ãíslo 2, roãník 97/2004
cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)
Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem
Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.
Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES
Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz
V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína
9 771212 788000
a mnoho dal‰ích zajímavostí
86
(3/2009)
OBALY, KTERÉ PRODÁVAJÍ Kompletní výroba obalů na víno, poutačů a prodejních stojanů z lepenky, vlny, křídového papíru...
www.obalprint.cz
rosé
(3/2009)
87
Vážení čtenáři, Francouzi se asi zbláznili. Proč? Země, která je mustrem a stálicí světového vinařství, doslova snad i mekka pro většinu vínomilců, ale i profesionálů, má takové lidi na ministerstvu zdravotnictví, kteří stojí za doslova vinnou antikampaní. Podle informační brožury, kterou vydal úřad, prý víno způsobuje rakovinu. No a co? Však dýchání vzduchu také – volné kyslíkové radikály nebo molekuly ozónu vyskytující se zejména po bouřce, působí v určitém množství jako mutageny a prekurzory těžkých změn v organismu. A přestaneme kvůli tomu dýchat? Jeden ze závěrů studie, že totiž podle zjištění Národního institutu pro výzkum rakoviny víno škodí nejvíce právě v malých a častých dávkách, považuji za totální úlet a naprosto nepochopitelný při tom vědomí, že toto se děje v zemi galského kohouta a mimo jiné též za peníze vinařů – daňových poplatníků, kteří právě ve Francii tvoří značnou část HDP a silně se podílejí na exportu. Francouzští vinaři to nemají jednoduché již nějaký ten pátek – antialkoholová lobby posiluje. Její zastánci vůbec neberou v potaz kulturně-historický odkaz vína a tolikrát zjištěné pozitivní působky na lidské zdraví. Je evidentní, že tito militantní abstinenti se začali srocovat po růstu nadměrné konzumace zejména průmyslově vyráběných alkoholů – lihovin a piva. Zajímavý je též ten fakt, že současný prezident Francie Nicolas Sarkozy je pravděpodobně abstinent – zpravidla je vidět jen se sklenkou džusu či vody. Je anebo není to náhodné? Jsem rád, že naši politici a úředníci jsou rozumní a nepřistoupí k takovým excesům, které má na svědomí lobby abstinentů. Držme našim francouzským kolegům palce. Ale obraťme list; nyní držíte v ruce březnové číslo, které, nevyskytne-li se v tiskárně nějaký šotek, spatří světlo světa již na brněnském Výstavišti během svátku vína – veletrhu Vinex: tedy vítejte a užijte si váš vinný pobyt zde v pavilonu. A ti z vás, čtenářů, kteří čtete tyto řádky právě ještě na veletrhu, klidně si dejte sklenku vína a nevěřte militatním proklamacím zlobovaných francouzských úředníků. Richard Stávek
Obsah Richard Stávek: Editorial..........................................................................................................................................87 Z redakční pošty......................................................................................................................................................88 Spolkové informace Martin Půček: Restrukturalizace a investice.........................................................................................................90 Informace z činnosti SV ČR.....................................................................................................................................90 Termíny akcí CČV 2009.......................................................................................................................................91 Mikulovský Moravín hodnotil..............................................................................................................................91 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Z jednání pracovní skupiny AREV/CEPV pro trh s vínem.................................................................91 Jiří Sedlo: Jednání poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi.......................................................................92 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Marketing vína začíná ve vinici aneb optimalizace ošetřování vinic......................................93 Jan Otáhal: Kolik hroznů v České republice sklízíme mechanizovaně..............................................................96 Zdenka Lososová, Samuel Lvončík, Petra Krejčí: Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě...................................................................................103 František Muška: Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2009.....................................................104 Patrik Burg, Pavel Zemánek, Kamil Prokeš: Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek....106 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Veritas......................................................................................108 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Význam a využití pásových malotraktorů ve vinohradnictví................................109 Vinařská technologie Buněčné membrány kvasinek, nové nástroje k výrobě aromatických růžových vín.....................................111 Erich Minárik: Kožkotvorné kvasinky a ich vplyv na stabilitu vína..................................................................111 František Bílek: Čistota a filtrace..........................................................................................................................113 Vladimír Ostrý: Víno a bezpečnost potravin........................................................................................................114 Řízený breeding aneb jak obnovit referenční kmen kvasinek nepřizpůsobený podmínkám moderní výroby vína......................................................................................................................116 Revoluce v enologii: vinné kvasinky netvořící sirovodík (H2S).......................................................................116 Vinařský místopis Vítezslav Hubáček, Marta Hubáčková: Prechádzka po vinárskych pamiatkach v Prahe.....................................117 Stanislav Liškutín: Svatogothardská vinařská tradice v Dolních Kounicích.......................................................123 Vinařské aktivity Jaroslav Hladík: Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích...........................................................................125 Informace o jednání Rady Vinařského fondu...................................................................................................125 Kalendář vinařských akcí...................................................................................................................................126 Obchod vínem Martin Půček: 16. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex.............................................................127 Polemika Karel Hanák: Ještě jednou o hodnocení vín........................................................................................................128 Víno a umění Písně žáků darebáků – o víně (2.).....................................................................................................................129 Vinařská historie Soňa Nezhodová: Sklep Aurora v Hustopečích...................................................................................................130 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... ...............................................................................................130 Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v lednu, únoru a březnu..................132
88
(3/2009)
Vinařský obzor číslo 3, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 2. 3. 2009 Toto číslo vychází 9. 3. 2009 ISSN: 1212–7884
Vinařský obzor ®
Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.
Errata Vinařský obzor 1–2/2009, str. 57: Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: Abrlovi z Pavlova Omlouvám se paní Jarmile Abrlové za disinterpretaci její myšlenky v poslední větě prvního odstavce druhého sloupce, která zněla: A to někteří mají celou výměru v jednom kuse! Správně mělo být uvedeno, že paní Abrlová se domnívá, že z hlediska kontroly, průkaznosti a ostatních atributů je lepší, když pěstitel má plochu v celku – je zde též menší riziko úletu nebo zásahu konvenčními prostředky chemické ochrany ze sousedních parcel. Richard Stávek, autor Vinařský obzor 1–2/2009, str. 9: „Trendy ve vývoji...“ U obrázků č. 5 a č. 6 byly přehozeny popisky, tímto se omlouváme. redakce a grafik
* Vážený pane Stávku, měl bych jeden dotaz. V čísle 1–2 v článku o ekologickém vinařství Weninger na straně 57 v posledním odstavci je napsáno: Proto nás náklady v přepočtu na hektar přijdou na 30 eur. Je tam opravdu těch 30? Nemělo tam být 300? Zdá se nám to dosti málo. Jen pro představu: 1 kg nejlevnější síry vyjde na 1,5 eura a kilo přípravku s mědí (ne čisté mědi) na 8 eur. Ale to není podstatné: mně jde spíš o to, zda tam nebyla tisková chyba, protože už vidím a slyším tu přehršel dotazů jak to dělat, aby to stálo jen těch pár eur. Karel Hanák
Franz Weninger senior i junior – oba svorně a nezávisle na sobě mi sdělili číslo 30 eur na hektar. Další podrobnější dotazy (i ostatních čtenářů) zkuste přes kontakty uvedené na www.weninger.at Richard Stávek
KNIŽNÍ NOVINKA
Historie kounického vinohradnictví a vinařství S včleněnou kapitolou prof. V. Krause „Dolnokounicko – krajina svébytných vín“ Staré vinařské dokumenty a písemnosti – názvy polních tratí a vinohradních hor v Dolních Kounicích – Kounické Horenské právo, komentář k němu – počestné Bratrstvo vinařů a kopáčů – Svatogothardská vinařská tradice – Vinařství ve středověku, novověku a současnosti – Vinařství a MO ČZS Autor: Stanislav Liškutín a kol. 191 stran, v roce 2008 vydalo Město Dolní Kounice Cena včetně vloženého CD-ROMu s celou knihou v elektronické a podobě a množstvím bonusových obrazových materiálů: 260 Kč vč. DPH NEMĚLO BY CHYBĚT VE VINAŘSKÉ KNIHOVNĚ Objednávejte v redakci VO ještě dnes: tel.: 519 348 980 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz
(3/2009)
Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek
89
820 Kč (vč. 9% DPH)
Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
90
(3/2009)
Restrukturalizace a investice Tak jak řada z Vás již pravděpodobně zaznamenala, ministerstvo zemědělství spustilo legislativní proces novelizace nařízení vlády č. 245/2004 Sb. Tato novelizace je vynucena rozhodovacím procesem Evropské komise, kterou po dlouhé peripetii dohadování s českou stranou zřejmě budou počátkem března 2009 schváleny programy restrukturalizace a investic, podle nového nařízení Rady (ES) 479/2008 a nařízení Komise (ES) 555/2008. Podstatou dlouhého vyjednávání byl požadavek Evropské komise na jasné oddělení podpor do našeho oboru z prostředků Programu rozvoje venkova (PRV) a prostředků společné organizace trhu s vínem (SOT). Výsledkem jsou konkrétní opatření, která se předpokládají poskytovat podle schváleného rozpočtu do roku 2015. Vzhledem k tomu, že při psaní tohoto úvodníku ještě neproběhlo připomínkové řízení, nebudu zde konkretizovat sazby, či jiné neujasněné věci, ale sdělím informace, které se s největší pravděpodobností již nebudou měnit, tak abyste tímto získali podstatné informace včas. Konkrétně budou poskytovány následující podpory: 1. Podpory ze SOT s vínem Restrukturalizace a přeměna vinic s programy: a) Změna odrůdové skladby vinice; b) přesun vinice do svahu; c) snížení produkce révy vinné na jednom keři révy vinné při současném zachování produkčního potenciálu zvýšením počtu keřů révy vinné; d) ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří; e) ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému ptactvem. U těchto programů si můžeme povšimnout, že není nově zahrnuto klučení staré vinice. Toto je však zahrnuto v sazbách a v případě klučení vinice a využití svého práva na opětovnou výsadbu je sazba dotace vyšší než v případě nakoupeného práva a výsadby z něj. Existuje také význam jednotlivých opatření. Na výše uvedený bod e) (ochrana proti ptactvu) bude poskytnuto pouze 5 % celkového rozpočtu restrukturalizace. To bylo již předem anoncováno a je způsobeno celkovým menším množstvím celkových finančních prostředků. Investice s programy: a) Pořízení nového lisu; b) Pořízení nového filtru na víno; c) Pořízení nové speciální kvasné nádoby pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku. U těchto programů jde výlučné o investice do nových zařízení, přičemž maximální výše dotace je 2 miliony korun, maximálně však 50 % z celkové sumy investice. Novela zavádí zcela jiný systém, než na který jsme zvyklí. Předně byla odbourána část „žádosti o zařazení“ s následnými kontrolami před prováděním opatření. Nově bude záviset vše na rozhodnutí pěstitele, resp. vinaře, kdy, co a jak provede. Pouze pokud bude chtít o dotaci žádat, musí vyhovět podmínkám v nařízení vlády uvedeným. Praxe bude tedy taková, že bez jakékoli žádosti na SZIF dojde k vyklučení vinice a s tím spojené administrativě v Registru vinic na hlášení změny a vydání práva na opětovnou výsadbu, práce na vlastní výsadbě a po ukončení všech opatření žádost o dotaci na SZIF, která se bude podávat vždy do 30. 4. Po tomto datu zaslané žádosti již budou vyřizovány z rozpočtu pro následující hospodářský rok. Žádosti na opatření restrukturalizace – ochrana před ptactvem – bude mít termín podání žádosti do 28.2. Je nutno si uvědomit, že například pro současný rok 2008/2009 bude na „ochranu před špačky“ vyčleněno pouze cca 75 tis. EUR. SZIF provede kontrolu provedených opatření a soulad se žádostí a v případě, že bude vše v pořádku, provede výplatu nejpozději do 15. 10. Ověření vyklučené vinice tak bude vycházet z údajů z registru vinic, stejně tak odrůdová skladba před i po výsadbě. Nebude zde posuzován rozdíl vyklučených a nově restrukturalizovaných vinic, tzn. že můžete vlastnit práva např. na 10 ha vinic a disponovat s pozemky 5 ha vinic, na kterých bude provedena restrukturalizace. Zbývajících 5 ha vám zůstane jako právo, které buďto využijete v následujících letech, nebo je prodáte. Odpadá tedy stávající systém max. 2 % rozdílu ve vyklučené a vysázené ploše. Pokud jde o přechod ze stávajících podpor, je nutno sdělit následující: Všichni kdo mají již provedena opatření podle starého nařízení, a jedná se o opatření stejná jako jsou v novém nařízení vlády, a současně již podali žádost o proplacení po 28. 2. 2008, budou tyto žádosti automaticky aktivovány a vinaři již nemusejí žádat. Pokud součástí provedeného projektu jsou opatření, která nejsou v novém nařízení vlády, je potřeba podat žádost znovu, podle tohoto nového nařízení. Na nově vysázené vinice v roce 2009, pokud jsou všechna opatření hotova, je možno podat žádost také do 30. dubna. Při stanovování sazeb bude docházet s největší pravděpodobností ke krácení určitým koeficientem, kdy bude sečtena celková suma požadavků a celková suma dostupných financí. Kráceny budou částky, nikoliv max. procenta dotace. 2. Podpory z PRV Zde se dá konstatovat, že vše ostatní co není uvedeno v podporách ze SOT s vínem a je uvedeno jako financovatelné z PRV, bude možno být čerpáno z těchto zdrojů. Konkrétně tak jde o modernizaci zemědělských podniků, mladí zemědělci, potravinářské podpory, tedy tak jak již vše běží od roku 2007. Pokud jde o výstavbu opěrných konstrukcí vinic, tak tyto můžou být financovány pouze z tohoto programu, stejně jako nákup sítí pro ochranu před ptactvem. Předpoklad účinnosti novely je od 15. dubna a datum podání žádostí 30. 4. Na podání žádostí tedy bude v letošním roce asi pouhých 14 dnů. Je potřeba sledovat stránky Vinařského obzoru, případně členové SV ČR se můžou dotazovat v sekretariátu svazu, kde jim rádi případné dotazy zodpovíme. Martin Půček, tajemník SV ČR
Informace ze SV ČR n V pondělí 26. 1. a ve středu 28. 1. měl předseda svazu přednášku na semináři pro vinohradníky a vinaře v Kobylí. n Ve dnech 3.–5. 2. proběhlo ve Valticích hodnocení 16. ročníku soutěže Grand Prix Vinex. Soutěže se účastnilo 365 vzorků vín a championem se stal Sauvignon, p. s. 2007, č. š. 1384 od firmy Vinselekt Michlovský. Podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n 4. 2. se šéfredaktor účastnil v Technologickém centru AV ČR v Praze semináře s tematikou nového stimulantu v rostlinné produkci. Podrobnosti budou uvedeny v některém z příštích VO. n 10. 2. 2009 proběhlo setkání jednotlivých OAK JmK a členských společenstev s představiteli AK ČR. Na setkání podal informace prezident J. Veleba, a to zejména o současné problematice trhu s mlékem. Nový tajemník komory M. Fantyš informoval o současných novelizacích legislativy jak národní tak evropské. n 12. 2. jednal šéfredaktor na MěÚ Dolní Kounice s představiteli města a MO ČSZ o možné spolupráci. n 16. 2. proběhla koordinační schůzka pořadatelů nominačních výstav vín jednotlivých podoblastí. Na schůzce byly se zástupci NVC dohodnuty organizační pokyny soutěží a dohodnut způsob komunikace. n 19. 2. se šéfredaktor zúčastnil veletrhu BioFach v Norimberku, zejméne jeho vinařské expozice. Podrobnosti budou v dalším čísle VO. Téhož dne navštívili předseda s tajemníkem předsedu zemědělského výboru (ZV) PS PČR J. Papeže, kde mu předali prezentační materiály na cestu delegace ZV do Argentiny. Proběhla také konzultace na MZe ve věci novelizace nařízení vlády o restrukturalizaci vinic. Velvyslanec Izraele v ČR Yaakov Levy předal téhož dne ceny soutěže Terravino pětici moravských vinařů, kteří zde získali zlaté a velké zlaté medaile. Pálava z firmy VINSELEKT Michlovský se zde stala historicky prvním moravským vínem, které absolutně zvítězilo v některé ze světových soutěží OIV. Slavnostního předání cen se účastnili předseda s tajemníkem. Více v některém z dalších vydání VO. JS, MP, RS
(3/2009)
91
Termínový kalendář akcí CČV na rok 2009 20. 2. 2009 20. 2. 2009 7. 3. 2009 20. 3. 2009 duben 2009 17.–18. 4. 2009 18. 4. 2009 28.–30. 4. 2009 1. 5. 2009 květen 2009 květen 2009 6. 6. 2009 26. 8. 2009
společenský večer v Mělníku – Chloumku lisování slámového vína, Kutná Hora ochutnávka českých vín ve Slaném valná hromada CČV, Mělník hodnocení vín Vinařské Litoměřice výstava vín Vinařské Litoměřice otvírání archivu vín, Most účast na akci Víno a destiláty, Praha Vítání jara na Kuksu, ochutnávka českých vín ochutnávka vín Porta Bohemica, Velké Žernoseky poznávací zájezd na Korsiku víno a sýry, Kutná Hora hodnocení vín pro Nominační soutěž vín, Kutná Hora
5. 9. 2009
mezinárodní přehlídka vín Hradecký pohár vína, Hradec Králové 12. 9. 2009 vinobraní na Kuksu 12. 9. 2009 vinobraní v Roudnici nad Labem 18.–20. 9. 2009 vinobraní v Mělníku 25.–26. 9. 2009 vinobraní v Litoměřicích 25. 9. 2009 Nominační soutěž vín VO Čechy v Kutné Hoře, předání ocenění 26. 9. 2009 Svatováclavské slavnosti spojené s Nominační soutěží, Kutná Hora 11. 11. 2009 Svatomartinská vína v Ústí nad Labem a Kutné Hoře 4. 12. 2009 členská schůze CČV a ochutnávka mladých vín, Mělník – Chloumek Bližší informace na e-mailu: rudolfsky@cechcv.cz (sr)
Mikulovský Moravín hodnotil Největší pozornost členů místního spolku byla věnována plánu práce na rok 2009, který byl důkladně probírán a připomínkován. Největší zájem projevili členové o výstavu vína Mikulovské vinohradnické podoblasti, která se uskuteční dne 14. března 2009 od 10 hod. v mikulovském zámku. Již tradičně od 14 hod. bude hrát cimbálová muzika Kasanica pod vedením primášky Věry Kunovové. Spolek má v letošním roce také další zajímavé akce spojené s vínem.
29. května 2009 se uskuteční na terasách mikulovského zámku druhý ročník degustace mladého vína ročníku 2008 pod názvem Mladé víno odchází. Již potřetí se odehraje na mikulovském náměstí přehlídka vín nazvaná Zarážení hory a výstava vína pod širým nebem. Tohoto roku bude tato akce uskutečněna 21. a 22. 8. 2009. Letos také nebude chybět svěcení vína na mikulovském zámku. Na tuto akci se sejdeme 13. listopadu od 16.00 hodin a bude to již po
dvacáté. Tyto akce by se nedaly uskutečnit bez podpory Vinařského fondu, Města Mikulova a Regionálního muzea, kterým touto cestou děkujeme. Na závěr výroční schůze proběhla řízená degustace odrůdy Müller Thurgau a dalších vín z produkce členů místního spolku. Podrobnější informace o připravovaných akcích naleznete na našich webových stránkách www.moravinmikulov.eu Vojtěch Pazderka
Z jednání pracovní skupiny AREV/CEPV pro trh s vínem Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR
Před vlastním jednáním byla podána informace o dříve schválené a nyní již realizované změně sídla sekretariátu AREV z Bordeaux do Champagne. Nové sídlo se nachází v budově Rady regionu Champagne, změna byla provedena z důvodu umožnění přímého styku mezi prezidentem AREV (předseda vlády regionu Champagne) a sekretariátem AREV.
Jediným bodem programu schůzky bylo projednání připomínek jednotlivých regionů AREV k Zelené knize, tedy lépe vyjádřeno k problematice jakosti zemědělských produktů EU v budoucnosti. Je to jedna ze základních priorit českého předsednictví EU v oblasti zemědělství. I proto bylo poděkováno za účast zástupce ČR. Bylo dohodnuto, že AREV nebude odpovídat na otázky stanovené v Zelené knize. Naopak vytvoří vlastní stanovisko bez ohledu na dotazy, kterými chce Komise vnutit orientaci diskuze. Celé jednání se zabývalo návrhem zprávy o zajištění kvality potravin zpravodajky Evropského parlamentu Marie Petre. Tato zpráva byla účast-
níky shledána pro víno jako velmi slabá. Navrhovaná změna systému značení vín je nepodložená potřebou praxe. Naopak i Austrálie vážně uvažuje o přechodu na evropský systém značení a v této situaci Komise absurdně navrhuje opuštění tohoto systému. Stávající systém značení vína musí být podle názoru AREV zachován. Prezident AREV by měl vystoupit se stanoviskem na konferenci ke kvalitě potravin v Praze. Co nejdříve by mělo být předáno stanovisko AREV Evropskému parlamentu k návrhu zprávy. Prohlášení AREV bude předáno paní zpravodajce; pokud je nepřijme, předá se předsedkyni pracovní skupiny pro vinohradnictví EP A. Lulling.
92
(3/2009)
Jednání poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi Důvodem bylo zjednodušení agrární politiky. Nyní obsahuje již všechny sektory s jedinou výjimkou – vínem. U vína, ovoce a zeleniny totiž právě probíhala reforma, tak ji Komise chtěla nejdříve nechat proběhnout a pak začlenit i víno do tohoto nařízení. V minulém roce se podařilo úspěšné začlenění ovoce a zeleniny a nyní zbývá už jen víno. Již v rámci reformy se hovořilo o začlenění vína, vždy to byl cíl Komise i Rady. Na textech reformy se nic nezmění, zůstanou v dohodnutém znění. Změny se dotknou i řídícího výboru. Existoval řídící výbor pro víno. Od 1. srpna 2008 existuje jeden řídící výbor pro zemědělství, ale všechna témata týkající se např. vína se projednávají uceleně v jednom dni. Komise nezískala tímto nové pravomoci. Co se projednávalo v řídícím výboru pro víno, bude projednáváno novým řídícím výborem. Němec: Nedomnívá se, že to bude zjednodušení. Pro právníky asi ano, ale vinařům to zkomplikuje život. Je mu jasné, že už bylo rozhodnuto a nic se na tom nebude měnit. Pro vinaře by bylo přínosem, kdyby Komise připravila mimo toto nařízení i neoficiální čitelný předpis pro víno. Tento názor dále podpořili zástupci Španělska a Itálie. Následovala informace o národních programech a klučení (vzdání se vinohradnictví). Členské státy byly vyzvány k předložení národních programů do konce minulého roku. Státy je předložily, Komise měla k vyjádření 3 měsíce. Pak buď upozornila členský stát na nesoulad s předpisy ES a tedy nutnost změny (po novém předložení má Komise další 2 měsíce k vyjádření), nebo k programu neměla připomínky. Komise všechny programy obdržela a neshledala žádný závažný nesoulad s jedinou výjimkou – některé členské státy měly problémy s ohraničením podpor mezi SOT s vínem a Programem rozvoje venkova v případě investic. V případě ČR nejsou tyto programy ještě v platnosti, ale i od ní už má Komise upravené znění. Jednotlivá opatření si členské státy volily samy. Celkem tvoří národní programy ½ celého rozpočtu SOT s vínem. Během pěti let se největší část prostředků bude věnovat na restrukturalizaci vinic – 38 %, dalším nejvýznamnějším opatřením je propagace na trzích ve třetích zemích – 16 % a následují investice – 12 %. Každý stát má přiděleny na jednotlivé rozpočtové roky „své“ finanční prostředky, které musí vyčerpat do 15. října každého roku. Když je nevyčerpá, budou tyto peníze ztraceny jak pro daný členský stát, tak i pro celý
sektor vína EU. Nelze je převádět mezi jednotlivými lety nebo státy, převod je ale možný v rámci jednotlivých opatření uvnitř státu a daného roku. Klučení je v řadě členských států velmi zajímavé. Komise musela pro velký zájem plochu krátit na 46 % požadavků. V tomto roce bude v EU vyklučeno 73 377 ha vinic (1,9 % plochy EU), z toho přes polovinu (45 010 ha) ve Španělsku (4,09 % plochy vinic Španělska). Bulharsko, Česko, Německo a Rumunsko klučí od 0,00 do 0,03 % plochy svých vinic. Pak byl představen návrh změn pro biovíno. Bioprodukce je velmi malý sektor, v EU zabírá jen 4 % zemědělské půdy a jen 1,2 % produkce hroznů EU je v kvalitě bio. Nejvíce biovína produkuje Itálie. Avšak poptávka po biovínu je velká, proto se dováží velký objem z Austrálie, Argentiny, Nového Zélandu, Chile a JAR. Největší spotřebitelský trh pro bioprodukty je v Německu. K hlavním způsobům podpory bioprodukce v EU patří dorovnávání ztížených podmínek produkce z Programu rozvoje venkova, vytvoření jednotného loga pro bioprodukty z EU (od roku 2010 povinné) a informační kampaň v příštích letech, a nakonec je to zlepšení předpisů pro bioprodukty. Předtím než bude vydáno nové nařízení pro zpracované bioprodukty a biovíno, bylo nutné získat některé informace. Proto se zpracovával projekt ORWINE. Dosud se mohlo psát na etiketu pouze „víno z biohroznů“. Někdy v dubnu až květnu by mohl být členským státům předložen první návrh nového prováděcího nařízení a koncem roku by měl být předpis přijat. Na dotaz jak je to s mědí bylo odpovězeno, že se to ještě řeší s DG Sanco. DG Agri je pro další povolení tohoto tradičního přípravku. J. L. Piton (F) vyjádřil nesouhlas za C/C s tím, že biovíno bude definováno v nařízení pro ekologické zemědělství a ne v nově dopracovávaném nařízení pro jednotný trh, kde bude i víno. Buď se připravuje jednotné nařízení pro všechno, nebo tu zase budou výjimky. Mezi konvenčním vínem a biovínem je rozhodně menší rozdíl než mezi vínem a vepřovým masem. Odpověď DG Agri: Biovíno bude odpovídat všemu jako víno, jen bude mít v některých záležitostech přísnější kritéria. Značení vína, tradiční údaje, chráněné zeměpisné údaje. Návrhy nařízení jsou už připraveny k odeslání do Ženevy (WTO) a v nejbližších měsících by měla být nařízení přijata. Stávající chráněná označení by měla být automaticky přijata.
