Vinařský obzor 3/2008 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Odrůdové pohlednice

opět v nabídce!

Od konce listopadu jsou opět v redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce. Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty. Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy. Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

(3/2008)

Vážení čtenáři, ač jsem měl editorial již rozepsaný, rád poskytnu prostor brilantní reakci jednoho z vás, sklepmistra ZD Sedlec a jinak také básníka, Ctirada Králíka. Sedlecký bard totiž v reakci na článek z Mladé fronty DNES z 18. 2. informující o tom, že na bujaré oslavě na počest Klausova znovuzvolení prezidentem hosté prolévali hrdla červeným balkánským Vranacem a italským bílým Pinot grigio, zkomponoval následující text: Ohlas na oslavu znovuzvolení Klause prezidentem Ctirad Králík Se znepokojením jsem sledoval, jak se v poslední době málo zajímáme o to, jaké zboží v obchodech nakupujeme, zda domácí, nebo dovezené. Zvláště od našich čelních představitelů jsem postrádal jakoukoli zmínku o propagaci tuzemského zboží, když už nám tato vlastnost oproti některým jiným národům není dána přirozeně. Jediný hlas, který varoval před ztrátou identity v EU, a apeloval tudíž na vlastenecké prvky, byl hlas pana prezidenta Klause. Svá slova pak dokázal na oslavě svého znovuzvolení. DÍKY, PANE PREZIDENTE Ctirad Havlíček Králík Moravští a čeští reci s vínem jsme tu jako v kleci. Bůh nás ochraň od Unie, vinařům se těžce žije. Ještě máme panovníka, pěkná slova lidem říká. Z Unie se řine pýcha, za národ on snad i dýchá. Na počest své velké slávy číš pozvedne, národ zdraví: „Zarazím Vám Vaše vzdory, rudé piju z Černé Hory, kdo chce, ať si bílé pije, přivezli ho z Itálie.“ Bůh nás ochraň od Unie, vinařům se těžce žije. Je to facka nejen českým a moravským vinařům, ale i Vinařskému fondu, jejich úsilí a vynaloženým společným finančním prostředkům. Myslím, že netřeba komentáře. Jdu si otevřít sedmičku dobrého bílého moravského. Na zdraví! Richard Stávek

Obsah

foto VaŠ

Editorial.................................................................................................................................................................. 87 Z redakční pošty..................................................................................................................................................... 88 Spolkové informace Martin Půček: Reforma SOT s vínem – co přijde?............................................................................................... 90 Informace z činnosti SV ČR.................................................................................................................................... 90 Česká republika a Evropská unie Jiří Sedlo: Evropská unie oslavila v minulém roce 50 let své existence a provedla 4. reformu trhu s vínem........................................................................................................................ 91 Hodnocení vín Champion 15. Grand Prix Vinex 2008 tentokrát do Znojma........................................................................... 92 Právo a daně Zdeněk Koudelka: Mešní víno před soudem........................................................................................................ 94 Vinohradnictví Věra Holleinová: Výskyt virových patogenů révy na vybraných odrůdách v porostech udržovacího šlechtění révy v České republice.................................................................................... 95 Réva a voda: určení zastavení vegetace, hodnocení vláhového stresu a účinek na kvalitu........................... 97 Pavel Pavloušek: Praktické zkušenosti s odrůdami Bronner a Johanitter.......................................................... 97 Pavel Pavloušek: Příčiny, důsledky a možnosti odstranění chlorózy u révy vinné.......................................... 103 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Mechanizační prostředky pro předvýsadbovou přípravu půdy.......................... 105 Bogdan Trojak: Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 5.)......................................................................... 107 Drahomír Míša: Datový přehled šíření révokazové nákazy dle článků ve Vinařském obzoru do roku 1944....................................................................................................................................... 108 Hovory MM: řez, spon, terroir a šlechtění révy................................................................................................ 123 Milan Hluchý: Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2007 – v roce tří generací obalečů................................................................................................................. 125 Vinařská technologie Erich Minárik: Úloha kvasiniek v hydrolýze glykozidicky viazaných prchavých zlúčenín počas výroby vína................................................................................................................................ 110 Pavel Jelen: Kmen kvasinek vliv na aroma MÁ................................................................................................. 111 Mikrobiologická stabilizace a prostředky boje proti mikrobiálním změnám............................................... 112 Katarína Furdíková, Fedor Malík: Vino Bretty....................................................................................................... 113 Erich Minárik: Ochratoxín A – výskyt vo víne podľa zdravotného stavu hrozna............................................ 115 Oxidace vín: vliv na taniny a antokyany............................................................................................................ 115 Obchod vínem Petr Posolda: Několik poznámek ke Svatomartinskému 2007........................................................................ 116 Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (XI.) – Kdo také dává vínům jméno............................................... 119 Návrh konsensuálního řešení apelačního systému VOC na Moravě............................................................. 120 Radomír Nepraš: V.O.C. – Koncept návrhu systémového řešení...................................................................... 121 Vinařství v zahraničí Martin Křístek: Kde révokaz neuspěl – Colares................................................................................................. 131 Michal Barták: Vinařský studijní pobyt na Loiře............................................................................................... 134 Vinařské školství Petr Hynek: Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě v Lednici (3.) – Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů................................................................. 132 Vinařská historie Dům pánů z Lipé aneb přesněji Schwanzův palác – jeho „vinná“ historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety................................................................................................... 138 Vinařská povídka Václav Fiala: Vinohradnický pes......................................................................................................................... 140 Zprávy z domova i ze světa.................................................................................................................................... 141 Kalendář vinařských akcí....................................................................................................................................... 137 Vinařské aktivity Soutěž v řezu révy letos po páté....................................................................................................................... 143

(3/2008)

Vinařský obzor

ERRATA Ad „Povětrnostní podmínky v roce 2007“, VO č. 1–2, r. 101/2008, str. 11–14 V článku T. Litschmanna chyběl obr. 2, uvádíme níže:

číslo 3, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 26. 2. 2008 Toto číslo vychází 5. 3. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Dále u ostatních grafů v příspěvku chybělo číslování (1, 3 až 9, maxima), na něž je odkaz v textu. Číslování se shoduje s pořadím otištění. * Vážená redakce, v jedné encyklopedii jsem se dočetl, že existuje odrůda TRAMÍN BÍLÝ (neboli BRYNŠT) a že byl kdysi rozšířenou odrůdou a vína bývala uznávána jako velmi kvalitní. Proto bych se chtěl zeptat, jestli náhodou její charakteristiku a proč se již u nás nepěstuje. Dále bych se Vás chtěl zeptat, zda-li nevíte, jestli se dají sehnat sazenice této odrůdy a je-li tato odrůda u nás registrována. Předem Vám děkuji za jakoukoliv odpověď. S pozdravem Ing. Jindřich Baturný, j.baturny@seznam.cz Tramín bílý Synonyma: Brynšt, Prinč bílý, Ryvola bílá, Weisser Traminer, Furiant (na Mělnicku) Tramín bílý je pozdní bílá moštová odrůda, která pravděpodobně vznikla mutací Tramínu červeného, jemuž se, až na barvu bobulí, podobá. Přesný původ ovšem není znám. Je známa již od středověku, kdy byla považována za nejlepší bílou odrůdu pro intenzivní aroma a dlouhou skladovatelnost. V současné době se pěstuje ve Štýrsku a v oblasti Jura (zde pod označením Savagnin vert – pozn. red.), u nás pouze ve vinařské obci Kuks (700 hlav vysazeno v r. 2006, pěstební tvar „na hlavu“). Vrchol mladého letorostu je světle zelený, poměrně hustě plstnatý. List je malý až střední, třílaločnatý, na spodní straně listové čepele hustě plstnatý. Hrozen je malý, u základu třapiny s výrazným křidélkem. Bobule jsou zelenožluté a jejich uspořádání husté. Odolnost k zimním mrazům je střední. Odolnost k plísni

a padlí révy je střední až nižší, odolnost k šedé hnilobě je velmi dobrá. Doporučuje se vylamování zálistků v okolí hroznů, aby došlo k prosvětlení a provzdušnění hroznů, pro zvýšení jejich kvality a odolnosti vůči houbovým chorobám. Odrůda je vhodná pro výrobu samostatných odrůdových vín, ale i pro kupáže. Vína jsou jemně kořenitá s nepatrně výraznější kyselinou proti Tramínu červenému. O Broništu se také zmiňuje Jan Had ve své knize „Vinice v jakém položení má být a jakým způsobem člověk má jí dělati, aby z toho hojný oužitek mohl míti“: Broništ jest víno dobré a podobné Němčině, ale že nerado sezrá, ale když sezrá, tehdy výborné bude, pakli nesezrá, tehdy tak jako jiné víno bude. (Jan Had, 1558) Důvod postupného vymizení z našich vinic není znám. Odrůdu je možné pěstovat, ale je možné z ní připravovat pouze zemská vína. Sazenice jsou v prodeji např. ve Švýcarsku, u nás zřejmě zatím jen na objednání. Stanislava Stávková

* Vážená redakce, jako dlouholetý předplatitel Vašeho časopisu se obracím na Vás s prosbou o radu. Jsem malovinař a mám osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Nemám živnostenský list. Jsem zaměstnancem firmy, která za mne platí sociální odvody. Na sociálním odboru po mně žádají, abych měsíčně platil zálohu asi 1 500 Kč, což některý měsíc je více, než vydělám z činnosti. Podotýkám, že neza-

(3/2008)

městnávám žádného pracovníka a za rok nevyrobím více než 2 000 litrů vína. Ptám se, jak bych měl odvádět zálohu na sociální pojištění. Karel Bureš, Modrá

Vážený pane Bureši, pokud vím, tak stačí doložit na OSSZ potvrzení, že se za Vás odvádí sociální pojiště-

ní ze zaměstnání a zálohy platit nemusíte. Jana Studýnková, účetní SV ČR

(3/2008)

Reforma SOT s vínem – co přijde? Jak jsme mohli všichni zaznamenat, politická dohoda ministrů zemědělství je ze dne 19. 12. 2007 na světě, a tak můžeme bilancovat. Podívejme se tedy hlouběji do textu nařízení, které se nyní připravuje do svého konečného znění. Reforma SOT s vínem, tak jak byla schválena, vstoupí v platnost ve dvou základních termínech, a to od 1. 8. 2008, až na některé výjimky, a dále pak konečné celé znění od 1. 8. 2009. V prvním termínu vstoupí v platnost opatření týkající se financí, a to zejména restrukturalizace a také klučení vinic. V následném termínu v roce 2009 pak půjde zejména o oenologické postupy. Jinak řečeno, vše kolem financí bude platné již letos a vše kolem výroby vína od roku 2009, tedy od sklizně 2009. Tak jako v každé společnosti jde „o peníze až v první řadě“, tak i zde financování sehrálo velmi podstatnou roli. Reforma zavádí jednotlivým členským státům tzv. národní obálky, které budou naplněny různým množstvím finančních prostředků. Komise nakonec zcela upustila od rozdělení peněz dle historického principu a lze konstatovat, že finance byly rozděleny daleko spravedlivěji, zejména dle plochy vinic. ČR tak získala národní obálku, která bude v následujícím hospodářském roce (2008/ /2009) obsahovat 2,97 mil. €, následně pak 2010 4,08 mil. €, 2011 4,22 mil. €, 2012 5,21 mil. €, 2013 5,15 mil. € a od roku 2014 5,155 mil. €. K tomu některé členské státy požadovaly převedení prostředků do II. osy programu rozvoje venkova. Tyto byly převedeny Itálii, Francii a Španělsku. Otázkou zůstává, zda Komise provedla převedení prostředků, nebo jejich částečné navýšení a převedení. V národní obálce jde o prostředky, které si můžeme rozdělit tak, jak budeme chtít, samozřejmě do opatření, které umožňuje nové evropské nařízení. Předně se jedná o restrukturalizaci vinic, ale nově také o investice, tedy sklepní technologie apod. Nařízení umožňuje další formy podpory, které však ČR, vzhledem k neekonomičnosti nebo vzhledem k hrazení dané podpory z jiných zdrojů, nebude využívat. Druhým zásadním bodem celého procesu reformy bylo zachování sacharózy pro zvyšování alkoholu ve víně. Tato možnost nakonec zůstala zachována, jen byla snížena hranice zvyšování cukernatosti. Ve vinařské zóně A jde o 3 % obj. – přepočteno na cukr při zvyšování cukernatosti v moštu, tedy o 5,0 °NM. Ve vinařské zóně B jde o 2 % obj. – přepočteno na cukr, tedy o 3,4 °NM. Zůstává také pasáž o špatných letech, kdy Komise může povolit navýšení o 0,5 % obj. v každé zóně. Zásadní změnou je také označování vína. Stávající systém stolních a jakostních vín končí a nahrazuje se systémem vín s označením geografického původu (a to buď jako chráněné označení původu, nebo zeměpisné označení původu) a vín bez tohoto značení. Nařízení umožňuje zachování námi využívaného stávajícího značení tím, že vína jakostní a výše budou vína s označením původu a stolní vína budou vína bez tohoto označení. Nově však stolní vína bez původu budou moci nést označení odrůdy a ročníku, dle rozhodnutí členského státu. Velmi diskutovaná destilace doznala také změny. Aby mohly být vytvořeny národní obálky, byly použity peníze z destilace. Destilace zůstává zachována, avšak pouze po 4 následující roky (do roku 2012), s tím, že se každoročně ukrojí z rozpočtu na destilaci 5 % z výchozí hodnoty 20 % z celkové národní obálky daného státu. Členský stát pak ještě může ze svého národního rozpočtu přidat peníze. Celkové prostředky tak půjdou na destilaci v max. vždy 20 % rozpočtu obálky. Podpory pro použití zahuštěného moštu nebo rektifikovaného moštu zůstávají zachovány do konce roku 2012, avšak s tím, že budou hrazeny z národních obálek členských států. Rozhodne-li se např. Itálie tyto podpory hradit, půjde o podpory z jejich obálky. ČR nebude s největší pravděpodobností tyto podpory poskytovat. Původně silně plánované klučení vinic ve výši 400 tis. ha bylo sníženo na 200 tis. ha, ale výsledná plocha po dohodě je 170 tis. ha vinic. Rychlost vyklučení této plochy byla snížena na pouhé 3 roky, tedy do roku 2011. Pro toto klučení je vyhrazen extra rozpočet a nejde o prostředky z národní obálky. Výše financí bude závislá na historii velikosti výnosů dané vinice pocházejících z hlášení o produkci. Dále musí jít o vinici udržovanou a také na ni nesměla být poskytnuta jakákoliv podpora Společenství nebo národní v minulosti 10 let zpět. Změna nastává také v povolování oenologických postupů při produkci vína. Tyto postupy již nebude schvalovat Rada ministrů, ale jen Komise, a to postupem řídícího výboru. Komisi se zde poměrně silně otevřela vrátka k povolení různých možných i nemožných postupů, kdy u některých zůstává otázkou, zda se jedná ještě o víno. Obchod se třetími zeměmi zůstává prakticky beze změn. Nebude tedy možné mísit vína ze třetích zemí s víny z EU, ani dovážet hrozny, resp. mošt. Změna nastává také v případě produkčního potenciálu. Prozatím zůstává zachován zákaz výsadby nových vinic, avšak dle stávajícího nařízení pouze do roku 2015 s tím, že členské státy si můžou tento zákaz posunout až do roku 2018. Komise má za úkol v roce 2012 zpracovat zprávu o účinnosti všech opatření v rámci reformy a na základě této zprávy bude rozhodnuto buď o zrušení zákazu nové výsadby, nebo o posunutí termínu z roku 2015 na termín jiný, pozdější. Zde je tedy základní přehled toho, co nás od srpna tohoto roku čeká. Jedná se o velmi zestručněný výtah nařízení. Příště se podíváme na termíny jednotlivých legislativních změn. Komise již nyní pracuje na svých prováděcích předpisech a stejně tak ČR bude muset novelizovat svůj zákon a prováděcí předpisy. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n V pátek 18. 1. předseda SV ČR informoval na dopoledním semináři předcházejícím valné hromadě Moravínu o změnách, které nás čekají v souvislosti s reformou trhu s vínem, a o výsledcích sklizně hroznů 2007. Šéfredaktor VO se kromě semináře účastnil i VH Moravínu. V podvečerních hodinách pak jednal v Bavorech s europoslancem V. Železným o možné spolupráci. n 22. 1. se tajemník zúčastnil jednání sektorové rady zemědělství, konané v Praze. Rada projednala další typové pozice v zemědělství. Celý systém se již blíží ke konci a blíží se fáze projektu, tedy vytváření kvalifikačních a hodnotících standardů. n 23. 1. jdnal šéfredaktor VO s kompetentními pracovníky SZIF v Brně o informování vinařů o možnosti dotací a jejich termínů. n 28.–31. 1. proběhly pravidelně organizované semináře pod hlavičkou Moravínu v Kobylí. Předseda s tajemníkem zde informovali odbornou veřejnost o aktuálních datech ze současné sklizně hroznů 2007 a především o aktuálním dění po reformě SOT s vínem v celé EU. n V prvním únorovém týdnu proběhlo tradiční hodnocení soutěže Grand Prix Vinex 2008 organizované SV ČR ve spolupráci se společností Veletrhy Brno a Vinařským fondem. Vítězem soutěže se stalo víno ze společnosti Znovín Znojmo, a. s., Ryzlink rýnský slámové víno 2006, č. š. 6058. Podrobnosti k soutěži jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n Ve čtvrtek 7. 2. navštívili Národní vinařské centrum ve Valticích novináři ze Slovenska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rakouska a Německa. Akce byla organizována společností Messe Stuttgart, jako „funtrip“ s novináři k veletrhu INTERVITIS – INTERFRUCTA Wien. Účastníci následně pokračovali do Rakouska, kde navštívili Loisium a v pátek pak vinařský podnik. Akce se též účastnili předseda a asistent předsedy a šéfredaktor VO. n V pondělí 11. 2. se šéfredaktor spolu s L. Glosem účastnili besedy v Českém rozhlase Brno na téma řezu révy vinné. n Odpoledne ve středu 13. 2. se předseda svazu zúčastnil jednání vědecké rady Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s. Proběhla volba nového předsedy VR, projednával se plán práce na tento rok a VR se zabývala i letněním rybníka Nesyt.

(3/2008)

n V pátek 15. 2. se uskutečnil již 5. ročník soutěže v řezu révy vinné. Více informací uvnitř čísla. n 18. 2. se tajemník s asistentem účastnili pracovního jednání na ÚKZÚZ Brno, kde společně

se zástupci MZe, SZIF, VF a vinaři z praxe řešili problematiku definice vinice. SZIF nachází určité problémy při definici obhospodařované vinice vzhledem k dotačním titulům restrukturalizace,

IP a SAPS. Společnou definici pravděpodobně nebude možné nalézt, neboť při pohledu z každého dotačního titulu je definice odlišná. JS, MP, RS

Evropská unie oslavila v minulém roce 50 let své existence a provedla 4. reformu trhu s vínem Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR

V roce 1957 podepsalo šest států (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Holandsko a Lucembursko) Evropského společenství uhlí a ocele (ESUO) tzv. Římské smlouvy, kterými bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomu (Euratom). Z výše uvedeného je patrné, že evropské mocnosti měly snahu se dohodnout na základních hospodářských záležitostech. Nic víc, pouze se k nim přidalo už existující uskupení menších států (BENELUX), které hned pochopilo možnost budoucího profitu. Dodnes je hlavní sídlo řídících orgánů Evropské unie (Rada, Komise) v Belgii, sídlo Soudního a Účetního dvora ES a Statistického úřadu EU je v Lucembursku. Takže zcela na okraji Evropy. Ale podívejme se zpět do historie. Od roku 1958, kdy se u nás pořád budoval socialismus, který už zažil těžké rány v Maďarsku, vytvořili v EHS a v Euratom Soudní dvůr a Parlamentní shromáždění. Poslední jmenované mělo 142 poslanců a od roku 1962 se nazývá Evropským parlamentem. Když vzniká něco nového, hledají se společné cesty. EHS, ESUO i Euratom měly nejdříve každé svoji komisi a radu. V roce 1967 byly sjednoceny do společné Evropské komise a rady. Zemědělství, tedy spíše výživa obyvatel, patřilo k hlavním cílům Evropských společenství. Proto již v roce 1962 vznikla společná zemědělská politika, v rámci níž bylo přijato první nařízení Rady o organizaci trhu s vínem. Mělo celkem 2 strany, obsahovalo 9 článků a „vydrželo“ s drobnými změnami až do první reformy v roce 1979. Dosud platné nařízení Rady z ro-

ku 1999 už má více než 100 stran textu, 82 článků a 8 příloh. Inu každý hledá svůj životní prostor. V roce 1973 se EHS rozrostlo o další 3 státy – Dánsko, Irsko a Velkou Británii – na celkový počet devíti států. V roce 1979 začalo platit nové nařízení Rady pro víno, tím byla ukončena první reforma trhu s vínem v EHS. V roce 1981 přistoupilo do EHS Řecko. Rok 1986 znamenal rozšíření EHS o Portugalsko a Španělsko. Ve věku necelých třiceti let tak dosáhlo dvojnásobného počtu členských států oproti svému vzniku. Dodnes je ve znaku EU 12 hvězdiček. V roce 1987 byla zveřejněna druhá reforma trhu s vínem, která reagovala na změny trhu i požadavky nových členských států. V tehdejším Československu a RVHP se pořád ještě plánovalo hospodaření jen na pětiletky. V EHS už tehdy mysleli dále, na 7 až 8 let. Tedy konkrétně definovaných, koncepce se vytvářely na delší dobu. V roce 1992 se změnil „název firmy“, EHS byla přejmenována na Evropskou unii (EU). Nás se to ale nijak nedotklo, chtěli jsme být členem evropské nadnárodní organizace, která by byla oddělena od Asie. Sám jsem se tehdy nacházel delší dobu ve Švýcarsku, které v referendu vstup do EU zamítlo. Během roku 1993 vznikla Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU). Jako tajemník a člen představenstva jsem se spolu s ostatními učil mnohým novým „kouskům“. Pod vedením Ing. Škopka z MZe se vytvářel vinařský zákon ČR. Tehdy největším problémem byly kvóty pro dovoz vína. Téměř všichni jsme toužili po vstupu do EU, optimisté odhadovali za ten správný rok 1995, pesimisté rok 2000. Ani jedni se netrefili.

V roce 1995 se původní dvanáctka EU rozšířila na 15 členských států. Bez nás. Zřejmě z politických důvodů byly přijaty státy Finsko, Rakousko a Švédsko. Tedy státy, které sice patří do střední Evropy z geografického hlediska, ale které jsou označovány za západní Evropu. Finsko a již dříve přijaté Řecko se geograficky nachází daleko od východních hranic ČR směrem k vycházejícímu slunci. Ale začalo se vážně uvažovat o našem případném vstupu do EU. Zatím spíše v EU než u nás. Taky u nás nabyl účinnosti vinařský zákon, který zavedl do oboru pořádek a přivedl nové konzumenty vína. Tu dobu vstupu Rakouska do EU jsme prožívali s nimi, začala vzájemná intenzivní výměna informací v oblasti vína. Jejich a náš svaz vinařů začaly intenzivně komunikovat, později se přidal i německý. Předseda německého svazu, který se stal o pár let později viceprezidentem AREV, nás vyzval ke vstupu do AREV. 1996–1998, v těchto letech ČMVVU řešila projekt přizpůsobení vinařství ČR na vstup do EU. Mimo jiné jsme v rámci evropské organizace TAIEX spolu s doc. Hodisem, který byl odpovědný za získávání informací v oblasti vinařství EU, navštívili ministerstva zemědělství ve Francii, Španělsku, Německu a Maďarsku, kde jsme zjišťovali tamní způsob fungování oboru. S EU jsme jednali o bilaterálních dohodách o vínu, ale nabízené podmínky byly pro nás nepřijatelné, takže jsme vše nechali až na vstup ČR do EU. Při přípravě našeho vinařství na vstup do EU nám informacemi hodně pomohlo Rakousko, konkrétně dr. Jaborek a dr. Hancvencl, oba tehdy z rakouského ministerstva zemědělství. Dr. Jaborek je stále vedoucím oddělení pro víno MZe a dr. Hancvencl je nyní zemědělským radou rakouského velvyslanectví v Česku, Slovensku a Polsku. Oba mluví i česky.

(3/2008)

V roce 1999 byla schválena 3. reforma trhu s vínem v EU. Jednalo se o první reformu, kterou jsme průběžně zvenčí sledovali. Byla zavedena podpora restrukturalizace vinic a vůbec se začal omezovat velký tok finančních prostředků na jih, o své nároky se začaly hlásit i severní vinařské členské státy. V roce 2000 byl v ČR novelizován vinařský zákon tak, aby z větší části odpovídal předpisům ES. V roce 2002 bylo v 11 členských státech zavedeno jako společná měna euro. V ČR proběhla novelizace vinařského zákona, byl zaveden Vinařský fond. Muselo se to provést před vstupem do EU, jinak by to bylo obtížné. Stejně tak výsadby nových vinic v ČR. Současně byla ČR převedena v rámci AREV (Sdružení evropských vinařských regionů) z pozorovatele na plnoprávného člena. Je sice pravda, že první kontakty existovaly už od roku 1992, ale přesvědčit naše politiky o vhodnosti našeho členství bylo komplikované. Obdobné to bylo v případě členství v COPA/COGECA (dvě organizace – Sdru-

žení zemědělských organizací v EU a Sdružení družstevních organizací EU). V roce 2002 jsme získali statut pozorovatele a v roce 2004 řádného člena. Při COPA/COGECA existuje pracovní skupina pro víno, kde má ČR své zastoupení. V roce 2004 vstoupilo do EU dalších 10 států, mezi nimi i ČR. EU tak měla přes 450 milionů obyvatel a s ročním obratem necelých 11 bilionů eur byla největším trhem na světě. V ČR vznikl nový vinařský zákon. V roce 2007 do EU přistoupilo Bulharsko a Rumunsko. Slovinsko zavedlo za své platidlo euro. EU má nyní 27 členských států, ve 13 z nich se platí eurem. 21. 12. jsme spolu s dalšími 9 členskými státy vstoupili do tzv. Schengenského prostoru. Tím u nás přestaly fungovat pohraniční kontroly, protože jsme obklopeni okolními státy náležejícími k tomuto prostoru. Velmi významnou akcí pro vinařství bylo schválení 4. reformy trhu s vínem v EU 19. 12. 2007. Přes původní, pro nás nepřijatelný návrh Komise dopadla pro nás dobře. Postupně se zruší podpora destilace. Získané prostředky nebudou

„vyhozeny“ na klučení 400 tisíc ha vinohradů během pěti let, jak navrhovala původně Komise, ale „vyhodí“ se jen menší množství na klučení 170 tisíc ha během tří let. Máme zaručeny v roce 2009 3 miliony eur s postupným nárůstem do roku 2015 na 5,2 mil. eur. Tyto prostředky jsou určeny na restrukturalizaci a další programy, které si můžeme zvolit ze seznamu Komisí navržených programů. Dále zůstala zachována možnost užití sacharózy, jen se o 1/5 snížilo rozpětí pro zvyšování cukernatosti s tím, že v případě nepříznivého počasí lze požádat o vyšší množství. Zachována zůstala i možnost germánského způsobu značení vína, které mělo být nahrazeno románským. Neprošla ani řada dalších návrhů, které nebyly pro nás výhodné. Ale určitě, až bude k dispozici právní text nařízení Rady, nebude nám úplně vše vyhovovat. Pro útvary velikosti EU je 50 let velmi raným dětstvím. Ale ne každé dítě je přežije (viz RVHP). Pokrok si prostě vyžaduje svoji cenu. Takže, pokud se nerozhádáme, budou potomci jednou možná žít ve sjednocené Evropě.

Champion 15. Grand Prix Vinex 2008 tentokrát do Znojma 15. ročník mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex 2008 Martin Půček, Svaz vinařů České republiky Soutěž je organizována jako jeden z doprovodných programů mezinárodních gastronomických veletrhů Salima 2008, který proběhne na brněnském výstavišti ve dnech 4. 3. až 7. 3. 2008. Soutěže se v letošním ročníku účastnilo 366 vzorků vín, s celkovým počtem 94 vystavovatelů. Zahraniční vzorky byly zastoupeny 16 % vín. Podle ročníku měla zastoupení vína r. 2006 – 278, 2005 – 56, 2004 – 15, 2003 – 8, 2001 – 1, 2000 – 2, 1999 – 1. Zbytek vín byl uveden bez ročníku. Podle jakostních kategorií domácích vín byly zastoupeny následující jakostní kategorie: moravské zemské víno – 6, jakostní víno – 46, kabinetní víno – 2, pozdní sběr – 111, výběr z hroznů – 118, výběr z bobulí – 26, výběr z cibéb – 3, ledové víno – 9, slámové víno – 14, tokajské víno – 3, šumivé víno – 1, jakostní šumivé víno – 15, jakostní šumivé víno s. o. – 1. Soutěžní vína byla rozdělena do soutěžních kategorií podle obsahu cukru. V kategorii 1 (bílá vína do 4 g/l zbytkového cukru) bylo 54 vzorků, v kategorii 2 (bílá vína od 4 do 45 g/l zbytkového cukru) 123 vzorků, kategorii 3 (bílá vína nad 45 g/l zbytkového cukru) 41 vzorků, kategorii 4 (růžová vína) 9 vzorků, kategorii 5 (červená vína do 5 g/l zb. cukru) 122 vzorků, kategorii 6 (šumivá vína) 17 vzorků.

Přihlášená vína byla rozdělena do 8 komisí. Vždy 3 nejlépe ohodnocená vína z každé kategorie (kategorie, které byly rozděleny více komisím) postoupila dále a komise složená z předsedů jednotlivých komisí určila pořadí na prvních 3 místech v dané kategorii. Následně byl ze všech vítězů jednotlivých kategorií vybrán Champion Grand Prix Vinex 2008. Ceny výrobcům vítězných vín byly předány na společenském galavečeru „Veletrhu Vinex“ 5. 3. 2008. Všechny vzorky také mohla veřejnost ochutnat v pavilonu A1 brněnského výstaviště po celou dobu konání veletrhu VInex. Titul Champion Grand Prix Vinex 2008 získal Ryzlink rýnský, slámové víno 2006, č. šarže 6058 od firmy Znovín Znojmo, a. s. Přehled vítězů uvádí tabulka č. 1. Nejvíce vzorků bylo dodáno v odrůdách Chardonnay (10,4 %), Ryzlink rýnský (8,5 %), Sauvignon (6,0 %), Cabernet Sauvignon (6,0 %). Průměrné hodnocení všech vín bylo 80,51 bodů. Nejlépe hodnoceny byly vzorky v kategorii 6 – šumivá vína s průměrem hodnocení 83,37, následovala kategorie 4 – růžová vína 82,81, č. 2 – bílá vína se zbytkovým cukrem 4–45 g.l-1 80,74, č. 3 – sladká vína se zb. cukrem nad 45 g.l-1 80,28, č. 5 – červená

vína 80,15 a č. 1 –bílá vína se zb. cukrem do 4 g.l-1 79,89. Deset nejlépe hodnocených vín u vystavovatelů, kteří dodali 3 a více vzorků (72 podniků), uvádí tabulka 2. Firma BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec získala cenu Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín od jednoho vystavovatele. Tato kolekce je počítána podle průměrného hodnocení vín vystavovatele. Podrobné výsledky je možno nalézt na adrese www.svcr.cz. Tabulka 2 Název firmy BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec Českomoravská vína, spol. s r. o. JANOUŠEK, s. r. o., Pezinok PROQIN, s. r. o., Velké Němčice Žerotín, a. s., Stážnice Vinařství Josef Valihrach, Krumvíř Villa víno Rača, a. s., Bratislava Oldřich Drápal, Brno Kšána Jaroslav, Praha Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Valtice

Průměrné hodnocení 87,33 85,67 85,33 84,22 83,17 82,42 79,78 82,50 82,00 82,53

(3/2008)

Tabulka 1 – Přehled vítězů jednotlivých kategorií – Grand Prix Vinex 2008 Kategorie 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) Číslo vzorku

Výrobce / přihlašovatel

Název výrobku

Zařazení

Ročník

Č. šarže Pořadí

Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2006

06037

Agrodružstvo – Družstvo Nový Šaldorf

Tramín

výběr z hroznů

2006

606

Vinařství Trpělka & Oulehla

Chardonnay

pozdní sběr

2006

605

Kategorie 2 (bílá vína 4 až 45 g/l zb. cukru) Číslo vzorku

Firma

Název výrobku

Zařazení

Ročník

Č. šarže Pořadí

179

ZNOVÍN Znojmo, a. s.

Tramín červený

výběr z hroznů

2005

411

ZD Sedlec u Mikulova

Ryzlink rýnský

výběr z bobulí

2005

0306

Petr Skoupil, Velké Bílovice

Veltlínské zelené

pozdní sběr

2006

06001

Kategorie 3 (bílá vína nad 45 g/l zb. cukru) Číslo vzorku

Firma

Název výrobku

Zařazení

Ročník

Č. šarže Pořadí

216

ZNOVÍN Znojmo, a. s.

Ryzlink rýnský

slámové víno

2006

6058

207

Oldřich Drápal, Brno

Ryzlink rýnský

slámové víno

2004

0704

197

Pavel Binder, Rakvice

Veltlínské zelené

ledové víno

2006

17/06

Kategorie 4 (růžová vína) Číslo vzorku

Firma

Název výrobku

Zařazení

Ročník

Č. šarže Pořadí

227

MEGA Poduction, a. s., Brno

Frankovka

pozdní sběr

2006

226

Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Valtice

Frankovka

výběr z hroznů

2006

04/06

224

Ing. Richard Tichý, Hodonín

Rulandské modré klaret

výběr z hroznů

2006

09/06

Kategorie 5 (červené víno do 5 g/l zb. cukru) Číslo vzorku

Firma

Název výrobku

Zařazení

Ročník

Č. šarže Pořadí

243

Vinařství Josef Valihrach, Krumvíř

Cuvée Modrý Portugal & Frankovka

pozdní sběr

2003

214.211

254

Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice

Zweigeltrebe barrique

výběr z hroznů

2006

242

Winzerhof Sax, Langenlois

Privat Cuvée Blauer Portugieser & Zweigelt

qualitätswein

2006

F7583/ 07

Zařazení

Kategorie 6 (šumivá vína) Číslo vzorku

Firma

Název výrobku

Ročník

Č. šarže Pořadí

355

BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec

Bohemia Sekt Prestige brut jakostní šumivé víno

2005

L6063

363

BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec

Bohemia Sekt Prestige demi sec

jakostní šumivé víno

2005

L6063D

352

BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec

Bohemia Sekt Prestige brut jakostní šumivé víno

2004

L5053

Cena Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín BOHEMIA SEKT, a. s., Starý Plzenec – průměr kolekce ohodnocených vín – 85,56 Vína mající ohodnocení 83,00 a více bodů získávají diplom.

