Vinařský obzor 11/2013

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

11

ročník 106/2013, cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) vydává Svaz vinařů České republiky

544

Vinařský obzor 11/2013

Obsah Editorial 546

Víno je choulostivý cestující

Spolkové informace

547 548 549 549 550 594 594 595 595

Vážení čtenáři Co pro vás chystáme v roce 2014 Oznámení o poskytovaných podporách z Vinařského fondu LSFF 2013 – festival o zemědělství a potravinářství Odborné vzdělávání: Národní soustava kvalifikací Kalendář vinařských akcí na prosinec 2013 Program mezinárodní konference VINOENVI 2013 Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Řádková inzerce

Vinohradnictví

552 554 558 560 561 562

Nové poznatky k odrůdě Johanniter Po stopách vinařů-polárníků: Dánsko Víno a vinice Vietnamu Vinařství v Argentině Vše pro kvalitní peletování, část 2.

Robotizace vinohradnictví: fikce, nebo blízká budoucnost?

Vinařství

564 Víno je vždy pod maximálním dohledem 567 Logistická anketa 568 Zařízení pro instalaci záklopek 570 Nový pomocník při výrobě vína: Dimetyldikarbonát

Marketing & ekonomika

573 573 574 575 576

Moravská a česká vína získávají na zvuku Muvina 2013: 2× Champion a 50 zlatých medailí Nejlepším českým vínem je Rulandské šedé Cabernet Moravia z Kobylí šampionem Velkopavlovicka Bergamo 2013: bodovalo opět Vinařství Baloun

Fenomén víno

578 579 580 582 584 588 589 590 591 592

Svatomartinský košt v Brně Svatomartinské 2013 v Čejkovicích a Praze Dobročinná aukce vín 2013 přinesla milion a čtvrt Prezident Zeman besedoval s vinaři Jak se vyvíjí tuzemská enogastronomie Střípky ze světa Vdolkobraní, berte si vdolky – prosím Lubomír Glos osmdesátníkem Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Proč sa Pazdúch dostál do neba

Po stopách vinařů-polárníků: Dánsko

554 Víno je vždy pod maximálním dohledem

564 Dobročinná aukce vín 2013

580 545

Editorial

Vinařský obzor 11/2013

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 11, ročník 106 (2013) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Obchodní oddělení a inzerce Martin Chlad e-mail: martin.chlad@svcr.cz tel.: 774 778 817 Redakční rada Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (petr.ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Petr Ptáček (ptacek@zameckevinarstvi.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Redakce Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) PhDr. Martin Chlad (martin.chlad@svcr.cz) Mgr. Filip Cvetler (filip.cvetler@fcpr.cz) Ing. Tomáš Prek (tom@xproduction.cz) Grafická úprava X Production, s. r. o. www.xproduction.cz Jazykový poradce Pavel Tahovský Tisk Grafico, s. r. o., Opava Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla — 67 Kč, dvojčísla 7/8 — 110 Kč (včetně 15% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., Mediaprint & Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2013 V redakci: 1 číslo — 49 Kč, dvojčíslo 7/8 — 84 Kč (vč. 15% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 15% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Toto číslo vychází 27. 11. 2013 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © kiva.cz

546

Víno je choulostivý cestující

V

šichni dobře víme, kolik práce dá vyrobit pěkné víno. Ale stačí pak malá chyba při jeho skladování nebo na cestě k zákazníkovi a všechno úsilí přijde vniveč. V tomto čísle se proto věnujeme logistice vína. Skutečně se vyplatí pořádně ho zabalit, chovat ho jako v bavlnce a pokud jeho dopravu a uskladnění svěříme někomu jinému, pečlivě si vybrat. Což dokazuje i naše anketa.

Jednu velkou logistickou operaci máme tento měsíc za sebou. Do obchodů, vináren a restaurací zamířilo Svatomartinské víno. Akce, které jsou s ním spojené, mají každý rok větší ohlas a představují stále zajímavější příležitost pro všechny vinaře. Nemohli jsme u toho chybět ani my.

Můžete s námi navštívit i blízkou budoucnost. Roboty a vinohradnictví, jejich spojení už totiž není žádným vzdáleným sci-fi, již dnes dokážou ušetřit spoustu dřiny.

Podívali jsme se také do zahraničí. Jak se vinařství vyvíjelo v Argentině? A jak se s nástrahami počasí perou dánští kolegové? I to se dozvíte v listopadovém vydání vinařského obzoru. Se sklenkou mladého vína vám přejeme zajímavé a inspirativní čtení.

Ing. Martin Půček šéfredaktor

Nepřijeli sice do Vinařského obzoru na bílém koni, ale za to byli dva a k tomu v kroji z Podluží.

Na titulní straně vás zdraví Martinové Půček a Chlad.

Photo: kiva.cz

Předplatné

Předplatné Vinařského obzoru Předplatné Vinařského obzoru na rok 2014 Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 ve volném prodeji Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 pro předplatitele Cena letního dvojčísla 2014 ve volném prodeji Cena letního dvojčísla 2014 pro předplatitele Jako předplatitel ušetříte za rok

569 Kč / € 25,00 67 Kč / € 02,70 49 Kč / € 01,98 110 Kč / € 04,27 84 Kč / € 03,85 206 Kč / € 07,62

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru: □ od čísla nejbližšího do čísla □ ročníku 2014 □ od začátku roku 2014 (1/2014) na dva roky – do 12/2015 i minulé ročníky jednotlivě □ 1999 (20 Kč) □ 2003 (30 Kč) □ 2007 (45 Kč)

□ 2000 (20 Kč) □ 2004 (30 Kč) □ 2008 (50 Kč)

□ 2001 (20 Kč) □ 2005 (37 Kč) □ 2009 (50 Kč)

□ 2002 (30 Kč) □ 2006 (39 Kč) □ 2010 (50 Kč)

□ 2001 (333 Kč) □ 2005 (494 Kč) □ 2009 (595 Kč)

□ 2002 (383 Kč) □ 2006 (524 Kč) □ 2010 (595 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě □ 1999 (292 Kč) □ 2003 (424 Kč) □ 2007 (565 Kč)

□ 2000 (333 Kč) □ 2004 (454 Kč) □ 2008 (595 Kč)

další starší výtisky (pouze jednotlivě) □ 7–8/1998

□ 9–10/1998

□ 11–12/1998 (à 50 Kč)

□ další požadavky □ platit budu složenkou

□ platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací:

ks ks ks ks ks ks

Adresa plátce: Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou) Adresa adresáta: (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu) Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou)

Spolkové informace

Vážení čtenáři

D

ěkujeme vám za přízeň v letošním roce.

Od roku 1907 jsme tu s vámi, abychom vás informovali o životě moravských a českých vinařů, o nejmodernějších technologiích, nových odrůdách, o vinařství a vinohradnictví v zahraničí, o zajímavostech a spolkovém životě. Prostě o všem, co se týká vína od malé sazenice až po ušlechtilý lahodný nápoj ve sklenici.

Snažíme se, abychom toto své poslání plnili co nejlépe. Letos jsme změnili grafickou podobu, aby měl časopis moderní vzhled. A začali jsme hned na titulní straně, kde chceme ukázat i další bohatství, které kromě výborného vína máme. A to je krásná tradice lidových krojů.

Přepracovali jsme i vnitřní podobu Vinařského obzoru, aby působila svěže a byla přehlednější. V nadcházejícím roce změny nekončí. Dostaneme se totiž k tomu nejdůležitějšímu, k obsahu.

Už teď máme vybraný seznam hlavních témat pro příští rok. Můžete se s ním seznámit na následující straně.

Chceme, aby byl pro vás časopis co nejzajímavější. Zapracujeme na jazykové úrovni, aby informace byly stále stejně přesné, ale srozumitelnější a čtivější. Chceme také slyšet vaše názory, jaká témata vás nejvíce zajímají, co se vám líbí, a co ne. Zaměříme se na tento náročný úkol a věříme, že i díky vaší pomoci uspějeme. Tradice Vinařského obzoru a našeho vína vůbec nás k tomu zavazuje.

Podpořit nás v tomto úsilí můžete úplně jednoduše už tím, že si náš časopis koupíte. Vůbec nejpohodlnější a nejlevnější cestou k Vinařskému obzoru je předplatné. Za rok tak ušetříte více než dvě stě korun. Stačí vyplnit předplatitelský formulář.

Pro několik z vás, kteří si Vinařský obzor na příští rok předplatí, máme hodnotné ceny.

Tou hlavní je chladnička na víno pro 200 lahví.

Můžete ji vyhrát, pokud správně od­povíte na otázku: Ve kterém roce vyšlo první číslo našeho časopisu? Svoje odpovědi spolu se jménem, na které je předplatné vedeno, posílejte na adresu info@vinarskyobzor.cz.

Děkujeme a přejeme pěkné víno Vaše redakce

547

Vinařský obzor 11/2013

Co pro vás chystáme v roce 2014

Spolkové informace

Vinařský obzor 1

Vinice: Zimní řez révy a minimální řez; soutěž v řezu révy Sklep: Školení a finalizace mladých vín – čiření a první síření

Vinařský obzor 2

Vinice: Výskyt chorob a škůdců a průběh povětrnosti v roce 2013 Sklep: Finalizace vín před lahvováním

Vinařský obzor 3 Vinice: Výživa vinic Sklep: Lahvování vín

Vinařský obzor 4

Vinice: Odrůdy vhodné pro růžová vína a agrotechnické operace během sezony Sklep: Technologie růžových vín – výroba a styly

Vinařský obzor 5

Vinice: Zelené práce ve vinici Sklep: Technologické vady vína

Vinařský obzor 6

Vinice: Praktické zkušenosti s mechanizovanou sklizní; ekonomika mechanizované sklizně

Vinařský obzor 7–8

Vinice: Odrůdy tolerantní k houbovým chorobám; biovinařství Sklep: Enologické přípravky – omyly a pravdy; sanitace ve sklepě

Vinařský obzor 9

Vinice: Bylinné směsi pro ozelenění vinic Sklep: Fermentace moštů a rmutů a mladá vína

Vinařský obzor 10

Vinice: Hloubkové kypření a rigolace půdy před výsadbou Sklep: Dřevěné sudy pro výrobu vína; finalizace fermentace

Vinařský obzor 11

Vinice: Závlahy vinic a protimrazová ochrana Sklep: Biologické odbourávání kyselin

Vinařský obzor 12

Vinice: Viniční mechanizace – osečkovače a defoliátory Sklep: Filtrace vína a filtrační zařízení

Soutěž pro předplatitele Předplaťte si nový ročník Vinařského obzoru a můžete získat vinotéku LIEBHERR WTB 4212 s kapacitou 200 lahví nebo některou z řady dalších cen v celkové hodnotě 40 000Kč. Každý předplatitel, který odpoví správně na otázku: Ve kterém roce vyšlo historicky první číslo časopisu Vinařský obzor? a bude mít uhrazené předplatné časopisu na rok 2014, bude zařazen do slosování. Své odpovědi posílejte na adresu info@vinarskyobzor.cz (uveďte odpověď na soutěžní otázku a kontakt, tak jak jste jej uvedli při objednávce předplatného).

548

Spolkové informace

Text: vf

Oznámení o poskytovaných podporách z Vinařského fondu pro termín 1. 1. – 15. 2. 2014

V

inařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 97/2006 Sb. vyhlašuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 1. – 15. 2. 2014: 1. Podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a delikate­ sy 2013. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč.

2. P odpora úhrady nákladů na konání výstav, soutěží a přehlídek vín. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 8 000 Kč (místní výstavy), 40 000 Kč (regionální), 50 000 Kč (nominační), 150 000 Kč (celostátní), 250 000 Kč (se statusem OIV).

3. P odpora úhrady nákladů na konání se­­minářů, školení a konferencí s vi­ nařskou tematikou. Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání akce, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu.

LSFF 2013

P

roblematika koňského masa, kultivace půdy, zásobování vodou, udržitelné včelařství nebo nový druh octomilek nebezpečných ovocnářům a vinařům – to je jen stručný výčet toho, co mohli diváci zhlédnout na letošním filmovém festivalu LSFF (Life Sciences Film Festival), který se uskutečnil na akademické půdě České zemědělské univerzity v pražském Suchdole.

Ve dnech 14. až 18. října byly univerzitní posluchárny zaplaveny zfilmovanými tematickými příběhy o vědě, vizích, hrozbách a budoucnosti ze zmíněných oborů potravinářských a zemědělských věd. „Festival vytváří inspirativní prostor pro

a) maximálně však 10 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, b) m aximálně však 100 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/ školení.

4. P odpora úhrady nákladů na konání akcí vinařské turistiky (otevřené skle­­ py, vinobraní). a) O tevřené sklepy: výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: � 100 000 Kč pro akce konané v obci nebo uskupení pořádajících obcí s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25, � 50 000 Kč pro akce konané v obci nebo uskupení pořádajících obcí s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10. b) Slavnosti vinobraní: výše podpory je stanovena do 90 % nákladů sku-

tečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: � 500 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kde význam slavnosti vinobraní významně přesahuje vinařskou oblast, � 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 100 ha registrovaných vinic, � 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních vinařských obcích, � 10 000 Kč pro vinobraní v obcích mimo vinařskou podoblast. c) O statní akce spojené s propagací vinařství: Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně 20 000 Kč. Úplné Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem naleznete na: www.vinarskyfond.cz v části Podpory.

festival o zemědělství a potravinářství setkání vědy a filmu, je zdrojem informací o nových objevech, řešeních a možnostech, je živnou půdou pro výměnu a tříbení názorů, ale více než co jiného, je prostorem pro setkání lidí, kteří sdílejí společnou radost z dobrodružství poznání,“ přibližuje hlavní cíle rektor České zemědělské univerzity, prof. Ing. Jiří Balík a dodává: „Je smutnou pravdou, že celospolečenská diskuse o těchto komplikovaných tématech často sklouzává k opakování povrchních polopravd. Jsem přesvědčen, že právě tady hraje Life Sciences Film Festival klíčovou úlohu. Filmový dokument dokáže přitažlivě a s emotivním nábojem představit vědu, která často zůstává skryta za dveř-

mi laboratoří. Univerzitní půda je zároveň přirozeným prostředím pro fundovanou a kritickou diskusi.“ Studentům, ale i dalším zájemcům bylo promítnuto na 120 festivalových snímků, které se pohybovaly v žánrech investigativní reportáže, cestopisů, vizuálně abstraktních snímků, ale i narativně silných dokumentů. Festival však neuspokojoval jen zrak a sluch návštěvníků – ke zhlédnutí byly i interaktivní výstavy či netradiční ochutnávky.

Podrobný rozhovor s organizátorem LSFF Petrem Alexandrem byl otištěn v jednom z letošních čísel VO. (vo)

549

Spolkové informace

Vinařský obzor 11/2013

Text: Ing. Jiří Sedlo a Hospodářská komora České republiky Vinařský obzor

Odborné vzdělávání: Národní soustava kvalifikací

K

onsorcium Hospodářské komory ČR, Agrární komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a společnosti TREXIMA se prostřednictvím sektorových rad podílejí na tvorbě Národní soustavy kvalifikací (NSK). Ta představuje pro firmy novou cestu k získávání odborníků z praxe s mnohostranným využitím zejména v personalistice – od recruitmentu po outplacement.

Národní soustava kvalifikací je pružný a praktický nástroj, který nabízí: � v edle školní docházky novou cestu k plnohodnotné profesní kvalifikaci, tj. uznání našich dovedností a znalostí bez ohledu na to, kde jsme se je naučili, � prostor k propojování tradičních a nových metod v personalistice, � c estu ke kvalitě, � inovativní přístup a nový směr personalistiky.

Za vznikem Národní soustavy kvalifikací nestojí nikdo jiný než Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Národní ústav pro vzdělávání a výše uvedené konsorcium.

Komu je NSK určena? Dá se říci, že všem, kteří se na trhu práce pohybují: � občanům, kteří chtějí změnit svou původní profesi � občanům v evidenci úřadů práce � absolventům škol � kariérovým poradcům � školám a vzdělavatelům � firmám � profesním svazům, cechům, asociacím � ministerstvům

NSK zaručuje firmám kvalitu odborníků na trhu Když se přijde do firmy ucházet o místo držitel osvědčení o profesní kvalifikaci, stačí zaměstnavateli otevřít si na internetu standardy příslušné kvalifikace a okamžitě přehledně vidí, co tento zájemce musel prokázat u zkoušky, a co tedy umí. Posílá-li zaměstnavatel svého pracovníka na kurz zakončený zkouškou

550

z profesní kvalifikace, opět díky zveřejněným standardům přesně ví, s jakými znalostmi a dovednostmi se mu zaměstnanec vrátí.

Současně má zaměstnavatel záruku, že obsah kvalifikace skutečně odpovídá potřebám praxe, protože ho nesestavovaly ani školy či jiné vzdělávací organizace ani žádná státní instituce, ale právě zástupci zaměstnavatelů. Personalisté navíc mohou na bázi NSK vystavět svůj personální a vzdělávací systém. A je samozřejmě možné si ho specifikovat nebo modifikovat podle potřeb vlastních pracovních pozic. Standardizovaný popis kvalifikací založený na kompetencích pracovníků a na kritériích jejich hodnocení k tomu přímo vybízí. NSK také může posílit pozici zaměstnavatelů na trhu práce. Začnou-li totiž zaměstnavatelé u zaměstnanců vyžadovat osvědčení o kvalifikaci NSK, postupem času se kvalifikovanost pracovníků v dané oblasti zvýší. Firmy si pak mohou vybírat z kvalitnější nabídky pracovních sil.

www.narodni-kvalifikace.cz a také na portálu www.vzdelavaniaprace.cz, kde se uchazeči navíc dozvědí, jaké vzdělávací kurzy na vybranou zkoušku navazují, a naleznou zde také nabídku volných pracovních míst.

Národní soustava kvalifikací je národní projekt MŠMT, jehož řešitelem je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Cílem Národní soustavy kvalifikací je určit a popsat jednotlivé profesní kvalifikace tak, aby byly samostatně uplatnitelné na pracovním trhu v České republice. Pomůže i těm, kteří z nějakého důvodu nedokončili nebo ani nezačali odbornou školu a chtějí si doplnit vzdělání. Pomůže také všem, kteří vystudovali v jiném oboru, než pracují a potřebují mít doklad o svých znalostech a dovednostech. K dnešnímu dni bylo vytvořeno 450 standardů profesních kvalifikací. Od zahájení projektu Národní soustavy kvalifikací v roce 2005 do konce března 2013 bylo vykonáno 67 209 zkoušek.

NSK pomáhá občanům – uchazečům o zaměstnání – zvyšovat jejich hodnotu pro pracovní trh

Více na stránkách: www.narodni-kvalifikace.cz www.sektoroverady.cz www.vzdelavaniaprace.cz

Občan může jít za lepší prací třemi ces­ tami: 1. přihlásit se přímo ke zkoušce z příslušné profesní kvalifikace u autorizované osoby, pokud se domnívá, že požadavky standardu je schopen splnit bez dalšího vzdělávání, 2. a bsolvovat kurz a následně složit zkoušku z profesní kvalifikace u autorizované osoby, 3. přihlásit se na Úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o práci, absolvovat kurz a následně složit zkoušku z příslušné profesní kvalifikace s tím, že vše probíhá v rámci zákonných pravidel pro rekvalifikace se státní podporou.

Seznam všech dostupných profesních kvalifikací najdou zájemci na adrese

Konkrétní možnost ve vinohradnictví a vinařství: � V inohradník-vinař (odborné vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem) Dále je před dokončením a brzy bude k dis­pozici: � Hodnotitel vína (odborné vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem) Připravuje se: � Technik vinohradník (střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou) � Technik vinař (střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou) www.svcr.cz/projekt-narodni-soustava­ -kvalifikaci-2

Svaz vinařů České republiky hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vůči zahraničí.

Podílí se na legislativním procesu „vinařského zákona“ a předpisů EU. Členem Svazu vinařů České republiky jsou a mohou být fyzické i právnické osoby podnikající v uvedených oborech, odborná sdružení vinařů a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků v obcích. Svaz vinařů České republiky je tak největší vinařské sdružení v České republice a nadále rozšiřuje své řady.

Být členem Svazu vinařů ČR má své výhody...

Sdílejte je i Vy! � rychlý přístup ke klíčovým oborovým informacím v rámci ČR i EU � možnost silněji prosazovat klíčové zájmy českého a moravského vinařství � prostor zapojit se do veřejného vinařského dění � zvýhodněné ceny konferencí a dalších vybraných akcí � poskytování podpor a záštit členům v rámci jejich podoblastních aktivit � benefity a zvýhodněné nabídky obchodních partnerů SV ČR a mnoho dalších Vybrané aktivity Svazu vinařů ČR v uplynulém období � odvrácení zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno � zpracování návrhů na zachování Integrované produkce hroznů a vína ve spolupráci s Ekovínem � organizační zastřešení soutěže Vinařství roku 2012, mezinárodní konference Oenoforum 2013, mezinárodní soutěže Sauvignon forum 2013, Nominačních výstav a dalších akcí � rozvoj spolupráce se spolky v podoblastech, které v tomto roce mimo jiné podporujeme finanční částkou bezmála půl milionu korun � navázání aktivní obchodní spolupráce s partnery, kteří prostřednictvím svých produktů a služeb vytváří speciální výhody pro naše členy � zahájení boje proti nekalým praktikám ve vinařství Chcete-li se podílet na těchto aktivitách, podpořit řešení dalších klíčových témat v našem oboru a aktivně přispět k jejich úspěšnému prosazování silou jednotného hlasu, pak nás kontaktujte na info@svcr.cz. Více informací na www.svcr.cz.

Svaz vinařů České republiky, vydavatel časopisu Vinařský obzor Žižkovská 1230, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice

Vinohradnictví

Vinařský obzor 11/2013

Nové poznatky k odrůdě Johanniter U ekologických vinařů v České republice se stále více objevují ve výsadbách PIWI odrůdy, které mají geneticky danou rezistenci k houbovým patogenům. Johanniter patří mezi pozdní odrůdy pro výrobu bílých vín. Je určen především pro zájemce o PIWI odrůdy „ryzlinkového“ typu. Alternativou z domácího šlechtění je odrůda Vesna, která je však z pohledu zrání ještě o pět až deset dnů pozdější než Johanniter.

J

ohanniter pochází z Výzkumného ústavu vinohradnického ve Freiburgu na jihu Německa. Klimatickými podmínkami i rozmanitostí sortimentu odrůd je tento region podobný moravským podmínkám. PIWI odrůdy z Freiburgu se proto velmi dobře uplatňují v pěstitelských podmínkách v České republice. Johanniter pochází z křížení (Ryzlink rýnský × Seyve Villard 12481) × (Rulandské šedé × Chrupka bílá).

Ampelografická charakteristika List je středně velký, pětilaločný, s výraznými listovými výkrojky. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Hrozen je středně velký, válcovitě-kuželovitý, u základu

552

třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je kulatá, malá, zelenožlutá, na osluněné straně zlatavá nebo jemně narůžovělá.

Pěstitelské vlastnosti Johanniter je vhodné pěstovat v podobných pěstitelských podmínkách jako Ryzlink rýnský. Odrůda se nehodí pro pěstování v okrajových oblastech. Z pohledu aromatické kvality a struktury kyselin jsou vhodné terroir s velmi kvalitním osluněním.

V závislosti na ročníku dozrává odrůda nejčastěji v druhé polovině října.

Hrozny dozrávají i do kvality výběru z hroznů nebo výběru z bobulí. Důležitými sklizňovými parametry je však obvykle aromatická zralost bobulí a struktura kyselin. V nejlepších ročnících je slupka bobule mírně narůžovělá a chuť bobule je podobná Ryzlinku rýnskému ve stejné aromatické kvalitě. Z pohledu kvality ne-

Text a foto: Pavel Pavloušek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně pro Vinařský obzor

Vinohradnictví

jsou vhodné nahnědlé bobule. Je v nich zastřená výrazná ovocnost a chuť je spíše jemně nahořklá. Dlouhý slunečný podzim je důležitý pro ideální aromatickou zralost. Z pohledu struktury kyselin je potřeba sledovat především obsah kyseliny jablečné.

Johanniter není choulostivá odrůda.

Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Slupka je pevná a hrozny dobře odolné k šedé hnilobě hroznů. Odolnost k plísni révy a padlí révy je dobrá. Během vegetace je třeba počítat s jedním až dvěma ošetřeními proti houbovým chorobám.

Odrůda nemá zvláštní agrotechnické požadavky. Většinou nevyžaduje regulaci násady hroznů během vegetace a postačuje pouze regulace provedená při zimním řezu. Vhodné je vylamování zálistků v zóně hroznů a její mírné odlistění.