Ital: Jsme zásadně proti tomu, aby víno bylo označeno velmi obecně, bez označení původu. U vín z EU, např. dosud i u směsi vín z EU, musel být původ uveden. Němec: Máme problém s označením vína „suché“. V návrhu je uveden max. obsah zbytkového cukru 4 g/l, ale rozptyl (chyba) další 3g/l. To je pak o 75 % jinak. Zdá se nám ten rozptyl příliš velký. U vína sladkého s hranicí 45 g/l lze toleranci ve výši 3 g/l pochopit, ale u suchého ne. Obdobně není jasné, jak je to míněno u vín s vyšším obsahem kyselin (kyseliny +2), zda zde rovněž platí tolerance 3 g/l. Odpověď Komise: Bude projednáno na řídícím výboru. Diskuse k enologickým postupům. Co se týká odalkoholizování vína, platí hranice 9 % obj. alkoholu, aby produkt mohl být uváděn na trh pod označením „víno“. Slazení vína – současné hranice jsou příliš nízké, bude se na tom dále pracovat. Stejně tak pokračují práce na novém textu nařízení. Nové nařízení bude možno průběžně a velmi rychle upravovat podle potřeby. Průvodní doklady a registry. DG Tax (daně) plánuje s platností od roku 2010 vydání nové směrnice týkající se i průvodních dokumentů pro přepravu vína. V rámci nové SOT s vínem mělo DG Agri tři možnosti řešení nového předpisu – buď ponechat stávající stav, nebo se pokusit již zapracovat budoucí novou směrnici nebo stávající stav modernizovat podle dosažitelných technických prostředků. Při využití první možnosti vznikne řada nedostatků, především nelze zapojit odpovídající počítačovou podporu. Druhá možnost je téměř nerealizovatelná – zatím nejsou známy podrobnosti nové směrnice a duben 2010 je přede dveřmi. Takže se orientovali na třetí variantu, kdy každý členský stát může využít svých informačních možností pro dosažení u průvodních dokladů stejného stavu jako je tomu nyní. Dotaz Italky: Ráda by se zeptala na jinou věc, na registr vinic. Komise říká, že chce systém zjednodušit, ale registr zůstává stejný, ba se ještě komplikuje (parcely, nový způsob měření plochy). Jak je to dále s prohlášením o produkci? Dotaz Španěla: Považuje za vhodné, aby se sledovaly ceny vína v sektoru všude na evropské úrovni. Ve Španělsku a Francii to funguje a je to zapotřebí. Dotaz Itala: Musí registr obsahovat všechny údaje, nebo jsou tam i nadbytečné údaje? Napří-
(3/2009)
klad stolní hrozny, rozinky, přeštěpované plochy, plochy ponechané v klidu. Odpověď předsedy skupiny: Máme už málo času, dotazy byly zaznamenány, Komise na ně odpoví. O revizi kombinované nomenklatury informoval krátce zástupce DG Tax, že nejpozději v červnu musí být změny přijaty. Zástupce obchodu s vínem vyjádřil svůj názor, že je nutné změnit členění už kvůli změně SOT
s vínem. Nebude stolní a jakostní víno, musí se revidovat i hranice 13 % obj. alkoholu. Jde o zjednodušení a lepší informovanost. Odpověď DG Tax: Budeme se tím ve spolupráci s DG Agri a Eurostatem zabývat. Jenom je na to málo času. Ekonomická situace sektoru vína – krátkou zprávu podal zástupce DG Agri s odvoláním na písemný podklad. Z bilance EU 2007/2008 vyplývá, že spotřeba na osobu a rok klesla na 29,4 l,
93
sklizeň byla nižší. Sklizeň 2008 byla ještě o další 2 % nižší než v roce 2007 a o 7 % nižší než průměr předcházejících pěti let. Sklizeň 2008 tak byla za posledních 9 let naprosto nejnižší. Ceny jsou stabilní, ale na nízké úrovni. J. L. Piton (F, za C/C): Nechápe, proč jsou při nižších sklizních nižší nebo stejné ceny hroznů. A to i po reformě, která měla zlepšit postavení vinařů. Výsledek reformy je však opačný. Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR
Marketing vína začíná ve vinici aneb optimalizace ošetřování vinic Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU Lednice
Výchozím bodem celoročního úsilí vinohradníků a vinařů musí být jasná představa o uplatnění vyprodukovaných hroznů anebo vína na trhu. Prostředkem k dosažení tohoto cíle musí být maximální rentabilita pěstování hroznů s využitím mechanizačních prostředků, prognózy a signalizace chorob a škůdců a poznatků moderní vědy aplikované do praxe. Víno pro zákazníka? Každý vinohradník a vinař by měl mít jasno ve své marketingové strategii. Kvalitní, dobře propracovaný a cílený marketing je základem úspěšnosti každého vinařského provozu. V této souvislosti se mohou nabízet dva odlišné přístupy: – výroba vína podle představ vinohradníka a vinaře a následné uplatnění takto vyrobeného vína na trhu. Tato strategie je velmi nákladná, především z pohledu vysokých nákladů ve vinici, ve sklepě a potom i při marketingu a vlastním prodeji vína. Při této strategii většinou nedokáže pěstitel diferencovat kvalitu ve vinici a ošetřuje všechny svoje vinice identickým způsobem. Tento způsob potom neumožňuje diferencovat náklady mezi jednotlivými vinicemi a nemůže generovat zvýšenou rentabilitu. – Výroba vína podle představ zákazníka. Tento přístup se stává stále více rozšířenější u vinařských podniků. Již prvním pozitivním krokem jsou úvahy zdali vyrábět výhradně „výběrová vína“, nebo je lepší uplatnit na trhu kvalitní vína v „pozdním sběru“. Na základě kontaktu mezi vinařem a zákazníkem je třeba dobře analyzovat jeho představy a soustředit se na vína, která jsou velmi dobře prodejná. Kvalitu je potom možné diferencovat již přímo ve vinici a tento postup může vést k potřebné rentabilitě produkce. Základem úspěchu je i dobré stanovení ceny ihned při uvádění daného vína na trh. Za tímto účelem je vhodné analyzovat cenové poměry na trhu domácích i zahraničních vín a vytvořit vlastní strategii, která umožní dosáhnout rentability produkce a zároveň činí vína dobře prodejná. Klasifikační systém vín – výhoda nebo nevýhoda? V České republice se zatřiďují hrozny a následně i vína tzv. německým způsobem. Hrozny jsou zatřiďovány na základě dosažené cukernatosti. Velmi podobné systémy fungují v Rakousku, Německu a na Slovensku.
V této souvislosti se nabízí otázka co všechno řekne cukernatost o kvalitě hroznů a vína? Výzkumy totiž prokazují, že aromatické a fenolické látky se ne vždy vyvíjí v přímém vztahu k cukernatosti. Respektive nelze přijmout zásadu, že při vyšší cukernatosti jsou v hroznech kvalitnější aromatické a fenolické látky. Prakticky je potom možné i při cukernatosti 20 °NM vyrobit víno kvalitnější nežli při cukernatosti 24 °NM. Co na to říká zákazník? Zákazník je prozatím bohužel velmi vázaný na klasifikační systém hroznů a vín a posuzuje kvalitu podle tohoto systému. Pozvolna však přibývá takových zákazníků, kteří hledají zcela konkrétní víno, ať již podle výrobce nebo lokality, kde byly vypěstovány hrozny. V sousedním Rakousku již existuje více vinařských firem, které nerozlišují vína na kabinetní nebo pozdní sběr, ale podle vlastní stupnice kvality. Úlohou marketingu firmy je potom tuto hierarchii kvality dobře prezentovat mezi zákazníky. Zákazníka je třeba směrovat k tomu, aby vyhledával konkrétní víno ať ve vztahu k výrobci, lokalitě nebo odrůdě, a nevyhledával vína podle označení jednotlivých přívlastků. Právě toto potom umožní diferencovat kvalitu již ve vinici a nepodřizovat celoroční snažení honbě za cukernatostí. Odrůda a prostředí Při úsilí o dosažení optimální kvality hroznů je třeba reagovat na podmínky okolního prostředí. Réva vinná neroste v izolovaném prostoru, ale v přírodě, kde podléhá mnoha vlivům okolního prostředí. Na kvalitu hroznů ve vinici potom během vegetačního období nejvíce působí klimatické faktory. Pěstitel révy není schopný tyto faktory měnit, ale musí vést ošetřování takovým způsobem, který maximálně koresponduje s vývojem počasí a vede k požadované kvalitě hroznů. Kvalita hroznů je ovlivněna vztahem odrůdy a daného prostředí ve kterém ji pěstujeme. Každá odrůda révy vinné se pěstuje v určitém „terroir“. Nejlepšího zvýraznění terroir v hroznech a vínech určité odrůdy je dosaženo, jestliže je odrůda uzpůsobena na dané klimatické podmínky způsobem, který umožní její úplnou vyzrálost ke konci vegetačního období. Pozvolné, ale neustálé zrání hroznů umožňuje dokonalejší zvýraznění aromatických a fenolických látek v hroznech. Rychlá dynamika zralosti je pouze o akumulaci cukrů, avšak velmi málo se projevuje v kvalitní akumulaci sekundárních metabolitů. Klimatické poměry jsou nejdůležitější ve vyjádření terroir a mají i úzký vztah k odrůdě. Dopad počasí na fyziologii révy vinné může být nejlépe popsán sumou aktivních teplot, která ovlivňuje průběh fenologických stadií
94
(3/2009)
u révy vinné. Teplota má významné postavení mezi klimatickými faktory. Potřeba tepla nutná pro dosažení plné zralosti hroznů je vysoce proměnlivá mezi odrůdami. S tím úzce souvisí i tzv. „rannost odrůdy“, která je opět geneticky určovanou vlastností. Při pěstování révy vinné je třeba nalézt úzký vztah mezi terroir a odrůdou. Je chybné chtít pěstovat pozdní odrůdu révy vinné absolutně ve všech vinařských podoblastech v České republice. Pěstitelé zde bohužel často podléhají módním trendům a snaží se vysadit to co je oblíbené bez vyhodnocení vztahu odrůdy a dané lokality. Optimální technologické zralosti hroznů se potom nepodaří mnohdy dosáhnout. V této souvislosti stoupají i náklady na ošetřování vinice a produkce hroznů se stává méně rentabilní. Vyšší teploty urychlují dozrávání hroznů. Vyšší teploty však také často vedou k nadměrnému vzestupu cukernatosti a produkci vín s vysokým obsahem alkoholu. Hrozny odrůd, které dozrávají velmi pozdě, mohou vytvářet v nevhodném terroir „zelená“ vína s vysokým obsahem kyselin. Ošetřování vinice by mělo vést k optimalizaci termínu dozrávání hroznů, avšak musí být založeno na harmonickém vztahu odrůdy a terroir. V sortimentu odrůd najdeme takové, které by se daly označit za plastické odrůdy a spolehlivě dozrávají ve všech vinařských lokalitách v České republice. Do této skupiny jednoznačně patří Rulandské šedé a Rulandské modré. Tyto odrůdy velmi dobře reagují na dané terroir a vyzrávají po stránce cukernatosti, ale i aromatických a fenolických látek. Jejich velkou předností je, že jsou zároveň oblíbenými odrůdami u konzumentů. Oblíbené u konzumentů jsou například i Cabernet Sauvigon, Cabernet Moravia nebo Merlot. Ty však vyžadují nalezení dokonalé harmonie terroir a dané odrůdy. Kvalita těchto odrůd není dána pouze cukernatostí, ale především vyzrálostí aromatických a fenolických látek. V případě nevhodného „pozdního“ stanoviště je potom pěstitel vystaven velkému riziku, že nebude dosaženo optimální kvality, a také zvýšeným nákladům na ošetřování vinice. Produkce se potom stává méně rentabilní. Optimalizace vztahu odrůda a terroir je proto zásadní pro pěstování kvalitních hroznů a výrobu kvalitních vín. Fotosyntéza, základ produkce kvalitních hroznů Fotosyntéza je jedním ze základních dějů, které probíhají u zelených rostlin. Proto je třeba vytvořit ve vinici podmínky pro dosažení maximální výkonnosti fotosyntézy. Kvalitu fotosyntézy ovlivňujeme především pěstitelským tvarem, zelenými pracemi a ochranou proti chorobám a škůdcům s cílem udržet zdravou listovou plochu po celou dobu vegetace. Kvalita a výkonnost fotosyntézy významně ovlivňuje život vinice. Je základním faktorem kvality hroznů a zároveň tvorby a ukládání zásobních látek v rostlině. Zastínění listové plochy ovlivňuje strukturu listů a jejich fyziologii. ZaObrázek 1: Schematické znázornění in- stíněné listy nemají dostatenzity oslunění v jednotlivých polohách tečnou výkonnost fotosynlistů (BAUER, 2008) tézy pro ovlivnění exportu
Fotografie 1: Dokonale uspořádané listy v 1. vrstvě v listové stěně
Fotografie 2: Optimální výška listové stěny cukrů a růstu révy vinné. Tuto skutečnost potvrdili i WILLIAMS aj. (1987), když odstranili zastíněné listy (asi 30 % celkového olistění) a neoddálili tímto zásahem růst bobulí a zralost hroznů. Důležité je proto mít co největší listovou plochu dobře osluněnou, tzn. v první vrstvě (Obr. 1) a nikoliv mít na keři co největší objem listů, většinou ve 2. a 3. vrstvě. Uspořádání listové stěny ve vinici by proto mělo být co nejužší, abychom dosáhli rozmístění většiny listů v 1. vrstvě, tzn. že budou nejlépe osluněné a budou představovat maximální výkonnost fotosyntézy. Důležitá je rovněž dostatečná výška listové stěny, která by u středního vedení měla představovat alespoň 130 cm (Foto 1 a 2). Výkonnost fotosyntézy je dána kombinací velikosti listové plochy a rozmístěním maximálního množství listů na obvodu (v 1. vrstvě) listové stěny. Ztráta listů způsobená hlubokým osečkováním, napadením chorobami nebo předčasným opadem, se výrazně projeví na kvalitě hroznů a schopnostech přezimování. Fotosyntéza a ukládání zásobních látek mají svoji dynamiku v průběhu vegetačního období. Znalost těchto změn je důležitá pro optimalizaci agrotechnických zásahů v době vegetace. U révy vinné se fotosyntéza v listech zvyšuje od rašení do kvetení a potom postupně klesá až do fáze opadu listů (Obr. 2). V prvních fázích po rašení jsou listy příjemcem cukrů a nikoliv zdrojem produktů fotosyntézy. Zdrojem asimilátů se stávají, když dosáhnou 1/3 až 1/2 své konečné velikosti. Distribuce asimilátů je závislá na fázi vegetace. V době od zaměkání bobulí však směřuje hlavní část produktů fotosyntézy přímo do zrajících hroznů. Fotosyntéza je ovlivňována klimatickými faktory. Optimální sluneční záření je faktor, který nejvýrazněji ovlivňuje fotosyntézu. Osluněné listy se za slunečných dnů ohřívají i o 10 °C výše, nežli je teplota vzduchu. Tato skutečnost je velmi významná při nižších teplotách v podzimních měsících.
(3/2009)
Obrázek 2: Změny zásobních látek a fotosyntézy u révy vinné během vegetačního období (LEBON aj., 2008) Vliv teploty na fotosyntézu je proměnlivý v průběhu vegetačního období. V letním období jsou optimální teploty 25–30 °C, v podzimním potom 20–25 °C. Fotosyntéza výrazněji klesá při teplotách pod 15 °C. Stres suchem snižuje výkonnost fotosyntézy v důsledku ovlivnění otevírání průduchů a snížení hodnoty transpirace. Optimalizace zimního řezu révy vinné Zimní řez révy je jednou z časově nejnáročnějších pracovních operací, které se každoročně provádějí ve vinici. Využití mechanizačních prostředků vede k úspoře časových nákladů na realizaci této operace. I na menších plochách vinic je vhodné využívat elektrických nůžek k základnímu řezu. S využitím těchto nůžek je vhodné provést základní hrubé řezové práce, které jsou při použití klasických zahradnických nůžek náročné a zaberou podstatně větší množství času. Následující řez po použití elektrických nůžek potom představuje již malé řezné rány a prakticky pouze odstranění odplozeného dřeva. Ve větších viničních plochách a u vinic upravených pro tento způsob řezu je vhodné využití předřezávačů. Rovněž tento mechanizační prostředek znamená úsporu časových nákladů. Jakákoliv mechanizace řezu znamená zefektivnění realizace této pracovní operace. Náklady na pořízení elektrických nůžek se velmi brzy vrátí v efektivitě práce a ekonomice vinařského podniku. Základním cílem zimního řezu je: – Udržení tvaru a velikost révového keře. – Zachování rovnováhy mezi vegetativním a generativním růstem révy vinné. – Optimalizace výnosu a kvality hroznů. Rovnováha révového keře znamená, že vegetativní růst révového keře a jeho zatížení plody jsou v rovnováze a ve shodě s vysokou kvalitou plodů. Vyrovnaný řez révy vinné přitom vychází z předpokladu, že mohutnější keře umožňují, aby na nich dozrálo více hroznů než na menších keřích a že v jejich kořenovém systému, kmínku a letorostech existuje trvalý dostatek zásobních látek, které zabezpečují jednak jejich maximální mrazuvzdornost a jednak dostatečné zásoby živin pro zajištění růstu na jaře, tj. v období než začnou svoji fotosyntetickou funkci plnit listy. Malé keře révy vinné se vyznačují menší schopností tlumit negativní vlivy přeplození. Velké keře jsou naproti tomu schopny zvyšující se zátěž až do určitého okamžiku kompenzovat. U malých keřů redukuje nadměrné zatížení jejich velikost a vede ke zhoršování jejich výnosového potenciálu; naproti tomu u velkých keřů vede nízká plodnost k příliš bujnému vegetativnímu růstu a v důsledku nadměrného zastínění také k redukci plodnosti oček. Přetížení révových keřů rovněž snižuje celkovou kořenovou hmotu révy vinné a velikost listové plochy, což má dopad i na fotosyntetickou činnost.
95
Rovnováhu keře musí každý vinohradník stanovit přímo ve vinici. Nejvhodnějším způsobem je sledování růstu zelené hmoty keře ve vegetačním období a následně potom tloušťka a intenzita růstu letorostů v období po opadu listů. Zatížením keřů při řezu potom musí reagovat na tento stav. Pouze keř v rovnovážném stavu dokáže produkovat kvalitní hrozny. Stanovené zatížení plodných oček u jednotlivých odrůd (vyjádřené počtem oček na m2) představuje základní parametr stanovení intenzity řezu. Ani zdaleka si však nelze myslet, že pouze nízké zatížení přinese u jednotlivých odrůd automaticky vysokou kvalitu. O kvalitě hroznů rozhoduje také poměr mezi listovou plochou letorostu a hmotností hroznů na letorostu. Tento poměr je důležitý zejména u odrůd s velkým až velmi velkým hroznem. Proto je nezbytné v průběhu vegetačního období pečlivě využívat zejména ty prvky moderní agrotechniky révy vinné, které napomáhají ovlivňovat kvalitu hroznů. Na správné zatížení keřů má velký vliv i vitalita keřů a celé vinice. Ve výsadbě musíme dosáhnout optimální, tzn. střední intenzity růstu, a musíme se vyvarovat jak slabé vitality révových keřů, tak také vitality velmi silné, neboť v obou těchto případech se kvalita sklizně snižuje. K volbě zatížení plodnými očky musíme ve vinicích přistupovat zcela individuálně, a to na základě konkrétních podmínek dané vinice. Při volbě zatížení musíme především zohlednit následující otázku: Jakou máme představu o kvalitě hroznů, které chceme vypěstovat, a jaký typ vína chceme vyrábět? Při volbě zatížení musíme také zohlednit obchodní zisk, jehož chceme u dané odrůdy a dané kategorie kvality dosáhnout. Jestliže je víno z určité odrůdy velmi problematicky prodejné v kategorii pozdní sběr, dopěstujeme hrozny pouze do kvality vína jakostního. Na takové vinici si potom zákonitě můžeme dovolit při řezu i vyšší zatížení keře plodnými očky, takže můžeme očekávat vyšší výnosy, které přinesou i vyšší ekonomický efekt. Tato závislost přitom zcela jistě funguje i obráceně. Obvykle jsou rozlišovány 3 různé stupně zatížení. Vzhledem k tomu, aby byl použitelný ve všech výsadbách, resp. u všech sponů, se zatížení neuvádí v počtech oček na keř, ale na 1 m2. l Nízké zatížení – 4–6 oček na 1 m2 l Střední zatížení – 6–8 oček na 1 m2 l Vysoké zatížení – 8–10 oček na 1 m2 U některých odrůd révy vinné lze proto doporučit jedno univerzální zatížení, u jiných odrůd 2 stupně zatížení (z nichž nižší zatížení se doporučuje pro „vyšší kvalitativní segment vína“ a vyšší potom pro „kvalitativní segment nižší“). Zimním řezem určujeme základní zatížení. Na základě klimatických podmínek ročníku je potom možné realizovat úpravu násady zelenými pracemi ve vegetačním období. Ve vinici musíme vždy vést dialog především s klimatickými podmínkami a snažit se agrotechnickými zásahy maximálně optimalizovat kvalitu hroznů. Úspěšnost a ekonomická rentabilita produkce závisí na marketingově správné definici kvality, správné volbě odrůdy ve vztahu k prostředí, znalosti fyziologických dějů u révy vinné a cílené agrotechnice ve vztahu k terroir stanoviště a parametrům aktuálního ročníku. Použitá literatura: BAUER, K., 2008: Weinbau. AV Buch. ISBN 978-3-7040-2284-4, 432 str. LEBON, G., WOJNAROWIEZ, G., HOLZAPFEL, B., FONTAINE, F., VAILLANT-GAVEAU, N., CLÉMENT, C., 2008: Sugars and flowering in the grapevine (Vitis vinifera L.). Journal of Experimental Botany. Vol. 59, no. 10, str. 2565–2578. WILLIAMS, L. E., BISCAY, P. K., SMITH, R. J., 1987: Effect of interior canopy defoliation on berry composition and potassium distribution in Thompson Seedless grapevines. American Journal of Enology and Viticulture, vol. 38., str. 287–292.
96
(3/2009)
Kolik hroznů v České republice sklízíme mechanizovaně? Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice
Navíc využívání prvních sklízečů hroznů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vlivem jejich konstrukční nedokonalosti, agrotechnické nepřipravenosti vinic a malé přizpůsobivosti vinařských technologů nepřesvědčilo vinaře o potřebnosti mechanizované sklizně. Proto i v současné době mnoho pěstitelů révy ještě trpí předsudky z těchto dob, i když podmínky pro racionální a kvalifikované uplatnění sklízečů hroznů již jsou podstatně jiné. Pohled do minulosti První zkušenosti se sklízečem hroznů byly získány v sedmdesátých letech na Státním statku Mikulov, kde byla v té době největší koncentrace vinic na Moravě – celkem cca 1 100 ha. Proto první dovezený „kombajn na hrozny“, vyráběný v rámci RVHP v Bulharsku pod označením KG-1, byl zkoušen na vinicích v Dolních Dunajovicích v roce 1977 – jednalo se o špatně ovladatelný stroj, bez hydraulického vyrovnávání, s velkým rádiusem otáčení a bez zásobníků na sklizené hrozny. Podstatně lepší byl sa-
mojízdný sklízeč HOWARD dovezený z Anglie a zkoušený na podzim roku 1978. Jednalo se o plně automatický sklizňový stroj, dlouhodobě již používaný ve francouzských vinicích, technicky vyhovující i pro naše podmínky, ale bylo nezbytné přizpůsobit k jeho nasazení na Moravě vinice a technologii zpracování. Státní statek Mikulov zakoupil pak v roce 1981 samojízdný sklízeč LABECO. V osmdesátých letech již pracovalo na moravských vinicích několik těchto sklízečů (např. v JZD Čejč, v JZD Čejkovice) a zkoušely se další. Dobře se také na Státním statku Mikulov osvědčily italské návěsné sklízeče firmy GEATANO s označením STIMA, kterých zde pracovaly koncem osmdesátých let tři kusy. Zkoušky probíhaly také na závěsném sklízeči – prototypu z VÚPT Rovinka na Slovensku, ale následná privatizace v devadesátých letech ukončila jeho další vývoj. I když v roce 1989 již pracovalo na moravských vinicích 28 sklizňových strojů různého stupně kvality, samojízdné i návěsné, jednalo se z hlediska plošného rozšíření mechanizované sklizně hroznů ve vztahu k celkovému množství sklízených hroznů o poměrně malé a technologicky málo významné množství. Důležité je si uvědomit, že v té době se sklízely hrozny ve velkých podnicích většinou na počátku technologické zralosti a tak třeba v roce 1984 byla na 1 120 ha vinic Státního statku Mikulov průměrná cukernatost 14,6 °NM při průměrném výnosu 5,4 t/ha a celko-
Příjmová linka v Dolních Dunajovicích naplněná bobulemi odrůdy Müller Thurgau v roce 1989
vé sklizni 6 106 tun hroznů. Největší nasazení sklizňových strojů bylo na tomto statku v roce 1986, kdy bylo vykázáno 188 ha vinic sklizených mechanizovaně, což činilo 18 % z celkové plochy vinic; v letech 1987 a 1988 to bylo cca 53 ha, tj. cca 5,5 % z celkové plochy. Jedním z důležitých kritérií při nasazení sklízeče hroznů byl optimální stav poutací síly bobule ke stopečce – pomocí tzv. tenzimetru byly tyto poutací síly stanoveny u většiny odrůd. Při srovnávacích testech kvality moštu a následně vína nebyly publikovány nějaké zásadní rozdíly v analytickém nebo i senzorickém hodnocení ruční a mechanizované sklizně hroznů – bylo to především proto, že ruční sklizeň hroznů se uskutečňovala do kýblů a vyvážecích vozíků, z nichž se hrozny vysýpaly do velkoobjemových van umístěných na traktorové vlečce, nebo na Státním statku Mikulov dokonce do velkoobjemových návěsů, takže hrozny se takto shromažďovaly celou řadu hodin a někdy i po celou směnu; odvoz sklizených bobulí od sklízeče byl zajištěn přednostně a co nejrychleji po naplnění přepravní nádoby, někdy i s aplikací SO/2. Zásadním problémem, který bránil většímu využití sklizňových strojů, byly v této době nepřipravené vinice. Vysoké vedení ve sponu 350 x 120 cm již předurčovalo, že jednotlivé keře budou mohutné a vzrostlé, zvláště při řezu na 3 tažně a využívání bujné podnože Berlandieri x Kober 5BB. Také opěrná drátěnka, založená
Návěsný sklízeč firmy GEATANO značky STIMA na vinicích v Dolních Dunajovicích v roce 1989
(3/2009)
Samojízdný sklízeč firmy HOWARD v JZD Čejkovice v roce 1989 na silných betonových sloupcích, způsobovala problémy jednak drolením betonu do sklizených bobulí a také zůstávalo před i za sloupkem několik hroznů nesklizených. Do sklizených bobulí se dostávalo také hodně příměsí (listy, třapiny, řapíky i části letorostů) a tím se zvyšovalo množství polyfenolů v moštu. Většinou byly mechanizovaně sklízeny hrozny nejvíce rozšířených odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Zpracování sklizených bobulí nebyla ve vinařské technologii většinou z důvodů běžného technologického vybavení zpracovatelských provozů věnována žádná mimořádná pozornost. I když se technologové snažili dosáhnout co nejrychlejší přepravu od sklízeče (tento problém byl ovšem v rukou pěstitelů, nikoliv technologů, a to i v podniku nebo v družstvu, kde byly vinice i zpracování), měli pak v rukou jen důslednou aplikaci SO/2 a odkalení a tím zamezení zvýšené oxidaci polyfenolů, kterých bývalo v moštech z mechanizované sklizně podstatně více. V této době se prodávalo v tržním sortimentu cca 70–85 % vín známkových, která obsahovala vždy dodatečný zbytkový cukr, a tak nebyl problém vína z mechanizované sklizně přidat do kupáže při výrobě známkových vín. V podstatě jen málo technologů tak vědělo, jak chutná víno z mechanizované sklizně hroznů. Dalšímu rozvoji mechanizované sklizně zabránila privatizace a restituce majetku a rozpad velkých vinařských podniků a také relativní dostatek pracovních sil v zemědělství v období devadesátých let. Staré sklízeče morálně i fyzicky zastaraly a přesto, že ve vyspělých vinařských zemích pokračoval vývoj a zdokonalování především samojízdných sklízečů na hrozny, na Moravě se ani ke konci minulého století o nich moc nevědělo. Svědčí o tom také fakt, že ani ve Vinařském obzoru se v devadesátých letech neobjevila o mechanizované sklizni hroznů u nás žádná informace. Teprve v roce 1998 informuje Ing. Roman Roučka z Wincorp Agri, s. r. o., o zakoupení samojízdného sklízeče GREGOIRE G 70 a jeho vlastnostech i vybavení – k základnímu vybavení patří unikátní systém setřásací hlavy ARC pro šetrnou sklizeň hroznů téměř všech pěstovaných odrůd a speciální zařízení na přidržování betonových sloupků – zřejmě i dí-
ky tomuto vybavení se sklízeče GREGOIR postupně na Moravě zabydlují. Následně v dalším roce se začal zabývat mechanizovanou sklizní hroznů Ing. Vlastimil Pospíšil v Bošovicích, který ale zvolil druhou cestu a to zapůjčením návěsného sklízeče od italské firmy VOLENTIERI a přivezením na Moravu, kde pracoval ve vinobraní v roce 1998 v několika vinařských společnostech a firmách – pokud mohl v meziřadí projíždět tažný traktor, probíhala sklizeň hroznů bez problémů a prakticky beze ztrát při denním výkonu 3,5–4 ha vinic. Při těchto zkouškách se zároveň ukázalo, jak se musí vinice připravit na mechanizovanou sklizeň a jak organizačně i technicky vyřešit odvoz sklizených bobulí do zpracovatelského místa. Vzhledem k dobrým výsledkům při zkouškách byl tento sklízeč zakoupen a zůstal již na Moravě. Současná realita mechanizované sklizně hroznů Podstatné navýšení ploch vinic před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a postupný úbytek pracovních sil v zemědělství vyvolaly nutnost řešení i u sklizně hroznů. Rodinné firmy, které vstupovaly do podnikání s několika hektary vinic, také navýšily své plochy i na více než 10 ha a začínaly pociťovat zvláště za nepříznivých povětrnostních podmínek ve vinobraní také časový nedostatek sběračů hroznů. Pro využití sklízečů hroznů se nabízí v současné době několik zásadních předpokladů, které právě chyběly – často i z objektivních důvodů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století: – při výsadbě vinic postupují vinaři již tak, aby spon výsadby a následně i vedení a řez byly v souladu s agrotechnickými požadavky, které předurčují využití sklízečů – na vinicích jsou využívány další vhodné stroje při zelených pracích, které pomohou připravit keře a hrozny k dobrému průběhu mechanizované sklizně, pokud to nestihnou pracovníci na vinici manuálně – samojízdné sklízeče se staly součástí multifunkčních strojů, které dokážou zvládnout vedle sklizně hroznů ještě také ochranu révy vinné, případně ožínání letorostů nebo odstranění listů v zóně hroznů, a zlepšují tak ekonomiku sklizně – oporné drátěnky jsou konstrukčně vyřešeny a přestaly být překážkou pro pohyb sklízečů na vinici (sloupky dřevěné nebo ocelové) – hrozny se sklízejí při optimální technologické zralosti, kdy poutací síly bobulí ke stopečkám přestávají mít dřívější zásadní význam; dokonalost a technické vybavení současné generace sklízečů nebrání jejich využití i při sklizni hroznů pro přívlastková vína – technologické vybavení ve sklepním hospodářství dosáhlo na Moravě patřičné úrovně a je srovnatelné s vyspělými západními vi-
97
naři, v některých nově zbudovaných zpracovatelských střediscích je technologie špičková – tím jsou řešeny předpoklady i pro náročnější zpracování mechanizované sklizně – dostupné je také technologické vybavení pro přepravu sklizených bobulí prostřednictvím uzavřených kontejnerů vybavených rmutovým čerpadlem a tak se může obsah kontejneru po přepravě do lisovny vypustit přímo na lis – odpadla také obtížná komunikace mezi samostatným pěstitelem a zpracovatelem, neboť ve vinařské firmě nebo společnosti je přímé propojení pěstování révy vinné a výroby moštu a vína. Závěr Při mnoha odborných exkurzích do vyspělých vinařských států jsme si mohli ověřit, že mechanizovanou sklizeň hroznů využívají již delší dobu nejen větší vinařské společnosti, ale také rodinné firmy. Dobře je to nakonec vidět například již po přejetí státní hranice za Valticemi do Rakouska, kde na některých i menších vinicích zůstaly do prostoru viditelně trčící stopky po mechanizované sklizni hroznů. Lze jen doufat, že postupně i u našich moravských vinařů převládne racionalita nad předsudky ve vztahu k mechanizované sklizni, která bude ale také podložena empirickými výsledky srovnání ruční a mechanizované sklizně, a to nejen při práci sklízečů na vinici, ale také analytickými a senzorickými hodnotami u vína. Věřím, že příslušné výsledky potvrdí opodstatněnost mechanizované sklizně hroznů, v důsledku čehož se pak ti, kteří využívají sklízeče na svých vinicích, nebudou ostýchat o původu vína z mechanizované sklizně hovořit. Literatura: 1. J. Otáhal: Mechanizovaná sklizeň hroznů, Vinohrad 17, 1979, č. 1, s. 9–10. 2. R. Roučka: Sklízeč GREGORIE poprvé na našich vinicích, Vinařský obzor 91, 1998, s. 137. 3. V. Pospíšil: Mechanizovaná sklizeň hroznů v roce 1998, Vinařský obzor 92, 1999, s. 41 až 42. 4. J. Otáhal: Studium vlivů mechanizované sklizně hroznů na kvalitu vína (disertační práce), Lednice, 1990, s. 1–124. 5. J. Otáhal: Studium organizačně-ekonomických a technologických požadavků na mechanizovanou sklizeň hroznů (podkladová práce), Lednice, 1990, s. 1–69. 6. J. Otáhal: Mechanizovaná sklizeň hroznů na našich vinicích sílí, Vinařský obzor 95, 2002, s. 505. 7. P. Burg: Mechanizovaná sklizeň hroznů, Vinařský obzor 97, 2004, č. 7–8, s. 347–348. Foto archiv autora
98
(3/2009)
Ekonomická ochrana révy vinné Správně vedená ochrana vinic a zajištění optimální výživy jsou pro kvalitu produkce u nás nezbytné. Je však třeba pečlivě vybírat, např. mezi přípravky s podobnou účinnou látkou, podle toho, jaké množství účinné látky dostanu za stejné peníze na 1 ha (Cu přípravky) a také využívat zvýhodněných nabídek dodavatelských firem. Společnost Arysta LifeScience Czech předkládá vinohradníkům již čtvrtým rokem komplexní systém ochrany, stimulace a listové výživy, který vychází z poměrně širokého spektra přípravků a hnojiv v její nabídce. Vzhledem k tomu, že společnost není nucena prodávat jen omezený sortiment produktů jediného výrobce, snaží se do nabídky zařadit přípravky a hnojiva tak, aby tato byla vyvážená a poskytovala záruku spolehlivosti při rozumných cenách. Systém je průběžně doplňován o nové moderní přípravky a naopak produkty, které už splnily svůj úkol a existuje za ně vhodnější náhrada, jsou ze systému vypouštěny. l V boji proti hálčivcům a vlnovníkovcům mohou vinohradníci využít akaricidu Sanmite 20 WP. Přípravek nepoškozuje dravé roztoče T. pyri ani řadu dalších užitečných organismů. Pro použití ve vinicích je registrován v koncentraci 0,75 % (0,75 kg/ha). K ošetření je možné zvolit jarní i letní termín. Na jaře se přípravkem Sanmite 20 WP ošetřuje po vyrašení. Letní aplikace, která bývá většinou efektivnější, se provádí v první dekádě srpna. Je třeba dbát na dostatečnou dávku postřikové kapaliny (v létě až 1 000 l/ha). l Proti nejdůležitějším chorobám révy – padlí a peronospoře, nabízíme řešení s možností výrazné úspory financí: 1. balíček přípravků Captan 50 WP 10 kg + Punch 10 EW 1 litr za doporučenou cenu nižší o 10 % oproti samostatnému nákupu obou přípravků. 2. balíček přípravků Captan 50 WP 10 kg + Emerald 10 EC 1 litr za doporučenou cenu jen 2 761 Kč. Tyto balíčky vystačí na ošetření plochy 3,3–4 ha. Captan 50 WP je kontaktním přípravkem ze skupiny ftalimidů, kam patří i jeho nejbližší příbuzný folpet, s nímž má prakticky identický způsob účinku. V révě se používá proti peronospoře, má také dobrý vedlejší účinek na botry-
tidu. Přípravky Punch 10 EW a Emerald 10 EC účinkují systémově proti padlí révovému a vynikají velmi rychlým a dokonalým rozvodem v rostlině. Dalším přípravkem proti peronospoře v naší nabídce je Curzate Gold. Jedná se o moderní granulovanou formulaci osvědčeného fungicidu, u něhož si pěstitelé cení rychlého působení systémové složky (cymoxanil) a výrazného „stop efektu“ po aplikaci. V révě se používá v koncentraci 0,2–0,25 %. l Měďnaté přípravky už se dnes nedoporučují jen pro závěrečná ošetření proti peronospoře révy vinné, ale již od období před květem. Prokazatelně totiž zpevňují pletiva a tím zvyšují odolnost květenství a listů k napadení houbovými chorobami. Měďnaté přípravky také dosud nebyly v účinnosti proti peronospoře překonány. Zbytečně nízko postavený limit 2 kg mědi na hektar v integrované produkci však naše vinohradníky diskriminuje oproti ostatním vinařským zemím, kde jsou tyto limity podstatně vyšší, navíc s možností jejich dalšího navýšení v kritických letech. Zmíněné omezení v IPHV se v poslední době řeší registrací měďnatých přípravků ve snížených dávkách. Tyto však už nezaručují takovou spolehlivost účinku, na niž jsou pěstitelé u mědi zvyklí. I při použití nejkvalitněji formulovaných přípravků stále rozhoduje množství čisté mědi aplikované na jednotku plochy, tj. kg Cu/ha. Vysoce kvalitním přípravkem s velmi dobrou cenou za ošetřený hektar je v této kategorii Funguran-OH na bázi hydroxidu měďnatého. Funguran-OH se vyznačuje vynikající pokryvností a je doposud nepřekonaným měďnatým fungicidem, pokud jde o odolnost ke smytí deštěm. Koncentrace 0,4 %, registrovaná v IPHV, na první pohled znevýhodňuje tento přípravek vůči některým jiným, registrovaným s cílem vyhovět především nízkému limitu Cu na hektar. Na rozdíl od nich však zaručuje vysoce spolehlivý účinek. Koncentraci (dávku) nižší než je registrovaná, lze samozřejmě v praxi použít i u Funguranu-OH, protože se v kvalitě formulace jakémukoliv měďnatému přípravku na našem trhu přinejmenším vyrovná.