Bohatství mikroregionu Hustopečsko Prezentaci a ochutnávku vín vinařských firem i malovinařů organizuje vedoucí Stálé vinařské expozici (SVE) Radek Sedláček již čtvrtým rokem. Od ledna do konce března se každých čtrnáct dní konají okusy vín ve sklepě Českého zahrádkářského svazu (Na Hradbách) v Hustopečích. Ani zvýšené vstupné letos nesnížilo návštěvnost těchto vinařských akcí. Vinaři i milovníci vín chodí na prezentace s ochutnávkou velmi rádi a do Hustopečí dojíždějí z blízkého i vzdáleného okolí. Jak např. hodnotí naše akce Brňáci? Líbí se jim atmosféra ochutnávek, oceňují vysokou profesionalitu prezentací vinařských firem a v neposlední řadě kvalitu našich vín. Vinařské akce s ochutnávkou se staly v Hustopečích tradicí s pozitivním ohlasem a přivádějí k nám stále nové hosty a turisty, kteří pak za dobrým vínem přijíždějí celoročně. Podle slov Radka Sedláčka jezdí opakovaně do Hustopečí pro víno turisté nejen z Čech, Slezska, Slovenska,

ale i z Rakouska a Německa. Vína z Velkopavlovické podoblasti jsou dnes žádaným artiklem a setkáte s ním při různorodých akcích, v restauracích, vinotékách a hotelích po celé České republice. Vinařské, kulturní, sportovní a společenské akce najdete na www.hustopece-city.cz, www. hustopecsko.net. Bližší informace ke všem událostem ve městě získáte v Turistickém informačním centru v domě U Synků, Dukelském nám. 23 v Hustopečích. (haj) Víno ve Slaném 4. ROČNÍK PŘEHLÍDKY ČESKÝCH VÍN se uskuteční ve dnech 15. a 16. 3 2008 v sobotu od 10,00 do 20,00 hod. a v neděli od 10.00 do 16.00 hod. a to ve Slaném na Masarykově náměstí v hotelu Hejtmanský dvůr. Organizátoři se těší na hojnou účast hostí. Další info na tel. 606 620 682, 312 525 871. (VH)

(3/2008)

Mešní víno před soudem Zdeněk Koudelka, Brno

Mešní víno je určeno ke svátosti, má zvláštní transcedentální kvalitu, která mu umožňuje užití při eucharistické bohoslužbě sloužící k přeměně vína v krev Páně a následné svátosti přijímání. I jazykový výklad slova „mešní“ má původ ve slově mše, tedy mešní víno je víno pro mši. Je plně na úvaze církve, za jakých podmínek bude souhlas udělovat a jak bude jejich splnění posuzovat. V případě Církve římskokatolické jsou tyto podmínky stanoveny kanonickým právem,3 podle nějž se musí jednat o víno přírodní (nedoslazované) z vinné révy a nezkažené. Košer víno je víno rituálně čisté vyrobené postupem daným předpisy judaismu. Teoreticky by mohla nastat situace, že v rámci určitého náboženství udělí stejný název (mešní víno) různé církve různým vínům. V praxi k tomu u nás nedochází, protože s pojmem mešní víno pracuje jen katolická církev. Jiné křesťanské církve sice používají víno při mši, ale nikoliv přesně vymezené mešní víno. Je pak na nich, zda užívají běžné víno, či víno označené jako mešní katolickou církví. Spor Je znám dlouhodobý spor mezi Arcibiskupskými vinnými sklepy Kroměříž, spol. s r. o., a Olomouckým arcibiskupstvím. Tyto subjekty původně spolupracovaly. Olomoucké arcibiskupství bylo menšinovým společníkem společnosti a ta podnikala ve sklepích známého arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde olomoučtí biskupové vyráběli víno již ve středověku. Společnost se svým názvem hlásila k arcibiskupství. Později však došlo k rozporu mezi společníky. Olomoucké arcibiskupství přestalo se společností spolupracovat, ta musela opustit Kroměříž a přenesla sídlo do Hovoran. V odvetu byla na základě návrhů většinového společníka zrušena účast menšinového společníka Olomouckého arcibiskupství ve společnosti soudním rozhodnutím.4 Olomoucké arcibiskupství již roku 2001 založilo společnost ARCIBISKUPSKÉ SKLEPY

KROMĚŘÍŽ, s. r. o., kde je většinovým společníkem a která pokračuje v tradici výroby vína v kroměřížských zámeckých sklepích. I zde pokračoval obchodní spor, když původní Arcibiskupské vinné sklepy úspěšně namítly proti nové společnosti zaměnitelnost názvu. Ta se přejmenovala roku 2002 nejprve na ARCIBISKUPSKÉ ZÁMECKÉ SKLEPY KROMĚŘÍŽ a v roce 2004 na Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. Tedy Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž přes svůj název nespolupracují s Olomouckým arcibiskupstvím a nesídlí v Kroměříži. Požádaly však římskokatolickou církev o možnost užití názvu mešní víno, což jim Česká biskupská konference odmítla.5 Naopak povolení získala společnost Arcibiskupské zámecké víno. Neúspěšné Arcibiskupské vinné sklepy (dále žalobce) Českou biskupskou konferencí zažalovaly žalobou, o které rozhodoval v rámci správního soudnictví Městský soud v Praze a následně Nejvyšší správní soud. Oba soudy potvrdily stanovisko církve.6 Stanovisko žalobce Žalobce nesouhlasil s tím, že posouzení, zda konkrétní víno splňuje požadavky, aby bylo prohlášeno za mešní, spadá do vnitřní autonomie církve. Toto tvrzení je dle žalobce třeba měřit pohledem toho, že je ČR sekulárním státem, zvláště když se jedná o obchodní spor, kde je římskokatolické církvi jako jednomu z účastníků obchodní soutěže poskytována výhoda, když může omezit ostatním soutěžitelům přístup na trh regulací označování vína. Svoboda náboženského vyznání a autonomie církví má podle žalobce dopad toliko na správu jejich vnitřních poměrů, které žádným významným způsobem nezasahují navenek. V posuzovaném případě jde však o omezení volného obchodu osobám, které s církví nemají nic společného, navíc ve výsostně ateistické zemi,7 kde je mešní víno předmětem obchodu a neslouží pouze uspokojování náboženského ritu. Stanovisko církve Církev uvedla, že primárním a hlavním účelem mešního vína je jeho užití při liturgii církve římskokatolické, která jediná používá označení mešní víno. Musí se jednat o přírodní čisté víno získané z plodů révy vinné a nesmíšené s cizí-

mi látkami a zároveň musí být toto víno vyráběno výrobcem, o němž nemá církev pochybnost, že bude tento výrobní postup dodržovat. Dále uvedla, že pokud žalobce poukazuje, že se jedná o spor obchodní, tak nerespektuje účel správního soudnictví ani pravomoci státních orgánů ve vztahu k vnitřní autonomii církví. Obchodní hledisko Mešní a košer vína nejsou monopolně určena jen pro náboženské účely, ale užívají se k běžné spotřebě a označení má i tržní aspekt. Tedy mnoho výrobců vína může mít zájem o toto označení z důvodu zisku. Určení vína pro bohoslužbu je prioritní a nezáleží na tom, že vedle bohoslužby lze víno užít i k běžné konzumaci a dané označení jej může činit vyhledávaným na trhu vůči jiným vínům stejné materiální kvality, ale bez daného označení. Souhlas církve s označením vína za mešní má prvotní funkci informace, že dané víno smí být při bohoslužbě užíváno. Na tomto hlavním náboženském po § 16 a 39 ods. 1 pís. g) a ods. 6 pís. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. 2 Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. 3 Kánon 924 § 3 Kodexu kanonického práva, Praha 2004, s. 419. 4 Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 21. 1. 2004, sp. zn. 29Cm 231/2001. Potvrzeno Vrchním soudem v Olomouci. 5 Dopis generálního sekretáře České biskupské konference z 27. 10. 2006 čj. 577/ /2006. 6 Usnesení Městského soudu v Praze z 31. 5. 2007 sp. zn. 5 Ca 350/2006. Rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. 1. 2008 č. 2As 54/2007. 7 Žádná z našich zemí (Morava, Slezsko, Čechy) není ateistická a nikdy nebyla. I když je v Čechách náboženské cítění slabší než na Moravě a ve Slezsku, náš stát nehlásá ateismus. Této ideologii poskytuje jen svobodu stejně jako náboženství. Jedinou ateistickou zemí byla na světě Albánie za totalitní vlády Envera Hodži. Je zajímavé, že pojem ateistická země používá společnost, která se ve svém názvu hlásí k církevní instituci. 1

(3/2008)

slání označení mešní či košer víno nic nemění prodejnost takového vína na trhu. Ústavní hledisko V našem státě není provedena odluka státu a církve, avšak neexistuje žádná státní církev. Stát se neváže na žádnou ideologii, respektuje však náboženskou svobodu i ateismus. Rozhodně není státem ateistickým. Na církve přenáší i určité veřejnoprávní úkony (uzavírání manželství). Zákon neupravuje podmínky poskytnutí souhlasu s užitím označení mešní víno ze strany církve. Je v moci příslušné církve, který orgán určí k udělování souhlasu a jaké stanoví podmínky. Nikdo nemá ani při splnění stanovených podmínek nárok na získání tohoto označení a církev může žádost odmítnout i bez udání

důvodů či na ni nereagovat. To vychází z ústavní zásady, že církve spravují své záležitosti nezávisle na státu.8 Ochranu autonomie církví již judikoval Ústavní soud i Nejvyšší správní soud, když konstatovaly, že státním orgánům nepřísluší posuzovat a zjišťovat, které osoby v církvi plní úlohu duchovních.9 Autonomii církví rovněž potvrdil Ústavní soud, když zrušil část zákona o církvích.10 Posouzení označování za mešní či košer víno spadá do oblasti vnitřní autonomie církve. Rozhodnutí církve o udělení souhlasu s užitím pojmu mešní nebo košer víno není rozhodnutím správního orgánu o veřejném subjektivním právu a nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Soudní přezkum udělování tohoto souhlasu by byl státní přezkum rozhodnutí

církve o tom, které víno k bohoslužbě užívat, což je nepřípustné. Autor je odborným asistentem na Právnické fakultě MU Brno (katedra ústavního práva a politologie) a náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Čl. 16 ods. 2 Listiny základních práv a svobod, republikace č. 2/1993 Sb. 9 Usnesení č. 30/2000 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (III. ÚS 136/2000). Rozsudek č. 966/2006 Sbírky Nejvyššího správního soudu (5As 25/2005). 10 Nález č. 4/2003 Sb. (Pl. ÚS 6/02). Tento nález byl korigován nálezem 10/2008 Sb. (Pl.ÚS 2/06), který však nezpochybnil princip vnitřní autonomie církví. 8

Výskyt virových patogenů révy na vybraných odrůdách v porostech udržovacího šlechtění révy v České republice Ing. Věra Holleinová, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU v Brně – ústav Mendeleum, Lednice Lokality a sortiment odrůd byly zvoleny na základě dohody mezi členy Sdružení šlechtitelů révy vinné v roce 2002. Testované keře pocházely z vinařské oblasti Čechy, a to z jedné podoblasti a jedné obce. Dále z vinařské oblasti Morava, a to ze čtyř vinařských podoblastí a sedmi vinařských obcí (viz vyhlášku č. 324/2004 Sb.) nacházejících se na Mikulovsku, Břeclavsku, Hustopečsku, Uherskohradišťsku a Znojemsku. Výskyt virových patogenů byl zaznamenán v pořadí podle procenta pozitivních rostlin z počtu rostlin testovaných na výskyt jednotlivého patogena. V závorkách jsou uvedena procenta dalších podezřelých rostlin: ArMV 43,0 % (14,0 %); GVA 27,3 % (17,5 %); GLRaV-3 24,5 % (24,2 %); GLRaV-1 23,7 % (20,0 %); GFkV 16,0 % (13,0 %); GFLV 12,9 % (15,0 %); TBRV 11,9 % (25,4 %); SLRSV 8,8 % (20,0 %); GVB 4,0 % (0 %). Vysvětlivky zkratek virových patogenů viz tab. 1, počty testovaných rostlin viz tab. 2. Tab. 1: Přehled testovaných virových patogenů Oficiální název viru anglicky

Zkratka názvu

Název viru česky

Arabis mosaic virus

ArMV

mozaika huseníku

Grapevine fanleaf virus

GFLV

roncet (vějířovitost) révy

Grapevine fleck virus

GFkV

virus skvrnitosti na révě

Grapevine leafroll associated virus -1, 3 GLRaV- 1, 3

svinutka révy 1, 3

Grapevine virus A

GVA

virus A révy

Grapevine virus B

GVB

virus B révy

Strawberry latent ringspot virus

SLRSV

virus latentní kroužkovitosti jahodníku

Tomato black ring virus

TBRV

virus černé kroužkovitosti rajčete

Alarmující je zjištěný výskyt ArMV, který je u mnoha plodin považován za škodlivý organismus (viz vyhlášku č. 330/2004 Sbírky – dříve karanténní škodlivý organismus), nikoliv však na révě. Českými vinohradníky je význam tohoto virového patogena podceňován, ale o jeho závažnosti svědčí fakt, že v oblastech Mosely, Falzu a dalších došlo v 80. letech

minulého století k úhynu 13–84 % keřů německé odrůdy Kerner a dokonce k pozastavení nových výsadeb této odrůdy. Jako původce degenerace a destrukce keřů byl zjištěn ArMV projevující se kromě pergamenovitého vyblednutí plochy a nervatury listů a totálním výpadkem úrody také nápadným ztluštěním (zesílením) místa štěpování a zbrázděním dřeva pod borkou, které může být zaměněno s vrásčitostí dřeva [1]. Pojmem vrásčitost dřeva je označován komplex chorob dřeva révy – rugose wood disease complex, jehož etiologie je dosud nevyjasněna [2,3]. Způsobuje ho GVA vyskytující se často v kombinaci s dalšími viry, např. GVB a RSPaV – Rupestris stem pitting associated virus (dolíčkovatost kmene), zodpovědnými za destrukci kmínků a následně celých keřů. Komplex chorob dřeva způsobených viry je celosvětově rozšířen a velmi obtížně eliminován certifikačními opatřeními. Legislativa Evropské unie neřeší povinné testování GVA a RSPaV. Jejich testování je pouze doporučeno v certifikační metodice EPPO (Evropská a středozemní organizace pro ochranu rostlin) (1997) a není vynutitelné. V České republice nepatří GVA mezi viry povinně testované na rozmnožovacím materiálu. Zjištěný výskyt téměř 45 % pozitivních a podezřelých rostlin však signalizuje podobně významné rozšíření GVA ve vinicích, jako je tomu u GLRaV (svinutka). O dvou typech testovaných svinutek, jejich škodlivosti a projevech bylo psáno ve VO č. 1–2/2007. Špatné srůstání roubu a podnože může být způsobeno infekcí latentním virem GFkV [4]. V souboru 830 rostlin révy testovaných na GFkV v osmi lokalitách ČR v porostech udržovacího šlechtění byl tento patogen detekován pouze u 29 rostlin podnožových odrůd (celkem testováno 140 rostlin podnožových odrůd) a u 205 rostlin ušlechtilých odrůd (celkem testováno 690 rostlin). Je proto opodstatněné testovat na přítomnost GFkV nejen podnožové odrůdy, jak ukládá vyhláška č. 332/2006 Sb., ale rovněž ušlechtilé odrůdy. Za úspěch českého udržovacího šlechtění může být považován zjištěný nízký výskyt GFLV, a to pouhých 13 % pozitivních rostlin z počtu testovaných rostlin v osmi lokalitách. Jistě k tomu přispěla dlouholetá vizuální selekce porostů a zaměření pravidelných úředních inspekčních prohlídek na výskyt lemování žilek, deformace listů a letorostů, což jsou mar-

(3/2008)

Tab. 2: Pořadí výskytu virových patogenů na révě v osmi lokalitách České republiky zují napadení viry u 50 až 70 % rostlin. Jedná se např. Vysvětlivky: X – netestováno; % – procento pozitivních rostlin z počtu testovaných o klony odrůd Chardonnay (73 %), Veltlínské zelené rostlin na přítomnost patogena; C1–Z1 – označení lokalit (72 %), Svatovavřinecké (63 %), klony Veltlínského červeného raného (58 %). Přitom rozdíly v napadení růzPozitivní Počet ných klonů jedné odrůdy dosahují až 50 % v rámci jedrostliny Pozitivní rostliny v lokalitách (%) testovaných Pořadí Patogen né lokality, ale i v rámci osmi sledovaných lokalit. – ČR rostlin – ČR Výsledky pětiletého testování a hledání zdravých (ks) (ks) (%) C1 M1 S1 S2 S3 P1 P2 Z1 rostlin v porostech udržovacího šlechtění révy vedly 1. ArMV 908 390 43.0 44 54 34 27 75 57 100 39 2. GVA 762 206 27.3 38 15 24 31 33 39 13 19 k nalezení rostlin s negativními výsledky testů na pří3. GLRaV- 3 731 179 24.5 29 35 24 11 36 24 38 18 tomnost nejméně pěti legislativně stanovených virů 4. GLRaV- 1 750 178 23.7 36 20 20 24 18 28 0 25 (GFLV, ArMV, GFkV, GLRaV-1, GLRaV-3), které nesmě5. GFkV 830 133 16.0 16 14 14 12 0 17 75 30 jí být detekovány v rozmnožovacím materiálu zdravot6. GFLV 887 114 12.9 9 15 14 5 8 20 25 12 ní třídy VT (tj. na viry testovaný). Podařilo se nalézt 7. TBRV 118 14 11.9 0 13 1 X X 0 X X u 26 odrůd, z padesáti testovaných (52 %), nejméně jed8. SLRSV 260 23 8.8 17 12 8 0 0 5 13 14 nu rostlinu splňující tyto požadavky. Rostliny jsou umís9. GVB 322 13 4.0 5 2 5 4 0 4 X 0 těny v technickém izolátu Zahradnické fakulty MZLU Celkem testů 5568 v Lednici. Byly retestovány molekulární diagnostickou metodou RT-PCR. Slouží jako matečné rostliny a zdroj zdravého rozmnožovacího materiálu pro výsadbu nových a obnovu stákantní projevy infekce rostlin tímto ve světě hojně rozšířeným virovým vajících vinic. Je z nich odebírán rozmnožovací materiál úředně uznaný patogenem. ve zdravotní třídě VT. Materiál je obchodovatelný v zemích EU v souladu Vějířovitý růst listů, podobně jako u infekce GFLV, vyvolává na révě s jejich požadavky na kvalitu rozmnožovacího materiálu révy (obr. 1). i SLRSV a TBRV. U rostlin napadených TBRV může dojít ke silnému sprU sedmi odrůd z padesáti testovaných (14 %) byly nalezeny perspekchávání hroznů a k zakrslému růstu letorostů, koncem vegetace k svinotivní rostliny, u kterých je nutno dokončit retesty na přítomnost virových vání listů, ve školkách k odumírání štěpů [5]. Výskyt těchto dvou patogepatogenů. Přehled odrůd s negativními výsledky testů na přítomnost zánů byl zjišťován z finančních důvodů pouze namátkově. konem stanovených virových patogenů je uveden v tabulce 3. Pokračuje V porostech udržovacího šlechtění révy v ČR existují značné rozdíly hledání zdravých rostlin u ostatních odrůd. ve výskytu směsné virové infekce (tzn. napadení jedné rostliny několika virovými patogeny) některých odrůd v závislosti na lokalitě. Rozdíly až o 50 % jsou patrny např. u podnožových odrůd T 5 C a SO 4 a rovněž u ušlechtilých odrůd, jako je Sauvignon a Chardonnay. Některé klony vykaTab. 3: Seznam testovaných odrůd Vysvětlivky: mb – moštová bílá; mm – moštová modrá; sb – stolní bílá; sm – stolní modrá; p – podnožová; ☺ – negativní rostlina nalezena; ☻– negativ. rost. nenalezena; ◘ – perspektivní rostlina nalezena v souboru testovaných rostlin Název odrůdy

Typ odrůdy

Název odrůdy

Typ odrůdy

☻

Agni

☻

Muškát Ottonel

☻

Alibernet

◘

Müller Thurgau

☺

Amos

☻

Nativa

☺

André

☻

Neronet

☺

Ariana

☻

Neuburské

☻

Arkadia

☻

Olšava

☺

Aurelius

◘

Pálava

☻

Cabernet Moravia

☻

Panonia Kincse

☺

Cabernet Sauvignon

☻

Pola

☺

Crâciunel 2

☺

Rulandské bílé

◘

Dornfelder

☺

Rulandské modré

◘

Frankovka

☺

Rulandské šedé

☺

Chardonnay

☺

Ryzlink rýnský

☻

Chrupka bílá

☺

Ryzlink vlašský

☻

Chrupka červená

☺

Sauvignon

☻

Irsai Oliver

☺

SO 4

☻

Julski bizer

☺

Svatovavřinecké

mm mb

☺

Kober 125 AA

☺

Sylvánské zelené

◘

Kober 5 BB

☺

Teleki 5C

◘

Laurot

☺

Tramín červený

☻

LE – K/1

◘

Veltlínské červené rané

☺

Lena

☺

Veltlínské zelené

☺

Malverina

☺

Veritas

☻

Modrý Portugal

☺

Vitra

☺

Muškát moravský

☺

Zweigeltrebe

Obr. 1: Technický izolát ZF MZLU v Lednici – pěstování sazenic révy ve zdravotní třídě VT (foto V. Holleinová) Poděkování za odbornou a materiální spolupráci patří Ing. Petru Komínkovi, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který se podílel na testování 330 vzorků v prvním roce screeningu vinic, kdy k technickému izolátu v Lednici bylo budováno potřebné laboratorní zázemí. Průzkum výskytu virových patogenů ve vinicích byl finančně podpořen MZe ČR, Zahradnickou fakultou MZLU v Brně a udržovateli odrůd révy. Použitá literatura 1. Mohr, H. D. et al., 2005. Farbatlas Krankheiten, Schädlinge und Nützlinge der Weinrebe. 1. vyd., Stuttgart: Ulmer Eugen, 320 s. ISBN 978-3-8001-4148-7 2. Petrovic, N., Baozhong, M., Ravnikar, M. et al., 2003. First detection of Rupestris stem pitting associated virus particles by antibody to a recombinant coat protein. Plant Disease, 87, 510–514 3. Rubinson, E., Galiakparov, N., Radian, S. et al. 1997. Serological detection of grapevine virus A using antiserum to a nonstructural protein, the putative movement protein. Phytopathology, 87, 10, 1041–1045 4. Vanek, G., 1992. Epidemiológia, diagnostika a liečenie vírusových chorôb viniča. [1.] vyd. Bratislava: VEDA. 275 s. ISBN 80-224-0372-5 5. Bovey, R., Gartel, W., Hewitt, W. B. et al., 1980. Virus and virus-like diseases of grapevines. Lausanne, Payot. 181 s.

(3/2008)

Réva a voda: určení zastavení vegetace, hodnocení vláhového stresu a účinek na kvalitu Toto zastavení růstu znamená konec oné konkurence a nastává tehdy, vznikne-li vláhový stres. Vláhový stres,pociťovaný kořenovým systémem v půdě způsobí tvorbu hormonů stárnutí (kyseliny abscisové a etylénu), které vstupují do rostliny, a na úrovni vrcholů letorostů brání účinkům auxinu: to způsobuje zastavení růstu letorostů, které je doprovázeno usycháním koncového očka. V přirozených podmínkách pěstování (bez zavlažování) je zastavení růstu na konci července nebo na začátku srpna známkou správného využívání půdy. Nicméně není žádoucí, aby meteorologické vrtochy narušily tento proces: pokud nějaké deště doprovázejí dozrávání a zabraňují rozvinutí příliš silného vláhového stresu, extrémy v jednom i druhém směru (extrémní sucho nebo příliš mnoho dešťů) naruší tuto křehkou rovnováhu: na tomto krátkém období závisí kvalita ročníku.

Na hodnocení vláhového stresu existuje víc metod: přímá, hodnocením vláhového potenciálu listů, nebo nepřímá, měřením teploty listů, nebo pomocí snímače Pépista, který měří průměr letorostů na setiny milimetru. Přímo na místě a bez jakýchkoliv pomůcek může být metoda určování zastavení růstu užitečná např. pro určení parcel, na nichž se mají pěstovat specifické odrůdy. Některá družstva a různí prodejci hroznů ve Francii praktikují tuto metodu, která nevyžaduje mnoho času na jednu parcelu. V nejsušších vinorodých regionech (které bývají nejčastěji také nejteplejší) umožňuje nutné zavlažování, pokud je správně prováděné, vyvolat lehký vláhový stres, který přináší zastavení růstu. Je tedy možné zopakovat podmínky dobrých tratí a pak řídit závlahy, abychom dostali kvalitní hrozny. Australané se v tomto řízení závlah stali mistry, a své know-how vyvážejí do celého světa.

Poznámka o účinku etefonu, prodávaného pod názvem Sierra (Aventis Cropscience) Etefon je látka, která se v rostlině rozkládá za současného vzniku etylénu. Je to tedy přísun hormonů stárnutí, který použitý v době zaměkání způsobuje dočasné zastavení růstu letorostů a zvýšené ukládání zásob do hroznů. Tím se urychluje dozrávání (rozklad chloroplastů pokožky, hromadění barevných i nebarevných tříslovin) a zlepšuje se kvalita hroznů. Účinek je tím výraznější, čím je réva silnější a čím méně se zastaví přirozený růst: etefon lze použít kromě jeho dalších aplikací také na pomoc některým parcelám, aby se „rozhýbaly“ po stránce kvality, např. během deštivějších let, než je obvyklé. Pramen: Revue des Oenologues, č. 126, leden 2008, s. 38–41 (ako)

Praktické zkušenosti s odrůdami Bronner a Johanitter Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

BRONNER Bronner je německá odrůda, kterou vyšlechtil Norbert Becker ve Státním vinohradnickém institutu ve Freiburgu. Jedná se o křížence odrůd /Merzling x (Záře severu x Svatovavřinecké)/. Odrůda je známá také pod šlechtitelským číslem FR 250-75. Ampelografická charakteristika List je středně velký až velký. Listová čepel je výrazně trojlaločnatá, tmavozelená. List je podobný odrůdě Merzling. Řapíkový výkro-

jek je nejčastěji překrytý, s úzkým průsvitem. Hrozen je středně velký až velký, válcovitý. Třapina je u svého základu rozvětvena v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je středně velká, zlatožlutá. Chuť dužniny je spíše neutrální s jemnými ovocnými tóny. Pěstitelské vlastnosti Bronner je odrůda vhodná do všech vinařských podoblastí na Moravě. Vhodné jsou svahovité lokality s dobrým osluněním. Ideální jsou půdy hlinitopísčité s dobrou vododržností. V teplejších ročnících dozrává koncem září až v první polovině října, v závislosti na požadované kvalitě hroznů. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Odolnost k plísni révy je rovněž velmi dobrá. Odolnost k padlí révy je dob-

rá. Bronner má velmi dobrou odolnost k hnilobám. Odrůdu Bronner je možné pěstovat ve vhodných lokalitách i bez chemické ochrany. V dalších případech postačuje většinou minimální ochrana, představující 1–2 ošetření přípravky pro ochranu proti houbovým chorobám za vegetační období. Odrůda má vysokou násadu hroznů. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2. Vhodným tvarem je střední vedení s řezem na vodorovně vyvázaný tažeň. Bronner má poměrně velké listy, a proto je třeba v době po zaměkání bobulí částečné odlistění zóny hroznů. Regulace násady hroznů je závislá na požadované kvalitě hroznů. Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek. Vzhledem k bujnému růstu odrůdy jsou často třeba středně bujně rostoucí podnože.

(3/2008)

Hrozny je vhodné sklízet na základě kombinace cukernatosti, obsahu a složení kyselin a aromatické zralosti hroznů.

s jemným narůžovělým odstínem. Chuť dužniny je spíše neutrální, velmi jemně ovocná s výraznější kyselinkou.

Enologické vlastnosti Bronner je odrůda vhodná pro výrobu svěžích, aromatických bílých vín. Vhodnou kategorií může být kabinetní víno a víno v pozdním sběru. Technologie zpracování hroznů by měla zdůraznit především aromatický charakter této odrůdy. K tomu účelu je potřeba dobrá aromatická vyzrálost hroznů, bez nahnědlého zabarvení slupky. Výrobu vína je třeba provádět reduktivní technologií a chladným kvašením. Velmi zajímavý může být minimální obsah zbytkového cukru, který zvýrazní ovocné aroma.

Pěstitelské vlastnosti Johanitter je odrůda „ryzlinkového typu“ náročnější na polohu. Vhodné jsou proto lokality typické pěstováním Ryzlinku rýnského. Vyžaduje proto svahovité pozemky s jižní nebo jihozápadní expozicí a dobrým osluněním. Požadavky na půdní podmínky jsou nižší. Odrůda dozrává v průběhu měsíce října, v závislosti na požadované kvalitě hroznů. Odolnost k zimním mrazům je dobrá až velmi dobrá. Odolnost k plísni révy je dobrá. Odolnost k padlí révy je dobrá až střední. Odolnost k šedé hnilobě je dobrá. Obecně lze říci, že odrůda vyžaduje 1–3 aplikace přípravků pro ochranu proti houbovým chorobám za vegetaci. Ve vzdušných, dobře osluněných lokalitách, s dobrým osycháním listové plochy a hroznů je možné vyzkoušet i pěstování bez chemické ochrany. Odrůda má rovnoměrnou násadu hroznů. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s řezem na tažně. Většinou nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. V období dozrávání je vhodné odlistění zóny hroznů s cílem získat kvalitní aromatickou zralost hroznů a snížit obsah kyselin v bobulích. Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek. Požadavky na kvalitu – cukernatost, kyseliny i aromatickou zralost – mohou být velmi podobné hroznům Ryzlinku rýnského.

Využití odrůdy a kvalita vína Odrůda je velmi vhodná pro výrobu biovín. Můžeme z ní vyrábět odrůdová vína ve výše uvedených jakostních stupních. Velmi zajímavá však mohou být „cuvée“ s dalšími odrůdami se zvýšenou odolností k chorobám a mrazům. Biovína ve stylu „cuvée“ mohou být velmi přitažlivá i pro zákazníka. Víno z odrůdy Bronner má příjemně ovocné aroma, chuť je plná, intenzivní, kyselina je výraznější.

JOHANNITER Odrůdu vyšlechtil J. Zimmermann na Státním vinohradnickém institutu ve Freiburgu. Vznikla křížením odrůd /Ryzlink rýnský x (Seyve Villard 12481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá)/. Odrůda je v Německu poměrně populární a rozšiřuje se. Slouží pro výrobu širokého spektra jakostních stupňů biovín. Ampelografická charakteristika List je středně velký, pětilaločnatý, s výraznými listovými výkrojky. Listová čepel je tmavozelená, puchýřnatá. Řapíkový výkrojek je překrytý. Hrozen je středně velký, kuželovitý, u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je kulatá, malá, zelenožlutá, na osluněné straně zlatavá nebo

Enologické vlastnosti Z pohledu zpracování je velmi významná aromatická zralost a obsah kyselin. Technologie zpracování hroznů jsou podobné jako u Ryzlinku rýnského. Vhodné je mírné odkalení a kvašení při teplotách 18–20 °C, které napomůže velmi dobrému rozvoji chuťové plnosti vína. Při vyšších kvalitativních stupních je vhodné ponechání obsahu zbytkového cukru, který pomůže zharmonizovat kyseliny. Vyrábí se reduktivním způsobem.

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

Využití odrůdy a kvalita vína Johanitter je odrůda vhodná pro výrobu kvalitních odrůdových vín. Je vhodná i jako součást cuvéé v rámci výroby biovín. V Německu se z odrůdy Johanitter vyrábí i vína v kategoriích výběr z bobulí a ledová vína. Zajímavější je u této odrůdy odrůdové víno, než-li „cuvée“. Víno z odrůdy Johanitter je jemně ovocné s tóny zeleného jablka a hrušky, chuť je plná, kyselina je výrazná. Hodnocení odrůd probíhá v rámci Národního programu konzervace a využití genových zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press, Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704. řádková inzerce l Prodám nesenný postřikovač zn. ZUPAN za TK. Tel.: 519 346 714, 732 530 263 l Koupím 35 l demižóny cca 4 ks (ne Italské). Tel.: 732 148 540 l „Vinohradnícko-vinárska spoločnosť hľadá agronóma vinohradníckej výroby pre svoju pobočku v Ruskej federácii – oblasť Anapa. Požiadavky: skúsenosti vo vedení vinohradníckej výroby, VŠ vzdelanie výhodou, základná komunikačná schopnosť v ruskom jazyku výhodou, základy Aj, resp. Nj výhodou. Základy práce s PC. Rozhodnosť, flexibilita, schopnosť samostatného rozhodovania, riešenia problémov. Ponúkaná práca je v atraktívnom prostredí čiernomorského pobrežia pri známom turistickom letovisku. Poskytneme služobný telefón, ubytovanie, auto, cestovné na Slovensko hradí spoločnosť. Možnosť odborného rastu. Platové podmienky – podľa osobného dohovoru. Kontakt: Katarína Hozlárová, assistant@invino.sk, tel.: 00421911 111 397“ l Kdo daruje nebo levně prodá staré vinařské časopisy (Český vinař, Vinařský obzor, Vinařství, Vinohrad) nebo literaturu, např. i z pozůstalosti. tel.: 775197443

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2008)

BRONNER – včelka

JOHANITTER – keř

JOHANITTER – hrozen a list

BRONNER – keř

BRONNER – skupina hroznů

BRONNER – keř

JOHANITTER – hrozen

BRONNER – hrozen

INTERVITIS VIENNA:

Setkání vinařů a ovocnářů

Od kultivační techniky až po distribuci vína

Široká paleta nabízených produktů

Na 160 mezinárodních vystavovatelů představuje své novinky z oblastí kultivační techniky (obdělávání půdy a ošetřování rostlin), sklizňové techniky, vinařství (zpracování a ošetřování vína), jakož i lahvování, zátkování a balení, distribuce a organizace.

Vysoce užitečný rámcový program

Pestrý rámcový program – středoevropské vinařské fórum, degustační koutek, expertní fórum atd. – Vám může poskytnout důležité podněty.

„Vše pro hosta“

Na souběžně konaném semináři získají vinaři, kteří podnikají i v oblasti gastronomie nebo hotelnictví, nové informace o současných trendech a novinkách ve svém oboru.

Vítejte v dubnu 2008 ve Vídni! Kontakt: Česko-Nĕmecká Obchodní a Průmyslová Komora Lenka Výborná Tel.: 0221 490345, E-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz

INTERVITIS VIENNA

Mezinárodní veletrh technologií zpracování vína a destilátu˚ ˇ ˇ 13.–15. dubna 2008, vystaviste ´ ˇ Rakousko Messezentrum Víden, www.intervitis-vienna.at

(3/2008)

dubové SUDY-BARRIQUE

Pravá francouzská kvalita

Sudy jsou vyrábeny z francouzského dreva “ALLIER, NEVERS, TRONCAIS, VOSGES, LIMOUSIN”. Možné vypálení sudu, tzv. toasting: Lehké (LT) Strední (MT), Stredne težké (MT+) Težké (HT) Francouzské dubové sudy v nejširším sortimentu. 225l (ruzné modely) 300l 400l 500l

Preparáty pro výrobu vína enzymy kvasinky

bakterie taniny

pravá francouzská kvalita z Epernay - srdce vinařství

Prírodní

Aglomerované 1+1 a další

korkové zátky

Koextrudované plastové zátky

CANDECOL VS zařízení pro filtrační svíčky k použití ve vinařství a nápojovém průmyslu SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

101

VÝHRADNÍ DOVOZCE PRO ČR A SR

– – – –

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

příjmové linky násypky na hrozny mlýnkoodzrňovače pneumatické lisy

Obr. 1 – Chloróza

Obr. 3 – Nedostatek hořčíku

Obr. 2 – Nedostatek hořčíku

Obr. 4 – Ryzlink vlašský na podnoži SO4

(3/2008)

103

Příčiny, důsledky a možnosti odstranění chlorózy u révy vinné Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Chlorózu můžeme definovat jako poruchu révy vinné, která souvisí s hospodařením se železem (GÄRTEL, 1965). Přestože si většina spojuje chlorózu s pěstováním révy vinné na silně vápenatých půdách, můžeme najít více příčin: – vysoký obsah vápna v půdě, – výskyt chlorózy podpořený zhutněním a zamokřením půdy, – chloróza vyvolávaná klimatickými změnami, – chloróza vyvolaná přetížením keřů a ostatními stresovými situacemi ve vinici, – chyby a nedostatky ve výživě a hnojení révy vinné. Přesto však vždy můžeme najít souvislost s výživou a hospodařením se železem a výše uvedené příčiny mohou být významnými „spouštěcími“ faktory. 1. Příznaky chlorózy u révy vinné Chloróza se začíná nejdříve projevovat na vrcholcích letorostů. Mladé lístky na vrcholcích letorostů se postupně vybarvují světlezeleně, žlutozeleně a nakonec zcela zežloutnou. Tyto prvotní příznaky se mohou na vrcholcích letorostů vyskytovat již před kvetením révy, od poloviny května. Chloróza se nejdříve projevuje na mladších orgánech keře révy vinné. Následně proto bývají poškozené listy a zálistky. Listy postupně žloutnou mezi žilnatinou, která je zpočátku ještě zelená. Při silném poškození dochází k nekrotizaci od okrajů listové čepele a může dojít k úplnému usychání listů (Obr. 1). Při silném výskytu chlorózy mohou být dále napadány úponky, květenství a hrozny. Rovněž růst zálistků je oslabený a tyto zůstávají malé, zakrnělé, postupně žloutnou, nekrotizují a úplně usychají. Při silném nebo víceletém výskytu chlorózy dochází k zakrnění růstu keře, nedokonalé vyzrálosti jednoletého dřeva a vyšší intenzitě sprchávání květenství. Dochází i ke snížené tvorbě zásobních látek keře. Jestliže se včas nepokusíme o nápravu, mohou keře zcela uhynout. Podobné mohou být příznaky nedostatku hořčíku. Objevují se však většinou nejdříve na starších listech. Listová čepel mezi žilkami u bílých odrůd žloutne, u modrých odrůd je načervenalá. Žilnatina a část listové čepele okolo žilek zůstává zelená. Rovněž okraje listové čepele nenekrotizují a nezasychají. Nekrotizace začíná na zežloutlých částech listové čepele (Obr. 2, 3). Železo jako příčina vzniku chlorózy se zúčastňuje mnoha enzymatických reakcí v rámci látkové výměny u rostlin, a tudíž také u révy vinné. Nedostatek a nedostupnost železa pro rostlinu proto způsobuje výrazné změny v obsahu chlorofylu. 2. Vysoký obsah vápna v půdě a jeho vliv na výskyt chlorózy Na vápenatých půdách se železo vyskytuje většinou v nerozpustné formě, a není proto dostupné pro révu vinnou. Tento typ chlorózy se může označovat také jako „chloróza vyvolávaná vápnem“. V této souvislosti je rovněž dobré sledovat i obsah aktivního vápna v půdě. Pro hodnocení půdních podmínek ve vztahu k vápenatým poměrům v půdě je možné využit stanovení obsahu celkového CaCO3, hodnoty aktivního vápna v % a index IPC (index of chlorosis power). Velký význam má kvalitně provedená půdní analýza již před výsadbou vinice a přizpůsobení výběru podnože podmínkám stanoviště.

Pod pojmem celkový obsah vápna v půdě se rozumí v půdě obsažené vápno (CaCO3). Ve viničních půdách se tento obsah pohybuje mezi 15–50 %. Obsahem aktivního vápna v půdě se rozumí pro révu přijatelný podíl z celkového vápna v půdě, tj. podíl vápenatých částic pod 0,002 mm. Problémy s chlorózou se projevují zejména na vápenatých půdách, které se vyskytují v mnoha vinařských oblastech světa. Velký význam má proto šlechtění a výběr vhodných podnoží podle půdních podmínek stanoviště. Jedním z nejodolnějších druhů k chloróze vyvolávané vápnem je Vitis vinifera. Ve Francii byla proto zvolena cesta křížení amerických druhů – Vitis spp. s odrůdami Vitis vinifera. Do této skupiny se mohou zařadit podnože 333 EM, 41 B a nebo Fercal. U těchto podnoží však zůstavá otázkou stupeň jejich odolnosti k révokazu a trvalost této rezistence. Z podnoží zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR se ukazuje vyšší tolerance k chloróze u odrůd z křížení Vitis berlandieri x Vitis riparia, kam patří téměř všechny podnože – Kober 5BB, Kober 125AA, Craciunel 2, SO4 a Teleki 5C. Vyšší citlivost na chlorózu je možné pozorovat v kombinaci Vitis riparia x Vitis cinerea, kam patří například nová podnožová odrůda Börner. Nízký výskyt chlorózy je možné pozorovat na dobře propustných, písčitých půdách s nižší hodnotou pH. 3. Hodnocení odolnosti podnoží k chloróze vyvolávané vápnem v nádobovém pokusu Pokus byl prováděn s podnožovými odrůdami zapsanými ve Státní odrůdové knize ČR. Jednoleté dřevité řízky byly zakořeněné v roce 2006 ve skleníkových podmínkách. Pokus s aplikací CaCO3 a hodnocením tolerance k chloróze byl založen a vyhodnocen v roce 2006. Pokus byl založen v kontejnerech o objemu 4 l. Každý kontejner byl opatřen kapkovou závlahou a půdní vlhkost byla udržována na úrovní odpovídající hodnotám polní kapacity. K pokusu byl použit substrát Clasmann s následujícím parametry: pH = 5.2; N = 210 mg.l–1; P2O5 = 240 mg.l–1; K2O = 270 mg.l–1 a Mg = 120 mg.l–1. Pokusný substrát byl obohacen s 25% CaCO3 (varianta V1). Kontrolní varianta byla bez aplikace CaCO3 v čistém substrátu Clasmann. Veškerá hodnocení byla prováděna 90 a 150 dnů od rašení. Hodnocení chlorózy podle vizuálním příznaků bylo provedeno podle stupnice IPGRI (1997), kterou uvádí tabulka 1. Stupeň

Bodové hodnocení chlorózy

Velmi vysoká tolerance

Vysoká tolerance

Střední tolerance

Nízká tolerance

Velmi nízká tolerance

Popis Velmi nízký výskyt. Listy mají tmavozelenou barvu. Nízký výskyt. Listy jsou světlezelené barvy. Střední výskyt. Listy jsou žluté s tmavozeleně zbarvenou žilnatinou. Vysoký výskyt. Listy jsou žluté a méně než 10 % je nekrotických. Velmi vysoký výskyt. Listy jsou žluté, více než 10 % je nekrotických a usychají.