Jako vhodné podnože se ukazují SO4 do dobrých půdních podmínek a dále Kober 125AA.

Enologické vlastnosti Hrozny odrůdy Johanniter se nejčastěji zpracovávají v kvalitě pozdního sběru.

V takovém případě je vhodné kvašení při teplotách kolem 18 °C v nerezových nádobách. V případě inokulace ASVK jsou vhodné kmeny kvasinek podobné jako u Ryzlinku rýnského. V našich podmínkách se u Johanniteru nevyužívá jablečno-mléčná fermentace.

V kvalitě pozdního sběru je také vhodné zpracování technologií zrání vína v kvasničných kalech. Technologie pravidelné práce s kvasničnými kaly působí pozitivně na zakulacení chuti vína a zvýraznění jeho mocnosti. Není ji však vhodné provádět v sudech „barrique“. Možná by byly vhodnou alternativou sudy akátové, které mohou pozitivně ovlivnit strukturu a chuťové vlastnosti vína.

Ve výběrových kategoriích je důležitá harmonizace obsahu alkoholu a zbytkového cukru ve víně. V Německu se Johanniter využívá také pro kategorii „trockenbeerenauslese“ nebo pro ledová vína.

Kvalita vína Odrůdová vína z této odrůdy se vyznačují jemnou ovocností připomínající tóny zeleného jablka, hrušky, kdoule a broskví.

Květinové tóny jsou velmi jemné. Kyselina je svěží a výrazná.

553

Vinohradnictví

Vinařský obzor 11/2013

Po stopách vinařů-polárníků:

Dánsko První informace o vinařství v Dánsku přinesl Vinařský obzor 1–2/2007. Plocha vinic tehdy činila devatenáct hektarů a produkce třiadvaceti vinařství patnáct tisíc litrů ročně. Dnes sdružuje Dánská vinohradnická asociace čtrnáct set vinařů, v zemi působí osmdesát komerčních vinařství, roční produkce dosahuje 75 000 litrů a plocha vinic devadesát hektarů.

N

ejstarší zmínky o výrobě vína na území Dánského království pocházejí z dvanáctého století, kdy révu vinou pěstovali mniši Řádu svatého Benedikta v Odense na ostrově Fyn. A také cisterciáci u klášterů v Esrumu severně od Hillerødu, v Sorø na ostrově Sjælland a v Roskilde, což bylo sídelní město krále a biskupa. Od třináctého století se klima ochladilo a vinohrady zpustly.

V šestnáctém až osmnáctém století zakládala vinice šlechta, například u královské rezidence Koldinghus a hradu Tirsbæk v Jutsku. V roce 1932 vysadil Niels Vilhelm Christiansen u jezera Furesø v Nordsjællandu Pinot noir, Aligoté a Baco noir. O čtyři roky později přibylo Chardonnay, Pinot blanc, Tramín kořenný a Ryzlink zlatý, celkem osmnáct set keřů. Počínaje rokem 1938 uváděl Niels Vilhelm Christiansen na trh sedm set až tisíc lahví šumivého vína ročně.

V roce 1956 byl vinohrad vyklučen a nahradil jej ovocný sad.

554

Díky rezistentnímu šlechtění a globálnímu oteplování se staly vinařské pokusy smysluplnějšími. Zatímco průměrná roční teplota v letech 1961–1990 činila 7,7 °C, v následujících dekádách opakovaně (8 z 10 nejteplejších ročníků od roku 1874) dosáhla 9,0–9,5 °C. Vegetační období se od osmdesátých let dvacátého století prodloužilo o tři týdny.

Počet hodin slunečního svitu však významně kolísá. Například ročníky 2002 a 2006 byly vynikající, v roce 2010 bylo naopak optimální dozrání hroznů nemožné. Poloha a orientace vinohradu jsou mimořádně důležité. Např. výsadba větrolamů může omezit často silný studený vítr a navýšit teplotu ve vinici až o 5 °C. Vinice na pobřeží profitují z nižšího rizika jarních mrazíků, léta jsou více slunná, ale chladnější (teplota moře max. 19 °C).

Ve vnitrozemí nejsou výjimkou mrazy na konci května.

V roce 2000 přiznala Evropská unie Dánsku status vinařské země a stanovila

kvótu maximální plochy vinic na devadesát devět hektarů pro komerční produkci stolních vín. Současně vstoupila v platnost regulační pravidla dánských úřadů.

Registrovaný vinař je povinen podávat hlášení o výměře vinic, odrůdové skladbě a údaje o sklizni, výrobě a zásobách vína.

Vyhláška dánského ministerstva zemědělství povoluje vinifikovat hrozny sedmačtyřiceti odrůd.

Dosud je nejvíce rozšířeno Rondo, u jehož zrodu stál prof. Vilém Kraus. Re­ gent a zejména Léon Millot jsou pomalu nahrazovány odrůdami Bolero, Castel a Acolon. Z kultivarů pro výrobu bílého vína se do popředí dostává Solaris, ve výsadbách najdeme Phoenix, Orion, Sie­ gerrebe, Ortegu, Zalas Perle i Madlen­ ku ranou. Od roku 2005 může etiketa vín z regionů Jylland, Sjælland, Fyn a Bornholm uvádět odrůdu, ročník a označení původu Regionalvin. Poptávce po dánských vínech i přes jejich vysokou cenu nahrává vedle patriotismu růst zájmu

Text a foto: MUDr. Martin Křístek pro Vinařský obzor

o agroturistiku a putování nově vznikajícími vinařskými stezkami.

Dansk Vincenter ( 55° 37' s. š., 8 m n. m.)

V Avedøre na jihozápadním předměstí Kodaně vybudovali v devadesátých letech dvacátého století Jens Michael Gundersen, který byl tehdy předsedou Dánské vi­ nohradnické asociace, Søren Beck a Torben Andreasen Dánské vinařské centrum.

Od roku 1993 vysadili do jílovité půdy celkem deset tisíc sazenic asi tří set odrůd, mimo jiné Chardonnay a Pinot noir. Uspokojivé cukernatosti dosáhlo pouze deset až dvacet kultivarů. Mezi nimi na prvním místě Rondo, jehož bylo posléze vysazeno na sedm tisíc keřů. Dále se osvědčily odrůdy Léon Millot, Regent a Castel.

Jedná se o nejstarší registrovaný dánský vinohrad s třemi a půl hektary rozlohy.

Po vynikajícím ročníku 2002 s průměrnou roční teplotou 9,2 °C, kdy hrozny vyzrály na více než třináct objemových procent potenciálního alkoholu, bylo na

Vinohradnictví

trh uvedeno nefiltrované červené barikové cuvée Nordlund, obsahující z devadesáti procent Rondo. Cena se po široce medializovaném exportu dvou set lahví do Francie šplhala k astronomické částce pěti set dánských korun (v přepočtu zhruba 1 800 Kč).

V následujících letech však cukernatost zřídkakdy překročila deset objemových procent potenciálního alkoholu. Například v extrémně nepříznivém roce 2010 mohly být využity jen čtyři z osmadvaceti barikových sudů.

Jens Michael Gundersen, propagátor nechaptalizovaných vín, přesídlil už v roce 2005 na ostrov Fejø, nejslunnější místo Dánska. V roli sklepmistra jej po stážích v Champagne, Beaujolais a Tokaji nahradila enoložka Anne Juel Christensen, absolventka univerzity v Montpellier. Kultovní Nordlund (Rondo, Castel, Regent) zrající v maďarských barikových sudech doplnila takzvaným druhým vínem Lillelund (100% Castel) z nerezových tanků. Nyní připravuje první šarži šumivého rosé.

Na její doporučení prochází vinohrad restrukturalizací vedení z jednoho tažně na dva kratší a odrůdou číslo jedna se stává Castel. Toho bylo dříve ve vinici jen sto padesát keřů, nyní je vysazován nejvíce.

Mladé výsadby zatím neplodí, objem produkce tedy klesl na polovinu z obvyklých osmi tisíc lahví ročně. Dosavadní maximum z roku 2006 bylo osm tisíc lahví Nordlund a tři a půl tisíce lahví Lillelund.

Běžná cena cuvée Nordlund činí 280 dánských korun (asi 1 000 Kč), Lillelund 180 dánských korun (asi 600 Kč). V nabídce nechybí ani lahve typu magnum. Dansk Vincenter je rovněž místem, kde na sklonku léta probíhá přímo ve vinici výstava Garagevin, každoroční setkání odborné i laické veřejnosti s víny dánských vinařů-polárníků.

Annisse Vingård ( 56° 1' s. š., 25 m n. m.)

Severozápadně od Hillerødu v Nordsjæl­ landu ve vesnici Annisse založili roku 1999 hektarový vinohrad manželé Freesovi.

555

Vinohradnictví

Dánsko

Na jižním svahu za domem vysadili pětapadesát keřů odrůd Orion, Léon Millot, Regent a Rondo, v roce 2002 pak dalších sto padesát sazenic včetně Zalas Perle. Jak je v Dánsku obvyklé, převažovaly modré odrůdy.

Půda je zde jílovitá a lokalita větrná, což majitelům pomáhá v boji s peronosporou. Objem sklizně je dvě a půl tuny, další hrozny manželé nakupují v nedaleké zemědělské farmě Garbolund, která má 950 keřů se stejnou odrůdovou skladbou.

Inženýr a vědecký pracovník Niels Frees považuje za větší problém než nízkou cukernatost (např. v roce 2011 měla vína i přes chaptalizaci pouze jedenáct objemových procent alkoholu) nadbytek kyselin.

Jako student vyráběl vína jablečná, nyní produkuje dva a půl tisíce lahví bílého a červeného vína za rok. Využívá ASVK, malolaktické fermentace, barikových sudů a šroubovacích uzávěrů. Při výrobě bílých vín nechává hrozny před lisováním několik hodin naležet, při výrobě vína červeného řídí délku macerace rmutu od dvou do dvanácti dní zralosti suroviny. Vinifikuje rovněž biohrozny mladého vinaře-zahrádkáře ze sousední obce Vexeho, který na půl hektaru pěstuje dva tisíce keřů Solaris.

Vedle vlastních produktů nabízí v malé vinotéce vína z Německa, Itálie a různých koutů Dánska:

Skærsøgård Vin ( 55° 33' s. š., 50 m n. m.)

Domain Aalsgaard (Nordsjælland) Larse Hagermana, původem Švéda, profesora biologie na Københavns Universitet, který svůj první keř révy vinné vysadil už roku 1975, inspiroval se ve Francii a v Německu a nyní se specializuje výlučně na vína bílá.

Na 0,7 hektaru má dva tisíce keřů Ortega,

V písčitých půdách jihovýchodu Jutského poloostrova založil největší dánský vinohrad Sven Moesgaard. Má 5,2 hektaru a patnáct tisíc keřů. Pro spolumajitele obří farmaceutické společnosti bylo vinaření koníčkem již od počátku osmdesátých let dvacátého století.

556

Madlenka raná, Siegerrebe, Kerner a Solaris. Jeho vína jsou na vinných lístcích michelinských restaurací v Kodani.

Frederiksborg Vin z Nordsjællandu je z prvního a dosud jediného dánského vinařského družstva. To vzniklo v roce 2000 na jižním svahu nedaleko hradu Frederiksborg a na 0,4 hektaru se stará o čtrnáct set keřů Rondo, Regent, Léon Millot, Bolero a Zalas Perle. Z devadesáti procent produkuje červená cuvée. Zbytek jsou růžová cuvée a také vinné želé z odrůdy Rondo.

Hideaway na ostrově Fejø je od Jense Michaela Gundersena, průkopníka novodobého dánského vinařství, autora populárně-naučné knihy Druer i danske haver (Hrozny v dánských zahradách) a odborné veřejnosti určené publikace Vinavl i Danmark (Vinařství v Dánsku), prvního předsedy Dánské vinohradnické asociace. Má na jednom a půl hektaru čtyři tisíce keřů Rondo, Bolero, Solaris, Orion, Reberger i Sauvignon.

Skærsøgård Vin z Jyllandu Svena Moesgaarda, nejúspěšnějšího dánského vinaře současnosti.

K výsadbě komerčního vinohradu nakonec roku 1999 zvolil namísto zvažované Francie jižní stráň u jezera Skærsø. Prostor pro šest tisíc sazenic se uvolnil, když orkán poničil borovicový les u jeho chaty. Původně převažovaly modré odrůdy, nyní je podíl modrých Rondo, Léon Millot, Regent, Cabernet Cortis a bílých Orion, Solaris, Zalas Perle a Madlenka raná vyrovnaný.

V roce 2001 vyrobil první víno z registrovaného vinohradu v Dánsku. Nyní na trh uvádí ročně okolo osmi tisíc lahví, které rychle vyprodá, přestože cena překračuje dvě stě dánských korun (cca 700 Kč). Vína nabízejí nejlepší kodaňské restaurace a zejména vína šumivá získala řadu ocenění: 38 medailí Dansk Vinskue (soutěž vín Dánské vinohradnické asociace), 14 medailí Effervescents du Monde, London International Wine Challenge a Mundus Vini, kde zlatou medaili obdrželo i jeho víno červené.

Přesto je Sven Moesgaard co se týče rentability dánského vinohradnictví skeptikem. Například ročník 2010 považuje za katastrofický, protože vyžadoval odkyselení uhličitanem vápenatým, malolaktickou fermentaci a chaptalizaci.

Obecně doporučuje soustředit se namísto na vína červená, která upřednostňují vinaři-polárníci v Dánsku i v Polsku kvůli vysoké poptávce, raději na bílá a růžová. Osobně ale dává přednost vínům šumivým (dříve 20, nyní 70 % produkce). Při jejich výrobě nechává lisovat celé hrozny v italském pneumatickém lisu s výlisností padesát procent a využívá řízené teploty fermentace za pomoci ASVK v nerezových tancích.

Zrání na kvasnicích trvá rok až dva.

Chemické analýzy si provádí sám, zahrnují

Vinařský obzor 11/2013

také stanovení obsahu taninů, glycerolu či poměru kyselin jablečné a mléčné. Experimentuje s kvašením rmutu v otevřených dřevěných kádích, zráním v barriques z Francie, USA, Maďarska a Německa (celkem 51 sudů), víny botrytickými (Solaris) a fortifikovanými (dánsky Hedvin, tj. teplá vína), destiláty z matolin i s vínovicí (první vyrobená v Dánsku) a Créme de Cassis (jako součást Kir Royal).

Vingården Lille Gadegård ( 55° 4' s. š., 67 m n. m.)

Ostrov Bornholm je pro Dány zdrojem uzených sleďů a bornholmských kuřat. Jedinou místní registrovanou vinici s 3,4 hektaru a deseti tisíci keři založil v rovinaté krajině u Aakirkeby farmář Jesper Paulsen. Z někdejšího chovatele prasat se stal vinař a vepříny nahradilo sklepní hospodářství, když v roce 1995 vysadil jahodovou plantáž a zahájil výrobu jahodového vína. „Od sviní k vínu není daleko,“ říká s úsměvem, což se dánsky řekne „Fra svin til vin“.

Později přibyl hektar černého a červeného rybízu, a jakmile se Dánsko stalo oficiálně vinařskou zemí, vysadil vinohrad (spon 2,5 × 2,5 m). Hlavní odrůdou bylo od počátku Rondo, dále Regent a Bolero, doplňkem Orion, Zalas Perle a Solaris. Před studenými východními větry chrání vinici stromořadí. Zimní mrazy klesají k -15 až -20 °C, sněhová pokrývka naštěstí dosahuje až jednoho metru. Navíc přihrnuje kmínky zeminou. Jarní mrazíky hrozí do poloviny května.

Podzimním problémem jsou tažní ptáci, kvůli kterým musejí vinohrady chránit sítě. Proti plísním jsou třeba tři až čtyři postřiky ročně. Po panenské sklizni mimořádného ročníku 2002 uvedl na trh první bornholmské víno, avšak příští léta propršela. V roce 2005 byl zrušen státní monopol na destilaci, Jesper Paulsen tedy založil pálenici a z neprodaného vína vyrábí vínovici. Objem sklizně je vysoký, přibližně deset tun z hektaru.

Po osmi letech od uznání Dánska za vinařskou zemi byly povoleny postřiky, rozhodl se tedy postupně vyklučit rezistentní Rondo i Regent a vysadit „Pinot noir“, čímž ovšem myslí Frűhburgunder (Pinot noir précoce alias Jakubské). Tvrdí, že dobré Rondo lze vyrobit jednou za tři roky. Přitom polovina dánského červeného je Rondo. Z loňského ročníku, kdy celé

Hlavní modré odrůdy Rondo = (Malingrovo rané × Vitis amurensis) × Svatovavřinecké Regent = (Sylvánské zelené × Müller Thurgau) × Chambourcin Léon Millot = (Vitis riparia × Vitis rupestris) × Ryzlink zlatý Castel = Cinsaut × Vitis rupestris Bolero = (Rotberger × Reichensteiner) × Chancellor Acolon = Dornfelder × Frankovka

září propršelo, vyrobil jen šest set lahví bílého, modré hrozny nedozrály. Z černého rybízu a jahod ale vyrobil téměř osmnáct tisíc lahví vín ovocných.

Vína vyrábí reduktivně v nerezových nádobách s využitím ASVK. U červených vín se zbytkovým cukrem zastavuje fermentaci dolihováním (13 obj. % alk.). Ke zrání donedávna využíval barriques, nyní v použitých sudech zrají calvados a whisky. Přiznává, že více než na odborné analýzy spoléhá na intuici.

Téměř všechno víno prodá ze sklepa.

Větší úspěch mají vína červená a ženy dávají přednost vyššímu obsahu zbytkového cukru. Jediné co vydělává, jsou vína černorybízová. K dalším jeho projektům se od roku 1974 řadí výroba první dánské whisky, která zraje tři roky v dubových sudech. Vyrábí také ořechový likér. Každý návštěvník si tak může vybrat podle svého gusta. Švédové prý preferují calvados,

Hlavní bílé odrůdy Solaris = Merzling × (Zarja Severa × Muškát Ottonel) Orion = Optima × Villard blanc Madlenka raná = Malingrovo rané × Madlenka královská Ortega = Müller Thurgau × Siegerrebe Zalas Perle = Eger 2 × Čabaňská perla Phoenix = Bacchus × Villard blanc Siegerrebe = Madlenka raná × Tramín Kerner = Trolínské × Ryzlink rýnský

Vinohradnictví

Dánové mají raději whisky. Jesper Paulsen také provozuje kavárnu, vinařský butik a provádí turisty po vinici.

Degustační poznámky: Skærsøgaard Don’s Cuvée Brut 2009 (Jylland) – světle žlutá barva, výrazné biskvitové aroma s trochou nezralých malin a fialek, dostatečně plné s příjemnou kyselinkou, čisté a perzistentní (Bedste Danske Kommercielle Vin 2010) ★★★★ Hvidtfeldt & Gundersen Hideaway 2006 (Fejø) – granátová barva, jemná vůně vanilky a zahradního ovoce, plné a harmonické se sametovými taniny a vytrvalou čokoládově-višňovou dochutí ★★★★½ Dansk Vincenter Nordlund 2006 (Sjælland) – temně granátová barva, intenzivní aroma třešní s lehkým dotekem vanilky, tělnaté, šťavnaté a velmi dlouhé s karamelovými dozvuky ★★★★ Annisse Vingaard Rondo / Regent 2007 (Sjælland) – temně rubínová barva, vůně venkovského dvorku, v chuti sušené švestky, jeřabiny, výrazné třísloviny, v dochuti tóny kouře a pražené kávy (stříbrná medaile Dansk Vinskue 2008) ★★★ Domain Aalsgaard Madelaine Angevine 2006 (Sjælland) – světle slámově žlutá barva, květinový buket i hruškový kompot ve vůni, středně plné a harmonické s dlouhotrvajícím limetkovým dozníváním ★★★½ Frederiksborg Vin Rondo / Regent / /Léon Millot 2005 (Sjælland) – temně granátová barva, živočišná vůně, tabákové tóny, plnoštíhlé s přijatelnou harmonií a krátkým dozvukem ★★ ½ Lille Gadegård Orion 2012 (Bornholm) – velmi světlá zelenožlutá barva, aroma ananasu a citrusových plodů, na patře lehké, šťavnaté, zakulacené zbytkovým cukrem a průměrně dlouhé ★★★

557

Vinohradnictví

Vinařský obzor 11/2013

Víno a vinice Vietnamu Mnohé z čtenářů asi překvapí, že i ve Vietnamu jsou vinice a vyrábí se tam víno.

A naopak, některým šéfům vinařských firem, které se snaží proniknout na trhy jihovýchodní Asie, mohou být zcela jistě užitečné informace o tom, jak tyto trhy vypadají. Díky spolupráci s vietnamskými partnery vlastnícími firmu Vang Dalat, což je největší vietnamský výrobce a také importér vína, jsme se postupně při zavádění technologií zvyšujících kvalitu hroznů pěstovaných ve Vietnamu seznámili i s řadou obecných informací, které mohou být pro mnoho čtenářů zajímavé.

N

a úvod několik základních makr o e k o n o m i c k ý c h i n fo r m a c í .

Viet­nam má dnes necelých 90 mi­ lionů obyvatel žijících na ploše zhruba 5× větší, než je Česká republika. Průměrný hrubý domácí produkt na osobu a rok je necelých 5 000 USD. Pro srovnání – průměr EU je asi 32 000 USD, ČR má asi 28 000, Švýcarsko 42 000, Čína asi 8 500 USD/rok, ale například Singapur 62 000 USD. V čem je ve srovnání s Evropou podstatný rozdíl, je dynamika ekonomiky. Před finanční a ekonomickou krizí byl růst vietnamské ekonomiky asi 11 % ročně, v současné době je to „pouhých“ 8 %. Pokud by toto tempo růstu trvalo dál a my jsme dál sladce spali s naším nulovým růstem, srovnal by se HDP naší a vietnamské ekonomiky za 23 let. Přitom nároky Vietnamců na sociální systém

558

státu nelze s tím, co považuje většina lidí v Evropě za povinný, státem garantovaný standard vůbec srovnávat. Průměrná mzda je cca 2 800 Kč měsíčně, podpora v nezaměstnanosti neexistuje, za kvalitní školy stejně jako kvalitní lékařskou péči se platí a důchody jsou na zanedbatelné úrovni. I zde platí heslo, které si můžete přečíst na billboardech kolem silnic v Thajsku: Tvrdá práce ještě nikoho nezabila: podpis Bhumibol IX, král thajský.

A podle toho vypadá i snaha lidí, což je asi ve srovnání s námi ten největší rozdíl.

Mladí lidé se tvrdě učí cizí jazyky a studují při zaměstnání, padesát milionů zemědělců od rána do večera sedm dnů v týdnu pracuje na svých polích, která dávají tři sklizně rýže do roka atd. atd. Vietnam má údajně celosvětově nejnižší věkový průměr populace – zhruba 24 let. Je to dáno

skutečností, že v předchozích válečných generacích bylo vlasteneckou povinností každé matky vychovat zhruba deset dětí, což se skutečně dělo. Dnes se tento trend dramaticky změnil a dnešní mladé rodiny mají 2–3 děti. A jiné je také vědomí hodnoty informací. Každý den, když končím školení našich zaměstnanců, mi poděkují – na rozdíl od našich studentů, z nichž většina opouští po přednášce učebnu s výrazem „to zase byla otrava“. Ještě v jednom aspektu se naše a vietnamská společnost výrazně liší. Je jím pocit vlastenectví.

U nás žel už od dob nešťastné pomnichovské kapitulace a dvou následujících okupací převládá pocit zmaru. Ve vietnamské společnosti, která porazila během dvou generací Francouze, Američany i Číňany je nezměrná hrdost a odhodlání sloužit vlasti. Není nic zábavného ani radostného

Text: Milan Hluchý, Biocont Vietnam, Ho Či Minovo Město Foto: archiv autora

pokračovat ve výčtu rozdílů mezi touto, velmi dynamickou a naší v podstatě stagnující společností, takže pojďme raději zpět k vínu.

Průměrná spotřeba vína je dnes 0,7 l/ oso­bu a rok. S tím, jak společnost bohatne a přibývá, především ve městech, majetnějších lidí, se spotřeba pomalu zvedá.