l K podpoře účinnosti fungicidů lze přispět i souběžným používáním rostlinného stimulátoru Atonik Pro. V dávce 0,2 l/ha zpevňuje buněčné stěny a zvyšuje tak přirozenou odolnost rostlin k napadení. Hlavním cílem jeho použití je ale zvýšení odolnosti ke stresům. Rostlina je schopna díky urychlení pohybu buněčné plasmy asimilovat a opatřovat si z půdy živiny i za zhoršených podmínek (např. letní sucha). l Proti obalečům a křísům je určen nedávno zavedený insekticid Steward 30 WG. Jedná se o vysoce spolehlivý přípravek na bázi nové účinné látky indoxacarbu (indeno-oxadiaziny). Působí jako ovilarvicid a účinkuje podle podmínek až 14 dnů. Jeho výraznou předností je nárůst razance účinku s teplotou a odolnost ke smytí deštěm nebo závlahou za 30 minut po aplikaci. l Réva vinná reaguje díky velké listové ploše velmi dobře na mimokořenovou výživu. Pro doplnění celé škály potřebných živin, zejména mikroelementů, je určeno komplexní hnojivo Samppi v dávce 1 l/1 000 l postřikové kapaliny. Je to hnojivo zcela nové koncepce, které už obsahuje fosfor a vápník spolu v tekuté formě. Příjmu živin zde napomáhá podpůrný systém cukrů a organických kyselin, obsahuje výborné smáčedlo a jeho dávkování je přibližně 4× nižší než u jiných komplexních listových hnojiv. Samppi má kladný vliv na tvorbu cukrů a prokazatelně v provozních pokusech zvyšovalo cukernatost hroznů a výlisnost moštu. Samppi nesmí být v žádném případě aplikováno spolu s jinými hnojivy – zejména ne s vápenatými nebo hořečnatými! Naopak velmi vhodné jsou jeho kombinace s fungicidy či insekticidy, protože obsahuje výborné smáčedlo. Všechny uvedené přípravky je možné použít také v podmínkách integrované produkce hroznů a vína. Jsou distribuovány prostřednictvím prodejců agrochemikálií po celé ČR. V případě problémů s jejich zajištěním nebo s dotazy k jejich použití nás neváhejte kontaktovat na telefonních číslech nebo adresách, jež jsou uvedeny v připojeném inzerátu. Zdeněk Peza, Arysta LifeScience Czech
(3/2009)
99
100
(3/2009)
Novinky v separaci hroznů u sklízečů hroznů Gregoire Standardně jsou sklízeče Gregoire vybaveny patentovaným setřásacím ústrojím ARC. Šetrný způsob setřásání ústrojí ARC zaručuje při jednoduchém nastavení velmi kvalitní sklizený produkt, přičemž k separaci nečistot (listy, ...) stačí standardně dodávávané sady ventilátorů s plynule stavitelným výkonem. Při sladění správné setřásací frekvence s rychlostí transportních dopravníků a výkonem ventilátorů jsou potom výsledkem mechanicky minimálně poškozené bobule s malým podílem šťávy a nečistot v zásobníku, což je optimum. Ztráty jsou přitom nižší než při ruční sklizni. Přesto všechno společnost Gregoire, jako celosvětový leader na trhu, přišla s dalšími novinkami zaručujícími špičkovou sklizeň bez nežádoucích nečistot v zásobnících i ve velmi těžkých podmínkách – např. vinohrady s rozpadajícími se sloupky, se zaschlým listovím (v tomto případě má samozřejmě listí zvýšenou tendenci k opadávání při mechanizované sklizni)… Uvedené novinky mají jméno CLEANTECH a CLEANTECH VARIO a společnost HM, s. r. o., z Hodonína je poprvé představila pro Českou republiku a Slovenskou republiku na Dnech otevřených dveří 25.–28. 2. 2009.
Systém CLEANTECH
Gregoire CLEANTECH je separační zařízení, jehož úkolem je šetrně odstranit případné nečistoty, jako jsou listy, letorosty atd., od sklízených bobulí. Do CLEANTECHU vstupuje materiál z vnitřní strany a dopadá na separační dopravník. Skrz tento dopravník prostupují jednotlivé bobule a padají do
zásobníku. Rychlost dopravníku je plynule stavitelná k optimalizování kvality sklizně. Nečistoty a případné hrozny se střapci postupují směrem k rotoru. Pomalá rotace, měkké prsty a šroubovité uspořádání prstů na rotoru omezují poškození ovoce. Rychlost rotoru je opět stavitelná pro maximální možnou kvalitu. Celé zařízení je přitom dostatečně výkonné, nesnižuje pracovní rychlost a umožňuje tak využít maximální výkon sklízeče. CLEANTECH je v zadní části vybaven dvěmi pístnicemi, které v případě potřeby umožní snadný přístup jak k separačnímu zařízení, tak i k zásobníkům.
Systém CLEANTECH VARIO CLEANTECH VARIO Gregoire pracuje na podobném principu jako CLEANTECH Gregoire, navíc je ovšem vybaveno speciálním pásovým dopravníkem, aktivními rolnami a šnekovým dopravníkem. Pásový dopravník systému CLEANTECH VARIO Gregoire rozvrství veškeré zbylé drobné nečistoty a dopraví je k aktivním rolnám, které se otáčejí a vynášejí postupně tyto položené nečistoty ke šnekovému dopravníku a odtud ven, zatímco zbytek bobulí propadl mezi aktivními rolnami. Výsledkem je absolutně čistý materiál s minimálním poškozením v zásobníku, proto CLEANTECH VARIO Gregoire tvoří také absolutní špičku v separačních zařízeních.
Ing. Milan Janoštík HM, s. r. o.
(3/2009)
ÈISTOTA - PÙL ZDRAVÍ
Sanitaèní stanice CIP
Perfektní sanitace
Vysoká garance sanitace Minimalizace nechtìné práce pøi sanitaci
www.filtrace.com
Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové • tekutá formulace, snadná příprava postřikové kapaliny • vysoká jemnost částic - výborná pokryvnost a přilnavost • snížený obsah mědi oproti klasickým měďnatým přípravkům = nižší zátěž životního prostředí
F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 87 17 01, fax: 283 87 17 03 www.fnagro.cz
CIP-MIX: možnost vybavení integrovaným dávkovacím zaøízením èiøicích prostøedkù
101
102
(3/2009)
Když jde sommelier do „akce“... bez nich nedokáži péči o množství karaf, které pravidelně využívám, ani představit. Šetří nám to čas i ruční námahu,“ říká sommelier z Břeclavi. Mezi dalšími produkty firmy Pulltex, které Libor Nazarčuk využil při přípravách na mistrovství, byly například sady aromat – vůní. „Tyto pomůcky ocení nejenom sommelieři, ale i vinaři třeba při přípravě na degustační zkoušky. Pomohou dotyčnému definovat určitou vůni a přiřadit ji k něčemu určitému. V sadách jsou kromě základních vůní obsaženy například i vady vín, což je velmi praktická pomůcka,“ pochvaluje si Libor Nazarčuk.
Jsou věci kvalitní a méně kvalitní. Platí to i v sortimentu sommelierských doplňků a potřeb. A nejde zdaleka jen o vývrtky, ale řadu dalších praktických pomůcek, bez kterých se dnes žádný dobrý sommelier neobejde. Moravský sommelier Libor Nazarčuk z Břeclavi o tom ví svoje. Vlastní čtyři vinotéky, jezdí na soutěže, hodnotí vína. Vývrtka od španělského výrobce Pulltex s ním vždy putovala na sommelierské mistrovství Evropy i světa. Pulltex je španělský producent světově patentovaných sommelierských výrobků pro milovníky vína. Produkty se vyznačují kvalitou, moderním designem, funkčností, exkluzivitou a nadčasovostí. Na český a moravský trh je dováží firma BS vinařské potřeby, s. r. o., z Velkých Bílovic, s kterou Libor Nazarčuk spolupracuje již pátý rok. „Pokud jde o Pulltex, začínal jsem se sortimentem dvoupolohových vývrtek, které jsou podle mého názoru u nás na trhu nejlepší. Existuje řada různých náhražek a jiných systémů, ale když jsem byl na mistrovství Evropy a světa, většina sommelierů používala právě tento systém. Já osobně jsem s vývrtkami Pulltex moc spokojený,“ konstatuje Libor Nazarčuk. Na mistrovství světa je měl s vlastním potiskem a po soutěži došlo na výměnu se zahraničními kolegy. Po vývrtkách následovaly další praktické doplňky, jako například čističe karaf. „Tyto výrobky tady na trhu chyběly a dnes už si
Některé produkty Pulltex vzal moravský sommelier víceméně na zkoušku, jako například rozlišovače skleniček. „Je to věc, kterou jsem považoval zpočátku spíše za určitou raritu a nepředpokládal jsem, že by o ni mohl být zájem. Ukázalo se však, že je to velmi praktický doplněk, který lidé využívají především na různých oslavách, kde se sejde více lidí. Pomocí různě barevných kroužků si každý označí svoji sklenici, takže ji pak lehce pozná, když si není jistý, kam přesně ji odložil,“ vysvětluje Libor Nazarčuk. Na profesionální bázi používá dále třeba dekantační sítko se stojanem, které je výbornou pomůckou při dekantaci starých vín. Firma PULLTEX dodává na náš trh širokou škálu praktických pomůcek a doplňků, které
by neměly chybět ve výbavě žádného ctitele vína. Kromě zmiňovaných produktů jsou to dále uzávěry, dekantéry, želatinové chladiče apod. Všechny produkty jsou určeny k dennímu užití a jsou nabízeny buď samostatně, nebo v dárkových sadách. Také produktová řada reklamních předmětů je přímo určena pro označení textem či logem jako dárek zákazníkům a přátelům.
„Výhodou u produktů Pulltex je ve srovnání s konkurencí také jejich balení. V průhledném obalu je celý výrobek vidět, takže nekupujete zajíce v pytli. Navíc nechybí dost podrobný praktický návod ve stylu step by step – tedy krok za krokem, což ocení každý laik. Některé sady od jiných výrobců mají třeba hezčí a lákavější balení, ale mnoho takzvaných pomůcek je v praxi naprosto nepoužitelných. Proto doporučuji vybírat vždy pečlivě s ohledem na funkčnost,“ dodává Libor Nazarčuk. Trojnásobný mistr České republiky i Slovenska a vítěz celkem čtrnácti sommelierských soutěží, držitel několika českých rekordů v sekání sektů (sabráž) a viceprezident Asociace sommelierů ČR. (p.r.) Zastoupení firmy Pulltex:
(3/2009)
103
Vegetace biologických, integrovaných a konvenčních vinohradů na jižní Moravě Zdeňka Lososová1,2, Samuel Lvončík1,3, Petra Krejčí4 Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Kotlářská 2, 611 37 Brno 2 Katedra biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Poříčí 7, 603 00 Brno 3 Oddělení metod ochrany rostlin Státní rostlinolékařské správy, Zemědělská 1a, 613 00 Brno 4 Ústav biologie rostlin, AF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno 1
Plevelová vegetace ve vinohradech má oproti jiným zemědělským plochám řadu specifik. Diaspory plevelů nejsou selektovány při čištění osiva jako je tomu např. u obilnin, vinohrady se zakládají na relativně teplých stanovištích, a proto v nich roste řada ozimých plevelů, které mohou fotosyntetizovat i během zimních měsíců. Ve vytrvalé kultuře révy vinné nedochází ke střídání plodin, a proto podmínky pro růst plevelů jsou dlouhodobě stabilní. A konečně konkurence mezi révou vinnou a plevelnými rostlinami je vzhledem k rozdílné hloubce kořenů a světelným poměrům podstatně méně intenzivní než např. konkurence mezi obilím a plevely (Wilmanns 1993). Metodika Vegetace vinohradů byla studována ve třech významných jihomoravských vinařských podoblastech: na Znojemsku, Mikulovsku a Hustopečsku. V každé oblasti byly vybrány tři dostatečně velké vinohrady, každý s jiným režimem hospodaření (konvenční, integrovaný a biologický). Protože plevelové společenstvo prodělává během roku významné změny struktury i druhového složení, všechny vinohrady byly sledovány opakovaně v průběhu celé sezóny. Na náhodně zvolených trvalých plochách o velikosti 1 × 1 m jsme zapisovali druhové složení a velikost jednotlivých rostlinných populací pomocí odhadní Braun-Blanquetovy stupnice abundance a dominance (Westhoff & van der Maarel 1973). Nalezené rostliny jsme rozdělili podle původu a doby kdy byly zavlečeny do České republiky na druhy původní, archeofyty (rostliny zavlečené na naše území do středověku; pomyslným mezníkem je rok 1500) a neofyty (rostliny zavlečené po roce 1500; Pyšek a kol. 2002). Výsledky monitoringu Druhové bohatství V průběhu monitoringu bylo zaznamenáno 156 druhů cévnatých rostlin. Ve vinohradech s konvenčním režimem hospodaření bylo nalezeno 87 druhů, v integrovaném režimu 107 a v ekologickém 98 druhů rostlin. Nejčastěji nalezené druhy byly svlačec rolní, jílek vytrvalý, turanka kanadská, kokoška pastuší tobolka a ptačinec žabinec. Z grafu druhové bohatosti jednotlivých sledovaných vinohradů (obr. 1) vyplývá, že biologické a integrované vinohrady jsou druhově bohatší než vinohrady s konvenčním režimem hospodaření. Vysoký počet druhů vyskytující se ve vinici s integrovaným režimem v Mikulově je způsoben těsným sousedstvím s NPR Svatý Kopeček a také patnáctiletým obdobím integrované produkce. Ve vinici s integrovanou ochranou v Popicích byla zjištěna vysoká druhová diverzita díky vyseté směsi bylin. Překvapivě nízký počet dru-
hů nalezených v biovinici Mikulov je způsoben hustým porostem vysetého jílku vytrvalého, který je schopen úspěšně konkurovat jiným druhům. Ohrožené vs. nepůvodní druhy Ekologické vinice a vinice s integrovaným režimem hospodaření jsou svými přírodními podmínkami podobné přirozeným stepím, a proto zde nacházejí druhotné stanoviště některé stepní rostliny, včetně ohrožených druhů. Při našem průzkumu byly nalezeny např. užanka lékařská, tužanka tvrdá, bělolist rolní nebo řeřicha hustokvětá. Naopak konvenční režim hospodaření poskytuje téměř ideální podmínky pro přežití a další šíření do okolní krajiny některým invazním a nepůvodním
Graf č. 1: Celkové počty druhů nalezené v jednotlivých vinicích
Graf č. 2: Procentuální zastoupení archeofytů, neofytů a původních druhů v trvalých plochách
104
(3/2009)
druhům. Tyto druhy jsou schopné mnohem lépe tolerovat nejrůznější druhy stresu, jako je mechanické poškození nebo aplikace herbicidů. Mezi takovéto druhy patří například turanka kanadská nebo laskavec ohnutý. Životní formy Značné rozdíly byly zjištěny v četnosti jednoletých, dvouletých a vytrvalých druhů v různých typech vinic. V konvenčních vinohradech dochází několikrát ročně vlivem kultivačních zásahů k téměř úplnému zničení vegetace, a proto se zde uplatňují jednoleté plevelné druhy s krátkým generačním cyklem. Tyto druhy jsou schopné po kultivačním zákroku regenerovat ze zásoby semen uložených v zemi a během relativně krátké doby začít produkovat další semena. Semena těchto druhů si navíc často zachovávají klíčivost i řadu let. Do této skupiny patří turanka kanadská, kokoška pastuší tobolka, merlík bílý nebo ptačinec žabinec. V biologických vinohradech, kde nedochází k úplnému ničení vegetace, byly hojněji zastoupeny druhy vytrvalé, které jsou konkurenčně zdatnější díky nahromaděným zásobním látkám a rychlejšímu růstu. Jedná se zejména o svlačec rolní, pcháč oset, jílek vytrvalý a pampelišku lékařskou. Zajímavé výsledky přineslo také porovnání průměrného počtu druhů na pozorovacím bodu (plocha 1 m2). V konvenčních vinohradech se vyskytu-
Graf č. 3: Průměrná pokryvnost jednoletých dvouletých a vytrvalých druhů
je průměrně 6 druhů na plochu, v biologických vinohradech je to 6,5 druhu a v integrovaných dokonce 8,5 na 1 m2. Všechny zkoumané konvenční vinohrady byly po vegetační stránce mnohem uniformnější než integrované nebo biologické. Tento stav je zapříčiněn drastickými kultivačními zásahy, které znemožňují migraci do vinohradu většině druhů z okolní přírody a zároveň tím zbavují přirozené konkurence úzkou skupinu přizpůsobených plevelných druhů. Závěr Z prezentovaných výsledků vyplývá, že typ hospodaření nejvýznamnější mírou ovlivňuje vegetaci vinohradu, a to jak po kvalitativní, tak i po kvantitativní stránce. Druhově nejbohatší jsou díky dosévání bylinné směsky vinohrady integrované, zatímco ekologické vinohrady se svým složením nejvíce podobají stabilní přirozené vegetaci, která může poskytnout vhodné životní podmínky řadě vzácných nebo prospěšných živočichů. V takovémto funkčním ekosystému nedochází k rychlému nežádoucímu přemnožení jednoho druhu. Další faktory, které nepochybně významně ovlivňují vegetaci vinohradů, jsou doba, po kterou je ve vinici používán určitý typ hospodaření, a vzdálenost od zachované přírodní lokality. Literatura Nečasová M., Tyšek L. & Soukup J. (2007): Rozdíly mezi plevelovými společenstvy na pozemcích s konvenčním a ekologickým způsobem hospodaření. Proceeding of conference Organic farming 2007: 115–118. Pyšek, P., Sádlo, J. & Mandák, B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74: 97–186. Tyšer L., Nečasová M,, Hamouz P. & Nováková K. (2007): Příspěvek ke zhodnocení úrovně biodiverzity plevelných společenstev v ekologickém systému hospodaření. Proceeding of conference Organic farming 2007: 119–121. Westhoff V. & van der Maarel E. (1973): The Braun-Blanquet approach. In: Whittaker R. H. (ed.), Ordination and classification of plant communities, pp. 617–737, W. Junk, The Hague. Wilmanns O. (1993): Plant strategy types and vegetation development reflecting different forms of vineyard management. Journal of Vegetation Science 4: 235–240.
Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2009 Ing. František Muška, Ph.D., Brno
Na území bývalého Československa žijí tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletým a čtyřletým vývojovým cyklem je vymezena průměrnou 50letou teplotou v době vegetační (1. 4.–30. 9.). Pro Slovenskou republiku mezi 13–14 0C, pro Moravu mezi 14–15 0C. Území s průměrnou teplotou vzduchu pod touto hranicí jsou osídlena kmeny čtyřletými, nad tou-
to hranicí kmeny tříletými. Nevysvětlitelnou zatím zůstává příčina tohoto teplotního rozdílu. Lze však předpokládat, že to může být v souvislosti se stoupajícím kontinentálním charakterem klimatu směrem na východ. V letošním roce dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha). Bude to v nižších polohách tříletý kmen III2 s periodicitou výskytu 2009, 2012, 2015... Ve vyšších polohách pak kmen IV1 s periodicitou výskytu 2009, 2013, 2017… Oba kmeny chrousta obecného patří k hospodářsky méně významným, neboť ze tří tříletých a čtyř čtyřletých kmenů jsou nejslabší.
Rojení bude zabírat následující oblasti. V České republice tři malé ostrůvky v okolí Jílového (okr. Praha-západ), v okolí Českého Brodu (okr. Kolín) zasahující do jižní části okr. Nymburk, poslední ostrůvek je ohraničen okresními městy Kutnou Horou a Kolínem. Na Moravě jsou to dvě malé oblasti. První zabírající jihovýchodní část okr. Brno-venkov (Židlochovicko), severní část okr. Břeclav a pokračuje v širším pásu směrem na Slavkov, Bučovice, Vyškov a Prostějov. Druhá zabírající jihozápadní část okr. Hodonín (Čejkovicko) a pokračuje směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti.
(3/2009)
Ve Slovenské republice jsou to dvě relativně velké oblasti a dvě menší. První z kraje Bratislavského, Trnavského a Nitranského zabírá celé okresy Bratislava, Senec, Dunajská Streda, Komárno, Šaľa, Galanta, východní polovinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr. Topoľčany, okr. Nitra (mimo východní část), okr. Nové Zámky (mimo severovýchodní a východní část). Dvě menší oblasti zabírají střední část okr. Iľava, Púchov a Považská Bystrica zasahující do střední části okr. Bytča. V Žilinském kraji větší oblast zabírající střední část okr. Trenčianské Teplice, okr. Martin (mimo východní části), severní polovinu okr. Ružomberok zasahující do střední části okr. Liptovský Mikuláš. Druhá velká oblast z Košického a Prešovského kraje zabírá okr. Košice okolie, Košice, Vranov nad Topľou, Humenné, Snina (kromě severní části), Sobrance, Michalovce a Trebišov. Ve jmenovaných oblastech očekáváme tuto intenzitu rojení: Střední až silný výskyt: Na Slovensku místy v jižní části okr. Topoľčany zasahující do severní části okr. Nitra, většina okr. Vranov nad Toplou, jižní polovina okr. Humenné, většina okr. Sobrance zasahující do střední části okr. Michalovce. Slabý až střední výskyt: V České republice místy v malých ostrůvcích v okolí Židlochovic, Slavkova u Brna a Vyškova. Ve Slovenské republice místy ve zbývající části okr. Nitra, střední část okr. Považská Bystrica, ve střední části okr. Považská Bystrica, ve střední části okr. Trebišov, zbývající části okr. Sobrance. Ojedinělý až slabý výskyt ve zbývajících oblastech rojení v České republice a Slovenské republice. Je zcela samozřejmé, že intenzita rojení, předpokládaná prognózou, nemusí dosáhnout horní hranice, bude-li v době výletu brouka koncem dubna a během první dekády května (chladné a deštivé počasí). Rovněž teplá a vlhká zima (leden až březen) má vliv na snížení intenzity rojení, neboť chrousti v půdě jsou napadání houbovými chorobami. V současnosti výskyt chroustů nedosahuje intenzity, tak jak ji známe z minulosti. Příčiny tohoto stavu však nejsou zatím přesně známy. Není vyloučeno, že kromě počasí a vnitřních příčin škůdce samotného má vliv na jeho platnost systém ob-
dělávání půdy, používání průmyslových hnojiv a pesticidů. V 60. až 80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1 : 1. Ovšem těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje, sady) se provádělo setřásání a sběr brouků. V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2009 a 2010 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává. V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos), který má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon – do spotřebování zásob). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos). Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření. Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín,
105
mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok. Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha – larvae). V roce 2009 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice místy ve východní polovině okresu Litoměřice, ve střední části okresu Mělník, v severní části okresu Nymburk. Na Moravě se jedná místy o východní část okresu Břeclav a okres Hodonín. Ve Slovenské republice místy v okresech Iľava, Trenčín, Bánovce nad Bebravou, Prievidza, Partizánske, Topoľčany, Nové Mesto nad Váhom, Piešťany, Senica, Skalica, východní polovina okresu Malacky, střední část okresu Dolný Kubín, severovýchodní část okresu Ružomberok, východní polovina okresu Levice, Krupina, Veľký Krtíš, Zvolen, jižní polovina okresu Detva. Dále okresy Lučenec, Košice, Košice okolie, Prešov a jižní polovina okresu Bardejov. Ve jmenovaných oblastech, abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2–5 sond o rozměrech 100 × 100 × 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2 nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav. Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav v půdě na 1 m2) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2010.
(3/2009)
106
Sledování pracnosti řezu vinice při využití elektrických nůžek Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Bc. Kamil Prokeš, Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici
Obr. 1: Elektrické nůžky LiXion – sada v kufříku (PELLENC)
Soupravu elektrických nůžek tvoří 2 části – nůžky a baterie. Pro potřeby transportu je sada uložena v textilním saku nebo plastovém kufříku. Při práci jsou nůžky drženy v zápěstí obsluhy. Hmotnost vlastních nůžek se v závislosti na konstrukčním řešení a výrobci pohybuje od 0,79 až 1 kg (v porovnání s pneumatickými nůžkami je hmotnost o cca 200 g vyšší). V rukojeti nůžek je zabudován elektrický motorek, který zabezpečuje pohyb poháněné horní čepele. Napájení pohonu je zabezpečováno pomocí kabelu z baterie s napětím v rozmezí 36–48 voltů. V současnosti jsou na trhu nabízeny baterie niklo-kadmiové (NiCd), niklo-metal-hydridové (NiMH) nebo lithium-iontové (Li-Ion). Baterie může být nesena na opasku, častěji pak na zádech pracovníka uchycená na textilních popruzích. Nejnověji se lze setkat s bateriemi osazenými do ergonomicky tvarované vesty. Podle typu se hmotnost baterie pohybuje od 1,1–2,6 kg. Souprava je doplněna adaptérem pro nabíjení baterií, které trvá 1–5 hodin. Baterie pak vydrží na jedno nabití pracovat běžně 8 hodin, u nejnovějších dokonce až 12 hodin. V Tab.1 je uvedený přehled hlavních technicko-ekonomických parametrů elektrických nůžek od nejznámějších výrobců.
Typ baterie
1,1
Li-Ion
INFACO
F 3005
0,860
2,4
NiMH
FELCO
F 800
0,820
1,1
Li-Ion
MAKITA 4604 DW 1,000 TIGER
TE 25
0,930
Orientační pořizovací cena [euro]
Hmotnost baterie [kg]
0,787
Max. průměr střihané dřevní hmoty [mm]
Hmotnost nůžek [kg]
LiXion
Doba potřebná k dobíjení baterie [hod.]
Typ
PELLENC
Minimální pracovní doba na 1 nabití [hod.]
Výrobce/Typ
Tab.1: Přehled technicko-ekonomických parametrů elektrických nůžek
8
5
35
1270
8
5
40
1370
8
5
30
1370
Proporcionální režim znamená, že čepel sleduje při svém pohybu pohyb páčky či spouště a lze ji tak v kterémkoliv místě zastavit. Při ovládání nůžek v pulzním režimu dojde po stisknutí páčky nebo spouště k rychlému pohybu čepele z výchozí do koncové. Díky vysoké střižné síle jsou nůžky schopné odstřihnout dřevní hmotu o průměru až 40 mm. Této přednosti lze využít také u starších vinic, kde jsou vedle 1letého réví odstraňovány také starší části révového keře (ramínka nebo kmínky). U některých typů nůžek lze přednastavit míru rozevření čelistí. Podle potřeby jsou pak čelisti rozevírány na poloviční úroveň (do 35 mm) z maximálního rozevření čepelí při řezu tenčích prýtů, které u standardních porostů tvoří cca 80 % veškeré odstraňované dřevní hmoty. Naopak v plném rozsahu (56 mm) jsou čepele rozevírány při řezu silnějších částí révového keře. Tento systém umožňuje výrazně zefektivnit práci s nůžkami a přispívá ke zvyšování pracovní výkonnosti. Elektrické nůžky nejnovější konstrukce jsou nově doplněny bezpečnostním systémem, který výrazně snižuje riziko úrazu obsluhujícího pracovníka. Tento systém je označován jako D.S.E.S. a jeho podstatou je použití rukavice z vodivého kovu na volné ruce pracovníka. V okamžiku kdy se ruka dostane do prostoru mezi čelistmi, dojde prostřednictvím elektronického senzoru k deaktivaci pohyblivé čepele s jejím okamžitým rozevřením. Obdobně tento systém může fungovat v některých případech při snížení rizika přestřižení drátů, ocelových jehel, spon a dalších kovových předmětů. V Tab. 2 je uveden přehled vybraných vlastností elektrických nůžek v porovnání s pneumatickými nůžkami. Tab.2: Přehled vybraných vlastností elektrických nůžek Přednosti
Nedostatky vyšší celková hmotnost nářadí (nůžky + baterie)
2,6
NiCd
5
1
30
1300
obsluha nůžek není v porovnání s pneumatickými nůžkami vystavena zvýšené hladině hluku (max. 75 dB) ani emisím výfukových plynů z kompresoru
2,6
NiCd
8
8
30
1300
snížená fyzická zátěž ruky/dlaně obsluhy
požadavek na pravidelné dobíjení baterie
vysoká střižná síla
omezená doba provozu nůžek s ohledem na použitý typ baterie
snadná údržba a přeprava
omezená životnost baterie
vysoký stupeň zabezpečení snižující riziko úrazu
pomalý pohyb čelistí nůžek – nižší frekvence
Ovládání pohyblivé čepele nůžek bývá zabezpečeno stiskem ovládací páčky (pohyb zprava do leva) nebo spouště (pohyb nahoru). U současného sortimentu nůžek může být přitom ovládání čepele řešeno jako proporcionální nebo pulzní.
(3/2009)
Pracovník, který standardně provádí řez s využitím běžných typů nůžek, potřebuje při přechodu k elektrickým nůžkám určitý čas pro zapracování. Hlavní rozdíl spočívá ve vyšší hmotnosti vlastních nůžek, které často mají i větší rozměry. Tyto skutečnosti mohou zpočátku na pracovníka působit negativně. Jedná se např. o obtížnější průnik nůžek do vnitřní části keře, náročnější navádění nůžek při odstraňování réví v blízkosti vodícího drátu nebo dvojdrátí. Nezvyklým způsobem může na pracovníka působit také baterie uchycená na textilních popruzích, stejně jako přívodní kabel zabezpečující napájení nůžek z baterie. Při delší práci s nůžkami jsou však tyto vjemy poměrně rychle překonány. Z hlediska ergonomiky a snížení fyzické zátěže zápěstí obsluhy je významný také tvar rukojeti (těla) nůžek včetně umístění páčky pro ovládání čelistí. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při samotném výběru nůžek zejména v těch případech, kdy bude obsluhu nůžek zabezpečovat žena (menší zápěstí, kratší prsty). Nůžky střihají běžně dřevo do průměru 30 až 40 mm (Obr. 2). Celkovou efektivitu řezu výrazně zvyšuje systém, při kterém pracovník s elektrickými nůžkami provede předstřihání silnějšího dřeva a následně provede jemné dočištění s využitím klasických nůžek. Obdobně může souběžně pracovat i dvojice pracovníků – jeden s elektrickými a druhý se standardními nůžkami. Sledování byla prováděna ve vinicích v k. ú. Velké Němčice a k. ú. Rakvice, při řezu odrůd Ryzlink vlašský, Tramín červený, Rulandské bílé, Neuburské, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Cabernet Moravia a Dornfelder. Experimentální vinice jsou vysázeny v několika blocích, ve sponu 2,2–2,5 × 0,9–1,0 m, s opěrnou konstrukcí z ocelových sloupků o výšce 2,0 m. Vodící drát je uložený ve výšce 0,9 m, první dvojdrátí ve výšce 1,30 m, druhé dvojdrátí 1,60 m a třetí 1,90 m nad povrchem terénu. Keře jsou zapěstovány na středním vedení vrcholového typu s jedním tažněm. Jedná se o produkční vinice staré 7 až 9 let. Na řádcích byly před prováděním řezu u každé odrůdy vytyčeny 3 úseky, z nichž každý zahrnoval 50 keřů. Při měření bylo prováděno hodnocení pracnosti při řezu prováděném pomocí: – elektrických nůžek LiXion (PELLENC) – varianta 1 – elektrických nůžek LiXion (PELLENC) při předřezu s následným dopracováním pomocí standardních nůžek BAHCO – varianta 2 – standardních nůžek BAHCO – varianta 3 – kontrola S ohledem na rozdílné spony výsadby a možnosti porovnání pracnosti řezu u hodnocených odrůd, byla ze sledovaných hodnot vyčíslena pracnost pro spon 2,5 × 1,0 m, kterému odpovídá 4 000 keřů na 1 ha plodné vinice. Tento přepočet umožnil objektivní porovnání pracností u jednotlivých odrůd a variant při sledování. V Tab. 3 a grafu 1 jsou pro jednotlivé odrůdy uvedeny průměrné hodnoty pracnosti zjištěné u hodnocených variant s vyjádřením rozdílů mezi variantami.
Rozdíl v pracnosti [%]
Varianta 2 [h.ha-1]
Rozdíl v pracnosti [%]
Varianta 3 kontrola – 100 % [h.ha-1]
Na Ústavu zahradnické techniky jsme v první polovině března 2008 prováděli sledování elektrických nůžek LiXion (Obr. 1) od firmy PELLENC při řezu 10 odrůd révy vinné. Soubor postřehů a výsledků získaných při práci s těmito nůžkami uvádíme v následujícím přehledu.
Tab. 3: Průměrné hodnoty pracnosti Varianta 1 [h.ha-1]
Obr. 2: Elektrické nůžky LiXion při řezu
107
Ryzlink vlašský
51
- 4,0
50
- 6,0
53
Tramín červený
67
- 4,0
69
- 1,0
70
Rulandské bílé
50
- 7,0
54
0,0
54 59
Neuburské
61
+ 3,0
54
- 8,0
Veltlínské zelené
71
- 3,0
67
- 8,0
73
Müller Thurgau
68
- 1,0
66
- 4,0
69
Zweigeltrebe
77
+ 1,0
79
+ 4,0
76
Rulandské modré
51
+ 6,0
43
- 10,0
48
Cabernet Moravia
70
+ 1,0
68
- 1,0
69
Dornfelder
61
0,0
55
- 10,0
61
Ze získaných hodnot vyplývá, že se pracnost při řezu s využitím standardních ručních nůžek pohybuje v závislosti na odrůdě v rozmezí 48 až 76 h.ha-1. Při použití elektrických nůžek jsou pak hodnoty srovnatelné, v některých případech (Neuburské, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Cabernet Moravia) se dokonce pracnost zvýšila o 1–6 %. Výrazněji se zde projevila malá zpětná rychlost břitu. Nejvyšší úspory pracnosti byly dosaženy při využití elektrických nůžek pro provedení předřezu silnějšího dřeva, případně rozstřihání prýtů vyrůstajících z tažně, s následným dopracováním pomocí standardních ručních nůžek, kdy dochází k vytažení odstřiženého réví z dvojdrátí opěrné konstrukce a dočištění ponechaného tažně od úponků. Snížení pracnosti tak v závislosti na odrůdě může činit 1–10 %.
Graf 1: Porovnání pracnosti řezu při využití různých typů nářadí Získané výsledky naznačují snížení pracnosti řezu při využití elektrických nůžek. Z pohledu profesionálních pracovníků ve vinohradnictví je vedle snížení pracnosti nejvýznamnějším přínosem i snížení svalové námahy ruky pracovníka. Výhledově lze předpokládat, že tyto nůžky budou ve vinohradnických podmínkách ČR přednostně využívány zejména u středních a větších pěstitelů, u kterých budou úspory v pracnosti i nákladovosti na řez nejvýraznější. Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“. Kontaktní adresa: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Bc. Kamil Prokeš, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice foto archiv autorů
108
(3/2009)
Praktické poznatky k odrůdě Veritas Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice
Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je středně hustě ochlupený, s velmi slabým antokyaninovým zabarvením okraje mladých lístků. List je středně velký. Tvar listové čepele je pětiúhelníkový. Povrch listové čepele je puchýřovitý. Barva listu je tmavozelená. List je troj- až pětilaločnatý s hlubšími horními výkrojky. Řapíkový výkrojek je mírně překrytý nebo otevřený ve tvaru písmene V. Hrozen je středně velký. Tvar hroznu je kuželovitý s křidélkem u základu třapiny. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je malá, žlutozelená. Jednoleté dřevo je tmavohnědé. Pěstitelské vlastnosti Požadavky na stanoviště jsou střední, nižší nežli u Ryzlinku rýnského. Optimální jsou svahovité pozemky s dobrým osluněním a dobrým osycháním listů a hroznů. Velmi pozitivní je dostatečná vzdušnost lokality, která může omezovat podmínky příznivé pro rozvoj houbových chorob, zejména hnilob hroznů. Veritas nemá vysoké požadavky na půdní podmínky a je vhodný do většiny půd. Z výše uvedeného důvodu nejsou vhodné vlhké půdy, které podporují tvorbu velmi hustých hroznů, což negativně ovlivňuje jejich kvalitu. I když je Veritas geneticky příbuzný s „ryzlinky“, je ranější nežli Ryzlink rýnský. Dozrává koncem září a v 1. polovině října. Odolnost odrůdy k zimním mrazům je dobrá. Odrůda je středně odolná k plísni révy a padlí révy. Veritas má nižší odolnost na napadení šedou hnilobou, která se zhoršuje zejména za deštivého podzimního počasí. Proti hnilobám je třeba bojovat všemi prostředky přímé i nepřímé
ochrany. Veritas trpí fyziologickým vadnutím třapiny. V několika posledních „teplých“ ročnících jsem pozoroval u této odrůdy rovněž vadnutí bobulí. U hroznů přímo exponovaných ke slunečnímu záření, zavadaly bobule, scvrkávaly se a postupně usychaly před termínem znamenajícím kvalitní zralost. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6– 10 oček na m2. Odrůda je vhodná pro vzdušné tvary, střední vedení se širším meziřadím anebo vysoké vedení. Regulace násady hroznů provádíme zimním řezem v závislosti na očekávané kvalitě. Doplňková regulace násady hroznů v době vegetace není většinou potřebná. Zelené práce jsou velmi významné z pohledu zajištění vynikajícího zdravotního stavu hroznů. Vzhledem k pozorovanému vadnutí hroznů však může být výrazné odlistění zóny hroznů nebezpečné. Základem zelených prací je proto kvalitně provedený podlom, který má zabezpečit dostatečnou vzdušnost keře. V zóně hroznů je potom třeba provést vylamování zálistků. Částečné odlistění zóny hroznů je závislé na průběhu počasí a rovněž expozici vinice. Je třeba je proto provádět velmi diferencovaně, abychom zabezpečili kvalitní vývoj aromatických látek a kyselin, ale zároveň nevystavovaly hrozny nadměrnému přehřívání. Aromatická vyzrálost při sklizni je důležitá. Chuťový vjem aromatických látek napovídá na pozitivní aromata získaná patrně od Ryzlinku červeného, které dělají Veritas zajímavým. Velmi významným parametrem sklizně je jejich zdravotní stav. Mezi základní parametry kvality potom patří cukernatost a obsah kyselin. Enologické vlastnosti Technologie výroby vína může být podobná odrůdám „ryzlinkového typu“ s výraznějším aroma jako jsou Aurelius nebo Kerner. Z důvodu zabezpečení vynikajícího zdravotního stavu hroz-
Degustátorské zkoušky Pro zájemce o profesionální hodnocení vína organizuje Národní vinařské centrum ve spolupráci se Zahradnickou fakultou v Lednici a Střední odbornou školou vinařskou ve Valticích degustátorské zkoušky – výcvik a výběr specializovaných expertů posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2, tzv. zkoušky druhého stupně. Samotným zkouškám předchází intenzivní dvoudenní školení, jehož náplní nejsou
nů budou nejlepší kategorie jakostní víno, kabinetní víno nebo pozdní sběr. Z pohledu získání aromatických látek ze slupky může být zajímavá krátkodobá macerace hroznů za podmínek řízené teploty, kdy může dojít k uvolnění aromatických látek, případně zjemnění kyselin. U hroznů napadených hnilobami je důležité důsledné odkalení moštů. V případě silněji napadených hroznů využíváme i přípravky k odkalování, případně odstranění pachutí po hnilobě. U takto poškozených hroznů je třeba výživou podpořit činnost kvasinek. V případě regionálních specialit by mohlo být zajímavé vyrábět vína technologií spontánního kvašení a pokusit se získat víno s charakterem „terroir“. Předpokladem je opět vynikající zdravotní stav hroznů a slunné a teplé počasí v době dozrávání. Podmínkou je potom dále možnost řízení teploty při kvašení a kvalitní práce s kyslíkem v době kvašení a fázi mladého vína. Využití odrůdy a kvalita vína Jak již bylo vícekrát řečeno, nabízí se Veritas do pozice regionální speciality. Rozšíření přirozeně nebude masově stoupat, ani se nebudou vyrábět velké objemy vína z této odrůdy, ale může sloužit třeba jako pozornost k typickým odrůdám Znojemské podoblasti, která bude přitahovat zákazníky. Víno má ve vůni květinové a ovocné tóny, plnou chuť a svěží kyselinku. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 97880-251-1704. Fotografie k článku jsou na vnitřní straně zadní obálky, str. 135
jen znalosti z oblasti senzorické analýzy, ale i z dalších oborů, kterých se víno dotýká. Odborné vedení zajišťují lektoři ze ZF MZLU v čele s Ing. Josefem Balíkem, Ph.D. Samotné zkoušky sestávají z teoretického testu a zkoušky senzorických schopností. Úspěšní absolventi mohou hodnotit státem nebo členskými zeměmi EU garantované výstavy a soutěže vín. Více na www.vinarskecentrum.cz. (sn)
(3/2009)
109
Význam a využití pásových malotraktorů ve vinohradnictví Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici
Jedná se o skupinu malotraktorů, které prozatím nejsou v podmínkách ČR běžně zastoupeny. Za jejich předchůdce lze označit pásové traktory BOLGAR se šířkou 1,3 m, které k nám byly v 60. letech minulého století dováženy z bývalého Sovětského svazu. K jejich hlavním nedostatkům patřil podvozek z ocelových pásů s vysokými nároky na údržbu, který při pohybu po pozemních komunikacích poškozoval povrch vozovky. Dalším problémem byl vliv vibrací ocelových podvozků na zhutnění půdy. Současné rozšíření pásových malotraktorů je podmíněno využitím nových konstrukčních prvků, zejména použitím pryžových pásů, snížením celkové hmotnosti, využitím hydromotorů a elektronických ovládacích prvků. Díky těmto úpravám se pásové malotraktory nové konstrukce na západoevropském trhu rozšířily v 90. letech minulého století ve větším měřítku. Z počátku se jednalo o malotraktory japonské výroby s výkonem motoru do 6,0 kW, které byly určeny především pro dopravní operace. Právě dobrá manévrovatelnost a svahová dostupnost (Obr. 1) jsou u těchto malotraktorů velmi ceněnými vlastnostmi. V současnosti jsou na trh dodávány pásové malotraktory s výkonem motorů od 4 do 45 kW. Ovládání těchto strojů je výhradně hydraulické, což zajišťuje velmi dobrou manévrovatelnost. Šířka strojů se pohybuje v rozmezí 0,6–1,1 m. Dostatečně velká styčná plocha mezi pryžovými pásy a půdou umožňuje dobré záběrové podmínky a snížení účinků kontaktních tlaků na půdu. Porovnání velikosti styčných ploch mezi pásovým a kolovým vinohradnickým malotraktorem znázorňuje Obr. 2.
Obr. 1: Porovnání svahové dostupnosti u různých typů energetických prostředků
K dalšímu výraznému vývoji v konstrukci těchto strojů došlo ke konci minulého století v Evropě (Itálie, Německo, Švýcarsko), kdy se staly základem pro výrobu jednoúčelových strojů nebo univerzálních nosičů s možností připojení širokého spektra adaptérů pro provádění jednotlivých operací. Předností těchto pásových malotraktorů je možnost připojení nářadí s hydraulickým pohonem, pohonem od vývodové hřídele nebo vlastního spalovacího motoru. Jedná se např. o stroje pro předřez, mulčovače, osečkovače, defoliátory, rozmetadla na minerální i organická hnojiva, rosiče, půdní vrtáky, ale i ložné korby určené pro transport materiálu případně sklizňové operace aj. Mezi přední výrobce těchto strojů patří firmy HONDA, NIKO, GEIER, ANDREOLI, DURSO, GRILLO, FORT, SILENT, YANMAR, AVIDOR, DAMCON, PAZZAGLIA. Podle konstrukčního řešení rozlišujeme v současnosti pásové malotraktory: – ručně vedené – kráčející obsluha – s plošinou – stojící obsluha – se sedadlem (kokpitem) – sedící obsluha Pásové malotraktory ručně vedené představují nejmenší typy ze skupiny těchto strojů. Podle výrobce bývají vybaveny benzinovými motory o výkonu 4–7 kW. Nejnovější typy bývají vybaveny hydrostatickou převodovkou, která přispívá významným způsobem ke zlepšení jízdních vlastností. Ovládání a řízení pásových malotraktorů je řešeno tak, že uživatel kráčí za strojem a řídí stroj pomocí klečí (rukojetí). Na klečích je umístěna páka plynu, ovládání mechanické spojky a bezpečnostní pojistka, která zastaví motor v případě, že ji obsluha upustí z ruky. Pojezdové ústrojí tvoří dvojice pryžových pásů o šířce 0,15–0,20 m. Pojezdová rychlost činí v závislosti na zařazeném rychlostním stupni 0–6 km.h-1. S ohledem na poměrně malé výkony motorů a na zvýšené nároky na obsluhu kráčející za malotraktorem jsou tyto stroje vhodné zejména na pozemky s menší svažitostí, kde je půda pokryta travním porostem. Pásové malotraktory bývají řešeny nejčastěji jako jednoúčelové stroje využívané při dopravních operacích (Obr. 3). Objem korby se pohybu-
je kolem 100–350 l s užitečným zatížením 140– 500 kg. Šířka korby vychází ze šířky meziřadí a pohybuje se kolem 600–900 mm. Korba může být pevná nebo sklápěcí s mechanickým nebo hydraulickým vyklápěním a bývá využívána při transportu hroznů, hnojiv a jiných druhů materiálů (drát, sloupky aj.). Další využití nacházejí tyto stroje při provádění chemické ochrany (Obr. 4) porostu a mulčování travního pokryvu v meziřadí. Stroje provádějící pracovní operaci jsou řešeny jako adaptéry k pásovým malotraktorům a jsou poháněny samostatnými motory zabezpečujícími jejich pohon. V případě chemické ochrany bývá k podvozku malotraktoru pevně uchycena zásobní nádrž o objemu 100–200 (270) litrů. Pohon axiálního ventilátoru a čerpadla zabezpečuje samostatný spalovací motor o výkonu 5–7 kW. Obdobně také mulčovač nesený v čelní částí stroje bývá poháněn od samostatného motoru. Pracovní ústrojí tvoří nejčastěji plochý nůž s vertikální osou rotace, který je uložen v pevné krytu. Nastavení do požadované výšky bývá zabezpečeno pomocí opěrných kol. Pásové malotraktory s plošinou (Obr. 5) představují svými rozměry i výkonem motorů vyšší kategorii těchto strojů. Pro stojící obsluhu je umístněna v zadní části stroje a je řešena jako pevná nebo výškově stavitelná, ovládaná pomocí hydrauliky. Plošina výrazným způsobem usnadňuje práci obsluhy a snižuje její fyzickou zátěž. Musí být vybavena opěrkou vhodně umístěnou u ovládacího pultu. Stroje mohou být vybaveny benzinovými, ale častěji dieselovými motory o výkonu 25–45 kW. Startování stroje je řešeno pomocí elektrostartéru. Nejnovější stroje bývají doplněny také o tempomat, který umožňuje udržování konstantní pojezdové rychlosti. Pohon pojezdu je řešen hydrostaticky a umožňuje plynulou regulaci pojezdové rychlosti v poměrně širokém rozmezí 0 až 8 (10) km.h-1. Pojezdové ústrojí tvoří dvojice pryžových pásů o šířce 0,20–0,30 m. Celková šířka se u těchto strojů pohybuje od 0,9–1,1 m, což umožňuje jejich bezproblémový průjezd meziřadím o šířce 1,1–1,3 m. Délka stroje se pohybuje v rozmezí 2,2–2,8 m. V čelní části mohou být
110
(3/2009)
malotraktory vybaveny také tříbodovým závěsem doplněným o rychlospojky, které umožňují operativní uchycení neseného přípojného nářadí. Ve stejném směru je uloženo také 4–5 vnějších hydraulických okruhů a vývodová hřídel se standardními otáčkami 540 min.-1. Tyto stroje mohou běžně pracovat na svazích se sklonem až 60 %. Doplňkovou výbavu tvoří rovněž naviják s ocelovým lanem umístěny v zadní části stroje. Jeho pohon bývá řešen pomocí elektromotoru. Při pohybu malotraktoru na extrémně svažitých pozemcích (70 % sklon), plní stabilizační funkci. Pásové malotraktory se sedadlem (Obr. 6) odpovídají svojí konstrukcí standardním pásovým traktorům. Výkony motorů, vnější rozměry strojů i ostatní technické paramety jsou srovnatelné s předchozí skupinou. Z důvodů zvýšení bezpečnosti bývají tyto malotraktory opatřeny pevným bezpečnostním rámem, který má ochránit řidiče při případném překlopení malotraktoru na bok a zabránit jeho vícenásobnému převrácení. Ovládání stroje je zabezpečeno pomocí multifunkční páky (joystick), která je společně se sedadlem uchycena na rámu otočném až o 3600. Obsluha stroje má k dispozici digitální display, na kterém se jí zobrazují potřebné údaje o provozu stroje. Nově mohou být stroje doplněny o dálkové rádiové řízení, díky němuž může být stroj při práci ovládán obsluhou z okraje pozemku. Navádění stroje usnadňuje kamera umístěná v jeho čelní části, která je propojená s LCD obrazovkou na bezdrátovém ovladači. Toto řešení má význam také při provádění chemické ochrany (stroj není vybaven kabinou). Přípojné adaptéry, které tvoří doplňkovou výbavu těchto strojů, lze rozdělit do několika kategorií (Tab. 1). Jednotlivé adaptéry bývají řešeny jako nesené na rámu stroje nebo tříbodovém závěsu malotraktoru. U některých je vhodnější jejich uchy-
Druh operace
Druh adaptéru
Zimní řez
adaptér pro předřez
Mulčování travního pokryvu
mulčovač (pracovní ústrojí s vertikální nebo horizontální osou rotace)
Údržba příkmenného pásu
výkyvná vyžínací sekce herbicidní rám osečkovací lišta
Zelené práce
zvedač letorostů
Hnojení
rozmetadlo minerálních hnojiv
Chemická ochrana
rosič
Likvidace dřevní hmoty
štěpkovač
defoliátor
Dopravní a manipulační operace
Obr. 4: Pásový malotraktor ručně vedený s rosičem
pevná nebo sklopná korba hydraulické rameno s kleštěmi shrnovací radlice
Ostatní operace
rýhovač vrták plošina
Tab. 1: Přehled adaptérů dostupných k pásovým malotraktorům cení na sklápěcím, hydraulicky ovládaném rameni. Z hlediska vývoje byly první adaptéry dodávány k pásovým malotraktorům mulčovače (Obr. 7). V současném sortimentu jsou k dispozici mulčovače s vertikální i horizontální osou rotace, které jsou často doplněny o bočně nesené výkyvné vyžínací sekce. Pracovní záběry se u mulčovačů pohybují v rozmezí 0,8–1,3 m. Pohon pracovních orgánů – horizontální rotor s noži ve tvaru ”Y”, nebo 2–3 rotory s letmo uchycenými noži, bývá řešen od vývodové hřídele. Mulčovače mohou být často doplněny o herbicidní rámy pro aplikaci herbicidů v oblasti příkmenného pásu vinic. Zásobní nádrž na postřikovou kapalinu o objemu 70–120 litrů je uchycena k pevnému rámu umístěnému nad mulčovačem. Pohon dávkovacího čerpadla zabezpečuje malý elektromotor s napětím 12 V. Kapalina je přiváděna k tryskám umístěným pod ochranným kloboukem. Pro zakracování přerůstajících letorostů lze využívat adaptér nejčastěji v podobě jednostranné jednoduché nožové osečkovací lišty. Pohon nožů je řešen od hydromotorů. Lišta bývá uchy-
Obr. 5: Pásový malotraktor s nášlapnou plošinou
Obr. 6: Pásový malotraktor se sedadlem
Obr. 7: Pásový malotraktor s mulčovačem
Obr. 2: Porovnání velikosti styčných ploch mezi pásovým malotraktorem a standardním vinohradnickým traktorem (4×4)
Obr. 3: Pásový malotraktor ručně vedený s korbou
Obr. 8: Pásový malotraktor s adaptérem pro mechanizovaný předřez
(3/2009)
Obr. 9: Pásový malotraktor se štěpkovačem cena k držáku otočnému až o 1800, což umožňuje nasazení lišty při pohybu ze svahu i do svahu. Náročnější řešení představuje jednostranná tunelová lišta uchycená na sklápěcím hydraulicky ovládaném rameni, nesená při průjezdu nad ošetřovaným řádkem. V nabídce jsou zastoupeny rovněž osečkovače s pracovním ústro-
jím tvořeným dvojicí protiběžných lišt. Obdobně bývá uchycen také zvedač letorostů s pracovním ústrojím řemenového typu, nebo stroj pro předřez (Obr. 8). Z dalších adaptérů využitelných v oblasti zelených prací lze uvést defoliátor, který je řešený jako bočně nesený v jednostranném nebo oboustranném provedení. Pracovní ústrojí tvoří nejčastěji rotující nůž za ochrannou mřížkou nebo dvojice rýhovaných válců. Rozmetadlo minerálních hnojiv je tvořeno zásobníkem o objemu 80 l. Rozmetání hnojiva zabezpečuje nejčastěji talířové pracovní ústrojí s pohonem od hydromotorů. Pro podporu trendů umožňujících účelné využití dřevní biomasy lze použít štěpkovač (Obr. 9). Tento adaptér bývá vybavený vkládacím hrdlem s dvojicí vtahovacích válců, které přisouvají materiál k talířovému ústrojí. Vzniklá dřevní
111
štěpka je vyfukována požadovaným směrem stavitelným hrdlem. S ohledem na svažitost pozemků, dosahované výkonnosti a charakter prováděné operace je maximální velikost ošetřované plochy uvedených typů 2–4 ha, u typů s plošinou nebo sedadlem 4–6 ha. Limitující operací z pohledu agrotechnických lhůt je samozřejmě chemická ochrana. V nadcházejícím období lze očekávat pozvolné zavádění pásových malotraktorů také ve vinohradnických podmínkách ČR, a to zejména u vinic s úzkým sponem výsadby, soustředěných v obtížně přístupných svažitých terénech, kde lze standardní mechanizaci využívat jen v omezeném rozsahu. Jsou to ideální stroje umožňující snižovat ruční práci při řadě operací ve vinici, bez kterých se vinohradník neobejde. foto archiv autorů, prospekty výrobců
Buněčné membrány kvasinek, nové nástroje k výrobě aromatických růžových vín Asimilovatelný dusík První podmínkou dobrého průběhu kvašení je obsah výživných látek v moštu, zvlášť thiaminu, lipidů a asimilovatelného dusíku. Kvasinky musí mít možnost čerpat dusík ze zdrojů přítomných v prostředí, jinak se naruší jejich fyziologie. Alkoholické kvašení je tudíž účinnější pokud v jeho průběhu přidáme zdroj amoniakálního dusíku, např. fosforečnan amonný a thiamin. Tyto sloučeniny jsou pro kvasinky nezbytnými růstovými faktory. Vitaminy Vitamíny jsou růstovými faktory kvasinek, zvlášť thiamin, jehož obsah klesá počas alkoholového kvašení téměř k nule. Je to kofaktor dekarboxylace, který působí hlavně na buněčnou fyziologii kvasinek. Protože se tento vitamin váže na SO2 a je přednostně spotřebován cizorodými kvasinkami, tedy jinými druhy než S. cerevisiae, těmto často chybí thiamin, nutný
k jejich rozmnožování, což zdůvodňuje nutnost jeho dodání zvnějšku. Polynasycené mastné kyseliny a steroly Lipidy (mastné kyseliny s dlouhými řetězci na C16 a C18) a steroly (především ergosterol) jsou faktory přežití kvasinek. Jsou hlavními součástmi plazmové membrány, tvoří stabilní hydrofobní bariéru mezi cytoplazmou a vnějším prostředím buňky. Kyslík umožňuje jejich syntézu a jejich přítomnost je nutná v anaerobním prostředí; jsou to v jistém smyslu pro kvasinku náhražky kyslíku. Hrají úlohu ochránců buňky kvasinky proti vnějším stresovým faktorům, a hlavně proti etanolu. Vnější doplňování nenasycených mastných kyselin a sterolů počas alkoholického kvašení zvyšuje schopnost kvasinek odolávat alkoholu a zvyšovat svou životaschopnost ke konci kvašení.
Zájem o buněčné membrány kvasinek Kromě etanolu jsou i další sekundární produkty kvašení inhibitory aktivity kvasinek. Jedná se o nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem na C6, C8 a C10, toxické pro kvasinky. Dusí je tím, že zabraňují membránové výměně mezi buňkou a vnějším prostředím. Adsorpce těchto součástí je nevyhnutelná. Buněčné obaly, produkt autolýzy kvasinek, hrají tuto úlohu fixací těchto mastných kyselin a zvyšováním jejich inhibice. Tyto buněčné stěny obsahují velmi málo výživných látek a používají se jen kvůli své detoxikační schopnosti. Na základě těchto poznatků skupina Spindal – AEB Group vytvořila energetizující a bioaktivační přípravky pro kvašení. Jsou vyvážené a bohaté na asimilovatelný dusík, thiamin, steroly, mastné kyseliny a deriváty kvasinek. Zaručují správný a bezrizikový průběh alkoholového kvašení. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 27–29 (ako)
Kožkotvorné kvasinky a ich vplyv na stabilitu vína
Kožkotvorné (křísové) kvasinky predstavujú významnú skupinu aeróbnych mikroorganizmov rodu Candida, Hansenula a Pichia, ktoré často za prítomnosti vzdušného kyslíka ras-
tú na povrchu vína vo forme hrubšej či tenšej kožky filmu) Príklad výskytu a zastúpenia kožkotvorných kvasiniek vidieť v tabuľke 1. Vidieť, že tu prevlá-
dajú síce spórogénne druhy kvasiniek v mikroflóre (63,7 %), no prítomnosť a zastúpenie aspórogénnych kvasiniek (36,3 %) nemožno podceňovať. Niektoré druhy kožkotvorných kvasiniek
112
(3/2009)
sa v kvasiacich muštoch nevyskytujú (Candida vini, V. zeylanoides) pre nedostatok vzdušného kyslíka, naopak vo víne za lepšej dostupnosti kyslíka sa aeróbne druhy kvasiniek rýchle pomnožia a vytvoria povlak, kožku na mladom víne. Výskyt kožkotvorných kvasiniek vo víne Kožkotvorné kvasinky Candida vini, C. krusei, C. zeylanoides s aeróbnym metabolizmom sa vyskytujú v mladých vínach pred a po prvom stočení z kvasničných kalov často vo forme kožky na povrchu vína, pri nedoliatí vína, teda za prístupu vzdušného kyslíka. Diametrálne sa líšia od nich Candida (Metschnikowia) pulcherrima, ktoré majú malú fermentačnú schopnosť a vedno s Kloekera apiculata tvoria súčasť počiatočnej spontánnej kvasinkovej flóry muštu. Výnimku tvoria aj Candida krusei a Hansenula anomala, ktoré okrem schopnosti vytvárať kožku na víne majú aj slabšiu schopnosť fermentačne odbúrať sacharidy vína. Fermentačná schopnosť však zvyčajne nepresahuje 3–4 % obj. alkoholu. Vlastnosti kožkotvorných kvasiniek vína Candida vini (predtým označované Candida mycoderma) sú najčastejší pôvodcovia kožky
Spórogenné kvasinky
Počet izolovaných kmeňov 114
Percento zastúpenia 63,7
Saccharomyces cerevisiae
44
24,6
43,9
Saccharomyces uvarum
59
33,0
48,8
Saccharomyces bayanus
3
1,7
7,3
Saccharomyces willianus
1
0,5
2,4
P. membranaefaciens
5
2,8
7,3
Hansenula anomala
1
0,5
2,4
Aspórogénne kvasinky
65
36,3
46,3
Candida vini
59
33,0
46,3
Candida zeylanoides
6
3,3
7,3
Druh kvasiniek
Výskyt vo víne (%) 82,9
Tabuľka 1 – Prehľad kvasiniek a kvasinkových organizmov mladého vína
(mázdry, filmu) na mladom víne v neplných nádržiach (sudoch, tankoch) za dostatku kyslíka. Farba kožky je šedobiela s odtieňom do hneda, pokrčená, časom zhrubne, pri rozpade sa víno zakalí. Kožka vytvorená Candida krusei sa prezradí vôňou po octane tylovom. Býva kompaktnejšia, zvrásnená alebo hladká. Candida zeylanoides vytvára kožku len zriedkavo. Nemá fermentačnú schopnosť. Hansenula anomala vytvára hrubšiu až tenkú kožku so silnou vôňou po octane etylovom. Vykazujú priemerné fermentačné vlastnosti do 4–5 % alkoholu. Následkom fermentácie sa kožka roztrháva a víno sa zakalí. Pichia membranaefaciens patrí vedľa H. anomala k spórogénnym kožkotvorným kvasinkách. Vo víne sa vyskytuje vzácne, ale jej príbuzná Pichia fermentans tvorí nielen kožku na víne, ale má, podobne ako H. anomala, aj skromné fermentačné vlastnosti. V mladom víne sa vyskytuje ojedinele. Technologické dôsledky výskytu kožkotvorných kvasiniek v mladom víne Candida vini, ktoré sú najčastejšími pôvodcami birzy (filmu) na mladom víne v nedoplnených nádržiach, tolerujú maximálne 12–12,5 % alko-
holu. Vo vysokoalkoholických vínach sa vyskytujú len ojedinele. Najlepšou prevenciou je pravidelná dolievka mladých vín a ich prechovávanie vo väčších nádržiach s relatívne menším povrchom. Obsah oxidu siričitého by nemal klesnúť pod 15–20 mg/l. Samotný SO2 však vzniku kožky nezabráni. Treba dôrazne podčiarknúť, že nadôležitejšími opatreniami proti vzniku kožky na víne je dolievka, adekvátny obsah SO2 a úzkostlivá hygiena – čistota všetkého pivničného zariadenia. V prípade výskytu birzy (křísu) na povrchu vína treba ho čo najskôr stočiť spod kožky do druhej čistej nádrže (suda, tanku), víno zasíriť do 20–25 mg/l SO2 a doliať po hrdlo uzáveru. Záver Mikrobiologický prieskum mladých vín po prvom stočení z kalov ukázal, že víno obsahuje vedľa kvasiniek s vyššou prekvasovacou schopnosťou (Saccharomyces cerevisiae, S. uvarum, S. bayanus) aj kožkotvorné kvasinkové mikroorganizmy Candida vini a Hansenula anomala, ktoré môžu na nedoliatych vínach vytvárať birzu (křís). Kožku tvoriacich kvasiniek sme zistili najmä v nedoliatych mladých vínach. Kožkotvorné kvasinky tvoria do 40 % všetkých kvasiniek a kvasinkových mikroorganizmov mladých vín. Ide zväčša o nesporulujúce druhy kvasiniek. Najúčinnejšou ochranou a prevenciou pred aktivitou kožkotvorných kvasiniek v mladom víne je pravidelná dolievka, stredne silné sírenie do 20–25 mg/ l SO2 a sústavné dodržiavanie hygieny pivničného zariadenia. Literatúra E. Minárik: Doktorská dizertácia, Bratislava 1978 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava
(3/2009)
113
Čistota a filtrace Proto je trendem ve špičkových vinařstvích důsledně sledovat a kontrolovat procesy filtrace a sanitace. Oba procesy zajišťují čistotu a provázejí víno od začátku jeho výroby až po expedici. Společným jmenovatelem je senzorická nesnížená kvalita a stabilita vína, zachovaná co nejdéle po naláhvování. Už při samotném zpracování hroznů je nutný předpoklad, že co je čisté nedává příležitost k nežádoucím projevům škodlivých mikroorganismů a snižování kvality budoucího moštu. Originalita a obsažená kvalita moštů je při zpracování podporována jak zevnitř – chlazením, odkalováním, filtrací, tak i zvenčí – používáním čistého, mikrobiologicky nekontaminovaného zařízení a prostředí. Případná nedbalost uvedených kroků může vést k organoleptickým defektům v moštu. Další fáze výroby, jako fermentace, stáčení, čiření a filtrace, jsou opět ovlivňovány čistotou, respektive kontaminací, jak vlastního moštu či vína, tak i technologických zařízení. Sanitaci, zabezpečující mikrobiologickou čistotu, je nutné provádět systematicky například u tanků, čerpa-
del, hadic a zcela nekompromisně pak u filtrů, zvláště při finalizaci vín. Při filtracích je patrná závislost prováděné sanitace i dezinfekce a vyplývající čistoty na případné sekundární kontaminaci vyfiltrovaných vín v nádobách i prostředí, kde víno nadále setrvává. Když se nedosáhne dostatečné úrovně bezinfekčnosti, dochází mnohdy k namnožení mikroorganismů a ty musíme znovu s vynaložením práce i financí likvidovat, aby mohlo víno postoupit do další technologické fáze. Je stále třeba si uvědomovat, že existující a množící se mikrobiologie může mít negativní vliv na senzoriku vín. Tím pádem degradujeme původní produkt k nižším kvalitativním hodnotám, což jistě nebylo chtěno. Zvláštní důraz na čistotu (sterilizaci) je kladen u koncové filtrace a plnění do lahví. V tomto finálním úseku zpracování vín mohou nastat nenapravitelné defekty v mikrobiologické stabilitě z hlediska účinnosti poslední filtrace a následné kontaminace v plnícím traktu, lahvích či příslušných doplňkových médiích, jako je výplachová voda, vzduch nebo i zátka, která je koncovkou
a zároveň potvrzením úspěšnosti všech předcházejících kroků. Zde musí panovat přísnost v dohledu a kontrole na čistotu všeho, co příjde do styku s láhvovaným vínem. Vše musí být stoprocentně čisté, aby stabilita vína nebyla ohrožena! Přinejmenším by se o tento stav měli zainteresovaní pracovníci s maximální zodpovědností snažit! Daň za případnou neznalost, nerespektování nebo porušení filtrační a sanitační kázně bývá často vysoká. Proto je důležité mít dostatek vědomostí o procesech filtrace a sanitace a tyto přísně uplatňovat v provozu. K lidem, kteří patřičné znalosti v provozech mohou uplatňovat, je nezbytné mít i náležité aplikační prostředky a zařízení. V dnešní nabídce filtračních a sanitačních materiálů i technologií je možno si vybrat ten nejvhodnější pro daný provoz. Je dobré využít i nabídku filtračního auditu a stanovení přesných postupů pro konkrétní procesy filtrace a sanitace. Odměnou vinařským firmám za vynaložené finance je klid v reklamačním oddělení! František Bílek
114
(3/2009)
Víno a bezpečnost potravin MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., Státní zdravotní ústav v Praze, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin v Brně (e-mail: ostry@chpr.szu.cz) Vedle těchto zdraví prospěšných látek se mohou ve víně vyskytovat, zejména při porušení zásad správné technologické praxe, toxické látky, které naopak mohou způsobovat zdravotní problémy. Ukázkovým příkladem porušení správné technologické praxe s cílem zlepšení kvality vína byla aplikace toxického dietylenglykolu do hroznového moštu v Rakousku v 80. letech 20. stol. [1]. Ve víně se dále můžeme setkat s rezidui pesticidních látek (např. při nedodržení ochranné lhůty po aplikaci) [2], toxickými prvky (např. při použití kontaminovaného bentonitu) [3], vyšším obsahem biogenních aminů především v červených vínech (např. histaminu, který vzniká činností bakterií rodu Oenococcus, Lactobacillus a Pediococcus při bakteriální dekarboxylaci aminokyseliny histidinu) [4] a vyššími koncentracemi konzervačních látek (např. SO2 a siřičitanů) [5]. V posledních letech je s rozvojem moderních analytických metod intenzivně sledovaná a diskutovaná i problematika výskytu přírodních toxických látek – mykotoxinu ochratoxinu A a alternáriových mykotoxinů ve víně [6–8]. Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR Zajištění bezpečnosti potravin včetně vína v ČR po vstupu do EU obecně vychází, stejně jako v ostatních zemích EU, z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) a stanovují se postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dne 15. prosince 2004 bylo přijato usnesení vlády č. 1277 ke strategii zajištění bezpečnosti potravin v České republice po přistoupení k Evropské unii. Cílem je především zajistit vysoký stupeň ochrany zdraví a zájmů spotřebitele ve vztahu k potravinám prostřednictvím bezpečných potravin a krmiv [9]. V současné době je v ČR za prioritu stále považováno studium patogenních mikroorganizmů včetně mikroskopických hub (plísní), výskyt perzistentních organických polutantů (POPs), přírodních toxinů, zejména mykotoxinů, těžkých kovů a metaloidů, látek vznikajících při výrobě a skladování potravin a přípravě pokrmů, ale i reziduí veterinárních léčivých přípravků a moderních pesticidů. Menší význam je z hlediska potenciálních rizik přisuzován radioaktivním látkám, přídatným látkám (aditivům) a fyzikálním agens. Národní systém bezpečnosti potravin v ČR využívá metodologii analýzy zdravotního rizika, která zahrnuje tři nedílné součásti: hodnocení rizika, řízení (management) rizika a komunikaci o riziku. Při zabezpečení strategie bezpečnosti potravin v ČR se mimo jiné významně uplatňuje: l Systém monitoringu dietární expozice chemickým látkám l Činnost dozorových organizací při úřední kontrole l Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva – RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed)
Systém monitoringu dietární expozice chemickým látkám V rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí probíhá od roku 1993 na základě usnesení vlády č. 369/1991 projekt Monitoringu dietární expozice chemickým látkám. Garantem projektu je Státní zdravotní ústav. Bílé a červené víno patří mezi potraviny, které jsou v projektu Monitoringu dietární expozice chemickým látkám odebírány a analyzovány na obsah vybraných chemických kontaminantů. Na základě získaných dlouhodobých výsledků však víno nepatří mezi potraviny, které jsou významnými expozičními zdroji sledovaných chemických kontaminantů [10]. Činnost dozorových organizací Dozor nad zdravotní nezávadností (bezpečností), jakostí a řádným označováním potravin (vína) včetně mikrobiologických a chemických analýz provádí v souladu se zmocněním zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění platných předpisů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ve zprávě SZPI o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v roce 2007 je víno při vyhodnocení chemických analýz uvedeno pouze ve spojitosti s vyšetřením vzorků vína na ochratoxin A, který v testovaných vzorcích nebyl zjištěn [11]. Podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění platných předpisů orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) provádějí dozor nad pokrmy podávanými ve společném stravování a tato zařízení také kontrolují z hlediska hygienických podmínek výroby. Nejsou k dispozici aktuální informace o záchytu „zdravotně závadného vína“ OOVZ ve stravovacích službách. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) Systém RASFF slouží pro ohlašování rizikových potravin a krmiv za účelem zamezení jejich uvádění do oběhu nebo za účelem jejich stažení ze společného evropského trhu. Systém RASFF je zřízen ve formě sítě, která zahrnuje Evropskou komisi, členské státy Evropské unie (v ČR je kontaktním bodem systému RASFF Státní zemědělská a potravinářská inspekce) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Základním kritériem pro oznámení zasílané prostřednictvím systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) je poznatek, že rizikový výrobek (potravina) představuje přímé nebo nepřímé riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitele. V rámci systému RASFF existují podle závažnosti tři kategorie oznámení: a) Varování („Alert notification“) b) Informace („Information notification“) c) Novinka („News“) V případě Originální oznámení – varování se jedná o porušení správné technologické praxe nebo záchyt nepovolených látek v potravinách (tedy i víně), které se vyskytují na trhu (v obchodní síti) a tudíž je zapotřebí okamžitě zajistit návazné kroky v souladu s příslušnými právními předpisy a závaznými normami.
(3/2009)
Přehled originálních oznámení – varování členských států EU hlášených v systému RASFF v letech 2005–2008, která se týkají vína, je uveden v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Originální oznámení – varování členských států EU hlášená v systému RASFF v letech 2005–2008 Datum
Oznámeno z:
19. 1. 2005
SRN
1. 9. 2005
Holandsko
5. 9. 2005
SRN
7. 11. 2005
Francie
23. 12. 2005
Itálie
13. 1. 2006
SRN
Důvod oznámení Výskyt kvasinek ve víně určeném na „svaření“ Aktivní kvasinková fermentace v bílém víně Aktivní kvasinková fermentace aromatického šumivého vína Výskyt skleněných střepů ve víně Výskyt isopropylthioxantonu v baleném „krabicovém“ víně – migrace z obalu Výskyt insekticidu methiocarbu v hroznech révy vinné
Země původu SRN Francie Itálie Francie
Itálie
Španělsko
V případě Originální oznámení – informace se jedná o porušení správné technologické praxe (GMP) nebo záchyt nepovolených látek v potravinách, které byly zadrženy na hranicích, příp. v celním skladu před proclením, nebo byly zachyceny náhodně a je nutno zabránit jejich vyvezení do jiného členského státu EU. Originální oznámení – informace členských států EU, které se týkají vína, hlášená v systému RASFF v letech 2005–2008, jsou uvedena v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Originální oznámení – informace členských států EU hlášená v systému RASFF v letech 2005–2008 Datum
Informace z:
13. 5. 2005 Slovensko 24. 6. 2005 Španělsko 26. 1. 2006 Itálie
Důvod informace
Země původu
Výskyt nepovolených barviv E 122 azorubínu a E 110 sunset Bulharsko yellow v červeném víně Etylenglykol ve stolním víně Mexiko Výskyt isopropylthioxantonu v baleném „krabicovém“ čer- Itálie veném víně – migrace z obalu
115
V případě oznámení – novinky se jedná o všechny druhy informací vztahujících se k bezpečnosti potravin, které nebyly oznámeny členským státem jako „varování“ nebo „informace“, ale které jsou považovány za důležité pro dozorové orgány členských států; může se jednat i o informace organizačního rázu. Oznámení – novinka členských států EU, která se týkají vína, hlášená v systému RASFF z ČR v letech 2005–2008 jsou uvedena v tabulce č. 3 Tabulka č. 3: Oznámení – novinka členských států EU hlášená v systému v RASFF v letech 2005–2008 Datum
Oznámeno z:
4. 4. 2008 Itálie
Důvod oznámení
Země původu
Falšování italských vín – použití zakázaných chemických Itálie látek při výrobě vína
Četnost záchytu „zdravotně závadného vína“ v rámci systému RASSF je oproti jiným druhům potravin minimální. Víno tedy patří na základě uvedených skutečností mezi bezpečné druhy potravin. Literatura (1) RAPP, A., ENGEL, L., ULLEMEYER, H.: Z Lebensm Unters Forsch., 182, 6, 1986, s. 498–500. (2) FLAMINI, R., PANIGHEL, A.: Mass Spectrom Rev., 2006, Epub. (3) THIEL, G., GEISLER, G., BLECHSCHMIDT, I., DANZER, K.: Anal. Bioanal. Chem., 378, 6, 2004, s. 1630–1636. (4) MARCOBAL, A., MARTIN–ALVAREZ, P. J., POLO, M. C., MUNOZ, R., MORENO–ARRIBAS, M. V.: J. Food Prot., 69, 2, 2006, s. 397–404. (5) POPOLIM, W. D., PENTEADO M. DE V. C.: Food Add. Contamin., 22, 11, 2005, s. 1106–1112. (6) OSTRY, V. : Vinařský obzor, 98, 6, 2005, s. 330–331. (7) OSTRY, V., ŠKARKOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, A., PROCHÁZKOVÁ, I., RUPRICH, J., VAJČNER, P., MATULA, K.: Vinařský obzor, 98, 7–8, 2005, s. 389–391. (8) OSTRY, V. : Vinařský obzor, 99, 6, 2006, s. 284–285. (9) Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU. MZ ČR, 2005, 17 s. (10) RUPRICH, J. a kol.: Odborná zpráva Monitoringu, subprojekt IV.: Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2003–2007. http://www.chpr.szu.cz/monitoring.htm (11) Zpráva SZPI o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v roce 2007, Brno, březen 2008, 40 s. http://w ww.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1002976&docType=ART&nid=11386
Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5
166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)
Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
116
(3/2009)
Řízený breeding aneb jak obnovit referenční kmen kvasinek nepřizpůsobený podmínkám moderní výroby vína
Naopak červené mošty kvasí obvykle při vyšších teplotách (24–30 OC), což umožňuje optimální extrakci barvy z antokyanů slupky hroznů (Ribéreau-Gayon et al., 2000a). Důsledky teploty na kvašení byly široce diskutovány v literatuře. Tento parametr ovlivňuje především růst kvasinek (Watson, 1987 ) a produkci CO2 (Bely et al., 1990a; Bely et al., 1990b; Bely et al., 1990; Sablayrolles et Barre, 1993a; Sablayrolles et Barre, 1993b). Kromě toho teplota ovlivňuje životaschopnost buňky ke konci kvašení (Watson, 1987; Sablayrolles et Barre, 1993a) snížením aktivity protonové pumpy plazmatické membrány (Alexandre et al., 1993; Piper, 1995) a změnou složení mastných kyselin (Torija et al., 2003; Coleman et al., 2007; Beltran et al., 2008) a sterolů (Larue et al., 1980; Beltran et al., 2008) v buněčné membráně. Teplota také silně spolupůsobí s jinými parametry kvašení, jako je pH (Ough, 1966a), koncentrací cukrů (Ough, 1966b), koncentrací etanolu (Ough, 1966a; D´Amore et Stewart, 1987 ) a obsahem dusíku (Sablayrolles et Barre 1993a; Sablayrolles et Barre 1993b), a zvyšují inhibici těchto fyzikálně-chemických parametrů na buněčnou aktivitu. Kvůli těmto interakcím může být příliš vysoká teplota příčinou zpomalení nebo dokonce zastavení kvašení především tehdy, když ostatní parametry dosáhnou kritických hodnot (např. nízké pH, vysoký obsah eta-
nolu, nedostatek dusíku atd.) (Piper, 1995; Alexandre et Charpentier, 1998; Bisson, 1999; Coleman et al., 2007 ). I když je teplota v moderních sklepech dobře kontrolovatelná, tento jev je zvlášť častý při výrobě červeného vína, kdy matolinový klobouk dosahuje významně vyšší teploty než mošt (32– 37 °C) (Guymon et Cromwell, 1977 ). V takovém případě je zvlášť ohrožena životaschopnost kvasinek, což může vést k zastavení kvašení (Ribéreau-Gayon et al., 2000b; Coleman et al., 2007 ). Abychom zabránili těmto situacím, způsobeným „přehřátím“, je třeba vybrat kmen kvasinek dobře přizpůsobený podmínkám kvašení při vyšší teplotě. Genetická diverzita kmenů Saccharomyces cerevisiae pokud se týká tolerance k teplotě byla nedávno popsána z enologického pohledu (Rainieri et al., 1998). Tyto výzkumy jasně ukázaly, že tolerance vůči teplotě je výsledkem interakce více genů, což velmi komplikuje získání termotolerantních kmenů, které by zároveň vykazovaly další vlastnosti, žádané v enologii (také polygenické) (t.j. toleranci k etanolu, slabou tvorbu těkavé kyseliny, více či méně důležitý aromatický podíl atd.), jak pozoroval Rainieri (1998). K překonání této překážky by mohla být použita technika křížení (breeding) a přesněji řady zpětných křížení (backcross). Tento postup, nazývaný řízený breeding je často používán v agronomii, aby bez po-
užití technik genové modifikace (OGM), pomocí rekurentních křížení vnesl do hostitelského jedince určitou specifickou vlastnost, která mu propůjčuje specifické výhody. Tento úplně nový postup v enologii si vyžádal 2 roky práce. V této práci byl vypracován program řízeného breedingu, založený na pozorování fenotypu, s cílem zlepšit komerční kmen kvasinek Zymaflore F10©, aby se stal termotolerantní a robustnější při kvašení. Tento nový kmen byl srovnáván ve výrobě vína s původním a jinými kmeny, aby byly zhodnoceny organoleptické kvality vín vyrobených s jejich pomocí. Technika řízeného breedingu umožnila zvýšit výkonnost kvasinek Zymaflore F10©, uznávaných jako kmen ve výrobě špičkových a predikátních vín. Bylo zde prokázáno, že jejich potomek Zymaflore FX10© poskytuje dokonalé bezpečí při kvašení při zachování svých organoleptických vlastností, dává strukturovaná a elegantní vína. Technický pokrok, jaký představuje řízený breeding, otvírá cestu novým projektům pro náš tým tím spíš, že základní výzkum dnes umožňuje lokalizovat v genomu přesněji některé enologické vlastnosti. Spolu se selekcí a charakterizací nám tyto nástroje umožní vyrobit výkonnější kmeny v souladu s potřebami praxe. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 11–15. (ako)
Revoluce v enologii: vinné kvasinky netvořící sírovodík (H2S)
I přes přidání DAP můžou v určitém prostředí kvasinky dále produkovat H2S, a většina vinařů by raději po přídavku síranu měďnatého nesáhla. Vína, obsahující H2S, mají nepříjemný zápach (zkažená vejce) a musí být tudíž ošetřena (čiření). H2S nejenže svým zápachem snižuje
organoleptickou kvalitu vína, ale také překrývá žádoucí aromatické tóny vína. Bude možné v budoucnosti provádět kvašení s vinnými kvasinkami, nevytvářejícími H2S, bez ohledu na obsah asimilovatelného dusíku a bez jakéhokoliv přidávání DAP? Dokážou ta-
kovéto kmeny kvasinek zesílit lahodné vůně, zároveň s vynikající kvasnou schopností? Australský výzkumný ústav vinařství (AWRI) ve spolupráci s firmou Mauri Yeast Australia, skupina AB Mauri, vyvinul nové kmeny kvasinek, které vytvářejí pouze nezjistitelná množství H2S.
(3/2009)
Tyto kvasinky, nazvané Maurivin Advantage, Maurivin Platinum a Maurivin Distinction, jsou k dispozici v Evropě od kampaně 2008. Tvorba H2S je pro výrobu kvalitních vín škodlivá. Nyní existují kmeny kvasinek nazvané Maurivin Advantage, Maurivin Platinum a Maurivin Distinction. Tyto kmeny jsou plodem spolupráce Australského výzkumného ústavu vinař-
ství (AWRI) se skupinou AB Mauri. Tyto kmeny jsou zvlášť uzpůsobené pro mošty chudé na dusík, aby se zabránilo tvorbě H2S. Obecně jsou to polyvalentní kmeny schopné kvasit velké množství odrůd a vyrobit kvalitní vína se zlepšenými senzorickými kvalitami. Mimo to se brzy může zrodit myšlenka neuchylovat se více k DAP (ba dokonce jej nepoužívat ani v minimálním množství) k usnadnění procesu výroby vína.
117
Výkon kmenů, testovaných v této studii, se může lišit podle podmínek na různých produkčních místech. Proto AWRI doporučuje, aby vinařství prováděla své vlastní pokusy, než použijí tyto kmeny k výrobě vína ve velkém. Pramen: Revue des Oenologues, č. 129, říjen 2008, s. 19–20 (ako)
Prechádzka po vinárskych pamiatkach v Prahe Vítězslav Hubáček, doc. Ing. M. Hubáčková, DrSc., Praha V poslednom čísle minulého ročníku Vinárského obzoru pripomenul Ing. Stávek skutočnosť, že práve uplynulo 650 rokov od rozhodnutia Karla IV. o obnove vinohradov v Čechách. Kriticky sa vyjadril na adresu nášho Cechu vinárov, že na to trochu pozabudli. Môj manžel sa na túto udalosť pripravoval, dôkazom toho je i tento článok, ale osud mu už nedoprial v práci pokračovať. Vinič sa v Čechách a v samotnej Prahe pestoval už v rannom stredoveku. Podľa historických dokladov jeho pestovanie dosiahlo najväčšieho rozmachu v dobe panovania Karla IV., ktorý presadzoval zakladanie viníc v okruhu troch míl okolo Prahy, a v dobe revolučného husitského hnutia, kedy boli veľké pozemkové majetky v Prahe rozdelené medzi pražské meštianstvo. Za zlatú dobu pražského vinárstva je však považované obdobie od polovice 15. storočia do začiatku tridsaťročnej vojny. V tomto čase dosahovala produkcia vína cez 100 000 hl ročne a proti konkurenci bola chránená zákazom dovozu cudzieho vína do mesta. Uvidené meštianstvo po trisťoročnej vojne už nemohlo udržovať malé viničky, väčší pozemkoví vlastníci strácali o pestovanie viniča záujem a vinice tak postupne takmer zanikli.
V stredoveku bola na území Prahy plocha viníc taká veľká, akú má v súčasnej dobe celá vinárska oblasť Čechy. Dnes má mesto kedysi so slávnou vinárskou minulosťou necelých 11 ha menších viníc. V Troji ich poznáme pod názvom Salabka a Sv. Klára, na Vinohradoch Gröbovka, vo Vysočanoch Máchalka, v Modřanech Arcibiskupská a v Záhradách pražského hradu bola nedávno obnovená Svatováclavská vinica. Vinič je na malých teráskách znova vysadený i v niekoľkých historických pražských záhradách. Při nedávnej rekonštrukcii a dostavbe Vyšehradu boli obnovené aj vyšehradské parky a znova s nimi bola obnovená historická vinica nad Vyšehradskou skalou a nad Starým purkrabstvom. Slávnu vinársku minulosť pripomínajú názvy ulíc podľa zaniknutých viníc a viničných usadlostí, viničné stĺpy, usadlosti, kaplnky, historické budovy a pivnice, prípadne domové znamenia. Názvy ulíc po zaniknutých viniciach a viničných usadlostiach Napočítali sme ich cez 40. Ide napr. o názvy úlíc Révová, Na vinici, Na viničních horách, Na vinobraní, Na vinohradu, Nad vinným poto-
Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004
kem, Nad vinohradem, Pod vinohradem, Podviniční, U vinné révy, U vinných sklepů, Vinařská, Hroznova, K vinicím, Na hloubětínské vinici, Na staré vinici, Na kodymce, Pod listem, Na Perníkářce, Na Salabce, Na Fišerce, Na Cihlářce, Děkanská vinice, Mydlářská atď... Viničné usadlosti nazývané tiež lisy Vznikali za hradbami města zlúčením niekoľkých menších viníc pôvodne s prístreškami na náradie. Malé prístrešky nahradili obytné budovy a hospodárske objekty okolo ktorých sa rozprestierali vinice. Slúžili k zásobovaniu vínom, niektoré z nich poskytovali občerstvenie mestským výletníkom priamo v usadlostiach. S postupným plynutím času a rozširovaním Prahy sa usadlosti jedna za druhou ocitali vovnútri mesta samotného, alebo pri budovaní mesta boli mnohé z nich zbúrané a vinice vyklčované. Najviac viničných usadlostí sa nachádzalo na území dnešných Dejvíc, Břevnova, Smíchova, Vinohrad, Košíř, v Troji, Libni a na Žižkove. Z viac jako 300 poľnohospodárskych usadlostí, v ktorých prevládali usadlosti viničné, sa ich, lebo pamiatok na ne, dochovalo len niekoľko desiatok. Mnohé boli prebudované na
590 ,613 Kč (vč.(vã. 9%5%DPH) DPH)
Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
118
(3/2009)
ovocinárské alebo zeleninárské, iné zanikli vo vojnách, mnohé ustúpili masovej výstavbe mesta. Upozorníme aspoň na niektoré z nich. Dejvice Fišerka – v ulici Na Šťáhlavce. Bola vybudovaná okolo roku 1730, prestavaná v roku 1923. Názov získala podľa svojho majiteľa. Objekt je jednoposchodový a má jednu reprezentačnú a niekoľko hospodárských budov. Objekt je dodnes zachovaný, po roku 1989 bol vrátený pôvodným majiteľom. Vinice okolo neho zanikli. Špitálka – usadlosť v ulici Na Špitálce. Vinice a usadlosť patrili od 17. storočia radu Križovníkov s červenou hviezdou. Myslím, že to bol jediný cirkevný rad, ktorý vznikol v Čechách a založila ho už Sv. Anežka česká. Poslánim radu bola špitálna činnosť, odtiaľ názov Špitálka. Usadlosť sa po istý čas nazývala tiež Arcibiskupská. Dodnes sú zachované nielen dispozície budov, ale niektoré sú pekne opravené. Za stavovského povstania bola usadlosť križovníkom skonfiškovaná, neskôr vrátená, vinica obnovená a potom ešte prebudovaná na ovocinárskú. V roku 1918 boli pozemky rozparcelované a poskytnuté záhradkárskej kolónii. Táto je dnes zrušená a plánuje sa výstavba budov. Ide o pekný, mierny na juhovýchod orientovaný svah. Hadovka – budovy tejto viničnej usadlosti sa nachádzajú pri dnešnej Európskej ulici a patria kanadskému veľvyslanectvu. V roku 1850 až 1860 boli prestavané v novogotickom slohu. Okolo nich je dnes namiesto viníc rozsiahla záhrada. Purkrábka – vie sa o nej, že na začiatku 17. storočia patrila Michalovi-Vitmanovi, ktorý bol za účasť na stavovskom povstáni popravený. Usadlosť ako konfištát pripadla najvyššiemu purkrabímu a od toho dostala svoj názov. Okolo roku 1850 bola prestavaná. Kotlářka – vybudovaná pravdepodobne na konci 18. storočia na terasách bývalej vinice. Skladá sa z rozsiahleho hospodárskeho dvora so zaujímavou bránou. Objekt s viničnými terasami sa v súčasnej dobe veľkoryso obnovuje, údajne podľa pôvodných plánov, a zdá sa, že čásť viničných terás zostane zachovaná. V Dejvicích sa nachádza ešte usadlosť Strakovka, názov vznikol skomolením mena jedného z majiteľov Františka Strachovského. Na mieste usadlosti sú dnes obytné domy. Zprávy o ďalšej usadlosti Beránka pochádzajú už z roku 1550, kedy ju kúpil Bartolomej Kočvar. V roku 1645 ju vlastnil Pavel Beránek, preto Beránka. On objekt rozšíril a pristaval k nemu ešte ovčinec. V Dejvicích na mieste bývalej viničnej usadlosti vznikol tiež známy zámeček Hanspaulka. V neďalekom Šáreckom údolí bola viničná usadlosť Žitná, ďalej Žežulka – v 19. storočí přestavaná na výletný hostinec.
Smíchov Bertramka – vznikla v 17. storočí na mieste, kde boli predtým vysadené vinice. Tieto v tridsaťročnej vojne zanikli a neboli už obnovené. V druhej polovici 18. storočia bola usadlosť prestavaná v klasicistnom slohu. Je známa tým, že tu jako hosť majiteľov Duškových pobýval W. A. Mozart. Budovy aj priľahlé záhrady sú zrekonštruované. Perníkářka – bola postavená na vinici v 15. storočí a v 17. storočí boli budovy barokne prestavané. Názov dostala podľa svojich majiteľov, ktorí boli perníkármi. Koulka – viničná usadlosť z 18. storočia v Krížovej ulici s klasicistne upravenými fasádami. Z jej baroknej podoby sa uchovalo južné krídlo s arkádami a malovaný strop. Košíře Turbová – pôvodne viničná usadlosť bola prebudovaná v 18. storočí Františkom X. Turbom na terasovitú záhradu. Obytná budova je novobarokne prestavaná. Mal v nej ateliér známy maliar a autor kreslených a bábkových filmov Jiří Trnka. Kotlářka – je usadlosť postavená na mieste bývalých viníc v 18. storočí. Patril k nej viničný lis. Usadlosť bola v r. 1849 novogoticky prestavaná. Šmukýřka – je doložená začiatkom 18. storočia. Na vinici rovnakého mena stával i lis. V ohradnom múre je barokná kaplnka sv. Prokopa. Libeň Císařecká – pôvodne vinárska usadlosť z konca 17. storočia bola v 18. storočí prebudovaná na poľnohospodársku. Hercovka – bola prebudovaná na obytnú vilu. Kolčava – usadlosť má názov po bývalej vinici. Na začiatku 19. storočia bola prestavaná na honosný letohrádok. Troja V Troji je známa viničná usadlosť Hrachovka zo 17. storočia, Salabka s lisom z rovnakej doby, v 18. a 19. storočí rozšírená o obytnú budovu a hospodárske objekty. Sklenářka je nádherne položená a zďaleka viditeľná jednoposchodová vežičková stavba. Má dochovaný malovaný trámový strop. Vinohrady V mestskej štvrti Vinohrady boli na mieste niekoľkých viníc postavené usadlosti Kanálka, Švihanka, Vozová, Orlová a môžeme sem zaradiť i novorenesančnú vilu z roku 1841–1888 Gröbovku s priľahlým vinohradom. Žižkov Na Žižkove je na mieste bývalých viníc usadlosť Sluncová z prvej polovice 17. storo-
čia. Barokná budova bola prestavaná do dnešnej klasicistnej podoby okolo roku 1800. Na mieste bývalej vinice Šustrová vznikla koncom 18. storočia usadlosť Jezerka, podľa mena tamojšej studničky. A tak by sme mohli menovať ešte mnoho ďalších zaniknutých viničných usadlostí na území dnešného hlavného mesta. Vinárske stĺpy Na rohu Križovníckeho námestia, ktoré patrí medzi najkrajšie námestia v Prahe, stojí vedľa kostola Sv. Františka vinársky stĺp so sochou Sv. Václava. Autorom stĺpu je sochár J. J. Bendl, ktorý ho vytvoril roku 1676. Stĺp stál pôvodne uprostred námestia vedľa vojenskej strážnice a na svoje dnešné miesto bol prenesený v roku 1846, keď bola z námestia odstránená vojenská strážnica. Okolo stĺpu sú zbytky dlažby z bývalého Juditinho mostu z 12. storočia. Na tomto námestí bol z vďačnosti za rozvoj vinárstva postavený pomník cisárovi Karlovi IV. podľa modelu sochára H. Hänela. Tiež na Proseckom námestí vo Vysočanoch stojí replika vinárského stĺpu z polovice 17. storočia. Stĺp stával na voľnom priestranstve, umiestnený do Proseckej ulice naproti domu č. 55. V roku 1965 bol stĺp poškodený a neskôr zásluhou obvodného úradu reštaurovaný a postavený na námestí. Kaplnky, historické budovy a pivnice Priamo v Trojskej vinici bola v 17. storočí postavená kaplnka Sv. Kláry. Pod Nuselskými schodami je viničná kaplnka Sv. rodiny z roku 1755. Ďalšie kaplnky zasvätené Sv. trojici sú na Hadovke a na Smíchove na mieste bývalej vinice Nesypka. Pod Letnou je ranne barokná kruhová stavba kaplnky Sv. Magdalény z r. 1635, ktorá slúžila nielen vinárom, ale i vorárom na blízkej Vltave. Pár krokov od Karlovho mostu na staromestskej strane je dom ozdobený cisárskym orlom v ktorom býval „Úrad hor viničných“ založený Karlom IV. v roku 1358. Zrušený bol Jozefom II. v roku 1738. Prvým perkmistrom, ktorý v ňom sídlil, bol Jiřík z Jenče. V Troji v ulici Pod lisom v lokalite Popelářka stoja za pozornosť budovy č. 58, 129 a 147, ktoré slúžili Pomologickému ústavu. Túto okolnosť pripomína pamätná doska na hlavnej budove. Pôvodne tam bola vinárska, štepárska a zeleninárska škola, otvorená v roku 1871. Zaujímavé sú i staré vinárske domy, ako napr. v Karmelitskej ulici dom „U Zlatého hroznu“ postavaný v roku 1730, lebo dom s rovnakým názvom na Kampe (č. 499) postavaný pred rokom 1596. Dom „U tří hroznů“ stojí v Palacké ulici č. 749. V Modřanech je zaujímavý viničný dom (č. 6), postavaný pod terasovitou vinicou. Jeho obytné prízemie má trámový strop zo 17. storočia. Vinárskej tra-
(3/2009)
ti od 15. storočia nazývanej Baba v Dejvicích, je umelo upravená zrúcanina viničného lisu z druhej polovice 17. storočia. Novogotická úprava je z roku 1858. V Prahe sa nachádzajú i rozsiahle pivnice na víno, ktoré si stavali nielen vinári, ale aj bohatí konšeli, úradníci a šľachtické rody. Niektoré z nich slúžia svomu účelu i dnes. Známe sú
v Nuslích, Vysočanech, Vršovicích, na Strahove lebo v Karlíně. Keď pri návšteve Prahy zatúžite po chvíľke odpočinku skúste si prehliadnúť i niektoré vinárske pamiatky, s ktorými sa môže po chváliť naša metropola, kedysi najväčšie vinárske mesto v Čechách. Fota archiv autorů a O. Pokorný
Bývalá viniční usedlost Špitálka v pozadí
119
Literatúra Poche E.: Praha krok za krokem. Panorama Praha, 1985. Kůdela V.: Předchůdci VÚVR. Almanach k 50. výročí založení VÚVR, 2002, s. 56. Útvar hl. města: Pražské usedlosti II., 2007.
Bývalá viniční usedlost Špitálka
Pohled z nově rekonstruované Svatováclavské vinice Bývalá viniční usedlost Karlovka
Bývalá viniční usedlost Kotlářka
Viniční usedlost Herčovka
Vinice Máchalka
DLOUHO OČEKÁVANÁ NOVINKA!
Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách Chroby a škůdci jádrovin, peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy. – stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození Ochrana ovocných kultur a révy v organické produkci Integrované systémy pěstování ovoce a révy Fotografie a popisy užitečných organismů Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany Význam prognózy a signalizace v integrované ochraně rostlin Aktuální názvosloví Doporučená prodejní cena: 495 Kč vč. 9% DPH.
SV ČR – Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 V. Bílovice, Tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz
Vinařský sloup na Křížovnickém náměstí
(3/2009)
120
M A N DY
s p o l . s r. o .
Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk
Na rok 2007 DOTACE ponúkame:
Aktuálně na: sadenícna vrátane –Predaj technologie výrobu vína výsadby sádzacím strojom – stavební úpravy – vinařské agropenziony
Kontakt: AQE ADVISORS, a. s. Moravské nám. 3 602 00 Brno 731 640 431, 731 643 073, kubasek@AQE.cz
CHATY a CHALUPY V ČR a SR Cestovní agentura DDS TOUR, Veľký výber odrôd Josefská 425/25, 602 00 Brno
• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)
muštových bielych
HLEDÁME UBYTOVACÍ OBJEKTY i muštových modrých
(CHATY, CHALUPY, APARTMÁNY S VINNÝM SKLÍPKEM) za účelem Formou služiebkrátkodobého oberieme vo pronájmu vašom vinohrade pro zahr. i tuz. klienty hrozno ťahaným kombajnom ERO www.ddstour.cz 800 101 127 OSLAVAN SLOVAKIA s.r.o. tel: 0907/734 992 Novomestská 14 e-mail: oslavan@oslavan.sk 907 01 Myjava internet: www.oslavan.sk
Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk
mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876
HOBRA nabízí FILTRAČNÍ KOLONY Na základě požadavku zákazníků Hobra nabízí také specifická filtrační řešení, jako jsou např. filtrační kolony, nejčastěji připravované z několika svíčkových filtrů CANDECOL dle dané aplikace. U kolon není výjimkou ani připojení čerpadla např. i s frekvenčním měničem pro zabezpečení řízeného průtoku. HOBRA v tomto ohledu nabízí vše od návrhu či úpravy, přes výrobu až po dodání kompletního filtračního celku. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.
HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR
(3/2009)
121
122
(3/2009)
Veduta Dolních Kounic ze 70. let devatenáctého století
Dolní Kounice, 2007 – ruina klášterního chrámu Rosa coeli, v pozadí na kopci sv. Antonín
Svatý Gothard, patron dolnokounických vinařů, na oltářním obraze v barokní poutní kapli sv. Antonína Paduánského v Dolních Kounicích
Svatý Gothard, patron vinařů kounických
Někdejší, od padesátých let 20. století již neexistující, velmi neobvyklý, unikátní barokní oltář sv. Jana Křtitele, prapůvodního patrona kounických vinařů a zejména vinohradních kopáčů v bývalé gotické hřbitovní kapli sv. Jana Křtitele na bývalém hřbitově za řekou v Závodí, zrušeném 1938 a zplanýrovaném v roce 1949. Pozadí oltáře na čelní stěně bylo umělecky sestaveno z kořenů révy vinné a šípkových růží a v něm byly dole umístěny dřevěné sošky: uprostřed sv. Jana Křtitele, vlevo sv. Antonína poustevníka a vpravo sv. Jeronýma. Nahoře na stylizované duze seděl zmrtvýchvstalý Kristus s dvěma anděly, držícími troubu a kopí, což zřejmě mělo představovat výjev svolávání zemřelých k poslednímu soudu. Po stranách byly ještě sošky dvou světic, ale jejich jména – koho měly představovat – se nezachovala.
(3/2009)
123
Svatogothardská vinařská tradice v Dolních Kounicích Žil v 10. a 11. století, narodil se v roce 960 v Bavorsku. Roku 990 jako mnich vstoupil do kláštera podle řádu sv. Benedikta v Nieder Altaich. Již o šest let později se stal opatem. Během svého působení vychoval a dosadil 9 nových opatů do jejich různých řeholních domů a pomohl založit 30 nových klášterů a při nich i mnohé nové školy. V roce 1022 byl jmenován a ustanoven biskupem v Hildesheimu. Gothard měl veselou a laskavou povahu, a proto ho lidé doslova milovali. Jeho velkou starostí bylo pečovat o chudé. Zemřel dne 5. května 1038 ve věku 78 let. Za svatého byl prohlášen papežem Inocencem II. v roce 1131. Svatý Gothard byl uctíván v různých zemích, kromě Německa také v Polsku, ve Finsku, Švédsku, Maďarsku, Holandsku a Švýcarsku, kde je po něm pojmenován horský průsmyk a tunel z Chamonix do Aosta de Valy pod nejvyšší alpskou horou Mont Blanc. Svatý Gothard byl vzýván lidmi při různých nemocech a byl také považován za ochránce před blesky a krupobitím. V Německu byl také patronem zedníků. V českých zemích však svatý Gothard moc znám nebyl a také v našich soudobých životopisných knihách o svatých není téměř nikde uváděn nebo jen velmi spoře. Je tedy otázkou, jak se mohl stát patronem dolnokounických vinařů. V roce 1737 se kouničtí vinaři rozhodli založit Bratrstvo vinařů a kopáčů. K uskutečnění tohoto záměru však museli požádat o povolení a schválení tehdejšího majitele kounického panství, knížete Valtera Xavera z Dietrichsteinu, pána na Mikulově, v Kounicích a Vlasaticích. Ten vystavení povolení velmi ochotně přislíbil, ale pak začátkem následujícího roku náhle zemřel a kouničtí vinaři se už toho povolení nedočkali. Teprve 1740 se odvážili znovu o povolení Bratrstva požádat nového majitele panství knížete Karla Maxmiliána z Dietrichsteinu. Ten však po svém předchůdci to povolení někde našel kompletně vyhotovené, schválené a potvrzené již v roce 1737, tak je kounickým vinařům poslal a ti byli radostně překvapeni, že Bratrstvo mají řádně povoleno již od toho roku 1737, ale že se to kvůli náhlému úmrtí tehdejšího knížete dosud nedozvěděli. Součástí povolení však bylo také 12 artikulí závazných pravidel, kterými se museli členové Bratrstva řídit a je zachovávat. Návrh těchto pravidel byl v Kounicích vypracován a používán již dávno před podáním žádosti o povole-
ní Bratrstva a dokonce už předcházející kounické vrchnosti je doporučovaly jako vzor i ostatním vinařům v širokém okolí. Ten návrh pravidel o dvanácti artikulích musel tedy být knížeti předložen již současně s první žádostí o povolení Bratrstva a ten je mohl podle svého uvážení pozměnit nebo doplnit. To také kníže Valter Xaverius udělal, a protože ze svých cest znal velikou oblibu svatého Gotharda jinde ve světě, ustanovil kounickým vinařům za dalšího patrona vedle sv. Jana Křtitele, kterého uctívali zejména kouničtí kopáči, také svatého Gotharda, biskupa Hildenského. To všechno se zachovalo v písemné podobě v Kronice Bratrstva, založené 1764, která je dnes uložena v okresním muzeu v Rajhradě. Od té doby pak kouničtí vinaři více uctívali sv. Gotharda jako svého patrona a v kounické poutní kapli sv. Antonína mu ve druhé polovině 18. století vybudovali vlastní boční oltář. V rámci dávných vinařských tradic je každoročně dne 5. května vpodvečer v kapli sv. Antonína u oltáře sv. Gotharda sloužena mše svatá za zemřelé bratry a sestry z řad vinařů a zahrádkářů (jména zesnulých za poslední rok jsou hlasitě čtena), dále za ochranu před živelními pohromami, i za dobrou úrodu v přítomném roce ve vinicích, na polích i v zahradách. V rajhradském archivu existuje ještě jeden doklad o tradicích a činnosti kounických vinařů v první polovině 20. století. Je to „Kniha protokolů“ se zápisy o slavnostních schůzích z každého 5. května, poté mši svaté o svátku sv. Gotharda. Ty zápisy jsou z let 1908 až 1941, kdy pak Bratrstvo zaniklo, protože se sloučilo s novější „Vinařskou Besídkou,“ která v Dolních Kounicích působila od roku 1919 a byla více zaměřena na využívání novodobých zkušeností a technologií ve vinohradnictví, vinařství i při pěstování ovoce v sadech a zahradách. Tím sloučením se však téměř nic nezměnilo, neboť stejně v obou dosavadních vinařských spolcích, v Bratrstvu i v Besídce, byli prakticky titíž lidé, v členstvu i ve vedení. Tehdy se všichni vinaři společně zavázali, že i nadále budou všechny dosavadní tradice zachovávány jako doposud, za trvání původního Bratrstva. Dokladem toho je také skutečnost, že v Dolních Kounicích bylo zavedeno v Kulturním domě asi měsíc před Vánocemi žehnání a ochutnávání mladého vína a že také v posledních letech se znovu zformovala a ustavila skupina uniformovaných kounických „Svatogothardských dělostřelců,“ hrdých na svůj nově pořízený hmoždíř, kte-
Sv. Jan Křtitel, prapůvodní patron kounických vinařů, dřevěná soška z barokního oltáře v bývalé hřbitovní kapli
ří o místních městských slavnostech opět provozují slavnostní střelbu po vzoru někdejších historických kounických vojenských veteránů, organizovaných ve spolku „Radecký,“ kteří kdysi odpalovali slavnostní salvy ze svých dvou litinových hmoždířů od kaple sv. Antonína nad město při všech světských i církevních slavnostech, kterými bývaly např. také i každoroční místní slavné svatoantonínské pouti, dožínky nebo slavnosti Božího těla. Zvlášť působivá bývala oslavná střelba z hmoždířů v předvečer velkých svátků, kdy téměř všechna okna domů na kounickém náměstí a v přilehlých ulicích byla v prohlubující se tmě bohatě iluminována rozžatými svícemi. A tak kouničtí vinaři a zahrádkáři dodnes tradičně uctívají jako svého hlavního patrona sv. Gotharda, kterého jim někdejší mikulovský „kníže pán“ sám vybral, navrhl a doporučil již před 272 lety při tehdejším zakládání Bratrstva kounických vinařů a kopáčů. Stanislav Liškutín, Dolní Kounice
124
(3/2009)
XXXII. setkání ostravských vínobuditelů Dne 13. 1. hodnotili členové a hosté klubu K.A.H.A.N. v zámku Zábřeh 20 nominovaných vzorků vín odrůdy Sauvignon. Titul šampiona a pomyslnou zlatou medaili obdržel Vicar´s Choice Sauvignon blanc 2004 (Saint Clair, Nový Zéland) (90 b.). Diplom se stříbrným oceněním získali Sauvignon 2005 v.z b. (Sonberk, Popice), Sauvignon 2006 v.z h. (Víno Mrva & Stanko, Slovensko) a Sauvignon 2006 v.z h. (Čebav, Tvrdonice) (84 b.). Při restrikci celkového počtu ocenění dosáhli bronzových medailí Sauvignon 2007 p.s. (Znovín Znojmo), Mantel Blanco Rueda Sauvignon 2006 (Alvarez y Diez, Španělsko), Sauvignon 2007 p.s. (Mikrosvín, Mikulov) (83,5 b.) a Sauvignon 2008 (Nové Vinařství, Drnholec) (83 b.). Zajímavostí byla možnost porovnání různých typů uzávěrů: Vino-Lok u nejmladšího a Stelvin (šroubovací uzávěr) u nejstaršího (a nejvýše hodnoceného!) vzorku nejlépe zachovaly odrůdové aroma, vadný přírodní korek byl důvodem vyřazení jednoho soutěžního vzorku, plastové tóny byly shledány u jednoho ze vzorků s plastovou zátkou. Nekorektní bylo doporučení některých moravských producentů dlouhodobě archivovat vína uzavřená plastovou zátkou, přičemž zahraniční producenti (bez ohledu na typ uzávěru) doporučovali konzumaci do 1 až 3 let. Vína v lahvích z čirého skla byla hodnocena nejhůře: Sauvignon 2007 p.s. (ZD Sedlec) (65 b.) a Sauvignon 2006 p.s. (Jiří Barabáš, Hodonice) (61,5 b.). (mk) Grantová výzva také pro vinaře Jihomoravská komunitní nadace se sídlem v Moravské Nové Vsi oznamuje, že vyhlásila svoji 1. grantovou výzvu. Posláním nadace je rozvoj občanské společnosti na jihu Moravy. Podpora vinařské kultury je pak nedílnou součástí této vize. Více informací naleznete na www.jmkn.cz Zlata Maděřičová, občanské sdružení Echo Moravia, tel. 777 112 437
vaného vína (Porto, Jerez, Banyuls...) a o 55 pencí (0,72 euro) za láhev tvrdého alkoholu. Výška daně, kterou odvádí každý britský poplatník za každou láhev vína, je v současnosti Ł 1.49 (asi 2 euro) za tiché víno a Ł 1.89 (2,50 euro) za šumivé víno. Toto opatření se týká britských vín stejně jako dovážených, u kterých ještě přistupuje clo 7 pencí (0,10 euro) za víno z EU, zatímco Francouzi platí 2 pence za tento dovoz a Italové a Španělé neplatí nic. Vláda argumentuje bojem proti alkoholizmu, aby ospravedlnila toto opatření, které opozice označuje za úder do tváře rozumných spotřebitelů, zatímco alkoholiků se nedotkne; vláda naopak souhlasila s celodenním prodejem alkoholu na povolení. Angličtí spotřebitelé jsou znepokojeni, stejně jako vinařský svět. Anglická poptávka po tomto daňovém opatření může utrpět velkým zvýšením ceny vína, spojeným se slábnutím libry proti euru, australskému a novozélandskému dolaru a cenám orientovaným na růst díky slabší úrodě v r. 2007. To nejsou právě nejlepší nástroje, jimiž se Londýn snaží udržet svou pozici křižovatky světového obchodu s vínem. Tím spíše v okamžiku, kdy se opačným přístupem ke zdanění snaží bývalá britská kolonie Hongkong zaujmout tuto pozici v Asii. Podle vitisphere.com (ako) Ohňostrojem ve vinohradu proti špačkům Vinař ve věku 69 let jako ochranu své vinice v Rakousku před špačky odpálil ohňostroj. Špačci sice odletěli, ale vznítil se v sousedství vinice balík sena. Než přijeli hasiči, hořelo již deset balíků. Mimo zásahu hasičů a spáleného sena patří na účet „ochrany před špačky“ i 20 ohořelých keřů révy. W1/10/JS
V Jižních Tyrolích začínají vinaři spolupracovat Dosud tam existovaly tři větší samostatné vinařské svazy – Svaz vinařských družstev, Svaz vinařů Jižních Tyrol a Svaz svobodných vinohradníků. V roce 2007 se sdružili do konsorcia „Víno z Jižních Tyrol“. Cílem je, aby všichni vinaři v regionu „táhli za jeden provaz“. W1/9/JS Velká Británie: vláda zvyšuje daně z vína a alkoholických nápojů Alistair Darling, ministr financí Gordona Browna, oznámil zvýšení zdanění vína a alkoholických nápojů, která zdraží každou láhev tichého vína prodanou ve Velké Británii o 14 pencí (0,20 euro), o 18 pencí (0,23 euro) za láhev šumivého vína, o 34 pencí (0,43 euro) za láhev doliho-
MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek
690 Kč (vč. 9% DPH)
Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.
Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
(3/2009)
125
Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích V sobotu 14. února 2009, našimi obchodníky stále víc propagovaného svátku zamilovaných sv. Valentýna, se sešly stovky vínomilců ve vinařské obci Dobšice u Znojma. Letos je to již počtvrté co přátelé vína probádávají podzemní bohatství, možné tajnosti i neobvyklou atmosféru a krásu sklepů místních malo i velkovinařů. A také zatím jediné otevírání sklepů na Znojemsku, nepočítáme-li tradiční velice známé a populární akce Znovínu, a. s., se sídlem v Šatově. Půvabné na tomto putování je, že mnozí malí či mini vinaři, kteří si se svými víny hrají, mohou překvapit skvělým mokem a v kvalitě úspěšně konkurovat profesionálům. V množství pochopiteĺně ne. Každý účastník v sokolovně v centru obce, kde byla prezentace, zaplatil tři sta korun a dostal kromě různých materiálů, hezké velké italské skleničky Luigi Bormioli s logem Dobšic, také barevný plánek s trasou a vyznačenými otevřenými sklepy. V podzemí už na všechny netrpělivě čekali místní vinaři s více jak sedmdesáti vzorky svých vín. Sklepů bylo letos otevřeno celkem 17. V hodnocení návštěvníků získal cenu, stejně jako v roce 2008, za nejlepší kolekci Ing. Antonín Čep. Nejlepší červené víno bylo z vinařství Víno Hort Dobšice, a to Modrý Portugal výběr z hroznů barrique 2006, vítězné bílé víno bylo Rulandské šedé pozdní sběr 2008 pana Miroslava Švédy z Dobšic. Z celkového počtu 79 vzorků bylo 16 pozdních sběrů, 8 kabinetů, 2 výběry z hroznů a 1 výběr z bobulí. Ostatní byla odrůdová vína jakostní. Z celkového počtu 14 červených odrůd bylo nejvíce zastoupeno Svatovavřinecké 7× a Zweigeltrebe 2×, stejně jako Modrý Portugal. Ze zbývajících bílých odrůd bylo nejvíce zastou-
peno Veltlínské zelené 8×, Sauvignon 7×, Müller Thurgau 6×, stejně jako Rulandské bílé atd. Kvalita vín byla pochopitelně různá daná ročníkem, stářím i uměním vinaře, ale to nebylo naprosto na škodu, bylo co ochutnávat, srovnávat a třeba se i poučit. Akce to byla vydařená a je vidět, že se poučili z drobných počátečních chyb a zkušeností předešlých tří ročníků. A bylo to opravdu vidět. Oběma organizátorům, Sdružení dobšických vinařů a Obecnímu úřadu v Dobšicích, patří velké poděkování. Nová webová stránka „Sdružení dobšických vinařů“ je www.
dobsice.cz/SDV/ se postupně zaplňuje zajímavými informacemi z Dobšic i z blízkého vinařského okolí, podívejte se na ni. Je jenom škoda, že podobná putování po sklepech stále ještě nejsou v tak vyhlášených vinařských vesnicích Znojemské vinařské podoblasti s nádhernými sklepy a sklepními uličkami jako je Šatov, Nový Šaldorf, Hnanice nebo Vrbovec. Je ale možné, že nás vinaři z těchto obcí brzy překvapí. Něco prý se snad rýsuje, ale kdo ví? Uvidíme… Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice
Informace o jednání Rady Vinařského fondu
Stěžejním bodem jednání Rady byla diskuze o komunikačních aktivitách Fondu v letošním roce. V dubnu bude zahájen projekt propagující tuzemská růžová vína, tzv. Festival růžových vín. V létě na něj naváže další část – Léto s růžovým vínem. Součástí bude řada prezentačních akcí. Rada při sestavování rozpočtu na rok 2009 kladla hlavní důraz na zvýšenou podporu akcí v regionech. Ta bude spočívat především v mediální podpoře vybraných akcí v jednotlivých vinařských podoblastech – konkrétní podmínky apod. bude Rada řešit na svém dalším zasedání. Dále Rada schválila mj. i tyto záležitosti:
– Uzavření smlouvy mezi VF a SV ČR k zabezpečení činnosti podle § 31 odst. 4 písm. b) zákona o vinohradnictví a vinařství, a to v oblasti informování veřejnosti ohledně skutečností souvisejících s vinařstvím a vinohradnictvím, v oblasti vzdělávání aj. Výstupy jako nejrůznější statistická data, změny v legislativě budou zveřejňovány na webu a ve Vinařském obzoru. – Podpora účasti tuzemských vín na zahraničních soutěžích (Vinales Internationales, Concours Mondial Bruxelles, Muvina, International Wine Challenge, Decanter, Terra Vino, MUNDUSvini, AWC Vienna, Vinitaly, Vinoforum, Vino Ljubljana, The San Francisco Interna-
tional Wine Competition, Sélections mondiales des vins). VF uhradí za vinaře 50 % účastnického poplatku u prvních třech vzorků a dále 100 % nákladů na dopravu vzorků na místo určení. Organizačně bude vše zajišťovat NVC. – Podporu projektu vinařské turistiky společnosti Partnerství „Za vínem na jižní Moravu“. – Podpora prezentačních aktivit na veletrhu Vinex (zvýhodněná nabídka účasti pro vinaře byla rozeslána prostřednictvím elektronické pošty Svazem vinařů a NVC). – Zajištění odběru statistických dat o víně od společnosti Nielsen (konkrétní podoba formy a obsahu bude projednána na příštím zasedání).
(3/2009)
126
– Propagace značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ prostřednictvím katalogu Salonu vín 2009. – Rozšíření oficiální webové prezentace tuzemských vín www.wineofczechrepublic.cz (www.
vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz) o sekci vína a jídla, kontextová reklama tohoto webu. – Zhotovení POS katalogu propagačních materiálů spojených se značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“.
Dále Rada Fondu rozhodla, že bude vypsáno výběrové řízení na zajištění komunikačních aktivit VF pro další období. Zdroj: Vinařský fond (vo)
Kalendář vinařských akcí 14. 3. 2009 14. 3. 2009 14. 3. 2009 14. 3. 2009
Hodnocení vín (týká se koštů) 8. 3. 2009 (9.30 hod.) 8. 3. 2009 (9.00 hod.) 7. 3. 2009 (13.00 hod.) 6. 3. 2009
14. 3. 2009
8. 3. 2009
DATUM
14. 3. 2009 14. 3. 2009 14. 3. 2009
8. 3. 2009 (10.00 hod.)
20. 3. 2009
VÝSTAVA
MÍSTO
HOD + KONTAKT
Výstava vín Krumvíř Výstava vín Pasohlávky Výstava vín Vranovice Výstava vín Kyjov
Kulturní dům Kulturní dům Sport. hala Dům kultury
Výstava vín Blatnice pod. sv. Ant.
Kulturní dům
12. výstava vín v Kostelci u Kyjova Oblastní výstava vín Mikulovské vinohradnické podoblasti Tradiční výstava vín v Židlochovicích Cyklus povídání o víně: Ryzlink vlašský a Marlen
Kulturní dům
zač. ve 14.00 hod. zač. ve 12.00 hod., Petr Kadlíček 605 189 199 zač. ve 14.00 hod., 739 051 137, d.dofek@seznam.cz zač. ve 14.00 hod., 608 238 427, pa.navratil@mukyjov.cz zač. ve 14.00 hod., Vyskočil 608 86 11 46, s.vyskocil@seznam. cz zač. ve 14.00 hod., 737149482, zs.vlkos@seznam.cz
Mikulov zámek
zač. v 10.00 hod., 519 510 005, info@moravinmikulov.eu
Sokolovna
zač. v 9.00 hod., Jan Šotnar 547 234 075, 721 796 090, p.wendsche@unbr.cz
Regionální TIC a Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice
Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovice.cz
21. 3. 2009
15. 3. 2009 (9.00 hod.)
Výstava vín Březí
Sál Obecního úřadu
21. 3. 2009 21. 3. 2009 21. 3. 2009 21. 3. 2009
7. 3. 2009 (10.00 hod.) 14. 3. 2009 (14.00 hod.) 15. 3. 2009 (10.00 hod.) 8. 3. 2009 (9.00 hod.)
Výstava vín Bulhary Výstava vín Horní Bojanovice Výstava vín Poštorná Výstava vín Sedlec
Kulturní dům Kulturní dům Kulturní dům Kulturní dům
21. 3. 2009
15. 3. 2009
Výstava vín Vracov
Sokolovna
21. 3. 2009
14. 3. 2009
Výstava vín Skalka
Sklep Skalák
21. 3. 2009 21. 3. 2009 21. 3. 2009 21. 3. 2009 21. 3. 2009
14. 3. 2009 15. 3. 2009 14. 3. 2009 (17.00 hod.) 15. 3. 2009 (9.00 hod.)
Výstava vín Hovorany Výstava vín Hýsly Výstava vín Strážnice Místní výstava vín Moravský Žižkov Výstava vín Dolní Kounice
Sokolovna Obecní dům Kulturní dům Kulturní dům Kulturní dům
21. 3. 2009
15. 3. 2009
Výstava vín Svatobořice-Mistřín
Kulturní dům
21. 3. 2009
Tradiční Josefovská výstava vín
Popovice u Uh. Hradiště
21. 3. 2009
Týnecký košt 2009 – III. ročník 38. výstava vína Syrovice
Společenský dům ve Velkém Týnci /u Olomouce/ Sokolovna
21. 3. 2009
Josefský košt 2009 Bošovice
Kulturní dům
21. 3. 2009
Znojemský košt
Loucký klášter – štukové sály
21. 3. 2009
Košt vína Vážany
Kulturní dům
23. 3. 2009
Prezentace brumovských vín
26. 3. 2009
Praktická škola sommeliéra
Sokolovna, Brumovice Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice
21. 3. 2009
14. 3. 2009 (13.00 hod.)
zač. ve 13.00 hod., Kadrnka Jindřich 731187012, jindra. kadrnka@seznam.cz zač. v 16.00 hod. zač. ve 14.00 hod., prokes@sou-hustopece.cz 724107113 zač. v 10.00 hod. zač. v 10.00 hod. zač. ve 13.00 hod., Fridrich Miroslav 723 546 276, fridrich. miroslav@post.cz zač. ve 14.00 hod., Stanislav Kozlík 602 779 928, czs. zoskalka@seznam.cz zač. ve 14.00 hod. zač. ve 13.00 hod. zač. ve 14.00 hod. zač. ve 13.00 hod. zač. ve 14.00 hod. zač. ve 13.00 hod., 732 711 525, pavel.neduchal@hod.br.ds. mfcr.cz zač. v 15.00 hod., Švec Jiří 725 247 010, czspopovice@seznam.cz zač. v 15.30 hod., Novák František 777202610, vinoano@seznam.cz zač. v 9.00 hod., o.spacil@volny.cz zač. v 10.00 hod., Vidlák Rostislav 604150952, vidlakr@seznam.cz 515 226 032, cepicka.znojemskevinarstvi@sky.cz zač. ve 14.00 hod., Slezák Radek 605 279 740, ouvazany@mybox.cz zač. ve 13.00 hod. sl. Lenka Ryšková 519 352 072, narodni@vinarskecentrum.cz
28. 3. 2009
22. 3. 2009
Košt vín Vlkoš
Sokolovna
28. 3. 2009
22. 3. 2009
Sokolovna Tělocvična ZŠ
zač. v 10.00 hod., 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz
Obec. hostinec
zač. v 10.00 hod. zač. ve 13.00 hod. Pavel Dohnal 774 154 891, jarwins@centrum.cz zač. v 10.00 hod., Svoboda Ivo 723 429 271, svobivo@quick.cz
4. 4. 2009
Výstava vín Těmice VIII. přehlídka vín a sýrů Hrušky 2009 Výstava vín Přibice Místní výstava vín Bavory XV. výstava vín Práče Výstava vín Nikolčice Výstava vín Kozojídky Putování za vínem, ze sklepa do sklepa Místní košt vína Mikulčice
zač. v 15.00 hod., Vardan Bohumil 606231642, varbo@centrum.cz zač. ve 14.00 hod.
4. 4. 2009
Místní výstava vín Šardice
Obecní hala U Orla
4. 4. 2009
Tajemství zaprášených lahví 2009
28. 3. 2009 28. 3. 2009 22. 3. 2009 (10.00 hod.) 28. 3. 2009 28. 3. 2009 28. 3. 2009 28.–29. 3. 2009 22. 3. 2009 4. 4. 2009
4. 4. 2009
29. 3. 2009 (14.00 hod.)
4.–5. 4. 2009 5. 4. 2009
29. 3. 2009
Výstava vín Kobylí Místní výstava vín mladých a starších ročníků Mutěnice Výstava vín Veselí n. Mor.
8. 4. 2009
Mladá vína 2008
9.–12. 4. 2009
Základní senzorické zkoušky
11. 4. 2009 11. 4. 2009
Kulturní dům Kulturní dům Obecní úřad Sklepní trati Belegrady, Pod Předníma, Půrynky, Velké Bílovice Kulturní dům Vinný restaurant Zlatý kopeček, Čejkovice Sál Patria Sklepy Jarošek Areál Benátky Národní dům vína, Mostecká 19, Malá Strana, Praha Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Valtice vybrané vinné sklepy Sklep Nosreti
Jiří Rusnok jirirusnok@seznam.cz zač. ve 14.00 hod., tel.: 518357538, mikulecti.vinari@email.cz zač. ve 13.00 hod., František Foretník 602 146 935, f.foretnik@seznam.cz, nesporova@sardice.cz René Bárta +420 774 929 429, info@yaxi.cz zač. v 10.00 hod. zač. v 10.00 hod., František Dubina 606 731 042, dubinaf@seznam.cz zač. v 9.00 hod. Průdek Libor 774 108 027, info@narodnidumvina.cz Martina Šálková 731 468 382, salkova@svisv.cz
Den valtických sklepů TIC Valtice 519 352 978, tic.info@radnice-valtice.cz Výstava vín Zaječí zač. v 10.00 hod. Tradiční výstava pálavských vín v zač. v 10:00 hod., Obecní úřad Pavlov 519 515 252, 11. 4. 2009 4. 4. 2009 (15.00 hod.) Kulturní dům v Pavlově Pavlově podatelna@obec-pavlov.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz 5. 4. 2009 (9.00 hod.)
(3/2009)
127
16. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex Soutěže se v letošním ročníku účastnilo 368 vzorků vín s celkovým počtem 75 vystavovatelů. Zahraniční vzorky byly zastoupeny 10 % vín. Podle ročníku měla zastoupení vína r. 2007 – 245, 2006 – 83, 2005 – 19, 2004 – 4, 2003 – 1, 2002 – 2, 2000 – 2. Zbytek vín byl uveden bez ročníku. Podle jakostních kategorií domácích vín byly zastoupeny následující jakostní kategorie: moravské zemské víno – 5, jakostní víno odrůdové – 33, jakostní víno známkové – 3, kabinetní víno – 13, pozdní sběr 144, výběr z hroznů – 84, výběr z bobulí – 17, výběr z cibéb – 7, ledové víno – 9, slámové víno – 8, šumivé víno – 3, jakostní šumivé víno – 10, jakostní šumivé víno s. o. – 1. Soutěžní vína byla rozdělena do soutěžních kategorií podle obsahu cukru. V kategorii 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) bylo 59 vzorků, v kategorii 2 (bílá vína od 4 do 12 g/l zbytkového cukru) 65 vzorků, v kategorii 3 (bílá vína od 12 do 45 g/l zbytkového cukru) 68 vzorků, v kategorii 4 (vína nad 45 g/ l zbytkového cukru) 43 vzorky, v kategorii 5 (růžová vína) 6 vzorků, v kategorii 6 (červená vína) 113 vzorků, v kategorii 7 (šumivá vína) 15 vzorků. Přihlášená vína byla rozdělena do 9 komisí. Vždy 3 nejlépe ohodnocená vína z každé kategorie (kategorie, které byly rozděleny více komisím) postoupila dále a komise složená z předsedů jednotlivých komisí určila pořadí na prvních 3 místech v dané kategorii. Následně byl ze všech vítězů jednotlivých kategorií vybrán Champion Grand Prix Vinex 2009. Ceny výrobcům vítězných vín byly předány na společenském galavečeru „Veletrhu Vinex“ 4. 3. 2009. Všechny vzorky si také mohla veřejnost ochutnat v pavilonu A2 brněnského výstaviště po celou dobu konání veletrhu Vinex. Titul Champion Grand Prix Vinex 2009 získal Sauvignon, pozdní sběr 2007, č. šarže 1384 od firmy VINSELEKT Michlovský, a. s. Přehled jednotlivých vítězů udává tabulka č. 1
Nejvíce vzorků bylo dodáno v odrůdách Chardonnay (8,4 %), Tramín červený (6,5 %), Rulandské bílé (6,5 %), Sauvignon (6,3 %), Rulandské šedé (6,3 %), Ryzlink rýnský (5,9 %), Rulandské modré (5,7 %). Průměrné hodnocení všech vín bylo 80,92 bodu. Nejlépe hodnoceny byly vzorky v kategorii č. 4 s průměrem hodnocení 82,85, následovala kategorie č. 7 – šumivá vína 81,91, č. 6 červená vína 81,77. Firma Helena Glosová z Moravské Nové Vsi získala cenu Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín od jednoho vystavovatele. Deset nejlépe vyhodnocených firem ukazuje tabulka č. 2. Tato kolekce je počítána podle průměrného hodnocení vín vystavovatele. Podrobné výsledky je možno nalézt na adrese www.svcr.cz. Martin Půček, Svaz vinařů ČR
Tabulka č. 2 Přihlašovatel Helena Glosová ZD Sedlec Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinařství Josef Valihrach, s. r. o. Jaroslav Kšána / Pascual TOSO, S.A. MORAVÍNO, s. r. o. Štěpán Maňák Vinařství Musilovi Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Vinařství Pavlov, spol. s r. o.
Tabulka č. 1 – Přehled vítězů jednotlivých kategorií – Grand Prix Vinex 2009 Kategorie 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) Č. vzorku Výrobce / přihlašovatel Název výrobku 47 VINSELEKT Michlovský, a. s. Sauvignon Kategorie 2 (bílá vína 4 až 12 g/l zb. cukru) Č. vzorku Firma Název výrobku 81 LIVI, spol. s r. o. Hibernal Kategorie 3 (bílá vína 12 až 45 g/l zb. cukru) Č. vzorku Firma Název výrobku 193 ZD Sedlec Tramín červený Kategorie 4 (bílá vína nad 45 g/l zb. cukru) Č. vzorku Firma Název výrobku 208 Helena Glosová Muškát moravský Kategorie 5 (růžová vína) Č. vzorku Firma Název výrobku 237 Střední odborná škola vinařská a SOU zahradnické Modrý Portugal Kategorie 6 (červená vína) Č. vzorku Firma Název výrobku 332 Jaroslav Kšána / PASCUAL TOSO S.A. Cabernet Sauvignon Kategorie 7 (šumivá vína) Č. vzorku Firma Název výrobku Bohemia Sekt 370 BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec Prestige demi sec Cena Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín Helena Glosová, Moravská Nová Ves – průměr ohodnocených vín 89,00 bodů Vína mající ohodnocení 83,33 a více bodů získávají diplom
Průměrné hodnocení 89,00 87,78 85,67 84,92 84,50 84,00 83,75 83,33 83,11 82,95
Zařazení pozdní sběr
Ročník 2007
č. šarže 1384
Pořadí CH/1
Zařazení výběr z hroznů
Ročník 2007
č. šarže 07/11-š
Pořadí 1
Zařazení výběr z bobulí
Ročník 2007
č. šarže 06/08
Pořadí 1
Zařazení výběr z cibéb
Ročník 2006
č. šarže 66
Pořadí 1
Zařazení pozdní sběr
Ročník 2007
č. šarže 03/07
Pořadí 1
Zařazení premium
Ročník 2006
č. šarže L8060
Pořadí 1
Zařazení
Ročník
č. šarže
Pořadí
jakostní šumivé víno –
L7061D 1
128
(3/2009)
Ještě jednou o hodnocení vín Diskuze okolo hodnocení vín je dlouhá a dlouhá ještě bude. Tak jako i v jiných oblastech života, jsou i zde názory, s nimiž se dá souhlasit či nesouhlasit. Otázkou vždy je, jak dalece je ten názor objektivní či lépe řečeno, jak se o to snaží. Velká část výše uvedeného příspěvku je bohužel právě zatížená velkou subjektivitou. Dá se polemizovat o mnoha věcech. Já se zaměřím jen na několik, které jsou podle mého názoru významné. Za prvé je to bodování. Dvacetibodový, stobodový, pětihvězdičkový … a tak bych mohl pokračovat – pokud jsem si dobře všiml jak při návštěvách výstav vín, tak při pročítání katalogů, tak se nic moc nezměnilo. To, co se vešlo před dvaceti lety do intervalu 16,5 až 18,5 bodu, to se dnes vejde do intervalu 70–85 bodů. Přitom mnohdy právě vína u spodní hranice hodnocení jsou nadhodnocena; uvědomme si, že víno se 70 body má být víno průměrně dobré. K tomu mají velmi často tato vína daleko. Využití stobodové stupnice je zase v podstatě jen z jedné čtvrtiny. Takže si nemyslím, že v tomto se něco zlepšilo. Zda se zvýšila kvalita vín na výstavách a na různých soutěžích o tom si musí udělat obrázek každý sám. Osobně si myslím, že v průměru se kvalita pomalu, ale jistě zvyšuje. Jestli je tedy všechno jak má být, to už nechám na každém čtenáři. Za druhé: je objektivnější ten, kdo nebyl u zrodu vína či vinař sám? V tomto bodu se střetávají dva pohledy na víno. A to ten, který je prezentován i autorem zmiňovaného příspěvku, že totiž víno sem spadlo z hůry a takové zůstane. To je stejný náhled, jaký byl v prvních ročnících Salónu vín a způsobil, že okolo května se nedala třetina vzorků hodnotit. (Zda to bylo jen tímto anebo i nedostatečným počtem vzorků, to nevím.) Jiný možný pohled je pohled na víno jako na živý „organismus“. Tudíž je nutno je hodnotit v kontextu vzniku a s ohledem na předpokládaný vývoj. Pravdou je, že hodnotím dnešní stav, ale vždy musím mít též na paměti, co bude dál. To byla ta chyba prvních Salónů vín – hodnocení dnes a tady. Bez jakéhokoliv nadhledu a pohledu do budoucnosti. Zda toto zvládne somme-
liér, žurnalista či vinař, je celkem jedno. Kdo k tomu má víc předpokladů, to nechám na čtenářích: osobně si myslím, že to zvládnou ti, kteří mají ,,nakoštováno“ hodně vín v různých fázích vývoje. On totiž patent na rozum nemá nikdo. K vědění je potřeba se probojovat (zde prokoštovat). A to platí pro všechny. Tudíž k jádru věci. Já osobně hodnotím současný stav vína i s vývojem (ještě jsem nepil víno, v němž by se vývoj nepodepsal na výsledku). Na jeho budoucnost bych měl mít také názor – pokud ho nemám, tak to může dopadnout jak v Salónu vín v jeho prvních ročnících. Pokud pisatel vždy hodnotí jen současný stav vína a pokud např. při vysoké kyselině je pro něj víno vždy neharmonické, tak se ptám, proč vlastně se snaží někteří vinaři svá vína dělat co nejšetrněji a co nejpřirozeněji? Kde je ročník? Kde je příroda? To je naprosto zbytečné a kontraproduktivní, neboť jak je vidět, ne to, co se urodí, ale to, co se pomocí chemie a jiných zásahů udělá, bude ohodnoceno! (Někým.) Jak smutný stav v době, kdy vrcholí diskuse o VOC a terroir. Ne co nám dá příroda, ale co MY LIDÉ vyrobíme. Takže špatný rok na sluníčko šup tam odkyselovač, moc sluníčka, tak šup tam kyselinku, málo barvy, scelíme s barvířkou. Kde je pohled na víno z perspektivy několika měsíců, odrůdy, zbytkového cukru či polohy? Doufám, že to tak pisatel nemyslel a jen jsem ho špatně pochopil (i to se stává). Nyní k tomu, že podle pisatele se dva profesionální degustátoři lišili v hodnocení. Nebyl jsem u toho, ale mohu zodpovědně říci, že se to stává, ale nic to neubíra na jejich profesionalitě. Proto jsou komise vícečlenné a při velkých rozdílech se opakují hodnocení. Z čeho mohou vzniknout tyto rozdíly? Především z toho, co jsem již vzpomenul na začátku článku, a to ze subjektivního postoje. Každý je zvyklý na jiný typ vína a na jinou průměrnou chuť odrůdy. Zde se nebavím o hodnocení na úrovni vyhovuje či vyřadit, ale již o předhodnocených vínech a pak využití celé škály bodové stupnice a ne jen jedné pětiny. Tato subjektivita se například dá demonstrovat na jedné chuti, která se nazývá ,,koňský pot, sedlo, kůže“ – Tato chuť je částí degu-
státorů velmi ceněna a další část ji považuje za vadu. No a teď babo raď, co s tím? Např. v Itálii je červené víno s tímto aromatem ceněno, u nás až tak ne. I když je tu také část someliérů a žurnalistů, která červená vína s tímto aromatem upřednostňuje. Osobně si myslím, že k nám nepatří a je to vada vína. (Způsobují ji kvasinky Bretanomyces, může být ve vypálených sudech–barrique při špatné hygieně.) Dalším příkladem může být aroma odrůdy Sauvignon – má tam být kopřiva nebo ne? Zde záleží na preferenci degustátora a na jeho vyspělosti. Nezanedbatelná je role zdravotního a psychického stavu degustátora v danou chvíli. Na konci se chci věnovat tomu, zda mají v komisích sedět lidé, kteří jsou vinaři, či ne. To je právě problém toho, na co jsou zvyklí, co chtějí anebo co preferují. Pokud se sejde v komisi více příznivců jednoho chuťového směru, pak je objektivita také sporná. Jako ve všem i zde by měl platit zdravý rozum a žádný extrémismus. Optimální by bylo průřezové složení komise – od každého něco. Zpracování výsledků a jejich zhodnocení by mělo být nezávislé jak na degustátorech, tak na pořadatelích (přání otcem myšlenky!). Ten poslední odstavec ve zmiňovaném článku (doufám) nebyl myšlen vážně. …jedna pětina ze stovky… jednomu výrobci… členu hodnotící komise… Už jen to, že pětina ze stovky je dvacet. To žádný podnik ani vinař nezískal (2009). V komisi neseděl jeden degustátor, ale více. Takže při nadhodnocení se maximální známka škrtá – co by tím tedy jedinec dosáhl? Aže by svoje vína všichni a vždy rozeznali? A nebo tím chtěl pisatel říci něco jiného? Nevím. Já si v červnu pojedu jako skoro každý rok projít celý Salón a uvidím. Minulý rok tam už byla pěkná paleta pitelných vín a některá už byla na evropské úrovni. Polemika by měla jít spíš tím směrem jak nominovat nebo jak podávat víno v Salónu (nízká teplota červených vín). Ani já se nechci nikoho dotknout, ale někdy je potřeba si nalít čistého vína. Pokud chceme něco posunout, pak se snažme o nalezení toho nejsprávnějšího směru pohybu. Ing. Karel Hanák, Velké Bílovice
(3/2009)
129
Písně žáků darebáků – o víně (2.) RADY TÉTO VŠICHNI DBEJME: VÍNO S VODOU NEMÍCHEJME Vnáším pravdu obnaženou, pestrým slovem okrášlenou, která stručně toto dí: Nikdy ať se neslučuje, nýbrž právě odděluje, co se k sobě nehodí. Nalijem-li v číší vinnou víno s vodou, sice splynou, ale toto splynutí nelze chválit, není chutné, spíš je nazvat bude nutné míchanicí k vrhnutí. Víno v sobě vodu cítí: „Kdo mohl se odvážiti nás dva spojit?“ zlostně lká. „Hni se, hybaj, ať jsi venku, nemůžeme spolu sklenku plnit k blahu člověka. Bezcenná jsi, v hanbě těkáš, hledáš díry, jimiž vtékáš v špínu světských kaluží; na zemi buď botou třena, se zemí pak promíšena blátem buď, jak náleží. Tebou nelze zdobit stoly, tebou nelze komukoli k řeči jazyk roznítit; kdo se dříve smál a v žertu, plynula mu slova ze rtů, zachovává mrtvý klid. Kdo se lůčkem tebe zmocní, ať je zdravý, onemocní, pochroumáš mu útroby; v břiše hučí, větry vstanou, a když ven se nedostanou, pěkná muka nadrobí. Když je břicho na prasknutí, větry ze střev arci nutí z obou hrdel vyjíti; když se břicho uzdravit má, ve vzduchu to mocně hřímá po škodlivém nalití.