Tabulka 1.: Hodnocení chlorózy na základě vizuálních příznaků podle IPGRI (1997)

(3/2008)

104

Na kontrolní variantě se po celou dobu pokusu neprojevily příznaky výskytu chlorózy. Výsledky hodnocení jsou podrobně uvedeny v tabulce 2. Odrůda

Kontrola

Kober 125 AA Kober 5 BB Teleki 5 C SO 4 Craciunel 2 Amos LE–K–1 Fercal

1.00 1.00 1.00 1.00 1.00 1.00 1.00 1.00

V1 V1 1. hodnocení 2. hodnocení 2.20 1.80 2.60 2.20 3.20 2.60 1.80 1.40 1.80 1.00 5.40 4.20 5.40 4.60 1.00 1.00

Průměr 2.00 ± 1.00 abc 2.40 ± 0.55 bc 2.90 ± 0.55 c 1.60 ± 0.89 ab 1.40 ± 0.54 ab 4.80 ± 0.89 d 5.00 ± 0.70 d 1.00 ± 0.00 a

Tabulka 2: Výsledky hodnocení příznaků chlorózy u podnožových odrůd včetně statistického vyhodnocení Nejvyšší odolnost ukázala podnož Fercal. Podnože registrované ve Státní odrůdové knize v České republice je možné seřadit v následujícím pořadí od nejodolnější k nejvíce citlivé: Craciunel 2 – SO 4 – Kober 125 AA – Kober 5 BB – Teleki 5 C – Amos – LE–K–1 (Obr. 4). Z výsledků je možné vycházet při výběru podnoží do výsadeb na základě obsahu vápna v půdě. Dosažené výsledky se shodují i s hodnotami publikovanými pro tyto podnožové odrůdy v zahraničních pokusech. 4. Zhutnění půdy a zamokření jako faktor ovlivňující výskyt chlorózy Chloróza se velmi často vyskytuje rovněž na zhutnělých a zamokřených půdách. K silnému zhutnění dochází především na těžkých a vlhkých půdách. U takových půd se může vyskytovat i vyšší obsah vápna. V takových půdách dochází většinou k nedostatečnému provzdušnění a zvýšení obsahu CO2 v půdě. Následkem je tvorba uhličitanů (HCO3–), které způsobují nedostupnost železa. PERRET a KOBLET (1996) uvádí, že v silně zhutnělých půdách dochází ke zhoršení růstu kořenového vlášení a především kořenových čepiček. Dochází tím k oslabení rozvoje kořenového systému. Díky tomu může potom obtížně docházet k příjmu železa kořenovým systémem. Důsledkem jsou opět příznaky chlorózy, oslabení růstu keřů a zhoršení ukládání zásobních látek v révových keřích. 5. Chloróza vyvolaná nepříznivým průběhem počasí Tento typ chlorózy se vyskytuje velmi často, jestliže je vlhké a chladné počasí následované teplým a slunečným počasím. Významná je tato skutečnost zejména na začátku vegetačního období, před kvetením. Výskyt tohoto typu chlorózy bylo možné pozorovat v mnoha vinicích na Moravě i v roce 2007. Za slunečného a teplého počasí dochází k rychlému růstu letorostů a v rostlině není k dispozici dostatek železa pro zabezpečení takto rych-

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

lého růstu révy vinné. K růstu nových kořenů a přijímání živin z půdy totiž dochází ve zvýšené míře až koncem května až začátkem června před kvetením. 6. Možnosti odstranění chlorózy u révy vinné Mimokořenová – listová – výživa poskytuje možnost akutního, krátkodobého řešení výskytu chlorózy ve vinici. Nepředstavuje opatření, které by u révy vinné působilo dlouhodobě. Její použití může být zajímavé zejména u chlorózy vyvolávané nepříznivým průběhem počasí. K mimokořenové výživě využíváme listová hnojiva se zastoupením železa (Fe). Jedna aplikace za vegetační období však nijak nepomůže s řešením tohoto problému a je třeba zvolit alespoň 2–3 aplikace listového hnojiva za sebou. První aplikace by měla nastat ihned po projevu prvních příznaků chlorózy. Nemělo by však dojít k aplikaci v době kvetení révy vinné. V přípravě společné aplikace s přípravky na ochranu rostlin je třeba nejdříve zkontrolovat možnost mísitelnosti hnojiva s přípravky na ochranu rostlin. Jak už ale vyplývá z předchozích informací, je výskyt chlorózy spojený především s péčí o půdu ve vinici a výživou a hnojením. Nejvýznamnějším krokem je výběr podnože v závislosti na půdních podmínkách stanoviště a zejména na vápenatých poměrech v půdě. Rovněž u ušlechtilých odrůd révy vinné existují rozdíly v citlivosti na chlorózu. Tuto skutečnost bychom měli zohlednit především na půdách s vysokým obsahem celkového a aktivního vápna v půdě. Tabulka 3 ukazuje citlivost některých odrůd révy vinné k chloróze. Citlivost k chloróze

Odrůdy

Nízká

Chardonnay, Kerner, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský (citlivý na nedostatek Mg), Modrý Portugal, Frankovka.

Střední

Auxerrois, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Domina, Dornfelder, Rulandské modré, Svatovavřinecké.

Vysoká

Sylvánské zelené, Tramín červený.

Tabulka 3: Citlivost odrůd révy vinné k chloróze Jelikož rozvoj chlorózy souvisí se zhutněním půdy a správným vývojem kořenového systému, je správná péče o půdu ve vinici v tomto směru prvořadá. Základem jsou proto všechna opatření, která pomáhají udržovat a zlepšovat půdní strukturu ve vinici. Mezi taková opatření je možné zařadit: – Vyhnout se pohybu mechanizačních prostředků ve vinici za vlhkého počasí a při vlhké půdě. V neozeleněných meziřadích a zejména při celoplošném černém úhoru to může vést k výraznému zhutnění půdy. – Udržovat biologickou stabilitu půdy s využitím ozelenění meziřadí vinice. Typ ozelenění musí být přizpůsoben konkrétním podmínkám stanoviště.

790 Kč (vč. DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2008)

– Snažit se neustále udržovat dostatečný obsah humusu v půdě – obohacením půdy o organickou hmotu, pravidelným mulčováním ozelenění, mulčováním ořezaného réví přímo ve vinici, podporou rozvoje užitečných půdních mikroorganismů. – Při silném zhutnění půdy provést hloubkové prokypření. Hloubkové prokypření je dobré provádět při dostatečně oschlé půdě. Termíny jsou proto po sklizni hroznů, nejpozději však do konce května, kdy začíná růst nových kořenů. Vhodná je kombinace hloubkového prokypření, třeba jen se sezonním zatravněním, nebo i trvalým, aby nedošlo k opětovnému zhutnění půdy. Při hloubkovém kypření je možné provádět rovněž výživu minerálními hnojivy. – Výživa a hnojení révy vinné na základě půdních rozborů. Jak je vidět, chloróza má mnoho příčin a existuje mnoho možností, jak docílit jejího odstranění. Je třeba ji odlišit od žloutnutí listů způsobeného nedostatkem hořčíku, které má podobné příznaky, jak již bylo dříve řečeno, avšak rozdílné možnosti nápravy.

105

7. Poděkování Poděkování patří Ministerstvu zemědělství ČR za podporu projektu NAZV QF 4141 – Šlechtění podnožových odrůd pro révu vinnou s využitím genových zdrojů révy vinné a moderních testovacích metod, který byl zařazený do Téma – 3.1. Využití genofondu v moderních aplikacích , Priorita – 3.1.4. Zlepšování biologického potenciálu rostlin a zvířat, v rámci kterého probíhalo hodnocení a šlechtění podnožových odrůd. Publikace je součástí „Plánu uplatnění výsledků – PUV“. 8. Použitá literatura GÄRTEL, W., 1965: Über die Ursachen der Verdichtungschlorose auf verdichtete Kalkböden. Weinberg und Keller 12, 143–166. IPGRI, 1997: Descriptors for grapevine (Vitis spp.). 62 p. PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press, Brno, 320 str. ISBN: 978–80–251–1704. PERRET, P., KOBLET, W., 1996: Die Verdichtungschlorose der Reben – Ursachen der Hemmung des Wurzelwachstums (Teil 2). Schweiz. Z. Obst–Weinbau 22, 584–587.

Mechanizační prostředky pro předvýsadbovou přípravu půdy Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Při pěstování révy je proto nutné výběru stanoviště a předvýsadbovému zpracování půdy věnovat náležitou pozornost. Nedostatečná příprava stanoviště se totiž může negativně projevit na nízké ujímatelnosti sazenic, jejich zpož-

Obr. 1: Rigolování pomocí rigolovacího radličného pluhu

děném vývoji a společně s působením dalších faktorů na předčasném stárnutí celého porostu. Mezi důležité opatření, které je nutné na pozemcích připravovaných pro výsadbu vinice provádět, patří obnovení biologické aktivity půdy vyššími dávkami organické hmoty (až 130 tun na 1 hektar). Jedná se především o aplikaci chlévského hnoje, kompostu, zeleného hnojení, ale také úpravu zásob živin a půdní reakce. Tyto pěstitelské požadavky jsou někdy pěstiteli opomíjeny a nová vinice je vysazována na pozemek bezprostředně po vyklučení starého porostu. Na stavu a životnosti vinice se tyto skutečnosti nutně projevují.

Obr. 2: Souprava pro rigolaci (traktor + rigolovací pluh)

Písemné zmínky dokládají, že již ve středověku byla půda před založením vinice ručně přerývána až do hloubky 1,0–1,5 m. Jednalo se o fyzicky velmi namáhavou práci při níž byly využívány pouze běžné typy ručního nářadí. Principem bylo vyhloubení rýhy do požadované hloubky, přičemž půda z jednotlivých vrstev byla ukládána na povrch okolního pozemku. Poté došlo k podkopání stěny výkopu doprovázeného sesuvem a vzájemným promísením půdy. Tento postup se opakoval na ploše celého pozemku. Na předvýsadbový způsob zpracování půdy jsou současné názory poněkud rozdílné. V zásadě se propagují dva. První preferuje hluboké zpracování půdy (rigolaci), zatímco druhý se přiklání pouze k hloubkovému prokypření půdy bez jejího obracení či velkého promísení. Dnešní hluboké zpracování půdy využívané před výsadbou trvalých porostů je označováno termínem rigolace (Obr. 1). Je to nejdůkladnější způsob zpracování půdy. Půda se při tomto zásahu zpracovává až do hloubky 0,5–1,0 m. Rigolaci lze provádět hlavně na půdách, kde není velký rozdíl mezi ornicí a spodinou, a na půdách s hlubokým orničním horizontem. Při rigolaci dochází k narušení přirozeného půdotvorného procesu. Současně se narušuje složení přirozených vrstev půdy a jejich uklá-

106

(3/2008)

Obr. 3: Otočný rigolovací pluh dání v půdním horizontu. Při zásahu se jednotlivé vrstvy půdy vzájemně mísí a homogenizují. Díky tomu vzniká jednotný půdní horizont, který umožňuje mohutný rozvoj kořenové soustavy révových sazenic hned v prvních letech po výsadbě, révový keř se rychle vyvíjí a rychle vstupuje do plodnosti. Sazenice vysazené na pozemky neprokypřené do požadované hloubky rostou podstatně pomaleji a snadněji podléhají růstovým výkyvům při větším zatížení úrodou a v suchých letech. Zejména u strukturních půd a půd těžkých jílovitých může docházet vlivem zásahu ke zlepšení příjmu živin a vody. Vinice má dlouhou životnost, keře jsou stejnoměrné, dobře vyvinuté a poskytují pravidelné výnosy. Půdy zpracované tímto způsobem bývají označovány termínem rigosol. Druhý, opačný názor se přiklání k tvrzení, že rigolace do větších hloubek má v závislosti na daných půdních podmínkách zpravidla negativní dopad na růst vysázených sazenic. Nedoporučuje proto provádění rigolace, při níž se na povrch pozemku dostává nestrukturní, biologicky málo účinná půda s nízkým obsahem humusu. Spodina se naopak dostává do horních vrstev a může negativně ovlivňovat počáteční vývoj mladých rostlin. Biologicky nečinná zemina spodiny musí být potom vyhnojena organickými hnojivy, aby se v ní co nejdříve rozvinula činnost půdních mikroorganismů. Nejvhodnější dobou k rigolování je časný až pozdní podzim, kdy během následného zimního období zůstává půda v hrubé brázdě, je nasáknuta vodou, řádně promrzá a dostatečně slehává. Jarní rigolování je méně vhodné, půda příliš provětrá a prosuší se, takže sazenice mohou během léta trpět suchem. Pro podzimní výsadbu je s ohledem na dostatečné slehnutí půdy do výsadby vhodné provádět rigolaci již v srpnu.

Obr. 4: Rýčový pluh

Obr. 5: Rýčový pluh s dutými hřeby

Předvýsadbovou přípravu půdy lze provádět s využitím následujících operací a mechanizačních prostředků: – rigolováním pomocí rigolačních radličných pluhů, – hlubokou orbou pomocí rýčových nebo rotačních pluhů, – hloubkovým kypřením pomocí speciálních radlicových kypřičů. Rigolace se provádí pomocí speciálních rigolačních pluhů, které mohou využívat předradličku nebo podrývák (Obr. 2, Obr. 3). Při orbě bez předradličky se horní vrstva ukládá v podstatě pravidelně do celého profilu. Při použití předradličky je ukládána ve větší míře na dno brázdy. I zde platí obecné zásady jako při standardní orbě. Naoraná půda musí mít náležité spojení se spodinou a jednotlivé skývy musí být kladeny těsně k sobě, je nutné dodržovat nastavenou hloubku i šířku záběru a dbát na co nejkratší dobu zahloubení pluhu. S ohledem na orební odpor při zpracování půdy v uvedené hloubce se používají většinou jednoradličné pluhy, jejichž pracovní záběr je menší, než by odpovídalo běžnému orebnímu poměru. V praxi se lze setkat také s 2–3radličnými pluhy, které vyžadují agregaci s traktory o výkonu motoru minimálně 120 kW. Rýčové pluhy (Obr. 4) představují stroje zvláštní konstrukce, které mají nuceně poháněné pracovní orgány tak, že jejich dráha, která není kruhová, imituje dráhu rýče při ručním rytí. Jejich pracovní orgány se podobají rýči nebo lopatce. Při práci oddělují ze souvislé vrstvy jednotlivé kusy skývy, které se částečně roz-

padají, drobí, dochází k dobrému provzdušnění v celém horizontu a přitom zůstává zachována potřebná půdní struktura. Tyto stroje mohou být s výhodou využívány pro zapravení organických nebo minerálních hnojiv. Pro požadavky hlubokého zpracování byly vyvinuty rýčové pluhy s dvojí délkou držáků nesoucích pracovní orgány, z nichž každý pracuje v jiné hloubce. Lze jimi dosáhnout hloubky zpracování až do 0,70 m. Novinku v sortimentu těchto strojů představuje náhrada standardních rýčů pracovními orgány ve tvaru hřebene (Obr. 5). Každý hřeben je tvořen 2–4 dutými hřeby o délce 0,2–0,3 m. Při práci hřeby propichují půdu a vynášejí z půdy válečky. Díky válcovitým dutinám vzniklým v půdním profilu tak dochází k intenzivnímu provzdušňování půdy. Použití těchto strojů je vázáno pouze na bezskeletnaté půdy. Speciální zúžené typy rýčových pluhů mohou být využívány také přímo v meziřadí vinic. S ohledem na charakter zásahu, při němž dochází k intenzivnímu poškození kořenů, může být tento zásah prováděn pouze v každém druhém meziřadí. Rýčové pluhy jsou poháněny mechanicky od vývodové hřídele traktoru. Ke své činnosti nepotřebují velkou tažnou sílu. Předností rýčových pluhů je vysoce kvalitní zpracování půdy, které je ale vykoupeno zpravidla vyššími pořizovacími i provozními náklady a vyšší spotřebou pohonných hmot.

Obr. 6: Rotační pluh

Obr. 7: Radlicový kypřič

(3/2008)

Pracovní orgány rotačních pluhů (Obr. 6) tvoří ocelové desky ve tvaru klínů upevněné pomocí několika křížových držáků srpovitého tvaru na horizontální hřídeli. Hrana držáků je opatřena ostřím, které usnadňuje rozřezání půdy na pásy a lepší průnik pracovních orgánů do půdního horizontu. Nůž vnikne do půdy a přitom odřezává skývu o tloušťce 0,1–0,2 m. Ta je unášena na desce, je mírně zvednuta a částečně se obracena, přitom dochází k jejímu rozpadu, drobení a mísení. Celkový průměr rotoru může dosahovat až 1,5 m. Nasazení těchto strojů je vázáno na půdy bez příměsí skeletu. Pohon je stejně jako v předchozím případě řešen mechanicky.

Konstrukčním základem radlicových kypřičů (Obr. 7) je masivní rám, na kterém je uchyceno několik širokých křídlových radlic s pracovním záběrem 300–500 mm. Působení kypřičů na půdní strukturu se vyznačuje svojí šetrností. Půda je zpracovávána až do hloubky 0,5–0,7 m. Jednotlivé radlice půdu rozřezávají a mírně nadzvedávají. Hlavní účinek spočívá v šíření trhlin a zlomů, ve zpracovávané vrstvě nedochází k obracení a promíchávání jednotlivých vrstev. Ve zpracovaném horizontu dochází ke zlepšení vzdušného a vlhkostního režimu a k významnému rozrušení zhutnělých vrstev. Využití těchto strojů nachází opodstatnění pou-

107

ze při přípravě nových pozemků, které doposud nebyly osázeny. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 81200. Kontaktní adresa: Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice (foto archiv autora)

Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 5.) Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Francouzký filozof Michel Le Gris publikoval v roce 1999 knihu Dyonisos crucifié (Ukřižovaný Dionýsos), v níž prohlásil, že věda zničila věrohodnost francouzkých vín nikoli jen z důvodu boje se škůdci, ale především z daleko méně ušlechtilé příčiny, jíž byla honba za ziskem. Kult terroiru s jeho fašistickým podtextem založeným na uctívání „krve a země“, byl pouze cynickou zástěrkou pro to, co se mělo později stát potravinářsko-zpracovatelským průmyslem servírujícím banální produkty globálnímu trhu, jehož chuť stále víc a víc zakrňuje. Le Gris soudí, že stabilizátory, a dokonce zbytky pesticidů znatelně ovlivňují chuť a celkový výraz vína, a odsuzuje zavržení prastarých tradičních vinohradnických i vinařských postupů. Skutečná kalamita ve vinicích podle něj pokračuje od doby, co byla přijata opatření, která se v době nástupu houbových chorob a révokaza jevila jako naprostá nutnost: „Skutečnou pohromou je téměř úplné vymizení organické hmoty… Moderní kultivační metody zanechaly půdu zbavenou života, obydlenou pouze parazity jako třeba révokaz… Od těch dob se objevují stále další a další problémy, nové houby, nové viry, proti nimž se bojuje samozřejmě chemickými prostředky, které pouze dál zostřují panující nerovnováhu… Člověk vlastně žasne, jak mohla být réva úspěš-

ně pěstována pět tisíc let, když dnes vidí všechen ten chemický arzenál považovaný za podmínku její další existence.“ V době, kdy byla předrévokazová vína ještě snadno dostupná, je milovníci vína často prohlašovali za lepší než ta ze štěpovaných keřů. Postupem času, jak těchto „původních“ vín ubývalo, zmenšoval se i počet lidí, kteří měli možnost je ochutnat. Dnes se k takovým šťastlivcům počítají téměř výhradně sběratelé, kteří tyto raritní kousky kupují na aukcích (tedy pokud vůbec draze získanou láhev otevřou!). Tak například v roce 2000 dalo Chateau Latour do aukce víno výtečného ročníku 1863 (zdůrazněme, že hrozny byly již v té době chemicky ošetřovány proti oidiu). Před zahájením veřejné dražby byla pro hrstku vyvolených otevřena jedna láhev na zkoušku. Mělo to být jako otevření Tutanchámonovy hrobky. Recenzent z časopisu Wine Spectator tehdy napsal: „Latour 1863 má strukturu nejjemnějšího hedvábí s vůněmi a chutěmi tabáku, pouzdra na cigára, kůže, drobných bobulovin, švestek a vlhké půdy. Jeho chuť přetrvává v ústech po každém doušku celé minuty.“ Tato zkušenost měla cenu 4 600 dolarů. Existuje však levnější alternativa. Víno z Chile. Tato vinařská země je chráněna z jedné strany Andami a z druhé Pacifikem. Většina chilských vinic zůstává pravokořenná a keře, které je tvoří, jsou přímými potomky francouzských sazenic, dovezených sem ještě před révokazovou kalamitou. Bohužel – jde o Nový svět a to pravověrného a tradicionalisticky založeného evropského enofila zcela neuspokojí. Navíc jde o vína pocházející z gargantuovsky koncipo-

vaných révových latifundií, která jsou ve většině případů dokonale odosobněná. Zapálený piják vína bude vždy toužit po tradičním víně z tradičního terroiru. Malou útěchou mu budou pravokořenné vinohrady, které přežily na Kypru či v Portugalsku. Nejvyšší metou pro něj stejně provždy zůstane Francie. A skutečně, i v tomto vinařském pupku světa existují dodnes takřka posvátná teritoria, kde lze spatřit záhadně nedotčené keře rostoucí stále jako franc de pied. Moky, jež tyto keře dávají, jsou předmětem takřka mýtické úcty a milovníky vína fascinují jako nějaké enologické latimérie. Například v Champani najdeme několik takových vinic v Ay a Bouzy, kde roste pravokořenný Pinot Noir, který z nevysvětlitelných důvodů nepodlehl révokazovému plenění v roce 1890. Podobných míst není ve Francii mnoho, ale najdeme je třeba v údolí Loiry (jednu má známý biodynamik Didier Dagueneau). Jiný vinař z údolí Loiry, Charles Joguet, tvrdí, že vína z pravokořenných keřů sice vždy vykazují nižší obsah alkoholu (často pouhých 10 %), ale poskytují nezapomenutelný chuťový zážitek, se sladkou a sofistikovanou strukturou bohatou na taniny a zároveň s mimořádnou jemností. A opravdu – stará, více než stoletá předrévokazová vína necharakterizuje nijak vysoký obsah etanolu. Jak je vidět, vysoký alkohol sám o sobě nezaručuje vyšší kvalitu ani potenciál dlouhověkosti. Naopak – měli bychom si dávat pozor na všechna ta 14% vína, pro něž se v anglosaské oblasti používá termín „monster wines“. Zdá se, že vysoký alkohol může tato vína v průběhu stárnutí doslova „požírat“.

108

(3/2008)

Pro předrévokazovou produkci se tedy nepřestává plakat. Nicméně jejich odlišnost (či vyšší jakost) se dá zřejmě docela prozaicky vysvětlit dvěma základními příčinami, o kterých jsme si povídali se známých šlechtitelem a vinařem Lubomírem Glosem: První se týká znatelně nižšího výnosu pravokořenných keřů z dob před fyloxerou. Před tím, než révokaz udeřil, býval průměrný výnos z ha ve špičkovém Bordeaux 10–15 hl. Po rekonstrukci vinic s pomocí selektovaných a unifikovaných klonů se mohl zvýšit na 60–75 hl z ha. Tato skutečnost sama o sobě má zásadní podíl na poklesu kvality porévokazových vín. Další, neméně důležitou příčinou poklesu jakosti či ztráty charakteru novodobých vín je umrtvení půdy a vůbec vysterilování celého ekosystému vinice vinou přílišného používání „strojové“ chemie. Chemií je ničen především půdní život, spolu s tzv. škůdci narušujeme složitou strukturu vztahů mezi myriádami mikroorganismů, o jejichž synergii nemáme ani potuchy. Výsledkem jsou stále choulostivější révové keře, na jejichž záchranu se nasazuje opět to, čím byla jejich odolnost podlomena. Phylloxera vastatrix nezůstává ani dnes nic dlužna svému jménu a vinaři v regionech, kde stále představuje potencionální ohrožení, ji nemohou brát na lehkou váhu. V Německu se v nedávné minulosti objevily zprávy o klesající vitalitě a výnosech révy štěpované na podnoži 5C v oblastech, kde je révokaz stále aktivní, což je přinejmenším znepokojující. Dnes se nejeví bezpečné pěstování pravokořenných rév ani ve zdánlivě izolovaných oblastech, jako je Chile. Žijeme přece v době „létajících“ vinařů, vinohradníku a dokonce „létajících“ vinařských turistů. Dnes již nemohou být klidní vinohradníci nikde na světě. Jak se ukázalo v Kalifornii, kde se v 80. letech objevila na podnožích AxR1 mšička révo-

Šlapání hroznů se praktikovalo po tisíce let. Snímek z italského vinobraní, 50. léta 20. století. (Zdroj: Hugh Johnson: The Story of Wine) kaz nového, agresivnějšího „biotypu B“, má tento škůdce neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se novým podmínkám, a je tedy jen těžko předvídatelné, co „provede“ příště. Dnes se živě diskutuje nejen o vínech ze štěpovaných či pravokořenných keřů, daleko častěji se debatuje o geneticky modifikované révě. Už v roce 1997 byl vpraven do několika podnožových rév gen sněženky (Galanthus nivalis) jako ochrana proti hlísticím přenášejícím virová onemocnění. Vědci tehdy uklidňovali veřejnost – nikdo se nemá obávat sněženkové příchutí vína z takto geneticky upravených rostlin. Geny byly vloženy do buněk podnože a nijak prý neovlivní chuť hroznů. Doba však pokročila a dnes se již genetické pokusy provádějí přímo na odrůdách Vitis vinifera. Experimentuje se např. s genem bource morušového… Veřejnost a zvláště mnohé vinaře začal tento vývoj velmi znepokojovat. Víno není sója. Víno by přeci mělo být nejdokonalejším vyjádřením jedinečné rostliny rostoucí na jedinečném místě, o něž pečuje jedinečný člověk. Genetické

manipulace mohou přivodit nenávratnou ztrátu přirozené odrůdové diverzity a způsobit zásadní změny v chuti, barvě či struktuře vín. Geneticky modifikovaná réva může otřást světovým vinařským odvětvím stejně jako révokaz před více než sto lety. Problém je ale ještě složitější: geneticky modifikovaný materiál se v dnešní době může dostat do vína nepřímo během vinifikace prostřednictvím cukru, želatiny, vaječných bílků etc. Rozšířené používání geneticky manipulovaných kvasinek, jež jsou schopny napomáhat k vytváření specifických aromat, znepokojuje již delší dobu vinaře v Burgundsku nebo v Bordeaux. Mnozí z nich se ptají: Pokud si těmito mikroorganismy zamoříme sklepy, budeme ještě schopni vyrábět originální Pinot noir? A jakou konkurenční výhodu pak budeme mít vůči Novému světu? Na čí stranu by se dnes postavili hrdinové révokazové války a propagátoři štěpování? Byli by pro genetické inženýrství? To se už bohužel nedovíme. Jedno však zůstává jasné. Planchon, Millardet či Bazille zachránili révu pomocí révy samotné. Nepřipadá nám přinejmenším popletené křížit ji se sněženkami nebo bourcem morušovým? Literatura Campbell CH., 2004. Phylloxera. How Wine was Saved for the World. Harper Perennial, London Scelton, S., 2007. Viticulture: An Introduction to Commercial Grape Growing for Wine Production, Lulu.com Le Gris, M., 1999. Dyonisos crucifié, Paris Fota k článku na titulní straně archiv B. Trojaka (hlavní – perokresba) a P. Ackermanna (barevné snímky).

Datový přehled šíření révokazové nákazy dle článků ve Vinařském obzoru do roku 1944 l Horňanský, A. V.: Vinařství na Moravě, 1907, VO č. 2, str. 30–32 Révokaz zjištěn v r. 1890 v Šatově na Znojemsku, 1891 v Jaroslavicích, 1900 v Mikulově, 1991 na Hustopečsku (Velké Pavlovice, Zaječí), 1902 na Hodoňsku, 1903 na Břeclavsku, 1905 na Židlochovicku a Brněnsku, 1906 na Kloboucku a Moravskokrumlovsku. V té době se začíná se šlechtěním révy na americké podnože. Byl zřízen v r. 1895 dozorčí úřad vinařský ve Znojmě pod jménem C. a K. technická stanice pro potírání révokazu na Moravě. l M.: Sirouhlík a jeho význam ve vinařství, 1907, VO č. 6, str. 98–101 Jmenovány zamořené obce Velké Pavlovice, Rakvice, Starovičky, Horní Bojanovice, Krumvíř, Nikolčice, Nosislav, Židlochovice, Žižkov, Německé Knínice, Kuchařovice, Žerotice, Čej-

kovice a Mutěnice. Probrána metodika aplikace sirouhlíku na různých půdách, vliv odrůdy, teploty, zařízení na aplikaci atd. l Č.: Révokaz, 1908, VO, č. 2, str. 43–45 Popsáno rozšíření po Evropě i jinde ve světě. Biologie škůdce. Koncem r. 1906 zamořeno na Moravě 6 636 ha v 73 obcích, z nichž je 9 % v obvodu českém. V tomto roce byly popsány v různých číslech vlastnosti a možnosti použití podnožové révy. l Č.: Referát místodržitelského referenta pro zemědělství..., 1909, VO č. 4, str. 65–68 Ohledání vinic místními komisemi – nalezen révokaz v obcích Křepice, Bulhary, Šakvice, Čejkovice na Znojemsku, podezření Vlkoš, Milovice a Pouzdřany. Uveden počet zamořených obcí podle okresů: Znojmo 41 obcí, Hustopeče

15, Mikulov 15, Hodonín 4, Mor. Krumlov 1 a též nález ve Znojmě a Brně. Uvedeny bezúročné půjčky na obnovení zničených vinic. l Votruba, K.: Zpráva k VII. zasedání komise pro vinařské záležitosti 1909. 1910, VO č. 1, str. 11 Mšička révokaz napadla v r. 1909 5 dalších obcí českého vin. území: Bořetice, Kobylí, Vrbice, Velké Němčice a Uherčice. Celková zamořená plocha je 1 021,71 ha. Dále popisován přímý boj sirouhlíkem, plocha vinic na podnožích je 120 ha, z toho polovina je v obcích nezamořených. V r. 1909 bylo dodáno ze státních révových školek 310 980 ks podnoží za dotovanou cenu 5 K za 1 000 řízků. Pokračování zprávy v č. 2, str. 28 pokračuje ve vyjmenovávání dotací na sazenice, stratifikační místnosti atd.

(3/2008)

l Krátké zprávy: 1910, VO č. 3, str. 58 Révokaz byl zjištěn v německé obci Pouzdřanech u Mikulova l Votruba, K.: Výhody pro vinaře zamořených krajů. 1911, VO č. 1, str. 1 Popisovány zamořené plochy v c. a k. Rakousku vč. Moravy, zakládání révových školek – Mutěnice, Vel. Pavlovice, Kyjov, Čejkovice, Klobouky a Strážnice. Výroba a distribuce podnoží, sazenic atd. Podpory a dotace. Příklad žádosti o dotaci a další postup. l Ondra, J.: Vinařství na okresu Klobouckém u Brna. 1911, VO č. 5, str. 88 Révokaz doposud zjištěn jen v Krumvíři, kde se úžasně šířil. l Horňanský, A. V.: Z dějin révokazu. 1911, VO č. 6, str. 107 Popisováno šíření v Evropě a zakončeno výčtem obcí s uvedením roku zjištění napadení na Moravě. l R.: O révokazu. 1911, VO č. 9, str. 157 Popis škůdce, jeho vývoj, připojeny dvě perokresby. Řešení ochrany před dalším šíření zákony a vládními vyhláškami. Organizace ochrany na Moravě. l Horňanský, A. V.: První desetiletí. 1912, VO č. 9., str. 159 Popis činnosti ZVSMM včetně práce C. a K. vinařské správy ku potírání révokazu (str. 164). l Votruba, K.: Zpráva c. a k. vinařského komisariátu v Hodoníně za r. 1912. 1913, VO č. 1, str. 2 V r. 1912 napadení vinic i na okresu Kyjov v Uhřicích na 12,77 ha. Plocha zamořených vinic tedy činí 1 178,33 ha, počet zamořených obcí 26, z toho v pol. okresech Hustopeče 14, Znojmo 6, Hodonín 4 a po jedné Brno a Krumlov. Dále popis náhrady vinic štěpovanými výsadbami, výsadby soukromých matečnic, kurzy štěpování atd. l Votruba, K.: O významu jednotného zamořeného území. 1913, VO č. 3, str. 44 Upozornění na předpisy – zákaz vývozu réví, místní révokazové komise, zamořená území, zákaz vývozu réví a použitého kolí ze zamořených pol. okresů. l Z vinohradnictví v království českém. 1913, VO č. 6, str. 94 25. června 1913 komise (J. Buňat, J. Fořt, A. Markant, Dr. Fr. Straňák) nalezla na vinicích pomologického ústavu v Troji napadení révokazem na tabuli Ryzlinku rýnského, kde došlo k běžným příznakům nadzemních částí keřů. Při prohlídce kořenů nalezeny nodosity. Byla provedena opatření. l Různé zprávy. 1913 VO č. 7, str. 113 Révokaz zjištěn v obcích Frelichov a Drnholec. Obce spolu sousedí. l Stav vinařství v révokazem zamořeném území na Moravě v letech 1910–1912. 1913, VO č. 10, str. 152

Vyjmenovány zamořené obce Mannsberg, H. Dunajovice, Tvořihráz, Domčice, Bravice, Milotice a Bratelsbrunn (Březí), Němčičky, Uhřice. Citovány opět plochy vinic napadených, znovu vysázených atd. l Votruba, K.: Zpráva...1914, VO č. 1, str. 6 V r. 1913 nalezen révokaz v obci Hovorany. Vyčísleny plochy napadených vinic atd. l Moravské vinařství v r. 1914, II. část. 1915, VO č. 2, str. 18 Počet napadených obcí nezměněn. Napadená plocha vinic 1 195,51 ha ve 27 obcích. l Vinařské záležitosti v království Českém. 1917, VO č. 3, str. 40 Nařízení ministerstva orby ze dne 2. dubna 1917 – pojednáno o předpisech ochrany proti révokazu. l Různé zprávy. 1918, VO č. 1, str. 9 Révokaz byl zjištěn v r. 1917 v Kloboukách u Brna a Dolních Bojanovicích. l Různé zprávy. 1918 VO č. 7, str. 103 Nálezy révokaza v Prušánkách. l Votruba, K.: Zpráva ku vinařské poradě v Brně, svolané zemským výborem moravským 12. ledna 1919. 1919, VO č. 2, str. 17 Všeobecné poznatky. Nutnost zřízení a rozšíření révových školek. l Fořt, J.: Vinařství v Čechách. 1920, VO č. 7, str. 104 Všechny vinice v Čechách jsou doposud pravokořené, protože révokaz se doposud zjistil pouze v Troji. l Pštross, B.: Révokaz, jeho rozšíření v r. 1921–22 a vliv na obchod révou. 1922, VO č.13, str. 114 Obecné předpisy. Révokaz nalezen v obcích Strážnice, Nový Poddvorov, Čejč, Šakvice, Diváky, Žarošice. Dávána vina za šíření nečinnosti místních révokazových komisí. l N.: Z dějin révokazu. 1925, VO č. 15, str. 126 Povšechné dějiny šíření mšičky po Evropě. l Drobné zprávy. Révokaz, dopravní prostřední vnitrostátní. 1928, VO č. 15, str. 83 Jednotné infekční území okresy Hustopeče, Mor. Krumlov, Mikulov, Znojmo a též sousedící Břeclav a Hodonín. Nyní zjištěno napadení i ve Strážnici, Bzenci, Blatnici, Svatobořicích, Mistříně, Archlebově, Dambořicích, Karlíně, Uhřicích, Žarošicích, Miloticích, Vetéřově a Šardicích. l Rosina, B.: Rozšiřování révokazu na Bzenecku. 1930, VO č. 15, str. 142 Povšechné popisování zásad ochrany před révokazem a varování vinařů před výsadbou pravokořenné révy a révy hybridní. l B.: Révokazem zamořené kraje v ČSR. 1931, VO č. 2, str. 37 Čechy uznány jako nezamořené. Na Moravě uvedeny zamořené okresy podle nařízení ze dne 13. září 1910. Vyjmenovány povinnosti vinařů. Za obce dosud nezamořené jmenovány Mor. Bránice, Německé Bránice, Hlína, Ivanči-

109

ce, D. Kounice, Silůvky, Trboušany, Iváň, Mělčany, Rajhrad, Sobotovice, Vranovice, Žabčice, Kopařovice, Smolín, Šumice, Kudlovice, Hroznová Lhota, Tvarožná Lhota, Petrov, Radějov, Sudoměřice, Tasov, Vnorovy, Kněždub, Dražůvky, V. Lovčice, Nechvalín, Násedlovice, Nenkovice, Vetéřov, Želetice, Domanín, Nová Ves u Ostrohu, Těmice, Vlčnov, Boršice, Břestek, Jalubí, Mařatice, Ořechov, Polešovice, Stříbrnice, Tučapy, Traplice, Vážany, Boršov, Bukovany, Hýsle, Ježov, Kelčany, Kyjov, Moravany, Nětčice, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stražovice, Syrovín, Újezdec, Vlkoš, Žadovice, Žeravice, Labuty. Uvádí se, že ze jmenovaných obcí bude v nejbližší době mnoho také zamořených. l Škodliví činitelé na révě vinné v období 1929–1930. 1931, VO č. 8, str. 147 Révokaz, a to species, vytvářející na listech bradavičnaté nádory... vyskytl se v Hruškách, Znojmě, Vracově a Bzenci. l Zprávy situační – Holešínský, Mutěnice: 1934, VO č. 1, str. 14 ....vysazují se poslední vinice pravokořené, které byly silně poškozeny jak révokazem, tak i mrazy... (roz. náhrada pravokořenných vinic novými výsadbami – pozn. M.). l SVÚZ – Zákaz dovozu révového materiálu do Čech. 1934, VO č. 3, str. 45 Upozornění na zákaz dovozu révových sazenic, řízků a roubů do Čech z ostatních krajů republiky i z ciziny. Možnost zabavení materiálu a trestní stíhání. l Seznam nezamořených obcí na Moravě. 1935, VO č. 3, str. 57. Okr. Kyjov: Celožnice, Boršov, Kostelec, Bukovany, Hýsle, Kelčany, Kyjov, Moravany, Nětčice, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Syrovín, Újezdec, Vlkoš, Žeravice. O. U. Ostroh: Domanín, Těmice, Ostrožská N. V. O. Strážnice: Hroznová Lh., Tasov, Vnorovy, Kněždub. O. U. Brod: Vlčnov, Havřice, Prakšice, Drslavice, Veletiny, Hradčovice, D. Němčí, Hluk. O. Ždánice: Dražůvky, V. Lovčice, Nechvalín, Násedlovice, Nenkovice, Vetéřov, Želetice. O. U. Hradiště: Boršice, Břestek, Mařatice, M. Ořechov, Polešovice, Tučapy, Traplice, Vážany. O. Napajedla: Kudlovice. O. Vyškov: Šumice. O. Pohořelice: Kopařovice, Smolín, Loděnice. O. Židlochovice: Ivaň Mělčany, Rajhrad, Sobotovice, Vranovice, Žabčice. O. Ivančice: M. Bránice, N. Bránice, Hlína, Ivančice, D. Kounice, Silůvky, Trboušany. O. M. Krumlov: Babice, Dolenice, Kadov. O. Znojmo: Oleksovice. l Seznam zamořených obcí mšicí révovou. 1937, VO č. 2, str. 44 O. Ivančice: dtto mimo D. Kounice. O. Židlochovice: dtto O. Vyškov, Napajedla, Strážnice

110

(3/2008)

bez Vetéřova, U. Ostroh stejné, U. Brod stejné, U. Hradiště: navíc uvedeny Buchlovice a Zlechov. Kyjov: navíc Vřesovice. l Vin. zákony: Vl. nař. 30. dubna 1941 o opatř. proti révokazu... 1941, VO č. 7, str. 135 Obecné předpisy proti rozšiřování mšičky. l B.: Révokaz na americké révě. 1943, VO č. 2, str. 23 Obecně popsány rozdíly mezi napadením révy vinné a amerických rév. Popsány různé

pokusy. Upozorněno na možnost šíření hybridy s poloamerickou krví „v němž i z důvodů ochrany jakosti není a nemůže být polovičatosti“. l Joska, V.: Réva pravokořenná? 1944, VO č. 4, str. 50 Obecně popsáno nebezpečí šíření do nenapadených obcí (Blatnice). Zakončeno: „Révokaz žije a škodí. Není dosud jiné cesty, než štěpovaná sazenice...“

l Vobr, J. Ing: Opět révokaz na listech. 1944, VO č. 12, str. 180 Probrána škodlivost obecně, šíření, formy révokaza, upozornění na nutnost vyklučení hybridových vinic, kde se též révokaz vyskytuje na listech. Podle uvedených zdrojů ve Vinařském obzoru zpracoval Ing. Drahomír Míša

Úloha kvasiniek v hydrolýze glykozidicky viazaných prchavých zlúčenín počas výroby vína

Napríklad terpenové alkoholy sa podielajú a poskytujú dôležitý príspevok odrodovým vlastnostiam muškátov, Rieslingu a Tramínu (Straus et al., 1986). V odrodách vína sú formy vône týchto aktívnych zlúčenín spravidla veľmi nízke a navyše sú zväčša prítomné ako bezfarebné prekurzory glykozidov (Sefton et al., 1993). Z uvedených dôvodov mušty z takýchto odrôd hrozna vykazujú všeobecne nedostatok výraznej typickej odrodovej vône. Avšak výsledné vína vykazujú charakteristickú arómu, ktorá je špecifická pre odrodu hrozna vína. Predpokladá sa, že v procese vinifikácie sa môže odkryť senzorický charakter odrody. Navrhli viaceré mechanizmy, ktoré by mohli prispieť transformácii bezvôňových prekurzorov na zlúčeniny vône. Williams et al., (1982) zvažujú enzýmovú hydrolýzu pridaný-

mi enzýmymi alebo enzýmami hrozna či mikroorganizmami (Günata et al., 1988). Glykozidické prekurzory hrozna, monosacharidové glykozidy, v ktorých podiel sacharidov pozostáva z β – D – glukózy a z disacharidov, sú spravidla ďalej substituovaná ďalšími jednotkami sacharidov, napríklad arabinofuranozidom a pod. Za miernych podmienok kyslosti vína vyúsťuje spontánna hydrolýza betaglykozidickej väzby do uvoľnenia viazaných prchavých zlúčenín. Hoci tento proces je známy, že hrá základnú úlohu pri vývine buketu počas zrenia vína, tento proces je zvyčajne pomalý. Je preto predpoklad, že vplýva iba málo na vývin odrodového charakteru vína. Naopak, vieme, že viaceré mikroorganizmy môžu produkovať glykozidické enzýmy, ktoré sú schopné urýchliť hydrolýzu glykozidov hrozna s následným uvoľnením vôňove aktívnych frakcií.

Sklepní hospodáﬁství

Predvída sa všeobecný názor, že hydrolýza glykozidických disacharidov vyžaduje predbežný glykozidázový enzým, ktorý by uvoľnil terminálny sacharid, kým by betaglykozidáza uvoľnila viazanú prchavú frakciu. Len tento posledný krok je potrebný pre prekurzory glykozidov. Kmene kvasiniek Saccharomyces cerevisiae majú glykozidické enzýmy potrebné na uvoľňovanie prchavých frakcií glykozidicky viazaných prekurzorov hrozna. Tieto enzýmy sú však nestabilné a málo aktívne pri pH vína. Inhibuje ich alkohol a glukóza (Rosi et al., 1994). Zhodnotenie a charakterizácia hydrolytickej aktivity kvasiniek Saccharomyces počas fermentácie Výsledky výskumu dokázali, že kým chemická hydrolýza glykozidov hrá v hydrolýze

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2008)

len menšiu úlohu, keď ide o glykozidicky viazané prchavé zlúčeniny počas výroby vína, môžu kvasinky prispievať procesu transformácie neprchavých foriem prekurzorov na prchavé zlúčeniny. Zistili asociáciu medzi kmeňom kvasiniek a rozdielmi v koncentrácii niektorých prchavých látok. Zlúčeniny, ktoré sa našli vo vínach ako linalool, terpineol a citronelol sú nielen zaujímavé ku koncu alkoholovej fermentácie, nakoľko sa vyskytujú v koncentráciach blízko alebo nad prahom zmyslového vnemu vône. Veľmi zaujímavý je najmä citronelol, lebo nepochádza priamo z glykozidov, ale ho produkujú kvasinky (Di Stefano et al., 1992). Kvasinky sú vždy schopné transformovať aglykon glykozidov: citronelol môže vznikať aj syntézou metabolizmu lipidov kvasiniek (Carrau et al., 2005). Uvoľnenie terpenových diolov môže hrať úlohu v expresii odrodových aróm hrozna. Hoci priamy príspevok týchto zlúčenín na arómu je zanedbateľný pri nižšej kyslosti vína, pôsobí ako prekurzor iných vonných látok, napríklad monoterpenových alkoholov (Williams et al., 1980). Vplyv kmeňa kvasiniek na voľné a glykozidicky viazané prchavé zlúčeniny vo víne Študovali chovanie voľných a glykozidicky viazaných foriem monoterpenových alkoholov silne ovplyvňujúcich arómu vína (linalool, geraniol, nerol a α – terpineol) počas alkoholovej fermentácie 4 obchodných preparátov aktívnych suchách vínnach kvasiniek (ASVK) Saccharomyces cerevisiae. Na konci fermentácie extrahovali prchavé zlúčeniny vône: zistili zvýšenie prchavých zlúčenín, najmä terpenov, ako aj ďalších prchavých substancií. V tabuľke 1 sú zhrnuté výsledky analýzy vína. Tabuľ ka 1 Koncentrácia voľných a viazaných prchavých zlúčenín a celkových viazaných glykozidov vína na konci fermentácie 2 kmeňmi obchodných ASVK (Ugliano et al., 2005)

Prchavé látky (µg/L) Kmeň 1 Voľné prchavé látky µg/L Linalool 19 α – terpineol 8 Geraniol 8 Celkove 34 Viazané prchavé zlúčeniny (µg/L) Linslool 24 α – terpineol 5 Nero 12 Geraniol 85 Benzylalkohol 35 2 – fenyletyletanol 103 Eugenol 22 Celkove 285

Kmeň 2 19 3 5 27 19 5 11 83 35 88 8 249

Ukázalo sa, že rozdiely medzi kmeňom 1 a 2 neboli markantné, len obsah linaloolu, 2 – fenyletyletanolu boli pri kmeni 1 vyššie, no nie významné. Záver Potvrdilo sa, že kvasinky Saccharomyces sp. hrajú významnú úlohu v transformácii bezvôňových neprchavých glykozidických prekurzorov hrozna na vôňove aktívne zlúčeniny, ktoré môžu prispievať charakteristickej aróme vína. Treba však ešte optimalizovať kritéria pre selekciu kvasiniek, ktoré by poskytovali vyššiu expresiu arómy odrodového vína. S. cerevisiae a S. bayanus vykazujú enzýmové aktivity potrebné na hydrolýzu glykozidicky viazaných prchavých zlúčenín počas alkoholovej fermentácie. Skutočnosť, že rozšírenie hydrolytickej aktivity závisí na chemickej štruktúre substrátu (muštu, vína) má významný technologický dopad vzhľadom na odrodu hrozna a na zloženie niektorých glykozidicky viazaných prchavých látok. Schopnosť vínnych kvasiniek hydrolyzovať glykozidy prchavých zlúčenín je závislá na kmeni kvasiniek. Vyžaduje to ďalší výskum zameraný na získanie kmeňov s vysokou schopnosťou zrušenia glykozidickej väzby. Rast a metabolizmus kvasiniek môžu napomáhať veľkosti a zloženiu zásobární (poolu) prchavých zlúčenín uvoľňovaných do vína dôsledkom hydrolýzy glykozidov. Tieto procesy môžu

111

zahrnovať aj enzýmové transformácie a úplnú metabolizáciu uvoľneného aglykonu a adsorpciu na makromolekuly uvoľňovaných počas fermentácie. Možnosti, že sa tieto vytvárajú dynamicky, závisí na kmeni kvasiniek, ktoré by mohli iniciovať ďalšie pokusy s cieľom, aby takéto kmene boli vstave uvoľňovať prchavé zlúčeniny z ich glykozidických prekurzorov. V tomto zmysle treba mať na mysli aj to, že nízky stupeň enzýmovej hydrolýzy glykozidov v priebeh alkoholovej fermentácie sa nemusí považovať za škodlivý na expresiu odrodového charakteru vína. Optimálne využitie príspevku kvasiniek na expresiu odrodového charakteru hrozna (vína) preto zahrnuje poznatky a vlastnosti odrodového charakteru, vyžadujú obozretnosť pri voľbe štýlu očakávaného vína. Literatúra F. M. Carrau et al.: FEMS Microbiology Letters 243, 2005, s. 107–115 Z. Y. S. Günata et al.: Carbohydrate Research 184, 1988, s. 1139–149 I. Rosi et al.: Journal of Applied Bacteriology 77, 1994, s. 519–527 M. A. Setton et al.: American Journal of Enology and Viticulture 44, 1993, s. 359–370 R. G. D. Di Stefano: Rivista di Viticoltura e di Enologia 45, 1992, s. 13–19 C. R. Straus et al.: American Chemical Society, Chicago 1986, s. 232–242 M. Ugliano et al.: Yeasts Contribution to the Sensory Profile of Wine XVIIes Entretiens Scientifiques Lallemand, La Rioja 2005, s. 47–53 P. J. Williams et al.: Journal of Agriculture and Food Chemistry 28, 1980, s. 766–771 P. J. Williams et al.: Chromatography 235, 1982, s. 471–480 P. J. Williams et al.: IVth International Symposium on Cool Climate Viticulture and Enology, Rochester 1996, VI 5–VI 9 Erich Minárik

Kmen kvasinek vliv na aroma MÁ

Ale po přečtení článku ve VO 1–2 „Môže kmeň kvasiniek ovplyvniť chuť a vôňu vína?“ jsem usoudil, že pokud se nikdo neozve s protinázorem, budou tyto prezentované názory brány jako nezvratná vědecká fakta ku škodě vinařských technologů a hlavně spotřebitelů. Docela

by mne zajímalo, jak je onen článek starý, protože prezentuje, soudě dle použité literatury, stav poznání v rozmezí let 1957–1994. Pouhým zadáním klíčových slov „Aromatic compounds yeasts“ nebo „Saccharomyces“ na internetu mi vypadnou články mnohem méně starého data, které

samozřejmě ukazují, že kmeny kvasinek naopak na poměry aromatických komponent ve vůni vliv mají. Namátkou: Wondra M., Berovič M.: Aroma components of Chardonnay Wine, Food technol. Biotechnol 39(2), 2001, str. 141–148; Muratore G., Restucia C., Caggia C., Bongiovan-

112

(3/2008)

ni L., Asmundo C. N., Giudici P.: Influence of the yeast strain on aroma components of Chardonnay wines, Industrie delle Bevande 2003, Vol 32, No 188, str. 566–570 nebo Muratore G. Et al: Influence of S. uvarum on properties of Malvasia wine, Food technol. Biotechnol 45 (1), 2007, str. 101–106. Navíc si myslím, že toto je jedna z mála velmi lehce ověřitelných věcí, snad každý vinařský technolog středního či většího podniku si zkoušel, jak se senzoricky projeví ve víně odkalení a zákvas tím kterým komerčním kmenem kvasinek. Během svého studia na univerzitě (organická chemie) jsem poznal vědu zblízka a mohu říci, že to, co laik vnímá zven-

ku jako jakési novodobé náboženství, cosi, co se mu předkládá jako nezvratně odkryté pravdy k bezpodmínečnému uvěření, bývá až nebezpečně často jen smělá hypotéza potvrzená několika pokusy (vedenými někdy upřímným přáním, aby výsledky potvrdily něco, co se realizátorovi pokusu zrovna hodí do krámu), a která je také za dalších deset let jinými pokusy zpochybněna nebo vyvrácena. Nebo to prostě běží podle schématu: pokus nějak dopadl, vymyslíme si teorii, proč tomu tak je, výsledky ostatních vědců jsou tak přepestré, že není problém v literatuře vybrat pokusy jiných vědců, kteří naši teorii podpoří, a o výsledcích, které jí spíš zpochyb-

ňují, raději pomlčíme. Vždyť kolik knihoven by naplnila teorie Velkého třesku, která díky nejnovějším výzkumům a měřením, jak jsem pochopil z řeči pana prof. Grygara, možná vůbec vezme za své. Nechci nějak napadat konkrétně autora zmíněného článku pana doc. Minárika a jeho dlouholetou práci, spíš vyzývám ke kritickému odstupu k pokusům a výzkumům, protože se za pár let mohou ukázat v trochu jiném světle. To samozřejmě neznamená rezignovat na poznávání, pokusy a interpretace, spíš je třeba jejich výsledky brát jako momentální stav poznání, který se neustále vyvíjí. Mgr. Pavel Jelen, Praha

Mikrobiologická stabilizace a prostředky boje proti mikrobiálním změnám

To je případ využití některých sloučenin, přítomných v barikovém dřevě, mléčnými bakteriemi (de Revel et al. 2005), ale také tvorba metabolitů některými druhy a kmeny kvasinek (Fleet 2003). Některé mikroorganismy jsou specifické pro vinice a podílejí se na obohacení typičnosti každého vína (Renouf et al. 2006). Ale ne všechny mikrobiální děje jsou blahodárné. Některé vedou ke škodlivým fyzickým a nebo aromatickým změnám. Redukce založená na rovnováze Výroba vína je založená na rytmu růstu mikroorganismů, který je třeba co nejvíce ovládnout, protože mikroorganismy se podílejí na kvalitách i chybách vína. Je třeba najít konsensus mezi požadavky na výrobu kvalitních vín, a respektem k přirozenému dění a rovnováze mezi mikrobiálními populacemi. K tomu jsou nevyhnutné pravidelné mikrobiologické analýzy. Stejně jako častokrát v přírodě, ekologické vakuum ve víně je nestabilní situace. Po rozmačkání bobulí mikroorganismy hroznu, sklepa a ty, které vnesl zvenčí vinař při kvašení, si začnou konkurovat ve snaze monopolizovat ekosystém moštu. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou zpravidla nejlépe adaptované a vyhrávají. Vlivem jejich činnosti se mošt, bohatý

na cukry, vitaminy a dusíkaté sloučeniny, stává vínem, chudým na živiny, ale bohatým na etanol. Dochází k druhové selekci. Saccharomyces mizí, z čehož těží mléčné bakterie, rostou a způsobují druhé kvašení degradací kyseliny L-jablečné. Jakmile kvašení skončí, kvasných mikroorganismů ubývá, a přídavek SO2 má za cíl zbrzdit další růst mikrobů. Od této chvíle se mikrobiální flóra stává méně dynamickou, než byla během kvašení. Populace zbytkových druhů se vyrovnávají. Mezi nimi jsou nejodolnější Brettanomycety, pediokoky a octové bakterie. Nedostatek živin, omezení O2 a především aktivní SO2, tlumí tyto populace, které se tím stabilizují. Ale každá manipulace s vínem narušuje tuto rovnováhu. V každém případě je cílem vinaře nasměrovat systém směrem ke konečné rovnováze, blízké poloze počáteční rovnováhy. Stáčení, pravidelné úpravy SO2 a čiření progresivně snižují zatížení mikroorganismy a riziko změn. Umožňují respektovat rovnováhu mezi mikroorganismy. Víno není nikdy zbaveno své vlastní mikrobiální populace, i když ta progresivně klesá. Radikálnější zásahy, jako je tepelné ošetření nebo sterilizující filtrace, silně destabilizují přítomnou mikroflóru. Vytvářejí mikrobiologické va-

kuum, jehož zachování až do lahvování je iluzorní, protože sklep není sterilní prostředí. Mikroorganismy jsou přirozeně přítomné na povrchu kádí, sudů, v dolévaném víně, ve vzduchu... Každá manipulace s vínem vnáší do něj tyto mikroorganismy. Toto vnášení je minimální, pokud má víno své vlastní mikroorganismy, protože tyto jsou přirozeně lépe adaptované a monopolizují ekosystém. Tím jako by přispívaly k přirozené rezistenci vína vůči vnějším kontaminantům. Jestliže však naopak ekosystém chybí, vnější mikroorganismy využijí volné místo k množení. Proto nelze v období zrání vina doporučit sterilizační zásahy. Jsou pouze záchranným opatřením, pokud ošetřování vína neumožnilo snížit mikrobiální flóru. Až k samému lahvování je to poslední možnost eliminace mikroorganismů, aby bylo zajištěno skladování vína bez reziduálních mikroorganizmů. Tento parametr je zásadní pro uchování kvality výrobku až k jeho ochutnání, protože B. bruxellensis může perfektně růst a vyrábět značná množství těkavých fenolů i v láhvi, a pokud se týká pediokoků, křís se zjišťuje obvykle mnoho měsíců po lahvování. Pramen: Revue de Oenologues, č. 126, leden 2008, s. 15–19 (ako)

(3/2008)

113

Víno „bretty“ Katarína Furdíková, Fedor Malík Oddelenie biochemickej technológie Ústav biotechnológie a potravinárstva, FChPT STU, Bratislava

Brettanomyces v mikrobiológii Prvá systematická štúdia Brettanomyces vyšla z rúk M. T. J. Custersa v roku 1940. Charakterizoval morfológiu a fyziológiu 17 kmeňov získaných prevažne z piva a vína. V roku 1960 objavili Van Der Walt a Van Kerken v druhoch Br. bruxellensis a Br. intermedius asky so spórami a tieto kultúry pomenovali ako Dekkera (1). Rody Brettanomyces a Dekkera teda predstavujú dve formy jedného rodu kvasiniek. Názvom Brettanomyces sa označuje anamorfné (nepohlavné) a názvom Dekkera teleomorfné (pohlavné) štádium. Brettanomyces sa morfológiou buniek veľmi podobá apikulátom (Obr. 1), klobúčikovitými spórami a tvorbou kožiek na povrchu kva-

Obr. 1 – Brettanomyces/Dekkera a) jednobunková forma; b) vláknitá forma

palín kvasinkám kožkotvorným a aglutináciou spór tzv. jednobunkovým kvasinkám (napr. Kluyveromyces). Brettanomyces má guľovité alebo elipsoidné bunky a rozmnožuje sa pučaním. Vytvára pseudomycélium a jednobunkové mycélium bez priehradiek a rozvetvené mycélium tzv. blastézu. Na sladinovom agare rastie pomaly a prežíva veľmi krátko. Produkuje vysoké koncentrácie kyseliny octovej za aeróbnych podmienok a tiež prchavé fenoly s charakteristickým zápachom. Pre svoj rast potrebuje vitamíny (1). Fermentujúce druhy kvasiniek kvasia väčšinou v anaeróbnych podmienkach a prejavuje sa u nich tzv. Pasteurov efekt. Bez prítomnosti kyslíka tieto kvasinky metabolizujú sacharidy na etanol, oxid uhličitý a ďalšie minoritné produkty. Pri dostatku kyslíka fermentácia neprebieha. U rodov Brettanomyces a Dekkera sa prejavuje negatívny Pasteurov efekt, tzv. efekt Custersov. Znamená to, že pri anaeróbnych podmienkach je fermentácia glukózy u celého rodu Brettanomyces inhibovaná. Naproti tomu aeróbne podmienky (kyslík) fermentáciu aktivujú a glukóza sa metabolizuje na etanol, CO2 a značné množstvo kyseliny octovej, ktorá vínu dodáva pichľavé tóny vo vôni i v chuti (2).

Brettanomyces v praxi V praxi sa tieto kvasinky využívali a dodnes využívajú pri výrobe tradičného belgického piva Lambic. História piva typu Lambic siaha 400 rokov do minulosti a ostáva doposiaľ prakticky nezmenená. Prvý písomný recept sa datuje do roku 1516 a v roku 1559 sa už rozpráva o „starej receptúre“. Oproti klasickému pivu plzeňského typu je receptúra lambiku odlišná v niekoľkých bodoch. Sladina sa pripravuje zmiešaním 60% jačmenného sladu so 40% nesladovanej pšenice a chmelí sa starším chmeľom, ktorý už stratil svoju typickú horkosť, ale stále si zachoval svoje antiseptické vlastnosti. Fermentácia prebieha spontánne, bez pridania kvasiniek a mladina je exponovaná na vzduchu (3). Tak ako je pre Andalúziu (Španielsko) typický Saccharomyces beticus („flor“), bez ktorého by nebolo možné vyrobiť sherry, tak sú pre oblasť okolo Bruselu typické divé kmene Brettanomyces bruxellensis a Br. lambicus. Tieto druhy prichádzajú do styku s mladinou a prirodzene, spontánnou cestou ju kvasia. Až do 20. storočia nebolo jasné, ako sa vôňa týchto (pre nás netypických) pív vytvára. Experimentovať s pridávaním kvasiniek rodu Brettanomyces (v podobe čistej kultúry) začal D. N. H. Claussen (1866–1955), riaditeľ Laboratória New Carlsberg Brewery v Kodani (Dánsko). Zistil, že práve tieto kvasinky odovzdávajú pivu jeho typické senzorické vlastnosti a za svoju technológiu v roku 1903 získal patent. Okrem výroby anglických a belgických pív sa Brettanomyces intermedius využíva na priemyselnú produkciu etanolu. Vďaka svojej schopnosti silne skvasovať celobiózu na etanol (až 70% výťažok) (1) je možné efektívne zužitkovať aj také substráty, ktoré by za normálnych okolností boli považované za odpad. Sacharid celobióza je stavebným prvkom celulózy, a preto hovoríme hlavne o odpadoch rastlinného pôvodu, papierenského a drevospracujúceho priemyslu. Brettanomyces vo vinárstve V poslednej fáze alkoholového kvasenia populácia S. cerevisiae progresívne klesá, ale stále zostáva vyššia ako 106 buniek/ml. V priaznivých podmienkach charakterizovaných rapídnym a celkovým vyčerpaním sacharidov sa na konci fermentácie neobjavujú žiadne iné kme-

114

(3/2008)

ne kvasiniek. V nepriaznivých podmienkach sa však môžu vo víne objaviť kontaminanty. Jedným z najnebezpečnejších kontaminantov je Brettanomyces intermedius, ktorý je zodpovedný za vážne chyby v aróme i chuti vína (1, 2, 4). Brettanomyces a Dekkera sa objavujú v anaeróbnych i aeróbnych podmienkach a utilizujú sacharidy, ktoré neboli celkom alebo vôbec fermentované pomocou S. cerevisiae. V kontaminovanom červenom víne, v ktorom inak alkoholová fermentácia prebehla normálne, môže ich populácia dosiahnuť koncentráciu 104 až 105 buniek/ml. Tieto kontaminácie sa môžu objaviť tiež vo fľašiach. V nezasírených a neinokulovaných muštoch sa kontaminujúce kvasinky môžu rozvinúť už po niekoľkých hodinách po naplnení tanku. Najčastejšie narazíme na apikulátne kvasinky (Kloeckera, Hanseniaspora). Aeróbne kvasinky (Candida, Pichia) sa vyskytujú tiež a produkujú kyselinu octovú a etylacetát. Brettanomyces a jeho charakteristický zvierací pach je v mušte zriedkavý. Aj keď niektoré kvasinky môžu byť relatívne odolné voči SO2, sírenie a nasledujúca inokulácia selektovaným kmeňom Saccharomyces cerevisiae efektívne predchádza kontamináciám. „Bretty“ arómy Arómu „bretty“ spôsobujú prchavé fenolové zlúčeniny 4-etylfenol a 4-etylguajakol. Prítomnosť prchavých fenolov vo víne sa všeobecne považuje za chybu, hoci tieto látky môžu v nízkych koncentráciách pozitívne prispievať k atraktívnosti buketu vína. Ich pozitívny efekt závisí od variety hrozna a od koncentrácie. Vinyl-4-guajakol je považovaný za defekt u odrody Kerner, ale pozitívne vplýva na arómu odrody Gewürztraminer. Skoro jedna tretina francúzskych vín obsahuje hladiny prchavých fenolov nad prahovou koncentráciou. Množstvo etyl- a vinylfenolov prítomných vo víne stúpa pri lisovaní hrozna, nedostatočnom odkalení, použití určitých kmeňov kvasiniek a dlhšom kontakte so šupkami (nakvášanie). Prchavé fenolické látky etyl-4-guajakol a etyl-4-fenol sú typickými produktmi kvasiniek rodu Brettanomyces (4, 5). V nízkych koncentráciách ich aróma pripomína klinčeky, či korenie, vo vyšších koncentráciách prevážia živočíšne tóny (5) (Tab. 1). Etylfenoly môžu presahovať prah citlivosti vo víne až 16-násobne a dodávajú vínam jednoznačnú arómu stodoly, stajne a zvieracieho pachu. V súvislosti s Brettanomyces bola skúmaná aj tvorba myšiny vo víne. Heresztynová prvýkrát izolovala a charakterizovala zlúčeniny a organizmy zodpovedné za myšinu v austrálskych vínach. Zistila, že za myšinu vo víne boli zodpovedné dva izoméry produkované kmeňmi Brettanomyces: 2-acetyl-1,4,5,6-tetrahydropyridín a 2-acetyl-3,4,5,6-tetrahydropyridín (6). „Nákaza“ bola pozorovaná len v prípade,

čas horúceho leta. Táto koncentrácia by mala zabrániť rozvoju Brettanomyces počas celej doby zrenia v sude. Brettanomyces dokáže prežiť v sudoch aj po ošetrení s SO2. Kvasinka prežíva zásah v oblastiach s malou koncentráciou SO2, ako sú okolie zátky, drevo, kvasničný sediment. Tab. 1: Prchavé fenoly vo víne (Swiegers a kol., 2005) Baktérie a kvasinKoncentrácia Prah vône Aróma Látka ky môžu penetrovať (mg/l) (mg/l) pórmi bunkových 4-etylfenol 0,012 – 6,5 0,14*/0,6** stajňa, konské sedlo štruktúr dubového 0,033*/ dreva a vytvoriť perdymovo korenistá 4-etylguajakol 0,001 – 0,44 0,11** manentný aktívny 4-vinylfenol 0,04 – 0,45 0,02*** farmaceutická, leukoplast podpovrch zmesnej kultúry. 4-vinylguajakol 0,0014 – 0,71 10*** fenolická, klinčeková A by výrobcovia predišli kontaminá*10% obj. etanol, ** víno, *** voda cii vína kvasinkami rodu Brettanomyces, ale aj inými divými kvasinkami, je dôležité dodrBrettanomyces vo svete vína žiavať už notoricky známe zásady. Prvoradou Kontaminácie druhom Brettanomyces boli podmienkou je vhodné ošetrenie muštu, použizaznamenané prakticky po celom svete. Brettatie čistých kultúr kvasiniek na jeho inokuláciu nomyces bol izolovaný z hroznového muštu, a najmä hygiena a neustála kontrola vína v sujablkového vína, fľašovaného šumivého vína, doch. Sudy by mali byť čisté, vysírené a doliate, sudového červeného i bieleho vína a z vína spod aby nedochádzalo k zbytočnému prístupu kyslíkožky z Jury (biele vína z hrozna Savagnin, zreka. Víno by počas celej doby zretia malo obsahojúce v sude minimálne 6 rokov). Živé bunky vať stabilnú hladinu SO2, ktorá zabezpečí jeho Brettanomyces môžu byť prítomné na stenách mikrobiologickú stabilitu. a na zemi niektorých francúzskych pivníc i na zariadeniach vinárskych výrobní. Skoré juhoafLiteratúra rické výskumy potvrdili, aká je dôležitá sanitač(1) Kocková–Kratochvílová, A., 1990.: Taxoná kontrola pri prijatí hrozna do výrobne, aby sa nómia kvasiniek a kvasinkovitých organizmov, zamedzil rast divých kvasiniek. Alfa Bratislava. Možnými zdrojmi kvasničnej flóry, špeciál(2) Riberau-Gayon, P. et al., 2000.: Handbone počas oberačiek sú povrchy vegetácie vo viok of Enology, Vol 1, The Microbiology of Wine nici, kvety, plody a pôda. Kontaminované a neand Vinification. John Wiley & Sons, LTD Chidostatočne čisté lisovacie zariadenia, odtoky, chester. sudy, trubky, pumpy, ventily a plniace zariade(3) www.wikipedia.org nia môžu byť tiež zdrojom neskoršej infekcie. (4) Heresztyn, T., 1986.: Metabolism of volaZa rozširovanie Brettanomyces je zodpovedný tile phenolic compounds. Arch. Microbiol 146, aj hmyz žijúci na ovocí (včely, mušky). Kvasinky 96–98. a iné mikroorganizmy sú normálnou súčasťou (5) Renouf, V., Lonvaud-Funel, A., 2006.: Depotravy kvasnej mušky Drosophila melanogasvelopment of an enrichment medium to detect ter a ľahko sa nalepia na telo, nohy, alebo krídla Dekkera/Brettanomyces bruxellensis, a spoilahmyzu (1, 2). ge wine yeast, on the surface of grape berries. Okrem priameho znehodnotenia vína môže Microbiol Res. 10;162(2):154–167. Brettanomyces „škodiť“ aj nepriamo. Niektoré (6) Heresztyn, T., 1986.: Formation of Substikmene dokážu asimilovať celobiózu a dokážu tuted Tetrahydropyridines by Species of Brettatak porušiť štruktúru dreva sudu. Takto napadnomyces and Lactobacillus Isolated from Mounuté sudy uvoľňujú do vína ďalšie nepríjemne sy Wines. Am. J. Enol. Vitic. 37:2:127–132. páchnuce látky, dochádza nadmernej k oxidácii (7) J. L. Licker, T. E. Acree, T. Henick-Kling, vína a mali by sa čo najskôr zlikvidovať, aby sa 1999.: Chemistry of Wine Flavor. A.L. Waterhopredišlo ďalšej kontaminácii nových sudov. use and S. E. Ebeler, eds., ACS symposium series, vol 714, 96–115. Ako sa chrániť proti „bretty“ (8) Swiegers, J. H., Bartowsky E. J., Henschke Jediná možnosť, ako limitovať rast BrettanoP.A., Pretorius, I.S., 2005.: Yeast and Bacterial myces vo vínach zrejúcich v dubových sudoch, Modulation of Wine Aroma and Flavour: Part 7. je zabezpečiť dostatočnú koncentráciu SO2 poThe Australian Journal of Grape and Wine Rečas celého procesu vyzrievania. Na dezinfekciu search 11, 139–173. prázdnych sudov treba použiť najmenej 7g/sud plynného SO2. Naplnené sudy by mali obsahovať 20–25 mg/L voľného SO2, 30–35 mg/L pože mikroorganizmy mali k dispozícii aminokyselinu lyzín a etanol. 2-acetytetrahydropyridín má extrémne nepríjemný pach a chuť. Jeho zápach je charakterizovaný ako chlebový, podobný keksom, či popkornu, iní ho opisujú ako podobný myšaciemu moču alebo acetamidu (7).

(3/2008)

115

Ochratoxín A – výskyt vo víne podľa zdravotného stavu hrozna Výskyt OTA vo víne Ochratoxín A je toxín, ktorý produkujú vláknité huby (plesne) Aspergillus sp. a Penicillium sp. OTA sa vyskytuje aj v celom rade poživatín. Izolovali a určili ako pôvodcov Aspergillus carbonarius s Penicillium viridicatum vo viniciach severného a južného Francúzska. Na hrozne sa OTA vyskytuje počas rastu a sfarbenia modrého hrozna, ale hlavne pri spracovaní poškodeného hrozna s ktorým sa dostáva aj do vína. Význam zdravotného stavu hrozna na obsah OTA vo víne Štúdium výskytu OTA vo víne Francúzska ukázalo, že 12 % vín z poškodeného hrozna vykazovala okolo 520 ng/L a 5 % až do 1 µg/L i viac. Hrozno bolo poškodené botrytídou, červíkmi a húsenicami. Ukázalo sa, že tendencia výskytu OTA vo vínach sa zvyšuje so zrelosťou hrozna a oneskoreným zberom. Osvedčilo sa triedenie zdravého hrozna od nahnilého, čím možno znížiť výskyt OTA vo víne zo zdravého hrozna na minimum. Ako sa prejavuje boj proti škodcom a hnilobe na výskyt OTA vo víne Výsledky pokusov s opakovaným postrekom hrozna insekticídmi ukázalo, že v porovnaní s neošetrenými parcelami kde bol výskyt OTA do 5 µg/L vo víne, vína z ošetrených plôch viníc vykazovali prakticky len 300 350 ng/L. Z výsledkov viacročných pokusov vyplýva: 1. Ochratoxín A sa vyskytuje už na hrozne už 30 dní pred zberom a asi aj skôr. 2. Koncentrácia OTA vo víne je v korelácii s hladinou v bobuliach hrozna tam, kde sa hrozno adekvátne neošetrovalo insekticídmi a protibotry-

tickými prostriedkami. Hrozno ošetrené sa vo víne prejavuje minimálnym výskytom OTA do 350 ng/L. 3. Víno s výskytom OTA pochádza spravidla z parciel neošetreného viniča, kde hrozno bolo v zlom zdravotnom stave. 4. Adekvátne ošetrované hrozno proti škodcom a hnilobe poskytuje vždy víno až o 80 % menej OTA alebo sa už ani nedá dokázať. Záver Nízka hladina ochratoxínu A vo víne z dobre ošetreného hrozna proti škodcom a hnilobe pred zberom. Povolenými prostriedkami okrem aktívneho uhlia, nie je možné z vína odstrániť už sa vyskytujúci ochratoxín A. I keď je enologické aktívne uhlie účinné, nemožno ho aplikovať všade, kde nie je povolené, ale aj preto, že sa ním podstatnejšie znižuje kvalita hotového, najmä červeného vína, kde trpí aj farba vína. Zníženie koncentrácie ochratoxínu A vo víne je úspešné pri triedení zdravého hrozna od poškodeného alebo nedostatočne ošetrovaného hrozna insekticídmi alebo protibotrytickými prostriedkami. Najistejšou cestou prevencie výskytu ochratoxínu A vo víne je ochrana hrozna pred škodcami a hnilobe čím možno docieliť zníženie hladiny ochratoxínu A až 80 % vo víne. Literatúra J. Roussssau, L. Blateyron: Revue des oenologues 2002, č. 104, s. 14–16 Poznámka: O. I. V. sa už niekoľko rokov zaoberá v svojich odborných pracovných skupinách možnosťami ako pripraviť vína bez alebo s tolerovanými minimálnymi hladinami ochratoxínu A. Erich Minárik

Oxidace vín: vliv na taniny a antokyany Nucená oxidace je spíš nevhodná, zatímco pomalé a stálé rozpouštění kyslíku je schopné hrát kladnou úlohu v rozvoji barvy a chuti u červených vín. Naopak kvalitu bílých vín obvykle vystavení působení kyslíku zhoršuje. Za spotřebu kyslíku vínem jsou zčásti odpovědné fenolické sloučeniny. Jsou to z větší části taniny a antokyany, pocházející z pevných částí hroznu (zrnek a slupky). Extrahují se v celém průběhu výroby vína: při maceraci před kvašením, alkoho-

lovém kvašení i v maceraci po vykvašení. Kondenzované taniny a antokyany přitom procházejí chemickou transformací, vedoucí ke vzniku nových sloučenin. Tato transformace ovlivňuje stabilitu barvy vína a jeho tříslovinu. V tomto článku, který není zdaleka vyčerpávající, přínášíme některé nové poznatky, týkající se degradace antokyanů a polymerizace taninů etanalem. Stárnutí antokyanů a taninů ve víně sebou přináší početné reakce, ve kterých kyslík zčás-

Brněnské agrární veletrhy 2008 S měsíčním odstupem za veletrhem VINEX se letos ukuteční trojice agrárních veletrhů, z nichž zejména TechAgro neujde pozornosti těch, kdo se zajímají o zemědělskou mechanizaci. Ve dnech 6. až 10. dubna 2008 kromě setkávání obchodních partnerů na stáncích proběhne též do-

ti vystupuje jako katalyzátor oxidačních reakcí. Z nich jsme blíže studovali oxidační degradaci antokyanů a polymerizaci taninů prostřednictvím acetaldehydu. Noví zprostředkovatelé reakcí a nově navržená metoda by měli umožnit lepší upřesnění úlohy oxidačních technik nebo použití různých uzávěrů při stárnutí v láhvi. Pramen: Revue des Oenologues, č. 126, leden 2008, s. 20–21 (ako)

provodný program, jehož tématy budou „Biomasa jako obnovitelný zdroj energie“ a „Rozvoj venkova“. TechAgro má taktéž jako Vinex dvouletou periodicitu. Více na www.bvv.cz. (vo)

116

(3/2008)

Několik poznámek ke Svatomartinskému 2007

(potřetí pod vlajkou Vinařského fondu a Národního vinařského centra) Petr Posolda, Brno

Úvodem malé zamyšlení Jak se vybírají vína, která mohou nést označení Svatomartinské, z jakých odrůd je možné je vyrábět a co je potřeba splnit, o tom už bylo psáno mnohokrát, pro osvěžení paměti lze nahlédnout třeba na stránky www.wineofczechrepublic.cz. Stále ještě ale části odborné veřejnosti není příliš jasné, proč si Vinařský fond myslí, že je tento nápad dobrý, tak dobrý, že stojí za to do něj investovat. Kritika konceptu Svatomartinského jako celku směřuje nejčastěji k umělému vytváření tradice, ke kvalitě, nebo spíše úrovni mladých vín, a do třetice k nákladům na marketingovou podporu mladých vín z fondu, do kterého přispívají všichni, zatímco Svatomartinské vyrábějí jen někteří. První dvě námitky přitom vlastně vůbec není třeba vyvracet. „My to víme, jen si na rozdíl od kritiků nemyslíme, že to je špatně,“ shrnul stanovisko Vinařského fondu jeho ředitel Jaroslav Machovec. Tedy ano, znovuobjevená tradice připíjení mladým vínem na sv. Martina možná nikdy neexistovala v tak koncentrované a jasně vyprofilované podobě, v jaké ji už tři roky popisují propagační materiály a tiskové zprávy vinařských firem a organizací a v jaké ji hromadně opisují novináři. Jenže příběh prodává. Marketing si svátky často přivlastňuje (Vánoce) nebo dokonce vytváří (sv. Valentýn). A lidé mají svátky rádi, znovu to dokázala navzdory počasí plná náměstí v Brně, Praze, Hustopečích a dalších městech 11. listopadu loňského roku. A stejně tak mají rádi mladá vína. I když se to konzervativní části vinařské obce nemusí líbit, tak právě svěží a nekomplikovaný charakter mladých vín části zákazníků vyhovuje. Tak proč jim je tedy nenabídnout, navíc s garancí kvality? „Ideální by bylo národní povědomí

o Svatomartinském vínu jako o takovém malém národním svátku, na který se bude většina lidí těšit,“ vystihnul v rychlé anketě Vinařského obzoru mezi výrobci Svatomartinského vína (více z ní viz níže) největší budoucí potenciál reklamní kampaně Martin Zborovský z Velkých Pavlovic. „O povolení užívat značku Svatomartinské se může ucházet každý registrovaný vinař u nás. Stojí ho to 500 Kč za každý vzorek k ohodnocení a musí splnit jen několik jednoduchých podmínek. Kromě vysoké kvality, kterou musí přihlášené víno mít, jsou jediným opravdovým omezením povolené odrůdy. Jinak je jen na osobním rozhodnutí každého výrobce, jestli bude mladé víno nabízet pod námi propagovanou značkou Svatomartinské, nebo ne,“ říká Jaroslav Machovec na třetí častou námitku – tedy že do fondu platí všichni, a z marketingové podpory Svatomartinského těží jen někteří. Odrůdy povolené pro značku Svatomartinské rostou dohromady na více než čtvrtině plochy našich registrovaných vinic, odrůdové omezení tak lze těžko považovat za příliš přísné. Prodej mladých vín, nejen pod značkou Svatomartinské, může pomoci vylepšit finanční toky hlavně menším a středním vinařům. Určitě se hodí mít část investic zpátky tak brzy po vinobraní. Pro podporu Svatomartinského jsou ale i další důvody. Rozhodně našemu vinařství jako celku prospěje, když nebude podzim ve znamení Beaujolais Nuoveau, které má sil-

nou pozici téměř v celém světě a mezeru v našem trhu s mladými víny by možná, nebýt Svatomartinského, vyplňovalo díky propagaci obchodníků s importovanými víny stále silněji. Srovnávat Beaujolais Nuoveau a Svatomartinská vína jako taková sice nelze, z marketingového hlediska však soupeři zcela jistě jsou – míří na podobnou skupinu zákazníků v téměř stejnou dobu. Kampaň na podporu mladých vín z Čech a Moravy může navíc povzbudit zájem o všechna domácí vína, nejen ta mladá. Může také pomoci ve vzdělávání zákazníků tím, že jim připomene, jak vlastně vypadá vinařův rok, což je ve vinařských oblastech něco, co každý ví od dětství, o čem ale ve zbytku země hlavně mladší generace nemusejí mít příliš ponětí. A v neposlední řadě právě tyto mladší generace může ke kultuře pití vína přivést. Jiskrné mladé víno jim je svými chuťovými vlastnostmi totiž blízké (poněkud méně už to bohužel platí o názvu, logu a stylu reklamní kampaně vůbec, nikdy ale není možné zaměřit se na úplně všechny skupiny zákazníků). Kampaň 2007 Rozsáhlá reklamní kampaň byla loni vidět v mnoha různých médiích. Reklamy určené spotřebitelům byly otištěny v celostátních i regionálních denících, inzerce v odborných časopi-

1 I když prodej Beaujolais Nuoveau ve světě klesá a šílenství po něm už není takové, jako kdysi. Francouzská policie loni podle listu The Guardian zatkla čtyři lidi a vyšetřuje šedesát vinařů z oblasti Beuajolais kvůli nezákonnému doslazování. Polovina z asi pětadvaceti milionů lahví Beaujolais Nuoveau vyvážených do světa se vypije v Japonsku, přesto jich tam bylo loni prodáno skoro o pětinu méně než předloni. A server Japaneconomynews.com prohlásil Beaujolais, které v Japonsku stojí v přepočtu přes 20 dolarů za láhev, za nejlepší dlouhodobý marketing špatného výrobku vůbec.

(3/2008)

sech měla zaujmout profesionály. Rádio Impuls vysílalo reklamu na Svatomartinská vína obecně, místní rozhlasové stanice v Praze a Brně zvaly na oslavy 11. listopadu. V těchto městech bylo možno vidět reklamu na Svatomartinská vína také v multikinech. K propagaci byl využit i internet a některé méně tradiční reklamní nosiče – například tramvajová zastávka, která byla polepena tak, aby vypadala jako zasypaná zátkami od Svatomartinského, nebo autobus na lince Praha–Brno. Svým způsobem také reklamou bylo množství článků a reportáží v různých médiích, ke kterým dal Vinařský fond podnět tiskovými zprávami, nebo v nich jeho představitelé alespoň vystupovali jako mluvčí. Velké množství propagačních materiálů bylo distribuováno skrze vinaře jejich odběratelům a také přímo z Národního vinařského centra. Jaký měla reklamní kampaň účinek, ověřila pro Vinařský fond brněnská agentura Focus v prosinci 2007. Její tazatelé se ptali přibližně tisícovky lidí, jejichž vlastnosti přibližně odpovídaly rozložení věku, velikosti bydliště, pohlaví, příjmu a dalším charakteristikám v populaci. Výzkum by tak měl dát reprezentativní výsledky. O Svatomartinském vínu už někdy slyšelo 43 % dotazovaných. Nejčastěji to byli lidé starší, s vyššími příjmy a vzděláním. Slyšeli o něm hlavně v televizi a viděli logo na lahvích (viz graf). Potvrzuje se, že nesmírně důležité je dostat Svatomartinské do zpravodajských a jiných televizních pořadů (např. pořadů pro ženy, různých receptářů, pořadů o vaření apod.) jako událost či zajímavost. A to se daří zejména proto, že Svatomartinské je známkou všech vinařů, pokud by se jednalo o běžnou známku jednoho nebo několika výrobců, naráželi by v televizním vysílání na více či méně přísná pravidla o skryté reklamě. Dobrou zkušenost se Svatomartinským vínem má 16 % ze všech dotázaných, špatnou téměř žádný. Oslavy nebo jiné akce v souvislosti se zahájením prodeje Svatomartinského zaznamenalo ve svém okolí 29 % z těch, kdo o vínu už slyšeli, což je asi každý osmý respondent. Legendu, která se ke Svatomartinskému vínu váže, nezná zatím přesně téměř nikdo. Přesto si 78 % respondentů myslí, že jde o zajímavou tradici, která by se měla rozvíjet. A úplně nejméně lidí (12 %) souhlasí s výrokem, že jde jen o reklamní trik, aby vinaři prodali více vína. Zajímavé odpovědi získali výzkumníci i ohledně dostupnosti Svatomartinského vína. Kdyby na něj v obchodě nebo restauraci narazili, koupilo by si jej (spíše ano nebo určitě ano) 65 % z těch, kdo o něm už někdy slyšeli, a dalších 13 % není rozhodnutých. Jen 40 % (tedy asi polovina) ale ví, kde by si mohli Svatomartinské víno koupit. Tady je možná prostor, který by kampaň mohla v příštích letech zaplnit důkladněji. Nepomáhá tomu ani přístup obchodních řetězců, které už třetí rok leckdy Svatomartin-

ská vína ignorují, nebo je do zapadlých koutů regálů vyloží klidně týden po sv. Martinu, o nějakém větším výběru ani nemluvě. „Tohle ale nezvládneme jen my, musí se snažit i dodavatelé,“ brání se kritice v souvislosti se zastoupením Svatomartinských vín v hyper- a supermarketech Jaroslav Machovec. „Máme ale signály, že loňské množství vyrobených lahví už zaujalo jejich pozornost a že situace by se tento rok mohla výrazně zlepšit. Až doteď jsme prostě byli tak trochu pod jejich rozlišovací schopnosti,“ dodává. A co Svatomartinští vinaři? Oslovili jsme elektronickou poštou všechny vinaře, kteří loni vyrobili nějaká Svatomartinská vína. Do uzávěrky jich odpověděla asi čtvrtina. Téměř všichni jsou s odbytem spokojeni. Část z nich vyrábí Svatomartinská vína z převážné většiny na objednávku a ti budou objem letošní výroby plánovat až podle ní. „Agrotechnika a technologie výroby těchto vín jsou natolik odlišné od ostatních, že zabývat se výrobou ,naslepo‘ je dle mého názoru neefektivní a nehospodárné,“ vysvětlil Jan Flajšinger ze Židlochovic. Většina ale plánuje tento rok vyrobit stejné nebo větší množství Svatomartinského vína, Petr Marada z Mikulčic například rovnou pětkrát větší. Naopak Pavel Hruška chce Svatomartinského letos vyrobit podstatně méně. „Nechápu to, po Novém roce se mi velká část vín vrátila od distributorů zpátky. Zákazníci si prý myslí, že prodávat Svatomartinské 2007 v roce 2008 je podvod,“ stěžuje si vinař z Blatnice pod Svatým Antonínkem. A to i přesto, že vyhláška, která stanovila, že jako mladé víno může být označeno jen to, které je distribuováno (a to navíc jen od vinaře k obchodníkovi) do konce roku sklizně, už dávno neplatí. Pokud bude příští rok opět o velké množství Svatomartinských vín na trhu více, možná se do podobné situace dostane více vinařů. Zákazníci z médií neustále slyší, že Svatomartinská vína je nejlépe vypít do Vánoc, a chovají se podle toho. Měsíc a půl je ale poměrně krátká doba, možná by stálo za úvahu v kontaktu s médii klást důraz spíše na to, že příjemně pitelná jsou celou zimu nebo jinak vymezený podobný (delší) časový úsek. Čas vinaře trápí také při výrobě vína. Mnozí z těch, kteří si jinak projekt Svatomartinské velmi chválí, se shodují, že stihnout dodat lahve se Svatomartinským odběratelům do 11. listopadu je závod s časem. „Kdyby to bylo možné, přimlouval bych se za prodloužení doby mezi hodnocením vzorků a vypouštěním vína do oběhu,“ říká Ludvík Maděřič z Moravského Žižkova. „Na lahvování, etiketování a distribuci je opravdu velmi málo času,“ dodává Vladimír Tetur z Velkých Bílovic. Letos zbylo na všechny tyto práce vinařům celkem deset dní. Hodnotící komise měla na schvalování přihlášených vín od termínu pro doručení vzorků po vyhlá-

117

šení výsledků k dispozici pět dní. Při takovém množství přihlášených vín a značné důležitosti tohoto hodnocení to jistě není zbytečně mnoho, některým výrobcům by ale v této situaci pomohl doslova každý den navíc. Na druhou stranu není vůbec jisté, jestli by se při přesunutí celého hodnotícího procesu o několik dní dříve neozvala pro změnu řada vinařů, kteří nestihnou do té doby vína připravit. Další relativně časté návrhy se týkají samotných Svatomartinských vín. „U růžových a bílých vín bych přivítal možnost vyrábět i polosuchá Svatomartinská. V méně kvalitních ročnících by se za ně schovala vyšší kyselina a byla by pro zákazníky zajímavější,“ říká třeba Bronislav Vajbar z Rakvic. „A také by mohlo být povoleno více odrůd, třeba Muškát Moravský by se mezi Svatomartinská vína určitě hodil,“ dodává. Odrůdová skladba Svatomartinských vín je velmi diskutovanou otázkou od samého počátku projektu, Vinařský fond v ní však v dohledné budoucnosti žádné změny neplánuje. Na marketingovou kampaň Vinařského fondu mají vinaři vyrábějící Svatomartinská vína mnoho různých názorů. Většina spíše kladných až nadšených. „S kampaní jsem naprosto spokojen, vína se díky ní prodávají téměř sama,“ prohlásil třeba Michal Kříž z Viničných Šumic a podobně odpovědělo více vinařů. Mnozí by ale chtěli kampaň ještě výraznější, například Stanislav Konečný z Čejkovic si myslí, že se propagace točí hlavně kolem Prahy a Brna a třeba v jižních Čechách o Svatomartinském skoro nikdo neví. Také Bronislavu Vajbarovi se zdálo, že loňská reklama byla slabší než předloňská, což ovšem někdo může vidět i jako znak dobrého vkusu. „Domnívám se, že přílišná vtíravost reklamy by mohla zapříčinit přesně opačný důsledek, než ten zamýšlený,“ říká Vladimír Tetur z Velkých Bílovic. „Měl by být kladen důraz na to, že společná značka mladých vín = Svatomartinské víno, aby ostatní vinaři nevyužívali této značky a vynaloženého úsilí o její propagaci ve svůj prospěch se svými známkami mladých vín. Dále dbát na osvětu, která by se týkala dodržování termínů otvírání lahví přesně v daný den i hodinu,“ dodává. Kauza Moravské Božolé Leckdo má ovšem jiný názor. Podle Josefa Ševčíka z Velkých Pavlovic je na Svatého Martina už pozdě, mladá vína by měla jít do prodeje co nejdříve, aby se dala co nejvýhodněji prodat okamžitě po burčákové sezoně, ještě v době, kdy po Beaujolais Nuoveau a jiných dovážených mladých vínech není ani slechu. Odrůdy by podle něj měly trh zaplňovat postupně, čekání na 11. listopad se prý ve výsledku vinařům prodraží. „Pevně zvolené datum navíc zavinilo, že teď budeme několik let otevírat Svatomartinská vína ve všední den, na sobotu to připadne až v roce 2012,“ stěžuje si Josef Šev-

118

(3/2008)

čík. „My vinaře do ničeho nenutíme. Sice je to podle mého názoru škoda a tak trochu to snahy o vybudování vinařského svátku kazí, ale ať si každý svá vína nabízí, kdy chce,“ reaguje Jaroslav Machovec s tím, že každý rok skoro dvojnásobný počet vinařů žádajících o licenci Svatomartinské než v roce předchozím ho utvrzuje v tom, že jednou se přidá velká většina výrobců mladých vín. „Myslím si také, že mnohá vína nabízená velmi brzy na podzim ještě nemohou být úplně hotová,“ dodává. Nejvíce medializovaný, alespoň na Břeclavsku díky tamějšímu Deníku, byl pokus Josefa Ševčíka o zviditelnění mladých vín koncem října v Mikulově. Pod názvem „Moravské Božolé“ uspořádal ochutnávku se stovkami vzorků. „Dnešní doba vyžaduje v otázce výroby a odbytu vína operativnější a progresivnější myšlení,“ citoval jej nejméně dvakrát Břeclavský Deník. Těžko soudit, to ukáže až čas. V něčem byl ale Josef Ševčík možná „progresivní“ až příliš. Název „Moravské Božolé“, který by se dal jinak brát jako více či méně vydařená recese, si nechal už na jaře zaregistrovat u Úřadu průmyslového vlastnictví jako ochrannou známku. A to dokonce dvakrát. Poprvé jen pro provozování hotelu či restaurace, což je podle odborníka na známkové právo Jiřího Malůška sice nelogické a vinaři z Beaujolais napadnutelné, nikoliv však přímo proti zákonu. Podruhé ale Josef Ševčík pod známku „Moravské Božolé“ zahrnul i distribuci a propagaci vína. „Tady jde podle mého názoru o ukázku nekvalitní práce patentového úřadu. Chápal jsem, že před léty měli v úmyslu zapsat nějakému chytrákovi známku „RETSINA“ pro víno, protože v té době nemusel zdaleka každý zaměstnanec úřadu vědět o řeckém víně retsina (také jsme registraci na žádost dovozce řeckých vín zabránili), ale že v roce

2007 na patentovém úřadu nevědí, co je to Božolé, a že není z Moravy, tomu nevěřím,“ neskrývá údiv Jiří Malůšek. Podle něj může tuto známku napadnout kdokoliv, nemusí mít s Francií nic společného. „Může poukázat na porušení zákona, a tudíž protizákonnou registraci, neboť v zákoně 441/2003 Sb. se praví, že se nezapíše označení, jehož užívání je v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z mezinárodních smluv. A stejně jako se nesmí používat termín Burgundské bílé, ale Rulandské bílé, natožpak Šampaňské ale sekt, tak se nesmí používat ani Beaujolais a logicky ani fonetická verze Božolé. Toto zástupci nově se ustavující Československé republiky podepsali v rámci Versailleských dohod. Byla to jedna z podmínek, které si kladla Francie, aby náš stát uznala,“ sáhnul Jiří Malůšek do historie, ze které pochází zákaz používání francouzských zeměpisných názvů. Úřad průmyslového vlastnictví to ale vidí jinak. Josef Ševčík si původně chtěl název Moravské Božolé zaregistrovat i pro vína jako taková, to mu ale úřad přesně dle litery zákona nepovolil. „Úřad nezapíše označení přihlašované pro víno či lihovinu, které obsahuje zeměpisné označení, aniž by víno nebo lihovina měly takovýto zeměpisný původ,“ potvrdila Iva Koutná, ředitelka odboru ochranných známek ÚPV. Jenže pokud jde o službu – distribuci či propagaci vína, nikoliv výrobek – víno, zákon mlčí a úřad, když rozhoduje o zapsání či nezapsání takové známky, nemůže podle ní tipovat, jak vlastník po zápisu se známkou naloží. Tím by překročil své pravomoci dané zákonem. Pokud má ÚPV pravdu, pak je v zákonech zřejmě mezera a organizátor výstavy nebo distributor sektů si může klidně na své služby zaregistrovat třeba ochrannou známku České šampaňské. Nápis nebude na lahvích, ale na autech nebo velkém transparentu nad vystavenými sekty. Všeobecné povědomí o tom, že toto slovní spojení je nesmysl, navíc podle úřadu vylučuje klamání spotřebitele touto známkou. S Jiřím Malůškem se ale Iva Koutná shoduje v jednom, taková známka nemusí majiteli dlouho vydržet: „Domníváme se, že Úřad v rámci tohoto zápisného řízení neporušil žádná právní ustanovení určená k ochraně názvů vinařských produktů. Pokud by ale například oprávněný uživatel chráněného označení došel k závěru, že zápis či užívání tohoto označení na trhu pro jiné produkty než víno je v rozporu s jeho zájmy, může uplatnit příslušné kroky k nápravě třeba návrhem na zrušení nebo prohlášením ochranné známky za neplatnou.“ V rozporu s jeho

zájmy zřejmě bude už ve chvíli, kdy registrací chráněné známky pro službu registrující dosáhne stejného účinku, jaký by měla registrace pro víno, kdyby mu byla umožněna. Josef Ševčík by se s tím ale rozhodně nesmířil snadno: „Nechal jsem si udělat právní výklad od renomovaných právníků, že je to v pořádku, dokonce se ptali jedné z organizací vinařů z Beaujolais, jestli jim to nevadí. A navíc se Beaujolais správně vyslovuje jinak než božolé,“ tvrdí. Název organizace ani jména právníků prozradit ale nechce. Používáním tohoto názvu se ale pouští na tenký led nejen práva ochranných známek. Obchodní právo na takové případy pamatuje v části Obchodního zákoníku věnované nekalé soutěži. A tady už je úplně jedno, jestli je název na lahvích, nad nimi na zdi, nebo natištěný na pozvánkách. Pro zjednodušení raději přijměme argument, že jde o nadsázku a nikdo není schopen se na název Moravské Božolé nachytat, a pomiňme tedy ustanovení o klamavém označení zboží (přestože ani to není jednoznačné, „oklamaný“ by byl totiž už ten zákazník, který by si dovodil, že nabízená vína jsou „podobná“ Beaujolais, nebo že mají podobnou cenu apod.). Téměř určitě se ale jedná o „parazitování na pověsti“ jiného soutěžitele podle § 48 ObchZ. Pro naplnění této ošklivě pojmenované skutkové podstaty stačí, aby někdo využíval pověsti cizího podniku, výrobků nebo služeb, aby získal nějakou výhodu. Fakt, že si zákazníci asociují nabízená mladá vína s populárním, několikrát dražším a v očích mnohých z nich i tak trochu luxusním Beaujolais Nuoveau výhodou nepochybně je. V tomto případě by žalobu musel podat někdo, kdo je tím poškozen, nebo alespoň potenciálně ohrožen, což ale nemusí být zrovna vinaři z Beaujolais. Může to být i kterýkoliv konkurent na domácím trhu, znevýhodněný v hospodářské soutěži tím, že na ničí pověsti neparazituje. Tomu, kdo se nekalosoutěžního jednání dopustil, hrozí nejen, že toho bude muset nechat, ale také že bude muset poškozenému poskytnout přiměřené zadostiučinění, a to i finanční, dále náhradu škody, a dokonce i vydat bezdůvodné obohacení, na které si svým jednáním přišel. Otázka jistého férového přístupu k francouzským kolegům, který bychom v opačném případě nepochybně od nich vyžadovali, ta je už problémem spíše etickým než právním. Optimistický citát místo závěru… Postupně také začínám tradici Svatomartinských vín a veškerých zvyků kolem propadat a stále více se mi líbí. Je to taková odměna za dřinu během vinobraní. (Michal Kříž, vinař, Viničné Šumice)

(3/2008)

119

O čem viněty (ne)hovoří – (XI.) – Kdo také dává vínům jméno Petr Šimeček www.ovine.cz

Myslím, že Chianti (čteme „kianti“) je stejně chronicky známé slovo z vinařského oboru jako slova např. Champagne, portské apod. Každé z uvedených patří sice do jiného soudku, ale zná je snad každý. Co vlastně znamená označení „Chianti“ na vinětě? Nejde o název odrůdy, jako např. Chardonnay, Frankovka atd. Chianti je obchodní název vín, pocházejících ze stejnojmenné toskánské oblasti (poblíž Florencie) v Itálii. Označení „Chianti“ smí nést pouze vína zde vyrobená. Jde tedy o stejné zásady, jimiž se řídí výroba vína např. v maďarské(o-slovenské) oblasti Tokaj. Samozřejmě, je-li některé víno něčím vyjímečné, šance jej prodat je mnohem vyšší než prodat nějakou „tuctovku“. Proto se dalším italským vinařům ze stejné toskánské oblasti nelíbilo, že jejich vína nemohou takovéto označení nést, i když jejich vinice jsou od území Chianti jen co by kamenem dohodil… Jali se tedy lobovat a tlačit, aby oblast Chianti byla administrativně rozšířena a aby sem patřily i jejich vinice. Lehký pohled do historie nám tedy řekne, že podobně jako u vín z veronské oblasti Veneto (jde o vína Soave nebo Valpolicella) také oblast toskánského Chianti byla na nátlak vinařských lobby zhruba před 40 lety rozšířena ze svých původních hranic na větší oblast. Do těchto apelací však „nově příchozí“ vinaři přinesli hlavně cenovou válku. Jak jinak by mohli konkurovat po dlouhá léta zaběhlým a dominujícím výrobcům? Tím samozřejmě utrpěla především kvalita vína a pověst slavných značek. Po roce 2000 však italští vinaři začali s nápravou – původní oblasti vinohradů označili přídomkem Classico (tedy např. Chianti Classico, Soave Classico) a odlišili tak dvě rozdílné kvality vín. Samozřejmě vám hodně napoví i údaje na vinětě, design a především cena lahve. Pravé Chianti, tedy Chianti Classico, poznáte především podle nápisu na vinětě a podle znaku černého kohouta na hrdle láhve. Každá taková láhev je číslována a sledována nejen státními úředníky – viz růžová kolková páska na hrdle, ale i místním sdružením vinařů – viz právě sa-

molepka s černým kohoutem. Proč je však znamením této skupiny vín právě černý kohout? Pověst nám vypráví, že šlo o to, jak určit hranice mezi městskými republikami Siena a Florencie (Firenze). Obyvatelé se dohodli, že jakmile určený den ráno zakokrhá kohout, vyrazí od hradeb obou měst jezdci na koních a kde se setkají, tudy povede hranice. Sienští si vybrali pěkného bílého kohouta, kterého si vykrmili až jim ztloustl. Nebyl pak jistě ani pěkný, ani čilý a jak uvidíme dále, sienští na to doplatili. Naopak florentští zvolili kohouta černé barvy a toho drželi na přísné (redukční) dietě. Přišel tedy rozhodující den a jezdci byli připraveni. Stalo se ovšem to, že kohout (černé barvy) ve Florencii nemohl asi nějak dospat, nebo se už jako věčně hladový tak těšil na snídani, že začal kokrhat ještě před svítáním. Florentský jezdec tedy vyrazil podstatně dříve než jezdec z města Siena. Oba dva se pak setkali

u městečka Fonterutoli, ležícího zhruba dvanáct kilometrů od Sieny. Tak se stalo, že téměř celá oblast, z níž pochází vína dnes zařazovaná do kategorie Chianti Classico, připadla pod správu Florencie. Tolik legenda. Pravdou je, že symbol černého kohouta (angl. „black rooster“) byl vždy emblémem historické Ligy Chianti, která ovládala komunitu Chianti již od počátku 14. století. Jde o symbol úspěchu, proto i dnešní sdružení vinařů Consorzio Vino Chianti Classico přijalo tento symbol jako znak, zaručující kvalitu svých vín. Pro zařazení vína do kategorizace Chainti Classico, jež mají černého kohouta většinou na přelepce hrdla, je dnes nutno dodržovat všechny určené zásady. Jednou z nich je, že hlavní odrůdou pro výrobu těchto vín je typická toskánská odrůda Sangiovese. Tato odrůda musí tvořit víno minimálně z 80 % a další přidané odrůdy musí být pouze modré (resp. černé – it. nero). Minimální obsah alkoholu je stanoven na 12 % u základní řady Chianti Classico a na 12,5 % u vín řady Chianti Classico Riserva. Vína řady Riserva musí navíc ve sklepích před lahvováním zrát nejméně 24 měsíců.

120

(3/2008)

Návrh konsensuálního řešení apelačního systému VOC na Moravě Přijatý konsensus vychází jak ze společného návrhu prof. Viléma Krause a doc. Miloše Michlovského, tak z návrhu Radomíra Nepraše. Počítá tedy jednak s rychlým zavedením základního stupně VOC (VOC Morava), ale současně si dává za cíl jasně formulovat další stupně systému VOC (VOCG, VOCA). Smyslem není rušit stávající germánskou klasifikaci vín, která vychází pouze z cukernatosti hroznů, nýbrž začít zavádět paralelně další klasifikaci, a to románskou, mnohem sofistikovanější, založenou na místě, kde hrozny vyrostly. I když bude jako první zaveden pouze první stupeň apelačního systému s označením VOC

Morava, považuje výkonný výbor za nezbytné představit spotřebitelské veřejnosti celý systém v celé jeho šíři a komplexnosti. Poté bude záležet již jen na jednotlivých regionech, obcích a vinařích, jak rychle budou schopni zareagovat a začnou budovat další stupně apelačního systému. Výkonný výbor navrhuje vytvořit odbornou komisi, která dopracuje koncepci do formy přijatelné pro novelizaci vinařského zákona. Návrh systému VOC bude předložen k posouzení všem členům VOC Morava, o. s., a bude diskutován na valné hromadě, která bude svolána na 27. 3. 2008 ve Velkých Bílovicích, tedy ve stejný den, kdy se bude konat valná hromada

Svazu vinařů ČR. Začátek bude v 10.00 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o návrh, který bude ještě diskutován na valné hromadě, vyzývá výkonný výbor všechny vinaře, kterým není osud systému VOC na Moravě lhostejný, aby se stali členy občanského sdružení VOC Morava a valné hromady se zúčastnili! Ing. Marek Špalek, člen výkonného výboru VOC Morava, o. s. Přihlášky do VOC Morava: E-mailem na rane@iol.cz nebo poštou na adresu: VOC Morava, SV ČR, Žižkovská 1230, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice

NÁVRH APELAČNÍHO SYSTÉMU VOC NA MORAVĚ 1. stupeň systému V.O.C.

V.O.C. MORAVA

přístupný všem z vinařské oblasti MORAVA, (kteří se k němu přihlásí tím, že stanou se členy VOC Morava, o. s.). rozloha: celá vinařská oblast MORAVA odrůdy: bílé: dle LPO – jejich směsi červené: dle LPO – jejich směsi výnos: bílé: max: 75 hl/ha vína červené: max: 60 hl/ha vína cukernatost hroznů: bílé: min: 17 °NM červené: min: 19 °NM skutečný obsah alkoholu: bílé: max: 12 % obj. červené: max: 13,5 % obj. obsah zbytkového cukru: bílé: suché – dle vinařského zákona červené: suché – dle vinařského zákona prodejní cena pro koncového zákazníka – doporučená: bílé: 100 Kč vč. DPH červené: 150 Kč vč. DPH senzorické vlastnosti vína: bílé: – žádný barrique – reduktivní projev, mladé, svěží, ovocité – pobízivé, přitažlivé pro mladé – pikantní kyselina, odrůdová rozlišitelnost červené: – žádný barrique – harmonické, hebké – s tóny transformovaného ovoce – odbouraná kyselina jablečná – doporučené zrání na velkých sudech KRITÉRIA U VYŠŠÍCH STUPŇŮ MUSÍ BÝT VŽDY PŘÍSNĚJŠÍ NEŽ U STUPNĚ NIŽŠÍHO. DETAILY BUDOU PROJEDNÁVÁNY VŽDY U JEDNOTLIVÝCH PŘÍPADŮ INDIVIDUÁLNĚ. 2. stupeň systému V.O.C. např:

V.O.C.G. PÁLAVA

Druhým stupněm systému V.O.C. budou V.O.C.G. (přidané G znamená – garantující původ a charakter vína) definované společnými geologickými a mikroklimatickými faktory. Jejich velikost musí být menší nežli jakákoliv stávající vinařská podoblast. Jednotlivá V.O.C.G. se nesmí katastrálně překrývat. Měla by produkovat specifická vína se společnými znaky. Samotnými vinaři budou definovány odrůdy pro jednotlivá V.O.C.G. 3. stupeň systému V.O.C. např:

V.O.C.A. PERNÁ Třetím stupněm systému V.O.C. budou V.O.C.A. (přidané A znamená – apelace – vyšší stupeň garance původu a charakteru vína). Jedná se o první apelační stupeň, pouze na katastru jedné vinařské obce (nebo více, přímo sousedících). Je ji možno založit teprve po založení druhého, geografického stupně – rozkládá se na jeho území. 4. stupeň systému V.O.C. např:

V.O.C.A. GOLDHAMMER CRU Čtvrtý stupeň systému V.O.C., CRU – druhý Apelační stupeň Čtvrtým stupněm systému V.O.C. budou V.O.C.A. CRU Bude je možno vyhlásit teprve po založení třetího stupně systému V.O.C. – V.O.C.A. – rozkládá se na jeho území. 5. stupeň systému V.O.C. např:

V.O.C.A. P U R M I C E GRAND CRU Pátým, nejvyšším stupněm systému V.O.C. a třetím apelačním bude klasifikace vinice se statusem Grand cru. Ve špatném ročníku nebude označení Cru a Grand cru přiznáno, může se použit pouze název Apelace.

(3/2008)

121

V.O.C. – Koncept návrhu systémového řešení Radomír Nepraš, Pavlov Předseda výkonného výboru VOC Morava

Již z počátku bych chtěl zdůraznit, že zavedení apelačního systému klasifikace vín, kde je kategorie přiznávána nejenom na základě garantovaném původu, ale zejména primárně na vzestupné kvalitě vína, je významným pokrokem v komunikaci mezi vinařem a konzumentem – milovníkem vína. Je samozřejmé, že navržené možnosti (a jistě společně najdeme a budeme definovat i další) budou vyžadovat vypracování zcela nového způsobu kategorizace vín a legislativní úpravy zákona, aby bylo možné je používat. Je docela možné, že označování přívlastků postupně vymizí, jak k tomu dochází postupně v Rakousku i Německu. Evropské trendy definované na úrovni Evropské unie naznačují snahu o sjednocení označování kvalitních vín s definovaným původem románským (apelačním) způsobem klasifikace. Z toho, co jsem uvedl, je zcela zřejmé, že právě nyní je doba, abychom se tímto problémem začali zabývat, ovšem pokud již není pozdě. Je překvapující, že zatím nebyla na toto téma vůbec započata diskuse. Ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že právě systém VOC může být oním mostem mezi minulostí a budoucností. Proto pozici VOC Morava nelze vytrhnout z tohoto kontextu, ale naopak definovat jeho funkci v celém systému. Jako základ k diskusi o novém systému předkládám tento návrh: Systém může mít 5 stupňů. Jako základní prvek systému, jeho postament, který je nezbytný k tomu, aby tento způsob zatřídění byl obecně přístupný všem, je VOC Morava. – Zdůrazňuji zde zásadní otázku, co má býti dříve, zda definovaný systém, ve kterém má VOC Morava své nezpochybnitelné místo, nebo izolovaná VOC Morava, vytržená z kontextu a od počátku velmi slabá, neboť teprve její role postamentu celého systému VOC jí dá zřetelnou konturu a význam. Konkrétní naplnění obsahu VOC Morava je věcí diskuse a myslím, že lze dobře použít závěry, ke kterým dospěli ti, kteří se myšlenkou VOC Morava již – byť v izolované podobě, zabývali. S tím ovšem velmi úzce souvisí odpovídající legislativa. Musíme předem jednoznačně definovat, jakou roli v novém systému bude mít stát a jakou vinaři, potažmo vinařská veřejnost. Tato hranice musí být zcela zřetelná. Myslím si, že role státu by měla být pouze kontrolní. Každé víno, ať již vyrobené (zatříděné) podle stávajícího systému, či aspirující na označení VOC, musí projít komisí SZPI. To by mělo být základním předpokladem. Dále kontrola kvality hroznů, výnosů a nezávadnosti vína ve smyslu obsahu škodlivých látek. Zůstávají samozřejmě v plném rozsahu zachovány funkce ÚKZUS ve smyslu evidence vinic, odrůdové skladby, statistiky, ovšem nikoliv právo klasifikace vinic. Velmi křehkou otázkou je role Ministerstva zemědělství. Domnívám se, že by se měla omezit na zajišťování kompatibility našeho vinařského zákona na předpisy EÚ, vydávání „Rozhodnutí“ o vzniku VOC apelací a klasifikace vinic, ovšem pouze na základě závazných doporučení orgánů VOC, nikoliv na základě vlastních úvah, a zejména velmi úzká spolupráce při formulaci legislativní podoby změn zákona, umožňujícího legalizaci systému. Současně si dovoluji předložit k otevření diskuse pracovní koncept značení vín VOC tak, aby se zdůraznila jednoznačná posloupnost kvality, komponovaná na jednoznačných signálech směrem ke konzumentovi.

VOC MORAVA První stupeň VOC, přístupný všem vinařům z vinařské oblasti MORAVA Založit možno ihned po přijetí změny zákona, nebo po masivní kampani, která představí navržené komplexní řešení systému. * Druhým stupněm může být VOC definované společnými geologickými a mikroklimatickými faktory. Jejich velikost by měla býti menší nežli podoblast a neměla by být větší nežli 1 000 ha. Měla by produkovat specifická vína se společnými znaky. Měly by být definovány odrůdy, které budou označovány VOC. Zde se však dostáváme k jistému úskalí tohoto systému. Vzhledem ke značnému množství odrůd se jistě stane, že výjimečné víno z výjimečné vinice, které dlouhodobě vykazuje nadstandardní kvalitu, nebude moci být označeno. A jak vůbec bude označeno, pouze odrůdou? Bude tedy jednoznačně hendikepováno. Toto je téma, kte-

122

(3/2008)

dého ročníku bude pro potřeby dokumentace uložen jistý počet lahví, které budou degustovány v rámci schvalovacího řízení, a část bude uchována jako referenční vzorky. Schvalování ve formě doporučení bude probíhat na ose Apelace – geografické VOC – Zemská arbitrážní komise V.O.C. Pokud všechny stupně vinařské samosprávy dají kladné doporučení, Mze vystaví bez odkladu a dalšího rozhodovacího řízení rozhodnutí o udělení statusu Cru pro danou vinici. ré musí být důkladně diskutováno. Jako příklad bych chtěl uvést některá území, která tyto vlastnosti mají – například Pálava, Dolnokounicko, Dunajovicko-Novosedelsko, Šaldorfsko, Pavlovicko, Kobylsko atd. A opět jeden problém, jak se bude takového VOC nazývat. Preferoval bych název odvozený od nějakého zeměpisného údaje nebo název s jeho transpozicí. Místní názvy budou mít zřejmou platnost u následujícího stupně. Skvělým příkladem je

VOC PÁLAVA Druhý stupeň VOC přístupný všem v daném geografickém celku, který je menší nežli podoblast, (max 1 000 ha), je možné zakládat souběžně s VOC MORAVA * Třetím stupněm by mohla být první apelace. Je vždy situována na jednom katastrálním území (možná i dvou bezprostředně sousedících vinařských obcí), kde vinice vykazují ještě sofistikovanější charakterové vlastnosti (odlišnosti od vín z jiné části VOC – terroir, nežli u předchozího stupně). Zde by měla platnost odrůdová skladba předchozího stupně, na jehož území se rozkládá, ale myslím, že ani to není podmínkou, dokonce si dovedu představit, že se bude jednat pouze o jednu odrůdu, která zde dává nejlepší výsledky. Zde se v rámci apelace otvírá mnoho specifických témat, týkajících se šetrné technologie a ošetřování vinic tak, aby se výrazně snížilo používání čiřidel na redukci polyfenolů a tím podpoření zachování typické minerality, vlastní selekce přírodních kvasinek, typická pro danou apelaci atd. Společenství vinařů v apelaci spolu intenzivně komunikuje a podílí se na vytvoření jejího specifického výrazu.

VOCG PERNÁ Třetí stupeň VOC (přidané G znamená – garantující původ a charakter vína) první apelační, pouze na katastru jedné vinařské obce (nebo více, přímo sousedících). Je ji možno založit teprve po založení druhého, geografického stupně. * Čtvrtým stupněm VOC a současně druhým stupněm apelačním je klasifikace vinice se statusem Cru. Zde je nutné navrhnout schéma hodnotícího systému tak, aby měl v sobě zakódovanou objektivitu a kvalitu. Jako pracovní verzi navrhuji sledovací období 5 let. Vinař-vinohradník přihlašuje do procesu schvalování vinici sám. Přihláška musí definovat zcela jednoznačně, o kterou vinici se jedná (snímek z katastru nemovitostí), půdní složení, odrůdu, souhrn srážek za určité období, souhrn teplotního zisku, souhrn slunečního svitu, vše za dobu vegetace za posledních např. 10 let (údaje se dají získat z Hydrometeorologického ústavu ČSAV). Po dobu sledování v rámci uznávacího řízení budou hydrometeorologické údaje získávány přímo v dané lokalitě, ještě lépe přímo ve vinici. Na kompletní dokumentaci uznávacího řízení bude zpracována metodika, která umožní definovat většinu klimatických vlivů, které spolupůsobí. Dále techniku ošetřování vinice, seznam chemických prostředků, agrotechnické údaje, údaje o sklizni atd. Rovněž sklepní technologii. Z kaž-

VOCG GOLDHAMMER CRU Čtvrtý stupeň VOC druhý apelační stupeň, Cru, po založení apelace se majitel vinice přihlásí a pět let bude kontrolována kvalita komisí apelace, pak bude předložen návrh ke komisi 2. stupně a po schválení předán „Zemské Arbitrážní komisi VOC“ (např. jedenáctičlenná komise, 4 vinaři, 3 sommelieři, 2 obchodníci, 2 novináři) * Pátým, nejvyšším stupněm VOC a třetím apelačním bude klasifikace vinice se statusem Grand cru. Do schvalovacího řízení opět vinici přihlašuje sám vinař-vinohradník. Předpokladem ale je, že té dané vinici již byl udělen status Cru. Schvalovací řízení může probíhat podle shodné metodiky, jako u vinic druhé apelace po dobu dalších 3–5 let. Vlastní schvalovací mechanismus bude obdobný jako u vinic Cru.

VOCG P U R M I C E GRAND CRU Pátý stupeň VOC, třetí apelační stupeň, Grand Cru, po založení apelace a po získání klasifikace Cru, majitel vinici přihlásí a dalších tři až pět let bude kontrolována kvalita komisí apelace, pak bude předložen návrh ke komisi 2. stupně a po schválení předán „Zemské Arbitrážní komisi VOC“ (jedenáctičlenná komise, 4 vinaři, 3 sommelieři, 2 obchodníci, 2 novináři) (postup obdobný jako u Cru, trvá však 8–10 let) Kvalita a kontinuita terroir charakteru musí být u Cru a Grand cru doložena postupnou kolekcí (např. po 50 láhvích od ročníku), pro potřeby dokladování předá kandidát po 12 lahvích od ročníku do archivu Arbitrážní komise. Ve špatném ročníku nebude označení Cru a Grand cru přiznáno, může se použit pouze název Apelace. Navržený způsob je zcela přehledný a dává vinařům, za spoluúčasti vinařské veřejnosti, autonomii při jeho vytváření, ale zejména odpovědnost za kvalitu vína. Každé VOC či VOCG je nutné chápat jako ochrannou známku a uvedení vín s označením VOC, které nesplňuje kriteria nadprůměrné kvality na trh, hrozí poškození a znehodnocení celého systému. Bude na vinařích samých, aby to nepřipustili. Navržený způsob vertikálního členění kvality v přímé závislosti na stupni VOC má podle mne několik výhod. Jednak marketingová kampaň, která představí systém najednou jako celek, bude podstatně lacinější, nežli představování postupné. A zejména proto, že se očekává, že bude financována z prostředků VF, který je vytvářen za přispění všech vinařů. Velkou výhodou je, že vinařská veřejnost bude vtažena do systému budování kvality a zvýší se její zájem o formulaci jednotlivých stupňů, o vinice ve schvalovacím řízení, o hledání charakteru terroiru atd.

(3/2008)

Tím, že ve všech úrovních budování systému bude pracovní vazba mezi vinaři a negocianty, sommeliery, restauratéry a vinařskými novináři, bude systém společným dílem a bude obsahovat významný prvek sebereflexe. Samostatným okruhem je vybudování potřebné vinařské samosprávy. V čele všech uskupení 1–3 stupně VOC musí stát zájmová občanská sdružení – Spolky VOC, které budou podle dohodnutého klíče volit odborné degustační komise z řad nejlepších odborníků a za účasti sommelierů, negociantů atd., kteří budou dohlížet na kvalitu a také za ni odpovídat. Zásadní roli na ochraně známky VOC sehraje „Zemská Arbitrážní komise VOC“. Bude poslední odvolací instancí v rozhodčím řízení o udělení označení VOC. Bude rozhodovat ve stížnostech vinařů o nezatřídění vína VOC a sehraje stěžejní roli při kategorizaci vinic Cru a Grand cru.

123

Setkal jsem se s několika názory ve smyslu, že zavedení nového systému klasifikace vín při souběžném užívání systému současného přinese chaos na trhu s vínem. Domnívám se, že užívání obou systémů nezpůsobí zneklidnění trhu s vínem, naopak přinese konzumentovi nové, vzrušivé podněty a to je pro marketing vína velmi dobré. Samotný fakt, že zůstane zachována kategorie jakostních vín s přívlastkem, podstatně rozšíří paletu trhu s vínem. Proto si myslím, že zavedení systému VOC je třeba velmi dobře promyslet s tím, že se jednou pravděpodobně stane majoritním. Předkládám tu koncept jako podnět k zahájení diskuse o konečné podobě apelačního způsobu klasifikace vín na Moravě.

Hovory MM: řez, spon, terroir a šlechtění révy Řez, spon a terroir Vinařský obzor č. 1–2 měl jako stěžejní téma čísla řez a vedení révy vinné – jak vnímáte tuto tematiku v širším kontextu? Již svou diplomovou práci jsem obhajoval v tématu sponu a vedení révy vinné a ze své dlouholeté praxe vím, že mohu zodpovědně prohlásit, že tyto záležitosti jsou prakticky konstantní. Domnívám se, že není účelné stále zkoumat, co a jak řezat. Je třeba optimalizovat produkci vinice na jednotku plochy. Je dobře známo, že v našich podmínkách je pro révu biologicky nejlepší Gyotův řez, když už se pohybujeme v systému drátěnky. Krátký řez by byl opodstatněný pouze v případě, že bychom šli do nízkého vedení – ideálně vedení na hlavu, zde ale pozor na ochranu. S tím by ovšem snad souviselo zvýšení počtu keřů na hektar, čímž bychom se vraceli k našim předkům, kteří jednotlivé keře díky jejich vysokému počtu na hektar tolik nezatěžovali… Dalo by se k tomu říci, že jsme na půli cesty k onomu tolik diskutovanému, ale opravdovému terroir. To, že velká část našich vinic se dnes vysazuje ve sponech kolem 2 × 1 m, je opravdu velký počin. Stále je to však dle mého jenom přechodné stadium. Území opravdové kvality a terroir začíná kolem počtu 10 tis. jedinců na hektar. Při tomto hustém sponu je rostlina nucena jít dolů, jelikož jednotlivé keře si konkurují, a tam je teprve ona originalita terroir. Můžete blíže z vašeho hlediska vysvětlit pojem „opravdová kvalita“? Je třeba si uvědomit, že kvalita neznamená jen a jen grapefruitové tóny či moštovost za každou cenu. Pojem je trošku poškozený současnými trendy ve světě nápojů obecně. Určitě máte na mysli onu infantilizaci chutí a vůní – sladkost, převonělost… …všelijaké limetky, grapefruity a podobné jedoduché výrazy. Pivovarníci se dle mého názo-

ru zbláznili – vaří pivo s různými ovocnými šťávami, takové jsou trendy u našich kolegů. Prvními vlaštovkami byli americké nápoje typu „winecooler“. Nyní probíhá na OIV na legislativní úrovni velký tlak na liberalizaci, to je prakticky tlak na zánik terroir jako stanoviště, na odstavení přívlastkového systému, aby zde nadnárodní výrobci mohli produkovat uniformní vína, např. Chardonnay. Ti takzvaní „vázankoví hoši“ od managementu a marketingu by asi mohli být spokojeni. Jenže ta infantilizace chutí proniká i mezi nás, ty, co to děláme, stačí se podívat, jaká vína se umísťují na předních pozicích velkých soutěží vín. Kam se poděla hodnota minerality, extraktu atd.? Právě hustší spony nám mohou být dobrým pomocníkem. Určitě budu souhlasit. Vždyť zodpovězme si, proč ta vína Chardonnay jsou si tak globálně podobná? Není to tím, že globalizace se projevuje i v používání vinohradnické chemie? Ať už to jsou postřiky nebo hnojiva, globální produkty jsou k ošetření vinice k dostání všude na světě stejné. Je to tak – bez toho, aniž by šel kořen rostliny opravdu hluboko, není možné dosáhnout plnohodnotného projevu terroir. A proč by taky kořenová soustava hluboko šla, když jí všechno naservírujeme pěkně na povrchu? O jakém terroir se tedy vlastně všichni baví? Jistě znáte jméno Nicolas Joly. Tento francouzský vinař je považován za jakéhosi guru biodynamiků vinohradnictví. Jak vnímáte jeho pojetí terroir? Ano, Joly byl prvním, kdo nově podstatu terroir oprášil a začal o ní v tom správném pojetí hovořit. Herbicid či hnojivo má dramatický vliv na mělce kořenící révu. Keře, které koření do např. více než šesti metrů, mají omezený přísun uměle dodávaných hnojiv. Pomalý pohyb prvků je obecně znám – takový fosfor se do šesti metrů nedostane ani za tisíc let, taktéž draslík postupuje do hlub-

ších vrstev podstatně pomaleji. Pokud jsou živiny a prvky založeny na příjmu v mělkých vrstvách, mělká jsou i vína – aromatika nemá pevný základ, po roce se vína úplně změní a v létě jsou z nich „alkoholické vodičky“. Domníváte se tedy, že spon 2 × 1 metr je pro skutečnou podstatu ještě málo? Ano, jak už jsem uvedl, teprve u hustších sponů začíná opravdová kvalita a to pravé terroir. Tedy pokud nám nejde jen o ono infantilní „pozlátko“ mimo jiné charakterizované různými módními trendy. Skutečná hodnota není v tom prvotním pozlátku různých grapefruitů a limetek, ale právě v těch záležitostech, které neosloví možná na první dojem, ale ve víně přítomny jsou a uvolňují se postupně. Ale takovým vínům asi ne každý hned porozumí… K tomu je třeba se propracovat učením. Grapefruit je nejoblíbenější chuť na světě, ale na takové globální vlastnosti se nedá dlouhodobě stavět. Vrátím-li se k řezu: zřejmě se na toto téma asi čtenáři ode mě mnoho nedozví. Ano, experimentoval jsem, téměř 15 let. Poté jsem zvolil pro řez jednoduchá pravidla co nejmenšího zatížení atd. Podle odrůdy i půdy volím buďto jeden tažeň, případně dva kratší tažínky. Ale nelze systém dopěstování kvalitního hroznu stavět jen na řezu. Faktorem neméně důležitým jsou zelené práce, architektura keře a další kosmetické úpravy, třeba i na hroznu. Budoucnost vidím v zeleném řezu, potažmo zelené sklizni. Zajímavým způsobem řeší výrobu stolních hroznů v JAR – „naprogramují“ hrozen již na keři právě těmi „kosmetickými“ zásahy tak, aby vážil přibližně 90 dkg, a dále už se neváží – přepravní bedýnky jsou všechny po šesti hroznech a balení váží 5,4 kg. Vraťme se ale zase např. ke sponům – hovořili jsme o hustších sponech. Jaké máte ve firmě zkušenosti s výsadbami ve sponech hustších než 2 × 1 metr?

124

(3/2008)

Máme nyní výsadbu ve sponu 2,4 × 0,8 m, budeme ji po částečných zkušenostech dosazovat v trati Goldhammer 1,2 × 0,8 m, tedy doplníme ještě jeden řádek. Co se týče velmi hustých sponů, např. při vedení na hlavu 1 × 1 m, domnívám se, že toto je vhodné např. pro bídnější půdy a mechanizací hůře dostupná místa. Také plocha takové výsadby může být spíše doplňkem, ale nelze takto obdělávat v jedné firmě 130 hektarů. Pro malou vinařskou firmu bych to ještě bral, ale ve středně velkém podniku to není reálné. U výsadeb v řádech desítek a zejména stovek hektarů stejně časem nebude vyhnutí a např. na sklizeň nastoupí mechanizace. A mám obavy, že to bude možná ještě dříve, než jsme chtěli a než by bylo záhodno. Sklizeň 2007 to jednoznačně ukázala. Šlechtitelská práce Jak a proč jste se k vaší šlechtitelské práci dostal? Většina lidí v oboru se specializuje a jsou z nich sklepmistři, jiní jsou zaměřeni na ochranu, další dělá čistě šlechtění, druhý obchod vínem… Podle mého názoru by dobrý šlechtitel měl být zároveň dobrým vinohradníkem, ale i dobrým technologem. Právě proto je to zajímavé. A ty počátky? Jsem absolventem střední vinařské školy ve Valticích. Již v době mého studia měla škola zvučné jméno, také například zásluhou Ing. Drahomíra Míši, který zde měl na starosti různé pokusy, např. zkoušení nových odrůd. Vybraní žáci měli možnost se mnoha těchto prací účastnit. Vždy je důležité, aby to, co se vyzkoumá v laboratorních podmínkách, člověk uměl a byl schopen realizovat v podmínkách polních. Mé začátky byly tedy zde. Vysokou školu jsem absolvoval v Moskvě. Tam jsem se dostal do kontaktu s poznatky předních světových šlechtitelů. Zemědělská akademie, jíž jsem absolvent, připravovala zemědělské odborníky jak pro výzkumná pracoviště, tak i pro praxi. Co vás ale zaválo přímo ke šlechtitelké specializaci? V době mého mládí byla naše země, ale i zejména země, v níž jsem studoval VŠ, v určité politické a i hospodářské izolaci. Ta se projevovala mimo jiné tím, že byl omezený přístup k výdobytkům moderní techniky v oboru a také k prostředkům chemické ochrany proti chorobám a škůdcům. Praxe i výzkum byly v tomto limitovány a tak doháněly, své nedostatky svépomocnými biologickými metodami uplatňovanými například v ochraně. Takže cílené používání dravých roztočů či preparátů na bakteriální bázi se již tehdy realizovalo i v republikách Sovětského svazu. Se zmíněnými vymoženostmi jsme se např. i u nás seznámili až o desetpatnáct let později. V podmínkách např. na Krymu a jinde měli rozsáhlejší možnosti realizace provozních pokusů ve sklenících. V těchto podmínkách už měli praxí ověřené bio-

logické přípravky v době, kdy se nejen u nás, ale i na západ od našich hranic ošetřovalo vesele na bázi pyrethroidů… …a předháněli jsme se v co nejvyšší účinnosti, v nových přípravcích, tvrdě zasahujících do ekosystému vinice i do keře samého. Docházelo k omezení druhové pestrosti. A nejen to. Tvrdá chemie nedala prostor pro rozmanitost, pro vytvoření jakési stability, pro přirozené nástroje autoimunity. Když to řeknu zjednodušeně, lepili jsme díru za dírou. V té době ale už prof. Negrul patřil k největším biologům. Patřil ke skupině vinohradnických biologů a fyziologů, kam bych dále zařadil Fregoniho, Constantinesca, také Bulhara Stojeva. Právě dobrá znalost biologie a fyziologie je alfou a omegou vědění v dalších vinařských odvětvích – agrotechnice, mechanizaci a nakonec i šlechtění. Prof. Negrula jsem už bohužel nezažil, zemřel asi rok před mým příchodem, nicméně odvedl kvalitní práci ve výchově svých nástupců, a tak duch jeho práce přetrvával na škole dlouhé roky i po jeho odchodu. Negrulovým nástupcem se stal prof. Smirnof, dlouholetý pracovník ve výzkumném ústavu v Samarkandu. Zde se zabýval šlechtěním zejména stolních a bezsemenných odrůd a je jedním z autorů zvládnutí genetického předávání bezzsemennosti. Tito lidé byli svou velikostí pro mě velkou inspirací. Jistě i s přihlédnutím k situaci, která byla u nás, jste se posléze rozhodl ubírat se šlechtitelským směrem. Fascinovaly mne možnosti minimalizace chemie ve vinohradnictví a právě cesta ovlivňování keře ne chemií z vnejšku, ale využitím jeho fyziologických a biologických vlastností. Začal jsem se tedy zabývat biologií révy vinné, konkrétně tedy šlechtěním. Přiznám se nyní bez mučení, že tenkrát jsem neměl ani představu, je-li šance u nás získávat produkci biometodami. Tedy ne jenom zaměnit přípravky tvrdé chemie za přípravky biologické, ale nepoužívat třeba vůbec žádné přípravky – to je rovina ideální révy, na kterou se pustili šlechtitelé v druhé polovině 19. století. Je škoda, že cílem šlechtitelů byla pouze imunní réva, tedy aby nevyžadovala nic, žádnou součinnost, ani dalo by se říci dohodu s patogenem, prostě byla nezávislá na okolí. To byl mylný krok – šlo se tvrdě po imunitě, což ublížilo kvalitě. Posléze nastalo vystřízlivění a hledání kompromisních řešení. Ve šlechtění se vzala v úvahu ta skutečnost, že cesta nebude jednoduchá a že na agrotechniku je třeba pohlížet v širším kontextu. Tedy u nových odrůd přihlížet ke specifickým metodám ochrany. Ve šlechtění nebude třeba tolik tlačit na prosazení imunity – ať je odrůda trošku citlivější, ale právě té vlastní imunitě napomáhat šetrnými biopřípravky, vhodným výběrem lokality, agrotechnikou atp. To, co se dneska začátkem 21. století začíná realizovat na odrůdách druhu Vitis vinifera, je v pořádku, ale tvrdím, že zde musí být ještě i vstřícná cesta gene-

tické rezistence, protože na druhu V. vinifera už bioprogram realizovat umíme. Setkal jsem se mezi vinaři s názory, že snahou interspecifického novošlechtění je postupná výměna odrůd konvenčních za rezistentní. Souhlasíte s tím? Samozřejmě to tak není, tuto problematiku sleduji dostatečně dlouho, abych veděl jak tomu je. Snahou je doplnění genofondu novými genotypy. Mám-li blok vinic, např. s jednou odrůdou, a nastane-li velký infekční tlak, mohu mít problém. Dalo by se to porovnat s vinicemi ve francouzských vinařských oblastech, kde je, jak známo, sortiment odrůd velmi zúžen a réva zhusta tvoří monokulturu a pak je nutno častěji ošetřovat? Úplně jednoznačně – vždyť podívejme se na to, kolikrát musejí pěstitelé v těchto lánech vinic ročně ošetřovat: 12 až 15krát, někdy i vícekrát. Proto mějme raději i u nás, kde by místy mohly být i ony lány vinic, ve výsadbách více genotypů. Například takové Veltlínské červené rané je zajímavým nositelem zvýšené tolerance k houbovým chorobám. Ano, vlastně je v nové, nyní již ve Státní odrůdové knize zapsané odrůdě Malverina… A to samé Chrupka – přesto, že sama o sobě je citlivá, přes potomstvo předává křížencům vlohy pro odolnost. Za vaším povědomím o těchto souvislostech jsou jistě tisíce a desetisíce semenáčů. A stovky kombinací křížení, je třeba dodat. Ale vrátím se ještě k té „Večerce“ – mám-li ji ve výsadbě mezi těmi tzv. rezistenty, neošetřuji ji, tak lze pečlivými agrotechnickými zásahy docílit dobré kvalitní úrody. Obklopující plochy s vysokou odolností totiž tlumí patogena a omezují jej v rozmachu do případné kalamity, která by jinak nastala v konvenční výsadbě ošetřované konvenční chemií. Vidím celkem pěknou budoucnost těchto odolných odrůd. Mohou hrát nikoli nevýznamnou roli na trhu s vínem, dnes, kdy se mezi hlavními módními trendy velké části konzumovaných vín prosazuje ovocistost, svěžest a mladost. Máme už několikaleté zkušenosti z trhu, že odrůdová vína z těch „rezistentů“ zajímavě doplní buketní a chuťové spektrum toho, co je na trhu k mání. A co stále narůstající skupina zemských vín? Zde mohou být dobrým surovinovým zdrojem pro tato vína. Neopomenutelný je jednak efekt ekonomický, kdy ušetříte značnou část peněz jinak investovaných do chemické ochrany. Další důležitou skutečností je to, že tento způsob vinohranictví je tím pádem šetrnější vůči přírodě. V rámci celé EU by to byly ročně miliardy eur. Vrátím-li se tedy k původní otázce, proč jsem se dal na šlechtění: právě šlechtění považuji za základovou práci – všechno ostatní jsou vlastně již jen jemnůstky. Otázky pokládal Richard Stávek

(3/2008)

125

Výsledky matení samců obalečů feromony v roce 2007 – v roce tří generací obalečů Ing. Milan Hluchý Ph.D., Brno

Výsledky dosažené v pokusech roku 2005 a v provozních aplikacích r. 2006 čtenáři VO rovněž najdou na uvedených stránkách předchozích ročníků VO. Protože v roce 2007 byla tato metoda na jihu Moravy a v Čechách využita na celkové ploše 1 835 ha vinic a v naprosté většině vinic jsme monitorovali napadení housenkami obalečů po první a druhé generaci obalečů, v několika vinicích pak i napadení hroznů housenkami 3. generace obalečů, je zajímavé analyzovat výsledky dosažené touto metodou a konfrontovat tyto výsledky s předpoklady, které byly v předchozích letech v souvislosti s metodou matení samců obalečů publikovány. Rok 2007 – rok tří generací obalečů Vegetační sezona roku 2007 byla extrémně teplá. To se projevilo již na začátku letu první generace obou druhů obalečů. První motýli byli ve feromonových lapačích zjištěni již v prvním dubnovém týdnu. Tento nečekaně časný nástup letu obalečů překvapil i většinu vinařů monitorujících jejich let feromonovými lapáky – viz graf letu obalečů v Kobylí, kde monitoring začíná až 21. 4., což je zhruba termín začátku letu obalečů v normálních letech. Jak je z grafu zřejmé, let obou druhů obalečů končí v první dekádě května, což je o zhruba 14 dnů dříve než v letech 2005 a 2006. Let motýlů druhé generace začal již kolem 10. června, což bylo opět zhruba o 14 dnů dříve než začátek letu v normálních letech. Protože i červenec a srpen byly velmi teplé, začali již v první dekádě srpna (viz graf) létat motýli 3. generace obalečů. Ti se poměrně hojně vyskytovali až do poloviny září. Významná je rovněž skutečnost, že takto extrémně teplý rok s plně vyvinutou třetí generací obalečů byl rovněž v roce 2003, to znamená, že z posledních pěti let se tato situace opakovala ve dvou letech. To odpovídá analýzám klimatologů, kteří říkají, že celosvětově bylo v posledních 11 letech deset teplotně rekordních let.

Pokud by byly pravdivé i jejich prognózy, což je dost pravděpodobné, pak se tato situace bude opakovat stále častěji. Co znamená třetí generace obalečů z hlediska kvality hroznů? Protože se v našich zeměpisných šířkách jedná o nový fenomén, přesnou odpověď zatím neznáme. V případě hroznů určených pro ty nejvyšší kategorie, jako jsou pozdní sběry, výběry, bobulové výběry a podobně, je pravděpodobné, že kombinace Mapka: Lokalita CZ Popice 2007 – Isonet L plus, Plocha celkem silné třetí generace oba- 110 ha. Pěstitelé: p. Žídek, p. Málek, Sonberk, PPS Agro, ZVOS lečů, jejichž housenky Hustopeče poškodí hrozny, a deštivého září, tak jak tomu v roce 2007 bylo, znaromony ošetřen větší komplex vinic, hodnotimená zvýšené riziko výskytů botritidy. Tento, li jsme i napadení jednotlivých majitelů a jedpro nás nový fenomén má ale ještě jeden důslenotlivých odrůd. Takto se podařilo vyhodnotit dek. Při prezentaci vývoje metody matení samv 1. generaci napadení, respektive účinnost meců obalečů v Itálii (V. Veronelli na konferenci tody, v celkem 179 vinicích, kde bylo hodnoceVinoEnvi 2007 v září 2007 v Mikulově) jsme no celkem 35 600 květenství. Ve druhé generabyli upozorněni na to, že v případě neošetření ci jsme hodnotili 100 hroznů ve středu vinice vinic proti 3. generaci obalečů následoval v dala 100 hroznů na návětrném okraji. Tímto způším roce vždy zvýšený výskyt obalečů již v prvsobem jsme vyhodnotili napadení 19 400 hrozní a dle systému ochrany i ve druhé generaci. nů ve 185 vinicích. Z tohoto pohledu jej jistě významné, že meV první generace jsme zjistili průměrnou toda feromonového matení samců odparníky úroveň napadení květenství ve feromony ošeti u nás spolehlivě pokryla všechny tři generace řených vinicích na úrovni 0,31 %, ve druhé geobalečů, tak jak je to zdokumentováno i v Itálii neraci pak bylo zjištěno napadení hroznů na a ve Švýcarsku měřením odparu feromonů z odúrovni 0,24 %. Z celkové plochy 1 835 ha feparníků. romony ošetřených vinic bylo při hodnocení ve druhé generaci zjištěno ve středech vinic na Výsledky roku 2007 1 640 ha nulové napadení. Na dalších 191 ha Jak již bylo uvedeno v úvodu, v roce 2007 bylo zjištěno napadení hroznů do jednoho probylo v ČR feromony ošetřeno 1 835 ha vinic ve centa a pouze na dvou zhruba dvouhektarovíce než 100 podnicích. Protože jsme vlastně vých vinicích bylo zjištěno vyšší napadení. Výbyli ve fázi zavádění této metody, snažili jsme znamné je rovněž, že těchto skutečně mimořádse vyhodnotit napadení všech vinic, v nichž ně dobrých výsledků bylo dosaženo v podstatě byly feromony metodou MD aplikovány. V prvbez jakéhokoli dodatečného ošetření insektiní generaci jsme hodnotili vždy 200 květencidem. Pouze polovina jedné ze dvou malých, ství na návětrném okraji ošetřené vinice a 200 dvouhektarových ploch byla po první generaci květenství ve středu této plochy. Pokud byl feošetřena pro srovnání biopreparátem Biobit XL.

126

(3/2008)

Stejně významnou skutečností, jako je mimořádně vysoká účinnost, je i fakt, že uvedených výsledků bylo na mnoha větších plochách o rozloze několika desítek až cca 140 ha, kde byly feromony použity již druhým, případně třetím rokem, dosaženo uvedené účinnosti s redukovaným množstvím feromonů. Na několika plochách, například v komplexu asi 110 ha v Popicích, jsme při redukci dávky na 80–60 % nenašli na 16 místech, kde bylo vždy na 100 hroznech kontrolováno napadení, ani jedinou housenku. Na těchto plochách bude možné, při zachování plné dávky feromonů na cca 15–20 m širokých okrajích, dále redukovat dávku feromonů na cca 50–60 %. A ekonomika? Potvrzením předpokladu, že po počátečním snížení populační hustoty obalečů je možné v dalších letech podstatně redukovat dávku aplikovaných feromonů, má velký význam i z hlediska nákladů na ochranu. Jestliže cena plné dávky byla 2 560 Kč/ha, pak cena ošetření ploch s redukcí dávky na 60 % původních 500 odparníků již klesla na 1 540 Kč/ha. Perspektivně je možné na takto velkých, plošně ošetřených komplexech vinic při udržení stoprocentní účinnosti uvažovat o redukci dávky až na 40 % původního množství 500 odparníků/ /ha, čímž se dostaneme na cenu spolehlivě nižší, než by byla cena dvou insekticidních zásahů kterýmkoli přípravkem. Vezmeme-li v úvahu rovněž snížené náklady na aplikaci feromonů, možnost omezit počet fungicidních zásahů proti plísni šedé a především vytvoření předpokladů pro špičkovou kvalitu sklízených hroznů, pak vyznívá celková ekonomická analýza nákladů a přínosů této metody velmi příznivě. Zcela největší význam však dle názoru mnoha vinařů, jichž jsme se při hodnocení dotazovali na jejich spokojenost s touto metodou, mají dva aspekty. Při spolehlivé v podstatě 100% účinnosti je významné to, že se vinař už vůbec nemusí starat o časování ochranných zásahů, což je v letech, jako byl rok 2007 se třemi generacemi obalečů, mimořádně významné. Druhým významným momentem je skutečnost, že není nutné uvažovat o spojování ochranných

Účinnost metody MD v Popicích, 2007

Let obalečů v Kobylí v letech 2004–2007

Let obalečů v Němčičkách 2007 zásahů proti obalečům s fungicidní ochranou. Při použití feromonů pak lze optimalizovat pouze termíny fungicidní ochrany. Feromony u nás a v zahraničí Zajímavé je rovněž srovnání situace a výsledků dosahovaných za použití feromonů v zahraničí. Z hlediska rozšíření feromonů v ochraně vinic je stále evropskou jedničkou Švýcarsko, kde se dnes ošetřuje touto metodou ročně asi 7 655 ha, což je 53 % veškeré plochy vinic. Při extrémně malé rozloze vinic švýcarských vinařských firem se jedná o úctyhodnou spolupráci asi 27 000 vinařů. Druhé místo v rozsahu použití feromonů ve vinicích zaujímá v Evropě Německo, kde je z celkových zhruba 100 000 ha vinic feromony ročně ošetřeno asi 36 000 ha. Procenticky se z hlediska rozšíření ochrany vinic feromony dostala Česká republika na zhru-

ba 10 % ošetřených vinic (1 835 ha z celkové plochy cca 18 500 ha). Absolutním rozsahem jsme v tomto ohledu samozřejmě hluboko za Francií, Španělskem a Itálií, kde se plochy vinic ošetřované feromony pohybují mezi 8 000 až 18 000 ha. Z hlediska účinnosti ochrany dosahované touto metodou jsou naše výsledky srovnatelné s evropskou špičkou, kterou představují švýcarské vinohradnické oblasti a Jižní Tyroly s Trentinem na severu Itálie. Zde se pohybovala v roce 2006 průměrná úroveň napadení hroznů kolem 0,1 %. Při analýze úspěšnosti metody MD se ukazuje několik klíčových faktorů, které rozhodují o spolehlivé účinnosti této metody. – Základním momentem je „inteligentní“ odparník zabezpečující dlouhodobě (po dobu zhruba 6 měsíců) dostatečnou úroveň odparu feromonů a formulace feromonů chránící feromony i na povrchu odparníků před UV zářením a mikroorganismy. V kombinaci s rozumnou cenou, která nenutí uživatele poddávkovávat doporučená množství odparníků, jde o klíčový faktor. – Druhým klíčovým momentem je použití metody MD v systému Integrované produkce či biologického vinohradnictví. V těchto systé-

(3/2008)

mech, které již svou podstatou šetří užitečné antagonisty obalečů, může dojít k plnému využití kombinovaného tlaku feromonů a užitečných parazitoidů a predátorů na populace škůdců, což vede k téměř stoprocentní účinnosti této metody. – Významné je rovněž ozelenění meziřadí vinic, které pozitivně ovlivňuje „délku života“ feromonů. Feromony se v ozeleněné vinici navazují na voskové vrstvy povrchu bylinné vegetace a odtud se znovu uvolňují. V případě černého úhoru v meziřadí se feromony, které se dostanou na povrch půdy, velmi rychle vlivem mikrobů v půdě rozpadají. – Dalším významným faktorem je kvalitní servis spojený se zaváděním feromonů. Vinaři musí na začátku práce s feromony dostat kvalitní instruktáž k aplikaci odparníků (různé rozložení odparníků na svazích, přesný monitoring napadení a od toho se odvíjející doporučení případných dodatečných aplikací biologických insekticidů při počáteční redukci populací škůdců atd.) – Velmi významným faktorem je také ochota vinařů vzájemně při aplikaci feromonů spolupracovat. Účinnost metody totiž zhruba do plochy 100 ha roste s velikostí ucelené plochy, na které jsou feromony použity. Tento efekt se projevuje hlavně v „kritických“ místech metody, jako je její účinnost na okrajích ošetřovaných ploch, na návětrných částech vinic, v úrovni účinnosti levnějšího přípravku Isonet L plus proti obaleči jednopásému, jehož feromonu je v přípravku jen 10 %, a především v možnosti redukovat v dalších letech množství použitých odparníků a tím i cenu ochrany při zachování spolehlivé vysoké účinnosti. Při dodržení všech těchto faktorů se z feromonového matení obalečů stává špičková metoda vytvářející předpoklady pro produkci naprosto zdravých hroznů. (obrázky archiv autora)

127

Odrůdové pohlednice

opět v nabídce!

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Dokonalá filtrace

TÌŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTÌVU NA VELETRHU VINEX 4. - 7. Bøezna 2008 pavilon A2, stánek 029 Bílek Filtry s.r.o.

E-mail: info@filtrace.com; www.filtrace.com

130

(3/2008)

Doplňte si svou vinařskou knihovničku! Nové šlachtenie viniča na Slovensku

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.)

(Ing. Dorota Pospíšilová a kol.)

– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů Cena 352 Kč

– – – – –

systematika čeledě ampelografie ampelografické metody rajonizace révy podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení)

368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek Cena 820 Kč

Vinařský obzor je výhradním prodejcem těchto knih v Česku. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

Obr. 2a

Obr. 2b

Obr. 3a

Obr. 3b

(3/2008)

131

Kde révokaz neuspěl – Colares Nejstarší písemnosti o pěstování révy v této oblasti pocházejí ze 12. století. O sto let později údajně dovezl portugalský král Afonso III. ze severu Francie (Boulogne-sur-Mer) pozdní modrou odrůdu Ramisco (dnes se pěstuje výlučně zde a ampelografické znaky pro francouzský původ nesvědčí). V 16. století byla produkce regionu Colares schopná pokrýt spotřebu Portugalska a další rozvoj nastal po r. 1865, kdy byla rozpoznána odolnost výsadby v písčitých půdách vůči škodám způsobeným mšičkou révokaz. Před masivním klučením v čase urbanizace venkova a turistického boomu (60. až 80. léta 20. století) dosahovala plocha vinic 1 200 ha. Pravokořennou révu potkal málem osud nedalekého (jižně od Lisabonu, okolí Estorilu) regionu Carcavelos, kdysi známého produkcí fortifikovaných vín, jehož vinohrady prakticky zlikvidovala výstavba hotelů a turistických zařízení. Naštěstí koncem století se situace kolem Colares stabilizovala (méně než 100 ha) a od r. 2005 probíhá selekce nejvhodnějších klonů (Ramisco, Malvasia) a pokusné výsadby modrého kultivaru Molar. Specifické půdní (hluboké písky) a klimatické (vysoká vlhkost, silné mořské větry) podmínky si kdysi vynutily neobvyklý a dodnes používaný postup při zakládání vinice a vedení révy. Prvním krokem je odstranění písečné vrstvy (obr. 1) a uložení sazenic do jílového podloží (i několik metrů pod povrchem). Mladé kmínky jsou tři až čtyři roky postupně přisypávány pískem (včetně hnojiva), než je opět dosaženo úrovně pozemku. Jedno nebo více ramen starého dřeva (některé keře jsou 80 let staré) spolu s letorosty (nejvíce deset na keř) jsou volně roz-

Obr. 1

prostřeny na písku (vegetace brání slunečnímu úpalu). Teprve v době dozrávání jsou letorosty s hrozny podepřeny rákosovými (50cm) klacíky (obr. 3a, 3b). Bariérou proti větru jsou plůtky z rákosu svázané vrbovým proutím (obr. 2a, 2b) a vinice jako celek obklopují kamenné zídky. Největším oblastním výrobcem vína je družstvo Adega Regional de Colares (založeno r. 1931), sdružující téměř všechny (90 %) zdejší vinohradníky. Roční kapacita výroby dosahuje 1 275 000 lahví, ale označení Denominação de Origem Colares je vyhrazeno jen pro vína Ramisco (20 000 lahví) a Malvasia (15 000 lahví) z tradičních vinic (výnos 1 t/ha) a písčitých poloh (14 ha). Ostatní produkce je klasifikována jako Vinhos Regionais Estremadura a surovina (Castelão = Periquita, Malvasia, Arinto,

Fernão Pires = Maria Gomes) pochází z novodobých výsadeb (moderní vedení révy, štěpování na podnože, výnos 8–10 t/ha) na „tvrdých“ jílovitých půdách (50 ha). Nadzemní sklepní hospodářství je umístěno v budově z 19. století. Původní lagares již 25 let neslouží ke šlapání hroznů, nýbrž jako skladovací prostory lahví s vínem (vedle hydraulického lisu je nově používán lis pneumatický). Fermentace ve velkokapacitních cementových nádobách byla nahrazena nerezovými tanky (za použití ASVK). Část modrých hroznů kvasí v otevřených dřevěných kádích a malolaktická fermentace probíhá přirozenou cestou (obvykle 3 týdny po alkoholovém kvašení). Experimentuje se s dobou a způsobem zrání vín z odrůdy Ramisco (mladá jsou pro vysoký obsah kyselin téměř nepitelná). V současnosti je preferováno 12 měsíců maturace v barikovém sudu a následně 3 roky v tradičním sudu (objem 1 800–19 000 l) z kaštanu nebo exotického dřeva z Brazílie (např. mahagon). Stolní vína (kupáže z jílovitých půd, vč. módního rosé) mají být brzy balena jako bag-in-box, zatím jsou nabízená v populárních 5litrových nádobách (garrafão). Colares Malvasia 2005 – světle zlatožlutá barva, medově-květinové aroma s petrolejovými tóny, plná a kořenitá chuť s vysokou kyselinkou, dochuť mírně pálivá Colares Ramisco 2002 – granátová barva, jemná vůně švestek, povidel i perníku, chuť středně plná s pikantní kyselinkou, jemnou tříslovinkou a dlouze doznívající karamelovou dochutí Text: MUDr. Martin Křístek Foto : Adega Regional de Colares

Dobová fotografie z vinobraní v regionu Colares

132

(3/2008)

Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě v Lednici (3.) – Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů

Technologie a jakost Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů je zaměřený především na skladování a zpracování ovoce, zeleniny, ale také dalších zahradnických produktů (réva vinná), uplatňovaných v posklizňových technologiích. Studium (a s tím spojený výzkum) je orientováno na získávání vědomostí z oblasti technologických procesů. Důraz je kladen na zvládnutí teoretických základů a logických souvislostí určujících vztah mezi jakostí suroviny, operacemi přípravy a finálními výrobky. „Náš ústav se v oblasti vinařského vzdělávání zabývá vinařskými technologiemi, především z pohledu jakosti. Konkrétně jde o řízení jakosti, metodické přístupy, získávání certifikátu jakosti ISO 9001 a podobně. Jde tedy především o dosažení cílené kvality produktu, v tomto případě vína,“ popisuje činnost ústavu v oblasti vinařské jeho vedoucí Ing. Josef Balík, Ph.D. Zároveň se studenti v rámci tohoto ústavu zabývají metodami chemické a fyzikální analýzy a v neposlední řadě senzorickými analýzami. „Tyto metody a technologie se samozřejmě netýkají jen vína, ale také nealkoholických nápojů a ovocných destilátů, včetně vínovice,“ doplnil Ing. Josef Balík, Ph.D. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů se dále zabývá skladováním zeleniny a ovoce, včetně hroznů. Ústav má k dispozici novou moderní výukovou a experimentální chladírnu, která vedle řízení teploty přináší možnosti řízení atmosféry. Pedagogická a vědeckovýzkumná činnost Také v oblasti grantů, diplomových a doktorandských prací se ústav zaměřuje na oblast vína a vinařských technologií. Často přitom úzce spolupracuje s ústavem vinohradnictví a vinařství, a to jak personálně, tak po stránce využití přístrojů a laboratoří. Společně se tak například nyní řeší grant na projekt „Polyfenolické látky hroznů, révových vín a jejich antimutagenní a antioxidační vlastnosti.“ Dále tyto dva ústavy ve spolupráci s Národním vinařským centrem ve Valticích a Střední vinařskou školou ve Valticích připravují nový model výběru degustátorů pro hodnocení vína. Propojení obou ústavů je lo-

gické i v oblasti výuky. „My na oboru vinohradnictví a vinařství například zabezpečujeme kurzy kvasné technologie, což specializovaným studentům v oblasti vinařství přináší širší vědomosti v oblasti využití mikroorganismů ve vinařských technologiích, při výrobě destilátů a podobně,“ uvádí Ing. Josef Balík, Ph.D. Dále ústav zabezpečuje výuku předmětů týkajících se zpracování zahradnických produktů, tedy i hroznů révy vinné, a dále předmětů v oblasti řízení jakosti. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů garantuje rovněž nový studijní obor „jakost rostlinných potravinových zdrojů,“ který v současnosti čítá 35 studentů v jednom ročníku. Pokud jde o další výzkumné projekty, zaměřené na oblast vinařství, ve spolupráci s Přírodo-

věděckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci podal ústav žádost o další grant, a to na projekt „Kondenzované anthokyaniny vína – analýza, biotransformace a možnosti využití. Projekt byl podán v rámci grantu (GAČR – Grantová agentura České republiky). Ovocné destiláty Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů se zabývá mj. i specifickou oblastí výroby a hodnocení jakosti ovocných destilátů, včetně vínovice. Nedávno například navrhnul nový systém hodnocení ovocných destilátů, který se postupně rozšiřuje v rámci soutěží u nás. „Tento náš model vycházel jednak z O.I.V. modelu pro hodnocení destilátů z vína, jednak jsme

Seznam garantovaných předmětů Název předmětu Instrumentální analýza v kontrole jakosti Jakost rostliných produktů Jakost v legislativě potravin K-Chemie I K-Chemie II Kolokvium bakalářských projektů I Kolokvium bakalářských projektů II Konzervační metody K-Skladování zahradnických produktů Kvalitologie a řízení jakosti K-Zpracování zahradnických produktů Nealkoholické nápoje Ovocné destiláty Ovocné destiláty Potravinářská chemie Seminář analytických metod Senzorické hodnocení jakosti Skladování a zpracování ovoce a zeleniny Skladování a zpracování ovoce a zeleniny Skladování zahradnických produktů Technologické laboratoře I (bc.) Technologické laboratoře II (bc.) Technologické laboratoře (mgr.) Technologie zpracování ovoce a zeleniny Úchova řezaných květin Výživa člověka Základy kvasného průmyslu Zpracování zahradnických produktů Zpracovatelské kolokvium

Období LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - AF 2007/2008 - doktorská studia - AF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF

Garant prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Ing. Josef Balík, Ph.D. Ing. Josef Balík, Ph.D. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Dr. Ing. Anna Němcová prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Ing. Josef Balík, Ph.D. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Ing. Josef Balík, Ph.D. Ing. Josef Balík, Ph.D. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Dr. Ing. Anna Němcová Dr. Ing. Anna Němcová Dr. Ing. Anna Němcová prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. Dr. Ing. Anna Němcová Ing. Josef Balík, Ph.D. Ing. Josef Balík, Ph.D. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc.

(3/2008)

do něj zapracovali systém hodnocení, který již u nás známe z degustací vín. Dále jsme napojeni na evropskou skupinu s názvem „Destilata“, která sdružuje výrobce destilátů z oblasti především střední Evropy. Tyto tři systémy daly vzniknout našemu hodnotícímu systému, který je využitelný jak pro vínovice, tak pro ostatní ovocné destiláty,“ popisuje Ing. Josef Balík, Ph.D. Systém byl v roce 2006 poprvé použit na významném hodnocení destilátů na výstavě nápojů OLIMA v rámci podzimní Flory Olomouc, loni pak tento systém převzali organizátoři téměř všech významných výstav ovocných destilátů na Moravě. Také letos se bude na většině výstav hodnotit stejným způsobem. „Systém není jen o hodnocení, ale také vychovává hodnotitele a současně nutí výrobce, aby vyráběli opravdu kvalitní destiláty,“ říká Ing. Josef Balík, Ph.D. Prozradil, že pro degustátory ovocných destilátů budou zavedeny různé kurzy a školení. „Především předsedové hodnotitelských komisí by měli mít za sebou certifikát ze senzorické zkoušky,“ konstatuje Ing. Josef Balík, Ph.D. Prvních asi čtyřicet odborníků by mělo být vyškoleno ještě letos. Řešené projekty týkající se vinařství Hodnocení jakosti révových vín, jejich napodobenin a harmonizace analytických metod s normami EU (obhájený v r. 1997, garant prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc.)

133

Hodnocení korelačních vztahů látkového složení révových vín a vinných destilátů (podaný v r. 2008, garant Ing. Josef Balík, Ph.D.). Moderní technologie výroby révových vín v kontextu evropského vinařství (obhájený v r. 1999, garant Prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc.). Multimediální praktikum analýzy révových vín (obhájený v r. 2006, garant Ing. Josef Balík, Ph.D.). Polyfenolické látky hroznů, révových vín a jejich antimutagenní a antioxidační vlastnosti (v řešení do r. 2008, garant Ing. Josef Balík, Ph.D.). Studium korelací anthokyaninů, barevnosti a resveratrolu v červených vínech (obhájený v r. 2005, garant Ing. Josef Balík, Ph.D.). Vliv surovin a technologie zpracování na obsah zdravotně prospěšných polyfenolických látek v révových vínech (obhájený v r. 2004, garant doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc.). Vývoj antioxidační kapacity červených vín v rozdílných podmínkách skladování (podaný v r. 2008, garant Ing. Josef Balík, Ph.D.).

Hodnocení jakosti aromatického profilu révových vín. Srovnávání vybraných odrůd modrých hroznů pro produkci růžových vín. Řízení obsahu polyfenolů v moštech a bílých vínech.

Příklady diplomových prací týkajících se vinařství Změny hroznů během jejich dozrávání a posklizňového skladování. Barevné parametry modrých hroznů. Srovnání čířících účinků bentonitu na jakost révových vín.

Doktorandi ústavu s pracemi v oblasti vinařství Ing. Jan Stávek, Ing. Lukáš Veverka, Ing. Vladimíra Mrázová, Ing. Pavel Híc, Ing. Marta Vítková, Ing. Alois Čaněk, Ing. Ondřej Veselý Text a foto: Petr Hynek

Zaměstnanci ústavu v oblasti vinařství Ing. Josef Balík, Ph.D. – vyučuje kvalitologii a řízení jakosti, základy kvasného průmyslu.

Prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc. – předměty skladování zahradnických produkrů, ovocné destiláty, technologie nealkoholických nápojů.

V Hustopečích mezinárodně

Kolik to představuje mravenčí práce dobrovolných organizátorů z řad členů MO ČZS Hustopeče i ÚR ČZS Břeclav si umí nejlépe představit především ti, kteří něco podobného sami pomáhali někdy připravovat. V sobotu 16. února se konalo ve Společenském sále kulturního domu v Hustopečích odborné hodnocení dodaných vzorků vín a v sobotu a v neděli, tj. 1. a 2. března, se ve Sportovní hale Hustopeče konala vlastní výstava vín pro veřejnost. Vystavená vína pocházejí z vinařských oblastí Maďarska – 28 vzorků, Slovenska – 537 vzor-

ků, Moravy – 1472 vzorků, Čech – 4 vzorky a Rakouska – 23 vzorků. Celkem tedy 2 067 vzorků. Vlastní výstavě předcházela v sobotu 1. března dopoledne v hotelu CENTRO v Hustopečích odborná konference o drobném vinařství. Mimo vítězů v jednotlivých odrůdách byla vyhlášena a udělena tato ocenění: – cenu šampion bílých vín získalo víno Pálava 2006, bobulový výběr, Žídek Rudolf, Popice, vin. obec Popice, trať Svidruňk – cenu šampion červených vín získalo víno Rulandské modré, roč. 2005, pozdní

sběr, Vinselekt Michlovský Rakvice, vin. obec Novosedly, trať Růžová Hora – cenu za nejlepší slovenské víno získal Rýnský ryzlink, roč. 2006, ing. Malík Petr, Šurany – cenu za nejlepší Frankovku z Hustopečského mikroregionu získal Koráb P+M, Boleradice – cenu Hustopečské kvasinky vinné za nejlepší Ryzlink vlašský z Hustopečského mikroregionu získal Vašek Stanislav, Hustopeče Ing. Jiří Teplý, místostarosta pro vinařství, Hustopeče

INTERVITIS VIENNA letos podruhé

Nejvíce odborníků se přijelo informovat z České republiky, Maďarska, Německa, Slovenska, Švýcarska, Ruska, USA a Austrálie. Představí se zde firmy z následujících oblastí:

Pěstitelská technika – nová zařízení, obdělávání půdy, traktory a přístroje pro transport, ochrana a ošetřování rostlin Sklizeň, opracování a zpracování – stroje, zařízení a příslušen-

134

(3/2008)

ství pro sklizeň, zpracování hroznů, manipulace se stroji, výroba moštu a ovocných šťáv. Vinné sklepy – čerpadla, dopravní systémy. Lahvování, balení – třídicí zařízení, zařízení na kontrolu, zařízení na čištění, plnicí zařízení a příslušenství, stroje na uzavírání, vybavení, balení a dekorace. Odbyt – vnitropodniková logistika, EDV a organizace, transport a odbyt, prodej a prezentace, služby a informace. Na veletrhu, který se koná jednou za tři roky, se opět představí firmy, jež se zabývají výrobou a zpracováním vín a destilátů, výrobců technolo-

gií, obalové techniky, výrobci strojů a zařízení k údržbě vinohradů. Mezi vystavujícími nebudou chybět zástupci národních svazů a asociací, obchodních a výzkumných firem. Připraven je také velmi bohatý doprovodný program v podobě Středoevropského vinařského fóra, Rakouského dne vinařství, fóra expertů a také Tasting Corner. Pro další informace kontaktujte zastoupení v ČR, Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru, Lenka Výborná, vyborna@dtihk.cz, tel. 221 490 345. (vo)

Vinařský studijní pobyt na Loiře Ing. Michal Barták, Velké Němčice

Jak na to? Francie je jednou z největších vinařských zemí světa, s obrovskou tradicí, a jako taková je magnetem pro mnoho mladých lidí zabývajících se vinařstvím. Motivací pro mě byla možnost se zdokonalit ve francouzštině a vstřebat nové odborné poznatky. Na internetu jsem si našel francouzské vysoké školy, kde se vyučuje vinařství, a s tímto seznamem jsem zašel na zahraniční oddělení mé mateřské MZLU v Brně. Naše škola měla uzavřenu smlouvu o výměně studentů pouze se dvěma z těchto univerzit. Já jsem se rozhodl pro francouzskou školu lÉcole Superieure dÁgriculture dÁngers (ESA) v Anger. Tato škola pořádá každoročně pro studenty z celého světa program ESA-FARM, který je zaměřený na poznávání francouzské kultury a jazyka. Program je určen pro zahraniční studenty, kteří chtějí studovat na vysoké škole ve Francii. Vyplnil jsem tedy přihlášku, sestavil motivační dopis a odeslal životopis ve francouzštině a pak jsem pouze čekal, jestli mě vyberou. Usmálo se na mě štěstí, a tak jsem se mohl těšit na krásné okamžiky strávené ve sladké Francii… Před samotnou stáží ve vinařství univerzita pro všechny účastníky výměnného pobytu připravila třídenní uvítací seminář, kde nás seznámili se základními a praktickými věcmi života ve Francii. Sešlo se nás tam asi 50 mladých lidí z celého světa. Po skončení praktické části stáže jsem absolvoval v rámci programu Sokrates/ Ærasmus 7měsíční studium vinařství na univerzitě v Anger.

Zelené práce ve vinici Na místě samém Anger je mimořádně zajímavé starobylé město s množstvím kulturních a historických monumentů, za všechny jmenujme Chateau d´Anger (jedná se o sídelní hrad rodu d´Anjou, z něhož pocházeli francouzští a také částečně angličtí králové; současná španělská královská dynastie taktéž pochází z tohoto rodu), historické jádro města s dochovanými hrázděnými domy aj. Z vinic posazených na mírném kopci v Saint Nicolas de Bourgueil, kde jsem trávil větší část stáže, je vidět dominanta kraje, atomová elektrárna v Chinonu, která je jedna z nejstarších ve Francii. Na hradě v tomto městě, jež se vypíná na ostrohu nad řekou Loire, se poprvé setkal dauphin Karel, budoucí francouzský král Karel VII. zvaný „osvoboditel“ s Janou z Arku, pannou Orleánskou. Je to nádherný kraj, který lahodí oku každého vinaře, protože kamkoliv se rozhlédnete, jsou vinice. Takže mé přání se splnilo a já prožil svoji stáž ve vinařské vesnici Saint Nicolas de Bourgueil,

na statku rodiny Vallée. Vesnice St. Nicolas se rozkládá na pravém břehu řeky Loire v nadmořských výškách 28 až 124 m. Terén zde není příliš členitý, převládající přírodní zlomové terasy a mírné stoupání reliéfu jsou výsledkem erozního působení řeky Loire. Centrum obce tvoří jen pár desítek domů. Většina usedlostí je totiž rozeseta po celém katastru obce, a to v pitoreskních tufových domech vinařů, jejichž součástí bývá i sklep a zpracovatelské zázemí. Život po francouzsku Ovšem jak nejlépe poznat, jak se žije „po francouzsku“? Například tak, že umístíte stážistu do francouzské rodiny, která ho přijme jako svého člena, a on bude na oplátku pro ni pracovat. Téměř vždy se jedná o rodiny chovatelů dobytka, farmářů či pěstitelů květin. Protože jsem v té době studoval obor Zpracování zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity a mojí specializací bylo vinohradnictví a vinařství, zaměřil jsem

(3/2008)

se na možnost prožití této stáže ve vinařské rodině, což se nakonec povedlo. „Moje“ rodina provozovala rodinné vinařství Domaine de la Cotelleraie. Bydlel jsem přímo v jejich domě. Ráno jsem vstal, udělal si snídani a poté s ostatními zaměstnanci vyrážel do práce ve vinici. Ve sklepě jsem příliš času nestrávil. Víkendy byly volné, převážně jsem spolu s mými hostiteli absolvoval různý kulturní program – cestovalo se po severní Francii, zejména jsme navštěvovali památky v údolí Loiry. Absolvoval jsem několik koncertů a párty. Zajímavé bylo, že v „mé“ rodině se víno téměř nekonzumovalo, pouze při oslavách a svátcích, což nebývá ve Francii obvyklé. Vinařství v St. Nicolas Obec je zařazena do samostatné AOC a společně s několik málo kilometrů vzdáleným městečkem Bourgueil tvoří svým způsobem výjimečné místo ve Val de Loire. Vinaři ze St. Nicolas obhospodařují na tisíc hektarů vinic, ve kterých je zastoupen z 98 % Cabernet Franc, zbytek připadá na Cabernet Sauvignon.

Tyto dvě sousední apelace mají téměř identické půdy i mikroklima. Kvalitu půd výrazně ovlivnilo působení řeky Loire. Mírné oceánské klima má na svědomí blízkost Atlantického oceánu, průměrná roční teplota v této oblasti je 11,5 °C. V nejnižších polohách na břehu řeky jsou křemičitojílovité půdy a jílovité půdy, ve střední části katastru jsou křemičité půdy s vysokým obsahem skeletu tvořené nejčastěji oblázky a fosilními zbytky obrovských mlžů (které si vinaři vystavují před vstupem do vinařství). Výše položené vinice jsou na navátých píscích. Pod nimi je vrstva vápenatých jílů, jejich podloží tvoří tufové desky. Mezi nejznámější vinice patří les Mauguerets, la Cotelleraie, la Mineraie, le Vau Jaumier a les Perruches. Vinohradnictví a vinařství se v této oblasti stejně jako v celé Francii řídí pravidly INAO (L‘Institut national des appellations d‘origine), který stanovil přesná pravidla pro producenty v této oblasti, a mezi ně například patří ustanovení o minimálním množství keřů na jeden hektar (4 500 kusů). Výška kmínků keřů je maximálně 55 centimetrů a produkce je omezena na 55 hektolitrů na hektar. Orientace vinic je jižní

Celkový výhled na viniční krajinu, v pozadí jaderná elektrárna

Pohled na domovskou vinařskou usedlost

135

Viněta domovského vinařství mé praxe a jihojihozápadní. Sklizeň je prováděna na konci září a termín začátku sklizně určuje opět INAO (nikoliv vinaři!). Všechny zelené práce kromě osečkování jsou prováděny ručně a ve vinicích se nepoužívají herbicidy. Velká část vinařů provádí sklizeň mechanizovaně, ale přední vinaři z této obce zůstávají u ruční sklizně. Jde jim o kvalitu – do přepravek se hrozny sklízejí v maximální vrstvě 2–3 hrozny nad sebou, tzn., že jedna přepravka pojme 15–20 kg hroznů. Stejně tomu bylo i na statku „mé“ rodiny Vallée, která obhospodařuje 28 hektarů vlastních vinic. Jejich průměrný věk je asi 35 let, ovšem některé vinice jsou starší šedesáti i více let. Mezi mechanizační vybavení takového provozu patřily tři viniční traktory, osečkovač, výkyvnou sekci, mulčovač, zatláčeč sloupků a postřikovač. Mezi vybavení sklepního hospodářství patřil pnematiucký lis, kompletní chlazení tankové haly (individuální), kompletní lahvovací linka včetně zátkovačky a etiketovačky. Statek Domaine de la Cotelleraie produkuje vína v cenové relaci od 5,15 EUR až po nejdražší vína v cenové relaci 11 EUR (obě ceny za láhev mladého vína právě uváděného do prodeje). Vína zrají více než rok, lahvována jsou až po dalším vinobraní, spíše zjara následujícího roku, a do prodeje jdou jako nejméně dvouletá. Cabernet franc, který je zde naprosto dominující odrůdou, na vinicích v Bourgueilu v údolí Loiry může dávat jedny z nejpříjemnějších francouzských červených vín – lahodných, jsou-li podávána mladá a mírně vychlazená s novým sezonním jehněčím, nebo komplexních, deset let starých, vhodných k pečeným divokým ptákům, zejména slukám, jejichž odstřel je zde tradiční a stále velmi oblíbený – každý z vinařů je zároveň myslivec (taktéž jsem byl pozván na takový lov). Na této své cestě jsem poznal nejenom spoustu zajímavých lidí z oboru, ale také získal praktické vinařské zkušenosti. Další důležitou věcí, kterou si člověk odnese z takového pobytu, je poznání sebe sama. Domnívám se, že zkušenost podobná mé prospěje každému mladému člověku a rozšíří mu pohled na svět.

136

(3/2008)

Vinařská historie

Dům pánů z Lipé aneb přesněji Schwanzův palác – jeho „vinná“ historie

Dům a jeho majitel Svého času nejzámožnější brněnský měšťan, obchodník a radní Kryštof Schwanz (původně německy Christoph Schwantz) koupil roku 1587 od Čeňka z Lipé gotický dům, který nechal zbořit, aby mu na jeho místě postavil Ital Antonio Gabri, přední stavitel renesančního Brna, nový výstavní palác. (Podle jiných pramenů Kryštof Schwanz získal pozemek a dům tehdy na něm stojící výměnou za dům „U červeného vola“ na nároží Kobližné a náměstí Svobody.) Když někdy po roce 1602 Schwanz zemřel, dům vystřídal několik majitelů. Vdova po něm se znovu provdala a dva roky nato zemřela. Její děti pak vedly řadu sporů o své dědické nároky. Roku 1646 koupil dům za 6 000 zlatých polní maršál Raduit de Souches, známý obránce Brna při jeho obléhání Švédy během třicetileté války. V držení jeho rodu pak zůstal téměř 100 let, až do roku 1744. Během dalších více než tří staletí vystřídala tato vzácná historická stavební památka řadu majitelů1 a prošla mnoha změnami. Dnes dům slouží jako pasáž s obchodním centrem. V době, kdy byl dům postaven, tj. ve druhé polovině 16. století, mělo královské město Brno zhruba 4 500 obyvatel a přibližně polovina z nich mluvila německy. Tři čtvrtiny obyvatel se živily provozováním řemesel a obchodní činností. Mezi Brnem a Dolními Rakousy tehdy kvetly čilé obchodní styky. S měšťany dolnorakouských měst vázaly brněnské měšťany také časté příbuzenské svazky. Kryštof, syn bohaté přísně katolické rodiny Schwantzů z Retzu, se přiženil do Brna, když si vzal Uršulu, rozenou Oberhäuserovou, s níž měl 5 dětí. Za služby, které prokázal císaři v Uhrách při bojích s Turky, mu byl v roce 1590 propůjčen predikát „von Retz“. V Brně postupně zakoupil tři domy a úspěšně rozmnožoval svůj majetek, který pocházel z obchodu se železem, provozování směnárny a půjčování peněz na úrok a také z obchodu s vínem a suknem. Provozovat velkoobchod s vínem měl Kryštof Schwanz povoleno právě v paláci na Dolním rynku číslo popisné 22 (dnes má stejný dům na stejném místě adresu: náměstí Svobody 17). Obchod s vínem v době renesance Schwanz si údajně jako obchodník nepočínal vždycky poctivě, víno prý pančoval a suk-

třicetileté války, která způsobila úpadek vinařství na Moravě, požadují rakouští vinaři na císařovně Marii Terezii, aby omezila plochy vinic na Moravě, protože jim moravská vína začínají silně konkurovat.

Foto P. Posolda no, které prodával, nebývalo prvotřídní. Před pančováním českých vín s víny cizími („…aby vína byla zachována tak, jak byla zrostlá“) varuje Císař Rudolf II. ve své instrukci o vinařství z roku 1590. Trestem za neuposlechnutí tohoto nařízení byla konfiskace takto narušeného vína. Instrukce má 36 článků a řeší mimo jiné především problémy s dovozem cizích vín. Ačkoliv v Rudolfínské době, o které je řeč, tj. na konci 16. století, byla Morava (a České království) součástí Rakouské monarchie, tedy jednoho celku, existovala již počínaje Janem Lucemburským, Karlem IV. a pak dalšími českými králi nebo moravskými markrabaty2 omezení týkající se dovozu vína na Moravu. Již na začátku 14. století představovala rakouská vína, jež byla levnější než moravská a na Moravu se hojně dovážela, velkou konkurenci. Rakouské ale i jiné (především uherské) víno bylo zakázáno dovážet do většiny českých i moravských měst v zimním období od sv. Havla (tj. od 16. října) do sv. Jiří (tj. 24. dubna). V tomto období se směla šenkovat jen vína domácí. Nebylo tomu tak ale vždycky, že se pouze moravští vinaři bránili dovozu a konkurenci z Rakouska. V roce 1539 žádají rakouští vinaři na Ferdinandu I., aby zakázal dovoz moravského vína do Rakouska. Roku 1575 Moravský sněm dokonce pohrozil rakouským vinařům zákazem přepravy rakouských vín přes Moravu, pokud budou bránit vývozu moravského vína do Rakouska. A opět v roce 1763, více než sto let po skončení

Směnný obchod víno – sukno Zajímává je kombinace komodit, se kterými Schwanz mimo jiné obchodoval, totiž víno a sukno. Obojí zboží je velmi dobře dělitelné, takže při eventuální naturální směně vína za sukno by nebylo potřeba peněz jakožto prostředníka směny – sukno i víno lze snadno rozdělit do jakéhokoliv množství, i když sukno se bude pouze krátit (jedenkrát přestřižené už asi nikdo sešívat nebude) a několikeré rozlévání a případné slévání vína by vínu na kvalitě také určitě nepřidalo, spíše naopak. Schwanz ale v 16. století při obchodování se suknem a vínem nepochybně platil penězi, neboť výskyt prvních mincí na našem území sahá už do roku 970, kdy Boleslav I. nechal razit první české stříbrné mince. Anglický ekonom David Ricardo (1772– 1823), který objevil princip tzv. komparativních výhod, demonstroval ve svém díle nazvaném „Zásady politické ekonomie a zdanění“ z roku 1817 výhody národní specializace mimo jiné právě na příkladě mezinárodního obchodu při směně sukna a vína mezi Anglií a Portugalskem: Anglie měla nižší náklady (a tedy i nižší ceny a vyšší produktivitu práce) při výrobě sukna, Portugalsko mělo nižší náklady (a tedy nižší ceny a z toho plynoucí vyšší produktivitu práce) při výrobě vína. Podle Ricarda má-li nějaká země při výrobě nějakého zboží nižší náklady, a tudíž může nabídnout nižší prodejní cenu na mezinárodním trhu, měla by se na výrobu tohoto zboží zaměřit. Současné nižší prodejní ceny při nižších výrobních nákladech rakouských vinařů jsou ovšem zkreslené dotacemi. Pohled do historie vinařství ukazuje, že řečeno s Ricardem3 „kom-

V letech 1818 až 1853 patřil dům svobodnému pánovi Josefu Edlerovi von Hayek. 2 např. moravský markrabě Jan Jindřich vydal roku 1355 viniční řád pro Moravu, který obsahoval i regulaci dovozu vína 3 ale vlastně též slovníkem moderní ekonomie 1

(3/2008)

parativní výhody“ při výrobě vína se v minulosti přelévaly z Dolního Rakouska na Moravu a zpět. Této dynamičnosti ve vývoji hospodářství (a přelévaní, či geografického pohybu komparativních výhod) si možná byl vědom i Josef Hayek – pradědeček Friedricha Augusta von Hayeka (1899–1992), nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, který se sice narodil ve Vídni, ale jeho předci pocházeli z jižní Moravy. Jedním z nejvýznamnějších byl právě jeho pradědeček Josef, který založil na Moravě (v Leto-

vicích) a v Dolních Rakousech dvě nové velké textilky.4 Dnes se už asi nedozvíme, zda obchody pana Kryštofa Schwanze vykazovaly aktivní bilanci při vývozu sukna do Rakouska a pasivní bilanci při dovozu vína na Moravu nebo nějak jinak či přesně naopak a tedy na které straně byly v jeho době komparativní výhody. Z dostupných historických pramenů a informací lze konstatovat, že možné mohlo být obojí – jednou žádali omezení dovozu rakouských vín na Moravu moravští vinaři, jindy se zase dovozu moravských vín do Rakouska brániStřední odborná škola vinařská li vinaři rakouští. Účeta Střední odborné učiliště zahradnické Valtice ní knihy pana Kryštofa nabízí možnost absolvování Schwanze, měl-li nějaké a z nichž bychom snad mohli leccos vyčíst, se pravděpodobně nedochovaly. Zůstal v termínu od 9.–13. června 2008 nám ale dodnes jeho krásný měšťanský dům bližší informace a přihláška ke stažení na jako důkaz vzkvétajícíwww.svisv.cz ho obchodu (a řemekontakt: 731 468 382 nebo 777 101 841 sel) v době renesance. e-mail: salkova@svisv.cz Zdeněk Vrbík

Základních senzorických zkoušek

137

zdroje: Holman Robert a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 2001 (2. vydání) Kraus Vilém a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě – Tradice a současnost. Praha, Radix 1999 Kraus Vilém, Kuttelvašer Zdeněk, Vurm Bohumil: Encyklopedie českého a moravského vína. Praha, Melantrich 1997 http://mojebrno.wz.cz/inka-brno-dalsi-zajimavosti-dum-panu-z-lipe.html www.brno.cz/index.php?nav01=2447&idosobnosti=77

Okolo těchto textilek pak vznikly dvě nové vesnice. Za tyto zásluhy byl Josef Hayek císařem Josefem II. povýšen do šlechtického stavu. Takto získal rod Hayeků predikát „von“. Ve srovnání s Kryštofem Schwanzem von Retz je zajímavé, že za vojenské zásluhy mu byl šlechtický přídomek „von“ pouze propůjčen, kdežto za zásluhy v oblasti hospodářství byl rodině Hayeků udělen tento přídomek natrvalo.

Kalendář vinařských akcí DATUM 14.–15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008 15. 3. 2008

Hodnocení vín (týká se koštů) VÝSTAVA Znovínský košt vín 9. 3. 2008 Tradiční výstava vín 11. výstava vín v Kostelci Josefská výstava vín 8. 3. 2008 (zač. 17.00 h) Výstava vína Moravský Žižkov Výstava vína Popovice Výstava vín s ochutnávkou Telnice Výstava vín Horní Bojanovice Výstava vín Březí u Mikulova 9. 3. 2008 (zač. 9.30 h) Josefský košt Vinná noc Výstava vína Modrá

MÍSTO HOD. + KONTAKT Štukové sály Louckého kláštera ve Znojmě www.znovin.cz Sokolovna, Židlochovice www.vinozidlochovice.cz KD v Kostelci tel.. 737 149 482, zs.vlkos@seznam.cz KD Strážnice tel.. 518 334 762, program@kd-straznice.cz Kulturní dům začátek ve 13.00 hod., Krejčí 775 769 011 Kulturní dům začátek v 15.00 hod., p. Vratislavský, tel.. 605 048 862 Orlovna Telnice, okr. Brno-venkov začátek ve 13.00 hod., Ryšavý Jan, tel.. 724 183 474 Kulturní dům Relich Stanislav, tel.. 519 414 315, adok@adok.cz Sál Obecního úřadu 13.00 hod., tel.. 731 187 012, jindra.kadrnka@seznam.cz Kulturní dům Krumvíř Rozsypal Karel, Ing. – 724 570 771 ZÁMEK MĚLNÍK tel.. 724138655, peterek@lobkowicz-melnik.cz dům zahrádkářů začátek ve 14.00 hod. Masarykovo náměstí, hotel Hejtmanský 15.–16. 3. 2008 4. ROČNÍK PŘEHLÍDKY ČESKÝCH VÍN tel.. 606 620 682, vinarstvi.kvic@seznam.cz dvůr, Slaný 22. 3. 2008 Tradiční výstava vín v Pavlově Kulturní dům začátek v 10.00 hod., tel.. 519 515 252, podatelna@obec-pavlov.cz 22. 3. 2008 15. 3. 2008 (zač. 13.00 h) 37. výstava vína skolovna Syrovice začátek v 9.00 hod., o.spacil@volny.cz MY HOTEL s. r. o., 21. dubna 657, 22. 3. 2008 Grand Prix Lednice, Gastro medaile Lednice 519 340 130,724 206 719, schwarz@myhotel.cz kongresové prostory hotelu, Lednice 22. 3. 2008 38. výstava vín Sedlec Kulturní dům 10.00 hod., 723 426 773, josef.veverka@mscsoftware.com 22. 3. 2008 Výstava vín s ochutnávkou Zaječský vinný sklep začátek v 10.00 hod., Zdeněk Křivánek 607501233 22. 3. 2008 Josefský košt vín Dům kultury Kyjov 14.00 hod., 608 238 427; 777 756 468, pa.navratil@mukyjov.cz 23. 3. 2008 Výstava vín Moravany u Kyjova Kulturní dům 14.00 hod., tel.. 737 415 338, moravany@tiscali.cz 23. 3. 2008 Výstava vín Uherčice Kulturní dům 10.00 hod., tel.. 603 963 588, satek.jan@tiscali.cz 23. 3. 2008 9. výstava vín Královopolské Vážany Sokolovna začátek v 9.00 hod., tel.. 728 229 190 23. 3. 2008 Místní výstava vín v Dubňanech – 60. ročník Sportcentrum „ŽELVA” 13.00 hod., 602 186 890, petr.prikazsky@bayercropscience.com 23. 3. 2008 16. 3. 2008 (zač. 9.30 h) Výstava vína Boršice Kulturní dům začátek v 10.00 hod. 23. 3. 2008 Výstava vína Kněžpole pohostinství začátek ve 14.00 hod. 23. 3. 2008 Výstava vína Polešovice Sokolovna začátek v 9.00 hod. 23. 3. 2008 Výstava vína Ostrožská Lhota Kulturní dům začátek ve 14.00 hod. 23. 3. 2008 Výstava vína Vlčnov Klub kultury a sportu začátek v 9.30 hod. 23. 3. 2008 Místní přehlídka vín Sokolovna Čejč začátek ve 14.00 hod., 774 823 135, stavek@agropork.cz 23. 3. 2008 16. 3. 2008 (zač. 9.00 h) Velikonoční výstava vín sokolovna Rakvice 10.00 hod., 728 757 833, vladimir.minarik@seznam.cz 23. 3. 2008 Výstava vín Milotice Kulturní dům začátek ve 13.00 hod., informace@milotice.cz 23. 3. 2008 Výstava a chutnání vín Hroznová Lhota Kulturní dům 12.00 hod., 518 327 120, antonin.nahlik@centrum.cz 23. 3. 2008 Velikonoční zábava s ochutnávkou vín Sokolovna Lužice www.luziceuhodonina.cz 23. 3. 2008 46. ročník výstavy vín Rohatec Kulturní dům 10.00 hod., 724 019 532, j.travni@quick.cz 23. 3. 2008 14. 3. 2008 (zač. 17.00 h) 47. ročník místní výstavy vín v Bukovanech sál Sokolovny 13.00 hod., 775 618 129, starosta@obecbukovany.cz 23. 3. 2008 Tradiční výstava vín spojená s ochutnávkou KD Boleradice 10.00 hod., 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz 23. 3. 2008 25. výstava vín Šatov kulturní dům 9.00 hod., 731 616 686, tatransatov@seznam.cz 23. 3. 2008 15. soutěžní přehlídka vín KD N. Šaldorf-Sedlešovice 10.00 hod., 515 267 053, 607 669 422, info@cvns.cz 23. 3. 2008 Tradiční velikonoční košt vína Sokolovna Kněždub Josef Frolka 606 745 525 23. 3. 2008 Velikonoční výstava vín Bořetice Kulturní dům 9.00 hod., 721 375 999, honzahempl@seznam.cz 23. 3. 2008 IX. výstava vín v Královopolských Vážanech Sokolovna 728 229 190, drchromy@centrum.cz 23. 3. 2008 Podivínský košt Městská hala Sport 9.00 hod., 519 344 511, starosta@podivin.cz 29. 3. 2008 VII. přehlídka vín a sýrů HRUŠKY 2008 tělocvična ZŠ 10.00 hod., 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz 5. 4. 2008 29. 3. 2008 Výstava vína Bavory Kulturní dům začátek ve 13.00 hod. 5. 4. 2008 Tajemství zaprášených lahví Zlatý kopeček, Čejkovice René Bárta 774 929 429, info@yaxi.cz 5. 4. 2008 Putování za vínem, ze sklepa do sklepa Sklepní tratě Velkých Bílovic 519 346 610, jirirusnok@seznam.cz; hrabal@hrabal-vino.cz 5. 4. 2008 Vinný košt v Bavorech Společenský sál 13.00 hod., 519 515 524, bavory@iol.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

138

(3/2008)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Které odrůdy vinné révy se doporučují pro rolníky – vinaře si naštěpovati při letoším štěpování v st. a zem. révové školce ve V. Pavlovicích Počátkem dubna t. r. bude se opět šlechtiti čili štěpovati réva americká úhrnem asi 120.000 až 140.000 v státní a zemské révové školce ve Vel. Pavlovicích pro rolníky z obcí Vel. Pavlovic, Rakvic, Štarviček, Bořetic, Kobylí, Vrbice, Němčiček a H. Bojanovic. Americkou révu objednali si dotyční rolníci již v podzim v listopadu neb prosinci na konsignace (seznamy) amerických rév prostřednictvím obecních úřadů u c. k. vinařského komisariatu v Hodoníně. Z jara v březnu poukáže c. k. vinařský komisariát přiměřené množství americké révy, buď řízků v ceně 5 K za 1 000 kusů neb kořenáčů v ceně 10 K za 1 000 kusů, jednotlivým žadatelům. Kdo z rolníků o révu americkou k šlechtění žádali, musejí se postarati pro sebe každý sám o rouby révové na šlechtění. Dělá se to pravidelně teď tak, že si dodají na tisíc kusů americké révy ku šlechtění asi 300 až 400 prutů na 8–10 ok dlouhých, z nichž ku šlechtění stříhají se hlavně zdravá, dobře vyvinutá prostřední oka počtem 3–5, dále roubů musí se mnohem více než tisíc nastříhati na tisíc šlechtěnců, jelikož podložka i roub nejsou vždy stejné tloušťky a při rychlosti a využitkování šlechtící doby asi 3 neděl v měsíci dubnu není možno dlouho hledati roub i podložku stejné tloušťky, zkrátka štěpovač musí míti před sebou na stole zásobu ok, z nichž lehce a rychle si může vybrati přiměřené oko. Révové pruty na rouby musí si vinař již během léta vyhledati na těch hlavách révových, jež nesou rázovité hrozny dotyčné odrůdy, nesprchají a jsou mladé, tedy 6 až 10 roků staré. Zvláště opatrni musejí býti při výběru roubů u modré frankovky (lid říká této odrůdě »neskoré«, »šeřina«, »černý muškatel«), neboť tato odrůda v okolí pavlovském nejvíce sprchá. Sprchavými rouby našlechtěné sazenice révové jsou bezúčelnými, nepotřebnými. Rouby uschová si rolník do písku neb do hlíny postavené ve svazku do suché místnosti, ve tmě je tam ponechá až k době štěpování. Uschovají se do tmy, aby světlem nebyla oka drážděna k rašení. Dále zaopatří si každý rolník mech, buď luční neb lesní, též s mezí a příkopů se nasbírá a to velký pytel na 1 bednu, jež z pravidla obsáhne 1 000 až 1 200 šlechtěnců řízkových neb 800 až 1 000 šlechtěnců kořenáčových. Tedy vinař, jenž si chce dáti štěpovati révu, musí se postarati o tyto tři věci: objednati si v podzim prostřednic-

tvím obecního úřadu americkou révu, zaopatřiti si vruby a mech. Toť se samo rozumí, že i peníze na výplatu za americkou révu, za šlechtění a ostatní práce s tím spojené. Ostatní potřeby z pravidla obstarává místní správa školky. Štěpovací bedny tak zv. »stratifikační« si musejí, pokud možno, též vinaři zaopatřiti. Místní správa školky obstarává též, pokud je to možno, bezplatně aneb za náhradu hotových výloh rouby oněch druhů, jež rolníci dosud nemají a v révové školce jest jich s dostatek. Jsou to především tyto odrůdy: Chrupka červená (»červený auslendr«, »červený burgundr«, »červené ušlechtilé«), po níž zvláště u nás v Pavlovicích jest silná poptávka pro krásné, chutné a dobře prodejné hrozny, dále rouby sylvanského zeleného (»zeleného cinyfálu«), rýnského rýzlinku, vlašského rýzlinku, tramínu, bílého burgundského, sv. vavřinského, modrého burgundského. Místní správa školky zaopatřuje též potřebné množství dřevěného uhlí milířského (ze dřeva vyrobeného), uhlí na vytápění skleníku v době rychlení šlechtěnců v bednách, štěpovače a ostatní dělnictvo. Skleník ku rychlení, místnosti ku štěpování a dozor na štěpování a rychlení poskytuje zdarma révová školka. Tyto věci (americká réva, rouby, dřevěné uhlí, mech, palivo, štěpovali a dělníci) musejí býti přichystány přesně a řádně, než se přistoupí ku štěpování révy. Nastává hlavní otázka: Které odrůdy si má vinař v okolí pavlovském naštěpovati? Každý, kdo má úmysl založiti si vinici ve větší neb menší ploše neb jen několik keřů v zahrádce, musí si býti vědom této hlavní zásady při zakládání: Příští užitek z révy závisí vedle jiných podmínek v první řadě na opatrné volbě vhodné odrůdy. Volená odrůda musí v našem podnebí vyzráti. Musí dávati pravidelně ročně přiměřenou úrodu. Hrozny musejí se výhodně zpeněžiti jako u tabulových druhů neb dáti vyrobené z nich víno jakosti i mnohosti takové, že se náklad na vinici vedených musí vypláceti. Při volbě odrůd révových děje se mnoho a mnoho chyb. Tu musí vinař pozorovati jednotlivé odrůdy ve vinicích jednotlivých tratí, poloh, jednotlivých těžkých neb lehkých půd po celý rok, při celém vývinu révy během roku. Tedy místní poměry hrají velmi závažnou úlohu při volbě odrůd. Není-li si jist sám vinař, má ústa, by se zeptal, za upozornění a radu svému zkušenému sousedu – vinaři neb znalci, odborníku ničeho nedá. Které jsou to ty vhodné odrůdy pro okolí pavlovské? Jsou to tyto, seřaděné dle největšího rozšíření dosavadního ve vinicích v okolí pavlovském:

A. Odrůdy na červené víno: 1. Portugalské modré. V našem kraji se mu říká »skoré« ponejvíce; v Újezdě u Brna »černý šryk«; někteří vinaři říkají »černé skoré«, »černé ranné«, »ranina«, »portugál«, »portugizl«, »skorák« atd. Jest to velmi dobrá odrůda na mnohost (kvantitu) vína; dává víno k spotřebě vhodné pro domácnost i hostinec na nejvýše do 2 roků; samo v sobě stářím »vodnatí«, jak vinaři říkají, pozbývá na ceně. Tato odrůda jest u nás velmi důležitá pro trh; mnoho portugalských hroznů od 3–4 roků vyváží se z Pavlovic, Štarviček, Bořetic a Němčiček do Brna, Břeclavi, Přerova, Prostějova a j. Ve vinicích převládá mezi červenými odrůdami skoro na ¾ a vůbec takto ze všech červených i bílých odrůd nejvíce, skoro polovice všech keřů. Tato odrůda dnes se u nás sobí napořád. 2. Frankovka modrá. Této odrůdě říká se všeobecně »neskoré« (pozdní), též »černý muškatel«, »šeřina« (hlavně v Němčičkách), »černý neskorý«, »neskorák«, »pozdní černé«. Jest to náš »starosvětský peň«, s nímž ve starých vinicích se velmi zhusta potkáváme, v nových vinicích málo bývá sázen, vytlačen byl portugalským modrým. Jest to nejlepší modrý sudový hrozen na víno. Víno vyniká mnohem lepší jakostí než portugalské a obyčejně se »řeže« s portugalským, by toto lepším na chuti a síle, lahodnosti a trvanlivosti bylo. Poněvadž v našem okolí ráda frankovka »sprchne«, musí se věnovati jí větší pozornost při vyhledávání roubů. Přihlížejíce k poměrům okolí pavlovského, jež dává dobrá červená vína, doporučuje aspoň třetinu sadby modrých odrůd vždy frankovku; menšina si obyčejně dává štěpovati třetinu nebo něco více nebo méně, ale většina pomíjí tento starý náš peň úplně, což jest pro výrobu červených vín a odprodej tohoto pro budoucnost nepříznivé. 3. Burgundské modré. Tato odrůda, hlavně na Mělnicku v Čechách rozšířená, jest pro okres hustopečský v normálním výběru (sortimentu), dává výborné víno, ale méně prozatím až na řídké případy se nešíří. Náš vinař tuto odrůdu neuznává dosud pro sebe za vhodnou, neboť žádá vždy raději mnoho vína než jakost vína. Rouby dodává zdarma školka. Naši rolníci tuto odrůdu celkem neznají. 4. Sv. Vavřinecké. Tuto odrůdu rozšiřuje kolem Pavlovic školka, dříve tu nebyla pěstována, a proto vinaři jí neznali. Naši vinaři sice znají to jméno »Vavřinecké« a tím jménem označují druh správně po-

Vinařská historie

jmenovaný »Jakubské« (též »srpnový hrozen«, v Hustopeči »Augusttraube«, »Jakobi«) či »ranné burgundské modré«, jež u nás nejdříve zraje a pravidelně ptactvem a vosáky bývá nejvíce napadán. Pravé »Svatovavřinecké«, pocházející z Francie z obce »Laurent« (Němci říkají »Laurentstraube«); byl by dobrou odrůdou pro náš kraj jako přísadní druh pro »Portugalské modré«, neboť dodává tomuto lepší jakosti a trvanlivosti. I někteří vinaři mají již vysázeny vavřinecké hlavy štěpované, ale říkají, že prý se jim nelíbí; trpí prý trochu na mrazy. Zkušeností zdaru této odrůdy v našem okolí nemáme dosud tak velkých, by se úsudek mohl pronést, vinaři mají nejvýše 5tileté hlavy. V mnohém jest podoben Portugalskému, skoro zároveň raší, kvete, zraje s portugalským, těžko se dá hrozen též rozeznati od portugalského. B. Odrůdy na bílé víno. I tyto odrůdy následují po sobě dle nynějšího rozšíření, dle jakosti a dle toho, jsou-li tabulové neb sudové, i dle doby zrání: 1. Chrupka bílá. Naši vinaři jmenují chrupku slovem »Auslendr« a dále dle barvy »bílý«, červený atd. V Šakvicích, Újezdě a j. říkají chrupce bílé »bílý burgundr«; někde též »ušlechtilé bílé«, »časlador«, a j. Chrupka bílá jest na Pavlovsku z bílých druhů dnes nejrozšířenější; většina rolníků dnes sází tyto dva druhy: chrupku bílou a portugalské modré (skoré). Účel sadby těchto dvou odrůd jest asi tento: Za dnešních poměrů nejvíce rodí; hrozny se mnoho prodávají a vozí do Brna, dále dává hodně vína pro dům i poměrně dobře se dosti prodá. Chrupka bílá (a vůbec všecky chrupky, kterých je celá řada), žádá u nás bohatě výživnou, těžkou půdu, a tam hodně nasazuje; ovšem, jak jeden vinař říkává, »Auslendr kouká na člověka, co mu nese na zádech«, musí se hodně hnojiti. Poněvadž hrozny jsou tabulové, velké, hodně masité, hodí se dobře na jídlo, na prodej, ale víno jest slabší. U nás se říkává, že »auslendrové« víno je nejlepší sladké nebo jako řezák vypíti, na »staro« se nehodí. 2. Chrupka červená. Zkrátka »červený auslendr« (»červený burgundr«); tento druh poznali naši vinaři teprve ze školky u nás, dále z výstav; jest po něm nejvíce sháňka, poněvadž hrozny z tohoto druhu platí vždy o 6–10 h dráže v Brně než z chrupky bílé nebo jiného druhu. Víno dává bílé jakosti, téže jako bílá chrupka. 3. Ranné červené veltlínské. Říká se mu všeobecně »červený cinyfál« nebo »červený cinyfádl«; jest to nejlepší druh s červeným hroznem na lešení. Zhusta jej vidíme v zahradách před domy. Část keřů ve vinici neškodí, hrozny jsou sice červené, ale dávají víno bílé;

hrozny na jídlo jsou velmi chutné a také (zdá se mi) velmi hledané. Celou vinici ze samých hlav tohoto druhu nedoporučujeme, ale pravíme, něco hlav neškodí. Upozorňuji, že tyto »červené cinifály« jsou ve vinicích na Pavlovsku ve dvou odrůdách, jedno je »červené veltlínské ranné«, ten druhý »červený cinyfal« je pravý »červený cinyfal« čili »červené Sylvanské«, který zraje o něco později a nemá důležitosti. 4. Veltlínské zelené. Tato odrůda »Veltlínské zelené« je nejdůležitější a nejcennější odrůdou okresu Hustopečského, jak v českých, tak v německých obcích. »Pritlador – Wein« není ničeho jiného, nežli »Veltlínské«, čili po domácku řečený »muškatel zelený«. Staré vinice vykazují vesměs ponejvíce muškatel zelený č. zelené veltlínské. Kdysi, před dobou peronosporovou, muškatel zelený č. zelené veltlínské bylo nejoblíbenější odrůdou našich vinařů. Přišla peronospora a nejcitelněji napadla vinice muškatelové, naši lidé nestříkali – neznali a nechtěli věřiti skalici, báli se, že tu modrou skalici budou cítiti v tom dobrém muškateli, a výsledek – žalostný. Vinice muškatelové nadobro byly zničeny a před třemi roky bál se vinař sázeti muškatel; dnes jest ovšem již jinak, šlechtí se znova, ovšem z hlav předem vybraných. Dával dříve hojnou úrodu, dnes peronosporou sesláblé keře nesou samo sebou málo; ale štěpované zelené veltlínské z keřů mladých vybraných, nese jako dříve, jak se pozoruje na hlavách veltlínských ve školce. Víno je nejlepší ze všech odrůd na Pavlovsku a také letos platí 70–80 h za l. Že jest víno lepší než jiné, dokazuje lidová národní píseň z Nechvalína: »Vínečko dobré cinyfálové a ještě lepší muškatelové.« 5. Sylvánské zelené. V starých vinicích nalézáme sem tam keře sylvánského zeleného, ale již zdegenerovaného, pod jménem »zelený cinyfál«. Tento »zelený cinyfál« (»zelený cinifádl«) nesázel se více, neboť zdegenerováním (zvrhnutím) málo nebo skoro ničeho nenesl. Teprve ti vinaři, kteří v době sbírky hroznové prohlíželi si révovou školku ve Vel. Pavlovicích, poznali, že je to výborný druh, a také se vinařům mnoho líbí. Po tři roky naštěpovalo se ho kolem 30.000, někteří mají sylvánské jako hlavní sadbu v nově založených štěpovaných vinicích. V létě jsou keře sylvánské krásně vraně zelené až do podzimku, peronospora mu málo škodí. Nese hojně krásné, husté zelené hrozny, jež jsou velmi sladké a chutné na jídlo. Víno jest jemné, vonné, zvláště ženám chutná, tak že na Znojemsku v německých obcích mu říkají »Liebfrauenwein«. Tuto odrůdu rozhodně doporučuji našim vinařům ku našlechtění, rouby obdrží zdarma ze školky. Víno jakosti úplně se vyrovná zelenému muškateli a bude tato odrůda náhradou za zelený muškatel.

(3/2008)

139

Tímto jsou vyčerpány odrůdy všeobecně doporučované z normálního výběru. Z dalších odrůd daly by se ještě doporučiti tyto odrůdy, zvláště pro ty vinaře, kteří chtějí míti ve svých vinicích o větší ploše ještě jiné odrůdy na víno: Rýzlink rýnský bílá odrůda, starosvětský rýzlink, (na Hradištsku »lipka«, na Kyjovsku »řezlík«), jest roztroušen po vinicích starých, ale má tu malou úrodu. Tuto odrůdu neumějí většinou naši mladí vinaři řezati na dlouho neb na obloučky s nákolníky. Úrodnost ve školce pavlovské ukázal pěknou, uspokojující. Sem tam někteří vinaři si jej též zavedli jako štěpovaný do svých mladých vinic, ale přes všechno nevyrovná se jakosti rýzlinkům z Hodoňska, Kyjovska a Bzenecka. Rýzlink vlašský, bílá odrůda, známý teprve ze školky, má pouze jméno společné s rýnským rýzlinkem, hojně a brzy nese. Víno velmi dobře chutná rolníkům, žádá slunnou plochu jako rýnský rýzlink. Též ojedinělí vinaři mají jej již ve svých vinicích. Burgundské modré, málo známý peň, ač sem tam i ve starých vinicích ojediněle se nalézá, má pěkné hrozny a výborné bílé víno. Tramín kořenný, Též teprve ze školky více známý, hrozny má kořenné, bledě růžové; u nás ve školce jest ve 2 odrůdách, jeden jest kořenné chuti. Též nese uspokojující úrodu při náležitém řezu a dobré kořenné, jemné víno dává. Jiné odrůdy se více neodporučují a také se nepřijímají k štěpování. Účel tohoto jest vymýtiti celou tu spoustu různých naprosto pro dnešní dobu nevhodných odrůd, jako: Orlíbr (v Pavlovicích každoročně shnije), freišták, velká běl (velký topol), malá běl, budinka, rivolka, žarošák, šryk, husí šlapa, kozí cecky, různé muškately, klevner atd. V domácích vinicích odrůdy tyto vyhynou, o to již se pilně stará révokaz, jenž do vinic všech tratí pavlovských a souvisících s nimi štarvických silně se rozlévá. Za 7 roků, co byl révokaz úředně ve vinicích pavlovských konstatován, padlo révokazu mnoho krásných, mladých a nosných vinic na pospas, dnes jsou většinou vyklučeny. Příklad: Vinice asi o 1 600 hlavách (asi ¾ míry) dala úrody za 4 roky po sobě 24 hl, 25 hl, 16 hl, 3 hl a poslední pátý rok asi ½ hl, ovšem tento pátý rok byl stlučen krupobitím, odrůda byla portugalské modré a frankovka, sem tam chrupka bílá. Mladé štěpované vinice našich pavlovských vinařů, jimž veřejně tuto musím doznati, že většina velmi pilně a se vší péčí a pozorností tyto vinice obdělává dle vzoru ve školce, bedlivě si všímá každé novoty a také pilně čtou vinařské

140

(3/2008)

spisy, zároveň asi 27 jest odběrateli tohoto listu a mnozí zároveň i členy zem. vinařského spolku, jsou nejlepší nadějí zvelebení vinařství na Pavlovsku. Pilně kráčejí v před s pokrokem ve vinařství moderním a dá Bůh, že právě tito vinaři dají v budoucnosti směr úplně nový vinařství na Pavlovsku. Úsudku, že jsou »hlúpí«, nemu-

sejí si všímati, však ono dojde na ty »chytré«, až jim ta »veš« sežere vinohrady, ti »hlúpí« budou míti vinice i víno v »presúzích« a ti »chytří« budou sušiti svá nerozumná ústa. Proto hleďte si pilně moderního vinařství, jednou toho vy ani vaši nástupci ve vinicích nebudou litovati. Sotva tato jsou dobře míněna a padnou u Vás na dob-

rou půdu. Ti »chytří« bez toho tato slova čísti nebudou. Dle místních poměrů podal Alois V. Horňanský učitel a místní správce révové školky ve Vel. Pavlovicích. Vinařský obzor č. 3, ročník 1908, str. 74 až 79.

Vinohradnický pes Pod pojmem vinohradnictví se rozumí výsadba a pěstování révy vinné k produkci vinných hroznů a také jejich sklizeň, zkrátka vše, co souvisí s prací ve vinohradě. Pěstitelem révy vinné je osoba, která se zabývá vinohradnictvím. Ve slovníku pod pojmem vinohradnický jsem našel jediné podstatné jméno, a to traktor. Pod pojmem vinařský ani jeden znak, pod vinařská je znaků o trochu víc, evidence, obec, zóna, vinařské stezky, dokonce vinařské bratrstvo. Tak si řeknete, jak se podíváte na titulek, co je to za nesmysl, jak může být vinohradnický pes? Znalci z oboru kynologie (to je nauka o psech) by nám určitě řekli, že psí plemena se dělí na pracovní psy, pak jsou to lovečtí psi, teriéři, chrti a společenští psi. A to se ještě dělí dál na honiče, slídiče, barváře, jezevčíky, krátkosrsté, dlouhosrsté a bůhvíco ještě. Ale žádné jiné domácí zvíře lidský zájem a péče tak nezměnily jako psa. Tak mně dovolte, abych vám představil i našeho psa. Z předchozího dělení ani nevím, kam bych ho mohl zařadit, čistokrevná rasa to není, spíš trochu jezevčíka a taky foxteriéra. Je to vlastně „voříšek“, který vděčí za svůj vzhled těmto pradědečkům. Je větší jako liška a taky tak zbarvený a drsnosrstý. A také má vlastnosti psa služebního (neustále si leží před naším vinařstvím a vítá návštěvníky), slídiče (ve vinohradě vyslídí každého špačka a zajíce) a honiče (a také je pořádně

prožene!). A je to taky společník, který nezkazí žádnou legraci, teď už je trošku starší (sem tam si pospí), ale v mládí byl určitě hravější a veselejší. A že je chápavý a inteligentní, to si pište, no jak je možné, že pozná „šéfa“, ať přijíždí v autě nebo ve vinohradnickém traktoru, na sto metrů. Zvuk traktoru, ten mu neuteče, ten má nejraději, a už si to mete za ním směrem k Liščímu vrchu a drží se za traktorem tak, jak se kdysi držela v patách tlupě pralidí vlčí smečka. A že prací se ve vinohradě dělá za vinařský rok habaděj, tak si spočítejte ty naběhané kilometry. Pravda, někdy vzhledem k jeho přítulnosti, věrnosti i stáří se mu dostane odměna ve svezení, to se pak tváří, jako že k nám patří odjakživa (vždyť já jsem taky váš kamarád, co na tom, že čtyřnohý), když zaujme své čestné místo v autě a schoulí se do psí polohy. A málem bych zapomněl na nejdůležitější věc, jak se vlastně ten náš vinohradnický pes jmenuje, říkáme mu „Rex“, to znamená v překladu král, vladař. A tak není divu, že má tak kladné vlastnosti a znaky. Podle psí historie se vždy s novými požadavky, které lidé na psy kladli, vyvíjely další typy psů. Tak dnes už existuje kolem tří set uznaných plemen. Jejich skutečný počet je však určitě daleko větší, říká se, že trojnásobný. Ale myslím si, přátelé, že je nejvyšší čas obrátit pozornost na dnešek. Když existuje plemeno bernardýnů, švýcarských salašnických psů, chr-

Soubor 3 publikací o historii vinařství na Moravě

tů z Malty, tak proč by v naší republice nemohl být vyšlechtěn vinohradnický nebo vinařský pes. Aby si jej jednou budoucí generace vinařů a milovníků vín mohly vyhledávat ve vinařském slovníku. Vždyť možná to plemeno už dávno existuje! Václav Fiala, Velké Němčice

Redakční doplněk – plné znění hesel „vinařství“ a „vinohradnictví“ dle Vinařského slovníku (2001, doplněné vydání 2003) a dle Velkého vinařského slovníku (2007) VINAŘSTVÍ – v širším pojetí zahrnuje tento pojem vinohradnictví a sklepní hospodářství. V užším pojetí se zabývá pouze zpracováním hroznů na víno a jeho ošetřováním. (Sedlo) VINOHRADNICTVÍ – Pod pojmem vinohradnictví se rozumí výsadba a pěstování révy vinné k produkci vinných hroznů, sklizeň hroznů a nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, výroba sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožové. Pěstitelem révy vinné nebo podnožové je osoba, která se zabývá vinohradnictvím. (Konečný)

celková cena

450 Kč

Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol.; 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 x 300 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ (vč. 5% DPH) a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3544-5 Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství (Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů) Autor: Kateřina Smutná a kol., 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 x 210 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3460-0 Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha; 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 x 300 mm, Rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2008)

Nechutná degustace v Akademické vinotéce Druhá únorová středa patřila v Akademické vinotéce Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity ochutnávce opravdu vzdělávací. Odborník z nejpovolanějších, inspektor SZPI Jaroslav Suský, přinesl na degustační večer deset lahví s tím nejhorším, co může po odzátkování na milovníka vína čekat. Vinotéka s kapacitou 30 míst byla přesto zaplněna do posledního místečka. Jaroslav Suský během tříhodinové degustace provedl zájemce vadami a chorobami vína s názornými chuťovými i vizuálními ukázkami. Začal opatrně vínem, kterému nebylo nic víc, než že už mělo být dávno vypito. Pokračoval sírou, druhotným kvašením, oxidací, pachutí celulózy, korku, mikrobiálním znečištěním opravdu silného kalibru a nakonec si nechal myšinu. Ke každému problému patřil podrobný výklad o tom, kdy a jak v procesu výroby a skladování vína může vzniknout a jak jej rozeznat. Zajímavým chytákem bylo také italské stolní víno prodávané jako jakostní Frankovka. Před degustací a o přestávce přišla na spravení chuti vhod sklenička Veltlínského červeného raného ze školního statku univerzity. I tady bylo ovšem skryto poučení. Zatímco první Večerka bylo mladé víno z poslední sklizně, ta druhá už opravdu potřebovala vypít. Přítomní studenti a učitelé univerzity i další fanoušci vína, kteří nelitovali stopadesátikorunového vložného, byli z netradiční ochutnávky a vtipného výkladu nadšeni. A to i přesto, že nad některými vzorky nedokázali skrýt opravdu znechucené obličeje. Akademická vinotéka MZLU byla v budově E na Zemědělské ulici v Brně otevřena už téměř před rokem, a to nejen aby prodávala vína ze školního podniku a spřátelených školních statků (SViŠ Valtice, ŠZP Lány). Stejně důležitým cílem akademiků je informovat a vzdělávat studenty i veřejnost. Vinotéka proto slouží i jako Vinařské informační centrum a od podzimu do jara je místem mnoha přednášek a degustací. Petr Posolda Naši vinaři se prezentovali v Bratislavě Jubilejního 15. ročníku mezinárodního veletrhu gastronomie Danubius Gastro se poprvé společně zúčastnili i vinaři z České republiky. Jejich prezentace probíhala ve stánku připraveném za podpory Vinařského fondu. Veletrh Danubius Gastro se konal na výstavišti INCHEBA EXPO Bratislava ve dnech 17.–20. ledna 2008. Možnosti prezentovat se u našich nejvýznamnějších exportních partnerů, a to na dominantním veletrhu v oblasti gastronomie, hoteliérství a potravin na Slovensku, využilo 12 tuzemských firem. Stejně jako na veletrzích v Krakově a Düsseldorfu měli vinaři díky podpoře Vinařského fondu a organizaci Národního vinařského centra zajištěno dobré zázemí pro prezentaci. Návštěvníky však zaujala především kvalita prezentovaných vín. Důkazem zájmu Slováků o ně bylo nejen množství dojednaných obchodních kontraktů, ale i počty přímo na stánku prodaných lahví. Kontakty na jednotlivé vinaře si návštěvníci odnášeli v přehledném katalogu vystavovaných vín. Velké oblibě se těšily také propagační materiály o našem vinařství, zejména z turistické edice Krajem vína. Příjemným překvapením pro všechny vystavovatele byl i fakt, že si na veletrh z celkového počtu téměř 63 tisíc návštěvníků našla cestu i spousta milovníků vína z České republiky. (šn) XXVII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 25. ledna se v Hotelu Atom konalo hodnocení 15 nominovaných vín odrůdy Tramín. Titul šampióna K.A.H.A.N.u a diplom za zlatou medaili vybojoval Tramín červený 2006 v. z h. (Tomáš Krist, Milotice) (88 b.), vítěz nominačního večera ostravských kardiologů. Stříbrné ohodnocení získal Tramín červený 2006 p. s. (Mikrosvín Mikulov) (86 b.) a Tramín červený 2006 p. s. (Vinařství u kapličky) (84 b.), bronz obdržel Tramín červený 2006 v. z h. (Znovín Znojmo) (83 b.), Tramín červený 2006 v. z h. (Stanislav Škrobák, Čejkovice) (83 b.), Gewurztraminer 2000 Osterberg (Louis Sipp, Alsasko) (82 b.) a Tramín červený 2005 v. z h. (Helena Glosová, Moravská Nová Ves) (81 b.). Naopak zklamáním byl pro ostravské ví-

141

nobuditele Tramín červený 2006 v. z h. (Vladimír Tetur, Velké Bílovice) (75 b.) a Tramín červený 2004 p. s. (Petr Skoupil, Velké Bílovice) (73 b.), neuspěl Traminer 2006 Ice Wine (Château Vartely, Moldávie) (78 b.) a vůbec nejhůře hodnocen byl madeirizovaný Tramin 2002 Khan Krum (Domaine Boyar, Bulharsko) (59 b.). Martin Křístek Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – březnová výročí Německý vinařský spolek v Bratislavě, založený v r. 1861, tedy nejstarší v Československu, jmenoval 4. března 1928 prof. Karla Votrubu z Ministerstva zemědělství v Praze, kde vedl vinařský referát, čestným členem spolku a Svaz východoslovenských vinařů jmenoval na valné hromadě svým čestným předsedou Rudolfa Malíka ze Žarošic, předsedu ÚSVČSR. 1928, VO roč. 22, č. 4, str. 31 19. března 1928 zemřel Eduard Válek, který spolu s Josefem Trojanem založil v Blatnici vinařskou besídku a byl jejím dlouholetým jednatelem. 1928, VO roč. 22, č. 5, str. 36 František Čebiš, prokurista fy Oppelt a syn v Praze byl poctěn Mezinárodním úřadem vinařským v Paříži cenou 500 Frs za sérii brožur o víně a propagaci vinařství. (Nejznámější je jeho kniha Brevíř o víně – pozn. DM). 1938, VO roč. 32, č. 3, str. 76 Po únorových politických změnách bylo zastaveno vydávání Vinařského obzoru a opět povoleno v září. Novým vydavatelem se stala Brázda. 1948, VO roč. 41, č. 3–-4, září, str. 51 5. března 1968 byla uskutečněna v Mikulově ve Velkém sále na zámku konference vinohradníků a vinařů. Hlavními organizátory bylo MZe , Vinařské závody Mikulov a Moravín Lednice. Bylo zde přes 300 účastníků. Po úvodní přednášce Ing. Zábranského, který hodnotil předcházející vinařský rok, přednášel doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., o výživě, řezu a vedení révy, po něm J. Graf z Langenlois hovořil o mechanizaci ve vinohradnictví. Následovala velmi rozsáhlá diskuse. 1968, Vinohrad roč. 6 (61), č. 5, 3. strana obálky Podle uvedených zdrojů zpracoval Drahomír Míša, Lednice Výstava ojedinělé sbírky vývrtek v Šardicích Jedna z největších sbírek vývrtek a zátkovaček v České republice bude k nahlédnutí veřejnosti ve dnech 12. a 13. dubna v Šardicích. Organizátoři nemají informace, že by podobná výstavka na území naší země někdy dosud proběhla. V Obecní hale v Šardicích se 12. 4. od 13.30 do 19.30 a následující den od 10 do 16 hod. otevřou dveře pro ojedinělou akci. Více než 1 000 ks vývrtek a zátkovaček, z nichž nejstarší pamatují nejedno století, spatří oko návštěvníka pod jevištěm Obecní haly se stylovým kvelbeným stropem. Současně se bude dne 12. 4. v Obecní hale konat tradiční košt vín, který začne v 13.30. K poslechu zahraje cimbálová muzika. Pro další informace kontaktujte pořadatele na tel. 602 146 935. František Foretník Nic nového pod sluncem V Německu se musela vína ošetřená sírou již v 15. století jako taková označovat a již v 17. století se používalo „nevyluhované dubové dřevo“ pro lepší trvanlivost ošetřeného vína. První vinařský zákon začal v Německu platit v roce 1892. A brzké sklizně hroznů – již v roce 1420 se hrozny sklízely na sv. Bartoloměje (24. 8.) a byl to velmi úrodný ročník. DDW 16-17/3/ JS

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 124 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Jak a proč postavit vinný sklep 207 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(3/2008)

143

Soutěž v řezu révy letos po páté

Po prezenci, která byla vyhlášena od osmé hodiny ranní, se s majitelem vinice S. Mádlem sešla odborná porota, aby se dohodli na způsobu řezu, který těsně před zahájením prvního kola – kategorie JUNIOR (žáci a studenti odborných škol a ostatní mládež do 25 let), vysvětlili přítomným soutěžícím, ale i naslouchající vinohradnické veřejnosti z řad diváků. Každý ze soutěžících dostal určitý, dostatečně velký úsek řádku a byl vyměřen časový limit 15 minut. Po uplynutí tohoto limitu každý ze soutěžících zůstal na místě, kde dořezal. Porotci procházeli řádky a počítali keře. Počet ořezaných keřů byl vynásoben pěti a z tohoto výsledného čísla byly následně při detailním hodnocení strhávány trestné body za chyby na keři. Celkově mohlo být takto z jednoho keře strženo 1 až 5 bodů. Porotci dohlíželi na rychlost a čistotu řezu již v průběhu soutěže samotné. Na snímku porotce František Mádl přísným pohledem přes tmavá skla hodnotí soutěžící s číslem 35. Foto VaŠ V mezidobí se na svůj výkon připravovali řezáči v kategorii ELITE (všichni nad 25 let bez rozdílu pohlaví). Spolupořadatel soutěže, velkoobchod BS–vinařské potřeby, zajistil dobrý polní catering (čaj, svařák a klobásy) a tak vinohradníkům snad nebylo zima. Počasí bylo slunečné, jen se po ránu rozfoukal vítr a tak větrovky se více než hodily. V kategorii ELITE proběhl rychle po startovním výstřelu bleskový nástup trojčlenné „únikové skupinky“, která také spočinula na stupních vítězů. U skupinky zralých řezáčů došlo dokonce málem k tomu, že se soutěžící potkali na řádcích, kde šli proti sobě, přičemž počet keřů byl silně naddimenzován. Po vyhodnocení i této kategorie se přítomní sešli a byly vyhlášeny tyto výsledky, v kategorii ELITE velmi, ale velmi těsné: V elitní kategorii zvítězil Marek Pšopský z Prušánek. Foto VaŠ JUNIOR 1. místo: Miloslav Matocha ml., Milovice 2. místo: Jaroslav Esterka, SViŠ Valtice 3. místo: Petr Mikulica, Velké Pavlovice ELITE 1. místo: Marek Pšopský, Prušánky 2. místo: Yevheniy Kushtan, Starý Poddvorov 3. místo: Miroslav Řežábek, Březí Porota pracovala ve složení: Vlastimil Peřina (předseda), Heda Osičková, František Mádl, Lubomír Kudelňák, Tomáš Nečas a Miloš Vidlář.

Velký závěrečný dík patří Stanislavu Mádlovi za odvahu poskytnout pro soutěž vinici a také spolupořadateli velkoobchodu BS–vinařské potřeby, který kromě organizačního, věcného i finančního zajištění nabídl v den konání soutěže speciální slevu na vinohradnické nářadí značky Bahco. (rs) Vítězové obdrželi hodnotné ceny (roční předplatné VO a další vinařskou literaturu, vinohranické nářadí), vítěz v kategorii ELITE pak pozlacené nůžky zn. Bahco v dřevěné krabici.

CHLAZENÍ HOLICE, s. r. o., nabízí pro vinařskou a skladování vína:

– chladicí nerezové desky – chladicí nerezové hadice pro menší objemy kvasícího moštu (200 až 5 000 litrů v cenách 850 až 5 000 Kč bez DPH a dopravy) – chladiče kapalin s výkonem od 2,5 kW CJA 2,5 (4 000 l moštu) – 57 300 Kč CJA 3,5 (6 000 l moštu) – 61 500 Kč CJA 7 (12 000 l moštu) – 85 300 Kč Ceny jsou bez DPH,dopravy a montáže. Na větší výkony zpracujeme nabídku. – rozvody chladicí kapaliny – automatizaci provozu chlazení – řízeného kvašení – klimatizace skladovacích prostor – projekční zpracování chladicích okruhů Při dodávce chladiče kapalin zpracujeme doporučené zapojení chladicího okruhu dle Vašich podmínek.

CHLAZENÍ HOLICE, s. r. o., Tel./fax: 466 681 722 Vysokomýtská 427 Mob.: 603 866 767 534 01 Holice e-mail: chlazeni@chlazeniholice.cz

Společnost valtické vinné trhy

ve spolupráci se Střední vinařskou školou ve Valticích si dovoluje pozvat vinaře – výrobce vína a obchodníky s vínem k účasti na

41. Valtických vinných trzích 2008 které se budou konat ve dnech 9. a 10. května 2008 ve vinařském městě Valtice. Přihláška na VVT musí být odevzdána současně s předáním vzorku vína ve dnech 17., 18. a 19. března 2008 od 8.oo do 15.oo hod., (poslední den 19. března pouze do 12.oo hod.) do Španělské konírny valtického zámku. Hodnocení vín proběhne ve dnech 8., 9., 10. a 11. dubna 2008 v degustačním sále Národního vinařského centra na valtickém zámku. Tato tradiční celostátní výstava vín s mezinárodní účastí je pořádána s podporou Vinařského fondu. Veškeré informace včetně přihlášky, Statutu výstavy a kontaktů jsou na adrese www.vvtvaltice.cz.