Pijí se většinou levnější vína v cenách cca 80 000–130 000 VND (VND = vietnamský dong), což je asi 75–120 Kč. Pod pojmem víno se automaticky rozumí, částečně i díky tradici z dob francouzské koloniální nadvlády, víno červené. Jestli ještě před rokem byla většina zde produkovaných vín nepitelných, dnes se jejich kvalita zvedá a některá, alespoň ta z produkce Vang Dalat, jsou na úrovni našich kvalitních stolních vín. Dováží se především levnější sudová vína z Chile, Austrálie a Španělska v nákupní ceně kole 25–30 Kč/litr. Na dovážená vína je uvalena 50% dovozní daň, což spolu s následnou 25% spotřební daní a DPH ve výši 10 % zvyšuje konečnou cenu importovaných vín na dvojnásobek (přesně na 206,3 %).

Réva vinná se pěstuje především v jižním Vietnamu, v provincii Ninh Thuan, což je nejteplejší vietnamská provincie nalézající se na pobřeží Jihočínského moře. Druhou oblastí jsou hory nad Saigonem v provincii Lam Dong. Obě oblasti jsou zhruba na 12. stupni severní šířky nad rovníkem, což znamená v tropech. Celková plocha vinic ve Vietnamu je asi 3 800 ha.

V teplejší oblasti u moře běží díky tropickému slunci biologický čas zhruba dvakrát rychleji než v našich zeměpisných šířkách a díky tomu, že zde není zima, ale střídá se jen období dešťů se slunečným obdobím, stihne réva vinná za rok tři cykly, což znamená, že během jednoho roku sklízejí vinaři třikrát. Révu je zapotřebí po sklizni synchronizovat totálním mechanickým odlistěním a řezem. Jinak by neustále současně kvetla a současně by dozrávaly hrozny, a tak by byla velmi komplikovaná jak ochrana, tak sklizeň i celá produkce. Většina vinic na pobřeží se pěstuje na pergole (viz foto) vybudované z bambusových tyčí a drátu. Vedení na pergole má řadu výhod. Réva dokonale využije energii slunečního svitu, hrozny dozrávají ve stínu vlastního olistění kryté před přímým zářením tropického slunce a při postřiku zespodu je možno hrozny visící volně do prostoru dolů dokonale ošetřit. Pergola z přírodního materiálu je navíc trvanlivá

Vinohradnictví

a levná. V horách, zhruba 1 500 m nad mořem má réva jen 2,5 cyklu, to znamená, že se sklízí „jen“ dvakrát a zhruba po 3 měsících nejintenzivnějších dešťů se réva nenechává dozrát a jen se znovu odlistí. Zhruba 80 % produkce je využito jako stolní hrozny a z těch méně kvalitních stolních hroznů se také dělají vína, pokud se tak některé produkty vůbec dají nazvat. Ze stolních odrůd se pěstuje především Kardinal, z moštových pak Syrah a něco málo Sauvignon Blanc. Kardinal dává u moře 3× do roka výnos zhruba 12–15 tun/ha. Díky obrovskému infekčnímu tlaku plísně šedé se stolní hrozny sklízejí při cukernatosti 14 o ČSN, což je v případě stolních hroznů akceptovatelná zralost. Hrozny jsou luxusním ovocem a na trhu se prodávají za, pro nás neuvěřitelných, 100 000–130 000

Plíseň révy je v podmínkách vlhkých tropů schopna během několika dnů zcela zničit veškeré hrozny

VND/kg. To znamená, že vinař je schopen, pokud si produkci sám prodá, dosáhnout finančního příjmu z jednoho hektaru za rok v přepočtu až 4 miliony Kč. Většina producentů jsou malí farmáři s výměrou vinic kolem 20–30 arů. Nesmírně vysoké intenzitě a zatížení keřů révy odpovídá i životnost vinic. Průměrná životnost vinice je cca 12–15 let, což ale znamená, že taková vinice dá zhruba 40 úrod. Vinice se zakládají tak, že se v lednu až únoru zapíchají do připravené a vyhnojené půdy proutky podnožové révy. V květnu se na tyto krásně rostoucí rostliny za zelena naštěpují očka požadované odrůdy, postaví se drátěnka nebo pergola a do října se zapěstuje tvar keře. V listopadu se vinice ostříhá, odlistí a aby zesílila, zbaví se prvních hroznů, no a v březnu příštího roku se poprvé sklízí již velmi slušná úroda.

Tropické zemědělství má své kouzlo.

Za rok naprší u moře zhruba 2 000 mm, v horách 2 500 až 3 500 mm. Od května do října je celá oblast pod vlivem silného letního monzunu, kdy proudí z Jihočínského moře nad pevninu obrovské masy vlhkého vzduchu a velmi často (v horách téměř nepřetržitě) prší. Od listopadu do dubna naopak převažuje příliv suchého vzduchu, který má svůj původ v obrovské a stabilní tlakové výši nad vysokou Asií (Himálaj, Tibet, Mongolsko) a prší jen občas, zhruba tak často, jako u nás v létě. V této době, zvané sunny season, tedy slunečné období, se vinice zavlažují.

V rovinách u moře podmokem, v horách kapénkovou závlahou. Nejvyšší denní teploty jsou 32–34 °C, noční minima kolem 26 °C. V horách v úrovni 1 500 m nad mořem jsou teploty v průměru o zhruba 7 °C nižší. To znamená, že houbové choroby, jako je naše plíseň révová (peronospora), zde mají naprosto ideální podmínky. Na rozdíl od střední Evropy je zde ještě jedna, bionomií peronospoře podobná tropická choroba Elsinoe ampelina, která má ve srovnání s peronosporou ještě kratší doby sporulace, klíčení spor a infekce. Když k tomu přidáme enormní tlak botritidy při dozrávání hroznů a spoustu nám neznámých hmyzích škůdců, jako je můra Spodoptera exigua, tropické třásněnky, svilušky, různí drtníci a spousta housenek dalších druhů motýlů, začínáme chápat, že intenzita ochrany musí být zcela jiná než ta, na kterou jsme zvyklí u nás. V období dešťů se průměrně ošetřuje fungicidy 2× týdně a insekticidy „jen“ jednou týdně. V období sucha se fungicidy aplikují „jen“ každých 7–10 dnů vždy společně s insekticidy. Vyvíjet a testovat v těchto podmínkách systém ekologické ochrany révy vinné je pak skutečně výzva. Přesto je to možné a až překvapivě dobře to funguje.

Tropické vinohradnictví je velmi dobrou školou a v mnoha směrech rozšíří obzor každého, kdo se do něj pustí. Samozřejmě je nezbytné spolupracovat se zdejšími profesionály, kteří pěstování révy alespoň na určité nezbytné úrovni rozumějí. A z pohledu podnikatelského je, domnívám se, úspěšné uplatnění na trzích východní a jihovýchodní Asie nezbytnou podmínkou úspěšného rozvoje firmy v 21. století, století, které již dnes začíná (ať se nám to líbí, či nelíbí) ekonomicky patřit východní Asii.

559

Vinohradnictví

Vinařský obzor 11/2013

Vinařství v Argentině Zvykli jsme si dívat se do „vyspělých vinařských zemí“ jako je Francie, Itálie a případně Španělsko a taky do okolních středoevropských zemí. Ale inspiraci může přinést i pohled do tzv. nových vinařských zemí. Možná je někdy považujeme za zaostalé, protože se učí vyrábět víno teprve pár století, zatímco u nás je tradice již po tisíciletí. Ale to neznamená, že bychom tam nemohli najít inspirativní podněty.

P

očátky argentinského vinařství sahají do koloniálního období a na rozvoji se podíleli Španělé. Moderní vinařský průmysl založili Italové a Španělé koncem 19. století. Vysazovaly se francouzské odrůdy (Cabernet Sauvignon, Merlot, Malbec), italské odrůdy (Barbera, Nebbiolo, Sangiovese) a také španělské (Tempranillo, Pedro Giménez). V té době nastal i rozvoj průmyslu, který umožnila nová forma dopravy – železnice. V zemědělství se zaváděl také závlahový systém.

Ve dvacátém století zažil argentinský vinařský průmysl ohromnou expanzi, ale také následující krizi. Vyprofilovaly se dva hlavní vinařské regiony, Mendoza a San Juan.

Začaly platit právní předpisy pro regulaci výsadeb, byly podporovány vybrané odrůdy a regulace výnosu hroznů, destilace vína.

V letech 1890 až 1930 prožila Mendoza krizi při exportu krav do Chile. V té době byla v Evropě vinařská krize způsobená révokazem, která způsobila nárůst cen vína. Od roku 1880 vláda podpořila osvobozením od daní výsadbu vinic, oliv a ovocných sadů. Následovalo zvýšení spotřeby vína, hlavně ve městech. To vedlo ke zvýšení dovozu vína z Itálie a Španělska, což nakonec způsobilo v roce 1897 krizi z nadbytku vína. Vinaři protestovali proti dovozům „umělého vína“ a žádali jeho proclení. V roce 1904 tyto snahy vyústily ve vznik Svazu vinařů Argentiny.

Období let 1890 až 1930 lze označit, i přes krize, za období růstu vinařského průmyslu v Argentině. Průmysl se věnoval výrobě vín nižší kvality pro vnitřní trh s upřednostňováním množství před kvalitou (připomíná mi to u nás období let 1950–1990). Plocha vinic se zvýšila z 5 tisíc hektarů v roce 1890 na 45 tisíc hektarů v roce 1910 a dále na 85 tisíc v roce 1920 a 141 tisíc hektarů v roce 1930. To s sebou neslo nadvýrobu vína a krize (1901–1903, 1911–12, 1929–31, 1933–38). Pozitivním výsledkem krizí byla právní regu-

560

lace výroby vína, vznikla řada vinařských předpisů. Patří k nim povinné klučení vinic, zákaz přídavku vody, destilace vína atd. Pořád se ale jednalo o kvantitativní produkci vína, nikoliv o kvalitu.

Od roku 1930 rostlo hospodářství, a tím i příjem obyvatelstva a spotřeba vína na hlavu, bez ohledu na znárodnění vinařského průmyslu v padesátých letech. Avšak v padesátých letech bylo nově povoleno přidávání vody do vína. To mělo katastrofální důsledky na kvalitu. Vznikly proto nové předpisy, podle kterých mimo jiné začala

Sklizeň Cabernetu Sauvignon v provincii San Juan

působit nová státní instituce odpovídající za vydávání vinařských předpisů, vedení registru vinic, vedení registru produkce vína a kontroly vína uváděného do oběhu.

V roce 1966 byl přijat nový zákon o melioracích. Daňově zvýhodňoval závlahy.

Během šesti let bylo nově vysázeno 50 tisíc hektarů vinic. V duchu té doby zaměřené na kvantitu se jednalo o málo hodnotné odrůdy Criolla Grande, Criolla Chica, Ceresa a Moscatel Rosada. Vína z těchto odrůd opět vyvolala nerovnováhu na trhu vínem mezi nabídkou a poptávkou. Po historickém maximu spotřeby 90 litrů vína

na osobu a rok (1970) se navíc spotřeba začala snižovat. To vyústilo v největší krizi, která znamenala konec stolního vína pro tuzemský trh v Argentině.

Maximální plocha vinic v Argentině dosáhla v letech 1976 až 1978 350 tisíc hektarů. Důsledkem bylo vyklučení 130 tisíc hektarů vinic a téměř 21 tisíc zkrachovalých vinařů. Značnou redukcí prošla i „národní“ odrůda Malbec. Ze 72 tisíc hektarů v roce 1978 zůstalo v roce 1990 jen 10 tisíc hektarů. V roce 1970 byl přijat zákon, který umožňoval finanční podporu propojení produkce hroznů a také výrobě vína včetně lahvování vína v místě produkce hroznů.

V roce 1966 bylo v Mendoze 90 % množství hroznů dodáváno 839 vinařským podnikům bez vlastních vinic a 70 % z nich nemělo ani majetkové propojení. V roce 1978 to bylo jenom 72 % hroznů a v roce 1982 pouze 57 % hmotnosti sklizených hroznů. Cílem bylo zvýšení kvality a omezení podvodů.

V roce 1982 byly stanoveny kvóty pro­ dukce vína podle pětiletých průměrů výnosu hroznů. To však vedlo jenom k agónii množstevní produkce vína, která vyvrcholila krizí dalším zákonem v roce 1988. Nakonec byly zakázány nové výsadby vinic.

Průměrný výnos hroznů činil v roce 1960 6 tun na hektar, na počátku devadesátých let minulého století se už zdvojnásobil.

Do roku 1991 se snižovaly plochy kvalitativních odrůd, zvláště Malbec. Následně se situace změnila, při sklizni 2012 již tvořila tato odrůda 15 % všech vinic Argentiny. Roste podíl odrůd Chardonnay a Sauvignon blanc, zatímco se snižuje podíl Pedro Jimenez a Ugni blanc. Z 218 tisíc hektarů v roce 2010 je 12 tisíc určeno k pěstování stolních hroznů, které bylo finančně podporováno v 80. a 90. letech. Z toho 1,2 tisíce hektarů vinic produkuje rozinky.

Od roku 1999 má Argentina zákon o ochraně zeměpisných názvů. Zahrnuje

Text vybral a přeložil: Jiří Sedlo Foto: Roberto Ruiz, David, wikipedia.org

jen 2 chráněná označení původu (CHOP, v našem pojetí jakostní vína) a 86 chráněných zeměpisných označení (CHZO, v našem pojetí zemská vína).

V roce 1991 vznikl v Argentině vinařský fond jako nástroj k propagaci a vývozu vinařských produktů. Vinaři odvádějí v přepočtu Kč 1,90 / 100 kg zpracovaných hroznů a stejnou částkou přispívá provincie. Podporuje tuzemskou spotřebu i export vinařských produktů včetně rozinek.

Správní radu tvoří osm zástupců vinařů a jeden zástupce vlády. Zpočátku byla potřeba existence vinařského fondu značně zpochybňována. Podporována byla i výroba zahuštěného hroznového moštu.

V roce 2000 se začal vytvářet strategický plán argentinského vinařského průmyslu do roku 2020. Podílely se na něm svaz vinařů, vláda regionu Mendoza, univerzita Cuyo a národní institut zemědělských technologií. Přednostním cílem je prodej argentinských vín v severněji položených zemích.

Především jde o USA, Anglii, Kanadu, Brazí-

Vinohradnictví

Vinice v provincii Mendoza, údolí Uco

lii a některé asijské státy. Argentinci proto platí zahraničním obchodníkům, novinářům a sommelierům cesty do země. Zřídili také propagační kanceláře na víno v Mendoze, New Yorku, Londýně, Sao Pablo, Colombii a Pe­kingu. Od roku 2011 se koná každého 17. dubna světový den odrůdy Malbec, který se slaví v 68 městech 43 zemí světa.

Zvyšuje se i vinařská turistika. V roce 2004 tvořili turisté za vínem 1,5 % všech návštěvníků Argentiny, v roce 2010 to již bylo 2,9 %.

Inter-American Bank poskytla 50 mil. dolarů pro další integraci pěstitelů hroznů.

Do roku 2012 se tak provázaly tři tisíce pěstitelů s vinařskými podniky. Většina z nich vlastní méně než dvacet hektarů vinic, celkem je to 15,5 tisíce hektarů v osmi provinciích. Více než třetina peněz posloužila k novým výsadbám vinic, pětina k ochraně před krupobitím, 11 % k výměně opěrné konstrukce, 17 % na nákup vinohradnických strojů a 8 % na budování závlah.

V Argentině existuje již přes 100 let systém regulace vinařství.

Z článku GENNARI, A., Orrego J. ESTRELLA, a L. SANTONI. Wine Market Regulation in Argentina: Past and Future Impacts. AAWE WORKING PAPER, No. 136, červen 2013, 35 s. ISSN 2166-9112. Přeložil a vybral Jiří Sedlo.

Vše pro kvalitní peletování Tentokrát zaměřeno již na jednotlivá zařízení.

P

okud chcete zpracovávat odpad, ale nemáte žádné zkušenosti a informace o technologii zpracování odpadů, chcete vyrábět vlastní energii pro topení nebo využít lisy pro výrobu krmných směsí, a nemáte dostatek informací, je možné využít telefonický servis či se poradit při osobní návštěvě. Můžete se podrobně seznámit s celou technologií výroby pelet nebo krmných směsí a se všemi druhy materiálů, které je možné na lisech zpracovat. Sušičku, drtičku i lisy lze vidět také po předchozí dohodě v provozu při praktických ukázkách včetně vyzkoušení peletování vlastního dovezeného materiálu. Samozřejmostí je také odborné zaškolení budoucích uživatelů vyráběných technologií. Záruka na všechny vyráběné stroje je 24 měsíců. Po uplynutí záruky je zajištěn kompletní pozáruční servis včetně dodávek náhradních dílů.

jsou vhodné pro peletování celé řady agromateriálů, krmných směsí a měkkých druhů dřeva. Při použití na dřevěné materiály je nutné nepřetěžovat lis, důkladně mazat ložiska a nepřimíchávat tvrdé druhy materiálů. Neobsahují přepěťové jističe a při přetížení hrozí nebezpečí poškození motoru.

Kladívkové drtiče řady 9 FQ Řada drtiček 9 FQ má jednoduchou koncepci a snadnou údržbu, díky které je velmi spolehlivá. Slámu, seno, hobliny a různé druhy odpadu podrtí stroj na jemnou drť, kterou můžete ihned použít na zpracování do peletovacích lisů. Také jej lze využít

Text a foto: Green Energy Machine Product, s. r. o.

pro přípravu krmiva. Stroje mohou podrtit dřevní štěpku, dřevěné hobliny, obilí, fazole, slaměný kukuřičný stonek a jiné plodiny, které se hodí k výrobě krmiva či pelet. Veškerý materiál má mít vlhkost nepřevyšující zhruba 25 %, vyšší vlhkost totiž zalepuje síto. Stroj se hodí pro domácí použití i do sériové výroby. Je nezbytností pro kvalitní přípravu materiálu při sériové výrobě pelet.

Kladívkový drtič 9 FQ bez motoru

Green Energy ECONOMY

Stroj je určen pro domácí kutily, kteří mají vlastní díly a chtějí opravdu ušetřit.

Stroj je dodáván bez motoru, bez elektroinstalace a bez odlučovače. Doporučuje se použít přepěťové jističe proti nebezpečí poškození motoru.

Příště si představíme stroje řady PROFI, konstruované na větší zatížení. (pr)

Řada Green Energy ECONOMY je určena k peletování pro využití v domácnostech a drobných firmách. Tři vyráběné modely lisů

Green Energy Machine Product, s. r. o. info@briketovacilis.eu www.briketovacilis.eu

561

Vinohradnictví

Vinařský obzor 11/2013

Obr. 1: Robotický stroj pro předřez

Obr. 2: Robotický žací stroj

Obr. 3: Robotický stroj pro sklizeň hroznů

Robotizace vinohradnictví: fikce, nebo blízká budoucnost?

Současné technologie pěstování révy vinné vyžadují v podmínkách České republiky 450–600 hodin ruční práce na 1 ha. Ve vyspělých vinohradnických státech je díky využívání vhodných typů mechanizačních prostředků u převážné časti pracovních operací spojených s pěstováním révy potřeba ruční práce výrazně nižší a pohybuje se na úrovni 250–300 hodin na 1 ha. Vývoj v oblasti konstrukce strojů a zařízení využívaných ve vinohradnictví však postupuje nezadržitelně dál, díky čemuž se lze v několika posledních letech setkat v praxi s nejvyšším stupněm komplexní mechanizace, kterým je automatizace a robotizace.

S

polečným znakem obou procesů je snížení podílu fyzicky namáhavé lidské práce a její úplné nahrazení prací strojovou. Činnost člověka je tak omezena pouze na nastavení, regulaci, dohled a udržení provozuschopnosti strojů.

Jsou známé např. roboty pro provádění selektivní sklizně pomerančů, jablek, jahod apod. Jejich největší nevýhodou však zůstává vysoká cena a nízká výkonnost, které brání jejich širšímu praktickému uplatnění.

Intenzivní vývoj plně automatizovaných systémů je v posledním desetiletí umožněn především dostupností levných a spolehlivých optoelektronických systémů, softwarového vybavení a dalších prvků. Řada operací má nezaměnitelná specifika (ve vinohradnictví tvar keře, v ovocnictví tvar stromu, hustota porostu, výška apod.), která byla překážkou jejich plně mechanizovaného nebo automatizovaného provádění.

562

Mezi hlavní průkopníky ve vývoji a zavádění robotizovaných procesů ve vinohradnictví a současně v konstrukci strojů pro jejich uplatnění patří Francie a USA. Oba státy vynakládají nemalé finanční prostředky na podporu vědecko-výzkumných týmů, které vyvíjí moderní robotická zařízení pro jednotlivé pracovní operace.

První prototypy těchto robotických za­ řízení jsou tak již dnes ověřovány v provozních podmínkách. Jedná se o zařízení umožňující zimní řez révy, podlom, údržbu rostlinného pokryvu v meziřadí vinic, aplikaci pesticidů, sklizeň hroznů a další.

Společným znakem všech zařízení je i zde využívání nejmodernějších softwarových programů propojených v kombinaci s optoelektronickými prvky s pracovními částmi strojů.

Dobrým příkladem může být robo­ tický stroj pro předřez (viz obrázek 1)

s označením Vision Robotics, který je řešen jako traktorový návěsný. Pracovní část stroje tvoří dvojice robotických ramen umístněných ve vnitřním prostoru portálového rámu se zvýšenou světlou výškou, umožňující průjezd stroje nad ošetřovaným řádkem. Každé z ramen se tak nachází na jedné ze stran řádku. Obě ramena jsou zakončena hydraulickými nůžkami, které jsou využívány při samotném řezu. Z hlediska kvality prováděného zásahu má největší význam systém stereoskopických kamer, které pořizují snímky (scanny) ošetřovaného keře. Pořízené fotografie jsou po přenosu do počítače využívány pro sestavení digitalizovaného trojrozměrného modelu keře. Software umožní rychle vypracovat podle výsledné architektury keře optimální variantu řezu s následným určením těch částí keře, které mají být odstřiženy. Počítač pak

Text: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

v souladu s vyhodnocenými údaji přesně navede dvojici ramen s nůžkami, které provedou vlastní řez.

Na obdobném principu je založen také vývoj stroje pro podlom zahušťujících letorostů, který obdobně provádí podle digitalizovaného trojrozměrného modelu keře vyhodnocení hustoty letorostů, hroznů a listů na nich apod. Software optimalizuje počet ponechaných letorostů a určí letorosty k odstranění. Ramena s prstovými chapadly pak určené letorosty mechanicky odstraní.

Příkladem další robotizované operace může být údržba rostlinného pokryvu v meziřadí vinice. Robotický žací stroj s označením Vititrover (viz obrázek 2) je umístněn na 4kolovém podvozku a je poháněn elektromotory, které využívají solární energii. Rozměry i tvar stroje jsou uzpůsobeny pro pohyb pod jednotlivými keři. Výška stroje je 26 cm, šířka 39 cm a délka 741 cm. Zařízení se pohybuje v prostoru vinice, jejíž hranice (hraniční body) jsou vymezeny pomocí systému GPS. Stroj se pohybuje ve vymezeném prostoru a při najetí nebo nárazu na překážku – kmínek, sloupek opěrné konstrukce apod. ihned změní směr pojezdu.

Pracovní ústrojí tvoří nože přímého nebo křížového tvaru, které zabezpečí pokosení travní hmoty na malé segmenty, které zůstávají ležet na povrchu ošetřovaného pozemku. Pracovní záběr robotického žacího stroje činí cca 300 mm, nastavitelná je rovněž výška pokosu mezi 20–90 mm. Pohyb stroje řídí a monitoruje

Vinohradnictví

… malá výkonnost popsaných systémů je vyvážena jejich schopností pracovat 24 hodin denně. mikroprocesor, který současně umožňuje naprogramování stroje pro nepřetržitý provoz nebo provoz v určitém časovém intervalu. Modely jsou vybaveny alarmem a PIN kódem proti krádeži. Pro milovníky elektroniky může být stroj dálkově řízen prostřednictvím smartphonu. S ohledem na konstrukční parametry jsou tyto stroje určeny do vinic s výměrou kolem 1,0 ha.

Lze však očekávat zavedení strojů s větším pracovním záběrem i pro větší vinice.

Na základě rostoucích požadavků na kvalitu sklizených hroznů a určení vhodného termínu sklizně bylo vyvinuto robotické zařízení s označením Wall-Ye robot (viz obrázek 3). Zařízení je určeno pro provádění selektivní sklizně hroznů a pro hodnocení jejich kvalitativních parametrů. Je umístěno na 4kolovém podvozku se solárním elektropohonem, vybaveno dvojicí robotických ramen a programově řízeno. Jedno z ramen je opatřeno spektrometrem, který umožňuje stanovit nede-

struktivním způsobem cukernatost, obsah kyselin, u modrých odrůd obsah antokyanů apod. Měření se provádí spektrometrem umístněným na konci robotického ramene. Druhé rameno je opatřeno nůžkami pro odstřižení hroznů a čelistmi pro jejich uložení do transportního obalu.

Vývoj v oblasti konstrukce robotických zařízení postupuje nezadržitelně kupředu.

Vyvíjeny jsou tak stále nové typy strojů pro provádění jednotlivých pracovních operací ve vinohradnictví. V konstrukci těchto stojů je kladen důraz zejména na šetrnost vůči životnímu prostředí (solární elektropohon, cílená aplikace fungicidů), kvalitu prováděných zásahů a v neposlední řadě na kvalitu sklízených hroznů u sklizňových operací.

Popsané systémy se na první pohled mohou jevit jako hračky, ale je třeba si uvědomit, že dosavadní poměrně malá výkonnost popsaných systémů je vyvážena jejich schopností pracovat 24 hodin denně.

K hlavním nedostatkům těchto zařízení patří vysoká pořizovací cena, citlivost elektroniky vůči povětrnostním vlivům a poměrně malá výkonnost. Vývoj v posledních letech naznačuje stále širší uplatnění náročných elektronických systémů a jejich dostupnost i ve vinohradnictví.

Zda dojde k širšímu uplatnění těchto strojů, ukáže až blízká budoucnost.

Kontakt na autora: Patrik Burg, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice ↙ inzerce

INTRIS, s.r.o.

Prusinky 1260, 763 61 Napajedla tel/fax: +420 577 941 546 GSM: +420 602 529 298, +420 603 892 442 e-mail: intris@intris.cz www.vazacimaterial-vinohrad.cz, www.intris.cz

vytlačování plastů, výroba vázacího materiálu pro vinohrady a sady

Vázací bužírky INTRISFLEX

Typ PRAKTIK - pro běžné vázání Typ ROBUST - pro vázání se zvýšenými nároky na pevnost úvazku Náviny v síťce 0,75 kg a 1 kg a v kotouči 1 kg a 2 kg

Vázací plastové pásky s drátkem 0,43 mm VitisMatic

do ovazovačů Pellenc AP 25 a Fixion kotoučky pásky jsou rozměrově uzpůsobeny podávacímu zařízení a zásobníkům ovazovačů Pellenc

Od 2. ledna 2014 zahájíme a na našich webových stránkách zveřejnímu cenovou akci na vázací materiál Jaro na vinici 2014

Speciální odvíjecí cívky do vázacích kleští BELI a uvazovačů INFACO A3M

pozinkovaný měkký vázací drát i plastové cívky jsou shodné s originálním výrobkem dodáváme cívky s drátkem 0,40 mm, 0,45 mm a 0,50 mm

Cívky s náhradním drátkem do vázacích kleští BELI a INFACO A3M

pro možnost opakovaného naplnění již vyprázdněných cívek dodáváme drátky i na cívkách o hmotnosti 6 kg

563

Vinařství

Vinařský obzor 11/2013

Víno je vždy pod maximálním dohledem Logistické operace s vínem zahrnují maximální opatrnost, víno by se dalo označit jako velmi citlivé zboží. A s tímto ohledem se pracuje v celém logistickém řetězci, tedy už od sklizně přes uskladnění až po následný rozvoz ke konečnému spotřebiteli. A to i po jednotlivých lahvích. Pro větší kontrolu logistických operací mohou vinařství využít vyspělé počítačové programy.

P

odzimní období je zakončením celo­roční práce vinařů, kteří sklízejí svoji úrodu a připravují se na výrobu vína, které následně zaskladňují a nechávají dozrát nebo rozesílají svým odběratelům. Celý proces váže mnoho logistických prvků, jakými jsou zejména dodržování čistoty, důraz na teplotní parametry, výběr vhodných přepravních obalů, doba uskladnění a jiné aspekty, které se musejí sledovat a dodržovat. Sebemenší chyba může ohrozit veškeré celoroční úsilí a přinést vinařům nemalé finanční ztráty. Podle dostupných údajů vyprodukuje Česká republika přibližně 120 000 tun hroznů, což představuje 810 000 hl vína. Vinaři v České republice si většinu základních surovin k výrobě vína zabezpečují z vlastních vinic, i přesto jsou suroviny, které se dovážejí ze zahraničí. V celkovém počtu představují 40% podíl surovin. Dovoz do České republiky činí 20 milionů hl vína a hroznového moštu, které jsou zchlazeny na teplotu v rozmezí od 3 do 5 °C a dopravovány v autocisternách o objemu 25 až 27 tisíc litrů.

Nejčastější dovoz zahraniční suroviny je ze Slovenska, Maďarska, Itálie a Španělska.

Rozvětvené logistické možnosti od sklizně až po skladování Logistický proces s vínem začíná na vinicích, kde se zvolí ruční, částečně mechanizovaná nebo plně mechanizovaná sklizeň.

Při ruční sklizni se hrozny se poškozují minimálně, sběr se provádí do 10 až 15 litrových kbelíků, což umožňuje třídění hroznů přímo ve vinici. Hrozny se potom vysypávají do plastových beden o objemu 30 litrů.

Pro částečně mechanizovaný sběr hroznů

564

se používají především traktorové kontejnery a sklízecí vany. U větších celků (rodinná vinařství s rozlohou vinic 5–10 ha) se využívají sklízecí vany, vyvážecí traktorové vidle a také se rozšiřuje sklizeň do velkoobjemových beden vyvážených lehkými traktorovými návěsy. Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň se označují jako sklízeče hroznů a jsou konstruovány jako samojízdné nebo traktorové návěsné. Bobule hroznu je oddělena tehdy, jestliže dynamická síla vznikající při vibraci pracovního ústrojí překoná poutací sílu bobule. Oddělené bobule jsou zachyceny a dopraveny do zásobníku přes systém separačních ústrojí a poté do kontejneru, v němž míří na zpracovatelskou linku. Vinaři se vždy snaží, aby cesta od sběru ke zpracování byla co nejrychlejší.

Po odzrnění neboli oddělení třapin od bobulí vzniká takzvaný rmut, který prochází procesy lisování, kvašení a mnoha dalšími fázemi výroby vinného moku. Uchovávání hotového vína lze rozdělit do dvou základních forem, které představují skladování sudového vína v tancích nebo sudech a uložení vína v lahvích v nejrůznějších objemo-

vých hodnotách, nejčastěji v hodnotě 0,2 až 1 litr, pro rychlou spotřebu jsou používány i skleněné lahve o objemu až 5 litrů. Tradiční sudy jsou vyrobeny z dubového dřeva a objemy se pohybují od 225 až po 700 litrů. Velkoobjemové sudy a nerezové tanky mají kapacitu až 1 200 hektolitrů. Tyto nerezové nádrže jsou určeny pro kvašení hroznového moštu nebo skladování vína.

Všechny svary nádrže by měly být dokonale zakončené s hladkým povrchem, což umožňuje snadnou údržbu a přispívá k jejich estetické kvalitě. Vnitřní strana každé nádoby bývá leštěná, což zabraňuje usazování vinného kamene. Navíc musí nerezový materiál splňovat potravinářský atest. Nerezové nádrže jsou k dispozici ve standardních rozměrech od 25 litrů do 21 500 litrů skladovací kapacity, ale na přání zákazníka je možné dodat nádrže i větších rozměrů.

Nerezové nádrže bývají vybaveny přídavnými zařízeními k regulaci teploty, nerezovými ventily, nerezovými klapkami nebo míchadly. Dále mohou být s plovoucím víkem, uzavřené kulaté, jednoduché, dvoupatrové, paletovací, hranaté, uzavřené klenuté či uzavřené oválné anebo speciálně upravené pro šumivé víno. Potravinářské plastové sudy na skladování vína se vyrábějí v objemech od 30 do 500 litrů a jsou vybaveny výpustným kohoutkem a filtrem chránícím nápoje při kvašení.

Skladování má jasně vymezené mantinely Při skladování vína v sudech a tancích je nutné dbát na hygienu prostředí a optimální teplotu, která by se měla pohybovat v rozmezí právě od 9 do 15 °C. „Po nalahvování leží vína v kartonech na paletách

Text a foto: Pavel Libora pro Vinařský obzor

několik týdnů či měsíců ve skladu pro lahvová vína při teplotě 10 až 15 °C,“ popisuje Vladimír Tetur, vinař ze stejnojmenného rodinného vinařství. Co se týká skladování, neliší se podle odrůd, ale proti suchým vínům je problematičtější skladování vín se zbytkovým cukrem. Sladká vína se při skladování ve vyšších teplotách mohou znovu rozkvasit, čímž se znehodnotí. Podle vinařů se optimální teplota skladování vína těžko paušálně určuje, každý výrobce preferuje jiné teploty skladování, všeobecně se dá ale říci, že by teplota neměla přesáhnout 18 °C. „Zapomínat by se nemělo na správnou vlhkost, plnost jednotlivých nádob, ale také na zajištění minima přímého denního světla,“ reaguje Marek Babisz, hlavní sommelier z Národního vinařského centra a doplňuje: „Při skladování sudového vína, u kterého se používá inertní plyn, je nutné omezit přístup vzduchu. Lahvová vína musejí být skladována v ležaté poloze, aby se zachovala jejich stálost.“ V případě skladování produktů v kartonových obalech je zapotřebí nízká vlhkost, v případě skladování jednotlivých lahví v archivu je potřeba vlhkost vyšší. Kromě dodržování teploty do 15 °C se nesmí zapomínat na čistotu. Nádrže s vínem musejí být vždy plné, aby nedošlo k oxidaci vína. Kromě teploty se u vína sleduje i obsah síry a bílkovin. U lahvového vína musíme rozlišit skladování krátkodobé v expedičních skladech a ukládání vín na archivaci v archivních sklepích, což je skladování na několik let. V expedičních skladech je lahev již adjustovaná a nabalená v kartonu po přibližně šesti kusech a víno se zde otáčí v týdenních intervalech.

K tomu je nutné hlídat čistotu, teplotu a suchost prostředí. Naopak v archivních sklepích je vlhkost žádaná, a to kolem 70 %, aby nedocházelo k vysychání korků.

Výhoda skladování v lahvích spočívá v trvanlivosti vína, která je při dobrém skladování několik měsíců nebo i let. Nevýhoda je v křehkosti obalu, kdy při neopatrné manipulaci může dojít k rozbití lahve. Základní barvy lahví na víno jsou čirá, zelená, olivová, hnědá a cuvée. Obecně platí, že s tmavostí lahve roste i její pořizovací cena. Na trhu najdeme například typ lahve Bordeaux s nejvyšším rozptylem ve výšce od 289 do 353 milimetrů nebo typ Schlegel s výškou lahve od 310 do 350 milimetrů. Současným trendem je rostoucí obliba vína v tzv. bag-in-boxu, což je plastový vak s kohoutkem v papírové krabici naplněný vínem v objemu 3 až 10 litrů. Výhoda moderního balení

Vinařství

spočívá v permanentním zamezení přístupu vzduchu a v odolnosti před nežádoucími klimatickými změnami. Uzávěrky a zátky lahví tvoří tři základní skupiny. Tradiční korkové zátky umožňují vínu pokračovat přirozenou cestou ve zrání. Na druhé straně je zde riziko pachuti po korku, což může kvalitní víno znehodnotit. Syntetické plastové zátky jsou vhodné k uzavření lahví s vínem, které se spotřebuje nejpozději do dvou let. Poté, a někdy i dříve klesá v lahvích uzavřených syntetickou zátkou obsah volné síry a kvalita vinného moku upadá.

Do té doby víno nevylepší, ale ani mu neuškodí. A konečně poslední skupinu tvoří stále oblíbenější a pro uživatele praktické

šroubovací uzávěry. Kvalita vína v těchto lahvích je stabilní. Jedinou nevýhodou je potřeba speciálních lahví.

Pro každého zákazníka se víno chystá podle potřeby Prodej vína a jeho následná distribuce je závislá na odběrateli. V celé České re­ publice funguje mnoho producentů vína, z nichž nejpočetnější kategorii tvoří drobní vinaři. V mnoha případech je jejich velkým problémem distribuce vín ke konečnému spotřebiteli za hranice vlastního regionu. „Naše vinařství je malé, většina vína se prodává ze sklepa, nikde víno vlastním dopravním prostředkem nezavážíme,“ reaguje Jaroslav Osička z Vinařství Jaroslav Osička ve Velkých Bílovicích. K nezávislým odběratelům producentů vín, kterými jsou z větší části velko- i maloobchody, vinařské gastronomické prodejny nebo vinárny, se lahvové víno nejčastěji přepravuje v kartonech po šesti nebo dvanácti kusech. „K zákazníkům jdou vína ve standardním kartonu.

Pro každého zákazníka se víno chystá podle potřeby. Pokud se přepravuje na paletě, tak na tři patra, to je 74 kartonů po 6 ks. Pro stabilitu ideální množství, navíc fixované strečovou fólií,“ vysvětluje Vladimír Tetur. Sudové víno může být ke konečným zákazníkům převáženo v KEG sudech nebo v plastových boxech s objemem až 1 000 litrů. Specifika při manipulaci jsou dána větším objemem přepravní jednotky, kdy je u plastových boxů potřeba použít buď manipulační vozík, nebo čerpadlo k přečerpání objemu z jedné nádoby do druhé. Víno ve zmíněných nádobách podléhá daleko rychleji zkáze, a proto je třeba je spotřebovat do 14 dní, přičemž teplota skladování by měla být okolo 10–12 °C. Do další skupiny patří obchodní řetězce, které jsou zaváženy přes distribuční centra a vždy po paletových jednotkách. Poslední skupinou je prodej ve vlastních prodejnách vinařství doplněný rozvážkovou a zásilkovou službou pro individuální zákazníky. „Kvalitě vína věnujeme mimořádnou pozornost. Dbáme na správné skladování vína i na šetrnou a bezpečnou dopravu zásilkovou službou,“ vysvětluje Milan Hanák, zastupující vinotéku Fany.cz a doplňuje: „Zasíláme víno prostřednictvím PPL, vždy je uloženo ve speciálních polystyrenových obalech, které jej chrání před otřesy i tepelnými výkyvy.“ Také ve vinařství Vladimír Tetur využívají ověřené a spolehlivé dopravce. „Selekci dopravců si děláme na základě kvality jejich služeb,“ říká Vladimír Tetur. Většina kurýrních společností má pro přepravu vín jasně nastavená pravidla, aby bylo

Degustační bedýnky Současným hitem mezi milovníky vína jsou degustační bedýnky.

Princip je jednoduchý. Kurýr zákazníkovi každé dva měsíce doručí až domů krabici naplněnou víny od malých vinařů. Od koho a jaká vína uvnitř jsou, se ale klient dopředu nedozví. Svaz vinařů zase pro chytré telefony připravil aplikaci, která zákazníkům o vínu, které zrovna popíjejí, nabídne podrobné informace. Originální přepravky vína přitom mohou sloužit i jako marketingový nástroj a umožňují kombinovat vybrané druhy vína.

565

Vinařství

Logistické operace s vínem

víno doručeno nerozbité i ve skleněných lahvích. „Tak, jako u každé jiné zásilky, je za správné balení zásilky odpovědný odesílatel. Vycházíme z toho, že jedině on ví, co je obsahem zásilky, a jak má tedy být zabalena, aby odpovídala hromadné přepravě kusových zásilek,“ reaguje Daniel Mareš, CEO společnosti DPD CZ a doplňuje: „Doporučujeme speciální balení uvedené na našich internetových stránkách.

Zcela nevhodné je originální balení v kartonech po více kusech (typicky 6) lahví, kde zpravidla chybí jakákoliv výstelka. Obsah zásilky by měl splňovat standardní požadavky na zabalení jakékoliv zásilky, kdy doporučujeme takové zabalení, aby obsah zásilky vydržel pád z výšky 80 cm.“ Podobně přistupují k zásilkám s vínem i v jiných přepravních společnostech. „V kusových, paletových i balíkových přepravách vína platí pro přepravu Všeobecné obchodní podmínky. To mimo jiné znamená, že zboží musí být chráněno, zabaleno nebo zajištěno způsobem odpovídajícím jeho hmotnosti, tvaru, vlastnostem či povaze,“ navazuje Eva Děkanová, manažerka marketingu společnosti Geis CZ a pokračuje: „V rámci snahy o minimalizaci rizika poškození také nabízíme pro přepravu lahví nejbezpečnější obal na trhu, polystyrenové pouzdro s variantou pro 1, 2, 3 nebo 6 lahví.“ Jednotlivé zásilkové společnosti inovují obaly a posilují možnosti jen pro kusové zásilky. „Mezi obchodními partnery je stále v oblibě ro-

Zcela nevhodné je originální balení v kartonech po více kusech lahví, kde zpravidla chybí jakákoliv výstelka. zesílání drobných dárků a pozorností, jako jsou třeba lahve vína či jiné lihoviny. Je ale kladen důraz, aby se lahev při transportu nerozbila. Naším řešením je inovativní nafukovací obal na lahve,“ říká Karel Mysliveček, operativní ředitel kurýrní služby Speedy JT a pokračuje popisem: „Jedná se o speciálně navržený nafukovací obal ze 100% recyklovatelné a průrazu odolné vícevrstvé fólie. Obal se po nafouknutí zformuje okolo výrobku a vytvoří tak maximální ochranu. Díky jedinečně navrženému systému rozvodu vzduchu jsou jednotlivé komory na sobě nezávislé. V případě propíchnutí některé z těchto komor je výrobek nadále chráněn ostatními komorami.“ Podle Daniela Mareše platí pro přepravu zásilek obecné limity, tedy co se hmotnosti týká, je to 31,5 kg v mezinárodní přepravě a 50 kg vnitrostátně po ČR.

Jak správně skladovat víno 1. Správná teplota

Lahvová vína doporučujeme skladovat při teplotě 10–12°C. Může být i o jeden či dva stupně vyšší, neměla by však kolísat.

2. Světlo, nebo tma?

Vínům jednoznačně svědčí tma. Spoře osvětlená místnost, nejlépe však úplná tma, je pro dlouhodobé skladování vín nejlepší. Světlo, zvláště denní, vínu škodí.

Ovlivňuje chemické procesy, a mění tím jeho chuť, vůni i barvu.

3. Vlhkost

Ideální vlhkost je 60–80 %. Vyšší vlhkost sice vínu nevadí, může však zapříčinit vznik plísní na zátce. Naopak příliš suchý vzduch může vysušit korkovou zátku, způsobit její netěsnost a následně znehodnotit obsah lahve.

4. Poloha lahve

Otřesy vínu škodí. S lahví zbytečně nemanipulujte. Lahve s vínem skladujte naležato. Korková zátka má zůstat stále navlhčená, aby dobře těsnila a bránila znehodnocení vína.

5. Umístění skladovaného vína

Pro skladování vína doporučujeme suchý a čistý sklep nebo domácí vinotéku.

Ovšem kvalitní, aby se otřesy z agregátu nepřenášely do chladicího prostoru.

Mohly by víno poškodit.

566

Sofistikované prvky pro dílčí logistické procesy Ostře sledované logistické operace je mož­­ né kontrolovat nebo většinu procesů ob­ sluhovat prostřednictvím vyspělých soft­ warových aplikací, které jsou připraveny speciálně pro vinaře. „Skladové hospodářství vedeme v účetním programu Premier,“ uvádí Vladimír Tetur. Evidenční software pro vinohradníky a vinaře z produkce společnosti AgroWin, umožňuje kompletní zpracování od sklizně hroznů až po lahvování produktů. Mezi sledovatelné ukazatele lze zařadit odrůdy, šarže, cukernatost a stav skladů podle jednotlivých nádob (tanků) a dalších údajů, které jsou k dispozici ve formě tiskových sestav a grafů. Program také disponuje komplexním skladovým hospodářstvím včetně příjmů vinařských produktů a jejich prodeje. Již více než dvě desítky významných vinařských společností z Moravy a Čech využívají služeb centra EDI Orion, což reprezentuje většinu prodávaného vína z produkce domácích vinařských podniků, které je dostupné na pultech moderního maloobchodu. Jedná se o komplexní a svými širokými možnostmi ojedinělé řešení pro elektronickou výměnu dat (EDI) a bezpapírovou komunikaci, které zahrnuje veškeré doklady v obchodním styku, jako jsou objednávky, faktury, dodací listy, ceníky a řadu dalších. Vinařům však kromě samotného zajištění elektronické výměny dokladů přináší mnohem více – zejména se jedná o možnost jednoduchého rozšíření spolupráce na více obchodních partnerů bez nutnosti dalších nákladů, dále úsporu času a peněz, ale také eliminaci chyb, spolehlivost a celosvětovou kompatibilitu. Flexibilitu řešení EDI Orion od společnosti CCV Informační systémy, které lze nastavit zcela individuálně podle konkrétních přání zákazníků, potvrzuje skutečnost, že mezi jeho uživateli z řad vinařů jsou jak menší vinařské podniky, tak klíčoví hráči na trhu jako Bohemia Sekt, Soaré Sekt, Vinné sklepy Valtice, Templářské sklepy Čejkovice, Ravis Rakvice, Patria Kobylí, Zámecké vinařství Bzenec, Vinselekt Michlovský, Nové Vinařství, Vinařství Radomil Baloun, Vinacz z Dolních Bojanovic nebo Znovín Znojmo.

Důležitým kritériem při výběru řešení elektronické výměny dat bývá stoprocentní outsourcing těchto činností mimo příslušnou firmu, a to včetně archivace.

Vinařský obzor 11/2013

Text: red

Vinařství

Logistická anketa

1 Jak zajišťujete logistiku, doručení svých produktů odběratelům?

2 Co je největším problémem této dopravy?

3 Máte zkušenosti s exportem do zahraničí?

Ladislav Musil Dolní Kounice

Štěpán Maňák Žádovice

Jsme menší vinařství, které se zaměřuje na špičková vína z vlastních vinic. Víno zraje ve sklepech v Dolních Kounicích, kde se vyrábělo už v roce 1836. A tam ho i lahvujeme a prodáváme. Logistiku tak vůbec nepotřebujeme řešit. Všichni zákazníci jezdí ke mně. Stejně tak nemám žádné zkušenosti s exportem vína do zahraničí.

Většinu vína rozvezeme sami, pro zbytek používáme přepravní společnost Toptrans. Největším úskalím je cena a taky riziko, že zásilka nedorazí v pořádku. Máme zkušenosti i s vývozem do zahraničí. Například na Slovensko je to vcelku bez problémů. Ale jednou jsme víno vyváželi do Japonska, a to byl zatím náš nejhorší zážitek. Byla k tomu třeba hromada papírování. Museli jsme udělat rozbory u potravinářské inspekce, platit různé poplatky, přesně popsat, jak víno vyrábíme a tak dále.

Zdeněk Habrovanský Polešovice Nejvíc toho prodáváme na rampě. Třeba restaurace chtějí držet odrůdu se stejnými vlastnostmi, a to nedokážeme zajistit.

Předtím jsme víno posílali s Českou poštou a měli jsme velice špatné zkušenosti.

Mnohdy lahve rozbili, i když byly v bublinkové fólii. Lepší to je s PPL a teď jsme velmi spokojení s firmou Vichr. Do ciziny nevyvážíme, občas si ale u nás na rampě koupí víno Poláci a Rusové.

Ludvík Budín Valtice

Hynek Holánek Ivaň Když je zásilka tak velká, aby zaplnila dodávku, tak ji k zákazníkům dovezeme sami. U menších zakázek by se to nevyplatilo, projeli bychom moc peněz a stálo by nás to i zbytečně čas. Zadáváme proto doručení firmě Toptrans a jsme spokojení. Cena by samozřejmě mohla být vždycky nižší, ale stíhají a zboží se dostane do cíle v pořádku. Předtím jsme zkoušeli Českou poštu a to byla katastrofa. Rozbili, co mohli. Do zahraničí nevyvážíme.

Dopravu si zajišťujeme sami. Jestli s něčím někdy máme problém, tak v exponovaném období. Těžko se to někdy stíhá.

Vzhledem k tomu, že veškerou produkci prodáme v České republice, nemáme v současné době exportní ambice. Poptávky ze zahraničí samozřejmě máme, ale musíme je zdvořile odmítat. V současné době je naší prioritou mít dostatečnou zásobu vín pro naše stálé odběratele.

567

Vinařství

Vinařský obzor 11/2013

Foto: prospekt výrobce Schémata: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Zařízení pro instalaci záklopek Vedle etiket dotváří celkový vzhled lahví s vínem také záklopky, které jsou ve vinařské praxi známé nejčastěji pod označením termokapsle. Tyto dnes již zcela standardní doplňky jsou umísťovány na hrdlech lahví, kde jsou dobře viditelné, a proto by měla být jejich výběru, zejména z pohledu celkového designu lahve, věnována náležitá pozornost.

Obr. 1: Sortiment plastových záklopek

V

současné době je na trhu velmi široký sortiment těchto záklopek, které se odlišují materiálovým provedením. Záklopky vyrobené z plastové fólie kombinované s fólií hliníkovou a záklopky z cínové fólie patří k méně rozšířeným. Pro levnou výrobu a snadnou instalaci i možnost recyklace, patří k nejrozšířenějším záklopky plastové vyrobené z PVC fólie, tepelně smrštitelné.

Záklopka označovaná také jako kapsle je tvořena tělem, odtrhávacím páskem a svrchním diskem. Její rozměry nejsou s ohledem na široký sortiment lahví (zakřivení, šířka a délka hrdla) omezeny, nejčastěji se lze setkat s rozměrem 25 × 30,3 × 55 (70) mm. Jsou dodávány v širokém spektru barev bez potisku, s potiskem nebo ražbou.

Povrch kapsle může být opatřen holografickým páskem, firemním logem nebo názvem (viz obrázek 1). Pořizovací ceny záklopek se běžně pohybují mezi Kč 0,50–1,50 za kus.

Zařízení pro instalaci záklopek lze rozdělit do dvou skupin podle materi­ álového provedení záklopek:

568

První skupinu představují zařízení pro usazení cínových a hliníkových kapslí, které jsou na hrdlo lahve upevněny mechanicky. Zařízení je tvořeno pracovní hlavou s lisovacími válečky, které při pohybu kapsli na hrdlo lahve nalisují. Tento způsob je konstrukčně složitější, a ve vinařství je proto postupně nahrazován využitím termokapslí.

Druhou skupinu představují zařízení, která využívají tepla působícího na zá­ klopku pro její smrštění. Zařízení pro

Obr. 2: Schéma termické hlavy 1 – pracovní hlava, 2 – rukojeť s napájecím kabelem, 3 – lahev se záklopkou

instalaci termicky smrštitelných záklopek jsou řešena buď jako diskontinuální nebo jako kontinuální.

Mezi diskontinuální typy zařízení patří termické zatavovací hlavy s tepelnou spirálou, která jsou rozšířena hlavně mezi drobnými vinaři (viz obrázek 2). Celé zařízení je tvořeno rukojetí, napájecím kabelem, násadou zakončenou pracovní hlavou s odporovou spirálou uloženou pod ochranným krytem (viz obrázek 3).

Záklopky jsou při instalaci nejprve ručně nasazeny na hrdlo lahve, v další fázi pak dochází k nasazení termické hlavy přes záklopku, která se tepelným účinkem během 1–2 sekund smrští na hrdlo lahve. Výkonnost dosahovaná při použití tohoto typu zařízení činí běžně 1 000–2 000 upevněných záklopek za hodinu.

Termické tunely (viz obrázek 4) před­ stavují poloautomatická zařízení s kontinuálním provozem. Zařízení jsou tvořena tunelovým rámem s topnými tělesy umístněnými po jeho vnitřních stranách.

Tunel je uchycen na posuvném držáku

Text: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Obr. 3: Termické hlavy

Vinařství

Obr. 5: Automatické zařízení pro nasazování a tepelné smršťování záklopek Obr. 6: Schéma automatické jednotky pro nasazovaní kapslí 1 – zásobník záklopek, 2 – přítlačné čelisti, 3 – posuvné čelisti s excentrem, 4 – rotor (p – oblast podtlaku), 5 – unašeče kelímky, 6 – lahev

Obr. 4: Schéma termického tunelu 1 – lahev s nasazenou záklopkou, 2 – termický tunel, 3 – termostat, 4 – topné tělesa, 5 – ramena posuvného držáku, 6 – destičkový dopravník, 7 – lahev se smrštěnou záklopkou

a umístněn v požadované výšce nad dopravníkem, který zabezpečuje přísun lahví se záklopkami. Výkonnost dosahovaná při použití tohoto typu zařízení je ovlivněna řadou aspektů. Pro seřízení je důležité nastavení topné spirály a délka tunelu.

Významnou roli sehrává rychlost přísunu lahví na dopravník, transportní rychlost dopravníku, zapracovanost pracovníka aj. Běžně se pohybuje mezi 4 000–6 000 upevněnými záklopkami za hodinu.

Konstrukčně nejnáročnější skupinu představují plně automatická zařízení pro nasazování a tepelné smršťová­ ní záklopek (viz obrázek 5). Zařízení je tvořeno dvěma samostatnými jednotkami, z nichž první provádí nasazení kapslí na hrdla lahví a druhá jednotka provede jejich nahřátí. Lahve jsou posouvány dopravníkem a řazeny pomocí synchronizačního šneku pod pracovní ústrojí nasazovacího automatu. Ten je tvořen zásobníkem záklopek, přidržovacím ústrojím a rotorem s podtlakovými unašeči pro přisávání kapslí (viz obrázek 6).

Při práci dojde nejprve k přidržení záklopek uložených ve sloupci pomocí dvojice přítlačných čelistí. Krajní záklopka je pak posunuta dvojicí posuvných čelistí k unašeči, do kterého je následně přisáta podtlakem vzduchu a dopravena k hrdlu lahve. Ve svislé poloze je účinek podtlaku přerušen a záklopka dosedá (je vysunuta) na hrdlo lahve (viz obrázek 7).

V druhé fázi jsou lahve s nasazenými záklopkami přisouvány do prostoru ter-

Záklopka označovaná také jako kapsle je tvořena tělem, odtrhávacím páskem a svrchním diskem.

Obr. 7: Schéma činnosti automatické jednotky pro nasazovaní kapslí

mického tunelu nebo pod systém termických hlav nesených na rotoru. Jednotlivé hlavy se tak při rotačním pohybu postupně nasouvají na lahve se záklopkami, které se působením teploty smršťují. Při průchodu jsou jednotlivé lahve vedeny zaváděcím kolem, obdobně jako při plnění. Výkonnost se u automatických jednotek pro nasazovaní kapslí pohybuje mezi 20 000–40 000 lahvemi za hodinu.

V podmínkách moderních vinařských provozů sehrávají záklopky nezastupitelnou roli při dotváření celkového vzhledu lahve. Z hlediska racionalizace jejich instalace je nezbytné použít vhodné typy zařízení. Jejich výběr je ovlivněn zejména celkovým množstvím lahví opatřovaných záklopkami a výkonností dalších technologických částí lahvovacích linek.

Kontakt na autora: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

569

Vinařství

Vinařský obzor 10/2013

Nový pomocník při výrobě vína: Dimetyldikarbonát

E

stery diuhličité kyseliny se používají jako antimikrobiální prostředek pro sterilaci kvasných nápojů již řadu let. Především odvozený dietyldikarbonát je velmi efektivní, ale byl zakázán kvůli tvorbě etylkarbamátu, který může mít negativní vliv na zdraví spotřebitele. Dimetyldikarbonát (DMDC, ve vinařském průmyslu chráněný jako produkt Velcorin®) je vhodnou alternativou, protože vedlejší produkty po aplikaci do alkoholických nápojů jsou metanol a methylkarbamát, jejichž tvorba je řádově nižší a nepředstavuje vysoké zdravotní riziko. DMDC po aplikaci inhibuje stěžejní glykolytické enzymy, zejména alkohol dehydrogenázu a glyceraldehyd-3-fosfát-dehydrogenázu. DMDC je v současné době v Evropě povolen přidávat v maximální dávce 200 mg/l při lahvování vín s obsahem zbytkového cukru vyšším než 5 g/l (vyhláška Evropské komise číslo 643/2006).

Dimetyldikarbonát (DMDC) představuje silnou antimikrobiální látku, jejíž maximální inhibiční účinek nastane již brzy po jejím přidání, kdy hydrolyzuje na metanol. Z toho důvodu by se DMDC nemělo používat jako preventivní činidlo, ale pouze jako kurativní prostředek proti nežádoucím populacím, které jsou ve víně už přítomny. Zmíněnou vlastnost lze brát jako výhodu, jelikož po přidání DMDC je možné mošt či víno znovu na-

očkovat ušlechtilým kmenem kvasinek, který provede alkoholovou fermentaci (AF). Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že účinek DMDC je jen přechodný.

Proto nestačí jen jeden přídavek v průběhu zrání pro zajištění sterility vína, které se snadno reinfikuje. Účinnost DMDC je závislá na kmenu mikroorganismu, počáteční koncentraci buněk, teplotě, etanolu a nepatrně na pH. U sladkých vín se DMDC často kombinuje za použití SO2. V takovém případě snižuje DMDC potřebu síření, jelikož odvádí antimikrobiální práci za SO2, který se tak plně využije jako antioxidant. Bylo zjištěno, že 50 mg/l DMDC spolu s 25 mg/l volného

DMDC představuje velmi účinnou pomoc při výrobě vín se zbytkovým cukrem. Je možné ho využít při lahvování jako studený sterilizátor.

SO2 je dostačující pro zajištění účinné mikrobiální stability vína. Nicméně DMDC nemůže úplně nahradit SO2, který je potřebný hlavně pro své antioxidační účinky v moštu i během zrání vína.

Vliv DMDC na kvasinky DMDC ovlivňuje také druhy Saccharomyces cerevisiae, čehož lze využít, pokud je potřeba zastavit AF. Účinek DMDC je po aplikaci v podstatě okamžitý (viz tabulku 1).

V tabulce 1 lze vidět okamžité zastavení AF ve variantách 100 a více mg/l DMDC. Ošetřené víno začne po aplikaci rapidně ztrácet zákal a kolonie kvasinek rychle sedimentují na dně nádoby. Výsledky byly naměřeny v Ústavu vinohradnictví a vinařství, ZF Lednice, MENDELU v Brně.

Obzvláště zajímavým se účinek DMDC stává v kontextu vyšší koncentrace kvasinek Brettanomyces bruxellensis. Vzájemné využití s SO2 poskytuje vinařům efektivní systém mikrobiální kontroly nad vínem díky rapidnímu snížení počtu těl nežádoucích mikroorganismů na 1 ml (CFU/ml).

Koncentrace 600 mg/l DMDC zabrání růstu velkému množství mikroorganismů, ale ty nejcitlivější kvasinky jsou inhibovány už při koncentracích od 50 mg/l.

Některé divoké kvasinky vykazují vyšší stupeň odolnosti – Pichia anomala a Rhodotorula mucilaginosa, ale obecně platí, že

Tabulka 1

Zastavení AF různými koncentracemi pomocí DMDC Obsah zbytkového cukru g/l

570

Pokusná varianta

Použitá koncentrace a látka 4. 5. 2010

18. 5. 2010

Rozdíl

1

Kontrola

49

21

28

2

50 mg/l DMDC

68

40

28

3

100 mg/l DMDC

61

60

1

Den měření

4

150 mg/l DMDC

77

76

1

5

200 mg/l DMDC

77

76

1

Text: Mojmír Baroň pro Vinařský obzor

Vinařství

Obr. 1

Vývoj AF po přídavku DMDC DMDC 250 mg/l

kontrola 250

IE+09

250

IE+09 IE+08

200

150 IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

IE+06 150

CFU/ml

IE+06

200

IE+07

glukosa + fruktosa g/l

IE+07

IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

50

50

IE+01

IE+01 0

IE+00 0

2

4

6

8

10

12

0

IE+00 0

14

2

4

6

8

10

dny

DMDC 250 mg/l

S. cerevisiae 106 CFU/ml + B. bruxellensis 103 CFU/ml

14

16

18

20

22

S. cerevisiae 103 CFU/ml + B. bruxellensis 106 CFU/ml

DMDC 250 mg/l 250

250

IE+09 IE+08

200

150 IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

IE+06 150

CFU/ml

IE+06

200

IE+07

glukosa + fruktosa g/l

IE+07

IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

50

glukosa + fruktosa g/l

IE+08

50

IE+01

IE+01 0

IE+00 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

IE+00

0 0

24

2

4

6

dny

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32

34

dny

S. cerevisiae 103 CFU/ml + B. bruxellensis 103 CFU/ml

DMDC 250 mg/l

8

IE+09

DMDC 250 mg/l

B. bruxellensis 106 CFU/ml

IE+09

250

250

IE+08

IE+08 200

150 IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

50

IE+06 150

CFU/ml

IE+06

200

IE+07

glukosa + fruktosa g/l

IE+07

IE+05 IE+04 100 IE+03 IE+02

glukosa + fruktosa g/l

CFU/ml

12

dny

IE+09

CFU/ml

glukosa + fruktosa g/l

IE+08

CFU/ml

S. cerevisiae 106 CFU/ml

50

IE+01

IE+01 IE+00

0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

dny

18

20

22

24

26

28

IE+00

0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40

dny

AF byla nastartována inokulací směsí S. cerevisce (IOEBL0434) a B. bruxellensis (IOEBL0447).

Po přídavku DMDC byla vína reinokulována stejnou směsí kvasinek v jiné koncentraci a poměru 10. den (Renouf, 2008 #149)

571

Vinařství

Dimetyldikarbonát

Tabulka 2

Inhibiční síla vypočítána pomocí Tukeyho testu Varianta

Inhibice (%)

Průměrná rychlost spotřeby kyseliny jablečné (k)

SD

Kontrola

0,00

0,53a

0,12

b

60 mg/l SO2

81,05

0,10

0,03

50 mg/l DMDC

5,29

0,50a

0,14

200 mg/l DMDC

31,98

0,36ab

0,09

F

**

Pozn.: Rozdíly byly shledány na hladině **p > 0,99

odolnější jsou bakterie nežli kvasinky. Na potlačení samotné kvasinky Brettanomyces bruxellensis je dostačující koncentrace 150 mg/l DMDC, na rozdíl od samostatné S. cerevisiae, k jejíž inhibici je potřeba 250 mg/l DMDC. Pokud je Saccharomyces cerevisiae inokulována spolu s jinými druhy kvasinek, je AF při stejné koncentraci jen zpožděna. Mezi nejcitlivější kmeny kvasinek patří Zygosaccharomyces bailii.

Jak již bylo zmíněno, efekt DMDC není trvalý. Pokud se mošt reinokuluje kvasinkami, tak jsou schopny normálně růst (viz obrázek 1). Z toho plyne, že jejich mikrobiální růst a fermentační aktivita není ovlivněna předchozím přidáním DMDC.

Vliv DMDC na bakterie

odolnost na DMDC – Lactobacillus brevis a Lactobacillus collinoides.

Mléčné a octové bakterie nejsou usmrceny ani přidáním 300 mg/l DMDC. Většina divokých kmenů bakterií není tedy ovlivněna dávkou 200 mg/l – což je maximální povolená dávka DMDC. Koncentrace 500 mg/l DMDC je schopna zastavit MLF. V případě 50 mg/l není kinetika MLF téměř ovlivněna (viz tabulku 2). Výsledky byly naměřeny na Ústavu vinohradnictví a vinařství, ZF Lednice, MENDELU v Brně.

Pro inhibici MLF je jednoznačně efektivnější přídavek SO 2, případně v kombinaci s jinými, komplementárními metodami. Některé bakterie vykazují vyšší

Obr. 2

Počet kolonií kvasinek na 1 ml po přidání DMDC a/nebo SO2 do botrytického vína dny 7

0 20 40 60 80

6

A B

log (CFU/ml)

5

D

4 3 2 1 0

A – 100 mg/l DMDC; B – 200 mg/l DMDC; C – 300 mg/l DMDC; D – 200 mg/l SO2; E – 100 mg/l DMDC a 100 mg/l SO2

572

C

DMDC u botrytických vín Přirozená mikrobiální nestabilita těchto vín nutí vinaře pravidelně přidávat SO 2 během jejich zrání, což vede k vysokým koncentracím celkového SO2 (až 400 mg/l) v lahvovaném víně. Právě u botrytických vín se ukázalo vhodné použití DMDC k zastavení AF, protože DMDC je proti čistým kulturám kvasinek (Saccharomyces cerevisiae, Candida stellata a Zygosaccharomyces bailii) účinnější než SO2. Kvasinky po přidání DMDC zemřou, zatímco po přidání SO2 jsou částečně životaschopné.

Při spontánní AF botrytických moštů není DMDC tak účinný, jak by bylo potřeba. V koncentraci 200 mg/l DMDC je sice účinnější než SO2, ale rovněž vede k tomu, že některé buňky vykazují životaschopný stav. DMDC je tedy možné využít k zastavení AF, ale nemůže plně nahradit SO2, jen snížit potřebu jeho využívání. DMDC je tudíž možné doporučit jako komplementární metodu k SO2. Z obrázku 2 lze vidět vysokou účinnost kombinace 100 mg/l DMDC a 100 mg/l SO2 pro zastavení AF botrytického vína.

DMDC jako pomocník při výrobě vína DMDC představuje velmi účinnou pomoc při výrobě vín se zbytkovým cukrem. Je možné ho využít při lahvování jako studený sterilizátor. Současně je však potřeba mít na mysli, že jeho rozkladem vzniká ve víně metanol, a z toho důvodu je nutné brát maximální zřetel na dávkování, nejlépe využitím originálního dávkovače určeného k těmto účelům.

Text a foto: vo pro Vinařský obzor

Vinařský obzor 11/2013

Marketing & ekonomika

Moravská a česká vína získávají na zvuku s Ondřejem Brzobohatým

V

inařský fond přichází s novou propagační kampaní moravských a českých vín. Chce tak ještě více pozvednout vnímanou hodnotu moravských a českých vín a posílit značku Vína z Moravy, vína z Čech. Hlavní tváří kampaně je populární hudebník a herec Ondřej Brzobohatý. Ten má k našim vínům velmi blízký vztah a svou profesí dokonale ladí s hlavním heslem kampaně „Naše vína mají zvuk“. „Prapůvod mého vztahu k vínu je určitě v mém otci, protože on byl velkým milovníkem a propagátorem našich vín, a to přenesl i na mě. Jsem proto rád, že jsem byl osloven s nabídkou stát se tváří značky Vína z Moravy, vína z Čech. Přijde mi to i jako jistá forma patriotismu a je dobře,

když můžu lidem říci, že zrovna naše vína stojí zato,“ vysvětlil důvody, které ho vedly spojit své jméno a tvář s moravskými a českými víny Ondřej Brzobohatý.

Kampaň ukazuje moravská a česká ví­na více ve společnosti, vyzdvihuje jejich nob­

lesu, původ a vysokou kvalitu, kterou ocení jak běžní spotřebitelé, tak nejnáročnější klientela. Moravská a česká vína mají totiž ve společnosti dobrý zvuk, mluví se o nich s náležitou hrdostí jako o něčem výjimečném a lákavém, přitom nám nejbližším, přirozeném a dosažitelném.

Kampaň, kterou pro Vinařský fond připravila agentura Comtech, začala v září a potrvá do konce roku. Bude se objevovat především v tištěných médiích, na billboardech, na internetu a formou propagačních materiálů v obchodních centrech, restauracích a vinotékách. Diváci si jí všimnou také ve formě sponzorských vzkazů před oblíbenou televizní show Star Dance. pr

Muvina 2013: 2× Champion a 50 zlatých medailí Letošní již 18. ročník mezinárodní soutěže vín Muvina 2013, který se konal ve dnech 13.–14. června 2013 v Prešově, přinesl moravským a českým vinařům opět mnoho úspěchů v mezinárodní konkurenci. Celkově si přivezli třiapadesát medailí. Dvě z vín oceněných zlatými medailemi navíc získala titul Champion, a to v kategoriích bílá suchá vína a šumivá vína. Vedle těchto úspěchů získalo dalších sedmdesát vín z české republiky diplom. Účast našich vín organizačně zajistilo Národní vinařské centrum a finančně podpořil Vinařský fond.

T

itul Champion v kategorii bílá suchá vína získalo Vinařství Valihrach za Hibernal, výběr z hroznů 2012 a Bohemia sekt, a. s., za Chateau Radyně extra brut v kategorii šumivých vín.

Vinařství Valihrach, které si odvezlo čtyři zlaté medaile, získalo rovněž ocenění za nejlepší kolekci vín. Další čtyři zlaté obdrželo Vinařství Dufek. „Atmosféra soutěže Muvina v Prešově byla jako vždy velmi přátelská. Naše vína jsou obecně u našich sousedů oblíbená zejména díky své vysoké kvalitě a charakteru blízkému slovenským vínům. Vina-

ře vždy potěší, když jejich práci oceňují nejen zákazníci, ale také vinařští odborníci v hodnoticích komisích,“ řekl hlavní sommelier Národního vinařského centra Ing. Marek Babisz, který byl letos členem jedné z komisí. Zasedly v nich i další osobnosti moravského a českého vinařství, jako například Radomil Baloun, Josef Valihrach, Michal Rovenský, Božena Valihrachová, Vladimíra Seidlová, Pavel Lacina či Vlastislav Páleník.

Moravští a čeští vinaři letos přihlásili do soutěže celkem 205 vín. Dva vzorky získaly titul Champion, zlaté medaile si

odvezlo padesát vzorků, tři vína získala stříbrné medaile a sedmdesát vín získalo diplom. Celkově se přihlásilo 436 vín a bylo uděleno sedm titulů Champion, 117 zlatých medailí, deset stříbrných a 145 diplomů.

Soutěži Muvina byl přidělen patronát OIV, mezinárodní organizace pro révu a víno, což ji řadí mezi prestižní světové soutěže vín, jakými jsou např. Vinalies Internationales Paris nebo Sélections Mondiales des Vins Canada, kde se už vína z Moravy a vína z Čech letos ukázala v nejlepším světle.

573

Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 11/2013

Text: vo

Nejlepším českým vínem je Rulandské šedé z Velkých Žernosek Titulem Šampiona se za vinařskou oblast Čechy mohou letos pochlubit v Žernoseckém vinařství. Porotu Národní soutěže vín, která je nejvyšší v České republice, zaujalo jejich Rulandské šedé, výběr z hroznů 2012. Nejlepším červeným vínem je Rulandské modré, české zemské víno 2011, vinařství Zlatá Praha.

N

árodní soutěž vín probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, organizuje ji Národní vinařské centrum a finančně podporuje Vinařský fond. Za vinařskou oblast Čechy soutěž organizovala Česká zemědělská univerzita v Praze a Cech českých vinařů.

Kromě kategorie bílých suchých a polosuchých vín a červených vín vybírala porota z letos rekordních 85 přihlášených českých vzorků také nejlepší růžové víno, kterým se stal Modrý Portugal rosé, jakostní víno 2012 z Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem. Ryzlink rýnský, výběr z bobulí 2007 vinaře Luďka Vondráka zís-

kal ocenění za nejlepší bílé polosladké víno. Žernosecké vinařství kromě titulu Šampiona získalo také cenu za nejlepší kolekci přihlášených vín. Na základě vysokého bodového hodnocení postupuje 67 nejlepších českých vín do prvního celostátního kola Salonu vín – národní soutěže vín. „Zájem vinařů i veřejnosti o Národní soutěž vín rok od roku roste, takže máme letos příležitost nejen ohodnotit, ale také všem zájemcům o vinařství v Čechách představit rekordních 85 vín,“ řekl za pořadatele letošního ročníku Národní soutěže vín vinařské oblasti Čechy prof. Ing. Jiří Balík, CSc.

Šampion a vítězové kategorií: � Kategorie A – bílá vína suchá a polosuchá: Rulandské šedé, výběr z hroznů 2012 – Žernosecké vinařství, s. r. o. � Kategorie B – bílá polosladká vína: Ryzlink rýnský, výběr z bobulí 2007 – Luděk Vondrák � Kategorie C – sladká vína: Rulandské modré, výběr z hroznů 2012 – Školní statek, Mělník � Kategorie D – růžová vína: Modrý Portugal, jakostní víno 2012 – Lobkowiczké zámecké vinařství, Roudnice nad Labem, s. r. o. � Kategorie E – červená vína: Rulandské modré, české zemské víno 2011 – Zlatá Praha, s. r. o. � Nejlepší kolekce: Žernosecké vinařství, s. r. o.

574

Marketing & ekonomika

Text a foto: rs

Cabernet Moravia z Kobylí šampionem Velkopavlovicka Nejlepší víno vybírala porota Národní soutěže vín také ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Zvítězil Cabernet Moravia GALLERY, jakostní víno 2012 z vinařství Patria Kobylí. Toto víno se zároveň stalo vítězem kategorie červených suchých a polosuchých vín.

S

radostí jsme přivítali oznámení, že náš Cabernet Moravia Gallery 2012 oslovil degustátory na podoblastním kole Národní soutěže vín. Potvrzuje to úspěch tohoto vína na soutěži Vinum Juvenale, kde získalo zlatou medaili. Víno s chutí a aroma drobného lesního ovoce a kabernetovými tóny působí jemně nasládle. Velmi extraktivní víno, které po odvětrání výborně podporuje chuť tmavých mas. Věříme, že tento ročník bude následovat úspěchy ročníku 2011, který je aktuálně v prodeji. Ostatně linie vín Gallery je aktuálně velmi oblíbenou částí našeho sortimentu,“ popsal Šampiona Marcel Lanžhotský z VÍNA Z KOBYLÍ (Patria Kobylí, a. s.).

Do soutěže bylo přihlášeno 376 vzorků vín s původem hroznů ve Velkopavlovické vinařské podoblasti a odborná komise z nich ocenila 52 zlatou, 63 stříbrnou a 9 bronzovou medailí. Do prvního, už celostátního, kola Národní soutěže vín postoupilo z Velkopavlovické vinařské podoblasti 299 vín. „Hned ve dvou kategoriích se na prvním místě umístila odrůda Hibernal, která ač relativně mladá, dosahuje na Moravě i v Čechách skvělých výsledků a rychle si získává oblibu také u veřejnosti. Komise tak potvrdily jednu z hlavních předností našich vín, a to nesmírnou pestrost a za-

Šampion a vítězové kategorií: jímavost nabídky,“ komentovat výsledky soutěže Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které hodnocení soutěže technicky zajišťovalo.

A co dál? Salon vín – národní soutěž vín Hodnocením vín Velkopavlovické vinařské podoblasti se uzavřel seriál podoblastních nominačních kol naší největší a nejvyšší soutěže vín. Národní soutěže vín se zúčastnilo celkem 1 526 vín, z nichž 1 159 postoupilo do 1. celostátního kola Salonu vín – národní soutěže vín 2014. Postoupivší vína ze všech vinařských podoblastí a oblasti Čechy ohodnotí odborná porota 10.–12. prosince a vybere z nich dvě stovky finalistů. Mezi nimi se 9. ledna 2014 rozhodne o absolutním Šampionovi, o vítězích kategorií, nejlepší kolekci, medailistech a složení prestižního Salonu vín – stovce nejlépe hodnocených vín České republiky. Tato stovka vín bude následně umístěna v degustační expozici státního zámku ve Valticích.

Více o Národní soutěži vín a vínech na: www.narodnisoutezvin.cz, www.salonvin.cz, www.vinazmoravy.cz.

� Kategorie A – bílá vína suchá: a polosuchá Hibernal, pozdní sběr 2012 – Petr Mokruša � Kategorie B – bílá polosladká: Grand Chateau Hibernal, pozdní sběr 2012 – VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE, a. s. � Kategorie C – sladká vína (bílá, růžová i červená): Pálava, výběr z hroznů 2012 – PATRIA Kobylí, a. s. � Kategorie D – růžová vína: Klaret Rulandské modré, pozdní sběr 2012 – Vinařství Vajbar Kobylí � Kategorie E – červená suchá a polosuchá vína: Cabernet Moravia GALLERY, jakostní víno 2012 – PATRIA Kobylí, a. s. � Kategorie F – červená vína polosladká: Ludwig Cabernet Moravia cuvée, pozdní sběr 2011 – Vinařství Ludwig, s. r. o. � Kategorie G – jakostní šumivá vína: STEPHANUS, pěstitelský sekt 2010 – PROQIN, s. r. o. � Nejlepší kolekce: PATRIA Kobylí, a. s.

575

Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 11/2013

Text a foto: John a Helena Baker, AIWS, Bergamo pro Vinařský obzor

Bergamo 2013: bodovalo opět Vinařství Baloun Letos zažila mezinárodní soutěž „Emozioni dal Mondo: Merlot e Cabernet Insieme“ v lombardské provincii Bergamo velkou novinku. Nejlepší vína z více než dvou set vzorků z celého světa nevybírali v polovině října jen profesionální vinaři a specializovaní novináři. Roli porotce poprvé měli také běžní zákazníci. Slovo tak dostali lidé, kteří víno ani nevyrábějí ani s ním neobchodují, ale mají ho prostě jen rádi.

Z

českých soutěžících si nejlepší ocenění odneslo Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic. Opět obhájilo speciální cenu novinářů Premio della Stampa. V odborné jury totiž každoročně zasednou i četní členové mezinárodní federace F.I.J.E.V. (Féderation Internationale de Journalistes et Écrivains des Vins et Spiritueux), kteří vyberou z každé zúčastněné země jedno víno. Podmínkou však musí být hodnocení nejméně 85 bodů udělených odbornou komisí. Radomil Baloun tuto cenu letos získal za svůj Merlot ze sklizně 2012 v pozdním sběru z viniční trati Nadzahrady ve Velkých Pavlovicích. „Zase jsem měl štěstí, že někdo poznal víno, které je dobré. Obecně si sice myslím, že medailí už je moc, ale potěšilo mě to a obchodu to také pomáhá. V médiích se pořád vyzdvihují jižní červená vína a šíří povědomí, že my dobrá udělat neumíme.

Němci, Rakušané a Švýcaři by něco takového o svých vínech nikdy netvrdili. A to mají podobné podmínky. Dokážeme udělat velice pěkná červená vína stejně jako oni,“ řekl k výsledku Radomil Baloun.

Jen o málo unikla zlatá medaile také Vinařství Valihrach z Krumvíře za jejich velmi zajímavý exemplář Cabernet Franc 2007. Mohla za to mimořádně vysoká úroveň vzorků. Ze všech udělených zlatých medailí (85 a více bodů) pouze dvaašedesát vín mohlo být deklarováno a oceněno zlatem. Alespoň to tak nařizují pravidla soutěže, která probíhá pod patronací Organisation Internationale de la Vigne et du Vin – O.I.V. Počet udělených medailí činí podle nich pouze třicet procent z celkového počtu zúčastněných vzorků. A tak členové komisí nerozdali všechny zlaté medaile a navíc neudělili ani jednu stříbrnou. „Úroveň letošních soutěžních vzorků byla opět velmi vysoká a pravidla O.I.V.

576

nařizují udělení medailí jen třiceti procentům z oceněných vzorků. Zatímco v letech minulých jsme se zastavili na 85 bodech ze sta, letos to bylo závratných 87 bodů.

A tak všechna vína, kterým bylo uděleno mezi 85–87 body, přišla o zlaté medaile, zatímco stříbrná medaile nebyla udělena žádná. To jsou fantastické výsledky,“ vysvětlil pravidla ředitel soutěže Sergio Cantoni.

Letos do Bergama putovalo 209 soutěžních vzorků ze sedmnácti zemí světa.

Kromě Itálie to byly v abecedním pořádku tyto země: Argentina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Izrael, Maďarsko, Malta, Německo, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko, Turecko a USA. Sedm degustačních komisí

bylo složeno z jednaosmdesáti hodnotitelů, kteří přijeli ze sedmadvaceti zemí světa, a to po sedmi až devíti degustátorech na každou jury. Hodnoticí komise udělily dvě velké zlaté medaile vínům, která získala 92 nebo více bodů, a to následovně: Corvus Sarapcilik (Turecko) a Ella Valley Vineyards (Izrael).

Itálie byla samozřejmě nejvíce zastoupenou zemí co do počtu vzorků a získala celkem jednačtyřicet zlatých medailí. Po ní následovalo Chorvatsko s osmi zlatými medailemi, Izrael se třemi, Srbsko a Černá Hora se dvěma a konečně Argentina, Bulharsko, Gruzie, Francie a Rumunsko po jedné zlaté medaili.

Letošní hlavní novinkou bylo zavedení ocenění Consumers Choice Awards,

které vybraným vínům udělily laické komise složené z konzumentů. Jejich hodnocení se sčítala zvlášť a byla obzvláště ostře sledována delegátem O.I.V., kterým byl letos Ralf Anselmann. Celkem byly uděleny čtyři ceny konzumentů: dvě putovaly do Německa a po jedné dostala Itálie a Chorvatsko. „Porota konzumentů se ukázala být úžasným experimentem. Otevřelo to dveře do mezinárodní soutěže konečným zákazníkům. Zároveň jsme poznali jejich názor na zúčastněné soutěžní vzorky. Mezi čtyřmi takto vybranými víny byla dvě, kterým i odborná komise udělila zlatou medaili. Příště to uděláme zas,“ slíbil Sergio Cantoni.

Poprvé v historii soutěže zabezpečili servis vína namísto italské sommelierské asociace ASI studenti hotelové školy IPSSAR v San Pellegrino Terme, kteří excelovali svým entuziasmem a profesionálním přístupem.

V sobotu 19. října a v neděli 20. října pak byla všechna medailová vína, plus vína s oceněním Premio della Stampa a Consumers‘ Choice vystavena v historickém starém městě Bergama Alta Città na ochutnávce pro širokou veřejnost v Sala Giuristi paláce Palazzo della Ragione.

Soutěž se konala už podeváté. Tentokrát ve velkolepé usedlosti Villa Redona, kterou vlastní kníže Emanuele Medolago Albani, v malebné viniční krajině obce Trescore Balneario na úpatí Alp, severně od Bergama. Je jedním z pouhých pěti soutěžních vinařských klání v Itálii.

V České republice, která má jen pětinu obyvatel, jsou podobné soutěže mnohem rozšířenější. Organizátorem akce je Con­ zorzio Tutela Valcalepio.

Výsledky jsou k dispozici na portále www.emozionidalmondo.it.

Výroba ® bag-in-boxů a obalů na vína

& ekonomika DESKOVÝMarketing FILTR HOBRACOL 600 VS

představuje • spolehlivou deskovou filtraci • efektivní ochranu membránových svíček • šetrnou formu filtrace bez dlouhodobého vlivu na kvalitu vína • bezkonkurenční výkon díky perfektní konstrukci a velikosti • filtraci téměř bez úkapů díky unikátnímu systému průběžného automatického stahování filtračních desek během filtrace Neváhejte! Kontaktujte naše prodejní specialisty a zeptejte se na podrobnosti.

Nabízíme: • vytvoření vzorku k odzkoušení • kompletní výrobu ofsetový tisk, kašírování, výsek a lepení • termín dodání - 3 týdny

SPOLEHLIVÁ FILTRACE HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR 2013

OBAL PRINT, s.r.o.

Kvapilova 440 763 16 Fryšták

info@obalprint.cz tel/fax: 577 912 349 mob.: 605 158 747

www.obalprint.cz

Hobra - Školník s.r.o.

Smetanova ulice 550 01 Broumov Česká republika

T: +420 491 580 111 F: +420 491 580 140 E: hobra@hobra.cz W: www.hobra.cz hobra.skolnik

577

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Text a foto: Milan Magni pro Vinařský obzor

Svatomartinský košt v Brně Jako každý rok i letos se sešli 11. listopadu příznivci mladých vín na brněnském náměstí Svobody, aby poprvé ochutnali bílá, růžová a červená vína tohoto ročníku.

D

nes již tradiční akce připravená Vinařským fondem ČR ve spolupráci s občanským sdružením Brněnské hody a Turistickým informačním centrem přilákala podle odhadu pořadatelů více než 3 500 lidí, kteří se mohli podívat, jak si přesně v 11 hodin sv. Martin připíjí na pódiu s předsedou Vinařského fondu J. Machovcem, předsedou svazu vinařů ČR T. Niytrayem a starostou městské části Brno-střed L. Šťástkou vínem, rozlévaným z velké pětilitrové lahve (kterou předtím požehnal farář v brněnském dómu na Petrově). A poté už osvědčený zpěvák a bavič J. Šmukař rozjel několikahodinové pásmo písniček, veselých příběhů o víně, losování a rozhovorů se zajímavými hosty – cimbálku střídala, stejně jako minulý rok, skupina Neřež se svým kultivovaným folk-rockovým programem.

Letošní Svatomartinská vína rozhodně stojí za ochutnání – ve dvou velkých stanech se nalévala za „stříbrné“ tolary vína od stovky zastoupených malých rodinných, středních i velkých firem, v drtivé většině z moravských vinařských lokalit (Čechy zde zastupovalo symbolicky pouze 1 vinařství z Kutné Hory). Největší zájem byl jako vždy o bílá a rosé vína – po přechutnání cca 25 vzorků za neformální asistence přítomných kolegů a následném dotazování i náhodných návštěvníků se potvrdilo, že vyšší kyselinky, které jsou

578

v letošním ročníku opravdu občas lehce agresivní u bílých a růžových vín, skoro nikomu nevadí, dokonce primární svěžest a ovocitě-kyselkavý charakter těchto mladých vín podle nich ke značce Svatomartinské patří. Typickými představiteli tohoto typu pikantních a řízných vín byly mj. Muškát moravský od K. Válka a Müller

Thurgau od R. Tichého a T. Bařiny. Posledně jmenovaný vinař zde také svou „milerku“ ze starých keřů osobně naléval a komentoval a podle reakce okolostojících měl úspěch. (Upřímně, opravdu nechápu, proč se tak málo vinařů rozhodlo prezentovat svá vína osobně. Osobní kontakt s potenciálními zákazníky je přece nezastupitelný!!!)

Z široké palety nabízených červených se ale také dalo vybrat. Nás zaujaly především Modrý Portugal od L. Pavky, cuvée Svatovavřineckého a Modrého Portugalu z Habánských sklepů a skvěle profesionálně připravené rosé z odrůdy Zweigeltrebe od Š. Maňáka; vůbec růžová vína připravená z odrůdy Zweigeltrebe byla vítaným rozšířením nabídky, jejich elegance a většinou pokročilejší zakulacenost a obecně nižší obsah kyselin (jak jsme měli možnost při ochutnávce více vzorků poznat) je přesvědčujícím argumentem oprávněnosti zařazení této odrůdy do škály Svatomartinských vín.

Kolem 16. hodiny už bylo na „Svoboďáku“ tak plno, že by pětník nepropadl, dostat se ke stanům, natož se probojovat k obleženým pultům byl doslova hrdinský výkon, ale přesto byla cítit všude pohoda, k žádným excesům nedocházelo, ve frontách na žetony, pro katalog nebo skleničku se lidé nestrkali. Kdo neměl chuť se drát, zakoupil rovnou celou lahev a poodešel na okraj náměstí, kde bylo dosti prostoru na přátelskou diskusi, a to nejen o víně. Potěšitelné bylo, že se konečně o Svatomartinské začali zajímat i mladí (byli tady opravdu vidět, snad k tomu přispěl i termín, v pondělí jsou studenti už v Brně) a obecně se dá říci, že vládla dobrá nálada tak potřebná u lidových veselic tohoto typu.

Letos se to tedy zase povedlo.

Text a foto: Richard Stávek Vinařský obzor

Fenomén víno

Svatomartinské 2013 v Čejkovicích a Praze Svatomartinských vín připlulo na tuzemský trh závratných 356 druhů od 116 vinařských firem.

T

radičně nejvíce bylo přihlášených i úspěš­n ých vín odrůdy Müller Thurgau s 94 víny. Svatovavřinecké je nejzastoupenějším růžovým vínem se 67 víny, zatímco u červených Svatovavřineckých budou spotřebitelé vybírat z 23. Modrý Portugal naopak dominuje mezi červenými s 60 víny a nabídku doplňuje Modrý Portugal rosé s 15 víny. Letošní novinku Zweigeltrebe rosé nabídnou vinaři v podobě 21 vín. Cuvée neboli směs více odrůd bude zastoupena 13 víny.

O udělení značky Svatomartinské se letos ucházelo rekordních 436 vzorků vín, 80 vzorků tedy neprošlo.

Ale pojďme se podívat na několik míst, kde se konaly svatomartinské veselice – v tomto článku najdete Čejkovice a Prahu, v následujícím reportáž z Brna.

a lidé začali s ochutnáváním a veselicí.

A jak hodnotí letošní mladá vína čejkovičtí vinaři? Oslovili jsme jejich zástupce v představenstvu Svazu vinařů České republiky Ing. Jakuba Šamšulu: „Samozřejmě letošní mladá vína zcela odpovídají letošnímu ročníku, tak jak jej můžeme senzoricky hodnotit nyní, tedy mají vyšší obsah kyselin. Nicméně s kolegy-vinaři jsme si včera (10. 11. – pozn. red.) udělali takovou rychlou ochutnávku vín, která tu dnes prezentujeme, a myslím, že většina vinařů se těchto vín ujala po stránce technologické velice dobře.

Čejkovice Čejkovická zámecká tvrz patří již po několik let k vyhledávaným místům pro setkání u prvního svatomartinského přípitku.

I přesto, že 11. listopad připadl letos na pondělí, praskalo nádvoří zámku doslova ve švech. Čejkovičtí vinaři připravili po obvodu nádvoří zastřešené prezentace svých vinařství, kde bylo posléze možné ochutnat celkem 52 místních svatomartinských vín.

Těsně po jedenácté hodině mezi přítomné přiklusal sv. Martin na svém koni a proslovem v latině zahájil rituál předání mladého vína a jeho žehnání. Svůj proslov pronesl i starosta Čejkovic a vinař v jedné osobě Pavel Novotný, který mimo jiné řekl: „Věřím, že ta vína, která vám dnes vinaři předvedou, budou kvalitní zárukou toho, že se k nám do Čejkovic budete vracet i v budoucnu. Čejkovice patří mezi vinařsky aktivní obce a vinařských akcí je tu pořádáno během roku spoustu.“ Následně po něm proběhlo rukou kněze požehnání mladému vínu

-mléčného kvašení. K ochutnání tu budou mít nějaká mladá vína i vinaři, kteří letos nedělali Svatomartinské – chtěli jsme to pojmout jako takovou ucelenou prezentaci čejkovických vinařů, aby bylo možné ochutnat vína ode všech.“ Čejkovičtí vinaři, kteří se prezentovali na slavnosti Svatomartinským vínem: Vinařství Vydařelý a Holomáč, Vinařství Konečný Stanislav, Zemědělská, a. s., Mezi sklepy, Sklep na Bařině, Vinařství Hlinecký, Vinařství Veverka Tomáš, Vinařství Hradil, Vinařství Radocha, Víno Hřiba a Robek, Vinařství Pastorek, Vinařství Škrobák, Víno Sýkora, Vinařství Bíza, Vinařství Fojtík, Vinařství Opluštil, Rodinné vinařství Veverka Libor, Templářské sklepy.

Mladá vína zde prezentovali: Vinařství Jakub Šamšula, Vinařství Hotař, Vinařství u Libora, Vinařství Kočařík, Vinařství Červenka, Vinařství Konečný Vlastimil a syn, Vinařství Novotný, Vinařství Michna, Vinařství Hřiba Stanislav

Praha Vína jsou velmi aromatická, s tóny citrusů, zejména červená vína, u nich bychom potřebovali, aby sv. Martin přišel o pár týdnů později, ale zase když vezmeme, že k mastnému soustu svatomartinské husy podáme pohárek červeného s pikantní kyselinkou, rozhodně nic nepokazíme, ba naopak podpoříme enogastronomický zážitek.

Každopádně hlavní předností letošních vín je jejich aromatika.

Nesvatomartinská vína pak podle mého názoru budou letos potřebovat více poležet na jemných kalech, s kterými bude dobré občas pomíchat, v extrémních případech pak bude možná potřebné i podvojné odkyselení pro nastartování jablečno-

I hlavní město zažilo několik svatomartinských veselic. Kromě již tradiční a oblíbené Letenské husy, kterou koordinuje Národní zemědělské muzeum, se milovníci mladých vín a dobré krmě sešli 11. 11. na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde měli možnost ochutnat více než dvě desítky Svatomartinských vín.

A že zájem byl, potvrzuje i počet porcí sva­tomartinské husy, kterých bylo přes dva tisíce, a byla podávána tradičně s knedlíkem a se zelím. Odpoledne oživila živá produkce cimbálové muziky a také hudební show.

Další svatomartinská veselice se odehrála v areálu trojské Vinice sv. Kláry. Ale to samozřejmě nebylo vše, svatomartinské menu nabízely i stovky pražských restaurací.

579

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Dobročinná aukce vín 2013 přinesla milion a čtvrt Již několikrát jsme naše čtenáře informovali o spolupráci vinařů a Jihomoravské komunitní nadace (JMKN) se sídlem v Moravské Nové Vsi a Nadace VIA, která je největším soukromým poskytovatelem prostředků pro dobročinné účely neziskovému sektoru. Asi nejvýznamnější každoroční akcí je letos již posedmé pořádaná Dobročinná aukce vín, kterou pořádá právě Nadace VIA ve spolupráci s JMKN.

Tři cíle prostředků vybraných na Dobročinné aukci: Podpora života českých měst a obcí

Nadace VIA jako největší soukromý podporovatel rozvoje života českých měst a obcí kombinuje finanční pomoc s rozvojovou asistencí těm, kterým společně s dárci pomáhá.

Příkladem může být třicet projektů sociálního podnikání, které dosud Nadace VIA pomohla odstartovat a do nichž investovala přes 7,5 milionu korun. Jedním z nich je pivovar v Chříči u Rakovníka, kde se bude opět vařit pivo a kde místní lidé naleznou práci a místo pro společné setkávání.

Obnova filantropie

Mezi základní principy dobročinnosti patří poskytování finančních darů, dobrovolná práce či sdílení profesních zkušeností.

Podle průzkumů se takto chová 28 % Čechů, což nás řadí na 96. místo světového žebříčku.

I proto chce Nadace VIA pokračovat v obnově české filantropie, mimo jiné kampaní za navýšení nadačního jmění či vydáváním čtvrtletníku Umění darovat.

L

etos se příznivci filantropie sešli opět v pražském hotelu Marriott, a to 11. listopadu. Významný večer začal několika proslovy a od počátku byl prolnut lahodnými pokrmy z dílny šéfkuchařů hostitele – hotelu Marriott, a víny moravských vinařů – dárců a podporovatelů JMKN a Nadace VIA. Hlavní program večera, tedy aukce, byla stejně jako loni rozdělena na dvě části. Na veřejnou dražbu, která sestávala z klasického přihazování, zvedání dražebních čísel přihazujícími a moderování licitátorem, a na tichou aukci, kde v přilehlém sále a foyer byly umístěny dražební položky z řad moravských vín, uměleckých děl a unikátních zážitků a konkrétní zájemci se mohli diskrétně upisovat u jednotlivých položek.

K dispozici byla filantropům více než stovka dražených položek s vyvolávacími cenami od 500 Kč. Mezi nejúspěšnější, tedy poměrem vyvolávací ceny a konečné vydražené, patřily již tradičně kolekce vín moravských vinařů. Například Ryzlink rýnský z Vinařství Maděřič vystoupal z vyvolávací ceny 500 Kč na 9 500 Kč, což znamená nárůst s indexem 19, tedy deva-

tenáctinásobek. Ještě úspěšnější byla však kolekce vín (Ryzlink rýnský 2012 a Frankovka 2011) bořetického vinařství Springer, jež byla vydražena za více než 23násobek vyvolávací ceny. Ještě další dvě dražební položky přesáhly index 10, a obě byly od moravských vinařů: kolekce 2 lahví od Leoše Horáka z Vrbice (Cuvée Horák 2011 a Hibernal 2012) a oranžové Cuvée Bočky 2009 od Richarda Stávka z Němčiček.

Na seznamu letošní dražby byla řada lákavých položek – vybraných moravských vín, uměleckých děl i nevšedních zážitků.

Již tradičně ovládla dražbu moravská vína: zakoupit šlo kvalitní výběry od Vinselektu Michlovský i Iliase, který jediný měl v aukci certifikovaná biovína. Svými víny přispěli i František Mádl z Velkých Bílovic, Richard Tichý z Hrušek a další. Svůj archiv otevřelo vinařství Baloun (Velké Pavlovice) a v nabídce našli dražitelé i ledová vína ze Znovínu Znojmo.

Nejdražší vinnou položkou byla lahev Frankovky, pozdního sběru z roku 1973 od Josefa Valihracha. Vydražená cena 20 000 Kč odráží nejen věk vína, ale i to, že Josef Valihrach sklízí právě s Frankov-

Umění, zde Klikující autobus od enfant terrible české výtvarné scény Davida Černého, se skvěle doplňuje s víny předních moravských vinařů

Zasvěcený komentář k draženým vínům podával dražitelům sommelier Jan Čulík.

Na snímku komentuje kolekci vín od Petra Korába z Boleradic a Petra Kočaříka z Čejkovic

Jihomoravská komunitní nadace

působí na Břeclavsku a Hodonínsku, kde podporuje ty, kterým není lhostejný osud regionu. Zaměřuje se na kulturní, ekologické a vzdělávací projekty. Program Poznej svoji komunitu! se vedle rozvoje občanské společnosti zaměřuje i na podporu místní filantropie.

580

Text: Richard Stávek Foto: Richard Stávek, Nadace VIA

kou úspěchy nejen doma, ale i ve světě.

Ze stejného roku pochází i Müller Thurgau od Znovínu Znojmo, druhá nejdražší láhev v aukci (4 tisíce korun). Uvolnila ji ze své sbírky Helena Baker, degustátorka vín a destilátů na mezinárodní vinařské scéně, známá i čtenářům Vinařského obzoru jako autorka. Věkovitý a náležitě drahý byl i padesátiletý koňak z roku 1963 z dílny rodinného producenta Jeana Louis Landreaua z oblasti Grande Champagne. Ročník 1963 se vyznačuje výraznou kořenitostí, komplexní a plnou chutí s dlouhotrvajícím závěrem, a tak vyvolávací cena 7 800 Kč ani finální částka 51 000 Kč nevyvolaly rozpaky.

Asi největším lákadlem celého večera byl smaragdový prsten, který speciálně pro Nadaci VIA ručně vyrobila přední tuzemská gemoložka Erika Lori ze společnosti Diamond Club. Jednalo se o čtyřgramový prsten ze 14karátového bílého zlata, osazený přírodním smaragdem původem z Brazílie a 14 brilianty. Vyvolávací cena činila 75 tisíc korun a před samotnou dražbou i v jejím průběhu jej přítomným předváděla na své ruce z dálky i z blízka Miss ČR 2009 Aneta Vignerová. Prsten se nakonec po dramatickém finále vydražil za 125 000 Kč.

Rekordní výtěžek aukce bude i letos, stejně jako v minulých letech, použit na podporu neziskového sektoru – podporu života tuzemských měst a obcí. K tomu pro Vinařský obzor dodává Jiří Bárta, ředitel Nadace VIA, největšího soukromého podporovatele komunitního rozvoje u nás: „V minulých letech jsme pomohli odstartovat třicet projektů sociálního podnikání, Nadace VIA do nich investovala přes 7,5 milionu korun. Jedním z nich je pivovar v Chříči u Rakovníka, kde se zase bude vařit pivo, místní lidé tu najdou práci a místo pro společné setkávání“.

Aneta Vignerová, MISS ČR 2009, ukázala přítomným před dražbou i během ní klenot večera – smaragdový prsten na své ruce

Fenomén víno

Asi největším lákadlem celého večera byl smaragdový prsten, který speciálně pro Nadaci VIA ručně vyrobila přední tuzemská gemoložka Erika Lori.

Kromě výše zmíněných dražebních položek a mnoha dalších vín od moravských vinařů mohli hosté večera vybírat z děl nejvýznamnějších současných umělců – Olbrama Zoubka, Jiřího Sopka, Antonína Střížka, Pavla Brázdy, Krištofa Kintery, Davida Černého a dalších, dále z tvorby oceňovaných českých designérů a šperkařů. Nechyběly ani nevšední zážitky jako komentovaná prohlídka vily Tugendhat a jiných výjimečných staveb, degustační menu vyhlášených pražských restaurací, golf s trenérem české golfové špičky Kinem Navarrou, noc nad Prahou v novém One Room hotelu Žižkovské věže či koncert hvězdné jihoafrické sopranistky Pretty Yende. Vrcholem aukce a zřejmě nejunikátnější položkou mezi aukcemi zatím vůbec, byla dražba „Nic“. „Pokud je nám známo, ještě nikdy žádná aukční síň Nic nedražila. Má to své výhody – nemusíte to oprašovat ve vitrínce či se bát, že vám vzácný vydražený předmět někdo zcizí,“

Hosté nejen draží, ale i sdílejí nadšení pro filantropii. Petr Laštovka, Karel Janeček a Libor Winkler

uvedl moderátor před aukcí. Šťastný dárce si tak z aukce odnesl právě jen ono „Nic“ a to za 78 tisíc korun. I tak se dá pojmout filantropie. A protože Vinařský obzor byl během dražby přítomen, nutno konstatovat, že právě o „Nic“ byl velmi urputný boj, zejména počtem dražebních čísel ve vzduchu a frekvencí a rychlostí příhozů.

Všem moravským vinařům, kteří pod­ pořili a podporují Dobročinnou aukci vín, patří veliký dík.

Vinaři-dárci, kteří darovali vína do volné degustace mimo dražbu během večera: Vinařství Krásná hora, Starý Poddvorov; Vinařství Ilias, Pavlov; Vinařství Pavel Springer, Bořetice; František Mádl, Malý vinař, Velké Bílovice; Sedlecká vína, Sedlec u Mikulova; Vinařství Maděřičovi, Moravský Žižkov; Znovín, Znojmo; Vinařství Dva duby, Nové Kounice; Vinařství Koráb, Boleradice; Ing. Zdeněk Vykoukal, Hostěrádky-Rešov; Vinařství Volařík, Mikulov; Vinařství Baloun, Velké Pavlovice; Vinařství Horák, Vrbice; Vinařství Košutovi, Prušánky; Vinselekt Michlovský, Rakvice; Vinařství Tetur, Velké Bílovice; Vinařství Blažek, Kostice; Vinařství Tomanovi, Moravská Nová Ves; Vinařství Uher, Lanžhot; Chateau Lednice; Vinařství Kosík, Tvrdonice.

Generálními partnery akce byli ČSOB, NET­4GAS a MUCOS PHARMA CZ. Vinařský obzor byl jedním z mediálních partnerů.

Alexander Hemala, moderátor večera, Zlata Maděřičová, ředitelka JMKN, a Jiří Bárta, ředitel Nadace VIA, při úvodních proslovech

581

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Prezident Zeman besedoval s vinaři Na sklonku září zavítal prezident Miloš Zeman při své návštěvě Jihomoravského kraje i do valtického Národního vinařského centra, kde spolu se svým průvodcem po jižní Moravě hejtmanem Michalem Haškem pobesedoval s vinaři.

J

iž při vstupu do zámku jej prvně přivítal starosta Valtic Pavel Trojan, následně pak vinařská delegace ve složení: Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu a Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů České republiky.

Při oficiálním úvodu debaty s vinaři přivítal prezidenta Zemana za všechny přítomné vinaře prezident Svazu vinařů Tibor Niytray a konstatoval, že je potěšitelné, že se zde vinaři v tak hojném počtu sešli. „Domnívám se, že vinařský život současnosti přináší mnoho aktuálního a bude zdrojem dotazů

582

pro dnešní debatu. Zejména bych rád v úvodu poděkoval panu hejtmanovi, který toto naše setkání inicioval. Je to další ze vstřícných kroků, které jsou důležité pro spolupráci vinařů a Jihomoravského kraje. Děkuji panu prezidentovi jménem Národního vinařského centra za záštitu, kterou letos svým jménem udělil Salonu vín – Národní soutěži vín,“ konstatoval T. Nyitray a přistoupil spolu s hetmanem a prezidentem k přípitku na zdar našeho vinařství. Pavel Krška následně nalévané víno představil – jednalo se o Ryzlink vlašský r. 2011 v pozdním sběru z pálavských svahů z Perné, z trati Kotel.

Následně se pak slova ujal hejtman Michal Hašek, který ve své řeči připomněl, že právě vinařství je jakousi pomyslnou vlajkovou lodí jihomoravského kraje a že je pro něj velkou ctí, že právě v ten den se na valtickém zámku scházejí zástupci vinařské obce s představiteli regionu a prezidentem republiky. „Jsem rád tomu, že Jihomoravský kraj podporuje vinaře nejenom prostřednictvím prostředků do Vinařského fondu, ale, a to neméně, snahou o zachování nulové sazby spotřební daně – a ta, doufám, zůstane ve stávajícím stavu i do budoucna,“ zdůraznil Hašek.

↓ inzerce

Text a foto: vo pro Vinařský obzor

← Přípitek „Na zdar našemu vinařství!“ – zleva Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje; uprostřed prezident České republiky Miloš Zeman a vpravo Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů České republiky

„Můj vztah k vínu je veskrze pozitivní,“ konstatoval věcně a pokračoval ve vyprávění několika svých úsměvných příhod okolo vína…

Pan prezident poté krátce vzpomenul na několik svých osobních setkání s profesorem Vilémem Krausem. Připomněl také nemalé zásluhy bývalého ministra zemědělství své vlády Jana Fencla o zřízení Vinařského fondu. „Můj vztah k vínu je veskrze pozitivní,“ konstatoval věcně a pokračoval ve vyprávění několika svých úsměvných příhod okolo vína.

V následné debatě se opět ujal slova prezident Svazu vinařů. „Problémů, které nás, vinaře, tíží, je dnes nemálo. Jako v celé společnosti jsou mezi vinaři takoví, kteří se neštítí nekalých výrobních praktik, které ve svém důsledku poškozují celé odvětví.

Svaz vinařů dokončuje projekt, který bude navrhovat sérii opatření proti takovým

praktikám. Pokud si vybavuji právě probíhající předvolební kampaň, objevují se na plakátech hesla tipu „zavedeme pořádek“ anebo „zasadíme se o fungující stát“ – ano, i Svaz vinařů se v rámci zmíněného projektu domnívá, že pro potlačení nekalých praktik je v první řadě třeba, aby fungovala rychlá vymahatelnost zákona. Funguje zde už nějakou dobu portál www.potravinynapranyri.cz, kde je mož­né zhlédnout řadu přestupků i z řad vinařů a je správné, že veřejnost má možnost se s tímto rychle a detailně seznámit,“ shrnul svůj příspěvek Nyitray, na kterého navázal jihomoravský hejtman: „Chci na tomto místě opět připomenout, že jedním z bodů programu, na němž jsem se podílel, je v každém případě podržení nulové sazby spotřební daně.

I kdyby potenciální koaliční partner, který by, doufejme, byl v menšině, sebevíc chtěl, tuto položku nepustíme do nějakých kompromisů. Co se týče Svazem vinařů připravovaného návrhu, jsem za něj velmi rád a je dobře, že tu máme v osobě Svazu vinařů respektovaného oborového partnera, který je vážen napříč politickým spektrem a jeho slova, závěry a doporučení jsou vždy brány v potaz. Dále se jako hejtman na tomto místě mohu zavázat, že JmK bude i nadále přispívat ze svého rozpočtu částkou 5 000 000 do příjmových položek Vinařského fondu tak, aby vinaři mohli společně marketinkově podporovat tuzemská vína.“ Dále zazněla v diskusi témata z oblasti výsadby vinic před vstupem do EU, otázky kolem zvýšení limitu hladiny alkoholu v krvi za volantem či za řídítky bicyklu, vinařských cyklostezek, činnosti Vinařského fondu aj. Po necelé hodině vinaři poděkovali prezidentovi za jeho návštěvu a beseda byla ukončena.

Emula Fenomén víno

…toto není korek.

• nejlepší syntetický korek podle současných standardů • dokonalá neutralita • excelentní pružnost • aromata vín zůstávají zachována • eliminuje mikrooxidaci

ink a nov hu r na t

Vinařská delegace ve složení (zprava) Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra; Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu a Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů České republiky

Korek Jelínek, spol. s r. o., člen skupiny Jelinek Cork Group tel.: +420 775 759 707, Vladimír Trávník vladimir.travnik@jelinek.cz, www.korek.cz

583

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Jak se vyvíjí tuzemská enogastronomie Není potřeba zdůrazňovat, že naše gastronomická kultura se od tradičních vinařských zemí, jako jsou Itálie či Francie, liší. V posledních letech se však stejně jako o víno zvyšuje zájem také o gastronomii. Zejména mladší generace reaguje na změny – vyhledávají tradiční, lokální i globální pokrmy, nápoje a rádi experimentují, o čemž svědčí její vysoká účast na gastronomických a vinařských akcích. V rámci monitorování kvality služeb v gastronomii se na Vysoké škole hotelové v Praze zabýváme také vývojem úrovně enogastronomie.

P

osluchači VŠH provedli několik případových studií, které jsou součástí ročníkových a závěrečných prací. Realizovaná šetření využila kombinaci metod – osobních rozhovorů, mystery shoppingu, telefonického dotazování a také anket. V období dvou let bylo prozkoumáno 30 vinařství, 10 vinoték a 25 restaurací. Anketu nám vyplnilo 303 běžných spotřebitelů. Ve vinařství jsme se tázali jak vinařů, tak vybraných zaměstnanců. Podobně tomu bylo ve vinotékách a také v restauracích. Našim cílem bylo zjistit, jak se zvyšuje úroveň enogastronomie a zda umíme k pokrmům nabídnout víno. Výsledky průzkumu ne vždy potvrdily naše hypotézy. Mezi sledovaná témata patřila např. znalost a způsoby uplatňování principů enogastronomie.

Na otázku, co znamená enogastronomie, jsme zaznamenali rozdílné odpovědi.

584

Zatímco všichni majitelé a zaměstnanci zkoumaných vinoték odpověděli, že vědí, co enogastronomie znamená, jinak tomu bylo u zaměstnanců vinařství. Nejmenší povědomí o enogastronomii jsme zaznamenali u běžných spotřebitelů a také u obsluhujících v restauracích.

Z výsledků souběžně probíhající anke­ ty, při níž bylo osloveno 303 běžných konzumentů vína (účastníků gastro­ nomických a vinařských festivalů a ve­ letrhů), jsme zjistili, že slovo enogas­ tronomie zná necelých třicet procent respondentů, ale meziročně se pově­ domí o enogastronomii zvýšilo o 16 %.

Zájem o párování vína s jídlem však projevilo 70 % oslovených konzumentů a stejné procento nakupuje vína podle popisu stylu vína na etiketě a případné­ ho doporučení vína k pokrmům.

Jak přistupují k enogastronomii producenti vín a vinaři?

Pojem enogastronomie je respondentům znám, jak to sami uvedli v odpovědi na otázku, zda vědí, co to enogastronomie je. Do jaké míry je odpověď relevantní, vyplynulo z dalších odpovědí na kladené otázky.

Primární neznalost enogastronomie nás překvapila u pracovníka velkého vinařského podniku (záměrně nikoho nejmenujeme). Další respondenti odpověděli na položenou otázku kladně.

Využívání principů enogastronomie Otázku – zda vinaři využívají principy enogastronomie v oblasti prodeje, jsme obdrželi rozdílné odpovědi. 60 % vinařů odpovědělo na otázku ano – využíváme enogastronomie při prodeji vín. Dalších 40 % zástupců vinařství uvedlo „částečně“.

Výsledky průzkumu zpracovali: Ing. Pavla Burešová, Ing. Jan Sodoma a Ing. Michaela Prusíková Foto: Michal Horák

Zajímavých odpovědí se nám dostalo u dotazu, zda vinaři preferují prodej přes zprostředkovatele, nebo preferují osobní prodej. Podle vyjádření vinařství se přímo na spotřebitele zaměřují ve 20 % malých vinařství, zatímco 30 % zkoumaných odpovědělo, že prodává jen přes velkoobchod a zbývající (polovina) ve svých reakcích uvádí, že kombinují své privátní zákazníky a velkoobchod.

Popis stylu vína je důležitý pro rozhodování o nákupu a párování s pokrmy Zeptali jsme se vinařů, zda uvádějí na etiketách charakteristiku daného vína a případně doporučení k vybraným pokrmům.

Vztah vinařů k enogastronomii je poněkud rozpačitý. Etiketa, která se dá považovat za rodný list vína a klíčový spojník v komunikaci mezi vinařem a koncovým zákazníkem je bohužel opomíjena. Jen 30 % oslovených vinařů odpovědělo, že uvádí na svých etiketách charakter vína a doporučení k vhodnému párování s pokrmy. Dalších 20 % odpovědělo, že uvádějí tyto informace u většiny svých vín.

Polovina dotazovaných vinařů odpověděla, že neuvádějí ani charakteristiku vína, ani doporučení k jídlu.

Zde se ukazuje, že chybí podpora prodeje a pomocný prvek pro zákazníka, jenž se rozhoduje o nákupu mezi mnoha víny.

Mnoho – zejména zahraničních – vinařských domů již uvádí na svých etiketách symboly jídel, které budou chutnat spolu s konkrétním vínem na etiketách a zároveň podporuje kulturu konzumace a zvýšení povědomí konzumentů vína o enogastronomii. Absence informací o stylu vína a jeho párování s lokálními pokrmy by na etiketách měly být uvedeny, jinak to škodí podpoře identity našich jedinečných vín.

V současnosti je nutné sledovat vývoj a trendy Na otázku, zda jsou koncoví zákazníci seznamováni s trendy v enogastronomii, odpověděla všechna vinařství kladně. Při detailnějším zkoumání spatříme v odpovědích rozličné nejasnosti, zejména při srovnání s odpověďmi na otázku, zdali vinařství na etiketách uvádějí charakteristiku daného vína, případně doporučení ke konkrétním pokrmům.

Podivuhodná jsou tvrzení všech dotazovaných zástupců vinařství, kteří uvedli, že jejich zákazníci jsou seznamováni

s trendy v enogastronomii. Pokud tedy vinařství disponují informací, že jejich zákazníci jsou seznamováni se současnými trendy, pak je zarážející, proč na etiketách konkrétních vín neuvádějí doporučení k vhodným pokrmům ve větší míře. Tato oblast by si jistě zasloužila hlubší analýzu.

Další otázka měla za cíl zjistit, zda nabízejí producenti vína možnost ochutnat víno ve spojení s pokrmy. Většina dotazovaných, jak jsme předpokládali, odpověděla záporně.

Podáváte informace o vhodnosti kombinování vašich vín s pokrmy?

Kupodivu se nám u všech vinařství dostalo kladné odpovědi. Opět anomálie – pokud všechna dotazovaná vinařství při prodeji doporučují nebo nabízejí informace k vínu a jeho vhodnosti k určitým po-

Fenomén víno

protože pokud by tomu tak nebylo, pak by si nemohli vinaři stěžovat, že si zákazníci kupují levnější vína z Nového světa apod.

Analýza webových stránek vinařů Při provádění analýzy webových stránek jsme zjistili, že některá vinařství na svých stránkách mají také sekci ubytování, restaurace, vinárna či vinotéka. Z toho je zřejmé, že výroba a distribuce vína nejsou jedinou a hlavní činností. V tomto ohledu by vinaři mohli ve větší míře využívat také principů enogastronomie prostřednictvím řízených degustací a ochutnávek vín spojených s ochutnávkami vhodně připravených lokálních pokrmů. Mohou také podrobněji rozpracovat nabídku svých vín s charakteristikou stylu na webových stránkách a doporučit k nim vhodné pokrmy. Tyto dva faktory byly totiž největším problémem, který jsme zjistili během analýzy webových stránek. Vinařství by mohla využít principů enogastronomie jako prostředku podpory prodeje.

Jak je to s enogastronomií v restauracích?

V náhodně vybraných restauracích ve střed­ních a západních Čechách a na jihu Moravy jsme uskutečnili malý průzkum metodou osobních rozhovorů a následně metodou mystery guest. V rámci šetření jsme nejprve dotazováním zjišťovali, jaká je úroveň enogastronomie z pohledu manažerů restaurací.

krmům, je pozoruhodné, že tyto informace 50 % z nich neuvádějí na etiketě svých vín. Důležitý závěr pro nás je, že vinařství disponují informací o vhodnosti vín ke konkrétním pokrmům. Při optimistickém postoji se můžeme potěšit tím, že všechna vinařství vědí, ke kterým pokrmům jsou jejich vína vhodná. V minulosti tomu tak nebylo. Při opačném pohledu je nutné zmínit, že je na škodu jim samotným, že se tyto informace na etiketách jednotlivých vín neobjevují.

Zákazník má dnes pro výběr a nákup vín mnoho alternativ z celého světa Zeptali jsme se vinařů na otázku – zajímá vás, kdo je váš zákazník, jaká jsou jeho přání a jaké názory na víno, které nabízíte?

Všechna vinařství uvedla, že je zajímá, kdo je jejich zákazník, a také to, jaká má přání či názory. Věřme, že je tomu skutečně tak,

Uplatňování principů enogastronomie v restauracích – schopnost pracovníků restaurací doporučit vhodný pokrm a nápoj Na osobní či telefonický dotaz nám všichni oslovení manažeři restaurací odpověděli, že zaměstnanci charakteristiky vín znají, principy párování vín s pokrmy uplatňují a že jsou pravidelně k tomuto účelu proškoleni. Uvedená tvrzení jsme následně ověřili metodou mystery guest.

Výsledky se však bohužel od uvedených tvrzení restauratérů diametrálně lišily.

Při návštěvě 25 restaurací jsme byli spokojeni pouze jednou. Narazili jsme na číšníka, který nám velmi ochotně a bez našeho vyžádání doporučil pokrm a k němu vhodné víno. V ostatních případech se reakce obsluhujících na naši žádost o doporučení pokrmu a vína lišily.

V několika případech (6 restaurací) se číšník nenechal zaskočit a mile nám doporu-

585

Fenomén víno

Enogastronomie

čil speciality podniku případně pokrm dle našich očekávání a následně i víno, které by se s pokrmem vhodně párovalo – my jsme si pochutnali. Bohužel v mnoha restauracích nastaly opačné situace. Personál byl natolik překvapen naším požadavkem, že jsme se dočkali těchto odpovědí: „Já nevím.“ „To máte těžké.“ „To si musíte vybrat sami.“ „Aha, to jste mě zaskočili, to máte složité.“ „Záleží, co máte rádi…“ Poslední odpověď bychom obsluhujícímu personálu nemohli vytknout, protože každý má opravdu jiné chutě, ale na druhou stranu taková odpověď působí neprofesionálně, pokud číšník rozhovor nerozvine a nezajímá se o to, co má zákazník rád a co preferuje. V našem případě působil číšník dojmem, že v provozovně nenabízejí pokrm ani nápoj, který by stál za doporučení. Navštívené restaurace se dostaly se svým hodnocením pod průměr 3,5 (škálování 1–5 jako ve škole), což vyjadřuje značné nedostatky nejen v enogastronomii, ale také ve schopnostech obsluhujících prodávat nabízené produkty – vyjádřeno pokrmem nebo nápojem.

Zkoumali jsme také, zda má navštívená restaurace vytvořen nápojový nebo vin­ ný list, který svým provedením a nabíd­ kou odpovídá úrovni provozovny

586

Při optimistickém postoji se můžeme potěšit tím, že všechna vinařství vědí, ke kterým pokrmům jsou jejich vína vhodná.

pojového lístku a byl poměrně vyhovující.

V dalších dvou restauracích byla nabídka vinného lístku katastrofální, protože naprosto neodpovídala reálné nabídce vín.

V jedné z nich jsme si objednávali víno na pátý pokus (ve zbývajících čtyřech případech víno právě došlo) a v další sledované restauraci z objednávaných vín nebyla dvě k dispozici, a tedy jsme si mohli víno objednat až na třetí pokus. V deseti případech nápojový ani vinný lístek k dispozici nebyl, a tak nám vína byla nabídnuta velmi neodborně, pouze ústně, a základní informace k vínům jsme nedostali. Velkým nedostatkem je také absence vinných lístků na webových stránkách podniku.

I zde jsme zjistili velmi rozdílný přístup.

V sedmi navštívených gastronomických zařízeních jsme obdrželi samostatný vinný lístek, který splňoval všechny náležitosti, odpovídal aktuální nabídce vín a byl dostupný k nahlédnutí jak v tištěné podobě, tak i v elektronické na internetu.

Ve čtyřech z těchto restauračních zařízení nám byl nabídnut automaticky s jídelním lístkem, ve zbývajících zařízeních jsme o něj museli dodatečně požádat.

Jaká byla kvalita nápojových lístků? Ve dvou podnicích samostatně zpracovaný vinný lístek neměli, ale byl součástí ná-

Podávání vína Během návštěv gastronomických zařízení jsme si objednávali vína tichá, nabízená jako rozlévaná, ale také v lahvi a dále šumivá vína. Vína v lahvi, která byla vybrána z vinného lístku bylo nutné otevřít a prezentovat před hostem. Hodnotili jsme, zda je obsluhující personál zkoumaných restaurací a vinoték odborně znalý a jak ovládá patřičné dovednosti. K našemu překvapení jsme byli z padesáti procent spokojeni – servis vína probíhal v souladu se zásadami. V polovině případů tomu tak ale nebylo. Mezi nejčastější nedostat-

Vinařský obzor 11/2013

ky, které se opakovaně při servisu vína vyskytovaly, patří to, že objednané víno v lahvi nám nebylo číšníkem prezentováno. Číšník nám neukázal lahev, víno nám nepředstavil a lahev rovnou otevřel. Otevírání lahve s vínem se neobešlo bez chyb – neproběhlo pomalé a tiché vyjmutí korku, ale svým spěchem působili číšníci hluk.