Nato hned se voda ježí: „Hanebně tvůj život běží v samé bídě, v neštěstí; zdraví ztrácí piják vína, na dobrý mrav zapomíná, ocítá se na scestí. Po tobě má jazyk těžký, potácí se, jde-li pěšky, kdo měl s tebou líbánky; slova plete, kdo tě chlastá, myslí, že zří světel na sta, vidí-li dva kahánky. Kdo je tobě nakloněný, vraždí lidi, svádí ženy – lumpové to ničemní; takoví ti tedy slouží, tací se v tvé slávě plouží ve světnici krčemní. Pro všechny své nepravosti nejsi volné do sytosti, malý soudek váže tě; já však mocnou v světě splynu, nespoutaně kam chci plynu všemi kraji na světě. Napojit znám žíznivého, a kdo dbalý blaha svého, nezbytná jsem pro zdraví já, jež k římské basilice návštěvníků na tisíce svážím zblízka, z dálavy.“ Víno nato: „Honosivá řeč tvá samý úskok skrývá; pravda, lodí přijmeš dost, ale potom v hněvu vstaneš, když loď praská, neustaneš – v tom je ta tvá prohnanost. Kdo pak není sto tě píti, celé moře vysušiti, ztrácí všechnu bezpečnost. Pochroumaná loď se sklání – v důvěře kdo vstoupil na ni, ubírá se na věčnost. Já jsem božstvo, každý ví to, Ovidius dosvědčí to, já jen moudrost dávám všem. Každý z mistrů rozum ztrácí
nepije-li, a též žáči pohrdají studiem. Lež od pravdy odděluje ten jen, kdo vždy usiluje píti víno nekřtěné. Po mně hluchý slyší zase, a kdo plakal, usmívá se, po mně slepý prohlédne, chromý běhá, stařec mládne, po tobě však hyne, vadne bujnost mládí zakrátko. Po mně svět vždy obrodí se, po tobě však nezplodí se nikdy žádné robátko.“ „Ty jsi bůh,“ zas voda vpadá, ,,po němž řádný člověk padá, zlý se mění v zlosyna; neovládá jazyk sice, ale žvaní u sklenice – učeným být začíná. Nechať kletba božstvo stihne takové, jež ke zlu tíhne, zdroj a původ špatnosti. Co je dobré, tebou hyne, i užitek, který plyne zemím z vody hojnosti. Čistá pravda je jen ve mně: úrodou já dařím země, po mně vše je v zeleni; neprší-li usýchají stébla, zrna v celém kraji, vadnou květy, lupení; matka tvá, jež kol se vine, neprší-li, hyne, hyne, nerodí a nepne se, ani listí nevzroste jí, plazí se, schne kořen její, prázdná je a láme se. Když já chybím, hlad má země, v slzách celé lidské plémě děsí se a zachvívá; za mne žid i pohan stejně, za mne křesťan neochvějně prosby k Bohu vylévá.“ Víno zvolá: ,,Opěváš se,
chválíš se a holedbáš se, z jiné stránky vidím tě: když jsi všechněm takto známá, žes veskrze špína samá, vím to i já určitě. Kal a bláto v tobě plynou, sbíráš splašky pod latrinou – smlčím hrůzu tvého dna; nákazu a odpad, špínu (přestanu už stříkat slinu), všechno rveš jak bezuzdná.“ Voda vzkypí, hned se brání, a to nectné pomlouvání řádně vínu osolí; ,,Kdo je bůh ten, co v něm skryto, neutají (každý ví to), i když takto blábolí. Ta tvá řeč mě málo kruší, špatně však rtům boha sluší pomluvy tak hanebné. Nechci dál nést příkoří tvá, snášet jed, jímž ret tvůj plýtvá – nechť se vzdálí ode mne !“ Víno praví: „Nemá ceny ten tvůj nářek uhlazený, vina z tebe nespadne; mnozí, kdož tě často pili, špínou tvou se zahubili dřív, než nastal konec dne.“ Když to voda uslyšela, žasla, v pláči oněměla, vzdech a sten jí plnil hruď. „Pročpak mlčíš, tekutino, došel rozum?“ volá víno, „na lopatkách navždy buď!“ Já, jenž smyslil tuto hádku, sám ji zase končím vkrátku, ke všem lidem volaje: Kdo křtí vodou víno čisté, proklet buď, a ty mu, Kriste, zabraň vejít do ráje! Zdroj: Písně žáků darebáků – výbor ze středověké poezie žákovské, část 2. – skladby satirické a parodistické, Melantrich Praha 1951 Vybrala Stanislava Stávková
130
(3/2009)
Sklep Aurora v Hustopečích – památka na prvního českého starostu
František Hošek se narodil 5. prosince 1891 v Mohelnu (okres Třebíč) a v Hustopečích působil od roku 1923 jako lékař, který si získal všeobecnou oblibu, a to nejen u české, ale i německé klientely. Byl vynikajícím lékařem, který měl velmi lidský přístup ke všem bez rozdílu. Nadto byl vyhlášeným vinařem, jehož odrůdy vinné révy patřily v Hustopečích mezi nejlepší. Politicky byl členem Agrární strany (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu), ve 30. letech se dostal do obecního zastupitelstva a za starostování PhDr. Alexandra Czižeka byl prvním místostarostou. 3. října 1933 musel dosavadní starosta Czižek – jako příslušník nacistické strany (DNSAP) – odejít ze své starostovské funkce a ve správě města zavládlo krátké interregnum, během něhož vedl obecní záležitosti MUDr. František Hošek. Krátce nato (29. února 1934) byl pak Hošek potvrzen hlasy spojených českých stran, židovské lidové strany, komunistické strany a nově jmenovaných členů ve funkci starosty města (poměr hlasů byl vůči německým stranám velmi těsný, a to 16 : 14), a tak se stal prvním českým starostou v doposud německy spravovaném městě Hustopeče. Dr. Hošek na vinařství nezapomínal i během svého starostování. V tom ostatně navázal na svého předchůdce Eduarda Schleimayera (= hustopečský starosta v letech 1889–1919), taktéž vynikajícího vinařského odborníka. V roce 1935 inicioval Hošek sdružení hustopečských vinařů v novodobou „obec horenskou“, a to na základě „Vinařské úmluvy“, schválené
František Hošek na počest 85. narozenin T. G. Masaryka. Šlo spíše o pokus nalézt v pohnuté době „společnou notu“ mezi vinohradníky obou národností, a aby se předešlo sporům, byla úmluva sepsána česky, německy a latinsky.
V roce 1937 se dr. Hošek podílel na organizaci velké smuteční tryzny za T. G. Masaryka a zúčastnil se i s oběma místostarosty (německým ing. Eduardem Dwořakem a českým dr. Aloisem Kubáčkem)) Masarykova pohřbu v Praze. Přivezl tehdy s sebou i urnu s hlínou z hrobu Masarykových rodičů v Hustopečích, která dodnes spočívá v Masarykově lánském hrobu. Počátkem roku 1938 rezignoval dr. Hošek na svou funkci a starostou se stal gymnaziální profesor Alois Kubáček, národní socialista a čelný představitel Národní jednoty. To hustopečští Němci pokládali za změnu k horšímu, protože se prý Kubáček – na rozdíl od svého předchůdce – nesnažil o co nejmenší vyhrocování národnostní otázky. Další osudy dr. Hoška jsou obestřeny tajemstvím. Údajně neodešel – tak jako většina české inteligence – z Hustopečí v říjnu 1938 a dopad nacistických opatření tak pocítil záhy sám na sobě. Obvodním lékařem se stal dr. Friz Felzmann a dr. Hošek musel odevzdat i automobil, jímž jezdil za svými pacienty do širokého okolí. Během války měl tragicky zahynout v Brně… A nyní zpět ke zmiňovanému sklepu. V lednu 1947 nabyla vlastnictví Blanka Hošková, dcera MUDr. Františka Hoška, která sklep vlastnila až do května roku 1957, pak sklep přešel na jiné majitele a jeho slavné období se – jak se dnes z nebohého stavu jeví – definitivně uzavřelo. Soňa Nezhodová
Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Co jest 1/4 a co 1/8 vinohradu Ze starých pamětí napsal F. Nosek v Šakvicích. Ptáte-li se vinaře kolik má vinohradů, odpoví vám 8 čtvrtí a 1 achtel. Domnívá se, že jistě poznáte, kolik to je. A zatím nedovede snad ani člověk sousední vesnice vypočísti majetek ten na míry neb ary. Jsouť totiž čtvrti a achtele tak rozdílné plochy, že ani v jedné osadě nemají viniční tratě čili hory pro čtvrt nebo achtel stejnou výměru. A jak staré jsou tyto názvy! Dle všech doposud uveřejněných zpráv o vinohradech seznáme, že v užívání již byly ve 12. a 13. stol., kdežto o celých vinohradech nikde není řeči. Různost jejich
výměry dá se však snadno vysvětliti a také příkladem skutečným dokázati. Když ku př. poddaní jedné vsi, seznavše výhodou polohu některé trati, ať polní, ať lesní, poprosili vrchnost svou, aby jim povolila vinohrady na ní rozdělati, vrchnost tuto trať dala omeziti a pro každého usedlého po rovným díle rozměřiti. Od velikosti omezené trati závisela rozměra jednoho každého podílu. Tak povolil Jan z Pernštejna asi r. 1540 usedlým poddaným v Horních Bojanovicích, na snažnou jich prosbu, »horu z obou stran žlebu od hranic Pavlovských k rozdělání vinohradů po ¼ k jednomu domu«, jak jim již vyměřené jsou. (List. Selsk. arch. č. 300.)
Pochopitelno zachovaly se hory vinohradní v své rozměře až do našich časů; ale každá hora vykazovala pro čtvrti a achtele jinou plochu. O tom nalézáme důkaz v protokolech o visitaci lánů na panství hodonském r. 1673. Uvedené tam plochy vinohradní znamenají však míru ještě staromoravskou, větší nyní platné u nás dolnorakouské, asi jednou čtvrtinou. Dle těchto protokolů měřila ¼ vinohradu: V Morkůvkách v hoře: Harasky 46/8 měřice moravské. V Brumovicích v hoře: Brumovské 3 m, Klínkách 16/8 m, Arnantkách 2 m, Novosady 7 m mor.
(3/2009)
V Šakvicích v hoře: Losling 14/8 m mor. V Dol. Bojanovicích v Přední 2 m, Staré dlouhé 1 m, zadní 2 m, Hazukách 6 m, Kloboučkách 5 m, Holčičkách 2 m, Staré krátké 2 m mor. V Kukvicích v hoře: Vrchní 14/8 m, střední 2 m, zadní 3 m, v Homolách 2 m moravské. V Zaječím v hoře: Hausbruch 2 m, Oberberg 1 m, Mittelberg 12/8 m, Lindstall 3 m, Niederberg 12/8 m, Wundsberg 14/8 m, Blofach 2, Obenfür 3, Altenberg 1, Nichtentrunk 14/8, Burgstall 3, Johannesberg 24/8 měř. V Kobylím v hoře: Vlčí hrdlo 4, Hrabínky 4, Plumperky horní 44/8, Plumperky dolní 24/8, Trdlity 14/8, Vejgrunty zadní i přední 12/8, Kašna 2, Proti hrází 4 měř. V Kurdějově v hoře: Pfaffenberg dolní 2, prostřední 24/8, horní 14/8, Sumberg 24/8, Neuberg dolní i horní 2, Minichberg 12/8, Bemberg 12/8, Gsertl 36/8, Transent 12/8, Plankenberg 2, Mansberg 16/8, Schwarzenberk 24/8, Liping a Ritting 2, Altenberg 12/8, Kuhberk 14/8, Wechselberg 12/8, Sonnleit 14/8, Juderklar 6/8, Schuchberk 6/8, Herrnleiten 14/8, Ebenberg 14/8, Špilberg 14/8, Zugwald 1, Scheiben 14/8, Hasberg 1, Steinberg 1, Leiten 12/8, Burgstadl 16/8, Spiegl 1, Hangenberg 2, Gritschenberg 14/8 měř. V Horních Němčičkách v hoře: Kněžská 14/8, Fuchslejtách 14/8, Zbavcích 14/8, Goldpercích 24/8, Nové hoře 1, Hor. Skalici 12/8, Růžené horní a dolní 2, Šumperky 13/8, Fiderperky 14/8, Staré hoře 14/8, Špiglích 22/8, Novosadech 26/8, Kozincích 2, Bočcích 14/8, Vejsadách 12/8, Veselé a greftách 2, Polštářích 2, Krátkých 14/8, v Kondreji 16/8 měř. mor. V Bořeticích v hoře: Kraví hory přední 16/8 m, Kraví hory vrchní 24/8, Mlynáři 12/8, Randlíci 14/8, Louky 12/8, Koczáry 24/8, Novosady 2, Obramy (Olbramy) 12/8, Dlouhé 2, Bočky dolní 2, Haltýře 3, Pratačky 2 měř. mor. V Pavlovicích ¼, v Lizupercích 13/8, Hohenpercích 16/8, Hyšpercích 3, Staré hoře 16/8, Bedřiškách 32/8, Zauletích 16/8, Soudných 14/8, Novosadech 3, Nadzahradských 5 měř. moravských. V Rakvicích v hoře: Kozipercích 13/8 měř. moravských.
Z tohoto přehledu asi utvoří sobě každý snadný úsudek o různosti ploch čtvrtí a achtelů viničních. Bude-li někomu nápadno, že neuvedli jsme v seznamu také horu Trkmanskou při Rakvicích, ani že nemluvíme o vinohradech v Krumvíři a v Mutěnicích, vysvětlíme to tak: Trkmanice byly tehdy (1673) ve sporu a proto v lánskou visitaci nebyly zahrnuty. V Krumvíři byly hory Stará a Mladá tak pusté, že komise nedovedla zjistili jednotlivé vinice a proto naměřila v celku 1535/8 měř. Podobně bylo i v Mutěnicích a jinde. (Dle protokolu z lánské visitace na panství hodonském z roku 1673 v zemském archivu.) Vinařský obzor č. 2, r. 1909, str. 32–34 Referát místodržitelského referenta pro zemědělství o vinařských záležitostech v roce 1908 projednávaných, přednešený v VI. sezení zemské révokazové komise 30. prosince 1908 v Brně. 1. Usnesení zemské vinařské komise v V. zasedání 28. prosince 1907 I. Moravský zemský výbor projevil souhlas s návrhem na povolení subvence 200 K zem. vinař. spolku pro mark. mor. ze společné vinařské dotace na rok 1908 na vydávání předpisů, v české řeči vydávané prostonárodním slohem, týkajících se révokazu. II. Za účelem urychlení a zjednodušení postupu při povolování nezúročitelných zápůjček révokazových byly podány věcné návrhy k cíli vydání instrukce pro politické okresní a berní úřady. Má-li se stanoviti lhůta k podání dotyčných žádostí, později došlé žádosti mají se teprve v příští lhůtě projednati. Úřady by v tomto případě nezaměstnávala, jako až dosud, zároveň různá úřední řízení ohledně četných žádostí, nalézajících se v různých stadiech následkem současného provádění stejnorodých úředních jednání ohledně většího počtu žádosti a dalo by se očekávati zjednodušení nyní tak zdlouhavého postupu.
Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás
131
Mor. zemský výbor byl požádán o sdělení svého stanoviska k návrhu dotyčné instrukce; po dojití tohoto sdělení bude tato záležitost ministerstvu orby k rozhodnutí opět předložena. Místodržitelství, hodlajíc urychliti však již nyní postup ten, na nějž si bylo stěžováno, upustilo od předkládání žádostí o nezúročitelné zápůjčky révokazové v partiích, zadavši zvláštní předkládání každé jednotlivé takové žádosti. III. Zemský výbor se usnesl stabilisovati místa vinařů při státních a zemských vinicích, nenamítaje ničeho proti prozatimnímu povolení příbytečného na rok 1908 vinaři v kyjovské vinici. Týž si také vyhradil definitivní upravení této záležitosti. IV. Přání ohledně dovolení dočasného odstřelu jistých druhů ptactva užitečného, působícího vinicím škodu, v krajích vinorodých bylo částečně vyhověno v § 16. vládní předlohy nového zákona o ochraně ptactva, v sněmu zemském již podané, přikázané hospodářskému výboru, posud však neprojednané. Ostatně se naskytuje interesentům příležitost při projednávání této osnovy zákonné jak ve výboře, tak i v plenu zemského sněmu, by tato ustanovení patřičně byla doplněna. Požadované vydání zvláštního dotyčného zemského zákona není tudíž zapotřebí. V. Převzetí vinice, ovocné a zelinářské zahrady v Hodonici – Tasovicích (okres Znojmo), zřízených němec. odborem zem. rady, do zemské správy se projednává; zem. výbor požádal ministerstvo orby o povolení subvencí k tomuto účeli, o čemž však nebylo ještě rozhodnuto. VI. Na přání, aby se vyrábělo v stát. a zem. vinicích dostatečné množství amerických révových podložek k úhradě potřeby vinařů, se dle možnosti bere zřetel, třeba že vláda stojí na stanovisku, že výroba podložkového materiálu ku zakládání nových vinic jest záležitostí výrobců samých a že veřejní činitelé pouze vyjímečně mají opatřovati zmíněný materiál. VII. Ministerstvo orby vzalo na vědomí usnesení V. zasedání zemské vinařské komise. Vinařský obzor č. 3, r. 1909, str. 50–54
220 Kč (vč. 9% DPH)
Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz
132
(3/2009)
Historické události a osobnosti v minulém století – významná výročí v lednu, únoru a březnu 24. ledna 1919 zemřel František August Slavík, ředitel reálky v Hodoníně, který se věnoval dějepisu a psal též historii vinařství za třicetileté války a v 17. století. 1919, VO č. 1, str. 12 Úvodní článek Vinařského obzoru v r. 1939 se věnuje hlavně ztrátě mnoha vinařských obcí vlivem odtržení pohraničí po Mnichovu, ale též dalším ztrátám pro naše vinařství úmrtím vynikajících odborníků Karla Votruby, Aloise Václava Horňanského, Leopolda Skály a dalších. 1939, VO č. 1, str. 1 a str. 12 Vlivem odtržení pohraničí a osamostatnění Slovenska došlo k přeložení mnoha vinařských odborníků. Vladimír Joska přešel z Malé Toroni do Moravského kolonizačního družstva v Blatnici, Ing. Jan Vobr byl pověřen správou zemských vinařských objektů na Moravě, Cyril Míša přeložen ze Znojma do Strážnice, Dr. Ing. A. Fiala, přednosta vin. ovoc. ústavu v Košicích do vin. ovoc. ústavu VÚT do Prahy, Ing. Jaroslav Hataš ze Státních sklepů v Berehově a Ing. Stanislav Kopal, přednosta VÚ v Bratislavě, oba přeloženi do VÚ zemědělských v Praze. 1939, VO č. 1, str. 20 a č. 3, str. 43 Všezahradnické muzeum konalo dne 20. ledna 1939 slavnostní schůzi k padesátým narozeninám vrchního zemského rady J. Kynčla, který měl zásluhy na budování zahradnického školství, dále byl činný ve spolkové a literární činnosti. Na schůzi byla též vymezena další činnost muzea. 1939, VO, č. 3, str. 56 25. ledna 1969 zemřel po krátké chorobě Ing. Jaroslav Hataš ve věku 72 let. Působil nejdříve na vin. ovoc. ústavu v Praze, v r. 1931 pověřen řízením Státních vinných sklepů v Bere-
hově, zároveň byl inspektorem vinařství, byl na studijních cestách ve Francii a v Rumunsku. V r. 1939 byl přeložen zpět do Prahy, kde byl referentem pro vinařství a ochranu rostlin VÚZ, v r. 1946 přeložen jako inspektor vinařství na Zemský úřad v Brně a od r. 1952 působil jako vinařský specialista na VÚ konzervárenském v Praze-Bráníku až do odchodu do důchodu v r. 1958. 1969, Vinohrad č. 3, str. 48 Ing. František Konůpka oslavil 25. ledna 1999 své 85. narozeniny. Byl dlouholetým profesorem na vinařské škole v Bzenci, pak ředitelem Vyšší zahradnické školy v Lednici a v Děčíně – Libverdě. Je znám jako autor mnoha vinařských článků a několika vinařských knih. 1999, VO, č. 3, str. 88 Po osamostatnění Slovenska a po Mnichovu došlo k dalším změnám. Dr. Ing. Karel Neoral, přednosta sekce ovocnicko-vinařské VÚZ v Brně, byl jmenován radou patentního soudu, Ing. František Pchálek z Nitry byl přeložen do Velkých Pavlovic a pověřen správou Státní révové a ovocné školky, František Klobáska byl přeložen z Košic, kde zastával funkci státního sklepního inspektora, do téže funkce v Brně. 1939, VO č. 2, str. 40 Ing. Jarmil Jaroš, vedoucí útvaru řízení jakosti a podnikové laboratoře, se dne 14. února 1979 dožil 50 let. Syn vedoucího ŠSV ve Velkých Žernosekách studoval na mělnické škole, po maturitě v r. 1951 nastoupil jako sklepní manipulant VZ v Praze a v r. 1954 přeřazen na funkci chemika v podnikové laboratoři. V letech 1956–1961 studoval VŠZ v Praze a do vedení podnikové laboratoře jmenován v r. 1958. 1979, Vinohrad, č. 4, str. 94
Slow Food Moravia staví Moravskou archu chuti Třikrálové setkání členů konvivia Slow Food Moravia ® v bořetické enotéce Zájezeří rozhodlo o výstavbě Moravské archy chuti a nominování první trojice pasažérů: švestkových povidel, bílé moštové odrůdy Neuburské a ovocného stromu Jeřábu oskeruše (Sorbus domestica). Mezinárodní organizace Slow Food® se sídlem v italském Bra založila za účelem zachování chuťové rozmanitosti světa Nadaci pro biodiverzitu a jejím prostřednictvím podporuje trojici projektů: Archa chuti, Presidium a Terra Madre. Archa chuti je stále se rozšiřujícím seznamem lokálních živočišných a rostlinných druhů anebo jiných zdrojů krajově typických potravin, jimž hrozí vyhubení či zapomnění. Stavba chuťové archy začala v roce 1996 a nyní čítá 500 položek z celého světa.
Vinařská akademie Valtice v r. 1999 zorganizovala mezinárodní přehlídku vín: 2.–5. května proběhla degustace vín a 10. května pak na zámku ve Valticích slavnostní předání medailí a diplomů. Dále zorganizovala kurz someliérů, semináře Výroba přívlastkových vín, ABC o víně a celodenní seminář Barriková vína. 1999, VO, č. 2, str. 54 Inspektorem pro ovocnictví, vinařství a zelinářství při ústředním sboru pro Markrabství moravské byl jmenován František Suchý. 1919, VO, č. 3, str. 36 V roce 1929 byly v lednu a únoru velmi kruté mrazy, které dosahovaly až –40 stupňů a měly velmi neblahý vliv na ovocné stromy a též na nekryté části révy vinné. Mrazy trvaly ještě v březnu, takže byla velmi nízká úroda a nebylo oček na štěpování. 1929, VO, č. 4, str. 31 24. března 1929 byl založen na slavnostní schůzi Ústřední svaz obchodníků s vínem v Československé republice, který měl sjednotit zájmy obchodníků s výrobci vína. Obchod s vínem byl v tísni od r. 1922 a ceny klesly o 40 až 60 %. Tíživou otázkou byl dovoz alkoholem upravovaných a sladkých vín. Založení svazu podpořil prof. Karel Votruba i vláda ČSR. Předsedou byl zvolen E. Trauber z Prahy, místopředsedy E. Koritschan z Brna, J. Schmidt z Bratislavy a M. Gutmann z Košic. Dále zvoleno 14 členů výboru. 1929, VO, č. 4, str. 36 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice
Presidia jsou specifickými projekty vznikajícími s cílem přímé a konkrétní podpory místních chovatelů, pěstitelů a výrobců regionálních specialit. První bylo založeno v roce 2000, počet aktivně působících v současnosti dosahuje 270. Terra Madre představuje ideální příležitost vzájemné výměny zkušeností při osobním setkání zástupců potravinových komunit z celého světa. Festival se koná každé dva roky v Turíně, třetího a zatím posledního v říjnu 2008 se účastnila také delegace z Čech a Moravy, nominována konvivií Slow Food Moravia ® a Slow Food Prague ®. Moravští vinaři se sympozia účastní již od prvního ročníku v roce 2004. Další informace +420 603 240 661 nebo www.slowfood.com (mk)
(3/2009)
Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby BS vinařské potřeby
Žižkovská 1230 Čejkovská 35 Svitavská 15 K Vápence 3203/10 Dobšická 2296/4
519 346 236 519 346 238 545 216 311 519 500 516 515 260 600
Na hlavní 276 Krumvíř 14
691 02 Velké Bílovice 691 02 Velké Bílovice 614 00 Brno 692 01 Mikulov 669 02 Znojmo 691 06 Velké Pavlovice 691 08 Bořetice 691 73 Krumvíř
Bureš Jaroslav
Ořechová 1
Bureš Jaroslav Bureš Jaroslav Hospodářské potřeby-Škodová Anežka NEREZ Blučina PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.
Čejč 256
696 14 Čejč
518 361 245
Návrší 483
664 56 Blučina
547 235 111
519 428 733 519 430 515 519 419 006
Augusty Šebestové 716 691 10 Kobylí
519 440 716
Brněnská 10/58
693 01 Hustopeče
Štěpánová Eva
Březí 20
691 81 Březí
Vinařské potřeby, spol. s r. o. Vincoop Mikulov Zámky a semena, Janíček Svatopluk
Národních hrdinů 22 Brněnská 32
690 02 Břeclav 692 01 Mikulov
608 889 967 519 514 259, 602 734 499 519 321 235 519 510 691
nám. Míru 21
667 01 Židlochovice
602 506 537
133
řádková inzerce l Provádím filtraci vína křemelinovým filtrem. Tel.: 606 90 90 79 l Kdo daruje nebo levně prodá staré (první republika a starší) a funkční vinohradnické a sklepní náčiní. Tel.: 775 197 443 l Prodám přenosnou el. etiketovačku na lepení samolep. etiket v pásu, přední, zadní, na lahve 0,3–1 l. Tel.: 519 346 549 l Prodám pneumatický nesený rosič, objem 300 l. zánovní. Zn. UNIGRÉN. Tel.: 602 507 139 l Vinařskou literaturu – knihy i časpisy, např. z pozůstalosti. Tel.: 775 197 443 l PRODÁM DVA REGISTROVANÉ VINOHRADY O VÝMĚRÁCH 80 a, 40 a V K. Ú. SVATOBOŘICE V PLNÉ PLODNOSTI. KLASICKÉ ODRŮDY. VÝHODNÁ CENOVÁ NABÍDKA, MOŽNOST SPLÁTEK, POPŘ. LEASING. PRODÁM KOMPLETNÍ VINOHRADNICKOU A VINAŘSKOU TECHNIKU. TEL. 603 384 629. BONUS – BEZPLATNÁ VÝPŮJČKA VINICE 50 a TÉŽ V K. Ú. SVATOBOŘICE.
Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice
Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu
6 Kč
1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)
ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ
Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč
MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY
autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč
VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)
Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč
V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php
Fotografie k článku ze str. 108 – Praktické poznatky k odrůdě Veritas (foto P. Pavloušek)
VERITAS – hrozen
VERITAS – keř
VERITAS – skupina hroznů
VERITAS – list
VERITAS – vrchol letorostu
AGROTOS Hodonín
zve všechny zemědělce a vinaře na
Předváděcí dny 26.–27. 3. 2009 Traktory
Zetor, Valtra Přívěsy a návěsy
Maraton 8–9 h. 8–12 h. 12–13 h. 13–14 h. 14–15 h. od 15 h.
příjezd účastníků, průběžné občerstvení, ochutnávka vín a pálenek individuální prohlídka strojů konzultace se zástupci výrobních podniků Zetor, Valtra, Clemens, Darin, Maraton a další možnosti financování – zástupci ČSOB, Deutsche Leasing přesun do Moravské Nové Vsi, sklepní ulice Výmol 45 prohlídka vinařské techniky s předváděním strojů ve vinohradu přednáška mechanizační práce ve vinohradu, školení mladého vína Doc. Ing. Michlovský, DrSc., p. Glos Lubomír řízená degustace, posezení u cimbálu v novém vinném sklepě s možností ubytování
AGROTOS, spol. s r. o. Tel.: 518 351 192 Ředitel: 602 793 160 Brněnská 40 Fax: 518 321 769 Prodejce: 602 762 021 695 01 Hodonín email:nespor@agrotos.cz
Vinařská technika
Clemens, Darin
Í VN A T S VÝ SLEVY