih „AgroPublikace“. Výstavu se rozhodla uspořádat Zemědělská a potravinářská knihovna, aby připomněla 80. výročí otevření Ústřední slovanské zemědělské knihovny pro nejširší veřejnost. 18. březen 1928 se tak stal jedním z dalších dat s osmičkou, jež jsou letos pro Českou republiku tak významná. Slavnostní zahájení výstavy proběhlo za účasti rektora České zemědělské univerzity prof. Jana Hrona, který spolu s předsedou Sdružení knihoven ČR doc. Jaromírem Kubíčkem a ředitelem ÚZPI Ing. Josefem Vozkou přestřihl pásku otevírající výstavu. Výstavy, která se konala pod záštitou ministra zemědělství a byla součástí 11. ročníku celostátního projektu Březen – měsíc internetu, se rovněž zúčastnil místopředseda Zemědělského výboru PSP ČR Ing. Ladislav Skopal. Po tři dny byla výstava zdarma přístupná široké veřejnosti. Publikace z různých oborů zemědělství a potravinářství, např. z oblasti pedologie a ochrany půd, lesnictví, myslivosti, živočišné výroby, zemědělské techniky, zemědělské ekonomiky, ekologického zemědělství, ochrany rostlin, pivovarství a sladařství, výživy člověka či bezpečnosti potravin, na výstavě představilo celkem 14 vydavatelství. Pět vystavovatelů byly veřejné výzkumné instituce a dalších pět organizace zřízené ministerstvem zemědělství, jeden vystavovatel byl soukromý výzkumný ústav. Představily se dvě významné zemědělské univerzity a jedno profesionální vydavatelství Profi Press, jež bylo zároveň mediálním partnerem výstavy. K vidění byl rovněž staré tisky ze 16. a 17. století a raritní staré zemědělské a hospodářské učebnice z poloviny 19. století a začátku 20. století, které má Zemědělská a potravinářská knihovna ve svých fondech. Návštěvníci tak mohli obdivovat Mattioliho Herbář z roku 1562, Kreuter Buch od Hieronyma Bocka z roku 1556 a nádherné obrazové publikace květin a zvířat. Publikace z oblasti potravinářství představily kromě Zemědělské a potravinářské knihovny Výzkumný ústav potravinářský Praha a Výzkumný ústa pivovarský a sladařský. Ze svých fondů představila Zemědělská a potravinářská knihovna pouze omezený výběr publikací k oblasti potravinářství, výživy člověka a bezpečnosti potravin. Vždyť oblastí, v nichž představovala publikace, bylo celkem dvacet. Návštěvníci se zároveň mohli seznámit i s moderním provozem a službami Zemědělské a potravinářské knihovny, která má ve svém fondu i časopis Vinařský obzor, z jehož článků již bylo vytvořeno více než 1 700 bibliografických záznamů do databáze České zemědělské a potravinářské bibliografie. Pro uživatele knihovny jsou záznamy důležitým informačním zdrojem. Více informací o knihovně najdete na www.knihovna.uzpi.cz. (qui)

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, o.p.s. Degustační expozice Salonu vín České republiky Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 • tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz e-mail: narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz • www.vinarskecentrum.cz

Nová hudba do Vašich vinic • nová účinná látka iprovalicarb v kombinaci s folpetem • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP