Vinařský obzor 12/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 12, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Pinot noir – speciﬁka prostředí Zneužívání KEG sudů Obaly ve vinařství Vinaři v Estonsku

Brzký termín odlistění zóny hroznů

Obaly využívané ve vinařství

Po stopách vinařů-polárníků: Estonsko

strana 604

strana 608

strana 616

strana 630

Obsah 12/2012

Nové poznatky k odrůdě Rondo

595 Obsah Edotirial 596 Richard Stávek: Na konci roku Spolkové informace 598 Tibor Nyitray: Chvilku slunko, chvilku mráz… 599 Martin Půček: Informace o činnosti Svazu vinařů České republiky 600 Martin Chlad: Vlaštovky v zimě Z redakční pošty 602 Stanislav Bernard: Zneužívání KEG sudů 620 Lubomír Dvořáček: Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012 Vinohradnictví 604 Pavel Pavloušek: Nové poznatky k odrůdě Rondo 606 Pavel Jelen: Pinot noir, cesta k velikosti (3) – speciﬁka prostředí 608 Pavel Pavloušek: Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné 612 O sazenicích a sloupcích Školství a výzkum 614 Mojmír Baroň: Diplomové práce 2012 Vinařské technologie 616 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Obaly využívané ve vinařství 622 Broumov a víno: spojení, které pomáhá 624 MANDY – tradiční a spolehlivý dodavatel vinařských potřeb Obchod a marketing 626 Jiří Sedlo: Víno a ekonomika Recenze 628 Richard Stávek: Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi Zprávy Telegraﬁcky Kalendář vinařských akcí Medailová žeň v Izraeli O bobovou dráhu nad vinicemi probíhá soud Soud se postavil na stranu SZPI Zdeněk Habrovanský: Svatomartinské 2012 v Uherském Hradišti 635 František Mach: Národný salón vín v Pezinku

597 601 601 602 602 618

Vinařské aktivity 621 Ohlédnutí za Pálavským vinobraním

Vinařství v zahraničí 629 Helena a John Baker: EnoExpo Krakov 2012 630 Martin Křístek: Po stopách vinařů-polárníků: Estonsko Enogastronomie 633 Milan Magni: Štědrovečerní tabule: kapr + bramborový salát Vinařská historie 634 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… 637 Drahomír Míša: Historické události a vinařské osobnosti – prosincová výročí Vinařská povídka 636 Jaroslav Radvan: Jak kmocháček čuli čertovinu Společenská kronika 638 Zdeněk Habrovanský: Vzpomínka na Ing. Václava Křivánka

596

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 12, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Vašinová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 16. 12. 2012 Toto číslo vychází 21. 12. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Na konci roku Čas běží jak splašený jelen a my tu máme opět konec roku. Vinařský obzor tak vstoupí do 106. roku svého vydávání. Bilancování toho, co zásadního se podařilo na poli vinařství letos uskutečnit, najdete po otočení tohoto listu. A co nás jinak dále čeká na stránkách Vinařského obzoru s číslem 12? Rozsahem nikterak velký, ale o to zásadnějšího sdělení je otištěný dopis pivovarníka Stanislava Bernarda předsedovi Svazu vinařů, v němž popisuje zneužívání jejich sudů některými vinaři. Nejde o příjemné čtení, pokud si uvědomíme, že za tím stojí lidé z našeho oboru. Pavel Pavloušek se v rubrice Vinohradnictví věnuje novým poznatkům o odrůdě Rondo. Do třetího dílu vstupuje rozsáhlé kompilační pojednání Pavla Jelena o odrůdě Pinot noir – jde o články, o kterých se již od jejich prvního dílu živě diskutuje, a to je jistě dobře. Seriál končí čtvrtým dílem, který vyjde v lednovém čísle. O novém pohledu na jednu z agrotechnických operací – brzké odlistění hroznů – dále pojednává Pavel Pavloušek. Aktuální informace z oblasti sazenic révy a sloupků opěrných konstrukcí vinice zmiňuje příspěvek na straně 612. V roce 2012 byla na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity obhájena celá řada diplomových prací. Jejich souhrn a stručný popis toho, čím se v nich absolventi zabývali, představuje Mojmír Baroň. Nad tradičními i méně obvyklými obaly na víno se zamýšlí autorské duo Patrik Burg a Pavel Zemánek. Poměrně zajímavý polemizující text k nám přišel z Mikulčic a jeho autor, Lubomír Dvořáček, se zabývá uvedením některých mylných informací z jistého periodika na pravou míru, a to zejména v legislativně správné a odborné úrovni. O dvou tradičních dodavatelích vinařské techniky a technologií se dočtete na stranách 622 až 625. Odbornému základu tohoto čísla snad úspěšně sekunduje pestrá směsice textů z oblasti obchodu vínem, něco málo o vinařství v zahraničí, neodmyslitelná enogastronomie, tradiční rubrika vinařské historie a samozřejmě pro odlehčení jedna vinařská povídka. Součástí každého posledního vydání v ročníku je ročníkový seznam článků podle autorů a témat, a nechybí ani na konci tohoto vydání. Před námi jsou veselice a pijatiky spojené s oslavami konce roku (tedy přečkáme-li úspěšně onen avizovaný konec světa 21. 12. 2012). Poslední dvě desetiletí rozhodně nepatřím k abstinentům a měl jsem také možnost být svědkem mírného i nezřízeného pití. U druhé varianty, která samozřejmě není nikterak doporučeníhodná, se mezi lidmi bez oné pověstné záklopky nebo mezi těmi, kdo třeba nejsou zvyklí pít, občas objeví někdo, kdo „přebere“ opravdu závažným způsobem, takže se jeho stav dá klasiﬁkovat jako otrava alkoholem. Že se většina opilců z opice vyspí a druhý den je jen bolí hlava, je jisté. Přesto se však jedná o nejistý stav, kdy v kombinaci například s podchlazením nebo naopak dehydratací či jinými faktory prostředí může být zdravotní stav jedince (v extrémních případech i jeho život) ohrožen. Jsem přesvědčen, že každý odpovědný člověk, který se pravidelně účastní jakýchkoliv pitek či je organizuje (zájezdy ve sklípku do ranních hodin, silvestrovská posezení apod.), by měl mít alespoň základní povědomí, jak poskytnout první pomoc jedinci, kterého srazil na zem alkohol. Sám jsem se před nějakou dobou přihlásil na kurz první pomoci a mohu i nyní, po letech, říct, že jsme se zde dozvěděli nemálo důležitých informací o tom, jak poskytnout druhému pomoc. Vědomosti o první pomoci při samotné otravě alkoholem jsem postupně doplňoval a v tuto chvíli si uvědomuji, že jde možná o téma, které by si zasloužilo samostatné pojednání – takže v roce 2013! Pro tuto chvíli tedy snad jen přání všeho dobrého do nového roku a příjemných a umírněných posezení u vína.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (12/2012) 597

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2013 » 569 Kč / 25 €

Telegraﬁcky…

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2013 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2013 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2013  od začátku roku 2013 (1/2013) na dva roky — do 12/2014 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě  1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

Volaříkova vína a čokoláda Známý vinař z Mikulova se rozhodl spojit s neméně známým výrobcem čokolády a přišli na trh s enogastronomickou kombinací vín a čokolády. Volaříkův Tramín 2011 se tak potkal s čokoládou Heart Soul 73% z řady XC Chocoﬂower. Inspirací pro chuť této čokolády je vzácné koření starověku Siphium, zvané též pro své účinky „Heart Soul“. Edice je tvořena 73% jednodruhovou čokoládou z Tanzanie a je doladěna svěží kombinací květin a bylin z jihu Evropy. Tramín je polosuchý a je grepovitého typu, což nebývá úplně obvyklé. Oproti tomu Pálava se snoubí s hořkomléčnou čokoládou Cassia Aures 63%. Ta je směsí jednodruhových čokolád z Tanzanie, Ghany a Ugandy s květy, orientálním kořením a s dotykem perské modré soli. Ve vůni i chuti vína dominuje vyzrálý hrozen, který prodlužuje dochuť a intenzitu snoubení. (rs)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Moravská a česká vína se představila na Pražském hradě Stalo se již tradicí, že jsou moravská a česká vína z kolekce Salonu vín ČR prezentována na slavnostní recepci na Pražském hradě při příležitosti předávání státních vyznamenání v den státního svátku 28. října. I letos zde Národní vinařské centrum a Vinařský fond prezentovaly osm vzorků vín z aktuální kolekce Salonu vín ČR. Zastoupení našich vín na této slavnostní příležitosti dále posiluje prestiž moravských a českých vín stejně jako skutečnost, že prezident ČR převzal v loňském i letošní roce záštitu nad Salonem vín – Národní soutěží vín ČR. (pk)

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Svatomartinské v Roudnici i v Praze Slavnosti Svatomartinských vín neproběhly jen ve vinařských oblastech Moravy, ale i na vinařsky méně protežovaných místech. Například v Národním zemědělském muzeu se uskutečnila již tradiční akce Letenská husa, a to ve dnech 17. a 18. 11. Vedle stálých expozic a právě probíhajících výstav mohli návštěvníci absolvovat degustaci vín za doprovodu cimbálové muziky, zhlédnout prezentaci vinařských ﬁrem a využít prodej zejména Svatomartinských a mladých vín; mohli také ochutnat a zakoupit husí i pštrosí pečínky a další gastronomické speciality. Z dalších atraktivních nabídek Národního zemědělského muzea v oba dny zmiňme například ukázky starých řemesel a uměleckých činností, práce modelářů, předvádění historické zemědělské techniky aj. Občanské sdružení Trhni v Roudnici n. L. uspořádalo o svatomartinské neděli na Husově náměstí sešlost u zábavy a Svatomartinských vín. Svá vína prezentovalo Lobkowiczké zámecké vinařství, České vinařství Chrámce, Roudnická vinotéka a vinotéka Pod Slavínem. Celý den probíhal bohatý kulturní a prodejní program. (vo)

598

Vinařský obzor (12/2012)

Spolkové informace

Chvíli slunko, chvíli mráz…

Dobrý den, vážení čtenáři, dnes, když píšu tyto řádky, má toto běžné pozdravení hlubší význam. Skutečně se dá říct, že posledních pár dní bylo dobrých. Tak jako s dobrým pocitem končíme vinobraní, i SV ČR sbíral úrodu z intenzivní práce této sezóny. Konec roku obvykle nabízí prostor pro zamyšlení se nad tím, co dobré i zlého přinesl, tak se pokusím o drobné bilancování i já. První uspokojení, byť ještě ne definitivní, přinesla zpráva z ministerstva financí, že zatím nedojde k zavedení desetikorunové sazby spotřební daně na tichá vína. To „zatím“ je platné určitě do konce tohoto roku a z vysokou pravděpodobností i pro jaro roku 2013. Zároveň se změnil postoj MF k celé záležitosti a převládá názor, že toto opatření nebude zaváděno v případě, že by mělo výrazně negativní dopad na naše vinařství. Tvrdili jsme to už od samého počátku, ale dnes máme naše tvrzení podložena i podrobnou analýzou zpracovanou poradenskou firmou Ernst& Young. Ministerstvo financí odhaduje, že vlivem zavedení zmíněné sazby dojde k propadu v prodeji vína o 20 %. Dle modelů obsažených v analýze by takový propad v konečném důsledku znamenal, že kvůli sníženému výběru DPH, daně z příjmu, zvýšeným výdajům na zabezpečení osob, které by pravděpodobně přišly o zaměstnání, atd. by efektem pro státní pokladnu byla částka kolem 250 milionů korun. Pokud by však byl propad prodeje větší než 20 %, byl by příjem již nulový až záporný. Máme za to, že riziko ohrožení fungování, minimálně regiomálně, velmi významného oboru si „na triko“ nevezme žádný zodpovědný ministr či vláda. Závěry analýzy budeme prezentovat samostatně, takže teď se jimi dál nebudu zabývat. Uspokojení mi, a doufám, že nejenom mně, přinesl i způsob, jakým představenstvo a potažmo i celý SV ČR pracuje. Kromě spotřební daně jsme samozřejmě řešili mnohé jiné záležitosti ovlivňující práci vinohradníků a vinařů. Na změny, které nás čekají jak pod vlivem rozhodnutí orgánů EU, tak i ukončováním stávajících programů podpory, se musíme důkladně připravit. Představenstvo zřídilo několik odborných poradních komisí, které mají ve

spolupráci s odborníky z praxe, pracovníky některých ﬁrem, zástupci odborných sdružení, například ECOVIN, Bohemia Sekt, Bzenecké zámecké vinařství, Moravín, za úkol připravit podklady nebo stanoviska SV ČR. Například komise pro IP, komise pro přípravu programů podpor z „národní obálky“ směřujících do restrukturalizace vinohradů a investic. Jejich práce přináší první efekty a jejich závěry následně schválené představenstvem jsou výborným podkladem pro jednání s příslušnými úřady. Tímto směrem chceme pracovat i nadále a ještě více zapojovat další osoby a subjekty, i mimo členskou základnu. Témata, kterými se zabýváme a budeme zabývat, jsou společná pro všechny vinaře, bez ohledu na to, zda jsou našimi členy, či nikoliv. Podařilo se navázat nebo prohloubit spolupráci s Mze, ÚKZÚZ, SRS, SZIF, SZPI, s poslanci ze Zemědělského výboru a senátory, vedením Jihomoravského kraje a dalšími. Začátkem roku se, zejména pod vlivem mediálního obrazu, zdálo, že vinaři jsou rozhádaní a nejednotní. Situace se v druhé polovině roku i díky neustále živenému tématu „spotřební daň“ změnila a reakce vinařské veřejnosti na výzvu k podílení se na ﬁnancování nákladů spojených s bojem proti jejímu zavedení jednoznačně prokázala, že vinařská profesní skupina se dokáže sjednotit a „táhnout za jeden provaz“. Děkuji všem zúčastněným za tento projev podpory naší práce! Pozitivním jevem je také prohloubení spolupráce SV ČR s místními sdruženími vinařů, například: Sdružení Bílovických vinařů, Cech Slováckých vinařů, VOC Znojmo, Sdružení vinařů Mikulovské podoblasti, a to na bázi organizování soutěží, výstav či při společných marketingových aktivitách, přinášejících hmatatelný a viditelný efekt jak pro jejich členy, tak pro členy SV ČR a v mnoha případech i pro všechny vinaře. Práce na sběru podkladů pro „Analýzu dopadů“, rozhovory a setkání, která jsem absolvoval za dobu svého působení ve funkci Předsedy SV ČR však přinesly i jiná zjištění než ta, která souvisí se spotřební daní, IP a podporami… Ukázalo se, že v našem oboru není vše tak, jak bychom si

přáli. Příslušné kontrolní orgány stále častěji odhalují jednání „jakovinařů“, které je v rozporu se zákony a pravidly poctivého podnikání. Je pravděpodobné, že se jako vždy jedná o pověstnou špičku ledovce a jejich reálný rozsah, jak naznačují mnohé signály, je mnohem větší. Nekalé jednání některých jedinců nebo skupin v důsledku poškozuje dobré jméno vinařského stavu a samozřejmě taky ekonomické zájmy našich producentů. Obávám se, že na tento „plevel a škůdce“ budeme muset nasadit pořádně ostré herbicidy a insekticidy a boj proti nim vymezit jako hlavní díl naší činnosti. Takže jaký byl rok 2012? Jako každý jiný, chvíli mrazivý, chvíli suchý, jindy jen kapalo, někdy bouřilo. Pro nadcházející sváteční dny přeji všem klid, pohodu, prostor pro chvilky zamyšlení se nad tím, co nás potkalo a co nás čeká, a na dálku do roku 2013 připíjím „Na zdraví“ všem vínomilcům.

Tibor Nyitray předseda Svazu vinařů České republiky

Spolkové informace

Vinařský obzor (12/2012) 599

Informace ze Svazu vinařů České republiky  16. 11. jednal předseda Svazu se zástupci společnosti Ernst & Young nad návrhem studie dopadů na zavedení nenulové sazby spotřební daně na tichá vína. Byly provedeny korektury textu a sepsány požadavky na doplnění této zprávy. Dohodnuto bylo, že zpráva bude hotová do konce listopadu.  19. 11. proběhlo jednání se společností X – Production. Hlavním tématem byl nový formát časopisu Vinařský obzor.  20. 11. proběhlo zasedání pracovní komise pro společenské záležitosti při Svazu vinařů ČR. Komise projednala návrh člena dozorčí rady SV ČR na udílení cen vinařským osobnostem v ČR. Komise se shodla na každoročním udělování „Zlatého hroznu Karla IV.“, vždy při příležitosti otevření nového ročníku Salonu vín České republiky.  21. 11. se členové Komise pro IP účastnili v Brně na ÚZEI individuálního jednání k integrované produkci révy. Na jednání byl přítomen zástupce MZe Ing. Makovský, se kterým byly konzultovány komisí navrhované managementy. Obecně se dá říct, že MZe s návrhy Svazu souhlasí. Bude nutné doformulovat určité detaily. Návrh IP je založen na dvou balíčcích, kdy základ bude třeba provádět na celé ploše pěstitele a nadstavbové složitější opatření si bude moct pěstitel zvolit na konkrétní bloky.  22. 11. proběhlo pracovní jednání komise pro IP ve Velkých Bílovicích. Komise byla seznámena s projednanými závěry z Brna. Následně navrhla konečné znění managementů, které budou zaslány na MZe.  23. 11. jednali tajemník Svzau a projektový manažer o detailech organizace mezinárodní soutěže vín pod patronací OIV

Sauvignon Forum 2013. Projednány byly technické detaily příprav soutěže. Předpokládaný termín je stanoven na polovinu června roku 2013.  27. 11. se tajemník účastnil jednání představenstva OAK Břeclav. Byla zde prezentována aktuální situace v zemědělství. Tajemník podal informace o IP hroznů.  Ve stejný den odpoledne se předseda účastnil setkání ve společnosti Víno Mikulov s dodavateli hroznů. Prodiskutována byla aktuální problematika.  28. 11. a 29. 11. se předseda s tajemníkem účastnili odborného vinohradnicko-vinařského semináře, konaného ve škole ve slovenské Modre. Na semináři seznámil předseda účastníky s aktuální situací vinohradnictví a vinařství v ČR.  29. 11. odpoledne se předseda s tajemníkem účastnili semináře EURO regional, který pořádalo vydavatelství Mladá fronta. Na semináři byl hlavním mluvčím Ing. Ladislav Minčič, 1. náměstek ministra ﬁnancí ČR, a následně JUDr. T. Nyitray. Z příspěvku pana Minčiče a následně i z osobního rozhovoru bylo patrné, že jednání, která jsme s ním, s pracovníky Generálního ředitelství cel a ministerstva ﬁnancí, se senátory, poslanci, zejména členy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR, s peticí organizovanou Svazem vinařů ČR, kterou podepsalo 40 140 lidí a nespočetnou řadou mediálních vystoupeních při přípravě „Analýzy dopadů nenulové sazby spotřební daně na vinařství ČR“ absolvovali, měla zásadní vliv na změnu pohledu na tuto záležitost. Pan Minčič totiž několikrát zdůraznil, že sazba spotřební daně 10 Kč/l na tichá vína nebude navržena v případě, že by to mělo poškodit domácí vinaře, a že do konce tohoto roku a prav-

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

156 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

děpodobně ani na jaře či v dalším ročním období příštího roku nebude návrh předložen! To je další významný posun v uvažování ministerstva financí způsobený naším intenzivním tlakem, protože ještě koncem září na ministerstvu financí plánovali, že zákon bude vládě a následně poslancům předložen ke schválení nejpozději do konce roku 2012. Společnost Ernst & Young již dokončila práci a „Analýza“ je hotova. Předseda Svazu se dohodl s 1. náměstkem Minčičem, že v nejbližších dnech se sejdou k projednání výsledků a závěrů této „Analýzy“. Věříme, že poté již ministerstvo financí definitivně od plánů na zatížení tichého vína spotřební daní odstoupí.  4. 12. se předseda s tajemníkem a členy komise pro národní programy podpor účastnili neformálního setkání s Ing. Králíčkem z MZe a Ing. Vopavou a Ing. Miškovským ze SZIFu. Projednána byla problematika podpor ze SOT s vínem na období 2014–2018 a problematika administrace těchto dotací ze strany SZIF. Na základě informací a výstupů z tohoto jednání navrhne komise představenstvu Svazu návrhy programů podpor a jejich administraci.  5. 12. se tajemník účastnil pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA v Bruselu. Zástupci vinařských členských států byli seznámeni s návrhy Komise pro národní programy podpor. Hlavním bodem však byla diskuse nad návrhy Komise na správu produkčního potenciálu. Komise bude navrhovat určité kompromisní řešení, kdy stávající práva budou zrušena, avšak bude zaveden systém povolování nových výsadeb.  6. 12. proběhlo jednání Správní rady Národního vinařského centra. Na jednání se Správní rada rozhodla, že podpoří vypracování studie dopadů SPD na tiché víno částkou 500 000 Kč bez DPH.  7. 12. se předseda s tajemníkem a Ing. Ackermannem, CSc., zúčastnili jednání k programům pro IP na MZe v Praze. MZe naše návrhy přijalo a můžeme konstatovat, že byly velmi kvalitně připraveny, neboť vlastní projednání trvalo pouhých deset minut. Členům komise pro IP při SV ČR je potřeba velmi poděkovat za jejich čas strávený nad tímto materiálem.  Ve stejný den byla také Svazu předána studie dopadů zavedení SPD na tiché víno. Svaz následně z této studie zpracoval prezentace, které budou poskytnuty těm, kdo se na studii finančně podíleli. Martin Půček

600

Vinařský obzor (12/2012)

Spolkové informace

Vlaštovky v zimě… Patrně se ptáte, co to má znamenat. Proč vlaštovky a proč v zimě, když by v tuto dobu měly být úplně někde jinde? Odpověď je prozaická.

V uplynulých dvou číslech jsme vás informovali, cože všechno jsme na poli svazového marketingu počali dělat, co chystáme a o čem třeba zatím jen přemýšlíme. No, a jelikož uplynuly ony dva zmíněné měsíce, posunuly se některé záležitosti významně dopředu. Lépe řečeno dostavily se první hmatatelné výsledky naší práce. Čili máme tu první vlaštovky, a to i v době, kdy mrazy a sníh nenechávají nikoho na pochybách, že tu je skutečně zimní čas. Skutečnost, že se společnosti FORD a RENOMIA staly od posledního kvartálu tohoto roku prvními dlouhodobými partnery SV ČR se statusem Hlavní partner, je patrně už všem známa. Taktéž fakt, že obě firmy vytvořily speciální, chcete-li exkluzivní pobídky pouze pro členy SV ČR. A v neposlední řadě i to, že obě firmy propojujeme marketingově s jednotlivými podoblastmi a jejich aktivitami, což přináší partnerům rozšířený prostor pro prezentaci a podoblastem přímou podporu, třeba i finanční. A jaký je tedy reálný stav věcí? Začněme například zmíněným sbližováním mezi SV ČR, podoblastmi a partnery. První setkání tohoto druhu proběhlo 28. listopadu v Bzenci. Zastoupeni byli tudíž vinaři Slovácké podoblasti, za vedení firem FORD a RENOMIA pánové Ing. Lubomír Hartman a Ing. Ivo Krajíček a Martin Chlad za SV ČR. V rámci asi půlhodinového jednání byl nabídnut prostor pro představení obou firem, pro předání základních informací k rozsahu a mechanismům fungování nastavené spolupráce. Vinaři tak mohli opačným směrem ke kompetentním osobám adresovat ihned své dotazy. Nutno podotknout, že tato možnost je nyní a bude i do budoucna nabídnuta pouze firmám v linii Hlavní partner SV ČR. Jsme přesvědčeni, že v takovémto rozsahu plnění a spolupráce je to důstojná cesta, jak obě strany přiblížit a odbourat případné obavy z přístupu a služeb, které partnerské subjekty do Svazu vnášejí. Toto se v Bzenci bezesporu podařilo, a i proto mohou slováčtí vinaři mimo jiné už nyní počítat s podporou svých regionálních aktivit pro rok 2013 minimálně ve výši 110 tisíc korun, kterou jim Svaz vinařů v rámci marketingového rozpočtu garantuje.

V polovině prosince proběhne podobné setkání se zástupci Znojemské podoblasti a v průběhu ledna s vinaři z podoblasti Mikulovské. V rámci zbylých dvou regionů, tedy oblasti Čechy a Velkopavlovické podoblasti, v současné době identiﬁkujeme organizovanou skupinu vinařů, se kterou bychom zodpovědně mohli na obdobný model spolupráce přistoupit. Významným faktorem je v tomto ohledu příslušnost nejen k tamní, tedy lokální spolkové činnosti, ale obecně k činnosti svazové. Přestože je Svaz vinařů těmito aktivitami připraven podporovat vinaře v širokém spektru, základem je vždy komunikace se stávajícími členy SV ČR. Druhým momentem, který stojí za zmínku, je průběžná odezva na již naznačené pobídky našich partnerů pro naše členy. Prakticky obratem po zveřejnění tiskové zprávy a následně článku v minulém čísle VO se na uvedené kontakty obrátilo přibližně deset zájemců o vytvoření nabídky na některý z vozů značky FORD, dle deklarovaných podmínek pro členy SV ČR. Registrujeme i další zájemce, dokonce i mimo členskou základnu. To je fakt, který nás velmi těší. A tak bychom vám v lednovém čísle rádi přinesli rozhovor se zástupci vinařství, které se v posledním měsíci letošního roku rozhodlo rozšířit řady našeho Svazu. A důvody? Právě tvorba výhodných partnerských nabídek a současně úspěšné tažení SV ČR v řadě úřednických a jiných oﬁciálních záležitostí, především však v boji o odložení nenulové sazby spotřební daně na neurčito. Abychom byli korektní a úplní, tak se sluší zmínit i několik nejaktuálnějších postřehů k dění kolem spolupráce s naším druhým partnerem, tedy společností RENOMIA. Zde je situace velmi podobná, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, jen s měsíčním rozdílem, neboť tady jsme společné kroky zahájili teprve minulý měsíc. I tak je zájem našich členů více než sympatický. A dokonce už registrujeme ve dvou případech konkrétní výsledky této spolupráce. Přesněji řečeno jedno malé vinařství, které po revizi a přepracování pojistných smluv dosáhlo při stejném pojistném krytí více než 50% úspory na pojistném. Druhý, tentokráte již velký vinařský subjekt, současně náš člen, je aktu-

álně ve fázi revize pojistných smluv a očekává se, že výsledné úspory budou díky rámcovým podmínkám nabídnutým členům SV ČR obdobné. Taktéž s těmito subjekty chceme v lednovém čísle přinést krátký příspěvek, neboť sdílení zkušeností může přinést jednoznačný efekt i pro vaše vinařství. Pro lepší dosažitelnost informací připravujeme jakási trvalá „okénka partnerů“ na www stránkách Svazu vinařů, ve kterých naleznete přehled aktuálních informací, ale také například kalkulátor, abyste si případně mohli v první fázi spočítat výhodnost/nevýhodnost nabídky daného produktu či služby sami. Se zveřejněním tohoto nástroje počítáme záhy, někdy po začátku nového roku. Mezi úplné novinky patří započatá jednání se společnostmi T-mobile a Seznam.cz. I v případě těchto ﬁrem máme zájem o vytvoření exkluzivních podmínek v rámci základních služeb, které nabízejí, ale naprostou prioritou je pro nás spolupráce na úrovni využití moderních komunikačních nástrojů a technologií. Tady cílíme s možností pravidelně propagovat naše akce, aktivity a aktivity našich členů směrem k obrovsky široké cílové skupině napříč celou republikou i generacemi. V neposlední řadě je namístě zmínit, že byly zahájeny přípravné práce na Sauvignon Foru 2013 a kromě skutečnosti, že se realizačně pro tento ročník posuneme jižně od Brna a akce se s veškerou pravděpodobností bude opět konat v červnu, si další informace ponecháme do některého z čísel Vinařského obzoru v příštím roce. V roce, kdy sám Vinařský obzor projde řadou změn, které mají za cíl posunout jeho úroveň ještě dál a uspokojit tak i ty nejnáročnější z vás. Do té doby, a tudíž do zbytku roku, vám kromě sesbírání ledových hroznů a doprodání zbytků mladých vín přejeme maximální možný klid a načerpání nových sil. V roce nadcházejícím vám přejeme, abyste s nimi nakládali hospodárně a tím správným směrem. Pak je nanejvýš pravděpodobné, že vlaštovky budou létat opět i v zimě…

Martin Chlad SV ČR

Zprávy

Vinařský obzor (12/2012) 601

Medailová žeň v Izraeli V sedmileté historii soutěže se již počtvrté – a potřetí řadě – stalo víno z České republiky absolutním mezinárodním šampionem a nejvýše hodnoceným vínem soutěže! Po Vinselektu Michlovský, Štěpánu Maňákovi a Vinařství Čech převzali letos hlavní cenu soutěže za Ryzlink vlašský, ledové víno Mikrosvínu Mikulov na galavečeru v hotelu Crowne Plaza Jerusalem společně J. E. Tomáš Pojar, velvyslanec České republiky v Izraeli, a dr. Luboš Bárta, partner soutěže pro střední Evropu a jeden z hodnotitelů. „Skvělý úspěch vynikajícího vína z oblíbené země, osobní přítomnost velvyslance, který se ten den vrátil z Prahy, kam doprovázel ministerského předsedu Benjamina Netanjahu, a jeho krátký projev vyvolaly ovace ve stoje,“ komentoval atmosféru Luboš Bárta. Soutěž podporuje nadaci Make a Wish (www.wish. org), plnící přání dětí v mezních životních situacích. Společnost Mikrosvín Mikulov poskytla do dražby šest láhví šampiona. Ty byly následně vydraženy v beneﬁční aukci za téměř patnáct tisíc korun. Účast České republiky na soutěži byla opravdu nepřehlédnutelná. Ve složité situaci, která ovlivnila i počet soutěžních vzorků na něco málo přes 500 z 21 zemí (z toho 434 vín, zbytek tvořily vložené soutěže destilátů a soutěž lokálních vín z hobby produkce), působila stovka našich vzorků opravdu dominantně. Účastnily se s podporou Vinařského fondu, odesílalo je Národní vinařské

Foto L. Bárta

Seriál nejvýznamnějších světových soutěží, jimž svůj patronát propůjčila Mezinárodní organizace pro víno a vinohradnictví (OIV), již tradičně končí soutěží Terravino v Izraeli. Letos se v Jeruzalémě prolínala se svátkem chanuka a českým a moravským vinařstvím přinesla opravdu požehnaně cenných ocenění!

TERRAVINO CROWNE PLAZA – degustační místnost v hotelu Crowne Plaza Jerusalem

centrum ve Valticích, s propagací a akvizicí pomáhala redakce časopisu Sommelier. Čtyři hodnotitelé z České republiky – Iva Kováříková, dr. Luboš Bárta a Ing. Petr Čech z Tvrdonic jako absolutní vítěz loňského ročníku v soutěži vín, spolu s Ing. Janou Janulíkovou, která zasedla k hodnocení destilátů, tvořili celou čtvrtinu mezinárodních degustátorů v okolnostmi zúžené mezinárodní jury. Slovensko (14 soutěžních vzorků) reprezentoval v komisi profesor Fedor Malík. Domácí Izrael byl zastoupen 212 vzorky, Argentina 39, Austrálie 23, Španělsko 18 atd. Nižší počet vzorků rozhodně neznamenal nižší kvalitu – třicetiprocentní limit OIV pro udělení medailí se zastavil na hranici 87,2 bodu. Česká republika získala čtyři ze třinácti udělených Velkých zlatých medailí (stejně jako Izrael a Španělsko). Všechny jsou za

vysoce sladká výběrová vína – vedle již zmíněného mezinárodního šampiona a současně držitele ceny Národního šampiona České republiky (Best of Nation) a vítěze kategorie 105, ledového Ryzlinku vlašského z Mikrosvínu Mikulov (152,2 gramů zbytkového cukru), se jejich držiteli stávají Helena Glosová z Moravské Nové Vsi za Chardonnay, výběr z cibéb 2008 (217,5 gramů), Vinařství Maláník–Osička, s. r. o., z Mikulčic za Veltlínské zelené 2008, ledové víno (145,8 gramu), a Vinařství Štěpán Maňák z Žádovic za Sauvignon 2011, slámové víno (235,7 gramů). Vedle čtyř velkých zlatých medailí získala vína z České republiky 11 zlatých a 16 stříbrných medailí. Pořadatelé soutěže umožnili uspořádat pro členy mezinárodní jury večer vín z České republiky. Zahájen byl přípitkem sektem Bohemia Sekt Prestige brut, pak Ing. Petr Čech představil svá pozdněsběrová polosuchá vína Chardonnay a Sauvignon a večer uzavřela sladká Pálava z Gotbergu, na niž složil a přednesl báseň profesor Pascual García Herrera, ředitel Enologické výzkumné stanice oblasti Castilla y León ze Španělska. Vína doprovodila italsko-indická fusion kuchyně Irit a Sandra Pellegriniových. Bližší informace žádejte e-mailem: redakce@e-sommelier.cz (vo)

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

6. 1. 2013

Hodnocení vín, vady vín – vinná škola ve vinném sklípku v Brně

Vinný sklípek U Žíznivého mnicha, Pekařská 70

Veronika Svobodová – 774 658 241, skolaumnicha@seznam.cz

11.–12. 1. 2013

Základy sommelierství

MENDELU v Brně, Salon vín ČR ve Valticích

Institut celoživotního vzdělávání v Brně – 545 135 218, sobova@mendelu.cz

19. 1. 2013

Otevřené sklepy a Kopání písku pro Vídeň

Nový Šaldorf-Sedlešovice

Modré sklepy – saldorf@modre-sklepy.cz

21. 1. 2013

Úvod do degustace vína

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Iveta Brachtlová – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

24.–27. 1. 2013

Danubius Gastro

Výstavište Incheba Expo, hala D, Bratislava

Ing. Petr Gondáš – petr.gondas@vinarskecentrum.cz

25. 1.2013

Den vína v Hotelu Ryšavý

Vémyslice

Hotel Ryšavý, Jan Janda – 515 323 428, 724 507 848, rezervace@hotelrysavy.cz

26. 1. 2013

III. vinařský ples

Velké Pavlovice

Lucie Prokešová – 605 886 640, info@vinozvelkychpavlovic.cz

26. 1. 2013

Ples vinařů a přátel dobrého vína

Hovorany

Stanislav Šimeček – 605 870 249, vino.simecek@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

602

Vinařský obzor (12/2012)

O bobovou dráhu nad vinicemi probíhá soud O projektu výstavby bobové dráhy nad vinicemi v Němčičkách na Břeclavsku neproběhla ještě na stránkách VO ani reportáž, a už je tu krátká zpráva z Krajského soudu v Brně, který řešil spory mezi dodavatelem technologie a investorem. Ačkoliv investor obdržel dotaci ve výši takřka 12 milionů korun, část ze sumy, kterou stálo dodání a smontování bobové dráhy, výhradní zástupce jediného ze dvou evropských výrobců technologií J. Lhota zatím neuviděl. A to je projekt posvěcen ROP Jihovýchod v plném provozu. Otázkou jsou též spory ohledně nájemních smluv na pozemky, na nichž stavba stojí. Dokonce zazněly ohlasy, že není jisté, že byla stavba od počátku legální; i proto, že změnila způsob využití pozemků, na nichž se nachází, tedy pozemků vedených jako vinice. A části z nich, které stavba svým půdorysem dráhy zasáhla, již takto využitelné nejsou, přestože dřívější vinice na nich jsou stále zapsány v LPIS a uživatel na jejich výměru bere dotace (tedy neoprávněně). Je evidentní, že projekt bobové dráhy nevratně změnil ráz viniční krajiny v trati Veselý a zcela fatálně zasáhl do již tak erozního svahu teras. O případném dalším osudu jihozápadních svahů za obcí táhnoucí se k Bořeticím budeme v budoucnu dále informovat. Richard Stávek

Soud se postavil na stranu SZPI Verdikt Nejvyššího správního soudu potvrdil oprávněnost postupu Státní zemědělské potravinářské inspekce (SZPI) vůči společnosti Templářské sklepy Čejkovice z roku 2010. Inspekce před dvěma lety nařídila stáhnout vína několika odrůd uvedeného výrobce z tržní sítě z důvodu nesprávného označení geograﬁckého původu na vinětě. Výrobce nebyl schopen prokázat původ hroznů, ze kterých vyrobil přes milion litrů vína, jež pak uváděl do maloobchodní sítě. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti inspektorátu SZPI Brno a ztotožnil se s jeho výkladem příslušné vinařské legislativy, když konstatoval, že podstata a smysl povinnosti v označování vín se zakládá mimo jiné na nezaměnitelných vlastnostech souvisejících s geograﬁckým původem vína a že informace uvedené na vinětách lahví s vínem nesmí uvádět spotřebitele v omyl. „Jen takovým způsobem lze totiž zachovávat a chránit dědictví zvláštních vlastností souvisejících se zeměpisným původem vína.“ uvedl v rozsudku Nejvyšší správní soud s tím, že předchozí rozsudek v této věci od Krajského soudu v Brně z 6. března 2012 vycházel z chybných závěrů. V roce 2010 společnost Templářské sklepy Čejkovice uvedla na trh lahve s vínem označené jako víno odrůdové nebo jakostní odrůdové původem z České republiky, respektive Moravy. V rozporu s platnou legislativou však výrobce nebyl schopen SZPI doložit původ révy vinné a vyvrátit tak podezření, že se může jednat o surovinu původem ze zahraničí. (tz)

Zprávy / Z redakční pošty

Zneužívání KEG sudů Sekretariát Svazu vinařů obdržel k rukám svého předsedy JUDr. Tibora Nyitraye dopis od generálního ředitele pivovaru Bernard popisující zneužívání jejich ﬁremních sudů v rámci obchodu se sudovým vínem. V dopise mimo jiné požádal, aby byla věc uveřejněna ve Vinařském obzoru, a upozornění na několikeré porušování zákona se tak dostalo širší vinařské veřejnosti. Osobně považuji věc za velmi nešťastnou a zcela nekolegiální, pokud jsou do ní skutečně zapojeni i vinaři, a věřím, že orgány činné v trestním řízení nebudou zahálet. Dopis Stanislava Bernarda uveřejňujeme neupravovaný, v původním znění. Richard Stávek

Vážený pane doktore, dovoluji si obrátit se na Vás v níže uvedené věci. V poslední době jsme zjistili na trhu pokusy některých subjektů obohacovat se neoprávněně na úkor naší společnosti, konkrétně formou zneužívání nerezových keg sudů vlastněných Rodinným pivovarem BERNARD, a. s. Protože k tomuto zneužívání může výjimečně docházet i bez špatného záměru ze strany neoprávněného uživatele našich sudů, který se do této situace může dostat z důvodu nevědomosti nebo záměrného uvedení v omyl, považuji za svoji povinnost Vás o této skutečnosti informovat a jakožto předsedu Svazu vinařů České republiky Vás požádat o Vaši součinnost a pomoc. Konkrétně jsme zjistili, že některé subjekty nebo osoby se snaží neoprávněně získávat z oběhu naše obaly – nerezové sudy, do nichž stáčíme své výrobky, a tyto sudy následně neoprávněně používat pro balení stáčených vín, nebo se je snaží výrobcům vína odprodat. Bohužel se nejedná o ojedinělý případ nebo o jedno vinařství, tento jev je všeobecně znám a v několika případech ho máme zdokumentovaný. Jedná se přitom o sudy, jež jsou naším vlastnictvím a které pouze zapůjčujeme oproti vratné záloze našim zákazníkům a spolupracujícím velkoobchodům. Předmětná záloha ovšem není kupní cenou, tj. sudy i nadále zůstávají ve vlastnictví naší společnosti, navíc tato záloha zdaleka nepokrývá celé pořizovací náklady konkrétních sudů. Subjekt, který neoprávněně získává z oběhu naše sudy, tak mj. neoprávněně na úkor naší společnosti získává majetkový prospěch spočívající v rozdílu mezi výší vratné zálohy a výší reálné ceny sudů; naší společnosti pak vzniká značná škoda v řádu milionů korun, když tyto obaly musíme nahrazovat.

Takovéto neoprávněné využívání našich sudů porušuje vlastnická práva naší společnosti, přináší dotyčnému neoprávněný prospěch a působí naší společnosti výraznou škodu. Dochází tím navíc i k zásahům do práv k ochranným známkám, které má naše společnost registrovány, a k poškozování naší značky jako takové. Shora popsané jednání, kromě toho, že je považováno za nekalou soutěž a zakládá právo naší společnosti bránit se vůči konkrétnímu subjektu soudní cestou, může dále naplňovat i skutkovou podstatu některého z trestných činů dle trestního zákoníku – § 268 trestního zákoníku – porušení práv k ochranné známce a jiným označením, § 248 trestního zákoníku – porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, § 206 trestního zákoníku – zpronevěra, § 209 trestního zákoníku – podvod a § 220–221 – porušování povinností při správě cizího majetku. Přesné znění přikládáme v příloze dopisu č. 1. (je k dispozici v redakci VO – pozn. red.). Naše společnost má již několik takovýchto případů zdokumentováno a v několika případech iniciovala vůči konkrétním subjektům trestní řízení. Dovoluji si Vás proto požádat, abyste prostřednictvím Svazu vinařů České republiky o této skutečnosti informovali své členy. Zároveň bych Vás chtěl požádat o uveřejnění této informace ve Vašem odborném časopise Vinařský obzor a na webových stránkách Svazu vinařů České republiky. Věřím, že se nám společným úsilím a dobrou informovaností podaří této nekalé praktice zamezit. Děkuji Vám za Vaši pomoc a spolupráci. S pozdravem Ing. Stanislav Bernard Generální ředitel Rodinný pivovar BERNARD, a. s. V Humpolci dne 12. 11. 2012

MULTIFUNKČNÍ FILTR F3

Profe Pro rofe feesionální ionálnní technika techn ka přiizp přizp půůso působená soben sobe obená menšším ím m šarž ša aržím ím vvín ín

PŘIZPŮSOBENO PŘIZPŮS ŮSOBENO VAŠIM POTŘEBÁM

SANITACE A STERILIZACE VÝROBNÍHO PROCESU SANITAC

F3 jje unikátní ikát í víceúčelový í úč l ý systém té 3 v 1 h předností ř d tí je j široká ši ká vy1. JJeho užitelnost ve vinařské praxi s roční produkcí do 20 000 litrů. Upřednostňujete-li kvalitu před kvantitou, pak ho nejvíce uplatníte právě Vy.

JJakýkoli kýk li kkontakt vína s nečistotou vždy zvyšuje riziko znehodnocení Vaší práce. S připojenou vystřikovací hlavicí snadno zabezpečíte vysokou úroveň čistoty a sterility zařízení, se kterým víno přichází do styku. Jistě s ní oceníte pohodlné a důkladné vyplachování sudů a tanků.

VYSOCE ÚČINNÁ (KŘEMELINOVÁ) FILTRACE S MAXIMÁLNÍM DŮRAZEM NA ZACHOVÁNÍ A VYNIKNUTÍ PŘIROZENÉ CHARAKTERISTIKY VÍNA Originalita a jedinečnost je tím, co odlišuje vína špičková od průměrných. Proto si svíčková křemelinová filtrace získává stále větší oblibu u těch vinařů, kteří s kvalitou svých produktů míří opravdu vysoko a neméně důležitá je pro ně i úspora provozních nákladů. Křemelinová filtrace = dokonalejší a šetrnější náhrada deskových filtrů.

ABSOLUTNÍ MIKROBIOLOGICKÁ FILTRACE A STABILIZACE VÍNA Membránová mikrofiltrace je tím správným řešením, jak s jistotou dosáhnete dokonalé mikrobiologické čistoty Vašeho vína! Díky jednoduchému revolučnímu systému změny procesu, přejdete velmi rychle z jednoho typu filtrace na druhý.

SNADNÉ OVLÁDÁNÍ A ÚDRŽBA Zabudovaný průtokoměr a tlakoměr je pro Vás zárukou, že celý proces filtrace i sanitace máte pod kontrolou. S přiloženými provozními postupy úspěšně dosáhnete požadovaných výsledků.

3 PROCESY = 1 INVESTICE

Filtrace křemelinová Filtrace membránová Sanitace a sterilizace

Bílek Filtry s.r.o., 696 21 Josefov 135, Tel./Fax + 420 518 372 134, www.filtrace.com

604

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Rondo

Foto P. Pavloušek

Rondo je modrá moštová PIWI odrůda révy vinné registrovaná v Německu, avšak s velmi úzkým vztahem k České republice. Odrůda vznikla křížením evropské révy vinné (Vitis vinifera) s asijským druhem Vitis amurensis. Křížení provedl prof. Vilém Kraus v roce 1964 v Československu a prof. Helmut Becker ji v Geisenheimu dále šlechtitelsky vyhodnocoval. Odrůda je známá také pod šlechtitelským označením Gm 6494-5.

Molekulární genetika sehrála v genealogii odrůdy Rondo velmi významnou úlohu. Dlouhou dobu se uváděly jako rodičovské odrůdy Zarya Severa × Svatovavřinecké. Molekulární výzkumy původu odrůd však upřesnily rodičovské odrůdy Ronda na Severnyi × Svatovavřinecké. K tomuto zjištění dospěli SCHWANDER aj. (2012), kteří při mapování genů rezistence k Plasmopara viticola zjistili, že Severnyi je nositelem genu rezistence k Plasmopara viticola, jejž označili jako Rpv10. Nositelem tohoto genu rezistence jsou například odrůdy Solaris, Rondo nebo Bronner. Gen rezistence k Plasmopara viticola – Rpv10 – je umístěn na chromozomu 9 (SCHWANDER aj., 2012). V souvislosti s tímto objevem výrazně stoupla možnost využití odrůdy Rondo ve šlechtění na rezistenci k Plasmopara viticola. Už při kombinaci s nositeli genu rezistence Rpv3, kterými jsou Bianca a Regent, je možné předpokládat, že se podaří získat rezistentní potomstvo. Gen rezistence Rpv3 je umístěn na chromozomu 18. Křížením odrůd, které jsou nositeli Rpv 10 a Rpv3, dojde ke kombinaci dvou různě umístěných genů rezistence v genomu a lze předpokládat, že dosažená rezistence bude trvalejšího charakteru. Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol letorostu je středně hustě ochlupený se slabým antokyanovým zbarvením vrcholku. List je středně velký, troj- až mírně pětilaločnatý, s mělkými výkrojky. Řapíkový výkrojek je úzký nebo mírně překrytý. Hrozen je středně velký, kuželovitý. Bobule je středně velká, kulatá, modročerně zbarvená. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Pěstitelské vlastnosti Rondo je odrůda vhodná do všech vinařských podoblastí v České republice. Nemá vysoké požadavky na stanoviště, takže se

Rondo – hrozen

Foto P. Pavloušek

často objevuje také ve vinicích drobných pěstitelů a zahrádkářů v okrajových oblastech pěstování révy. Intenzita růstu je střední. V suchých půdních podmínkách je proto vhodné používat bujněji rostoucí podnože Kober 5 BB nebo Kober 125 AA. Na dobrých půdách jsou vhodné podnože SO4 nebo Teleki 5C. Odolnost k zimním mrazům je velmi dobrá. Odolnost k plísni révy je dobrá až velmi dobrá. Odolnost k padlí révy je však pouze střední. Je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně proti padlí révy. Odolnost k šedé hnilobě hroznů je dobrá. Riziko poškození hroznů se však zvyšuje u hroznů, které jsou napadeny padlím révy nebo poškozeny vosami a ptactvem. Díky tomu, že hrozny brzy zaměkají, jsou atraktivní pro špačky.

Rondo – vrchol letorostu

Rondo má rozkladitý, převislý růst. Je proto třeba věnovat velkou pozornost upevnění letorostů do drátěnky. Optimální je proto mít ve vinici troje dvojdrátí. Vhodné zatížení je 6–8 oček na m2. Rondo nevyžaduje doplňkovou regulaci násady hroznů během vegetace. Vylamování zálistků a mírné odlistění zóny hroznů je vhodné provádět včas a kvalitně. Zlepšení mikroklimatu v zóně hroznů totiž může výrazně přispívat ke snížení rozvoje padlí révy na hroznech. Rondo dozrává ve druhé polovině září. Většinou se sklízí na základě cukernatosti a podle fenolické zralosti hroznů se optimalizuje technologie zpracování. Enologické vlastnosti Hrozny je možné zpracovávat širokým spektrem technologií výroby červeného vína.

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (12/2012) 605

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Rondo – list

Vhodné může být také zpracování hroznů teplou cestou, které zvýrazní ovocnost červeného vína a zjemní chuťové vlastnosti. Hrozny dosahují vyšší cukernatosti, takže je možné z odrůdy Rondo vyrábět mohutná a extraktivní červená vína. Je vhodná delší macerace s následující mikrooxidací v dřevěných sudech. Délka macerace se řídí vývojem fenolických látek v chuti vína během macerace. Jablečno-mléčná fermentace je součástí výroby červeného vína. Z pohledu zachování ovocného charakteru ve vínech z odrůdy Rondo může být vhodná současná inokulace kvasinek a bakterií. Využití odrůdy a kvalita vína Rondo je PIWI odrůda vhodná pro pěstování v systémech ekologického vinohradnictví, kdy je však třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně proti padlí révy. Barva vína je intenzivně tmavě rubínová, chuť vína je plná, mohutná, někdy s výraznější tříslovinou. Ve vůni a chuti se objevují tóny lesního a červeného ovoce. V chuti se při přezrálých hroznech objevují výrazně ovocné a čokoládové tóny. Použitá literatura

Foto P. Pavloušek

Schwander, F., Eibach, R., Fechter, I., Hausmann, L., Zyprian, E., Töpfer, R., 2012: Rpv10: a new locus from the Asian Vitis gene pool for pyramiding downy mildew resistance loci in grapevine. Theor. Appl. Genet., 124, 163–176.

Rondo – keř

606

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir – cesta k velikosti (3) – speciﬁka prostředí Půda a poloha

Odborné práce zabývající se vlivem půdy na charakter vín nalezly spíše spojitost s obsahem vápníku (především v rozpustné formě), s obsahem dusíku (čím více, tím u červených vín pro kvalitu hůře) a hlavně s odvodněním, drenáží. Nejlepší vína vznikají na půdách a podložích, která keře uvrhnou do přiměřeného vodního a dusíkového stresu; pokud je přítomen vápník, tím lépe. Čili níže uvedený exkurz do různých typů vápence vypovídá spíše o tom, jak který druh horniny větrá, rozpraskává nebo je naopak kompaktní – a podle toho, jak dokáže odvést přebytečnou vodu hlouběji a jak daleko se musí obtížně keře prokořenit, když se k ní chtějí dostat. Nemusím snad poznamenávat, že minerální hnojiva jsou poté, co byl brzy rozpoznán jejich negativní vliv na kvalitu, v Burgundsku zapovězena, hnojí se pouze omezeně, jednou na několik let, uleželým hnojem nebo speciálními komposty, nejlépe biodynamicky aktivovanými. Biodynamiku si dnes v Burgundsku nikdo neodváží veřejně zpochybňovat, výsledky těch nejprestižnějších domén jsou tak zjevné, že tento přístup ošetřování vinic naopak zkouší více domén, než si kdy kdo odvážil předpokládat. Strmost spíš vystavuje vinici chladnějším větrům a erozi, takže nejstrmější svahy jsou v Burgundsku zpravidla nejméně o jednu úroveň sestupněny (snad jen Chablis Grand Cru vinice jsou nejvyšší kvality). Zajímavé je, že třeba u Rieslingů na Mosele to neplatí. V Burgundsku leží naprostá většina významných Grand Cru poloh spíše v úpatích svahů, kde jsou zřejmě pro Pinot optimální vláhové poměry, půda je hlubší, bohatá i kamením erodovaným ze svahu, což jistě odvodnění napomáhá, přitom to ještě nejsou dusíkem příliš bohaté sedimenty v rovinách pod svahy, které jsou, až na

Foto autor

Po několika desetiletích až nekritické adorace pojmu terroir následovaly snahy podepřít tuto teorii nějakými seriózními vědeckými pracemi, z kterých by vyplynuly nějaké mechanické, chemické a logické souvislosti. Terroirové souvislosti jsou velmi komplexní a vzájemně propletené, a zřejmě proto dopadly vědecké pokusy založené na principu toho, že se vybere jedna dvě veličiny a ty se zkoumají za současného zanedbání nebo eliminace ostatních vlivů, přece jen rozpačitěji, než se očekávalo. Proto se v současnosti u autorů encyklopedií projevuje poněkud střízlivější skepse, asi v tom smyslu, že v Burgundsku to sice nějak funguje, ovšem vědecky zdůvodnitelné závislosti jsou zatím chabé.

U nás převažuje názor, že stromy ve vinici škodí a choulostivé hrozny pinotu v trávě shnijí (foto z Vosne-Romanée)

vzácné výjimky (Gevrey-Chambertin, Puligny-Montrachet – ale tam je to spíš díky geologickým zlomům), hodnoceny v kvalitativní pyramidě nejníže. Jen velmi vzácně (Wairau Valley na Novém Zélandě) se stejně dobrá drenáž, dostupná jinak pouze ve svazích, nachází i na rovinných vinicích. Ještě pár slov o terasách, protože i některé relativně významné zdejší polohy byly (převážně) v dobách socialismu vyterasovány. V Bádensku byly původně vinice na prudkých svazích tak, že jednotlivé řady vinných keřů kopírovaly původní kontu-

ry kopců po vrstevnicích. V sedmdesátých letech 20. století se mnoho svahů zterasovalo zídkami do blokových teras, což s odstupem místní vinaři pokládají za chybu, protože to ve výsledku vedlo k poklesu užitečně osázené plochy, změnilo to projev terroiru a zvětšilo rozdíly mezi ročníky. Jasper Morris osobně nachází geologickou souvislost s projevem vín hlavě u vín z horních částí svahů, kde je více „aktivního vápníku“ a méně jílovitá půda – taková vína vykazují více minerálního chuťového projevu. Jak ale ukázaly jiné práce, za mi-

Vinohradnictví

neralitu v chuti může spíše obsah kyseliny jantarové – a ten je větší v sušších polohách nebo v suchých letech, nejlépe v kombinaci s půdou chudou na dusík. Což by obojí horní části svahů splňovaly. Diskuse o tom, zdali může špičkový Pinot pocházet z jiné než vápenité půdy, má mnoho argumentů a protiargumentů; každopádně vinice Domaine Drouhin v Oregonu nejsou na vápenité půdě, přesto se za výsledky stydět nemusí: jejich pinoty se řadí ke špičce toho, co může Nový svět v této odrůdě nabídnout. Podle nich má vápenitá půda výhodu prodloužení dozrávání a zvyšuje obsah kyselin; obojí lze však nahradit jiným způsobem. Jinak u nás jsme rádi, když je náhodou v podloží vinice vápenec nebo alespoň „vyšší obsah vápníku“ a vyzdvihujeme takové půdy jako špičkové. Francie má vápencového podloží na svém území opravdu hodně, takže samozřejmě rozlišují, který vápenec je ten horší, který lepší, který nejlepší. Burgundsko, tedy jeho nejcennější část Côte d’Or, leží na jurských vápencových formacích Bathonian a Bajocian, které mají ještě určité poddruhy lišící se přítomností různých zkamenělin, a tím tedy i porozitou či kompaktností a schopností zvětrávat a rozpadat se – to všechno má právě vliv na drenáž a prostupnost pro vlasové kořeny. Podle toho jsou půdy v různých částech hodnoceny jako vhodnější pro Pinot nebo Chardonnay a vína pak také bývají tvrdší, mužně mohutná nebo naopak žensky měkká a elegantní. Benjamin Lewin se samozřejmě snažil najít nějaký charakteristický znak pinotů vzniklých na jiném než vápencovém podloží. Na břidlici jsou podle něj pinoty pevnější, minerálnější, na vápenci bohatší, kulatější. Na pinotech z Weingut Rudolf Fürst zase demonstruje, že z pískovcového podloží bývají lehčí, elegantní a svěží spíš než hladké. V kapitole o oregonském Willamette Valley porovnal vína od stejných vinařů, ale z různých podloží, a shrnul, že vulkanické půdy vnášejí do vína určité napětí,

zatímco vína ze sedimentů s převahou pískovců a prachovců jsou kulatější, ovocitější, hladší. V souvislosti s víny z Nového Zélandu uvádí, že vína ze spraší na písku jsou plyšová (tedy ne sametová) a bohatá. Ale zase u vín z vinařství Weingut Dr. Heger lze na přímém srovnání pozorovat, že vulkanické půdy dávají Pinotu výraz někde na půl cesty mezi utaženou mineralitou břidlic a větší opulencí z vápenců. Půdy, do nichž vápence větrají, se ve Francii nazývají argilo-calcaire neboli hlinito-vápenité; u nás se více operuje s typem půdy zvaným rendzina, ale i na masivu Pálavy je častý překryv podloží poměrně silnou vrstvou spraše. Rendzina je kvůli velkému obsahu skeletu hodně vzdušná, výsušná, málo vododržná, málo mocná a v důsledku toho i málo úrodná, což by vše nahrávalo vzniku charakterních a vysoce kvalitních vín z přirozeně limitovaných výnosů révy, která v takových podmínkách bývá často ve stresu jak dusíkovém, tak vodním. Rendzina je mladším a méně vyvinutým typem půdy, v Burgundsku se také vyskytují podobné lehké drolivé půdy z vrchních částí svahů, které erodují rychleji a shromažďují se níže v roklích. Půdní horizont v těchto tratích dosahuje 30–60 cm. Ale charakterističtějšími půdami pro ty nejlepší tratě v Burgundsku bývají těžší jílovité půdy, které se po deštích hůře obdělávají, ba ani vinicí se skoro projít nedá, jak se lepí na boty. Boom hnojení syntetickými hnojivy, který v Burgundsku (i u nás) vypukl po válce, se časem opravdu vymstil – kromě výrazného úbytku mikroﬂóry v půdě měl hlavně zvýšený obsah draslíku za následek plochá, nestabilní vína s příliš vysokým pH. Nyní se v Burgundsku na mnoha různých úrovních řeší kroky k nápravě, k navrácení správné struktury půdě, ať už správnou orbou (i když i programově neorané kusy se najdou – někde réva kvůli špatnému hnojení v minulosti koření tak mělce, že by se orbou poškodily mělce ložené hlavní kořeny) nebo zejména organic-

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotograﬁcká příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biograﬁí.

206 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (12/2012) 607

kým hnojením, komposty, biodynamickými preparáty. Burgundsko mívá v průměru 2 595 slunečních hodin za sezónu, v ostatních regionech, kde se Pinot Noir úspěšně pěstuje, tato hodnota kolísá poměrně široce mezi 2 486 a 2 654, pro naše oblasti jsem zatím toto číslo nedohledal. Porovnat by snad šly alespoň průměrné teploty za sezonu: v Burgundsku to bývalo 15,8 °C (ale toto číslo v posledních desetiletích strmě roste až na 16,8 °C – nikoliv bez obav odborníků; kvůli globálnímu oteplování se zkracuje doba mezi vyrašením pupenů a sklizní, za každých deset let se začátek sklizně posune v průměru o čtyři dny), stejné číslo jsem našel pro vinice na Znojemsku, což se skoro nechce věřit – z jarních cest do Burgundska jsem získal pocit, že tam je přece jen tepleji, stromy tam kvetou o týden dva dříve než tady. Pinot Noir dává nejlepší výsledky v chladnějším klimatu, kde právě tak stačí do konce vegetační sezóny vyzrát; tam pak dokáže dát precizně vykreslené taniny a bohaté červené ovoce. V teplejších oblastech, letech nebo polohách se stává velmi rychle džemovitým a difuzním. Co je ta „typičnost“, která je u Pinotu tak často skloňována, a co ji zastírá? To je téma, které se vine celou Lewinovou knihou „In Search of Pinot Noir“. Snáz se typičnost demonstruje na rozdílech v různých vedle sebe ležících Grand Cru nebo Premier Cru parcelách než na village vínech, kde se těžko v detailu obhajuje, protože vesnice je přece jen už relativně velké území, mezoklimaticky málokdy tak homogenní. Ale několik kapitol ve své knize věnuje Benjamin Lewin velmi pečlivě vybraným srovnávacím degustacím, z nichž je patrné, že fenomén terroiru sice možná není tak čítankově logický a mechanický, ale přesto existuje a za určitých podmínek jej lze empiricky ověřit. Ale ještě jednu zajímavou myšlenku dává do úvahy na téma terroir: Jestliže je z vinice víno pod jejím názvem produkováno jen v některých letech, a to ještě jen výběr některých sudů, který odpovídá vinařově představě, jaký projev je pro tu vinici typický, je takový přístup ještě o terroiru, nebo už s názvem vinice zacházíme jako se značkou? (pokračování příště) Pavel Jelen www.ovine.cz Literatura Lewin, B.: In search of Pinot Noir, Vendange Press 2011 Coates, C.: The Wines of Burgundy, University of California Press 2008 Morris, J.: Inside Burgundy, BBR Press 2010 Tomášek, M.: Půdy České republiky, Česká geologická služba 2007 Vopravil, J. a kol.: Půda a její hodnocení v ČR, VÚ meliorací a ochrany půdy 2009

608

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné

Dynamickým vývojem prochází v posledním období nalezení vhodného termínu odlistění zóny hroznů. V posledních letech se v mnoha vinařských regionech na světě zkouší odlistění zóny hroznů v termínu před kvetením révy vinné. V roce 2011 jsem s tímto termínem odlistění prováděl pokusy u odrůd Hibernal a Ryzlink rýnský. V roce 2012 jsem bohužel nemohl v pokusu pokračovat kvůli poškození pokusné vinice jarními mrazy (18. 5. 2012). Prezentované výsledky jsou proto první informací z těchto pokusů. Pokus byl založen u odrůdy Hibernal v pokusné vinici Ústavu vinohradnictví a vinařství ve viniční trati „Na Valtické“. V pokusu byly odstraněny zálistky, dva listy v zóně hroznů a čtyři hrozny v zóně hroznů. Tabulka 2 ukazuje výsledky hodnocení kvalitativních parametrů při sklizni. Ve většině pokusných variant bylo dosaženo lepší kvality hroznů při odstranění dvou listů. Odstranění čtyř listů se ve většině termínů projevilo poklesem cukernatosti. Výjimkou byl termín po kvetení, kdy i při odstranění čtyř listů bylo dosaženo vyšší cukernatosti. Protože je réva vinná v tomto období stále v intenzivním růstu, dokázala kompenzovat odstraněnou listovou plochu. Nejvyšší cukernatost byla vyhodnocena právě při odlistění před kvetením. Hibernal je odrůda s vyšší odolností šedé hnilobě, proto mělo odlistění zóny hroznů pouze minimální vliv na napadení hroznů šedou hnilobou. Viditelný vliv bylo možné pozorovat v aromatické vyzrálosti hroznů. Na základě senzorického hodnocení se jednoznačně prokázalo, že varianta odlistění před kvetením dosáhla nejlepší aromatické zralosti bobulí. (obrázky 2, 3)

Foto P. Pavloušek

Odlistění zóny hroznů je dnes již nedílnou součástí moderní agrotechniky révy vinné. V posledním období došlo také k výraznému využívání defoliátorů a tím k plné mechanizaci této pracovní operace. Nejmodernější typy defoliátorů provádí odlistění velmi kvalitně, bez poškození hroznů. (obrázek 1)

1 Odlistění s použitím defoliátoru – Ryzlink rýnský – ročník 2012

Tabulka 1 Varianty pokusu s odlistěním u odrůdy Hibernal v roce 2011 Varianta

Termín

Počet odstraněných listů v zóně hroznů

Před kvetením – 27. 5. 2011

Po kvetení – 16. 6. 2011

19. 7. 2011

–

Bez odlistění, s odstraněním zálistků v zóně hroznů

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

2 Hibernal – odlistění před kvetením

3 Hibernal – odlistění – 19. 7.

Tabulka 2 Kvalitativní parametry hroznů u pokusu s odlistěním u odrůdy Hibernal v roce 2011 (termín sklizně 13. 10. 2011) Varianta

Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g/l)

Napadení šedou hnilobou (%)

23,70

6,96

3,49

22,75

6,74

3,45

20,25

6,95

3,28

21,00

7,07

3,23

23,70

6,19

3,41

22,70

5,84

3,34

23,55

6,38

3,42

Tabulka 3 Analýza kvality hroznů v pokusu s Ryzlinkem rýnským v roce 2011 (termín sklizně 14. 10. 2011) Titrovatelné kyseliny (g/l)

Napadení šedou hnilobou (%)

Před kvetením 27. 5. 2011

20,90

7,80

3,27

Po odkvětu 17. 6. 2011

19,70

8,29

3,12

19. 7. 2011

20,15

7,98

3,52

17. 8. 2011

20,50

8,21

3,34

KONTROLA

19,85

9,06

3,22

Foto P. Pavloušek

Cukernatost (°NM)

Foto P. Pavloušek

Varianta

4 Ryzlink rýnský – bez odlistění

5 Ryzlink rýnský – odlistění dvou listů

Vinařský obzor (12/2012) 609

Ve stejné vinici byl proveden také pokus u odrůdy Ryzlink rýnský. Při tomto pokusu byly odstraněny zálistky a dva listy v zóně hroznů. (obrázky 4, 5) Z pohledu hodnocení kvalitativních parametrů hroznů se ukázala varianta odlistění před kvetením révy jako jednoznačně nejlepší. V pokusu byla pozorována také citlivost na sluneční úžeh révy. I když nebyl ročník příznivý pro výskyt slunečního úžehu nebyly na variantě odlistěné před kvetením pozorovatelné žádné příznaky (obrázek 6), zatímco na variantě odlistěné 17. 8. 2011 bylo možné drobné příznaky pozorovat (obrázek 7). Lze tím nepřímo podpořit zkušenosti mnoha zahraničních výzkumů, které uvádí, že expozice slunečního záření na hrozen ihned po nasazování bobulí vede ke zpevnění slupky a kutikuly a zvýšené odolnosti na podmínky vysokých teplot. Výsledky pokusů ukazují, že zelené práce, zejména vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů, jsou velmi významným nástrojem pro optimalizaci mikroklimatu listové stěny. Zelené práce jsou dvojnásobně významné u odrůd s velmi hustým olistěním a intenzivním růstem zálistků, jako jsou například Frankovka, Sauvignon blanc, Tramín nebo Kerner. Zelené práce umožňují optimalizovat průnik slunečního záření do listové stěny a zóny hroznů. Kvalitní oslunění zlepšuje mikroklima a ovlivňuje rozvoj houbových chorob. Jestliže je listová stěna hustá a přístup slunce do zóny hroznů je horší, může docházet k výraznějšímu rozvoji houbových chorob na hroznech. Nejnebezpečnější houbové choroby ve vztahu k napadení hroznů jsou padlí révy a šedá hniloba hroznů révy. Botrytis cinerea je patogen, který výrazně ovlivňuje kvalitu hroznů. Ve vlhkých ročnících, jako byl 2010, se může velmi brzy (15. 5. 2010) objevovat napadení na listech. Následně se může patogen rozvíjet na třapině, kde může také latentně přežívat do doby propuknutí infekce. Keře s velmi intenzivním růstem zelené hmoty přispívají k udržování vlhkosti listové stěny (obrázek 8). Většinou také podporují vývoj větších bobulí a kompaktních hroznů, které jsou citlivé na napadení hnilobami. (obrázek 9) Kvalitu hroznů může velmi významně poškozovat také napadení padlím révy (obrázky 10, 11). Zelené práce sehrávají v tomto směru velký význam. Vědci z Cornell University v USA zjistili některé nové poznatky, které mohou napomoct ke kvalitní a cílené ochraně proti padlí révy. V praktických pokusech se zabývali především exponovaností hroznů a listů ke slunečnímu záření a vlivu těchto faktorů na výskyt a šíření padlí révy. Listy dobře exponované ke slunci a zlepšené mikroklima v zóně hroznů, díky prosvětlení zóny hroznů (např. vylamování zálistků), vytváří ne-

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (12/2012)

Foto P. Pavloušek

610

8 Vinice bez zelených prací silně napadená padlím

6 Ryzlink rýnský – odlistění před kvetením

7 Ryzlink rýnský – odlistění – 17. 8. 2011

Naproti tomu listy a hrozny exponované ke slunci jsou již často v teplotním rozmezí, které růst houby zastavuje. Osluněné hrozny a listy mohou mít teplotu o 5–15 °C vyšší, než je aktuální teplota vzduchu. Také chladné noci (teplota pod 4,4 °C) mohou významně omezovat vývoj padlí révy. Přibližně po dvou hodinách s teplotou okolo 2,2 °C jsou existující kolonie padlí zničeny a nové kolonie se vyvíjí velmi pomalu a v omezeném množství. Nízké teploty před kvetením révy vinné mohou výrazně omezovat produkci nových spor. Může tím docházet k přirozenému snížení napadení padlím v aktuální vegetaci. K omezení vývoje padlí révy dochází také při teplotách nižších než 15,6 °C. Zjištěné výsledky podtrhují velký význam agrotechnicky správně provedených

Foto P. Pavloušek

příznivé podmínky pro rozvoj padlí révy, díky zvýšenému UV záření a teplotě. Teplota a UV záření jsou patrně zodpovědné za inhibiční vliv slunečního záření na původce padlí révy. Zahřívání osluněných listů a bobulí vede k potlačení nebo odumření kolonií původce padlí révy, zatímco kolonie v zastíněných a chladnějších podmínkách se mohou dobře rozvíjet. Původce padlí révy zastavuje růst v teplotách vyšších než 32,2 °C a začíná odumírat při teplotách okolo 35,0 °C, v závislosti na délce trvání těchto teplot. Naproti tomu nejlepší teplotní podmínky pro rozvoj padlí révy jsou okolo 26,7 °C. Během dne s touto optimální teplotou mají zastíněné listy a hrozny stejnou teplotu, jako je aktuální teplota vzduchu, a rostou proto optimálních podmínkách pro rozvoj padlí révy. Foto P. Pavloušek

zelených prací na rozvoj padlí révy. Kvalitně provedené zelené práce snižují také relativní vzdušnou vlhkost v keři a zlepšují mikroklima keře, což podle provedených výzkumů na Cornell University může vést k nižšímu napadení padlím révy. Brzké odlistění zóny hroznů je proto významným nástrojem pro optimalizaci mikroklimatu listové stěny. Brzké odlistění zóny hroznů před kvetením může ovlivňovat nasazování bobulí. Při odlistění více listů může docházet k výraznému ovlivnění nasazování bobulí, což vede k tvorbě volnějších hroznů. Při tomto způsobu odlistění dochází k horšímu odkvětu, nižší násadě bobulí a tím k nižšímu výnosu. Tato technologie proto také nepřímo vede k regulaci násady hroznů. V provedených pokusech s odrůdami Hibernal a Ryzlink rýnský jsem však nepozoroval výrazné zhoršení odkvětu. Podle výsledků zahraničních pokusů dochází k tomuto projevu až při odlistění pěti a více listů. DIAGO aj. (2010) a PALLIOTTI aj. (2011) uvádí, že brzké odlistění zóny hroznů výrazně zlepšuje složení hroznů a senzorické vlastnosti vína, v porovnání z neodlistěnými variantami. Odlistění v zóně hroznů kolem kvetení také spouští sérii dynamických změn v růstu listové plochy, ve stárnutí a fotosyntéze. Odlistěné keře mají „mladší“ listovou plochu ve fenofázi zaměkání bobulí, protože střední a vrcholové listy jsou v tuto dobu

9 Napadení šedou hnilobou v hustých hroznech

10 Padlí révy na bobulích

11 Hrozny zcela zničené padlím révy

již zralé a více zálistkových listů může být v listové stěně jako kompenzační reakce na brzké odstranění hlavních listů (PALLIOTTI a PONI, 2011). Z pohledu kvality hroznů vyjádřené cukernatostí ukazují výsledky pokusů jako nejvhodnější odlistění zóny hroznů před kvetením. Tento termín odlistění považuje za vhodný také PONI aj. (2008), který uvádí, že jelikož je listová plocha hlavním zdrojem látek, které se ukládají v bobulích, může termín a intenzita odlistění ovlivňovat proces zrání hroznů a vývoj kvalitativních parametrů. Rané termíny odlistění nesnižují cukernatost hroznů díky dobré kompenzační schopnosti ostatních částí listové stěny. Při raném odlistění dochází do 15 dnů k plné kompenzaci odstraněné listové plochy. Odlistění před kvetením je také založeno na funkčním poměru mezi výnosem a dostupností sacharidů. Sacharidy požadované pro kvetení a nasazování bobulí pochází ze zásobních látek uložených ve starém dřevě a z fotosyntézy v listech. Odstranění bazálních listů proto může vyčerpat dostupné sacharidy (DIAGO aj., 2012). Je proto vhodné keře nepřetěžovat, ale volit harmonické zatížení.

Díky odlistění se rovněž nabízí diskuse o snížené násadě květenství v následujícím roce. KRASNOW (2012) uvádí na základě více provedených pokusů, že se na většině pokusných stanovišť neprokázal negativní vliv odlistění v jednom roce na výnos hroznů v roce následujícím. Odlistění zóny hroznů se ukazuje jako velmi zajímavá technologie. Zatím nezodpovězenou otázkou je využití mechanizace, což je velká výzva tuto technologii vyzkoušet a aplikovat do praxe. Dalším momentem je potom volba odrůd, u kterých je možné tuto technologii aplikovat. Bezproblémová a prospěšná by měla být tato technologie u modrých moštových odrůd. U bílých by bylo vhodné volit tento postup u odrůd s vyšším obsahem kyselin, tzn. Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené. Otázkou zůstávají odrůdy se sklonem k hnědnutí slupky, tzn. Chardonnay, Ryzlink vlašský. Patrně méně vhodné budou odrůdy s nižším obsahem kyselin. U Sauvignonu blanc se musí odlistění řešit především z pohledu aromatického typu vína.

Vinařský obzor (12/2012) 611

Použitá literatura DIAGO, M. P., VILANOVA, M., TARDÁGUILA, J., 2010 : Effects of timing of early defoliation (manual and mechanical) on the aroma attributes of Tempranillo (Vitis vinifera L.) wines. American Journal of Enology and Viticulture, 6, 382–391. DIAGO, M. P., AYESTARÁN, B., GUADALUPE, Z., PONI, S., TARDÁGUILA, J., 2012: Impact of Prebloom and Fruit Set Basal Leaf Removal on the Flavonol and Anthocyanin Composition of Tempranillo Grapes. American Journal of Enology and Viticulture, 63, 367–376. KRASNOW, M., 2012: Pre-ﬂowering defoliation effects on fruitfulness in the subsequent season. Wine and Viticulture journal, 27, 53–55. PALLIOTTI, A., GATTI, M., PONI, S., 2011: Early leaf removal to improve vineyard efficiency: Gas exchange, source-sink balance and researve storage response. American Journal of Enology and Viticulture, 62, 219–228. PALLIOTTI, A., PONI, S., 2011: Traditional and innovative summer pruning techniques for vineyard management. Advances in Horticultural Science, 25, 151–163. PONI, S., BERNIZZONI, F., CIVARDI, S., 2008: The effect of early leaf removal on whole-canopy gas exchange and vine performance of Vitis vinifera L. cv. Sangiovese. Vitis, 47, 1–6. WILCOX, W., 2012: Controlling powdery mildew. Practical Vineyard and Winery. Spring 2012. www.practicalwinery.com

inzerce

Vinohradnictví / Inzerce

612

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

O sazenicích a sloupcích Sazenice a sloupky, to je velmi aktuální téma pro ty, kteří chtějí vysazovat vinici, a to nejenom zcela novou, ale třeba i podsazovat, obnovovat drátěnku atd. Sešli jsme se proto na sklonku roku s odbornými pracovníky společnosti Pemag v Mikulově, která obě tyto komodity pro vinohradníky dodává.

Foto archiv autora

O sazenicích s Alešem Hádlíkem a Michalem Širokým Na objednávku sazenic je v prosinci již skoro pozdě. Zájemce v podstatě paběrkuje, pokud potřebuje větší množství. K tomu Ing. Hádlík říká: „Ideální doba pro objednávání je nyní do konce roku, pokud je zájem vysazovat na jaře 2014. Zájemci objednáme očka požadovaných klonů, tedy pokud jsou k dispozici, a ta se ještě v zimě odeberou a štěpují tak, aby bylo možno školku úspěšně během roku dopěstovat. Co se týče aktuálních trendů v prodeji, tak 90 % tvoří sazenice bílých odrůd. Po modrých je poptávka velice nízká, spíše ze strany těch, kdo obnovují přestárlé výsadby a potřebují, aby jim hrozny nevypadly ze sortimentu pro zpracování. Z nich je tu pak vcelku velká poptávka po Pinot noir, což je překvapující vzhledem k tomu, že není ve výsadbách až tolik rozšířena a ani v novodobé historii takto nebyla. Jinak jde z modrých stabilně dobře na odbyt Modrý Portugal, v posledních letech je též poptávka po Dornfelderu, něco málo Zweigeltrebe. Poptávka po Frankovce jakoby stagnuje.

Z bílých odrůd, alespoň v tom, co prodáme, jasně dominuje Pálava. Následuje ji Hibernal, složitější situace je u Veltlínského zeleného – všichni jej chtějí, každopádně naši školkaři v Rakousku měli kvůli počasí v květnu velké výpadky ve školkách, takže situace není uspokojivá. Ostatní odrůdy, co se týče zájmu o sazenice, jsou již jakoby v jedné rovině – poptávka je celkem rovnoměrně rozprostřena. Stálicí je Müller Thurgau, vždy vyprodáme Muškát moravský; celkem překvapil zájem o méně známé odrůdy, například takový Viognier, loni jsme třeba na zakázku nechali vyrobit Rotgipﬂer. Pozoruhodný je faktický nezájem o sazenice Veltlínského červeného raného. Jedním z důvodů, proč je v poslední době na trhu nedostatek sazenic, je fakt, že se jich hodně vyváží směrem na východ. I německé ﬁrmy, které jinak ve velkém obchodují se sazenicemi, zdražily až o 30 % jen proto, že zájem směrem na východ (Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko aj.) o sazenice je opravdu enormní. Svůj vliv má i nepřízeň počasí, která se projevila jak na výtěžnosti školky, tak na nedostatku hroznů v celé Evropě, tak-

že i ti, kteří dříve hrozny hlavně vykupovali, se začínají více orientovat na samopěstování, aby měli větší jistotu.“ „S tím souvisí i pokračující dotační tituly na restrukturalizaci vinic pro rok 2013 a určitě také zkrácení platnosti výsadbových práv,“ doplňuje kolegu Hádlíka Michal Široký a dodává: „Mnozí vinohradníci byli touto změnou zaskočeni, protože zjistili, že by jim mohla výsadbová práva propadnout, proto rychle vysazují. Segment stolních odrůd je vyloženě doménou malopěstitelů. Že by někdo chtěl sadit sortiment stolních odrůd pro výdělečnou činnost, s tím jsme se za poslední roky ještě nesetkali. Velký problém spolu s vinohradníky vidíme v termínu pro výsadbu vinice na dotační titul, který stanovilo ministerstvo zemědělství, a to do 30. dubna. Pokud si uvědomíme, kdy z hlediska průběhu počasí můžeme začít sázet, a pokud je do toho velký zájem o výsadby, je jisté, že je to velice šibeniční termín. Zjistili jsme, že jde o pouhé rozhodnutí úředníka a termín v této podobě nemá žádné opodstatnění. Věřím, že dotyční pracovníci rozhodující o těchto termínech přehodnotí situaci a stanoví se jiné, vinohradnické praxi více vyhovující termíny pro výsadby. Myslím, že termín 15. 5. by byl optimální. Společnost PEMAG kromě dodávky sazenic zajišťuje odběratelům též mechanizovanou výsadbu vinice strojem Wagner s laserovým naváděním. Sloupky PROFIL ALSACE Sloupky PROFIL ALSACE společnosti Dr. Reisacher GmbH jsou známy vinohradníkům po celém světě. Firma byla založena již v roce 1980 v Neuhausenu u Stuttgartu. V roce 1993 se výroba přesunula do Niederlauterbachu v Alsasku a od té doby působí společnost pod značkou PROFIL ALSACE SAS. Výrobce je dceřinou společností ﬁrmy HUKstahl-Gruppe s historií od roku 1901. Za více než století působení v odvětví si vybudovala renomé stabilního a spolehlivého dodavatele opěrných konstrukcí vinic a sadů a lze konstatovat, že ve svém segmentu má vedoucí postavení na trzích jak v Evropě, tak v USA. „Jedna z hlavních předností proﬁlových ocelových sloupků PROFIL ALSACE je maximální kvalita materiálu a tím dlouhá ži-

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (12/2012) 613

Další dvě vítězství pro Volaříka

vě. Inovační aktivity sklidily své ovoce v roce 2010, kdy společnost na posledním ročníku veletrhu INTERVITIS/INTERFRUKTA obdržela za svůj výrobek cenu „IV/IF INOVATIONPREIS 2010“. Sloupky PROFIL ALSACE se vyrábí v několika řadách, podle délek a síly profilu. Obvyklá síla profilu řadového sloupku je 1,5 mm, zinkováním pak zesílí na 1,65 mm. „Naše společnost vyvinula takové řešení háčků pro fixaci drátěnky, že se v podstatě každý typ rozšířenějšího vedení révy dá spojit s našimi sloupky,“ sdělil Vinařskému obzoru M. Pirklabauer a dodával: „Jsem přesvědčen, že naše sloupky viděli i vaši vinaři na svých cestách po vinařské Evropě. Kooperací s mikulovskou společností PEMAG chceme rozvinout spolupráci s vinohradníky i na Moravě a v Čechách.“ (vo)

inzerce

Špičkové pozinkované sloupky pro vinaře s inovativní technologií v ČR Proﬁl Alsace SAS

www.proﬁlalsace.com

Řádková inzerce

PRODEJ SAZENIC RÉVY VINNÉ. Osička Miroslav, Svárov 290, Velké Bílovice (naproti nákup. střediska „COOP“). Tel.: 608 670 068.

Kdo daruje či levně prodá starou vinařskou literaturu (časopisy, knihy), např. z pozůstalosti? Tel.: 775 197 443.

inzerce

votnost výrobku,“ uvádí obchodní zástupce společnosti Martin Pirklbauer z Vídně a pokračuje: „Zákazníci bezesporu uvítají také dlouhou trvanlivost žárového pozinkování našich proﬁlových sloupků, která je garantována po dobu nejméně třiceti let, a vydrží tak v podstatě po dobu produkční životnosti vinice. Naši kvalitu uvítají bezesporu také velkopěstitelé, protože naše sloupky se díky optimální elasticitě hodí výborně do vinic, které je zamýšleno sklízet mechanizovaně. Sloupky se vyrábějí v délkách od 1,4 m do 3 m. Patentované řešení ﬁxace drátěnky zvyšuje funkční využitelnost výrobku a možnost použití dalšího příslušenství. Oproti betonovým sloupků patří mezi výhody sloupků PROFIL ALSACE jejich recyklovatelnost po době jejich životnosti, o nižší hmotnosti a tím snažší manipulovatelnosti při zřizování či opravě opěrné konstrukce ani nemlu-

Vinařství Volařík poslalo do Národní soutěže vín, nejvyšší národní soutěže České republiky, šampiona Mikulovské vinařské podoblasti – Ryzlink vlašský 2011 z viniční trati Železná. Současně se vinařství již potřetí stalo Králem vín. Kolekce šesti vín z Vinařství Volařík získala nejvyšší hodnocení v historii soutěže Král vín. Přepočtený průměr na jedno víno se dostal na 88,3 bodu! Mimo nejvyšší ocenění za kolekci vín má vinařství také nejlepší víno v kategorii bílých vín do 7 g zbytkového cukru – Ryzlink rýnský 2011, pozdní sběr, viniční trať U Boží muky. Nejdéle si enolog vinařstí Filip Mlýnek držel ve sklepě Ryzlink vlašský 2011, terroir, z prestižní trati Železná. Do světa byl vypuštěn teprve před dvěma týdny. O tom, že se čekání vyplatilo, svědčí ocenění ŠAMPION Mikulovské vinařské podoblasti v Národní soutěži vín České republiky. „Těší mě, že uspěl právě jeden z našich vlašáků. Jde o stěžejní odrůdu vinařství, která je i historicky s Pálavou spojena,“ komentoval vítězství Mlýnek. Výstava všech soutěžních vín této soutěže proběhla 7.–9. září v rámci Pálavského vinobraní na zámku v Mikulově. Bližší informace o oceněných vínech naleznete na www.vinarstvivolarik.cz. (vo)

614

Vinařský obzor (12/2012)

Školství a výzkum

Mojmír Baroň Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Diplomové práce 2012 V roce 2012 vypracovalo a obhájilo na Ústavu vinohradnictví a vinařství diplomovou práci patnáct studentů. Témata prací byla různorodá a následující přehled přináší krátké anotace obhájených prací.

Michal Barták zpracoval pod vedením doc. Pavlouška téma Využití mikrooxidace při výrobě červených vín. Kyslík je velmi důležitý faktor, který výrazně ovlivňuje kvalitu vína. Jako nezbytný se ukazuje především při výrobě červených vín. Autor práce dokazuje platnost kladů mikrooxidace, tedy stabilizace barvy a zlepšení intenzity barvy, současně se zabývá i malolaktickou fermentací, která je u červených vín téměř nezbytným procesem. Praktický pokus byl prováděn u odrůd Cabernet Sauvignon, a Alibernet pěstovaných v Jihoslovenské vinohradnické oblasti. Z dosažených výsledků je patrné, že velmi závisí na množství fenolických látek, a proto je odrůda Alibernet, která obsahuje více fenolických látek, schopna přijmout mnohem více kyslíku než odrůda Cabernet Sauvignon, jež obsahuje menší množství fenolických látek. Obsah fenolických látek je závislý na odrůdě, ale je ovlivněn také klimatickými podmínkami, případně stanovištěm, proto by bylo vhodné sumarizovat výsledky a shromáždit je v globálních a lokálních databázích. Zdena Bučková vypracovala práci na téma Studium terpenických látek v aromatických odrůdách révy vinné. Vedoucím této práce byl Ing. Kumšta. Práce zkoumá obsah a složení terpenických látek v bobulích a víně aromatických odrůd révy vinné. Popisuje chemické složení bobulí a jednotlivé skupiny aromatických látek. Praktická část se věnuje stanovení aromatických látek volných i vázaných v bobulích a ve víně pomocí plynové chromatograﬁe u vybraných odrůd. Při porovnání celkového obsahu terpenů v bobulích a ve víně bylo zjištěno, že v bobulích se nachází mnohem větší množství terpenů, než bylo naměřeno ve vyrobeném víně. Z toho vyplývá, že během procesu výroby vína nedošlo k rozštěpení glykosidických vazeb u celkového objemu jednotlivých terpenů a k jejich úplnému uvolnění. Lze tedy říct, že bobule zkoumaných odrůd mají mnohem větší

aromatický potenciál, který však není ve vínech plně využit. Eva Braunerová zpracovávala téma Zákaly ve víně způsobené mikroorganismy a jejich sledování. Práce se zabývá obecným přehledem zákalů jako takových s hlubším zaměřením na zákaly mikrobiální. Práce obsahuje přehled mikroorganismů, které zákaly způsobují, jejich ekologii a nemoci, jež způsobují. Mikrobiální zákaly ve víně způsobují mléčné bakterie, octové bakterie a kvasinky. Mikrobiálním zákalům podléhají především vína se zbytkovým cukrem. Vína byla v praktické části podrobena testování na měření stupně zákalu před a po tepelném testu na bílkoviny a stanovení celkového počtu mikroorganismů a stanovení počtu kvasinek. Vliv pomocných látek pro zvýšení výnosu a cukernatosti (trisolů) na kvalitu hroznů u odrůdy Cabernet Moravia sledoval Pavel Čech. Pokus na odrůdě Cabernet Moravia byl založen ve Slovácké vinařské podoblasti v obci Hrušky roku 2009 a následující roky 2010 a 2011 byl opakován. U pokusu byl sledován hlavně výnos a cukernatost hroznů. Dále byly sledovány hodnoty titrovatelných kyselin, pH, hmotnosti bobulí a hmotnosti hroznů na jednom keři. Ke zvýšení cukernatosti došlo u varianty II, kdy byly použity přípravky po odkvětu Trisol Sentinel a po 21 dnech Trisol Impuls. Tato varianta byla z hlediska účinku hodnocena nejlépe. Pod vedením Ing. Sotoláře, Ph.D. zpracovala Marie Doláková téma: Ampelograﬁcký rozbor vybraných moderních stolních odrůd. Cílem diplomové práce bylo provést ampelograﬁcký rozbor u deseti vybraných moderních stolních odrůd – AJVAZ, ALDEN, ARKADIA, ARKADIA KRASNAJA, KODRJANKA, PANONIA KINCSE, PERLON, PRIM, TALISMAN a VOSTORG. Jedná se o sku-

pinu bílých, červených a modrých raných stolních odrůd s přítomností semen, vyjma odrůdy PERLON – což je bezsemenná argentinská odrůda. Ampelografický popis deseti vybraných stolních odrůd byl zaměřen na list a hrozen. Pro popis výše uvedených odrůd byl použit klasifikátor DESCRIPTOR LIST Genus Vitis L. Tento deskriptor sleduje klasifikátor EU, který vychází z klasifikátorů OIV, IBPGR/IPGRI a UPOV. U listu, hroznu a potažmo bobulí diplomandka hodnotila vybrané ampelografické znaky, které jsou pro tyto odrůdy typické. Kvantitativní znaky – hmotnost, délka a šířka hroznu, délka stopky a počet křídel, hmotnost, délka a šířka bobule, počet laloků, délka hlavní cévy N1, délka mezi vrcholem N2 a vrcholem první sekundární cévy N2. V případě kvalitativních znaků se jednalo o tvar čepele, vlnitost čepele, puchýřovitost čepele, otevření řapíkového výkrojku, hustotu plstnatosti listu, tvar a kompaktnost hroznu, tvar bobule, barvu slupky a pevnost dužniny. Samostatně byla vyhodnocena váha 100 bobulí, 100 slupek, 100 semen. Dle rozměrových a hmotnostních parametrů hroznu jednoznačně vynikají odrůdy Talisman, Vostorg a Perlon. Naopak nejmenší bobule i hrozen má odrůda Prim. Odrůdy Talisman, Vostorg a Perlon splňují parametry moderních stolních odrůd a odrůda Perlon je ještě navíc atraktivní pro bezsemennost. Překvapivé hodnoty byly zjištěny u hmotnosti 100 bobulí a 100 semen odrůdy Alden. Přestože má tato odrůda nejvyšší hmotnost 100 bobulí (1672,3 g), má naopak nejlehčí semena (100 semen = 4,21 g). Pro shromáždění a spolehlivou analýzu ampelografických znaků u dané odrůdy je nezbytné provádět sledování a sběr dat minimálně tři roky. Lukáš Fasora zpracoval pod vedením doc. Pavlouška téma Zhodnocení agrobiologických a enologických vlastností nových odrůd „ryzlinkového“ typu. Práce se zabývá sledováním čtyř nových a jedné srovnávací odrůdy révy vinné v půdních

Školství a výzkum

a klimatických podmínkách jižní Moravy. Pokus probíhal ve vinařské oblasti Morava, Slovácké podoblasti, obci Hovorany a trati Podvinohradí. Během vegetace byl sledován nástup a průběh jednotlivých fenofází a zdravotní stav keřů. Odrůdy byly pěstovány a chemicky ošetřovány stejným způsobem bez projevu napadení houbovými chorobami. V průběhu dozrávání hroznů byly sledovány kvalitativní parametry, a sice cukernatost, obsah veškerých titrovatelných kyselin a hodnoty pH. Odrůdy Aurelius a Kerner dosáhly přívlastku výběr z hroznů, odrůdy Noria, Ryzlink rýnský a C 2–36 /(Rulandské šedé × Leanka) × Ryzlink rýnský)/ dosáhly přívlastku pozdní sběr. Ze sledovaných odrůd byla stejným technologickým způsobem vyrobena vína, která byla po vyčeření a filtraci senzoricky ohodnocena stobodovým systémem. V diplomové práci byl naznačen způsob výroby vín z vybraných odrůd, která byla hodnocena nezávislými degustátory a milovníky vína zároveň velmi kladně. Marta Jankovičová vypracovala diplomovou práci na téma Využití nesacharomycetních kvasinek při výrobě vín. Vedoucí práce byla Ing. Bábíková. Náplní této diplomové práce bylo pozorovat, analyzovat a porovnat chování různých kvasinek při kvašení vinného moštu. Mošt odrůdy Rulandské bílé byl zakvašen čistou kulturou Saccharomyces cerevisiae Meyen, nesacharomycetní kvasinkou Torulaspora delbrueckii Lindner a směsí obou rodů kvasinek. Sledoval se průběh fermentace a vyhodnocoval se obsah kyselin, zbytkového cukru, tvorba alkoholu a další parametry. Varianta kvašená pomocí Torulaspora delbueckii Lindner vykazovala nejmírnější průběh kvašení. Senzoricky byla nejlépe hodnocena směs obou kvasinek pro své plnější a komplexnější aroma. Michaela Klumparová zpracovávala téma Využití instrumentálních metod pro zjištění mikrobiální kontaminace vína. Ve víně se mohou objevit zákaly různého původu, ať už se jedná o zákaly bílkovinné, krystalické, kovové či biologické. Někdy jsou původci zákalů těžko identifikovatelní. Tato diplomová práce se zaměřuje především na zákaly biologické, které vznikají díky vlivu kvasinek, bakterií a plísní. Pokud mají tyto mikroorganismy optimální podmínky pro svůj růst a rozmnožování, vznikají nejen mikrobiologické zákaly, ale i další choroby a vady vína. Ochrana vína před zákaly spočívá hlavně v hygieně a sterilitě zařízení, se kterými víno přichází do styku. Instrumentální metody, kterými lze posuzovat kontaminaci, se stále týkají spíše laboratoří než samotných vinařství. Vlivu kvasinek na aromatický profil a extrakt vín se ve své práci věnoval Ondřej Konečný. Experimentální část práce byla zaměřena na použití různých komerčně

dostupných kvasinek do moštu odrůdy Sauvignon blanc. Kvasinky byly vybírány podle tvorby vedlejších produktů a také podle způsobu ovlivnění aroma výsledného vína. Technologické operace byly u všech vzorků prováděny totožně, aby byl omezen vliv technologických zásahů. Z výsledků práce vyplývá, že použitý druh kvasinek má vliv na výsledný extrakt vína. Rozdíl v ovlivnění množství bezcukerného extraktu kvasinkami byl až 6,9 g.l–1. Aromatický profil byl u vín prokazatelně pozměněn tvorbou ethylesterů, acetátů, vyšších alkoholů a tvorbou vonných thiolů díky enzymatické aktivitě kvasinek. Miloš Konečný zpracoval téma Alkoholová fermentace, primární a sekundární metabolity pod vedením Ing. Bábíkové. Tato práce se zabývala alkoholovou fermentací, která je ve vinařské technologii klíčovým procesem. Jeho zvládnutí je základním předpokladem pro úspěch budoucího vína. Kvašení uskutečňují kvasinky a v praxi mají největší význam kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae. Svou úlohu mají také vína kvašená pomocí přirozené mikroflóry hroznů, která představují místní „terroir“. Výsledné víno ale ovlivňují i další technologické procesy, jako je jablečno-mléčná fermentace, zrání na kvasnicích nebo čiření. Praktická část potom sleduje průběh fermentace u odrůd Chardonnay a André, vznikající produkty a naopak úbytek jiných látek. Jan Kupsa vypracoval pod vedením doc. Pavlouška téma Možnosti stanovení autenticity vín na základě geografického původu. V rámci praktické části byl proveden rozbor vín odrůdy Ryzlink rýnský v kategorii pozdní sběr z různých lokalit ČR. Předmětem rozboru byl obsah minerálních látek, stanovení izotopových poměrů D/H I, D/H II, delta 13C, delta 18O a obsah vybraných fenolických sloučenin; celkem bylo zjištěno 47 parametrů. Statistické vyhodnocení výsledků pomocí kanonické diskriminační analýzy ukázalo možnost využití 18 vybraných ukazatelů pro stanovení geografického původu vín. Mezi tyto ukazatele patří například obsah B, Cu, Fe, hodnoty izotopových poměrů D/H I, D/H II, delta 13C, delta 18O, obsah kyseliny syringové, katechinu, epikatechinu nebo cis-resveratrolu. Porovnání těchto markerů s výsledky jiných výzkumných prací odhalilo i přes rozdílné soubory zkoumaných parametrů shody u některých proměnných, které byly označeny jako významně se podílející na možnosti určení geografického původu vín. Téma Vyhodnocení bentonitových přípravků z hlediska vlivu na eliminaci bílkovin vypracoval pod vedením Ing. Veverky Petr Soják. Je známo, že na čiření vína má vliv několik faktorů, mezi hlavní patří určitě ročník. Obsah bílkovinných látek si víno

Vinařský obzor (12/2012) 615

přináší již z vinice, kde se vyšší tvorba bílkovinných látek připisuje suchému a horkému počasí. Vysoký obsah těchto látek může v koncovém důsledku ovlivnit délku doby, kterou bude víno školeno, než bude nachystáno na plnění do lahví. Z výsledků práce je zřejmé, že velký vliv má právě teplota, při které bude čiření vína probíhat, a je třeba podniknout takové kroky, aby bylo samotné čiření efektivní, a to například zvýšením dávky bentonitu, volbou správného druhu bentonitu nebo zvýšením teploty čiřeného vína. Alena Šlapanská zpracovala pod vedením doc. Pavlouška téma: Zpracování vinařské legislativy do praktické příručky pro praxi. Věnovala se zákonům našim i legislativě Evropské unie. Záměrem bylo všechny související pravidla shrnout do jedné práce a sestavit přehled všeho, co je nutné při zpracování hroznů a vína dodržet. Jiří Uherek si zvolil za téma své diplomové práce Možnosti využití třapin ke zvýšení antioxidační aktivity vín. V práci je uveden vliv zrání vína na jeho antioxidační aktivitu a mechanismus působení antioxidantů, jejich účinky na lidské zdraví. V experimentální části je popsán vliv dodání třapin ve vybraných postupech výroby vína. Z výsledků je zřejmé, že adice třapin a použití termoviniﬁkace vede ke zvýšení antioxidační aktivity vín. Teplá cesta v kombinaci s dodáním třapin do rmutu prokázala výrazný nárůst obsahu celkových fenolů a antokyanů, což podpořilo i zvýšení antioxidační aktivity. Navíc se díky zahřátí rmutu s třapinami výrazněji neprojevil jejich travnatý charakter. Tato varianta se také ukázala jako ideální kompromis vína vhodného pro zrání, které lze konzumovat i v prvních letech a zároveň disponuje výrazně vyšší antioxidační aktivitou než kontrolní vzorek. Zdeněk Vykoukal vypracoval téma Analýza možností pro založení „VOC Austerlitz“. Zásadním cílem celé diplomové práce bylo vytvoření uceleného návrhu pro založení apelačního systému značení vín z oblasti slavkovského bojiště. K tomu bylo třeba analyzovat klimatické, geologické a půdní podmínky dotčeného regionu a stejně tak se seznámit s místní historií pěstování révy vinné a výroby vína. Přímý vliv chemického složení půdy na chemické složení vín se nepodařilo prokázat. To však jen potvrzuje oprávněnost konceptu terroir a jeho jednoznačně neuchopitelné komplexní podstaty, neboť vína z oblasti slavkovského bojiště jsou po senzorické stránce originální a nenapodobitelná. Jedním z důležitých výsledků této práce je vyzkoušení a ověření metody klasiﬁkace zdejších vín na základě analýzy fenolických látek. Splněným cílem této diplomové práce je ucelený a okamžitě aplikovatelný návrh na založení apelace pod názvem VOC Austerlitz.

616

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Obaly využívané ve vinařství

Foto archiv autorů

Skleněné láhve (obr. 1) představují v současnosti nejrozšířenější a nejstarší druh obalu využívaný v podmínkách moderního vinařství. Jsou vyráběny v širokém objemovém rozpětí (běžně 0,125–5,0 l), v různém barevném provedení (bílá – zelená – tmavě hnědá) a v různých tvarech. Umožňují využití širokého spektra uzávěrů, jejichž volba vychází zpravidla z plánované doby uchovatelnosti vína v láhvi. Využívány tak mohou být tradiční korkové uzávěry, plastové uzávěry, šroubovací uzávěry, korunkové uzávěry, popř. uzávěry Vino-lok. Skleněné láhve se vyrábějí průmyslově ve sklárnách, kde jsou hlavní surovinou pro jejich výrobu skleněné střepy, křemičitý písek, vápenec, soda nebo louh sodný, z dalších příměsí pak živec nebo barviva aj. Směs jednotlivých komponent se taví při teplotách 1 400–1 550 °C, které umožňují průběh potřebných chemických reakcí. Žhavá sklovina se potom přesně stříhá na malé kapky, které se pomocí přetlaku vzduchu tvarují do zá-

2 Keramická nádoba

Foto archiv autorů

Obaly sehrávají ve vinařské produkci nezastupitelné místo a plní řadu významných funkcí. Chrání naplněné víno, napomáhají při jeho distribuci, při předávání základních informací o víně a jsou významné také z marketingového hlediska. S ohledem na požadavky cílových spotřebitelů se sortiment tradičních skleněných láhví v posledních letech rozšířuje o nové typy obalů, jako jsou například PET láhve, hliníkové plechovky, obaly Tetra Pak, obaly typu Wine Sack nebo Wine Box.

1 Skleněné láhve

kladního tvaru v předformách tvarovacích strojů. Výsledné tvarové provedení láhví je pak dokončeno lisováním pomocí tlakového vzduchu v konečných formách, v chladicích tunelech se poté láhve pozvolna ochlazují na teplotu okolního prostředí. V několika posledních letech se lze na trhu s vínem setkat i s keramickými nádobami (obr. 2) v různém objemovém i tvarovém provedení (džbán, amfora). Z historických pramenů je zřejmé, že byl tento druh obalů využíván pro skladování a přepravu vína již ve starověku. V současné době je lze považovat spíše za marketingový nástroj, přispívající ke zvýšení atraktivnosti a prodejnosti výrobku. K uzavření těchto obalů bývají využívány nejčastěji korkové nebo plastové zátky. Proces výroby těchto keramických nádob probíhá pálením v pecích. Surovinou pro výrobu jsou kameninové jíly, které slinují při teplotách kolem 1200 °C. Formová-

ní nádob do požadovaného tvaru probíhá nejčastěji točením s využitím sádrových forem, povrch těchto nádob je často opatřen glazurou. Stejně jako v ostatních odvětvích nápojového průmyslu je i ve vinařství možné se setkat s PET láhvemi (obr. 3), které dosud nacházejí širší uplatnění především u nealkoholických nápojů. Pro víno se používají v různém barevném provedení a v různých objemech nejčastěji 0,3–0,33–0,5–1,5–2,0 a 5,0 litrů. Tyto obaly nejsou předurčeny pro dlouhodobé uchovávání vín a jsou nejčastěji používány pro plnění stolních vín. K uzavírání těchto obalů jsou používány plastové šroubovací uzávěry. Výchozí surovinou pro výrobu těchto lahví je ropa, z níž se procesem polymerace a polykondenzace vyrábí makromolekulární látky rozdílných vlastností. V oblasti nápojového průmyslu je z nich nejzastoupenější termoplastický polyester polyety-

4 PET preformy

3 PET lĂĄhve

VinaĹ&#x2122;skĂ˝ obzor (12/2012) 617

Foto archiv autorĹŻ

VinaĹ&#x2122;skĂĄ technologie / Inzerce

5 HlinĂkovĂŠ plechovky

lentereftalĂĄt â&#x20AC;&#x201C; PET. Tato surovina je pĹ&#x2122;ipravovĂĄna polykondenzaÄ?nĂm procesem zakonÄ?enĂ˝m produkcĂ granulĂĄtu, kterĂ˝ je vĂ˝chozĂm materiĂĄlem pro dalĹĄĂ vĂ˝robnĂ proces. UplatĹ&#x2C6;uje se zde kondenzace pevnĂ˝ch lĂĄtek, pĹ&#x2122;i nĂĹž dochĂĄzĂ ke zvyĹĄovĂĄnĂ molekulovĂŠ hmotnosti a krystalizaci suroviny, kterĂĄ ĂşstĂ v produkci tzv. preforem pro PET lĂĄhve (obr. 4). Proces vĂ˝roby PET lĂĄhvĂ mĹŻĹže probĂhat na samostatnĂ˝ch vĂ˝robnĂch linkĂĄch ve specializovanĂ˝ch podnicĂch nebo pĹ&#x2122;Ămo ve vinaĹ&#x2122;skĂ˝ch provozech bezprostĹ&#x2122;ednÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ed plnÄ&#x203A;nĂm vĂna, kdy z jsou preforem po nahĹ&#x2122;ĂĄtĂ tvarovĂĄny PET lĂĄhve pomocĂ pĹ&#x2122;etlaku vzduchu ve formĂĄch.

HlinĂkovĂŠ plechovky (obr. 5) jsou prioritnÄ&#x203A; urÄ?eny pro plnÄ&#x203A;nĂ piva a slazenĂ˝ch nĂĄpojĹŻ, proto nachĂĄzejĂ ve vinaĹ&#x2122;stvĂ spĂĹĄe okrajovĂŠ uplatnÄ&#x203A;nĂ. Jsou oblĂbenĂŠ zejmĂŠna v USA, kde se Ä?asto pouĹžĂvajĂ k plnÄ&#x203A;nĂ nĂzkoalkoholovĂ˝ch vĂn nebo rĹŻznĂ˝ch nĂĄpojĹŻ s urÄ?itĂ˝m podĂlem vĂna. Jsou dodĂĄvĂĄny v objemech 0,25â&#x20AC;&#x201C;0,33â&#x20AC;&#x201C;0,5 litru. JednotlivĂŠ plechovky jsou uzavĹ&#x2122;eny zalemovanĂ˝m hlinĂkovĂ˝m vĂÄ?kem, na kterĂŠm se nachĂĄzĂ ovĂĄlnĂ˝ ĹĄtĂtek s pĹ&#x2122;inĂ˝tovanĂ˝m krouĹžkem slouĹžĂcĂm k otevĂrĂĄnĂ. HlavnĂ nevĂ˝hodou hlinĂkovĂ˝ch plechovek je energetickĂĄ nĂĄroÄ?nost jejich vĂ˝roby a obtĂĹžnĂĄ recyklovatelnost. VĂ˝chozĂm ma-

inzerceď&#x192;&#x2C6;

dejte vaĹĄim ETIKETĂ M tĹ&#x2122;etĂ rozmÄ&#x203A;r... Etikety s 3D lakem NOVINKA: SpoleÄ?nost S&K LABEL nabĂzĂ vĹĄem vinaĹ&#x2122;ĹŻm 3D lakovanĂŠ etikety za bezkonkurenÄ?nĂ ceny t RychlĂ˝ dodacĂ termĂn t Tvorba graďŹ ckĂ˝ch nĂĄvrhĹŻ t Dotisky

Kontaktujte nĂĄs: +420 724 642 096 & NBJM QSPEFK!TLMBCFM D[ XXX TLMBCFM D[ S&K LABEL spol. s r.o. BlanenskĂĄ 1860, 664 34 KuĹ&#x2122;im

Vinařská technologie / Zprávy

Svatomartinské 2012 v Uherském Hradišti

Foto archiv autora

Oslava letošních Svatomartinských a mladých vín v Uherském Hradišti vyšla na neděli. Byl krásný slunečný podzimní den a pojedenácté hodině skončila mše v hlavním kostele na náměstí. Snad tři tisíce lidí zaplnily náměstí T. G. Masaryka. Byl jsem pozván na tribunu a z ptačí perspektivy jsem sledoval příchod svatého Martina mezi davem úhlopříčně přes Masarykovo náměstí. Oslavy na náměstí se konaly už po šesté. Začaly tehdy ve vinotéce Vinárius. Každoročně přibývalo lidí a Vinárius praskal ve švech, a proto se oslavy sv. Martina a Svatomartinských vín přesunuly do velkého vinného stanu na náměstí. Třítísícová masa lidí, kteří se přišli podívat na Martina, nemě-

Otec Jan Turko žehná víno

teriálem pro výrobu plechovek je hliníkový plech, z kterého jsou vylisovány kotouče. Z nich se v tvářecích strojích tažením formují tenkostěnné plechovky o požadovaném objemu. Podle požadavku jsou opatřeny barevným potiskem a po obou stranách nalakovány. Po naplnění plechovky dojde k jejímu uzavření víčkem, které vytvoří s přehnutým okrajem plechovky zalemováním pevný spoj. Široce známý vícevrstevný obal krabicového tvaru nazývaný Tetra Pak (obr. 6) se využívá zpravidla u levných dovozových vín. Obal je po naplnění skládán do kvadratického tvaru, běžně o objemu 1,0 litru. Otevírání obalu je řešeno pomocí plastových šroubových uzávěrů nebo odstřižením rohové části v místě bočního švu. Při výrobě těchto obalů se využívá několik rozdílných materiálů, z nichž každý plní speciﬁckou funkci (nosná, ochranná). PrvFoto archiv autorů

Foto archiv autora

la šanci se vejít do vinného stanu. Svatý Martin letos přijel v rytířském oblečení na koni a podělil se s žebrákem o svoje roucho. Vinotéka Vinárius spolu s Městským informačním centrem a Regionem Slovácko připravila 24 vzorků Svatomartinských a mladých vín, o kterých pronesl řeč Ing. Petr Gallia, vedoucí vinotéky, spolu s Ing. Květoslavem Tichavským, starostou města Uh. Hradiště. Akci uváděla velmi vtipně a s přehledem Bernadetta Vaculíková, vedoucí MIC. Martin přivezl v proutěném košíku tři sedmičky vína ze Slováckého regionu, které požehnal otec Jan Turko z hradišťské farnosti, jenž dostal za úkol vybrat víno na přípitek na tribuně. Vybral Muškát moravský ve směsi s Müller Thurgau ze Strážnice. Bernadetta Vaculíkova mě vyzvala ke zhodnocení vzorku. Proslovu jsem využil k připomenutí pětadvacátého výročí zapsání této odrůdy do Státní odrůdové knihy. Před třemi lety prosadili polešovičtí vinaři tuto aromatickou ranou odrůdu mezi odrůdy k výrobě Svatomartinských vín. Zdeněk Habrovanský

6 Nápojové kartony Tetra Pak

ní vrstvu tvoří papírový karton, který je lehký, pevný a dává obalu jeho výsledný tvar. Karton je opatřen potiskem a chráněn po obou stranách vrstvou polyethylenu, který je nepropustný pro vodu i mikroorganismy. Další vrstva je tvořena hliníkovou fólií, pod níž jsou uloženy dvě vrstvy polyethylenu. Výroba probíhá spojováním jednotlivých vrstev (karton, hliníková fólie, polyethylen) na principu kašírování v kombinaci s lisováním a válcováním. Při využití plnicích hadicových strojů se z pásu svařuje rukávec, který je po naplnění svařováním uzavírán. Výsledný tvar odděleného obalu pak vzniká dalším formováním. Jinou variantu představuje řešení, při kterém jsou ze vzniklého pásu nastřihány matrice, jež jsou současně nadrážkovány, složeny a svařeny do hotových obalů. Tyto obaly se pak plní na standardních plnicích linkách. V posledních letech jsou ve vyspělých vinařských státech (USA, Německo) stále oblíbenější netradiční druhy obalů známé pod označením Wine Sack, Bag in Box nebo Bag in Bag (obr. 7 a obr. 8). Mohou mít různé objemy: 2–5–10–20–40 litrů. Tyto obaly bývají uzavřeny pomocí plastových šroubových uzávěrů nebo jsou vybaveny plastovými ventily. Z hlediska materiálového provedení jsou tvořeny vícevrstvými sáčky z polyethylenové nebo hliníkové fólie, které jsou zpravidla umístěny ve tvarově rozdílných kartonových obalech. Jednotlivý výrobci dodávají na trh již zhotovené obaly, popř. je možné provádět jejich výrobu současně s plněním vína. Volba obalu pro víno vždy vychází z jeho účelu a potřeby cílového zákazníka. Rozhodující úlohu hraje marketingový přístup, volba tvaru, barvy a druhu použitého uzávěru apod. Vedle potřebné doby uchovatelnosti vína v jednotlivých typech obalů, musí být zohledněny jejich cenové relace, možnost opakovaného použití, recyklace použitých materiálů a další aspekty. Z technicko-ekonomického hlediska je zejména u velkých producentů nutné rozměrově přizpůsobit spotřebitelská, skupinová a transportní balení pro možnost racionální manipulace při expedici, dopravě a skladování.

Sv. Martin v Uherském Hradišti

7 Obaly typu Bag in Box

Foto archiv autorů

Vinařský obzor (12/2012)

Foto archiv autorů

618

8 Obal typu Wine Sack

620

Vinařský obzor (12/2012)

Z redakční pošty

Lubomír Dvořáček Vinařství DVOŘÁČEK LTM, s. r. o., Mikulčice

Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012 Dne 7. srpna t. r. jsem žádal reakci časopisu Víno a styl o zveřejnění reakce na článek Martina Severy „Víno s mlékem, specialita Chablis?“ uveřejněný čísle 49/2012 v rubrice „Průšvih měsíce“. Bohužel k tomu nedošlo a ani jsem z redakce neobdržel na svoji žádost žádnou odpověď. Protože však obsah článku považuji za velmi závažný, dovoluji si požádat o zveřejnění na stránkách Vinařského obzoru.

Musím tímto, ač velice nerad, reagovat na článek Martina Severy „Víno s mlékem, specialita Chablis?“, který byl zveřejněn v rubrice „Průšvih měsíce“ časopisu Víno a styl číslo 49/2012. Velice nerad jednak proto, že autor je původem z Moravy, ještě více nerad proto, že s jeho zesnulým bratrem, mým dobrým kamarádem Lubošem, jsem strávil mnoho příjemných chvil u sklenky vína či na společných dovolených. Leč nelze jinak. Martin Severa touto svojí reakcí nejen prokázal totální neznalost aktuální legislativy, konkrétně nařízení Evropské komise NK (EU) 579-2012, kterým se novelizuje stávající nařízení Komise (EU) 607/2009, jímž se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, ale i silně zpochybnil své degustátorské schopnosti a zkušenosti. Autor v článku popisuje, jak si zakoupil v prodejně Tesco víno Chablis, na jehož zadní etiketě bylo napsáno „obsahuje siřičitany a mléko“. „To první slovo je v pořádku, to druhé práce diletanta,“ píše pan Severa a dále uvádí: „jablečno-mléčné kvašení je proces, který může, ale nemusí ve víně nastat – vše záleží na vinaři.“ Bohužel jablečno-mléčné kvašení, na které se pan Severa v článku odvolává, nemá s uvedeným označením vůbec, ale vůbec nic společného. Takovéto zkratkové spojení jej jenom usvědčilo právě z jeho diletantství (ze kterého obviňuje ﬁrmu dovozce) a z jeho neznalosti tak hluboké, že jsem přesvědčen, že označení „degustátor, publicista“ (zejména pokud je tím myšlen publicista v oboru vína), uvedené u jeho jména hned v úvodu časopisu Víno a styl (viz část „Komise vinných kritiků, publicistů a redakčních spolupracovníků“), by

měl okamžitě přestat používat, nejméně do doby, než si doplní vzdělání, omluví se široké čtenářské veřejnosti i vzpomínanému dovozci vína (Neubauer a syn). Škoda, že takovéto články neprojdou před zveřejněním odbornou oponenturou – renomé časopisu by to určitě prospělo. I s tvrzením, že to, jestli jablečno-mléčné kvašení ve víně nastane, „záleží jen na vinaři“, by si jistě významná část zkušených vinařů dovolila nejméně polemizovat. Firma Neubauer a syn nejen že zjevně disponuje mnohem znalejším a kvaliﬁkovanějším personálem, než jakým by mohl být pan Severa, ale navíc v tomto případě i beze zbytku naplnila platnou evropskou legislativu, respektujíc technologický postup výrobce a analytický rozbor předmětného vína. Pokud by si pan Severa pozorně přečetl i originální etiketu, našel by na ní samozřejmě odpovídající označení upozorňující na obsah „mléka“ ve víně a možná by ho to před napsáním tohoto sloupku přimělo k hlubšímu zamyšlení a dalšímu zkoumání. Možná. Možná ale taky ne. Takže nakonec to není ﬁrma dovozce, která si dle pana Severy „alespoň trochu nařezala větev, na které sedí“, což pan Severa považuje za „jediné, co jej může těšit“, ale je to právě on, kdo si tu větev už docela uřízl a při tom pádu si ještě, jak se u nás na Slovácku říká, pořádně „nadělal do gatí“ – o „vylepšení“ odborného renomé časopisu Víno a styl cestou tohoto redakčního spolupracovníka nemluvě. Podle dalšího tvrzení pana Severy „jedna z látek, která nikdy ve víně nevznikne ani v aroma ani v chuti – je mléko“. Může něco takového napsat někdo, kdo si říká „degustátor“? Doporučuji panu Severovi, aby to konzultoval třeba u Branka Černého a také aby si například

přečetl ve stejném čísle tohoto časopisu od strany 51 charakteristiky zde zveřejněných růžových vín – viz například „jemný tón čerstvě vyšlehané smetany“, „jahody v jogurtu“, „meruňky v bílém jogurtu“, „vůně … zasazená do jogurtu“, „vše v hávu smetany“, „jemný dotyk smetanové zmrzliny“, „tóny řeckého jogurtu“, „zahradní jahody v jogurtu“, „s oblou dochutí jogurtu a smetany“ atd. Chutnal jste, pane „degustátore“, někdy nějaké růžové víno, pro které jsou mléčné až jogurtové vůně i chuti často tak typické? Také potravinářská inspekce, jejíhož „zásahu“ se pan Severa dovolává, znalá skutečného stavu věcí, si může při čtení tohoto sloupku buďto jen s úsměvem ťukat na čelo nebo možná s vážnou tváří zvažovat podání nějakého podnětu ve věci možného šíření poplašné zprávy. Právě proto, pane Severo, že nejen českému, ale ani „evropskému“ národu patrně není jedno, co jí a pije, přijala Evropská komise příslušné nařízení, které zavazuje výrobce k uvádění dalších alergenů na etiketě vyráběného vína. Bohužel pan Severa neví, že mléko či jeho složky (kaseinát) používané k čiření vín jsou pro mnohé občany stejným, ne-li horším alergenem než oxid siřičitý. Pro páně Severovu i čtenářskou informovanost (snad alespoň k částečnému napravení skrumáže jeho dezinformací a nesmyslů v citovaném článku) připojuji alespoň základní údaje: Výše citované nařízení (EU 579-2012) bylo vydáno po dlouhé diskusi Komise a nevládních vinařských organizací v celé EU. Nařízení zavádí povinné značení alergenů obsažených ve víně na etiketě. Vedle již stávajícího značení oxidu siřičitého je nově třeba označit na etiketě tako-

Z redakční pošty / Vinařské aktivity

Označení alergenu pocházejícího z mléka, vajec nebo vaječných produktů se vztahuje na vína vyrobená zcela nebo částečně z hroznů sklizených v roce 2012 a v následujících letech, u kterých byly nalepeny etikety po 30. červnu 2012. Neoznačit vína je možné v případě, pokud uvedené čiřicí prostředky nebyly použity, anebo použity byly, ale rozborem dle metodiky OIV u nich byly prokázány hodnoty uvedených látek nižší než 0,25 mg/l.

Ohlédnutí za Pálavským vinobraním Druhý zářijový víkend se uskutečnila tradiční mikulovská veselice zasvěcená Dionýsovi – Pálavské vinobraní.

Během tří dnů ve znamení pítí, jídla a zábavy měli návštěvníci možnost zhlédnout bohatý kulturní program: slavnostní průvod s příjezdem krále Václava s královnou Chantal Poullain spolu s historickým a krojovým průvodem městem, soutěž Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní, zpěvy historických lidových písní BAKCHUS. Z vinařského programu zaujala stovky milovníků vín prezentace vín z Národní výstavy Mikulovské podoblasti, která se odehrála hlavním zámeckém sále. V zámeckém sklepení s obřím sudem bylo možno ochutnat vína společnosti Víno Mikulov, v Kapucínské ulici byly zase stánky jednotlivých vinařství s víny i čerstvými burčáky. Vinařství Galant a Volařství otevřely své prezentace přímo v centru města. Ve sklepeních pod zámeckou zahradou a oranžérií jsme se sešli na slovíčko s vinařem Petrem Marcinčákem a starostou města Rostislavem Koštialem, aby pro naše čtenáře zhodnotili přípravy a průběh Pálavského vinobraní. „Sklepní prostory, ve kterých se nacházíme, vybízejí k nějakému využití – problém je ovšem v tom, že je zde nad klenbou nízký zásyp a při každém větším než malém dešti doslova všechna srážková voda prokape sklepem. Drží se tu tedy nadměrná vlhkost, která klesá jen v delších bezdešťových obdobích,“ uvádí naše setkání Petr Marcinčák a pokračuje: „Tyto prostory mám v pronájmu, ale vzhledem k možnostem využití je používám jen několikrát za rok. Chci však předložit projekt rekonstrukce, který by řešil právě zejména to odizolování srážek. Mám vizi vybudování reprezentativních prostor pro důstojné umístění vinařské expozice.“ Tyto podzemní prostory byly kdysi vybudovány nejen jako zimní útočiště teplomilných rostlin zámecké oranžérie, ale zejména pro vinařské akce a pro uchovávání vína. Víno se zde ale nikdy nevyrábělo. Petr Marcinčák se však nezapojuje do Pálavského vinobraní jen účastí prezentačního stánku svého vinařství, ale je též spoluzodpovědný za současnou podobu jeho konceptu. „Asi před šesti lety, kdy mělo Pálavské vinobraní zhruba desetinový rozpočet oproti dnešku, jsem přednesl zcela nový koncept. Uspěl, zdá se, protože se podle něj jede již šestým rokem a je úspěšný při přibližně desetinásobném

Foto R. Stávek

vé víno, u kterého bylo při čiření použito čiřidlo na bázi mléčných produktů (kasein) nebo vajec či vaječných produktů (lysozym, albumin). Označení musí být provedeno následujícím textem: „vejce“, „vaječná bílkovina“, „výrobky z vajec“, „vaječný lysozym“ nebo „vaječný albumin“, obsahuje-li výrobek stopy vajec či výrobků z vajec. Výraz „mléko“, „výrobky z mléka“, „mléčný kasein“ nebo „mléčná bílkovina“ musí být použit, obsahuje-li výrobek stopy mléka nebo mléčných výrobků. Uvedené texty mohou být doplněny příslušným piktogramem:

Vinařský obzor (12/2012) 621

Veselí na Pálavském vinobraní

rozpočtu,“ konstatuje spokojeně Petr Marcinčák a pokračuje: „Je to samozřejmě zásluha celého týmu lidí, kteří se podílejí na organizaci a zajišťování věcí kolem. Každopádně se celá akce posunula o notný kus dopředu a to mě těší. Vinobraní vlastně organizuje samostatná příspěvková organizace města. Naše vinařská ﬁrma se podílí sponzoringem ve formě naturálního plnění v lahvích vína, který ročně dělá bezmála dvě stě tisíc korun. Do organizace se samozřejmě zapojuji výpomocí s jednáním se sponzory, partnery atd., o které se pečlivě staráme a jejich podporu se snažíme maximálně vynahradit a vrátit – a to vše doposud bezvadně funguje. Jsem osobně rád, že současné vedení města dokáže tyto formy spolupráce udržet v rovině, v jaké jsou. Petra Marcinčáka doplnil také Rostislav Koštial, starosta města Mikulov: „Účast byla letos srovnatelná s ročníkem 2011 – tedy takřka padesát tisíc návštěvníků. Nejvíce mě ale těší, že se nám akci podařila posunout více k propagaci vína – dřívě byly slyšet hlášky, že se akce komercializuje a směřuje spíše k zábavě. Dnes máme jako jednu ze stěžejních akcí výstavu vín z Nominační soutěže vín Mikulovské pooblasti, což je podle mě výborné. Potvrzuje to fakt, že za poslední roky značně narostla poptávka po kvalitním víně, a my chceme i svým dílem příspět k jeho propagaci. Lze to sledovat i na návštěvnících – také se postupem času mění a přibývá těch, kteří skutečně přijdou za kvalitními zážitky s kvalitními víny, a to je pro nás podstatné,“ uzavírá naše setkání starosta Koštial. Richard Stávek

622

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská technologie

Broumov a víno: spojení, které pomáhá

HOBRA a podpora vinařství „Je pro nás samozřejmostí, že po dlouholeté spolupráci s vinaři jsme se rozhodli, a to od samého počátku, pro partnerství se Salonem vín ve Valticích. Je to jakési naše pomyslné poděkování za to, že s námi vinaři spolupracují. Jde o propojení, které vede k oboustranné spolupráci a podpoře oboru jako celku,“ uvedl při našem setkání Vojtěch Školník, obchodní ředitel společnosti, a pokračoval: „Jsme též stálým, dnes již tradičním partnerem soutěže Vinař roku České republiky. V minulosti zde bylo jakési tření, či snad rivalita, domnívám se však, že obě tyto soutěže jsou velmi důležité jak pro tuzemské vinaře, tak zejména pro jejich spotřebitele a zákazníky. A jistě je povědomí o úspěchu v takových soutěžích i podpůrným prostředkem v exportu vín. Propagace našich vín i za hranicemi není nikdy na škodu a musím říct, že se setkávám vždy s pozitivními, i když často překvapenými reakcemi na to, že u nás vůbec produkce vína je, a zejména pak, že je tak kvalitní.“ Novinky ve firmě Investice za poslední desetiletí šly ve firmě z velké části do výroby, tedy do zvyšování efektivity výroby a zlepšování kvality výrobků, dále do vývoje a inovací a také zcela přirozeně do podpory prodeje. Mimoto proběhla v roce 2011 též rekonstrukce administrativní budovy, a to jak vnitřní, tak vnější (včetně zateplení). Souběžně s tím ale proběhla mnohem zásadnější investice, vlastně vůbec největší investiční akce ve výrobě, a to do její tzv. mokré části. Technologie se zásadně obnovila a hlavní předností této změny je zvýšení efektivity výroby při zachování standardů jakosti. S tím souvisí i přechod na užívání vody z vlastního vrtu. Voda je základním kamenem výroby filtračních desek. Navíc jde o pitnou vodu té nejvyšší kvality pocházející ze stejného podloží jako nejmenovaná voda z regionu prodávaná v celé republice. Jaroslav Dostál, odborný poradce pro filtraci, k tomu doplnil: „To vedlo k dalšímu zkrácení nutné doby promývání desek. Považujeme to za další střípek do skládačky zvané spokojenost zákazníka.“ Renovace se

Foto archiv HOBRA

Aktivity vinařům známé společnosti Hobra – Školník, předního dodavatele ﬁltračních technologií a stálého partnera Salonu vín, nekončí jen Salonem vín a u ﬁltrace – majitelé společnosti stáli u zrodu Agentury pro rozvoj Broumovska, která usiluje o renesanci areálu broumovského kláštera, ale i dalších aktivit v regionu. Při naší návštěvě Broumova jsme se sešli a popovídali si s celým týmem společnosti nejenom o jejich spolupráci s vinaři.

Nové laserové značení ﬁltračních desek HOBRAFILT

přitom dočkala i ﬁnalizace výroby v její tzv. formátovací fázi. Nejviditelnější změnou pro zákazníky pak byl přechod na nové značení ﬁltračních desek HOBRAFILT – z klasických razítek, jak je vinaři znali po dlouhá léta, se přešlo na laserové značení. To znamená, že dnes již i všechny desky v balení 20 × 20 budou mít své značení typu a čísla šarže, což jsou z hlediska systému kvality nejdůležitější údaje – jak pro výrobce, tak pro zákazníka. Důraz je kladen i na kontrolní část výroby, v které jsou odebírány vzorky pro laboratoř, jež nepřetržitě sleduje kvalitu jednotlivých výrobních šarží. HOBRA se též nadále snaží o vylepšení práce se zákazníkem – je ve stálém úzkém kontaktu s vinaři nejenom prostřednictvím svého terénního odborníka Martina Sopoucha. Vylepšuje i svoji webovou prezentaci, tak aby byla snadno přístupná zákazníkům. HOBRA se také pravidelně účastní vinařských veletrhů a oborových setkání. Nejbližším veletrhem s přímou účastí Hobry bude Intervitis-Interfructa ve Stuttgartu. V roce 2011 dosáhla společnost historicky největších tržeb za své výrobky a v letošním roce se opět očekává růst. I přes černé

scénáře blízkobudoucího ekonomického vývoje jsou Broumovští plni optimismu a elánu do další práce. S filtrací značky HOBRA se můžete kromě tuzemského nápojářského sektoru setkat i v zahraničí. „Asi osmdesát procent našich prodejů tvoří dnes export, přičemž ještě před dvanácti lety to bylo právě naopak. Svědčí to faktu, že naše výrobky přijímají zákazníci po celém světě, a to především díky jejich kvalitě, spolehlivosti a dostupnosti. Nemluvím jen o tradičních filtračních deskách HOBRAFILT, ale dnes již i o svíčkách CANDEFILT a o všech druzích vyráběných filtračních zařízení,“ řekl k tomuto tématu Vojtěch Školník. Poměrně velký důraz kladou v Hobře přirozeně na východní trhy, přičemž opomíjen nezůstává ani například trh německý nebo severoamerický. Novinkou je „misijní“ cesta do Jižní Ameriky, kde byla s místními distributory podpořena již běžící vzájemná spolupráce. „Na tuzemském trhu máme tradičně poměrně dost vysoký podíl. To nás zavazuje poskytovat stále lepší služby našim zákazníkům a partnerům. Nevýhodou nicméně je, že v našem odbytu se pak projeví i taková věc, jako je třeba nižší úroda – pokud je

Foto R. Stávek

Vinařská technologie

dace VIA, která pořádá prestižní Dobročinnou aukci vín moravských vinařů, jejímž mediálním partnerem je rovněž Vinařský obzor. Jan Školník k tomu uvádí: „Do činnosti ve správní radě jsem se zapojil až po několikaleté spolupráci s nadací a rád říkám, že Nadace VIA nám v počátcích velmi pomohla. Dnes pomáhá jiným organizacím i díky podpoře a finančním prostředkům z Dobročinné aukce vín. Je to potvrzením, že kolem vína se děje mnoho dobrého, a jsem rád, že k tomu může HOBRA i já přispívat.“ Společnost HOBRA – Školník získala před lety též ocenění VIA BONA za firemní filantropii – dárcovství – a je v těchto oblastech aktivní stále.

Vojtěch Školník (vlevo) a Jaroslav Dostál v provozu u výrobní linky HOBRAFILT

méně vína, taky se méně filtruje, a to my při vysokém tržním podílu pocítíme velice znatelně,“ krčí rameny Jaroslav Dostál. Vojtěch Školník pak dodává: „V zahraničí, například v Německu, kam aktuálně pronikáme a není to zdaleka jednoduché, neboť hned několik velkých značek z oboru je tu doma, se díky získávání stále nových zákazníků kolísání v množství úrody samozřejmě kompenzuje.“ Součástí výrobního areálu je i strojírna, která je plně vybavena technologií pro výrobu nerezových filtrů, jejich částí, různých hausingů atd. Vyrábí se zde doslova „od plechu“, takže celá technologie výroby je pod pečlivou kontrolou. HOBRA v tomto ohledu zaznamenala pozitivní vývoj a její zařízení jako deskové filtry HOBRACOL, nebo mikrofiltrační kolony složené ze svíčkových filtrů CANDECOL jsou dnes k vidění v nejednom provozu v ČR, ale i ve světě. Díky zkušenosti také ze zahraničních trhů jsou v HOBŘE schopni velmi dobře sledovat nejrůznější trendy v oboru a ty smysluplné pak zapracovávají formou inovace do svých výrobků. Foto archiv HOBRA

Klášterní sklepení s tematikou vína Při návštěvě v Broumově nás provázel Jan Školník. Bylo mým přáním zhlédnout areál broumovského kláštera, o nějž se stará také Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB), kterou Jan Školník zakládal. HOBRA – Školník podporuje vinařství a vinařskou kulturu v České republice i tím, že právě v Broumově, kde sídlí, podporuje každoročně organizaci veřejné ochutnávky vín ze Salonu vín České republiky na slavnostním nádvoří kláštera. Zároveň APRB provozuje v klášterních sklepích menší vinnou galerii. „Naší snahou je nabídnout v místě s tradicí prastarého pivovaru i kvalitní moravské a české víno,“ odpověděl na moji otázku po důvodech vzniku stálé vinařské expozice v klášterních sklepeních Jan Školník, jednatel HOBRA – Školník a zakladatel APRB. „Myslím, že tím pomáháme i šířit vinařskou kulturu a tak zpátky pomáháme oboru, v němž naše ﬁrma působí. Věřím, že to má smysl,“ doplnil Jan Školník. Klášterní prostory jsou opravdu mimořádné a bezesporu představují důstojné místo pro prezentaci vín. Jan Školník je kromě svých aktivit v APRB též členem správní rady vinařům známé Na-

Selectio Monastica Ve spolupráci s vinařskou společností Spielberg z Archlebova a pod záštitou pana Petra Prokopa Siostrzonka, převora břevnovského a broumovského – Benediktinské opatství svatého Václava v Broumově a Agenturou pro rozvoj Broumovska, byla připravena speciální kolekce dvou vín řady Selectio Monastica – Ryzlinku rýnského 2007 a André 2007 (obě pozdní sběr, suchá). „Hlavní myšlenkou a posláním tohoto projektu je pomoci získat ﬁnanční prostředky na obnovu slávy a krásy broumovského kláštera. Vedle našich aktivit na poli propagace vinné kultury mezi broumovskými milovníky vín jsme se rozhodli pomoct i touto formou. Z každé prodané láhve bude věnováno celých padesát korun na podporu broumovského kláštera,“ vysvětlil při naší návštěvě ředitel společnosti HOBRA Jan Školník.

Vinná galerie a vinotéka broumovského kláštera – Benediktinské sklepy

Vinařský obzor (12/2012) 623

Vína v limitované edici mají originální etikety nesoucí erb Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově. Citlivou grafickou podobu jim bez nároku na honorář vtiskl skvělý broumovský grafik Jan Flieger. Organizátoři projektu nabízí vína Selectio Monastica i firmám, které je mohou využít jako dárky pro své obchodní partnery a zákazníky a tím mohou zároveň podpořit dobrou věc. Cena jedné láhve je 215 Kč, přičemž může být navíc za příplatek 12 Kč opatřena visačkou s logem objednatele. U balení po kartonech jsou poskytovány slevy. Hobra a její regionální aktivity Management společnosti si dobře uvědomuje svoji odpovědnost ve společnosti, a to nejenom na regionální úrovni. „Dlouhá léta, vlastně od počátku a nepřetržitě, jsme partnerem Salonu vín ve Valticích,“ vysvětluje Jaroslav Dostál, odborný poradce pro filtraci, a jeho kolega Vojtěch Školník, obchodní ředitel společnosti, jej doplňuje: „V našem podnikání klademe velký důraz na etický, morální a odpovědný přístup. V kontextu toho je naše společnost a její představitelé aktivní součástí regionálního společenství a snaží se přispět k jeho rozvoji.“ Výsledkem tohoto snažení je pak iniciace vzniku dvou neziskových organizací pracující na regionálním rozvoji. Občanské sdružení Podnikatelský klub Broumovska sdružuje ekonomicky aktivní osobnosti a je platformou pro jejich spolupráci na poli rozvoje podnikatelského prostředí. Jedním z významných pilířů je rozvoj vzdělávacích kapacit v regionu. Setkávání a společná formulace stanovisek týkajících se rozvoje regionu je samozřejmostí umožňující lépe znát prostředí ovlivňující strategické plány firem i celého regionu. Agentura pro rozvoj Broumovska si klade za cíl rozvoj spolupráce a projekty v oblastech kultury, společenského života a cestovního ruchu. Tyto aktivity zaštítěné organizací na půdorysu komunitní nadace se nyní aktivně rozšiřují. Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) pečuje o klášterní zahradu v Broumově, která je národní kulturní památkou. Vystupuje jako servisní organizace při přípravě projektů a žádostí o čerpání podpory z veřejných zdrojů. APRB je provozovatelem „internetového regionu“ Broumovsko. Je také hlavním organizátorem špičkového festivalu klasické hudby v kulisách barokní „Broumovské skupiny kostelů“ od architektů Dientzenhoferů. Společnost HOBRA dále mimo jiné podporuje nemanuální dobrovolnickou činnost svých zaměstnanců v těchto projektech. V roce 2006 získala společnost HOBRA – Školník za své aktivity cenu VIA BONA za firemní filantropii. Představitelé firmy se aktivně angažují při podpoře myšlenek odpovědného stakeholderského přístupu včetně rozumné firemní filantropie. Richard Stávek

624

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská technologie

MANDY – tradiční a spolehlivý dodavatel vinařských potřeb

Foto archiv autora

Snad už každý vinař se setkal s produkty a nabídkou zboží, techniky a technologií slovenského dodavatele se sídlem v Devínské Nové Vsi MANDY, s. r. o. S jejím jednatelem Miloslavem Hudecem jsme se sešli, aby čtenářům Vinařského obzoru pověděl něco o aktuálních novinkách v jejich sortimentu.

Nerezové nádrže vyrobené ﬁrmou Zottel

Nerezová nádoba na víno o objemu 600 l

nějaké drobnosti. Aktuálně patří mezi oblíbené celonerezový mlýnkoodstopkovač s hodinovým výkonem pět tun. Za poslední tři sezóny jsme tyto stroje dodali patnácti zákazníkům v České republice. Domnívám se, že jsme v tomto segmentu spolehlivým partnerem pro vinaře nejenom ve věci prodejní Foto archiv autora

Mnozí například střední vinaři řeší podle Hudcových slov situaci tak, že si pořídí větší pneumatický lis, na kterém provedou většinu práce, a k němu menší hydrolis, na němž lisují kaly. „I v České republice máme zákazníky, kteří si u nás vedle lisu objednali mlýnkoodstopkovač a rmutové čerpadlo a k tomu Foto archiv autora

Foto archiv autora

„Jednou z novinek v nabídce naší společnosti jsou bezesporu nerezová síta do kádí se rmutem,“ říká na úvod pan Hudec a pokračuje: „Síta jsou různých velikostí – uspokojíme nabídkou jak malého vinaře, tak středního či většího producenta. Naší stálicí jsou i nerezové vodní lisy, a to opět od malých výkonů až po větší, které si pořizují i větší ﬁrmy například na dolisování kalů. Tyto lisy jsou vyklopitelné, práce s nimi jde tedy doslova od ruky. Samozřejmostí je u nich instalace bezpečnostního ventilu. Další jejich součástí je regulační ventil, kudy se přivádí tlaková voda. Vše je v provedení leštěného nerezu.“ Například do jejich 160litrového lisu se vejde celkem 320 kilogramů hroznů, tedy samozřejmě po odstopkování a po částečném odtoku moštu či vína. Miloslav Hudec k výkonostním parametrům lisů dodává: „Nejvyšší výkonnost je samozřejmě u klasických pneumatických lisů. A šetří také práci – vždyť si uvědomme, že za dvacet až třicet minut máme dolisováno a v mezidobí se může vinař věnovat jiné, další práci ve sklepě. Je zde jistě nepřehlédnutelný faktor odrůdy, kde má velký vliv i typ slupky, resp. její síla, případně zralostní a zdravotní stav hroznu. Chceme-li na hydrolisech dolisovat i kaly, je nutno použít tzv. kalový vak, a pak je práce bez problémů, navíc se využije všechno.

Viniﬁkátor

Schéma hydrolisu.jpg

Vinařský obzor (12/2012) 625

Foto archiv autora

Dřevěné sudy

Prodej burčáku téměř bez závad

Celonerezová plnička na víno

Foto archiv autora

ceny, ale i následného servisu techniky. Například nabízíme též preventivní prohlídky námi prodávané techniky, kupříkladu před kampaní. Domnívám se, že záležitost preventivní prohlídky je velmi důležitá. Tyto stroje nejsou nerezovým tankem, kde se prakticky nemá co pokazit,“ pokračuje v představování ﬁrmy Miloslav Hudec: „Pneumatické lisy nemíváme skladem, obvykle jdou k zákazníkovi přímo z výroby. Nabízíme je v kapacitách lisovacího koše od 800 do 4 500 litrů. Jsou ve variantě otevřené nebo umíme nabídnout i výrobky s poloviční perforací. Mlýnkoodzrňovač

(vo)

Příklady cen hydrolisů HYDRO-lis

35 l (celonerezový, leštěný povrch) + zdarma 30l nerezová nádoba na víno

720 €

HYDRO-lis

100 l (celonerezový, leštěný povrch) + zdarma 100l nerezová nádoba na víno

1 458 €

HYDRO-lis

160 l (celonerezový, leštěný povrch) + zdarma 150l nerezová nádoba na víno

1 632 €

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při letošní kontrole prodeje burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu dosud zjistila jeden nevyhovující vzorek. V prodejní sezóně, která trvá od srpna do listopadu, zkontrolovala inspekce 419 prodejních míst a v 53 případech přistoupila k odběru vzorku pro laboratorní analýzu. Hodnocení vyhovující ve všech sledovaných parametrech obdrželo 46 vzorků, u šesti vzorků rozbory pokračují. V roce 2011 zjistila SZPI u uvedeného sortimentu dvanáct nevyhovujících vzorků. Množství falšovaného burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu zjištěného v maloobchodní síti je tak ve srovnání s minulým rokem významně nižší. „Jsem rád, že se zlepšuje kultura nabízení nápoje, kterým je jižní Morava a Česká republika jedinečná. Důvody spatřuji v důsledném kontrolním tlaku inspekce v minulých letech a rostoucí informovanosti spotřebitelů, kteří dnes nekvalitu často rozpoznají“ konstatoval ústřední ředitel SZPI Ing. Jakub Šebesta. Burčák je tradiční schválený výraz dle národní i evropské legislativy pro částečně zkvašený hroznový mošt, který byl zpracován na území České republiky výhradně z hroznů révy vinné původem z tuzemska. (pk)

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

45. Valtických vinných trzích 2012 ve Valticích přeje všem vinařům v Čechách a na Moravě dobrý vstup do nového vinařského roku 2013 a zve aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti do Valtic k účasti na

46. ročníku Valtických vinných trhů 2013 ve dnech 10. a 11. května

Informace o Valtických vinných trzích v roce 2013: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy rozhodl o termínech 46. ročníku Valtických vinných trhů takto: Přihlášky k účasti na VVT 2013 i ostatní potřebné informace bude možno získat na: www.vvtvaltice.cz – přihlášení vín bude možné jen on-line! Odběr vzorků vín se uskuteční ve dnech 18., 19. a 20. března 2013 ve Španělské konírně valtického zámku. Degustace vín odbornými komisemi pro 45. ročník Valtických vinných trhů bude ve dnech 16., 17., 18. a 19. dubna 2013 v degustačním sále NVC na zámku ve Valticích. Výstavní dny pro veřejnost budou v pátek, 10. května a v sobotu 11. května 2013 ve výstavním areálu valtického zámku.

inzerce

Foto archiv autora

Vinařská technologie / Zprávy / Inzerce

626

Vinařský obzor (12/2012)

Obchod a marketing

Víno a ekonomika Jak se liší víno od jiných nápojů – mléka, kávy, čaje či piva? Graf 1 ukazuje četnost vyhledávání těchto nápojů včetně vody na internetovém vyhledávači Google (září 2010, v angličtině). Na prvním místě je voda a pak následuje víno. Slovo „víno“ se tak objevuje jen o něco méně často než slovo „chléb“, „sport“, „sex“. Slovo „peníze“ bylo více než desetkrát častější a „auto“ ještě častější.

Graf 1 Miliony kliknutí na jednotlivá slova (anglické názvy nápojů) v září 2010 1 010

1 000

Million google hits

Víno je téma, o kterém lidé chtějí mluvit, jeho obliba ve společnosti roste, zvláště v posledních dvaceti letech. Časopis Wine Spectator, založený až v roce 1976, má 360 tisíc předplatitelů. Spolu s dalšími šesti vinařskými časopisy je odběratelů tisku na téma víno v USA půl milionu. Odlišnost vína od ostatních zemědělských komodit a nápojů lze charakterizovat několika rysy. Asi největší odstup je u ceny láhve vína, která se může pohybovat až v tisících dolarů. Nejdražší láhev vína na světě, Chateau Laﬁte 1787, údajně dříve vlastněná Thomasem Jeffersonem (třetí americký prezident), byla vydražena v londýnském aukčním domě Christie’s v roce 1985 za 105 tisíc liber, což dnes odpovídá 322 tisícům dolarů (6,5 milionu korun). Dále je víno dlouhodobě skladovatelné a jeho cena může stářím stoupat. Třetí charakteristikou je, že kvalita a cena vína jsou výjimečně citlivé na průběh počasí v daném roce. A čtvrtou je, že jeho kvalita se špatně ověřuje před vlastním ochutnáním. V roce 1986 vydal profesor Orley Ashenfelter (univerzita Princeton, USA) informační buletin pod názvem „Liquid Assets – The International Guide to Fine Wines“. Jako první publikace svého druhu se věnovala kvantitativní analýze mezinárodního trhu s „velkými“ víny. Byly v ní publikovány vyvolávací ceny vín na aukcích a ekonomické analýzy, jako například „Nové hodnocení Chateau v Bordeaux“. Hodnocení bylo založeno jenom na aukčních cenách, nikoliv na odborném hodnocení vína. Zavedl se tak model ekonometriky, který vysvětluje vyvolávací cenu v závislosti na věku vína a průběhu počasí během zrání hroznů. Tento model se překvapivě ukázal být účinným při hodnocení bordeauxských výběrů a při předpovídání pozdější ceny vyzrálých vín. O. Ashenfelter pracoval jako editor A. E. Review a jeho články se staly populárními. Přebíraly je i deníky, například The New York Times. Obdobně tomu bylo s televizí (ABC, CNN, CNBC, Blomberg). Ale ne všichni s ním souhlasí. Například kritik vín Robert Parker považuje Ashefelterův empirický přístup za „neandrtálské“ hodnocení vína. Proč se někteří vinařští odborníci staví k tomuto empirickému způsobu hodnocení

800 600 400

343 195

200

194

147

112

0 Víno

Čaj

Káva

vína negativně? Zřejmě existují dva hlavní důvody: 1. Zasahuje do cen vín, což se nelíbí obchodníkům. 2. Vadí kritikům vína, kteří o víně píší. Je to nová profese, vznikla v 70. letech minulého století. Z Ashenfelterovy analýzy je patrné, že cena vína při londýnských aukcích nezávisí jenom na jeho stáří, ale také na počasí při zrání hroznů. Zvýšení věku o rok znamená pro bordeauxské víno v průměru zvýšení ceny o 2,38 %. Nejvíce ovlivňuje cenu zralého červeného vína teplota ve vegetačním období (duben–září) v daném ročníku. Se stoupající teplotou stoupá kvalita a cena. Samostatná teplota v září ovlivňuje kvalitu minimálně. Srážky hrají malou roli, ale déšť v srpnu mírně snižuje kvalitu, naopak dostatek srážek v předcházejím období (říjen až březen) mírně zvyšuje kvalitu hroznů a cenu vína. Ideální je tedy vyšší teplota během vegetačního období, sklizeň hroznů bez srážek a více vody v zimě. To je základ pro dobrý ročník v Bordeaux. Není to nic nového, vztah mezi kvalitou vína a počasím byl producentům znám po tisíciletí, ale konzumenti si navykli raději naslouchat „expertům“. K reálnému nastavení ceny vína dochází v Bordeaux až kolem třetího roku od sklizně hroznů. Přitom Grand Cru se konzumuje v průměru ve stáří 8–10 let. Uvedený výzkum umožňuje konzumentům nebo investorům vložit své ﬁnance do vína z Bordeaux již po jednom roce od

Pivo

Mléko

Voda

sklizně hroznů s vysokou pravděpodobností znalosti reálné ceny vína. Mnoho mladých vín má nastaveny ceny příliš vysoko. Vinařští odborníci jsou v předpovídání kvality a ceny vína z daného ročníku méně spolehliví než uvedené kvantitativní metody. Občas je to i jejich záměr, vydat hodnocení jiné než o kterém jsou sami přesvědčeni. Ale je třeba připomenout, že jen málo vín získá vyzráváním na kvalitě a ceně. Většinu vín je vhodnější spotřebovat během 2–3 let. Investoři do vína se zpravidla soustředí na vína z Bordeaux, Burgundska, Kalifornie a Austrálie, jejichž ceny v posledních 25 letech vzrostly, stejně jako hodnota vinařských ﬁrem, jejich akcií. Obdobně jako funguje Dow Jones průmyslový index, sleduje londýnská International Vintners Exchange (vznikla v roce 1999) ceny vína a publikuje jejich vývoj. Nizozemský Královský meteorologický ústav zase poskytuje bezplatně data z meteorologických stanic po celém světě. Obchod s vínem generuje nadprůměrnou návratnost, a když to náhodou nevyjde, je zde pořád možnost víno zkonzumovat. Skutečná míra návratnosti investice do vína závisí na jeho věku. Například ve druhém roce byla návratnost do investice (měřeno ziskem) 14,8 %, ve dvaceti letech 0 % a ve třiceti letech zase 10,4 %. V průměru se v prvních dvaceti letech stáří vína pohybovala návratnost kolem 4,3 %. Od roku 2005 je zaznamenán mimořádný růst cen vína na burzách, v roce 2008 byl přerušen ﬁnanční krizí.

Obchod a marketing

Graf 2 Změna teploty a procentní změny hodnoty pozemku 200 Změna hodnoty pozemku v %

Víno a změna klimatu Již římský přírodovědec Plinius starší (23 až 79 n. l.) si povšiml, že kvalita hroznů se mění díky mikroklimatickým faktorům. Zajímavá je i práce z kalifornské univerzity (AMERINE a WINKLER, 1944), která reagovala na rodící se vinařství v Kalifornii. Pak následovaly další práce, především od O. Ashenfeltera. Zvýšení teploty o 1 °C má za následek zvýšení ceny vína na burze o 61,6 %. Průměr teplot během vegetace se od roku 1945 v Bordeaux pohyboval od 15 °C (1972) do 19,8 °C (2003). Poznámka překladatele: Velké Pavlovice mají průměr 16,4 °C za období 1925 až 2003. V současném století předpokládá Evropská komise zvýšení průměrné teploty v evropských vinařských regionech do roku 2100 o 1,5 až 5 °C. Předpověď vývoje množství srážek je méně spolehlivá, ale obecně se předpokládá navýšení ve Skandinávii a snížení na jihu Evropy. Odhad ve střední Evropě včetně Francie je nejistý. Na základě sledování 21 vybraných Premier Cru Chateau s odrůdami Cabernet Sauvignon a Merlot bylo v regionu Bordeaux potvrzeno globální oteplování. Vzhledem k vyšším teplotám se očekává zvýšení cen vín Grand Cru v Bordeaux. Při posuzování míry vlivu na cenu vína, kde se porovnávalo kladné hodnocení z degustace vína a vhodný průběh počasí, vyšlo najevo, že především počasí je poměrně objektivní faktor k predikci budoucí ceny vína. Smyslové hodnocení na začátku jeho dlouholetého vývoje nehraje takovou roli. Jeden bod navíc „od Parkera“ zvyšuje v průměru cenu o 1,01 %. Výhodou degustace ale je, že vinařští experti a kritici přiřazují mimo bodového hodnocení vínu i jeho slovní popis charakteru. JONES a STORCHMANN (2001) poprvé spočítali dopad počasí na obsah cukru a kyselin v hroznech dvou výše uvedených odrůd. Došli k závěru, že Merlot je více citlivý na průběh počasí než Cabernet Sauvignon. ASHENFELTER a STORCHMANN (2010) zkoušeli různé modely ke zhodnocení efek-

Vinařský obzor (12/2012) 627

150

100

0 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,2

1,4

1,6

1,8

2,2

2,4

2,6

2,8

Nárůst teploty ve stupních Celsia Maximální cena

Úřední cena

tu oteplování ve vinicích v Německu. V prvním modelu využili starou pruskou klasiﬁkaci vinic v údolí řeky Mosel z roku 1868. Ta byla založena na ﬁnančním zisku z půdy zjišťovaném v období let 1837 až 1860. Samozřejmě se státu jednalo především o daně. Vinice byly oceněny podle schopnosti přijímat sluneční energii. Nejlepší měly tmavou půdu a svah byl orientován na jih, pokud možno při sklonu 45°. Při zvýšení teploty o 3 °C by se tehdy mohla cena těchto vinic zdvojnásobit. Druhý model pracoval s daty z různých německých vinařských regionů. Zvýšení teploty o 3 °C během vegetace by mohlo zvednout zisky o 150 %. Zajímavé je, že vyšší teploty nezvedají náklady. V grafu 2 horní křivka platí pro maximální cenu při prodeji pro vinici, prostřední pro úřední cenu pozemku a spodní pro využití pozemku k získávání solární energie. Technologické změny pomohly zmírnit dopad počasí na výši sklizně. V Austrálii klesal s vyšší cukernatostí hroznů jejich výnos, ale klesala tím i rentabilita vzhledem k dosahovaným cenám, které s rostoucí cukernatostí sice rostly, ale pokles výnosu byl více významný.

Cena pro solární elektrárnu

Maximální ceny vína se dosahuje při průměrné vegetační teplotě 22,2 °C. Mnoho vinařských regionů v USA je již nad touto teplotou (Oregon – 23,2 °C, Kalifornie – 30,3 °C). Další oteplování by mohlo mít negativní následky na ceny vína například z odrůdy Pinot noir. Problémy budou mít i vinařské regiony ve Španělsku a v Austrálii. Na rozdíl od toho oteplování neohrozí Burgundsko (22,0 °C) a pomůže Falci (21,3 °C). Poznámka překladatele: Stejně tak bude pozitivní pro všechny vinařské podoblasti ČR. Prohibice v USA od roku 1933 prokázala, že malé členské státy USA s malým příjmem z daní mají snahu zakázat dovoz vína. WISEMAN a ELLIG upozornili, že zákaz dovozu vína z jiného členského státu USA znamenal zvýšení ceny vína o 10 %. Když stát Virginie v roce 2003 umožnil přímý dovoz vína spotřebiteli, bez oﬁciálních licencovaných dovozců, klesla nejenom cenová hladina dováženého vína, ale i jeho maloobchodní cena. Zpracoval Jiří Sedlo z článku: Karl Storchmann (2012): Wine Economics. Journal of Wine Economics, 7, s. 1–33 Použitá literatura

Jak úspěšně prodávat víno – Vinařský marketing v praxi (autor prof. Otto Schätzel, překlad prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktický marketing • Marketingový mix • Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznický management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníků • Analýza zákazníků • Získávání nových zákazníků • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • Výstavy a veletrhy • Doplněk – aplikace knihy na trh vína v České republice • Nejdůležitější pravidla mezinárodních obchodních podmínek

315 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Amerine, M., Winkler, M.: Composition and quality of musts and wines of California grapes. Hilgardia, 1944, s. 493–675. Ashenfelter, O.: Why we do it. Liquid Assets, 1986, s. 1–7. Ashenfelter, O., Storchmann, K.: Using a hedonic model of solar radiation toassessthe economic effect of climate change: the case of Mosel valley vineyards. Review of Economics and Statistics 2010, 92(2), s. 333–349. Jones, G. V., Storchmann, K.: Wine market prices and investment under uncertainty: An econometric model for Bordeaux crus clasés. Agricultural Economics 2001, 26(2), s. 115–133. Wiseman, A. E., Ellig, J.: Market and nonmarket barriers to internet wine sales: the case of Virginia. Business and Politics 2004, 6(2), Article 4.

628

Vinařský obzor (12/2012)

Osmadvacítka moravských vín ve vinařském „michelinském“ průvodci Nejpádnější důkaz skutečnosti, že se moravská a česká vína nadobro usadila mezi světovou vinařskou extratřídou, potvrdili také profesionální degustátoři, kteří každoročně vybírají tisícovku nejlepších vín celého světa do prestižní publikace 1000 Vins du Monde (1000 vín světa). Letos se do výběru probojovalo 28 vín z České republiky. V proslulé publikaci hledají inspiraci milovníci kvalitního vína z celého světa, stejně jako nároční gurmáni listují proslulým michelinským průvodcem. Naši vinaři vozí z prestižních zahraničních soutěží pravidelně cenné medaile, které jim udělují největší a nejpřísnější světoví znalci vína. Vedle medailí na lahvích mají teď milovníci vín z celého světa také příležitost se seznámit se špičkovou moravskou a českou produkcí přehledně v tištěné podobě. „Pro moravské a české vinaře je velkou ctí být součástí této prestižní publikace a zároveň je to příjemné ocenění jejich celoroční práce. Díky přítomnosti v 1000 Vins du Monde lze očekávat zvýšený zájem o tato vína a jejich vinařství jak na pultech zahraničních obchodů, tak ve vybraných restauracích, ale i ve sklepích, kam za nejlepšími světovými víny míří stále více turistů,“ komentoval mezinárodní úspěch našeho vinařství Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. Z osmadvaceti našich vín si největší pozornost komisařů a autorů výběru 1000 Vins du Monde vysloužil Tomáš Krist, který má v publikaci dokonce pět vín, a dále Vinařství Horák se čtyřmi víny. Publikace 1000 Vins du Monde vychází v návaznosti na 18. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales, které se letos v Paříži zúčastnilo za ﬁnanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra 166 vzorků vín z České republiky. (tz)

Zprávy / Recenze

Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi Nebývá obvyklé, aby vycházely publikace mapující historii jedné konkrétní vinařské obce. Z obecného pohledu se já osobně domnívám, že abychom pochopili, proč tu jsme, co je náš úkol, a uvědomili si, kam se ubíráme, je třeba poznat historii a alespoň z části ji pochopit. Eva Víšková, rodačka z M. N. Vsi a absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, si na Katedře historie sama zvolila téma své diplomové práce, z níž po přepracování vzešla knížka, kterou právě těžkám v ruce. Na více než stovce stran se autorka zabývá nejen shrnutím obecné historie vinařství, ale rozepisuje se již o prvních zmínkách o vinařství v obci v pozdním středověku a zejména v pozdějších stoletích. V kapitole o 16. století je uvedena zajímavá informace, že v roce 1570 se ve vesnici usadili Novokřtěnci (Habáni, Toufaři,…), kteří osadu spravovali celých 35 let. Kniha i obrazem uvádí dobové písemné dokumenty o vinařství nebo přehledy v tabulkách o vinařích v lánovém rejstříku. Kapitoly o novodobé historii v první polovině 20. století jsou již podrobnější – a to díky častějším záznamům o stavu a vývoji vinařství. Autorka čerpala cenné údaje i z obecní kroniky, v níž je ke kvalitě ročníků mimo jiné uvedeno: 1923 – Jaro bylo celkem suché. Červen byl abnormálně studený. Poškodil zvláště vinnou révu, která do té doby skýtala velmi dobrou vyhlídku na množství hroznů. 13. června byl slabý mrazík… Úroda vína prostřední. 1924 – Počasí mělo špatný vliv na vinice… Úroda vína malá… 1925 – Vinobraní bylo počátkem října, hrozny ovšem nedozrálé, úroda vína slabá, jakost špatná. 1926 – Úroda toho roku byla velmi špatná… Samozřejmě i víno by bylo vše zničeno, ale příznivé září a říjen daly zbytku pěkně dozráti, takže jeho jakost byla dobrá… Úroda vína malá… A tak to pokračuje i v dalších letech – kalamita chorob, holomrazy, krupobití, každý rok něco. To jen my nyní máme každý ročník století. Asi se více modlíme. Na následujících stranách není pominuta ani složitá doba po roce 1945, kdy si i vinařství v M. N. Vsi prošlo kolektivizací. Ale je třeba také trocha kritiky. Autorka není vinařka vzděláním, proto pomiňme často se opakující nesprávné slovní spojení vinná réva (správně réva vinná). Možná to chtě-

lo odborného lektora knihy či již oponenta diplomové práce, aby byly zachyceny nonsensy typu „…mrazy a choroby révy, zvláště podium“. V tomto případě jde zřejmě o špatný přepis z jiného zdroje. V samé polovině knihy autorka popisuje současnost vinařství, zmiňuje nepřehlédnutelné vinařské sdružení Collegium vinitorum a dále také vyjmenovává tradičně pořádané akce v obci, jejichž součástí je vinařství. V dalších kapitole se objevuje tematika viničních tratí – jak z pohledu historie (ty původní), tak z pohledu současnosti. Dále je zmíněno odrůdové složení vinic a samozřejmě osobnost místního šlechtitele a vinaře Lubomíra Glose. Ve třetím oddíle knihy jsou popsány práce ve vinařství a s nimi související rituály: práce ve vinici, zarážení hory, střežení vinohradů, vinobraní, nástroje k práci ve vinici, vinařské lisy a sklepní nádoby. Dílko Evy Víškové jistě není nijak světově převratné nebo na ruby převracející postuláty moderní historie či život v Moravské Nové Vsi. Každopádně se domnívám, že v knihovně vzdělávajícího se milce vín a vinařské historie by nemělo chybět, protože tam jeho místo vždy jistě bude. K zakoupení je v e-shopu časopisu Vinařský obzor. Richard Stávek

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (12/2012) 629

EnoExpo Krakov 2012

Jedná se o nejvýznamnější enogastronomický veletrh v Polsku. Přestože se tento národ dá stěží nazvat významným producentem vína či vinařskou velmocí, je kvalita vystavovatelů, kterých je přibližně o polovinu méně než na pražském veletrhu „Víno a delikatesy“, prvotřídní. Rovněž sekce gastronomie, která je součástí sektoru Horeca a Gastrofood a jejíž výstavní plocha zabírá první dvě haly výstavního areálu, je daleko větší ve svém rozsahu v počtu stánků, nápaditější co do sortimentu vystavovaného zboží a s vysokou kvalitou jak vystavovatelů, tak návštěvníků, na rozdíl od toho co se obvykle vidí v Praze. Ačkoliv se Polsko může pyšnit pouze zanedbatelnou produkcí vína, na rozdíl od České republiky je to trh s velkým potenciálem pro výrobce a dovozce kvalitních vín nejen z Evropy, ale i z Nového světa. Na mnohých stáncích Itálie (včetně silného zastoupení Sardinie) a Španělska – zemí, které určují směr, se prezentovali zástupci těch nejpopulárnějších značek a oblastí, zatímco reprezentanty Francie (až na dvě nepatrné výjimky) jsme doslova nezaregistrovali. Avšak snad nejlépe se jako celek v Krakově prezentovalo Portugalsko, jehož stánek Wines of Portugal měl impozantní sortiment celé řady vín od Trás-os-Montes na severu až po Alentejo na jihu země. Nejvíce zaujalo vinařství Quinta do Sagrado (PV Wines), které zde zastupoval José Maria, šestá generace slavného rodu výrobce portského Calem. Tato hromadná expozice Portugalska, kterou pomohla realizovat Luciana Moraes (jež slíbila svou účast s prezentací vín napříč Portugalskem i příští rok v Praze), se těšila velké návštěvnosti, stejně jako stánky s pestrou nabídkou jihoafrických vín. Rakušan Jakob Kripp, jenž se oženil s rumunskou baronkou Ileanou Costinescu, vnučkou princezny Ştirbey, přijel do Krakova osobně zastoupit vinařství, které bylo vráceno v restituci této rakousko-rumunské šlechtické rodině, a představil osobně značku Prince Ştirbey, jež má ve svém sortimentu velmi zajímavá vína vyrobená převážně z autochtonních kultivarů. Za zmínku stojí Fetească Regală, Crâmpoşie, Tămâioasă

Foto archiv autorů

Ve dnech 14.–16. listopadu se ve výstavní hale Targi w Krakowie druhého největšího polského města konal 20. mezinárodní veletrh Horeca, spolu s 11. veletrhem nápojů a potravin Gastrofood a 10. mezinárodním veletrhem vín EnoExpo.

Wojciech Bosak z krakovského institutu pro révu vinnou obdivuje vína rodiny Foltýnovy (Vinofol, Novosedly)

Românească a rubínově červené víno z odrůdy Novac, která pochází z okolí Drăgăşani (angl. Dragashan) v jižním Rumunsku. Reprezentanti Chorvatska a Slovinska zde rovněž měli několik stánků, z nichž jedním bylo i populární vinařství Joannes Protner (Hiša Joannes) z Mariboru, které zde prezentoval náš již velmi dobrý známý Boštjan Protner, syn Jože Protnera, jednoho z duchovních otců mezinárodní soutěže Vinoforum. Jeho působivé ryzlinky rýnské samozřejmě opět excelovaly. Jestliže gruzínská vína byla překvapivým hitem Prahy, pak arménským vínům se podařilo dosáhznout téhož v Krakově. Firma Wina Armenii, kterou zastupují Pavel Portoyan a Karol Osuchowski, dováží do Polska z Arménie celou řadu vín. Kromě ochutnávky na stánku jsme dostali pozvánku ke snoubení arménských vín s výtečnou arménskou kuchyní při honosné večeři ve stylové restauraci Klimaty Południa v krakovském Starém Městě. Hlavní pěstované odrůdy pro výrobu bílých vín jsou Voskehat a Aligoté, zatímco červená vína jsou převážně vyrobena z odrůdy Areni. Zajímavým poznatkem bylo zjištění, že Polsko je největším konzumentem vín z Gruzie (zřejmě do té doby, než o tom vážně začnou uvažovat Číňané...). Poněkud odlišný produkt od jejího souseda by se tudíž mohl stát jejím největším konkurentem. Řada seminářů, od prezentace polských vín a jejich budoucnosti na polském trhu vedené profesorem Wojciechem Bosakem

z polského Institutu pro vinohradnictví a vinařství, přes řízené ochutnávky sherry, maďarských, marockých a bezpočet dalších vín až po slavnostní vyhlášení osobnosti roku časopisem Czas Wina, se konala v sálech vedle hlavní výstavní haly. V pořadí již ve třetím ročníku tohoto klání vyhlašuje tento odborný časopis svoji osobnost roku – Człowiek Roku. Loni cenu získal Michel Rolland, letos si ji odnesla Patricia Atkinson, britská autorka knihy Clos d’Yvigne, která dodává na trh stejnojmenná vína. Galavečeře u této příležitosti, k níž se podávala výhradně vína z jejího vinařství, se konala v rekonstruovaném hotelu panství Dwor Sieraków, Dobczyce, poblíž Krakova. Místní polská vinařství jsou malá, často na tzv. „hobby“ úrovni, přičemž největší z nichž má výměru asi 22 hektarů. Na hromadném stánku krakovského Institutu pro vinařství a víno – Instytut Winorośli i Wina, Kraków – se prezentovalo celkem 15 vinařství (nejúspěšnější z nich Pałac Mierzęcin a Winnice Płochockich), přičemž na společné expozici vinařů Winnice Lubuskie se jich prezentovalo deset. Slovenskou republiku zastupoval v Krakově gigant Elesko, zatímco moravskou přítomnost zajistila ﬁrma Vinium Velké Pavlovice a rodinný podnik Vinofol z Novosedel. Zejména posledně jmenované vinařství rodiny Foltýnových, která zde byla osobně přítomna, se těšilo velké pozornosti a obdivu. Již zmíněný Wojtek Bosak z polského Institutu pro vinohradnictví a vinařství ocenil vína z Vinofolu pro jejich svěžest a výrazný aromatický charakter. Veletrh EnoExpo v Krakově má dvě zásadní výhody oproti Vínům a delikatesám v Praze. Zaprvé se dveře areálu otevírají již v devět hodin ráno a zavírají se úderem páté odpoledne – což se zkrátka rovná normální pracovní době v kanceláři. Tím se vystavovatelům umožní, aby se mohli včas vrátit do svých hotelů a připravit se na večer. Zadruhé má laická veřejnost přístup na veletrh pouze poslední (třetí) den, přičemž první dva dny veletrhu jsou vyrazeny pouze pro odborníky. Helena & John Baker

630

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařství v zahraničí

Martin Křístek

Po stopách vinařů-polárníků: Estonsko Guru estonských vinohradníků Jaan Kivistik je přesvědčen, že amatérští vinaři z okolí Baltského moře nemohou automaticky přejímat zkušenosti vinařů-profesionálů ze Středomoří. Odlišné je podnebí, využívané odrůdy i vinohradnická praxe. Zatímco v zemích okolo Středozemního moře pěstují lidé révu několik tisíciletí, nejznámější vinice Pobaltí (Sabile, Lotyšsko) vznikla před pár stovkami let. Na základě letních teplot lze Estonsko rozdělit do tří zón. V nejchladnější zóně A (SAT pod 1 950 °C) převažují skleníkové výsadby (např. Roogoja). Zóna B (SAT 1 950 až 2 050 °C) zahrnuje experimentální vinice Eesti Maalülikool (Estonská univerzita přírodních věd) v Rõhu, Lümanda a Ruusmäe. Vinice v Räpina (Střední zahradnická škola, Jaan Kivistik, Tiiu Oja, Erkki Ilmoja, Hendrik Timmusk) a Otepää (Vinařství Annemäe) patří do nejteplejší zóny C (SAT nad 2 050 °C). Délka vegetačního období dosahuje na ostrově Saarema 160 dnů, na jihu Estonska (Rõhu, Otepää, Räpina) 130–160 dnů a ve vnitrozemí a na severu (Roogoja) méně než 130 dnů. Plísně ohrožují vinice především na jihu. Peronospora byla poprvé zaznamenána v roce 2008, objevilo se také oidium (Räpina). Hrozny napadají nejen ptáci a vosy. Ke kuriózním škůdcům patří psík mývalovitý (Vinice Haava, Läänemaa) a liška obecná (Rõhu). Skleníky může poškodit krupobití a přívaly sněhu.

Pohled do historie Od 15. století plnila réva vinná roli exotické skleníkové plodiny u šlechtických sídel. Písemnosti z roku 1887 zaznamenaly výsadbu sazenic z Krymu na břehu jezera v hanzovním městě Viljandi (58° 22´ s. š.). Časopis Mesilane (Včela) doporučoval roku 1901 k dalšímu testování Malingrovo rané a Jakubské. Zahradnická škola v Räpina vysadila roku 1937 Madlenku ranou, jejíž sazenice získala od Arveda Kelchiho z Viljandi. O vinohradnictví psal August Mätlik, autor kapitol o zahradnictví a včelařství, v Eesti Entsüklopeedia (Estonská encyklopedie). Vesnický učitel Jaan Raeda shromáždil v roce 1940 jižně od Tallinu kolekci deseti kultivarů různých druhů révy. Zájem o skleníkovou produkci hroznů vzrostl ve druhé polovině 20. století. V roce 1964 sumarizoval poznatky vinařů-zahrádkářů (např. J. Tuulas z Tartu, J. Martinson-Ant z Haapsalu) a zahradnické školy v Räpina Heigo Miidla v knize Viinamarjakasvatus (Vinohradnictví). Počátkem 90. let byla navázá-

Zdroj map: KIVISTIK, J.: Väike Viinamarjaraamat, 2012

Dle Jaana Kivistika je Estonsko (57,3–59,5° s. š.) nejsevernější zemí, kde lze révu vinnou pěstovat na celém území. Zásadní je mikroklima. Přímořský stát s průměrnou nadmořskou výškou 50 m pokrývají z velké části lesy, močály a rašeliniště. Průměrná roční teplota dosahuje +5,2 °C (únor −5,7 °C, červenec +16,4 °C). Bezmrazné období trvá 120–140 dnů. Průměrné roční srážky činí 626 mm, nejdeštivější je červenec, srpen a září. Léto je krátké a chladné. Zima dlouhá, studená a nepředvídatelná: Střídají se oblevy i teploty −35 °C. Problémem jsou pozdní jarní a zářijové mrazy, které brání dostatečnému vyzrávání dřeva. Kompenzací jsou dlouhé letní dny a Golfský proud, které mj. umožňují i venkovní výsadby v Norsku (61° s. š). Důležitá je volba odrůdy a ochrana keřů před zimními mrazy například ohýbáním letorostů a přihrnutím zeminou. Doporučovány jsou jižní svahy a břehy jezer a řek. Zahrádkáři využívají jižních zdí, které chrání révu před studenými větry a akumulují teplo.

Mapy teplotních zón a délky vegetačního období: Roogoja (1), Vinice Haava (6), Vinařská farma Saare-Tõrvaaugu (7), Univerzitní vinice Rõhu (8a), Univerzitní vinice Lümanda (8b), Univerzitní vinice Ruusmäe (8c), Vinice Uku Kuud (10), Vinice Annemäe (13), Vinařská farma Pruuli-Kaska (14), Räpina (15)

Kolekce vín z různých koutů Estonska

Malingrovo rané/ × /Muškát bílý × Muškát hamburský/), Swenson Red (Minnesota 78 × Seibel 11803), Supaga (lotyšské novošlechtění P. Sukatniekse) a Krassavets (ruské novošlechtění A. Kuzmina). Jaan Kivistik popisuje v knize Väike Viinamarjaraamat (Pár slov o révě; r. 2012) doporučené odrůdy i kultivary, s nimiž experimentuje v Räpina anebo je testují další vinaři-polárníci na různých místech Estonska. Celkem je takto zkoušeno okolo 200 kultivarů, například Bianca (Eger 2 × Bouvierův hrozen), Solaris (Merzling × Geisenheim 6493), Madlenka raná (Blanc d’Ambre × Madlenka královská), Jakubské (Pinot noir précoce), mezidruhové křížení Alfa (Vitis labrusca × Vitis riparia), lotyšské Dvietes Zilā čili Dvieteské modré (semenáč Vitis labrusca; Dvietes je rodiště P. Sukatniekse), Guna (Madlenka raná × Dvietes Zilā) a Toldi (Dvietes Zilā × /Gloire de Montpellier + Ruský raný/), litevská Juodupe A. Gailiūnase, ukrajinská Arcadia (Moldova × Cardinal), Ruský ﬁalový (Mičurinec × Chrupka severní), Zarja severa (Sejanjec Malengra × Vitis amurensis), Canadise (N. Y. 45-625), ES 9-7-48 alias Pine Lake a Somerset Seedless (ES 12-7-98) E. Swensona z Wisconsinu, Skandia (TP 2-1-37) T. Plochera z Minnesoty, Sipaska (Vitis labrusca) a Valiant (Vitis labrusca × Vitis riparia) z Jižní Dakoty, norská (sic!) modrá Vamuska (Varnessa × Muškát donský) a semenáč Vitis labrusca (?) Albo Varheaja, který byl r. 1993 objeven v odrůdové sbírce Uno Kivistika. Náhodné opylení stálo u zrodu všech kultivarů estonského původu: Elmer, semenáč odrůd Elmera Swensona, vyselektoval Harri Poom; Kivikrass, semenáč odrůdy Krassavets, nalezla Aili Kivistik ve skleníku Roogoja; Pruuli Liiso (LS 99), nejranější semenáč

první nalahvoval v roce 2009 (r. 2010 zničila úrodu peronospora) Jaak Eensalu ve vinařství Annemäe (Valgamaa, jih Estonska). Estonské stolní hrozny uvedla poprvé na trh (4,5 €/kg) v roce 2011 vinařská farma Pruuli-Kaska (Võrumaa, jihovýchod).

Foto P. Křístková

Doporučené kultivary Obecně je za nejodolnější považována Zilga, za nejranější Hasanský sladký a nejchutnější hrozny poskytuje Somerset Seedless. Eesti Aiandusliidu (Estonský svaz zahrádkářů) vydává od roku 2005 seznam doporučených odrůd révy vinné a interspecifických novošlechtění (starší doporučení se týkala výlučně jabloní). Poslední aktualizace je z roku 2010. Doporučení pro venkovní výsadby: Hasanský sladký (Dalnevostočnyj #60 × Vitis amurensis), extrémně rané a mrazuvzdorné novošlechtění A. K. Bouse (r. 1960, ruský Dálný východ), které dosahuje vysoké cukernatostí a jehož negativem je přílišná atraktivita pro ptactvo; Zilga (Dvietes 4-2-108 /Smugljanka × Dvietes Zilā/ × Jubilejnaja Novgoroda), extrémně mrazuvzdorné (−40 °C) a spolehlivě plodící modré novošlechtění P. Sukatniekse (r. 1964, Lotyšsko); Sukribe (Madlenka raná × Dvietes Zilā), interspecifické novošlechtění P. Sukatniekse (r. 1959); Silva, interspecifické novošlechtění A. Gailiūnase (Litva); Jubilejnaja Novgoroda (Malingrovo rané × Russkij Konkord), novošlechtění A. Kuzmina (Rusko) s vegetační dobou 110 dnů; Kuzminskij sinij (CGL 2-05-43), raná stolní barvířka A. Kuzmina; Rondo (Zarja Severa × Svatovavřinecké), česko-německé novošlechtění V. Krause a H. Beckera (r. 1964), relativně pozdní a citlivé k peronospoře. Doporučení pro nevyhřívané skleníky: Aljošenkin (Madlenka královská × směs pylů Vitis vinifera), Kosmonavt (/Severnyj × Foto P. Křístková

Foto P. Křístková

Po vzoru Jaana Kivistika vzniklo v Räpina několik zahradních vinic

Guru estonských vinařů-polárníků Jaan Kivistik

na spolupráce s vinaři-polárníky z Lotyšska (Gvido Dobelis, Andris Dishlers) a Minnesoty (Tom Plocher, Bob Parke). Hasanský sladký alias Varajane sinine (est. Raný modrý) mimochodem zaujal Toma Plochera natolik, že jej dodnes šíří v USA pod názvem Baltica. S dostupností interspeciﬁckých novošlechtění stoupla v Estonsku popularita venkovních výsadeb a mrazuvzdorná Zilga nahradila dříve oblíbený Muškát hamburský (Trolínské × Muškát alexandrijský). Zkušenosti ze Střední zahradnické školy Räpina a farmy Roogoja zúročili bratři Jaan a Uno Kivistikovi v roce 1996 v knize Viinamarjad koduaiast (Réva na zahrádce). Eesti Maalülikool (Estonská univerzita přírodních věd) zahájila v roce 2003 výzkumný projekt Kadri Karp a Marge Starast s cílem posoudit potenciál odrůd Zilga, Hasanský sladký, Jubilejnaja Novgoroda, Rondo a Severnyj ranij k produkci estonského vína. Ve třech lokalitách byly založeny experimentální vinice (100 keřů/kultivar): Kambja (kraj Tartumaa, východ Estonska), Lümanda (ostrov Saaremaa) a Ruusmäe (Võrumaa, jihovýchod). Panenské hrozny byly v roce 2007 (r. 2006 zasáhly jarní mrazy) sklizeny na ostrově Saaremaa. V témže roce zahájila činnost Univerzitní výzkumná stanice Rõhu. Pod vedením Kadri Karp zde studenti posuzují zralost hroznů, měří obsah antokyaninů a dalších substancí v bobulích, porovnávají obsah resveratrolu ve vínech estonských a zahraničních. Výuku vinohradnictví jako volitelný předmět zavedla od loňského školního roku Střední zahradnická škola Räpina. Premiérové ocenění vína z estonských hroznů získali v roce 2006 August a Ruth Huikovi z Valgjärve (Põlvamaa, jihovýchod) zásluhou cuvée Albo Varheaja (Mičurinec) ES 9-7-48 na tradiční soutěži ovocných vín v lázních Haapsalu. Rondo jako

Ukázkové keře Vitis labrusca, Vitis amurensis a Vitis riparia (Räpina)

Vinařský obzor (12/2012) 631

Foto P. Křístková

Vinařství v zahraničí

Původní budova zahradnické školy v Räpina

Zahradní vinice Jaana Kivistika (Räpina)

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařství v zahraničí

rých keřů. Odrůdová sbírka Střední zahradnické školy čítá asi 70 odrůd. V parku před školou, v místech, kde stála první vinice Jaana Kivistika (0,01 ha), jsou nyní ukázkové keře Vitis labrusca, Vitis amurensis a nejvíce mrazuvzdorného druhu Vitis riparia. Pokusný řádek kultivarů doporučovaných pro estonské vinice (Rondo, Jubilejnaja Novgoroda, Sukribe, Kuzminskij sinij, Hasanský sladký) a skleníky (Kosmonavt, Krassavets, Supaga, Aljošenkin) byl nově zřízen ve školní zahradě. Studenti pod vedením Sirje Tooding váží hrozny a bobule, stanovují počet peciček apod. Výukový multifunkční skleník řídí Tönis Soopere. Jaan Kivistik vyučoval v Räpina od roku 1967. Soukromou zahrádku (0,1 ha) si pořídil o pět let později. Dosud experimentuje venku i ve fóliovníku s desítkami mrazuvzdorných kultivarů (ES 9-7-48 alias Pine Lake, Toldi, Skandia, Zilga, Hasanský sladký aj.). Keře označuje barevnou páskou dle stupně a způsobu ochrany proti mrazu (např. letos zmrzly i jabloně, bylo −35 °C a jen 10–15 cm sněhu). Spolupracuje s Juhou Karvonenem (viz VO 10/12) a měří teplotu půdy pro stanovení optimální hloubky výsadby. Poznatky prezentuje na mezinárodních fórech vinařů-polárníků a v knihách, které jsou obvykle rychle vyprodány, jako Viinamarjad Eestis (Estonské hrozny; r. 2006). Po jeho vzoru vzniklo jen v Räpina 6–7 zahradních vinic. Eesti Evangeelne Luterlik Kirik Räpina (Räpinská luteránská kongregace) vysadila v roce 2004 Hasanský sladký, Toldi a ES 9-7-48 (24 sazenic, bez štěpování, spon 2 × 1,5 m, vysoké vedení) a panenské hrozny (100 kg) využila k pokusné výrobě vína.

s modrými hrozny z odrůdové kolekce Liji Kaska; Jaki Liia (JK 6-4), semenáč odrůdy Guna, identiﬁkoval Jaan Kivistik; Jaki Vapper (JK 6-5), semenáč neznámého původu, který v sousedství vinice mezi keři rybízu odhalil Jaan Kivistik. Vinaři-polárníci Plocha vinic v Estonsku se odhaduje na 1–2 ha. Největší vinicí (0,4 ha) je Annemäe u Otepää, kterou v roce 2006 založil Jaak Eensalu. Nejprve vysadil tři sta sazenic Rondo, později Hasanský sladký, Phoenix (Bacchus × Villard blanc) a Solaris. Za zmínku stojí rovněž vinice Uku a Kertu Kuudových na ostrově Saaremaa. Většina vinařů-polárníků jsou zahrádkáři. Vzdělávání v oboru vinohradnictví zajišťuje Střední zahradnická škola Räpina a odborné semináře pořádá Vinařská farma Saare-Tõrvaaugu Harriho Pooma. Největšími odrůdovými kolekcemi se chlubí Lija Kaska (Vinařská farma Pruuli-Kaska, 190 kultivarů, skleníkové i venkovní výsadby), Aili Kivistik (Vinařská farma Roogoja, 170 kultivarů, nevyhřívané skleníky), Raimu Aas (Vinice Haava, 150 kultivarů, venkovní výsadby) a Harri Poom (Vinařská farma Saare-Tõrvaaugu, 130 kultivarů, nevyhřívané skleníky). Révové školky obhospodařují Lija Kaska (kraj Võrumaa, jihovýchod), Elmar Zimmer (Viljandimaa, jih Estonska), Tiit Juhani (Tartumaa, východ), Taavi Kivistik (Roogoja; kraj Harjumaa, sever Estonska), Harri Poom (Pärnumaa, jihozápad) a Hedi Kaldmäe (Räpina; kraj Põlvamaa, jihovýchod). Největšími pěstiteli stolních hroznů v nevyhřívaných sklenících jsou Harri Poom (0,14 ha), Lija Kaska (0,16 ha) a její soused Meelis Värnik (0,09 ha). Experimentální výrobou vín se zabývá Univerzitní výzkumná stanice Rõhu (od r. 2009), Jaak Eensalu (Vinice Annemäe; od r. 2009) a Raimu Aas (Vinice Haava; od r. 2010).

Roogoja (59°15´ s. š., 65 m n. m.) Rodiště bratří Kivistiků, rodinná farma v nejlidnatějším estonském kraji Harjumaa (jižně od Talllinu), se roku 1949 stala součástí kolchozu. Uno Kivistik našel zálibu ve šlechtění jabloní, růží a zejména klematisů. Po vyhlášení nezávislosti Estonska v roce 1990 získal farmu v restituci zpět a společně s manželkou Aili obnovili její činnost. Rodina Kivistik nyní pěstuje především ve sklenících, ale i podél jižní zdi domu více než 40 odrůd révy vinné a interspeciﬁckých novošlechtění z Ruska, Lotyšska, Ukrajiny, západní Evropy a Severní Ameriky, jejichž sazenice nabízejí Foto P. Křístková

Foto P. Křístková

Räpina Alanduskoolis (58°10´ s. š., 40 m n. m.) V Räpina (kraj Põlvamaa, jihovýchod) u Čudsko-pskovského jezera a estonsko-ruské hranice byla réva vinná poprvé vysazena roku 1937 při transformaci velkostatku v zahradnickou školu. Jižní zeď původní školní budovy dodnes obrůstá réví Madlenky rané (r. 1937), Hasanského sladkého, Malingrova raného a dalších desítky let sta-

Meziřadí jsou zatravněná nebo krytá geotextílií a pilinami (Rõhu)

Hasanský sladký (Rõhu)

Foto P. Křístková

632

Vinice univerzitní experimentální stanice v Rõhu

ke koupi. Doporučují rané a mrazuvzdorné kultivary s krátkou vegetační dobou, jakými jsou Jubilejnaja Novgoroda, Kuzminskij sinij, Krassavets (A. Kuzmin, Rusko), Russkaja Korinka, Krasa Severa (J. Fillipenko, Rusko), Malingre seemik (I. Mičurin, Rusko), Supaga, Zilga, Guna, Sukribe, Veina (P. Sukatnieks, Lotyšsko), Hybrid 1-2-6 (E. Petersons, Lotyšsko), Jalta 343, Bjelaja Rannaja, Tajﬁ růžová, Triumph, Madlenka raná, Madlenka královská a Muškát hamburský. Rõhu (58°35´ s. š., 45 m n. m.) Univerzitní experimentální stanice Rõhu (celková plocha 30 ha) byla založena v roce 2007 několik kilometrů západně od Tartu, sídla univerzity a metropole jižního Estonska. Pokusné parcely odolných odrůd jabloní, třešní, rakytníků řešetlákových, jahodníků, borůvek a dalších plodin doplnila před pěti lety vinice (0,3 ha). Odrůdovou skladbu tvoří 480 keřů Hasanského sladkého, Ronda a Zilgy (spon 2 × 1,8 m, vedení na dva tažně). Meziřadí jsou zatravněná (Hasanský sladký) anebo krytá geotextíliemi a pilinami (Rondo a Zilga). Mrazy dosahují −30 °C a sněhová pokrývka jen 20 cm (srážkový úhrn 450 mm/rok). Houbové choroby zatím nebyly pozorovány, problémem v čase dozrávání hroznů jsou vosy, ptáci a také lišky (sic!). První sklizně naznačují, že mrazuvzdorná Zilga nedává vína vysoké jakosti. Vyšší cukernatosti i kvality vín dosahuje Hasanský sladký. Rondo poprvé dostatečně dozrálo v loňském roce a vína jsou dosud školena v dubovém sudu. Jaan Kivistik JK 6-5 Vapper 2011 – temně rubínová barva, výrazně živočišné aroma s tóny nahnilých jahod („liščina“), štíhlé tělo, tvrdá kyselinka a medicinální dochuť s náznakem oxidázy ** Jaan Kivistik ES 9-7-48 2006 – jiskrné víno rubínové barvy s vůní lesních jahod až jahodové marmelády, chuť středně plná s pikantní kyselinkou, dochuť perzistentní s chlorofylovými tóny *** August & Ruth Huik Supaga 2003 – zlatožlutá barva, intenzivní aroma akátového medu a perníkového koření, zejména hřebíčku a muškátového oříšku, lehké a svěží víno s ohnivějším dozvukem ***½ Hodnotící stupnice: * nepitelné, ** pitelné, *** dobré, **** velmi dobré, ***** vynikající

Enogastronomie

Vinařský obzor (12/2012) 633

Milan Magni Svatoslav

Štědrovečerní tabule: kapr + bramborový salát

Jak je to tedy se zdánlivě univerzálním smaženým kaprem v doprovodu bramborového salátu? Hledáme-li ve starých kuchařkách, nic takového tam nenajdeme – samozřejmě, nějaká ryba musí na Štědrý večer být (pohybujeme se v kontextu křesťanství), ale ještě koncem 19. století slavná M. D. Rettigová doporučovala pstruha nebo lína, samozřejmě vařené, nejlépe tzv. na modro, po vzniku první republiky se z hlediska racionální výživy propagovaly ryby převážně v technologicky jednoduchých úpravách, ﬁletované, nebo lehké rybí saláty (viz Vaňhova rybí kuchařka). Kapr smažený v trojobalu se objevuje až v 50. letech a nutno říct, že si získává brzy masovou popularitu – i moje babička ho u nás doma „zavedla“. (Vytlačil tak kapra v aspiku, který se stal až novoroční lahůdkou.) A opulentní bramborový salát s majonézou, ten postrach všech výživářů, kde ten se vzal? Tady asi zapracovala lidová tvořivost; zdá se, že zprvu se podobal tomu vídeňskému (s cibulkou, sladkokyselými okurkami a dresinkem z vinného octa) a až postupně se vylepšoval sterilovanou zeleninou, vajíčkem na tvrdo, měkkým salámem, tatarkou apod., až se v některých rodinách nebezpečně podobal salátu „vlašskému“. Přiznám se bez mučení, že takto komponovanému štědrovečernímu menu jsem na chuť nepřišel, dokonce kombinaci smažené + majonézový salát považuji za něco absurdně neharmonického, snad až zdravotně riskantního. Pokoušel

Foto archiv autora

Zdá se, že kapr smažený v trojobalu a bramborový salát jsou nezpochybnitelnou jistotou našich Vánoc, ale při bližším pohledu na tradiční štědrovečerní tabuli je tomu v nejrůznějších koutech České republiky často až překvapivě jinak: například na Těšínsku odjakživa podávají večer smaženou vinnou klobásu s bramborovým pyré, na Vysočině to byl Černý Kuba, třeba vylepšený škvarky, na moravskoslovenském pomezí mají dodnes v oblibě hustou polévku zelňačku a medové oplatky s ořechy, na Podhorácku ještě po druhé světové válce všichni na Štědrý večer zasedali ke stolu s mísou čočky a tehdy snadno dostupným slanečkem.

lát trochu stylově, třeba po onom výše zmíněném vídeňském způsobu, kýženou harmonii máme na dosah. A jaké víno v tomto případě vybrat? Jakékoliv suché bílé s vyšší kyselinkou, lze doporučit Ryzlink rýnský nebo Chardonnay, osvědčily se také řízné růžové sekty. A potom hurá ke stromečku! Bramborový salát vídeňský tradiční recept

jsem se mnohokrát hledat k tomuto chuťově mimořádně expresivnímu chodu nějaké bílé (event. růžové) víno, které by jej vhodně doplnilo – neúspěšně: vyloučit je nutné všechna vína aromatická, vína s vyšším zbytkovým cukrem, dále vína lahvově zralá, a tak snad nejmenší škodu napáchají neutrální suché odrůdy a jejich cuvées, jako jsou například Müller Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené, Veltlínské červené rané apod. Ale o žádnou vysokou enogastronomii tady nepůjde, nějakého mimořádného požitku se nedočkáme, všechno se to spolu doslova pere a víno prostě neobstojí. Pro ty, kteří na vánočním kaprovi trvají a dokážou se projednou rozloučit se smažením v trojobalu, navrhuji kapří kousky třeba vyudit (dnes se dají lehce koupit): jejich eventuální tučnost se tím eliminuje, a pokud k nim připravíme bramborový sa-

Suroviny (pro 4–6 osob): 1 kg malých salátových brambor, jedna menší cibule, 2 větší sladkokyselé okurky (znojemské), 2 dl slunečnicového oleje, 3 polévkové lžíce vinného octa, sůl, černý pepř Postup: Brambory uvaříme ve slupce (pozor, nerozvařit!), po okapání je ihned oloupeme, popřípadě nakrájíme na stejně velké hrubší kousky. Předtím si v míse rozmícháme olej s octem, solí a čerstvě mletým černým pepřem. Ještě teplé brambory vložíme do mísy, dobře s dresinkem promícháme a necháme asi 20 minut v chladu uležet; před podáváním vmícháme nadrobno nakrájenou cibuli a okurky, ještě ochutnáme, popřípadě dosolíme a dochutíme octem, můžeme také ozdobit na talíři čerstvou kadeřavou petrželkou. Bramborový vídeňský salát báječně chutná i druhý den, jenom jej zbytečně nepromícháváme, abychom udrželi jeho strukturu ve stále atraktivní podobě.

634

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Příští úkoly ku povznesení českého vinařství na Moravě (Předneseno na slavnosti valné schůzi jubilejní Zem. vin. spolku pro Markrabství moravské 6. října 1912 v Mutěnicích) Pohroma, přivoděná zavlečením révokazu z Ameriky, přiměla přední odborné ústavy všech vinorodých zemí, aby pátraly po prostředku, kterým by se naprostému zániku vinařství zabrániti dalo. Nejčelnější odborníci, a to v první řadě ve Francii, stanovili si mezi jiným úkol, vypěstovati hybridisací čili křížením, t. j. umělým oplodňováním amerických a evropských rév mezi sebou, odrůdy nové, a sice odrůdy takové, které by hlavně zhoubnému účinku révokazu nepodléhaly, které by však ani jinými důležitými chorobami révy, jako na př. plísněmi (peronosporou a oidiem) netrpěly, které by nejevily zvláštních požadavků na složení půdy, které by se tedy dařily na př. i v půdách obsahujících větší procento vápna, které by při těchto několika dobrých vlastnostech přinášely také pravidelně hojnou úrodu, která by zase i jazyky choulostivé jakostí svou uspokojovala. Pátráním po takových, řekl bych ideálních odrůdách vypěstována byla celá řada nových rév, z nichž některé jako odrůdy podložkové novodobému vinařství jistou službu prokáží; bude-li však velká práce, kterou hybridisace vyžaduje, korunována úplným zdarem, podaří-li se totiž skutečně vypěstovati odrůdy, které by jen dobrými vlastnostmi vynikaly, je velkou otázkou. Mnohem vděčnější byly pokusy zavedené ve krajích révokazem zamořených s pěstováním révy americké, ošlechtěné roubem révy evropské, poněvadž skončily kladným výsledkem, který nad veškerou pochybnost dokázal, že ve šlechtěné americké révě spatřovati lze onen prostředek, kterým se dá vymizení vinařství z krajů révokazem ohrožených předejíti. Ani české vinorodé kraje Moravy nezůstaly ušetřeny zhoubného škůdce vinic, révokazu, který se nejprve na Hustopečsku, a to v r. 1901, ve V. Pavlovicích vyskytl. Od doby, kdy u nás révokaz řáditi počal, uplynulo jen něco málo let, škoda však v poměrně jen krátké době způsobená je ohromná; z celkové viničné plochy českého území v rozloze asi 17 000 měřic jest již 6 000 měřic révokazem napadeno, ze zamořené pak plochy propadla již téměř celá jedna třetina úplné zkáze. Přijde-li několik teplejších a sušších let, tu dokoná jistě révokaz započaté dílo i na zbývající části zamořené plochy, ba přejde i na ony vinice, které doposud nákazy prosty zůstaly. Okolnost tato mluví nejzřetelněji, že

jest již skutečně nejvyšší čas, použíti všech prostředků, které by posloužiti mohly ku odvrácení zkázy, která našemu vinařství hrozí, že jest nanejvýš nutno starati se o to, aby náhradou za vinice, révokazem zničené, budovány byly vinice nové. Že ku zakládání nových, náhradních vinic použito býti musí bezpodmínečně jen šlechtěné americké révy, dokazují nejlépe zkušenosti získané v důležitých vinorodých, révokazem zamořených krajích, kde jsou vinice, škůdcem tímto zničené, nahraženy k úplné spokojenosti tamějších vinařů vinicemi novými, zřízenými na americkém podkladě. Ve snaze po zřizování nových vinic na americké podložce nesmíme se však u nás omezovati jen na kraje zamořené, ve kterých zjednati se má náhrada za vinice zničené, nýbrž my musíme míti na zřeteli i ony kraje, do kterých se doposud ještě révokaz nedostal, aby i tu zakládány byly již nyní vinice takové, o které by se nebylo třeba obávati, že by později, až se nákaza révokazová i na kraje tyto rozšíří, mohly vzíti za své. Pobídkou ku zvláštní péči o budování nových vinic po celém českém vinařském území může nám býti to, že zaváděním šlechtěné americké révy do všech vinařských obcí působiti budeme zároveň i na zlepšení sadby, že probudíme zájem pro pečlivější výběr odrůd, na který vinaři naši doposud vůbec nepamatovali. Zakládání nových vinic mohlo by však v českém vinorodém kraji Moravy jen pomalu pokračovati, setrvalo-li by se i na dále přesně při jedné z hlavních zásad, stanovených pro postup akce směřující ku zvelebení vinařství, aby totiž dodávány byly vinařům našim téměř výhradně jen americké řízky, ze kterých by sami ošlechtěním po-

třebné sazenice vyrobili; má-li se v tomto směru v dohledné době žádoucího úspěchu dosáhnouti, má-li šlechtěných amerických vinic rychle přibývati, tu bude nevyhnutelně nutno starati se každoročně se zřetelem na zvláštní poměry v českém kraji Moravy o značně zvýšenou zásobu hotových šlechtěných amerických sazenic, které by se našim vinařům vedle amerických řízků i ve snížené snad ještě ceně subvenční přidělovaly; za tím účelem bylo by ovšem třeba rozšířiti některou stávající školku, na př. v Mutěnicích, o přiměřený pozemek, který by sloužiti mohl ku zaškolování stratiﬁkovaných (rychlených) ošlechtěných řízků, z nichž vypěstovati se mají šlechtěné americké sazenice. Získati pozemek takový je tím naléhavější, poněvadž dospěly matečné vinice všech stávajících státních a zemských révových školek do onoho stáří, kdy poskytovati mohou plnou úrodu amerických řízků, jichž velmi značné množství přiměřeno jest požadavkům našich vinařů jen v době, kdy po dobrém vinobraní s největší chutí mnoho nových vinic zakládati míní; po roku však, jako jest na př. letošní, jest poptávka po amerických podložkách jen velmi nepatrná, poněvadž vinaři naši spíše na kučování (zrušení) než na zřizování vinic pomýšlí, a tu by se mohlo velmi snadno přihoditi, že by se mnohdy nevědělo, jak s nadbytečnou zásobou amerických řízků naložit, nebylo-li by již předem postaráno o to, aby se mohlo v takovém případě 300 000–400 000 kusů amerických řízků do zásoby našlechtit a po stratiﬁkaci zaškoliti. Přechod od starého způsobu vinaření ku způsobu novému, obzvláště pak zakládání nových vinic na americké podložce, působí jistě vinařům našim značné potíže, které by snadněji překonati mohli, dostávalo-li by

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

641 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

se jim přiměřené podpory. Obzvláště nyní, kdy nezúročitelných půjček jako podpory ku zakládání nových vinic pro neutěšený stav moravských zemských ﬁnancí dosáhnouti nelze, prospělo by našemu vinařství nemálo, uskutečnil-li by se záměr p. zemského rady Dra. Hogenauera, vymoci totiž u zemského výboru a u c. k. ministerstva orby poskytování peněžitých podpor chudým vinařům, kteří by nové vinice zakládati chtěli. Má-li býti péče o zvelebení vinařství úspěšna, tu bude nutno, aby vychováváni byli z dorostu vinaři, kteří by měli v pěstování révy zálibu a kteří by révu také ošetřiti dovedli; je jisto, že v tomto směru nejlepšího výsledku očekávati lze hlavně od návštěvy odborných škol; bylo by tedy žádoucno, aby ku jediné doposud škole vinařské ve Bzenci přidružila se v brzku ještě druhá škola odborná. O poučování dospělých vinařů, jak lze v domácnosti šlechtěné americké sazenice vyráběti, jak třeba si počínati při zakládání a ošetřování vinohradů, jak možno s prospěchem různé choroby révy potírati, pečuje se pořádáním praktických odborných kursů, vykonáváním četných přednášek po všech důležitějších vinařských obcích. Kromě toho bylo by však ještě třeba působiti ku vzbuzení většího zájmu na zvelebení vinařství u majitelů vinic, a tu by se snad doporučovalo, aby zřídil Zemský vinařský spolek ve všech důležitějších vinařkých obcích zvláštní odbory, z nichž každý by pak pečovati musil o povznesení vinařství ve vlastní obci. Podařilo-li se dosavadní činností Zemského vinařského spolku získati i v té nejzapadlejší obci jednoho, ba i více skutečně nadšených vinařů, tu dalo by se právem očekávati, že by se zřízením takových odborů docíliti mohlo toho, aby všichni majitelé vinic jednotlivých vinařských obcí vzájemným povzbuzováním pracovali svorně k jednomu cíli, povznésti vinařství naše na nejvyšší stupeň rozkvětu. Účelem snahy pro zvelebení vinařství jest, aby pěstování révy, správně prováděné, stalo se důležitým zdrojem příjmů našeho rolníka; tu mohu s potěšením konstatovat, že právě v posledních letech začínají se četní vinaři zabývati prodejem hroznů, za které mnohdy značný peníz vytěží. Prodej hroznů, který obzvláště pro ony kraje, ve kterých z vypěstovaných, většinou raných hroznů víno nanejvýš jen prostřední jakosti vyrobiti lze, stále většího významu nabývati bude, naučí se vinaři teprve chápati výhodu, kterou skýtá zpeněžení úrody, docílené ve vinici, nahlédnou, že vinice přece jen nějaký užitek přinášeti může. Dospějí-li vinaři k tomuto názoru, pak bude již snadno přiměti je ku pečlivějšímu ošetřování vinic. Druhý, a to daleko důležitější způsob zpeněžení úrody z vinohradů spočívá v odprodeji vína. Na prodej vína pomýšleti musí pro příště obzvláště ony obce, ve kterých se pěstují právě ty nejlepší odrůdy révy, jako na př. Ryzlink rýnský, který dává, jak známo, víno skutečně znamenité jakosti. Naši vinaři ne-

věnovali doposud dosti pozornosti prodeji vína, jednak proto, poněvadž přece by jen nejraději sami svoje víno vypili, jednak také z toho důvodu, poněvadž mnohdy víno, nesprávným ošetřováním na jakosti poškozené, nikomu by ke koupi nabídnuto býti nemohlo. Aby u nás prodej vína zevšeobecněti se mohl, tu bude v první řadě nutno starati se o zlepšení ubohého sklepního hospodářství; že by ku zjednání nápravy v tomto směru přispěti mohly hlavně praktické klepařské kursy, projeveno bylo již před několika lety; uspořádati však kursy takové bude teprve nyní možno, kdy postaráno jest zřízením ústředního vzorného sklepu o vhodné k tomu místnosti. Bližší program praktických sklepařských kursů sestaven bude se zvláštním zřetelem na chyby, jichž se náš vinař při ošetřování vína ve sklepě nejčastěji dopuští. Ústřední vzorný sklep zřízen byl však i k tomu účelu, aby přispíval ku získání odbytu vínům v českém kraji Moravy vypěstovaným; v tomto směru působiti bude jednak zjednáváním reklamy odprodejem dobře školených vín, jednak tím, že tvořiti bude jakési pojítko mezi pěstiteli révy, tedy producenty, a kup i vína hlavně z kruhů hostinských. Sejdou-li se za účelem návštěvy kursů v ústředním vzorném sklepě současně vinaři i hostinští, přinesou-li vinaři ku obvyklému okusu, jímž kursy končívati budou, vzorky svých vín, která by prodati chtěli, tu najdou asi snadno kupce mezi přítomnými hostinskými, jimž bude zase asi vítaným, najdou-li při takové příležitosti vícero vzorků vín přinešených z různých obcí pohromadě. Zřízením vzorného sklepa, který zjednávati má nápravu na poli doposud úplně zanedbaném, učiněn je zase značný krok ku předu, jímž získává se důležitý doplněk ku dosavadní akci na povznesení vinařství. Z práce, která očekává všechny, jimž na zvelebení vinařství záleží, jest velká. K vytčenému cíli dospěti bude možno jen za vydatného přispění zemského výboru a c. k. ministerstva orby, umožní-li se totiž poskytnutím potřebných prostředků dodávati vinařům vedle amerických řízků v dostatečném množství i hotové šlechtěné sazenice ve snížené snad ještě ceně subvenční, budou-li poskytovány chudším vinařům, kteří by nové vinice zakládati chtěli, peněžité, byť i skrovné podpory, zřídí-li se co nejdříve ještě jedna škola vinařská. Bude-li vinařům našim ku zřizování nových vinic napomáháno, bude-li pečováno o výchovu dobrých vinařů, přispějí-li nám i hostinští, obzvláště v úrodných letech nákupem vína v českém kraji Moravy vypěstovaného, tu můžeme jistě vším právem doufati, že snaha po zvelebení našeho vinařství nezůstane bezvýslednou. Karel Votruba, c. k. vinařský komisař, Hodonín Zdroj: Vinařský obzor č. 10, r. 1912, str. 189– 192

Vinařský obzor (12/2012) 635

Národný salón vín v Pezinku V septembri otvorili už po siedmykrát najznámejšiu výstavu vín na Slovensku Národný salón vín v Pezinku. Organizátor výstavy Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku tu pripravil prehliadku najlepších 100 vín zo Slovenska ktoré sa nominovali v 19 regionálnych súťažiach a získali viac ako 84 bodov. Osem hodnotiacich komisii zložených z 48 odborníkov vyberalo sto najlepších vín zo kolekcie 418 prihlásených vzoriek od 59 výrobcov z celého Slovenska. Celkove na nominačných výstavách na Slovensku bolo hodnotených až 8 290 vín z ktorých 2 609 spĺňalo kritéria nominácie. Hodnotiace komisie mali teda z čoho vyberať, aby vyhodnotili najlepšie vína v ôsmych kategóriách, prevažne z ročníka 2011. Už tradične najvyššie ocenenia získavajú predovšetkým vína od vinárov z Malokarpatskej vinohradníckej oblasti. Foto archiv autora

Vinařská historie / Zprávy

Do Národného salónu vín v Pezinku sa nominoval i Alibernet 2011 od ﬁrmy Víno Hubinský z Vinosád. Na obrázku rodina Jaroslava Hubinskeho spolu s priateľmi pri zbere hrozna. Najlepšie ocenené vína: Tiché biele suché: Devín 2011, výber z hrozna – VINS, s. r. o., Vinosady Tiché biele polosuché a polosladké: Tramín červený 2009, polosladké, bob. výber, VINO NITRA, s. r. o., Nitra Tiché ružové suché, polosuché a polosladké: Frankovka modrá, rosé 2011, polosladké, výber z hrozna – ELESKO, s. r. o., Modra Tiché červené suché: Alibernet 2009, suché výber z hrozna – KARPATSKÁ PERLA, Šenkvice Prírodné sladké vína: Cabernet sovignon 2011 sladké, ľadové víno– JURAJ ZÁPRAŽNÝ, Vinosady Poradie vinárov podľa počtu vín v Národnom salóne vín v Pezinku: – VÍNO MRVA– STANKO. . . . . . . . . . . . . . . 10 vín – KARPATSKÁ PERLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 vín – ROMAN JANOUŠEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 vín – CHATEAU MODRA a VINOHRADNÍCTVO a VINARSTVO SKOVAJSA . . . . . . . . . . po 5 vín – VINIDY, VINO NITRA, M. POMFY, VINO MATYŠÁK, AGRO-MOVÍNO . . . . . . . po 4 vína Potešiteľné je, že do Národného salónu vín sa umiestnili i vína od menej známych vinárov zo Slovenska a takto rozšírili výber vín pre návštevníkov výstavy. Domáci ale i zahraniční návštevníci, turisti budú mať takto možnosť chutnať vystavované vína do konca augusta 2013. Najvýznamnejšou udalosťou budúceho roka bude svetová výstava vín 20. ročník CONCOURS MONDIAL DE BRUXELLS v Bratislave v dňoch 10.–12. mája 2013. Ing. František Mach, Modra, Moyzesova 59

636

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská povídka

Jak kmocháček čuli čertovinu (a co sa protivá temu dá dělat) …je to jen chemie. (Text písně - Xindl X, Karaoke) Exorcismus – vymítání ďábla (Nabídkový katalog církve svaté)

Víno, to néni enem tak, s vínem je hromada práce. V jednem kusu sa mosí opatrovat – dolévat, nebo bečky také cosi vypijú, dyť sú dřevěné a dřevo dýchá, no v prvéj řadě sa mosí koštovat, nebo aj na víno chodijú nemoce, hnědka, křís a doví co ešče. Aj myšinú može víno byt cítit, a dyž sa to nepodchytne hneď zkraja, možete to vylét do potoka všecko. Indová to ludé z vínem tak neuměli, to až včil sú štont nacpat do vína takových svinstev, aby tá ﬂaška mohla objet púlku světa a potem ešče celé měsíce stát v supermarkétu v regále na slunku, než sa najde nejaký trúba, kerý to kúpí. Kúpit jak kúpit, no on to aj vypije! Takoví ludé nemožú ani vědět, že víno néni jak ve sklepě a dobře by bylo, dyby sa tam aj vypilo. Nebo sú takové pády, že ve sklepě néni vínu hany, no jak sa dostane do tepla, na druhý deň sa už nedá pit. Veliká věc byla, dyž sa víno začalo sířit, síra dovede udělat takovým věcám konec. Kdo na to došél prvý, to sa neví, a já vám to včil povím. Kmocháček našeho stařečka z maměnčinéj strany mněli veliký vinohrad a tož pravda mněli aj hodně vína. Jednú obcházali sklep a jak tak vytahnú čepek z takovéj šikovnéj pětivěderní bečičky s mladú burgundú, přes nos jich uderíl čmuch s odpuščením jak ze senkrovně nebo po záprtkoch*/. Kmocháček zahřešili, keré potvorstvo sa jim dostalo do vína, no ať je temu vínu, co mu je, šak oni to z teho dostanú, ej secsakra, že dostanú, po dobrém nebo po zlém! Jak to mysleli s tým po dobrém, nevím, no začali hneď po zlém: V hájku nařezali z mladéj bříze prútkú a udělali z nich šikovnú metlu. Vybrali samé dlúhé, aby metla byla pěkně ostrá. Potom dokutáleli pod milú bečičku škopek, narazili pipu a víno do něho prúdem vypustili. A včil chytli tú metlu a vyšvácali vínu, co měli sile! Švácali, švácali, až sa na víně dělál šum, a jak tak švácajú, vidijú, jak sa v tem šumu cosi mele! A kdo iný jak čert! A tož fest přitlačili – čert z vína ven a oni za něm! Hnali ho mezi katnýřama ke dveřám, hore po schodoch do preschúza, tam sa pomotali okolo stola a zaséj do sklepa! Čert napřed, kmocháček s metlú za něm a enem do něho jak do netáhavého koňa.

Dyž už čert nevěďél, z keréj do keréj, hup – a vleťél kmocháčkovi do téj prázdnéj bečičky! Kmocháček chytli čepek, bečicu zarazili a čert býl jejich. No co včil s něm? Byli by ho zavézli na tragaču na fáru, ať si tam s něm poradijú, od čeho tu sú! No s bečičkú by sa potem těžko zhledali – pokáď ide o věci světské, farářom néni co věřit a co církev svatá schvátí, už sa nenavrátí. Bečičku potřebovali a tož viděli, že budú moset čerta pustit. No nechat ho jit po svých enem tak, to sa jim nechtělo. A tož pěkně zaklepali prstem bečičce na dno a slušně sa čerta optali – majú bečičku vypláchnút svěcenú vodú nebo vykúřit kadidlem? Naslibovali mu teho vjacej, no čert nic. Teprvá dyž mu malovali, jaký majú Svatý otec v Římě zvěřinec, co tam všecko majú, no čerta že tam eště nemajú, začál čert lézt ke křížku. Dušovál sa jak cigán, že kmocháčkovi škodit nebude a že kmocháček nebudú lutovat, dyž ho pustijú, a škodný že nebudú. Kmochářek pravda čertovi nevěřili ani pozdravpámbu, no víno ze škopku do čehosi nalít moseli a tož spánembohem vyrazili čepek. Čert na nic nečekál, vyleťél z bečky, po schodoch ze sklepa a preschúzem ven, div že nevzál sebú aj futra. Ostalo po něm akorát fúra smradu. No jakého! Z bečky sa valíl

jakýsi modrý dým, do očú to štípalo, v krku škrabalo, zaplaťpánbu, že sa to držalo při zemi, ináč by kmocháček ve sklepě nevydržali. No s takovú to nejak přečkali, kýblem přelili víno ze škopka zpátky do bečky, zamkli sklep a šli dom. Od teho vína, co ostalo po čertovi, si kmocháček už velice nic neslibovali. No stalo sa, že sa zapoměli a okoštovali ho – a podivili sa velice! Čertovský smrad sa načisto vytratíl, jak ten prvý po lužovici a zhnilých vajcoch, tak ten druhý, jak tam čert vypustíl strachy ducha z břucha, dyž mu kmocháček slubovali tú zologickú zahradu. Že byla zrovna práca v polu, okopávali sa erteple, natahli si kmocháček teho vína sebú. Kopali celý deň a celý deň bylo víno ze sklepa venku, aj slunéčko na něho svítilo – a nic, nezlomilo sa! Pravda, zteplalo, no dyž doma ﬂašku spustili na špagátě do studně, vychladilo sa a bylo jak předtým! Kmocháček o tem přemýšlali, kudy chodili, až jich napadlo, esli to nebude tem, jak sa jim čert v bečce strachy málem tento. Že na vojně slúžili v arzenálu, zpomněli si, jak hoří síra. A tož si v městečku u drogisty trochu kúpili a jak stáčali víno, nasypali teho na takový pléšek, zapálili a na drátku to spustili do bečky. A richtik! Z bečky sa valíl dým načisto stejný jak po čertovi, a jak tam potom kmocháček nalili víno,

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

230 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařská povídka / Vinařská historie

na chuti nebylo poznat velice nic. A dyž sa vynéslo ze sklepa, udržalo sa v pořádku kolik dní, stěžovat si nemohl žádný, že by mu kmocháček prodali neco, co by sa mu do rána pokazilo. Naposled kmocháček začali sířit aj prázné bečky, aby sa jim v nich neuchytla plesnivina. Tož tak sa kmocháček naučili od čerta, jak opatrovat víno sírú. Pravdaže sa o tú múdrosť podělili s kamarádama, no že to majú od čerta, nepochváleli sa žádnému. Do najdelší smrti tajili, jak to tenkrát s tú sírú bylo, kde by přiznali spolky s čertem! Dyť oni sa v téj věci dovolávali samého Pánaboha, nebo sa nikdá nezapoměli nechat slyšet, že dávajú do vína „kúšček téj boží síry“. Takový oni byli farizej! Já už kmocháčka nepamatuju a pamatovat nemožu. Odkáď vím, co vím, už ani nevím, no co sem věďél, sem pověďél. Nebo včil už to kmocháčkovi nikdo o hubu otlúct nemože, dávno sú na pravdě Boží. A pokaváď by skrz tú síru mělo it o nejaké spolky s čertem, tož to sa potom dá řéct dávno o nás všeckých! Jaroslav Radvan (Brno 11/2012– podle skutečné události)

* Jde o nemoc vína zvanou sirka neboli kozlovina (nikoliv čertovina!). Příčinou je vznik sirovodíku. Víno je třeba intenzivně provzdušnit a stočit do silně zasířeného sudu. Malý slovníček: Kmocháček – kmotříček (čiže „krstný otec“); protějškem kmocháčka je kmotřenka; v nezdrobnělém tvaru (kmoch, kmotra) nejsou tyto termíny používány; čut – slyšet, zde však ve smyslu čichat ve smyslu větřit, tušit; v jednem kusu – soustavně, pořád; koštovat – ochutnávat (klíčová práce vinaře ve sklepě); hnědka, křís, myšina – nemoci vína; nepodchytnút zkraja – nezachytit včas; indová – dříve; sú štont – jsou stavu, jsou schopni; nacpat takových svinstev – chemicky konzervovat; kúpit jak kúpit – že to koupí, to se

dá ještě pochopit; néni jak ve sklepě – nemůže být líp než ve sklepě (platí nejen pro víno); nebo – neboť; takové pády – takové případy; pravda – zde ve smyslu: „samozřejmě“; obcházat sklep – rozuměj: ochutnat ze všech sudů; čepek – dřevěná zátka u sudu; pětivěderní – sud o objemu 5 × 55 l; burgunda – rulandské; čmuch – puch, zápach; senkrovňa – žumpa; záprtek – pukavec; zahřešit – zaklít, nadávat; udělat metlu – vyrobit koště; škopek – otevřená dřevěná nádoba (káď); pipa – pípa; včil – nyní, teď; vyšvácat – švácat = švihat; cosi sa mele – něco se vrtí; fest – pořádně; mezi kantnýřama – uličkou mezi sudy (kantnýř = lešení, na kterém leží sudy); hore – vzhůru; preschúz – lisovna (stavba před vchodem do sklepa); pomotali sa – zde: zatočili se; zarazit bečicu – zašpuntovat (ovšem dřevěným čepkem); tragač – jednostopé nákladní vozidlo; vjacej – více; malovali mu – barvitě mu líčili; lézt ke křížku – kát se, litovat svých činů, prosit; dušovat sa – speciﬁcký způsob zaklínání se slovy „na mou duši“; nevěřit ani pozdravpámbu – nevěřit vůbec nic; spánembohem – zde ve smyslu „děj se vůle Boží, s pomocí Boží“; futra – zárubně dveří; dom – domů; ostalo – zůstalo; kýbl – kbelík; zapoměli sa – spletl se, udělal něco omylem; lužovica – močúvka; po vajcoch – po vejcích; vypustit ducha z břucha – opisný výraz pro větry; erteple – brambory (die Erdapfel – něm.); natahnút si – víno se nenabírá (např. sběračkou), nýbrž odsává hadičkou nebo koštýřem; víno sa nezlomilo – nezvrhlo se, neznehodnotilo se; ﬂaška – láhev; špagát – provázek; strachy málem tento – tento = univerzální slovo, kterým lze vyjádřit jakoukoliv činnost; arzenál – zbrojní závod, výroba zbraní a střeliva; u drogisty – v drogerii; stáčat víno – ošetřování vína, které spočívá v odčerpání hadičkou z jedné nádoby do druhé (viz učebnici fyziky pro základní školy – spojené nádoby); pléšek – plíšek, kousek plechu; a rychtik! – opravdu; nepochváleli sa – nepochlubil se; nechali sa slyšet – řekl; farizej – pokrytec; otlúct o hubu – vytknout; pokaváď by mělo it – pokud by mělo jít, pokud se týká.

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus) Autor pro svou zatím poslední monograﬁi jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historických starověkých počátků přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě ve druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by měla být v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti.

365 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (12/2012) 637

Historické události a vinařské osobnosti – prosincová výročí Uvedena pozvánka na VIII. valnou hromadu Ústředního svazu československých vinařů na 18. prosince 1932 do Bzence. 1932, Vinařský obzor roč. 26, č. 12, str. 217 a 230

Josef Pelc se dožil 60 let 10. prosince 1962. Byl dlouholetým ředitelem Vinařského družstva, později Vinařských závodů v Mutěnicích, byl předsedou vinařské komise ÚV ČZOZS a v roce 1959 předsedou výstavního výboru Celosvazové výstavy vín v Hodoníně. 1962, Vinařství roč. 55, č. 12, str. 189

Sto let Vinařské školy ve Valticích. Její zřízení bylo povoleno 9. prosince 1872 dolnorakouským zemským sněmem jako dvouleté rolnicko-vinařské školy. Na její rozvoj měl značný vliv kníže Jan II. z Lichtensteina, který škole věnoval pozemky a budovy. Škola sehrála velkou roli při obnově vinic po révokazových škodách. Mezníkem byl rok 1920, kdy se stala českou školou, a svoji úlohu vzorně plní stále. 1972, Vinohrad roč. 10 (65), č. 9, str. 204–205

Dne 2. prosince 2002 uplynulo 35 let od úmrtí Josefa Sedláčka. Narodil se 25. listopadu 1884 ve Velkých Hostěradicích. Po studiu na mělnické ovocnicko-vinařské škole nastoupil jako adjunkt do ovocné a révové školky v Kloboukách u Brna. Po třech letech v touze po poznání odešel k ﬁrmě v Novém Sadu (nyní v Srbsku). Po první světové válce byl jako státní odborný pracovník MZ v Bratislavě, kde řídil zakládání vinic, a v roce 1924 přešel do Tokajské oblasti, kde byl vedoucím Výzkumné stanice vinařské v Malé Trni, kterou vybudoval jako mimořádně úspěšnou. V roce 1938 se však musel vrátit do Výzkumné stanice vinařské v Mutěnicích, kde pokračoval jako vinařský inspektor nejen v selekci révy, ale též byl velmi aktivní v osvětové a organizační činnosti. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 12, str. 595 Podle uvedených zdrojů sestavil Ing. Drahomír Míša, Lednice

638

Vinařský obzor (12/2012)

Společenská kronika

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Vzpomínka na Ing. Václava Křivánka

du federální republiky. A tím pádem se rozpadlo i zkoušení odrůd. Proto jsme odrůdu Sevar přihlásili s Ing. Aloisem Tománkem v roce 2002 na Státní odrůdovou zkušebnu ÚKZÚZ v Oblekovicích a povolena byla v roce 2008. Při naši návštěvě, kdy už nebyl Ing. Křivánek zdravotně v pořádku, jsme si řekli, že se vždy před Vánocemi sejdeme a popovídáme si. Už se tak nestalo, protože pan inženýr nás navždy opustil 24. února 2009. Nedávno jsem našel v archivu vzácnou fotograﬁi tří šlechtitelů-odchovanců „školy doc. Blahy“, ještě ze společného státního podniku Oseva Brno, na které je Ing. Jaroslav Horák (autor André), Ing. Josef Veverka (autor odrůd Pálava a Aurelius) a náš oslavenec Ing. Václav Křivánek (autor a spoluautor odrůd Muškát moravský, Amos, Olšava, Vitra, Pola, Sevar, Floriánka a více než sta klonů révy vinné). Tolik článků, přednášek a tolik slov o révě vinné a vínu, co pan

Naše poslední návštěva – Křivánek a Tománek

Škola doc. Blahy – Horák, Veverka, Křivánek

Foto archiv autora

inženýr pronesl, by vyšlo na několik dílů encyklopedie. Ve vzpomínkách žije stále s námi, radí nám a pomáhá v práci. Jeho jedno z krásných hesel znělo: „Když přišla jakákoliv krize, nejvíce jsem pracoval.“ Foto archiv autora

S kolegou Ing. Aloisem Tománkem, který letos vstoupil mezi padesátníky a byl bezprostředním pokračovatelem, spolupracovníkem Václava Křivánka a spoluautorem některých odrůd révy vinné, jsme se vydali dne 18. prosince 2008 navštívit inženýra Křivánka do jeho domu. Byla to naše poslední návštěva před jeho úmrtím. Zavzpomínali jsme na dění na šlechtitelské stanici u nás v Polešovicích, kde oslavenec strávil celý aktivní život. Jeho nejmilejší kulturou byla réva vinná. Oblíbenou odrůdou Ing. Křivánka bylo Sylvánské zelené, které kdysi rostlo na stanici v Zadních Růžených a pan inženýr si ji přeštěpoval do své vinice. Naše debata byla tehdy přerušena domluveným telefonátem z Českého rozhlasu, který chtěl vyslat do éteru povídání o odrůdě Sevar, která byla v tom roce povolena. Sevar sice kdysi dávno nakřížil právě Ing. Křivánek, ale zapsání do Státní odrůdové knihy v roce 1992 se nezdařilo kvůli rozpa-

Foto archiv autora

Dne 2. září letošního roku jsme si připomněli nedožité 85. výročí narození významné osobnosti šlechtění révy vinné – Ing. Václava Křivánka.

Ing. V. Křivánek měl vždy co předvést

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

Webová stránka moravských a českých vín

inzerce

Místa distribuce Vinařského obzoru AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 V. Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům KOBERN s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 500 Kč VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

43 Kč 81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

641 Kč 98 Kč 98 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně

72 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

90 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi

165 Kč

Zákon o vinohradnictví a vinařství – Komentář

360 Kč

Oxid siřičitý v enologii

299 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel. 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Vinařský obzor (12/2012) 641

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Adresa redakce a vydavatele: SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz • Šéfredaktor: Ing. Martin Půček • Editor: Ing. Richard Stávek • Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), Ing. Petr Ackermann, CSc., doc. Ing. Josef Balík, Ph.D., doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Aleš Gala, Lubomír Glos, Ing. Tomáš Javůrek, Ing. Antonín Králíček, Ing. Pavel Krška, Mgr. Lukáš Lukáš, JUDr. Tibor Nyitray, Ing. Bronislav Pavelka, doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc., Bc. Milan Sedláček, Ing. Richard Stávek, Ing. Marek Špalek

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2012 Ackermann Petr Výskyt chorob a škůdců révy ve vinařské oblasti Morava v roce 2011 . . . .14 Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Dávkování přípravků na ochranu rostlin a dávka aplikační kapaliny ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Poškození letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou . . . . . . . . . . . . . . . . . 438

(VO č. 1) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 9)

Baker Helena Claret versus klaret aneb Další potenciální zmatek ve vinařském názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 (VO č. 1) Nevídaný úspěch moravského vína v nové mezinárodní soutěži „gastronomických“ vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 (VO č. 2) Winepunk versus Applepunk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 (VO č. 2) Ice Cider – cidre de glace – ledový cider . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 (VO č. 2) Veletrh Prowein 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 (VO č. 3) Stříbro, zlato i diamant pro moravské vinaře a vína v Monackém knížectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 (VO č. 5) Vinařství v okolí Verony – oblast Valpolicella . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 (VO č. 5) London International Wine Fair (LIWF) 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336 (VO č. 6) Vína z Azorských ostrovů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 (VO č. 7–8) Akce otevřených vinných sklepů aneb „Ze sklepa do sklepa“ v obci Čejč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 (VO č. 10) Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu . 574 (VO č. 11) EnoExpo Krakov 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 629 (VO č. 12) Baker John Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu . 574 EnoExpo Krakov 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 629 Balík Josef Téma měsíce – Čiření vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

(VO č. 11) (VO č. 12)

Stroje pro zvedání a zasunování letorostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem . . . . . 442 Lahvovací linky ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 Réví z vinic jako energetické palivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Obaly využívané ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .616

(VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Čábelka Jiří Zemřel pražský vinohradník Antonín Tureček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

(VO č. 2)

Čechovský Michal Vinohradnické a sadařské traktory Case IH Quantum . . . . . . . . . . . . . . 501

(VO č. 10)

Černý Branko Historicky první Miss víno odlétá reprezentovat ČR do Číny na světové ﬁnále Miss Tourism . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583

(VO č. 11)

Dvořáček Lubomír Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012. . . . . . . . 620

(VO č. 12)

Dumbrovský Miroslav Zemní terasy a jejich využití v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Zhodnocení příčin poškození stability terasových plošin a svahů . . . . . 140

(VO č. 2) (VO č. 3)

Fiala Václav Sanatorium 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 (VO č. 6) Mrskut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 (VO č. 7–8) Na Vinově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 (VO č. 10) Flesarová Jana Za poznáním do Burgundska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334

(VO č. 6)

(VO č. 1)

Baroň Mojmír Diplomové práce obhájené na Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .614

(VO č. 12)

Bárta Luboš Americký úspěch na pomoc dětem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331

(VO č. 6)

Bernard Stanislav Zneužívání KEG sudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602

(VO č. 12)

Bílek František Nezastupitelná úloha sanitační technologie CIP ve vinařství . . . . . . . . 253

(VO č. 5)

Burešová Pavla Poznejme vybrané gastronomické trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 (VO č. 1) Masopuste, masopuste, do kola mne, holky, pusťte! . . . . . . . . . . . . . . . 112 (VO č. 2) Jehněčí, kůzlečí a králík v kuchyni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 (VO č. 3) Poznejme vybrané gastronomické trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 (VO č. 4) Květen: chřest a růžová vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 (VO č. 5) Inspirace na červen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 (VO č. 6) Sommelier v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .410 (VO č. 7–8) Hovězí maso v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 (VO č. 9) Bobule na talíři – jak využít plody révy vinné v gastronomii? . . . . . . . . 523 (VO č. 10) Burg Patrik Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 1. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 (VO č. 2) Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 (VO č. 3) Zařízení pro separaci kalů ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . 198 (VO č. 4) Den otevřených sklepů v Rakvicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 (VO č. 5) Mechanizační prostředky pro ometání kmínků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 (VO č. 5) Možnosti využití matolin z vinařské produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 (VO č. 5) Možnosti využití ﬁltrace na principu reverzní osmózy ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314 (VO č. 6) Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 (VO č. 7–8)

Gondáš Petr Slovenský prezident navštívil moravské vinaře na veletrhu Danubius Gastro v Bratislavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sekundární produkty révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kalendář vinařských akcí 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola vinařských databází . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

165 200 519 519

(VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 10) (VO č. 10)

Glos Lubomír Víno není vinno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Další škůdci ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Kalcióza – žloutenka ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

(VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 5)

Gruna Rostislav Prohlášení o zásobách lze snadno podat elektronicky . . . . . . . . . . . . . . 239 Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542

(VO č. 5) (VO č. 11)

Habrovanský Zdeněk Co jsem vloni nestihl napsat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 (VO č. 1) Cisterciácká pečeť a poutní prodejna na Velehradě . . . . . . . . . . . . . . . . 163 (VO č. 3) Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374 (VO č. 7–8) Cesty vína IV., V archeoskanzenu Modrá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 (VO č. 7–8) Vinobraní v Hradišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 (VO č. 9) Nový polešovický klon odrůdy Rulandské šedé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 (VO č. 9) Kudlovický vinný žleb posedmé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 (VO č. 9) Slavnosti vína v Polešovicích a páté Top víno Slovácka . . . . . . . . . . . . . 475 (VO č. 9) Špačci letos odletěli brzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 (VO č. 10) Nové klony Zweigeltrebe z Polešovic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502 (VO č. 10) Svatomartinské 2012 v Uherském Hradišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .618 (VO č. 12) Vzpomínka na Ing. Václava Křivánka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 638 (VO č. 12) Havlík Miroslav Z historie vinohradnictví v Josefově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Z historie vinohradnictví v Těšicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

(VO č. 1) (VO č. 5)

642

Vinařský obzor (12/2012)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Hluchý Milan Seminář Svazu integrované a ekologické vinohradnické produkce Ekovín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Vývoj integrované produkce révy vinné u nás a v okolních státech a její přínos pro vinohradnictví ČR (I.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 Vývoj integrované produkce révy vinné u nás a v okolních státech a její přínos pro vinohradnictví ČR (II.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Zdravá půda – základ úspěšného vinohradnictví a vinařství . . . . . . . . . 194 Hluchý Štěpán Nově přijatá pravidla pro ekologickou produkci vína . . . . . . . . . . . . . . . 197

Ludín David Porovnání metod měření alkoholu v dokvášejících a sladkých vínech . 204

(VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4)

(VO č. 4)

Hrabálková Jiřina SZPI: Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů! . . . . . . . . . 359 (VO č. 7–8) Hubáčková Marta Ešte raz k vinici na Kněží hoře v Loděnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Chlad Martin VOC Znojmo na Znojemském vinobraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518 FORD pro naše vinaře… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 Vlaštovky v zimě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600 Jelen Pavel Od A k B a zase zpět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PWW: Galadegustace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ad „Vhodná technologie pro autentická vína“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zahradní košt na Modřanské vinici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (1) – úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (2) – klony a podnože . . . . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (3) – speciﬁka prostředí . . . . . . . . . . . . . . . .

(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 11)

Kopeček Zbyněk Nejsou degustátoři jako degustátoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 (VO č. 7–8) Srovnávací hodnocení vín – Ryzlinky rýnské ze Slovácka . . . . . . . . . . . 516 (VO č. 10) Korpás András Šlechtění révy vinné (nejen) na bezsemennost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

(VO č. 1)

Kostroň Karel FORD pro naše vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540

(VO č. 11)

Kováč Karol Pestovanie viniča v alpských podmienkach kantónu Valais vo Švajčiarsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

(VO č. 9))

Krajíček Ivo RENOMIA, užitečný partner SV ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 541

(VO č. 11)

Krška Pavel ELWIS – elektronický registrační systém NVC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Přehled hlavních aktivit Národního vinařského centra v roce 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465 Svatomartinské 2012 – informace pro vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467

(VO č. 4) (VO č. 9) (VO č. 9)

Kruml Jan O vinařských stavbách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 (VO č. 7–8) Krušková Zuzana Pestovanie viniča v alpských podmienkach kantónu Valais vo Švajčiarsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

Magni Milan Francouzské brambory alias sýrový gratin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 (VO č. 1) Vinařův špíz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 (VO č. 2) Vinař připravuje sekanou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 (VO č. 3) Tradiční velikonoční hlavička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 (VO č. 4) Vinařův letní salát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 (VO č. 5) Papriky plněné balkánským sýrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 (VO č. 6) Vinař vaří z hub – jihočeská houbová omáčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 (VO č. 7–8) Pohár podle prababičky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471 (VO č. 9) Zvěřina a víno – posvátná kombinace všech vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . 523 (VO č. 10) Svatomartinský košt 2012 v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580 (VO č. 11) Na Martina nejen husa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581 (VO č. 11) Štědrovečerní tabule: kapr + bramborový salát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 633 (VO č. 12)

(VO č. 2)

100 (VO č. 2) 104 (VO č. 2) 316 (VO č. 6) 399 (VO č. 7–8) 496 (VO č. 10) 546 (VO č. 11) 606 (VO č. 12)

Kaštanová Nikol Svätomartinský košt v Bratislavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579

(VO č. 4)

(VO č. 2)

(VO č. 9)

Křístek Martin Terra Madre Day 2011 – poprvé na severu Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 (VO č. 1) Po stopách vinařů-polárníků: Zelená Hora a Dolní Slezsko . . . . . . . . . . 222 (VO č. 4) Cuvée 2012 Ostrava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 (VO č. 5) VINOFORUM 2012 v Mariboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 (VO č. 7–8) Po stopách vinařů-polárníků: Finsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 520 (VO č. 10) Po stopách vinařů-polárníků: Estonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 630 (VO č. 12)

Mach František Vínna turistika na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 Národný salón vín v Pezinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635

(VO č. 5) (VO č. 12)

Málek Stanislav Stanislav Málek: k CIP stanici pro sanitaci tanků jsem byl nejprve skeptický, ale šetří nám čas i peníze za chemii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 (VO č. 7–8) Malinová Karla Top víno Slovácka 2012, regionální ocenění vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

(VO č. 4)

Markel Martin Unikátní klasiﬁkace vín na Moravě a Znojemsku za Světové výstavy ve Vídni roku 1873 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

(VO č. 2)

Matuszková Jitka Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích z pohledu etnografa . . . . . . . . . . . 219

(VO č. 4)

Michlovský Miloš Padesátka vinaře-tradicionalisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 (VO č. 2) Za Tomášem Nečasem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .416 (VO č. 7–8) Víno a oxid siřičitý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569 (VO č. 11) Mikulica Petr Reprezentační ples Zahradnické fakulty v Lednici při MU v Brně . . . . 221

(VO č. 4)

Míša Drahomír Historické události a osobnosti ve vinařství – lednová výročí . . . . . . . . . 49 (VO č. 1) Historické události a osobnosti ve vinařství – únorová výročí . . . . . . . . 107 (VO č. 2) Historické události a osobnosti ve vinařství – březnová výročí . . . . . . . 166 (VO č. 3) Historické události a osobnosti ve vinařství – dubnová výročí . . . . . . . 225 (VO č. 4) Historické události a osobnosti ve vinařství – květnová výročí . . . . . . . 283 (VO č. 5) Historické události a vinařské osobnosti – červnová, červencová a srpnová výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 (VO č. 6) Historické události a osobnosti ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 (VO č. 7–8) Historické události a osobnosti ve vinařství – zářijová výročí . . . . . . . . 469 (VO č. 9) Historické události a osobnosti ve vinařství – říjnová výročí . . . . . . . . . 525 (VO č. 10) Historické události a vinařské osobnosti – prosincová výročí . . . . . . . . . 637 (VO č. 12) Navrátilovi Kateřina a Petr Prožitky milovníků vína aneb Šardice zase vyhrály . . . . . . . . . . . . . . . . 581

(VO č. 11)

Nevídal Tomáš Crossflow filtry Romfil – nejrozšířenější filtry na trhu v ČR . . . . . . . . . . 444

(VO č. 9)

Novotný Karel Kam až necháme dojít moravské vinařství? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582

(VO č. 11)

Nyitray Tibor Pár slov do začátku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298 Společně odvraťme hrozbu spotřební daně! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 576 Chvilku slunko, chvilku mráz... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 598

(VO č. 6) (VO č. 11) (VO č. 12)

Okleštěk Luděk Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů slouží nově na Portálu farmáře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 (VO č. 7–8)

Kubíčkovi Jarmila a Petr Prožitky milovníků vína aneb Šardice zase vyhrály . . . . . . . . . . . . . . . . 581

(VO č. 11)

Kumšta Michal Organické kyseliny v hroznech ročníku 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Aktuální vývoj obsahu organických kyselin v hroznech . . . . . . . . . . . . 452

(VO č. 3) (VO č. 3)

Otáhal Jan Poslední den v Salonu vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Valtické vinné trhy 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

Libicher Jaroslav Sledování fermentace moštu užitím refraktometru . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

(VO č. 2)

Pavelka Bronislav Ověřování hroznů révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 (VO č. 7–8)

Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2011 ve vinařské oblasti Morava . . . . . . . 22 K letošním květnovým mrazíkům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310

(VO č. 1) (VO č. 6)

Pavloušek Pavel Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Cortis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Osička Luboš K míchání kalů a autentickým vínům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 (VO č. 7–8)

(VO č. 2) (VO č. 6)

(VO č. 1)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Zimní řez révy vinné ve vinicích malovinařů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 (VO č. 1) Praktické poznatky k odrůdě Dunaj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 (VO č. 2) Minimalizace podílu velkých řezných ran při zimním řezu révy vinné . 70 (VO č. 2) Praktické poznatky k odrůdě Milia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 (VO č. 3) Nové postřehy k odrůdě Regent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 (VO č. 4) Správný výběr ozelenění ve vztahu k podmínkám stanoviště . . . . . . . . 190 (VO č. 4) Praktické poznatky k odrůdě Reberger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 (VO č. 5) Moderní pohled na kvalitu hroznů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 (VO č. 5) Vhodná technologie pro autentická vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 (VO č. 5) Praktické poznatky k odrůdě Roesler . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 (VO č. 6) Tradice a moderní enologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 (VO č. 6) Praktické poznatky k novým stolním odrůdám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 (VO č. 7–8) Hodnocení kvality hroznů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 (VO č. 7–8) Inovace v oblasti jablečno-mléčné fermentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380 (VO č. 7–8) Praktické poznatky k odrůdě Carmenere . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 (VO č. 9) Jak stanovit termín sklizně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 (VO č. 9) Praktické poznatky k odrůdě Noria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 (VO č. 10) Co potřebují kvasinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 (VO č. 10) Praktické poznatky k odrůdě Semillon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 (VO č. 11) PIWI odrůdy českého původu vhodné pro ekologické vinohradnictví . 557 (VO č. 11) Nové poznatky k odrůdě Rondo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 604 (VO č. 12) Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 608 (VO č. 12) Pazderka Vojtěch Stanislav Pláteník jubilantem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473

(VO č. 9)

Pazderková Karla Bakchantky slavily desáté výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455

(VO č. 9)

Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 (VO č. 1) Důrazné NE spotřební dani na tiché víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 (VO č. 2) Nesmyslná komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 (VO č. 3) Nejúspěšnější moravské a české vinaře přijal a ocenil prezident republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 (VO č. 4) Z volební valné hromady Svazu vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 (VO č. 4) Pohroma pro moravské vinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 (VO č. 5) Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno . . . . . . . . . . 350 (VO č. 7–8) Mimořádná valná hromada SV ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353 (VO č. 7–8) XX. valné shromáždění AREV 2012 v Turíně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 (VO č. 7–8) Vinařský pelmel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426 (VO č. 9) Z činnosti Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 (VO č. 9) Jiří Sedlo měl v srpnu padesát let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 (VO č. 9) Jak dál s podporami z EU? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 (VO č. 10) Informace z činnosti Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . 483 (VO č. 10) Informace ze Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 539 (VO č. 11) Informace o činnosti Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . 599 (VO č. 12) Radvan Jaroslav O tem, že néni víno jak víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Na blbosť néni léku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 Jak stařeček zapomňeli na Smrť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 586 Jak kmocháček čuli čertovinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636

(VO č. 1) (VO č. 5) (VO č. 11) (VO č. 12)

Richter Miloslav Body, nebo hektary? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 První společný sklep vína českých hostinských . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

(VO č. 4) (VO č. 4)

Sedláček Milan O Autentistech a jim podobných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272

(VO č. 5)

Sedlo Jiří Vinařský úspěšný rok 2011 a očekávaný rok 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2008–2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA . . . . . . . . . . . . . . 128 Studie o předpokládaných socioekonomických a regionálních dopadech liberalizace výsadbových práv ve vinohradnictví Evropské unie . . . . . . 184 Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2011 . . . . . . . . . . . . 208 Švýcarské vinařství strádá kvůli vysokému kurzu franku . . . . . . . . . . . 486 Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489 Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512 Václav Hlaváček oslavil šedesátiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 Ilegální výsadby vinic a selhání národní kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543 Příčiny a důsledky zvýšení obsahu cukru v hroznech z Kalifornie . . . . 552 Analýza ochoty spotřebitelů připlatit si za víno s nízkým obsahem oxidu siřičitého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 571 Víno a ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 626

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 3) (VO č. 3)

Vinařský obzor (12/2012) 643

Soukupová Jana Vínna turistika na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 Obnova vinohradníckych domov v Modre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573 Stávek Jan Filtrace – důležitý fenomén nejen pro čistotu a stabilitu vína . . . . . . . . . 89 Porovnání metod měření alkoholu v dokvášejících a sladkých vínech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Čím větší, tím lepší? Nesmysl! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Stávek Richard Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Jak to vidí František Kupsa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Dobročinná aukce moravských vín byla opět úspěšná . . . . . . . . . . . . . . . 55 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Concours Mondial: Otevřené dveře pro východní a střední Evropu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Dva duby v Dolních Kounicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Prague Wine Week 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Představení nově zvoleného představenstva Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Výsevní dny 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Biovínem roku je Hibernal od Michlovského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Soutěž v řezu révy vinné 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Snahu o zavedení spotřební daně na tichá vína jednoznačně odmítám, říká Michal Hašek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Co nového ve Velkých Pavlovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Na Kraví hoře s Petrem Ilgnerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 Jak to vidí Tibor Nyitray . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 Vinařství roku 2011 Františka a Hany Mádlových . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 Víno napříč staletími . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Technologické inovace ve vinařství na IV/IF 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . 373 Terrasso – další inovace z Rakvic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 Generální shromáždění OIV zvolilo novou prezidentku . . . . . . . . . . . . 395 Do Hustopečí na výstavu o vinařských stavbách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 Sauvignon Forum 2012: Mádlovým se letos urodilo . . . . . . . . . . . . . . . 402 Mádlův vítězný Sauvignon 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 Dvě předvolební ankety aneb Dvě otázky pro kandidáty na senátora a hejtmana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 428 Jak to vidí Jakub Šamšula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 Jak to vidí Martin Chlad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 536 Ještě k Pinot noir a nejenom k tomu aneb Jak to vidí Lubomír Glos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 549 Jiná vína 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553 Dobročinná aukce vín Nadace VIA opět úspěšnější . . . . . . . . . . . . . . . . 575 Ekocentrum Trkmanka a Vinné sklepy Františka Lotrinského . . . . . . . . 577 Svatomartinské 2012 v Čejkovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579 Zákon o vinohradnictví a vinařství – komentář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 587 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596 Ohlédnutí za Pálavským vinobraním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 621 Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi . . . . . . . . . . . . . . 628 Svoboda Josef Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

(VO č. 5) (VO č. 11)

(VO č. 2) (VO č. 4) (VO č. 5)

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 4)

Šabata Vladimír Je to dobrá škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 (VO č. 7–8) Šimeček Petr Johann Wolfgang von Goethe – velký milovník vín . . . . . . . . . . . . . . . . 524

(VO č. 10)

Tomšík Pavel Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489

(VO č. 10)

Tkáčiková Barbara Čím větší, tím lepší? Nesmysl! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268

(VO č. 5)

Vacková L. Vinice, víno a zdravotní turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515

(VO č. 10)

(VO č. 11) (VO č. 12)

Vajčner Pavel Opět mimořádný rok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537

(VO č. 11)

Singer Milan Zpráva o 6. ročníku Žernoseckého koštu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340

(VO č. 6)

Váňa Ivan Květnové mrazy v Čechách v roce 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

(VO č. 3)

Slouk Roman Slzení révy v letošním roce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

(VO č. 5)

Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302

(VO č. 6)

(VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

644

Vinařský obzor (12/2012)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Vinš Zbyněk Poznejme vybrané gastronomické trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 Hovězí maso v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470

(VO č. 4) (VO č. 9)

Vozdecký Josef Za Jaroslavem Hlaváčem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

(VO č. 3)

Zaplatílek Martin Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 (VO č. 7–8) Zemánek Pavel Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 1. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

(VO č. 2)

Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 (VO č. 3) Zařízení pro separaci ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 (VO č. 4) Mechanizační prostředky pro ometání kmínků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 (VO č. 5) Možnosti využití matolin z vinařské produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 (VO č. 5) Možnosti využití ﬁltrace na principu reverzní osmózy ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314 (VO č. 6) Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 (VO č. 7–8) Stroje pro zvedání a zasunování letorostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 (VO č. 9) Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 (VO č. 9) Lahvovací linky ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 (VO č. 10) Réví z vinic jako energetické palivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 (VO č. 11) Obaly využívané ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .616 (VO č. 12)

Předmětový seznam článků ročníku 2012 Z redakční pošty Ešte raz k vinici na Kněží hoře (M. Hubáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 (VO č. 2) Květnové mrazy v Čechách v roce 2011 (I. Váňa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 (VO č. 3) Body, nebo hektary? (M. Richter) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 (VO č. 4) Je to dobrá škola (V. Šabata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 (VO č. 7–8) Stanislav Bernard: Zneužívání KEG sudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602 (VO č. 12) Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012. . . . . . . . 620 (VO č. 12) Spolkové informace Vinařský úspěšný rok 2011 a očekávaný rok 2012 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . 6 (VO č. 1) Důrazné NE spotřební dani na tiché víno (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . 62 (VO č. 2) Seminář Svazu integrované a ekologické vinohradnické produkce Ekovín (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 (VO č. 3) Nesmyslná komunikace (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 (VO č. 3) Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2008–2012 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . 123 (VO č. 3) Představení nově zvoleného představenstva Svazu vinařů České republiky (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 (VO č. 3) Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství (J. Svoboda) . . . . . . . 178 (VO č. 4) Nejúspěšnější moravské a české vinaře přijal a ocenil prezident republiky (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 (VO č. 4) Z volební valné hromady Svazu vinařů (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . 180 (VO č. 4) Pohroma pro moravské vinice (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 (VO č. 5) Pár slov do začátku (T. Nyitray) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298 (VO č. 6) Jak to vidí Tibor Nyitray (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 (VO č. 6) Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 (VO č. 7–8) Z činnosti Svazu vinařů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351 (VO č. 7–8) Mimořádná valná hromada SV ČR (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353 (VO č. 7–8) Vinařský pelmel (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426 (VO č. 9) Z činnosti Svazu vinařů České republiky (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . 427 (VO č. 9) Dvě předvolební ankety aneb Dvě otázky pro kandidáty na senátora a hejtmana (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 428 (VO č. 9) Jak dál s podporami z EU? (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 (VO č. 10) Informace z činnosti Svazu vinařů České republiky (M. Půček) . . . . . . 483 (VO č. 10) Jak to vidí Martin Chlad (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484 (VO č. 10) Vinařství roku 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 538 (VO č. 11) Informace ze Svazu vinařů České republiky (M. Půček) . . . . . . . . . . . . 539 (VO č. 11) FORD pro naše vinaře… (M. Chlad, K. Kostroň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 (VO č. 11) RENOMIA, užitečný partner SV ČR (I. Krajíček, J. Havelka) . . . . . . . . 541 (VO č. 11) Chvilku slunko, chvilku mráz… (T. Nyitray) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 598 (VO č. 12) Informace o činnosti Svazu vinařů České republiky (M. Půček) . . . . . . 599 (VO č. 12) Vlaštovky v zimě (M. Chlad) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600 (VO č. 12) Česká republika v Evropské unii Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA (J. Sedlo) . . . . . 128 (VO č. 3) XX. valné shromáždění AREV 2012 v Turíně (M. Půček) . . . . . . . . . . . . 355 (VO č. 7–8) Vinohradnictví Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . 8 Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Cortis (P. Pavloušek) . . . . . . . . . 12 Výskyt chorob a škůdců révy ve vinařské oblasti Morava v roce 2011 (P. Ackermann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Zimní řez révy vinné ve vinicích malovinařů (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . 18 Den otevřených dveří v UNIMARCO Zlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Povětrnostní podmínky v roce 2011 ve vinařské oblasti Morava (T. Litschmann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Šlechtění révy vinné (nejen) na bezsemennost (A. Korpás) . . . . . . . . . . 26 Praktické poznatky k odrůdě Dunaj (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Zemní terasy a jejich využití v ČR (M. Dumbrovský) . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Minimalizace podílu velkých řezných ran při zimním řezu révy vinné (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Vývoj integrované produkce révy vinné u nás a v okolních státech a její přínos pro vinohradnictví ČR (I.) (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 Další škůdci ve vinicích (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Vývoj integrované produkce révy vinné u nás a v okolních státech a její přínos pro vinohradnictví ČR (II.) (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . 132 Praktické poznatky k odrůdě Milia (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3)

Zhodnocení příčin poškození stability terasových plošin a svahů (M. Dumbrovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy (P. Ackermann) . . . . Soutěž v řezu révy vinné 2012 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nové postřehy k odrůdě Regent (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Studie o předpokládaných socioekonomických a regionálních dopadech liberalizace výsadbových práv ve vinohradnictví Evropské unie (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dávkování přípravků na ochranu rostlin a dávka aplikační kapaliny ve vinicích (P. Ackermann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Správný výběr ozelenění ve vztahu k podmínkám stanoviště (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdravá půda – základ úspěšného vinohradnictví a vinařství (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slzení révy v letošním roce (R. Slouk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Reberger (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . Mechanizační prostředky pro ometání kmínků (P. Burg, P. Zemánek) . Moderní pohled na kvalitu hroznů (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . Kalcióza – žloutenka ve vinicích (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Roesler (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . K letošním květnovým mrazíkům (T. Litschmann) . . . . . . . . . . . . . . . . . Novinky v legislativě SRS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k novým stolním odrůdám (P. Pavloušek) . . . . . . . Hodnocení kvality hroznů (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ověřování hroznů révy vinné (B. Pavelka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technologické inovace ve vinařství na IV/IF 2013 (R. Stávek) . . . . . . . Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Carmenere (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . Stroje pro zvedání a zasunování letorostů (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . Nový holešovický klon odrůdy Rulandské šedé (Z. Habrovanský) . . . . Poškození letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou (P. Ackermann) . . . . Jak stanovit termín sklizně (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice (J. Sedlo, P. Tomšík) . Špačci letos odletěli brzy (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Noria (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (1) – úvod (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vinohradnické a sadařské traktory Case IH Quantum (M. Čechovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nové klony Zweigeltrebe z Polešovic (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Semillon (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (2) – klony a podnože (P. Jelen) . . . . . . . . . Ještě k Pinot noir a nejenom k tomu aneb Jak to vidí Lubomír Glos (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příčiny a důsledky zvýšení obsahu cukru v hroznech z Kalifornie (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Réví z vinic jako energetické palivo (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . PIWI odrůdy českého původu vhodné pro ekologické vinohradnictví (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nové poznatky k odrůdě Rondo (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pinot noir, cesta k velikosti (3) – speciﬁka prostředí (P. Jelen) . . . . . . . Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O sazenicích a sloupcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

140 144 171 182

(VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4)

184

(VO č. 4)

188

(VO č. 4)

190

(VO č. 4)

194 241 242 244 246 250 306 310 360 362 366 370 373

(VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8)

374 (VO č. 7–8) 431 (VO č. 9) 432 (VO č. 9) 434 (VO č. 9) 437 (VO č. 9) 438 (VO č. 9) 440 (VO č. 9) 442 489 493 494 496

(VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10)

501 502 544 546

(VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11)

549

(VO č. 11)

552 554

(VO č. 11) (VO č. 11)

557 604 606

(VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12)

608 612

(VO č. 12) (VO č. 12)

Vinařská technologie Téma měsíce – Čiření vína (J. Balík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Sledování fermentace moštu užitím refraktometru (J. Libicher) . . . . . . 78 Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 1. díl (P. Burg, P. Zemánek) . 80 Filtrace – důležitý fenomén nejen pro čistotu a stabilitu vína (J. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl (P. Burg, P. Zemánek) 148 Organické kyseliny v hroznech ročníku 2011 (M. Kumšta) . . . . . . . . . . 150 Nově přijatá pravidla pro ekologickou produkci vína (Š. Hluchý) . . . . 197

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Zařízení pro separaci kalů ve vinařských provozech (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Sekundární produkty révy vinné (P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Top víno Slovácka 2012, regionální ocenění vína (K. Malinová) . . . . . 202 Porovnání metod měření alkoholu v dokvášejících a sladkých vínech (J. Stávek, D. Ludín) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Moët bude uvádět datum degoržáže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Nezastupitelná úloha sanitační technologie CIP ve vinařství (F. Bílek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Syncor – nová značka na tuzemském poli uzávěrů vína . . . . . . . . . . . . 254 Možnosti využití matolin z vinařské produkce (P. Burg, P. Zemánek) . 258 Vhodná technologie pro autentická vína (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . 260 Možnosti využití filtrace na principu reverzní osmózy ve vinařských provozech (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314 Ad „Vhodná technologie pro autentická vína“ (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . 316 Tradice a moderní enologie (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . 376 Stanislav Málek: k CIP stanici pro sanitaci tanků jsem byl nejprve skeptický, ale šetří nám čas i peníze za chemii (S. Málek) . . . . . . . . . . . 378 Inovace v oblasti jablečno-mléčné fermentace (P. Pavloušek) . . . . . . . 380 K míchání kalů a autentickým vínům (L. Osička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 Terrasso – další inovace z Rakvic (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 Crossflow filtry Romfil – nejrozšířenější filtry na trhu v ČR (T. Nevídal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 Aktuální vývoj obsahu organických kyselin v hroznech (M. Kumšta) . 452 Přikyselování 2012 – opatření obecné povahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 Co potřebují kvasinky (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Lahvovací linky ve vinařských provozech (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . 508 Víno a oxid siřičitý (M. Michlovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569 Obaly využívané ve vinařství (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . .616 Broumov a víno: spojení, které pomáhá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622 MANDY – tradiční a spolehlivý dodavatel vinařských potřeb . . . . . . . . . 624

(VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Vinařství v zahraničí Claret versus klaret aneb Další potenciální zmatek ve vinařském názvosloví (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 (VO č. 1) Ice Cider – cidre de glace – ledový cider (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . 103 (VO č. 2) Veletrh Protein 2012 (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 (VO č. 3) Po stopách vinařů-polárníků: Zelená Hora a Dolní Slezsko (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 (VO č. 4) Vínna turistika na Slovensku (F. Mach, J. Soukupová) . . . . . . . . . . . . . 284 (VO č. 5) Vinařství v okolí Verony – oblast Valpolicella (H. Baker) . . . . . . . . . . . . 286 (VO č. 5) Americký úspěch na pomoc dětem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 (VO č. 6) Za poznáním do Burgundska (J. Flesarová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 (VO č. 6) Vína z Azorských ostrovů (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 (VO č. 7–8) Pestovanie viniča v alpských podmienkach kantónu Valais vo Švajčiarsku (Z. Krušková, K. Kováč) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461 (VO č. 9) Po stopách vinařů-polárníků: Finsko (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 520 (VO č. 10) Obnova vinohradníckych domov v Modre (J. Soukupová) . . . . . . . . . . 573 (VO č. 11) Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu (H. a J. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 574 (VO č. 11) EnoExpo Krakov 2012 (H. Baker, J. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 629 (VO č. 12) Po stopách vinařů-polárníků Estonsko (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . 630 (VO č. 12) Vinařská historie Z historie vinohradnictví v Josefově (M. Havlík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 (VO č. 1) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 (VO č. 1) Historické události a osobnosti ve vinařství – lednová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 (VO č. 1) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 (VO č. 2) Historické události a osobnosti ve vinařství – únorová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 (VO č. 2) Unikátní klasiﬁkace vín na Moravě a Znojemsku za Světové výstavy ve Vídni roku 1873 (M. Markel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 (VO č. 2) Historické události a osobnosti ve vinařství – březnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 (VO č. 3) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166 (VO č. 3) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 (VO č. 4) Historické události a osobnosti ve vinařství – dubnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 (VO č. 4) První společný sklep vína českých hostinských (M. Richter) . . . . . . . . . 226 (VO č. 4) Z historie vinohradnictví v Těšicích (M. Havlík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 (VO č. 5) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 (VO č. 5) Historické události a osobnosti ve vinařství – květnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 (VO č. 5) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329 (VO č. 6) Historické události a vinařské osobnosti – červnová, červencová a srpnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 (VO č. 6) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .414 (VO č. 7–8) Historické události a osobnosti ve vinařství (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . 415 (VO č. 7–8) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 (VO č. 9) Historické události a osobnosti ve vinařství – zářijová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469 (VO č. 9) Johann Wolfgang von Goethe – velký milovník vín (P. Šimeček) . . . . . 524 (VO č. 10) Historické události a osobnosti ve vinařství – říjnová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 525 (VO č. 10)

Vinařský obzor (12/2012) 645

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Psalo se ve Vinařské obzoru před 100 lety... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historické události a vinařské osobnosti – prosincová výročí (D. Míša) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení vín Salon vín – Národní soutěž vín ČR 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Biovínem roku je Hibernal od Michlovského (R. Stávek) . . . . . . . . . . . Čím větší, tím lepší? Nesmysl! (J. Stávek, B. Tkáčiková) . . . . . . . . . . . . Krása starých a skvělých vín… i pro vás! (K. Kollárová) . . . . . . . . . . . . Valtické vinné trhy 2012 (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CMB 2012: 23 medailí pro tuzemské vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sauvignon Forum 2012: Mádlovým se letos urodilo (R. Stávek) . . . . . Mádlův vítězný Sauvignon 2011 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejsou degustátoři jako degustátoři (Z. Kopeček) . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovnávací hodnocení vín – Ryzlinky rýnské ze Slovácka (Z. Kopeček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

526 584 634

(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

637

(VO č. 12)

155 (VO č. 3) 164 (VO č. 3) 268 (VO č. 5) 270 (VO č. 5) 326 (VO č. 6) 328 (VO č. 6) 402 (VO č. 7–8) 405 (VO č. 7–8) 408 (VO č. 7–8) 516

Vinařské aktivity Dobročinná aukce moravských vín byla opět úspěšná (R. Stávek) . . . . . 55 Soutěž v řezu révy vinné 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 PWW: Galadegustace (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Prague Wine Week 2012 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Cisterciácká pečeť a poutní prodejna na Velehradě (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Co nového ve Velkých Pavlovicích (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích z pohledu etnografa (J. Matuszková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 ELWIS – elektronický registrační systém NVC (P. Krška) . . . . . . . . . . . . 221 Cuvée 2012 Ostrava (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 Víno napříč staletími (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Šampionem Velkopavlovicka je Sauvignon z velkoněmčického Proqinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 London International Wine Fair (LIWF) 2012 (H. Baker) . . . . . . . . . . . 336 Do Hustopečí na výstavu o vinařských stavbách (R. Stávek) . . . . . . . . . 396 O vinařských stavbách (J. Kruml) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 Zahradní košt na Modřanské vinici (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399 Www.potravinynapranyri.cz má u veřejnosti úspěch . . . . . . . . . . . . . . . 399 VINOFORUM 2012 v Mariboru (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 Cesty vína IV., V archeoskanzenu Modrá (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . 407 Vinobraní v Hradišti (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 Globus Sommelier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460 Ice Wine du Monde 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460 Slavnosti vína v Polešovicích a páté Top víno Slovácka (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 Vinice, víno a zdravotní turistika (L. Vacková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515 Dobročinná aukce vín Nadace VIA a JMKN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517 VOC Znojmo na Znojemském vinobraní (M. Chlad) . . . . . . . . . . . . . . . 518 Kalendář vinařský akcí 2013 (P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 Kontrola vinařských databází (P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 Dobročinná aukce vín Nadace VIA opět úspěšnější (R. Stávek) . . . . . . 575 Společně odvraťme hrozbu spotřební daně! (T. Nyitray) . . . . . . . . . . . . 576 Ekocentrum Trkmanka a Vinné sklepy Františka Lotrinského (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 577 Svatomartinské 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 578 Svatomartinské 2012 v Čejkovicích (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579 Svätomartinský košt v Bratislavě (N. Kaštanová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579 Svatomartinský košt 2012 v Brně (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580 Ohlédnutí za Pálavským vinobraním (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 621 Vinařský fond Oznámení VF o podporách 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zpravodaj Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace z Vinařského fondu (P. Večeřa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace o výběrovém řízení Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

237 263 302 455 486

(VO č. 10)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 9) (VO č. 10)

Enogastronomie Poznejme vybrané gastronomické trendy (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . 50 (VO č. 1) Francouzské brambory alias sýrový gratin (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . 51 (VO č. 1) Vinařův špíz (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 (VO č. 2) Masopuste, masopuste, do kola mne, holky, pusťte! (P. Burešová) . . . 112 (VO č. 2) Vinař připravuje sekanou (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 (VO č. 3) Jehněčí, kůzlečí a králík v kuchyni (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 (VO č. 3) Poznejme vybrané gastronomické trendy (P. Burešová, Z. Vinš) . . . . . 228 (VO č. 4) Tradiční velikonoční hlavička (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 (VO č. 4) Vinařův letní salát (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 (VO č. 5) Květen: chřest a růžová vína (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 (VO č. 5) Inspirace na červen (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 (VO č. 6) Papriky plněné balkánským sýrem (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 (VO č. 6) Sommelier v gastronomii (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .410 (VO č. 7–8) Vinař vaří z hub – jihočeská houbová omáčka (M. Magni) . . . . . . . . . . 412 (VO č. 7–8) Hovězí maso v gastronomii (Z. Vinš, P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 (VO č. 9) Pohár podle prababičky (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471 (VO č. 9) Zvěřina a víno – posvátná kombinace všech vinařů (M. Magni) . . . . . . 523 (VO č. 10)

646

Vinařský obzor (12/2012)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Bobule na talíři – jak využít plody révy vinné v gastronomii? (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 523 Na Martina nejen husa (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581 Štědrovečerní tabule: kapr + bramborový salát (M. Magni) . . . . . . . . . 633

(VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Editorial Místo editorialu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 (VO č. 1) Vina vína (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 (VO č. 2) Čím je pro víno alkohol (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 (VO č. 3) Jste členy honebního společenstva? Nejspíše ano. (R. Stávek) . . . . . . . 176 (VO č. 4) Agrotec Rally – zvířený prach, hluk, rozbité cesty a nedostupné vinice (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 (VO č. 5) Krádeže ve vinicích jinak (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 (VO č. 6) Važme si půdy (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 (VO č. 7–8) (VO č. 9) Spiritus buxi čili CH3OH versus C2H5OH (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . 424 Ročník 2012 z pohledu vinic (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 (VO č. 10) Listopadově (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 536 (VOč.11) Na konci roku (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596 (VO č. 12) Povídka O tem, že néni víno jak víno (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 (VO č. 1) Na blbosť néni léku (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 (VO č. 5) Sanatorium 2012 (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 (VO č. 6) Mrskut (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 (VO č. 7–8) Na Vinově (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 (VO č. 10) Jak stařeček zapomňeli na Smrť (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 586 (VO č. 11) Jak kmocháček čuli čertovinu (J. Radvan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636 (VO č. 12) Rozhovor Jak to vidí František Kupsa (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Snahu o zavedení spotřební daně na tichá vína jednoznačně odmítám, říká Michal Hašek (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Jak to vidí Jakub Šamšula (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 Portrét Sauvignon od Čecha z Tvrdonic šampionem v Izraeli . . . . . . . . . . . . . . . 36 Dva duby v Dolních Kounicích (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 O Autentistech a jim podobných (M. Sedláček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Vinařství roku 2011 Františka a Hany Mádlových (R. Stávek) . . . . . . . 318 Obchod vínem Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2011 (J. Sedlo) . . . Přehled hlavních aktivit Národního vinařského centra v roce 2011 (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svatomartinské 2012 – informace pro vinaře (P. Krška) . . . . . . . . . . . . Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2011/2012 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Analýza ochoty spotřebitelů připlatit si za víno s nízkým obsahem oxidu siřičitého (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Víno a ekonomika (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(VO č. 1) (VO č. 4) (VO č. 9)

(VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 5) (VO č. 6)

208

(VO č. 4)

465 467

(VO č. 9) (VO č. 9)

512

(VO č. 10)

571 626

(VO č. 11) (VO č. 12)

Zprávy Konference představí koncept jídla z blízka jako motor regionální ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Salon vín – Národní soutěž vín ČR zná šampiona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Terra Madre Day 2011 – poprvé na severu Moravy (M. Křístek) . . . . . . . .41 Víno není vinno (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 Nevídaný úspěch moravského vína v nové mezinárodní soutěži „gastronomických“ vín (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Winepunk versus Applepunk (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Concours Mondial: Otevřené dveře pro východní a střední Evropu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Dotace 2012 přes SZIF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111 O Hustopečskou pečeť 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .161 Slovenský prezident navštívil moravské vinaře na veletrhu Danubius Gastro v Bratislavě (P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Jubilejní Vinařské Litoměřice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Košt Slováckého krúžku v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Vinařství roku 2011 zná svého vítěze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 Mikulov Gourmet Festival 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Reprezentační ples Zahradnické fakulty v Lednici při MU v Brně (P. Mikulica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Den otevřených sklepů v Rakvicích (P. Burg) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Jarní výstava vín na hradě Veveří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Reisten s podporou nového vlastníka rozšiřuje výrobní zázemí a odrůdovou skladbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 Stříbro, zlato i diamant pro moravské vinaře a vína v Monackém knížectví (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 Jídlo z blízka 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Jihomoravská nadace sídlí v nových prostorách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320

(VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 1) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6)

Moravská vína uspěla také v Kanadě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 V Botanické zahradě v Troji se křtila vína ročníku 2011 . . . . . . . . . . . . . 325 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Zpráva o 6. ročníku Žernoseckého koštu (M. Singer) . . . . . . . . . . . . . . 340 Vinařství Volařík nabídne k vínu nově i paštiky z Hamé . . . . . . . . . . . . 340 Nová generální tajemnice AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 Generální shromáždění OIV zvolilo novou prezidentku (R. Stávek) . . 395 Informace o jednání Dozorčí rady Vinařského fondu dne 6. 6. 2012 . . 407 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 409 IceWine du Monde – podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 Zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .416 Desáté výročí založení portálu www.ovine.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425 Šampionem na Znojemsku se stal Ryzlink rýnský 2011 z VŠ Valtice . . 430 Bakchantky slavily desáté výročí (K. Pazderková) . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 Kudlovický vinný žleb posedmé (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 Program mezinárodní konference VINOENVI 3.–4. 11. 2012 v Mikulově .481 Švýcarské vinařství strádá kvůli vysokému kurzu franku (J. Sedlo) . . . 486 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500 Akce otevřených vinných sklepů aneb „Ze sklepa do sklepa“ v obci Čejč (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 Opět mimořádný ročník (P. Vajčner) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537 Osmadvacítka moravských vín ve vinařském „michelinském“ průvodci (NVC Valtice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537 Ilegální výsadby vinic a selhání národní kontroly (J. Sedlo) . . . . . . . . . 543 Jiná vína 2012 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553 347 ocenění na AWC Vienna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 559 Nejlepším sommelierem ČR je Jakub Přibyl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 Prožitky milovníků vína aneb Šardice zase vyhrály (J. a P. Kubíčkovi, K. a P. Navrátilovi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581 Historicky první Miss víno odlétá reprezentovat ČR do Číny na světové ﬁnále Miss Tourism (B. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583 Nová prodejna vinařských potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 588 Telegraﬁcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 597 Kalendář vinařských akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601 Medailová žeň v Izraeli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601 O bobovou dráhu nad vinicemi probíhá soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602 Soud se postavil na stranu SZPI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602 Svatomartinské 2012 v Uherském Hradišti (Z. Habrovanský) . . . . . . . . .618 Národný salón vín v Pezinku (F. Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 Reportáž Od A k B a zase zpět (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Poslední den v Salonu vín (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Na Kraví hoře s Petrem Ilgnerem (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

(VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 7–8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 2) (VO č. 2) (VO č. 5)

Společenská kronika Pan Karel Lanžhotský sedmdesátníkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 (VO č. 1) Padesátka vinaře-tradicionalisty (M. Michlovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 (VO č. 2) Zemřel pražský vinohradník Antonín Tureček (J. Čábelka) . . . . . . . . . 113 (VO č. 2) Za Jaroslavem Hlaváčem (J. Vozdecký) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 (VO č. 3) Sedmdesátník Václav Trpělka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 (VO č. 3) Za Tomášem Nečasem (M. Michlovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .416 (VO č. 7–8) Jiří Sedlo měl v srpnu padesát let (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 (VO č. 9) Stanislav Pláteník jubilantem (V. Pazderka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473 (VO č. 9) Václav Hlaváček oslavil šedesátiny (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 (VO č. 10) Vzpomínka na Ing. Václava Křivánka (Z. Habrovanský). . . . . . . . . . . . . 638 (VO č. 12) Místopis Co jsem vloni nestihl napsat (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Recenze Výsevní dny 2012 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Zákon o vinohradnictví a vinařství – komentář (R. Stávek) . . . . . . . . . . 587 Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 628 Právní předpisy Prohlášení o zásobách lze snadno podat elektronicky (R. Gruna) . . . . Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů slouží nově na Portálu farmáře (L. Okleštěk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SZPI: Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů! (J. Hrabálková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012 (R. Gruna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

239

(VO č. 1)

(VO č. 3) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 5)

358 (VO č. 7–8) 359 (VO č. 7–8) 542

(VO č. 11)

Vinařský marketing Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 (M. Zaplatílek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 (VO č. 7–8) Polemika Kam až necháme dojít moravské vinařství? (K. Novotný) . . . . . . . . . . . 582

(VO č. 11)

Školství a výzkum Diplomové práce obhájené na Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2012 (M. Baroň) . . . . . . . . . . .614

(VO č. 12)

V nabídce také varianta BIO – jediná na trhu! • Uzávěr pro běžná BVS hrdla láhví • Pro tichá i perlivá vína • Vnitřní vložka skleněná nebo dřevěná (červená vína) • Špičkové těsnící vlastnosti • Vynikající senzorická neutralita • V nabídce dvě velikosti • Možnost uzavírání poloautomaty, ale i ručně Mimořádně vhodný uzávěr pro malé a střední vinaře, kteří se chtějí odlišit • Výrobky oceněny na INTERVITIS VIENNA a SIMEI Milano • Uzávěry mají veškeré atesty z německých státních zkušeben Výrobce Syncor® nabízí také špičkové syntetické korky s nejlepšími těsnícími vlastnostmi na trhu. VÝROBKY NABÍZÍ EXKLUZIVNĚ PRO ČESKÝ TRH VÝHRADNÍ DOVOZCE PEMAG, spol. s r.o. , Gagarinova 1240/3, Mikulov, tel.: +420 519 510 756 www.pemag.cz inzerce

inzerce