Dalším problémem, který jsme zaznamenali ve 4 restauracích, byla nevhodně zvolená vývrtka. Obsluhující nepoužívali vývrtku typu „číšnický nůž“, ale vývrtku s dvěma rameny, která je neprofesionální, vhodná pro použití v domácnosti. To u nás, jako hostů, vytvářelo neprofesionální dojem s pocitem, že obsluhující by jinak víno ani nedokázal otevřít. V jednom případě nebyla servírka schopna otevření lahve dokončit a museli jsme jí pomoci s vyjmutím korku sami. Další chybou, která se často vyskytovala, bylo nalévání příliš plné sklenky (až po okraj) a zároveň číšníci nedodržovali správné společenské pořadí při nalévání vína. Nejčastěji obsluhující nedrželi při podávání vína sklenku za stopku, ale za kalich – v horní části sklenice. Ve třech restauracích – při otázce, proč je víno uzavřeno jinak než tradičním korkem (šlo o plastový uzávěr), nebyli obsluhující schopni reagovat. Jeden z nich řekl, že to korek je a další odpověděl, že

Fenomén víno

ní aj. Druhou skupinu tvoří zařízení, která upozorňují na to, že používají čerstvé sezonní potraviny. Příkladem jsou degustační večery, při kterých se podle ročního období nabízejí pokrmy ze zvěřiny, z tykví, hub, ryb , jehněčího, zeleniny, chřestu, jahod aj., ale také akce jako jarní, velikonoční nebo aprílové hody. V nabídce menu ze sezonních a lokálních potravin obstálo jen osm restaurací, což je třetina z celkového počtu navštívených restaurací.

v tom není rozdíl.

Nabídka menu z lokálních a sezonních potravin Mnoho restaurací se již na svých webových stránkách prezentuje tím, že při přípravě pokrmů používá pouze sezonní, lokální a čerstvé suroviny. Webové stránky s lokální nabídkou prezentovalo osm podniků, které se rozdělily na dvě skupiny. První, která nabízí speciální – tematicky zaměřená – menu, většinou v rámci nabídky víkendových akcí, jako např. rybí, zvěřinové nebo vepřové hody, kuřecí menu, vinobra-

Predikovat vývoj v oblasti enogastro­ nomie z přístupu samotných vinařů na využití lokálních vín v gastronomii není jednoduchou záležitostí. Vývoj spotřeby vín od počátku devadesátých let dvacá­ tého století nám však může napovědět.

S ohledem na to, že žijeme v době požit­ ků a kultura konzumace vína ve spojení s pokrmy se pomalými krůčky zabydluje jak ve vinařstvích, tak i mezi zákazníky, pak lze očekávat, že za řízené podpory ze strany vinařů bude nadále zesilovat.

Z výsledku je patrné, že enogastrono­ mie má potenciál k tomu, aby byla v bu­ doucnu ještě více využívána. Na základě srovnání výsledků v průběhu dvou let můžeme říci, že se během této doby in­ formovanost o trendu jménem enogast­ ronomie rozšířila.

587

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Střípky ze světa

Text zpracoval: vo podle magazínu Decanter

Francouzi bojují proti pesticidům ve víně – Trestají za ně vinaře

Vinařství v Sauternes byla zloději ukradena desetina úrody

N

Z

ákupy pesticidů v sousedním Španělsku se vymstily jednomu jihofrancouzskému vinaři z regionu Aude. Při silniční kontrole u něj celníci objevili pět litrů pesticidu Cilotor Flow. Ten není ve Francii povolený. Celníci pak provedli razii v jeho provozovnách a objevili další zakázané látky s nápisy ve španělštině. Provinilec jen těsně unikl vězení, dostal dvouměsíční podmínku a pokutu tisíc eur, tedy v přepočtu více než 25 tisíc korun. Případ dokládá důkladnost tažení proti pesticidům ve víně, které vypuklo počátkem roku.

S příklonem k ekologickému vinohradnictví laboratorně nalezené množství reziduí pesticidů ve vybraných vzorcích vín klesá. Společnost Excell Lab z Bordeaux však přišla s výsledky výzkumu, podle kterých byla stopová množství těchto jedovatých látek v devadesáti procentech z tří set analyzovaných vzorků z celé

Francie. Některé obsahovaly dokonce i rezidua zakázaných přípravků na bázi látek carbendazim a procymidone.

Odborníci alarmující zprávy médií mírnili. Látky byly podle nich ve vínech v tak nízkých koncentracích, že v žádném případě nemohou mít vliv na lidské zdraví. Každopádně v září se tato debata opět rozhořela, neboť si nezávislý spotřebitelský časopis testující výrobky na trhu objednal analýzu dvaadevadesáti vín. Ta ve všech objevila rezidua pesticidů. Přítomen byl opět protiplísňový přípravek carbendazim a také insekticid bromopropylate. „Jsou tři možnosti – vinohradníci ještě doužívali staré zásoby, mohli také používat nádoby kontaminované touto chemikálií.

Anebo přípravek mohli koupit v jiné zemi, například ve Španělsku, kde je povolený,“ vysvětlil v časopise možné příčiny inženýr-analytik z Excell Lab Stéphane Boutou.

loději si vyhlédli vinařství Chateau Suau v oblasti Barsac a v noci vyrazili na sklizeň. Odnesli asi desetinu úrody z celkové výměry sedmi hektarů. Malou útěchou pro majitele může být, že zloději kradli velmi šetrně, takže nepoškodili keře, jak se často stane na Moravě, když jsou zloději pod časovým tlakem.

Pachatelé museli podle majitelů terén dobře znát, protože pozemek je stranou běžných silnic a je obtížně dostupný.

Myslí si proto, že krádež byla pravděpodobně na objednávku od některého vinařství v oblasti pro zvýšení jejich produkce. Hrozny ze Suau mají certifikaci „second cru classé“ s produkcí 20 tisíc lahví ročně. Případ vyšetřuje policie.

Poškození vinaři vidí ale jen malou šanci, že policisté zloděje odhalí a usvědčí.

Podnik měl pojistku proti krádeži, která škodu z větší části pokryje.

Toxické zplodiny poškodily úrodu

Z

námé vinařství Chateau Léoville Las Cases v Bordeaux muselo letos odepsat část úrody, když vinice zasáhly jedovaté zplodiny ze sousedního pozemku.

Kouř pokryl šest ze sta hektarů podniku v obci St. Julien. Vítr ho přivál z vedlejšího pozemku, který patří Chateau Léoville Poyferré.

Vlastníci na něm obvykle pálí rostlinné odpady. Do hromady klestí se zřejmě omylem dostaly plastové nádoby od polyuretanového tmelu a sádrokartonové desky. Po zapálení vzplály i skryté odpadky. Listy révy po kontaktu s toxickým kouřem zcela zčernaly a hrozny nemohly dozrát.

Postižení vinaři je tedy sklidili předčasně a vinifikovali odděleně. Vlastník vinařství Jean Hubert Delon, prohlásil, že víno vyrobené z poškozených hroznů skončí pravděpodobně v pálenici. Událost je smutná i proto, že k ní došlo patnáct dní před sklizní.

588

Společnost Chateau Léoville Poyferré, která neštěstí zavinila, se přihlásila k odpovědnosti. Její majitel Didier Cuvelier však upozornil, že pracovníci, kteří klestí pálili, o skrytých plastových odpadech nevěděli. Posteskl si, že lidé odhazují odpadky i na řadě jiných míst. Záležitost teď řeší pojišťovny obou společností.

Podobná událost se stala před lety na katastru Velkých Pavlovic. Ve viniční lokalitě Jelení vrch byla černá skládka komunálního odpadu, kterou někdo schválně podpaloval. Pokutu za to dostala místní samospráva, která se na tomto porušování zákonů o odpadech, ochraně ovzduší a přírody aktivně podílela. Vinohradníkům to kupodivu nevadilo. Listy révy na okolních vinicích sice nebyly zčernalé, ale doutnající hromady nábytku neustále zamořovaly blízké okolí během tvorby voskového ojínění na bobulích hroznů, které umí spolehlivě jímat pachy z prostředí, toxické zplodiny nevyjímaje.

Požár skládky u Velkých Pavlovic v roce 2007

Text: Zbyněk Vinš, Pavla Burešová pro Vinařský obzor Foto: z archivu autora

Fenomén víno

Vdolkobraní, berte si vdolky – prosím Tradiční smažené moučníky patří k české i moravské kuchyni, ale jsou oblíbené i v zahraničí. Jsou vhodné k podzimnímu rozjímání s víny (se zbytkovým cukrem), s horkým vínem, punčem, čajem, s kávou a také s přírodními hroznovými mošty.

P

řesto, že na toto pečivo existuje množství tradičních i méně obvyklých receptů, v zásadě se od sebe neliší. Vdolky se zadělávají z jednoduchého kynutého těsta a jsou jídlem všedního dne.

Vdolky, které opěvuje mnoho lidových písniček, mají vždy tvar okrouhlých placek, buď malých a vyšších, nebo velkých a plochých. Smaží se v tuku, pečou se v troubě nebo přímo na plotně (nazývané též „válené“). Podávají se s různými náplněmi – povidly, strouhaným tvarohem, mákem aj.

Omastí se sádlem nebo máslem. Sypané mohou být mákem, skořicí či jen cukrem.

V některých regionech se připravují i slané v kombinaci s dušenou zeleninou.

Smažené vdolečky Suroviny 500 g polohrubé mouky, 60 g cukru krupice, 60 g másla, 360 ml mléka, 25 g droždí, 2 žloutky, zakysanou smetanu, šlehačku, olej na smažení a sůl

Postup: z mléka odebereme asi ½, zahřejeme na pokojovou teplotu, přidáme lžičku cukru společně s rozdrobeným droždím a necháme pod utěrkou na teplém místě kvásek vzejít. Do mísy dáme mouku, špetku soli, zbývající cukr, žloutky, vlažné tekuté máslo, vzešlý kvásek a zbývající vlahé mléko. Vypracujeme středně tuhé těsto a dáme kynout. Z vykynutého těsta nabíráme lžící kousky na pomoučený vál, zakulatíme je, pak je zploštíme a dáme vykynout. V kastrolu rozehřejeme olej a vdolky do něho klademe horní stranou dolů (těsně před smažením lehce zmáčkneme ve středu pomocí palce a ukazováčku). Po osmažení spodní části pomocí vidličky obracíme. Smažíme dozlatova. Hotové klademe na papírové ubrousky k okapání. Potíráme je povidly, sypeme tvarohem a zdobíme šlehačkou nebo zakysanou smetanou.

na polovinu (1,5 dl). Do pekáčku vložíme vyloupané švestky promíchané s cukrem a necháme dvě hodiny odležet. Zalijeme vlažným svařeným vínem, vložíme podélně rozkrojený vanilkový lusk a pečeme cca 3 hodiny při teplotě 110 °C. Částečně prochladlou směs rozmixujeme.

Stejným způsobem lze připravit i hrušková povidla. Hrušky s tuhou slupkou raději oloupeme, na zvýraznění chutě použijeme bílé víno s kyselinkou (např.

Veltlínské zelené nebo mladší Ryzlink vlašský zejména v kombinaci s použitým kořením doplní a umocní původní chuť) a menší lusk skořice.

Ze stejného těsta můžeme péci vdolky nasucho na plotně (litinový tál nebo pánev). Nejdříve upečeme vdolky po obou plochých stranách, pak postavíme na hranu a postupně otáčíme, aby se opekl i okraj. Touto úpravou vdolek získá typický nepravidelný hranatý tvar. Nejčastěji podáváme s miskou hruškových povidel.

Vhodným harmonickým doplňkem bude např. Svatovavřinecké rosé 2012, polosladké. Příjemně nás může překvapit opačná kombinace sladké a kyselé. Sladkost dezertu v kontrastu se svěží kyselinkou a kořenitostí se bude vzájemně doplňovat s mladým vínem z odrůdy Muškát moravský. Sladkost, ovocitost a živost zde vytvoří příjemný kontrast s hezkým závěrem. Vhodnou alternativou bude kombinace s přírodními hroznovými mošty – nejen pro děti.

Pečená švestková povidla Suroviny 1 kg vyloupaných švestek, 3 dl červeného vína, 200 g cukru krupice, 1 ks vanilkového lusku

Postup: červené víno (vhodné je Svatovavřinecké nebo Modrý Portugal – víno dodá plnost chuti, podpoří sílu ovoce a pikantní kořenitost) zredukujeme (svaříme)

Boží milosti Suroviny 200 g hladké mouky, 0,5 dl vína, 1 vejce, 1 sáček vanilkového cukru, 1 lžíci rozpuštěného másla, tuk na smažení a moučkový cukr na posypání

Postup: na vál prosejeme mouku, uprostřed vytvoříme důlek, přidáme vejce, vanilkový cukr, rozpuštěné vlahé máslo a víno a zaděláme tužší těsto – jako na nudle; hotové těsto zakryjeme miskou a necháme 30 minut odpočinout. Poté z těsta vyválíme tenký plát a tvořítkem z něj vykrajujeme tvary, uprostřed uděláme nožem zářez (prořízneme po celé tloušťce) a smažíme ve vrstvě horkého tuku z obou stran dorůžova. Hotové Boží milosti vyjmeme na papírovou utěrku, necháme okapat přebytečný tuk a obalíme je v moučkovém cukru.

K tomuto pokrmu doporučíme polosladkou Pálavu, pozdní sběr nebo také ještě živý a lehce perlící mladý Muškát moravský. Další volbou k Božím milostem je také například Mistelle de Muscat nebo jiné sladké víno. Velmi dobře se snoubí se 100% moštem z odrůdy Lena.

589

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Text: Radek Vaněk pro Vinařský obzor Foto: archiv Richarda Stávka

Lubomír Glos osmdesátníkem V listopadu letošního roku se významného životního jubilea dožívá náš přední pěstitel a šlechtitel révy vinné, vynikající vinařský odborník a popularizátor vína pan Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi. Svou prací, přednáškovou činností, odbornými články, instruktážemi i ochutnávkami ve vlastním vinařství se značnou měrou podílel a stále podílí na zvyšování kultury pěstování révy, zpracovávání hroznů a výrobě kvalitních přívlastkových vín.

P

an Lubomír Glos se narodil 19. listopadu 1933 v Brně. Základy svých odborných znalostí získal počátkem padesátých let studiem na Zemědělské učňovské škole a Střední škole rolnicko-ovocnické ve Valticích. Po studiích začal pracovat na Školním statku v Lednici jako vinař a ovocnář a později získával cenné zkušenosti jako technik ve Vinařských závodech Velké Bílovice.

V roce 1964 odmaturoval na Střední zemědělsko-technické škole ve Valticích a nastoupil do JZD Moravská Nová Ves jako vinař a ovocnář. Zde se během téměř dvacetiletého působení výraznou měrou podílel na vysazení desítek hektarů družstevních vinic a sadů a zároveň přispíval k rozvoji vinařství a vinohradnictví. Na podzim roku 1968 stál při zrodu a dnes je nestorem sdružení vinařů Collegium Vinitorum, kde se při pravidelných pátečních setkáních a ochutnávkách – odtud „pátkaři“ – cíleně snažil a stále snaží šířit nové myšlenky a moderní postupy při pěstování a výrobě vína.

V roce 1982 odešel pan Lubomír Glos do JZD Břeclav jako vedoucí vinařství. Zejména jeho zásluhou bylo vysazeno téměř sto hektarů nových vinic a byl vybudován vinný sklep s dostatečnou kapacitou na zpracování suroviny pro Družstevní vinné sklepy Hodonín.

Po revoluci zájmy pana Lubomíra Glose stále více směřují k šlechtění nových odrůd. V roce 1990 začal pracovat jako vinař a šlechtitel ve vědecko-výzkumném sdružení Rezistant v Břeclavi. Cílem sdružení bylo rozvinout program šlechtění interspecifických odrůd pro podmínky naší oblasti.

V roce 1992 přešlo sdružení pod Vysokou školu zemědělskou, pracoviště Lednice a s ním i Lubomír Glos. Od roku 1994 spolupracoval s firmou Miloše Michlovského na rezistentním šlechtění odrůd révy vinné.

590

Během šlechtitelské praxe se panu Lubomíru Glosovi podařilo vypěstovat křížením nové odrůdy révy – Cabernet Moravia a Fratava, kterým se nejenom velmi dobře pěstitelsky daří v našich půdních a klimatických oblastech, ale které i výrazně obohacují sortiment modrých moravských odrůd. Spolupodílel se také na křížení bílé

Spolupodílel se také na křížení bílé odrůdy Malverina, modré odrůdy Laurot a dalších odrůd… odrůdy Malverina, modré odrůdy Laurot a dalších odrůd, které jsou zapsány v odrůdové knize.

Současně se šlechtěním se však věnoval také soukromému vinaření. Společně s manželkou založil v roce 1992 v Moravské Nové Vsi rodinné Vinařství Glosovi od počátku zaměřené na výrobu vysoce

jakostních vín. Do praxe zavedl usměrněný řez na jeden kmínek a jeden tažeň, redukci hroznů a jejich šetrné zpracování i nejmodernější technologické postupy.

K výsadbě vlastních vinic používá nejlepší klonový materiál, hnojí organickým nebo zeleným hnojením, starší vinice trvale zatravňuje a při chemické ochraně vinic využívá předpovědí a signalizace chorob a škůdců. Celoživotní snahou pana Lubomíra Glose je vyrobit a nabídnout víno jako jedinečný, nenapodobitelný a zdraví prospěšný přírodní nápoj.

Pan Lubomír Glos dosáhl se svými víny na mnoho ocenění na významných domácích i zahraničních soutěžích – zlaté i stříbrné medaile z prestižní mezinárodní akce AWC Vienna, Vinoforum, Sauvignonforum, Valtické vinné trhy nebo Sommelierská pečeť. V roce 2009 získalo rodinné Vinařství Glosovi tři zlaté medaile v soutěži Grand Prix Vinex a cenu Agrární komory České republiky za nejlepší kolekci vín. Vína Vinařství Glosovi jsou pravidelně zařazována do Salonu vín mezi 100 nejlepších vín ČR. Závěrem mi dovolte, abych jménem vinařů z Moravské Nové Vsi u příležitosti tohoto významného životního jubilea panu Lubomíru Glosovi srdečně poblahopřál a zároveň poděkoval. Poděkoval nejen za jeho dosavadní práci a úspěchy, ale především za ochotu vždy poradit nebo pomoci, za trpělivost při výchově nových generací vinařů, za nezištné předávání vlastních zkušeností a za neutuchající elán, který přináší na každé setkání členů Vinařského spolku v Moravské Nové Vsi, jehož čestným, ale zároveň aktivním členem stále je. Děkujeme a k těm kulatým osmdesátým narozeninám srdečně blahopřejeme a přejeme především pevné zdraví a radost ze života!

Zdroj: Vinařský obzor, r. 1913, č. 9, str. 143; č. 10, str. 157 Vybral a sestavil: Richard Stávek

Fenomén víno

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Odsouzeni pro padělání vína Četné větší soudy pro padělání vína odehrávají se stále v Tyrolsku. Tak v Bocenu byli odsouzeni Fr. March, obchodník vínem k vězení 5 dnů, 300 K pokuty a k zničení padělaného vína, jeho sklepmistr a dva hostinští, kteří odebírali a prodávali falšované víno, k peněžitým pokutám. – V Brixenu odsouzen jeden obchodník vínem k pokutě 300 K a k zničení 90 hl vína. – V Neumarktu odsouzen byl velkoobchodník vínem Dr. Ferrari k vězení 50 dnů, zaměněného v pokutu 10 000 K, a k zničení 67 hl vína, dále mu zkonfiskováno velké množství glycerinu, cukru a jiných přísad padělání. – J. Pernthaler, hostinský a vinař v Aueru, odsouzen pro zředění červeného vína k vězení 2 dnů, pokutě 300 K a k zničení 30 hl vína. – V. Flora, obchodník v Malsu, odsouzen pro zředění bílého vína k pokutě 100 K a 131 hl vína zředěného označeno jako grůl pro domácí potřebu. – G. Gottardi, obchodník v Saturnu, odsouzen pro zředění bílého vína k pokutě 300 K a 35 hl vína zabaveno.

Rudolf Malík říšským poslancem Za venkovské okresy Židlochovice, Klobouky, Hustopeče a Břeclav zvolen byl p. Rud. Malík, zem. poslanec a rolník v Žarošicích.

Nedostatek moravského vína následkem neúrody v posledních pěti letech nutí naše moravské hostinské kupovati ve větším množství vína uherská, istriánská a dalmatská. Četné dotazy po solidních pramenech nákupu vína docházejí denně. Cena vína u nás stoupá, u obyčejných vín mezi 66–80 h dle jakosti a odrůdy. Cena starších dobrých vín jest vysoká, přes 1 K napořád, např. v Přítlukách za 1 litr 1 K 60 h.

Úroda vína

Sv. Martin a víno

v Dolních Rakousích ve východní části, v obvodu hejtmanství Floridsdorf, Gänsendorf, Ober-Hollabrunn, Kornenburg a Mittelbach odhaduje se tamějším c. k. vinařským inspektorem K. Katschthalerem v Mistelbachu na 88 600 měřicích vinohradů v r. 1913 na 126 890 hl, tedy průměrně na 1 měřici 143 l, něco přes 2½ vědra; v této části urodilo se v r. 1912 75 000 hl, 1911 430 000 hl, 1810 72 000 hl, 1908 přes 1 000 000 hl. Úroda na množství i na jakost byla v jednotlivých obcích i v jednotlivých tratích velmi rozdílná.

Mošt jest mnohem lepší než loni, měřil 13–17 % cukru dle klostern. váhy u domácích, u štěpovaných o 1–2 % více; kyselina vykazovala 9–12 ‰. Cena v listopadu t. r. byla 48–80 h za 1 l. Celkově uškodily révě mrazy v zimě, pak v dubnu a květnu, nepříznivé počasí v červenci a srpnu; révoví škůdci (jmenovitě peronospora, oidium, červená spála) jen málo uškodili, žloutenkou napadené keře značně se zlepšily.

Kadeřavost méně poškodila vinice oproti loňsku, obaleč hroznový a révokaz méně se rozšířil. Odhad úrody měsíc za měsícem klesal níže, v polovici října následkem mrazů všeobecně se sbíralo. Krásné dny říjnové zlepšily značně vyzrání hroznů, ač k úplnému vyzrání nedostačily. Letošní víno jest zcela pitelné oproti loňsku.

Sv. Martin, biskup tour­­ský ve Francii († 375), známý lidumil, pokládá se v různých pověstech za patrona pijáků a jedlíků. Svátek jeho (11. listopadu) slaví se nejen »martinskou husou«, ale i také v mnohých krajinách vinorodých, zejména na Porýní v Německu, řádným »martinským douškem vína«, čímž se okouší jakost »letošního vína«.

Vinařské kursy sklepní pořádají se pravidelně každého roku v zimním období. Jsou důležity pro vinaře, neboť podávají se na nich rozumné a praktické pokyny pro zacházení a ošetřování vína ve sklepě. Tak např. p. vinař. inspektor Boh. Skalický v Kraňsku pořádá pro slovinské vinaře řadu třídenních kursů při vzorném sklepě v Rudolfově.

Podobné kursy jsou pořádány ve Štýrsku, Dol. Rakousích, též i na Moravě budou c. k. dozorčími úřady podobné kursy sklepařské pořádány. Čeští hostinští mají letos kurs o sklepním hospodářství pivním v Přerově dne 16.–18. prosince 1913, loni měly v Bzenci a Mutěnicích kurs o ošetřování vína. Vídeňští hostinští mají kurs o sklepním hospodářství od 3. listopadu 1913 do 5. ledna 1914 ve společenském sklepě.

591

Fenomén víno

Vinařský obzor 11/2013

Proč sa Pazdúch dostál do neba nebo aj čertovi sa všecko nepovede „Nejde o nic,“ řekla kočka. „Nemůže nikdy o nic jít. Pouze ukončení života je dříve či později vyhnutelné. Snažit se i nesnažit nemůže na tomto faktu nic měnit.

Snažit se je namáhavější.“ Karel Michal: Bubáci pro všední den

S

tarý Pazdúch býl pro celú dědinu starý Pazdúch. Kdeby strýc nebo stařeček, takých čestných titulú sa za celý život nedobrál a tykali mu všecí, krom načisto malých děcek, nebo přeca enem patříl k dědině a nebýl ani cigán, ani žid. Bývál v obecní pastúšce, práci sa vyhybál jak čert křížu a pokuď kdy co mňél, velice rychle to pozbýl – prochlastál a prožrál. Že by býl hlúpý, nebýl. Podlevá mého býl chytrý až moc – co by sa starál, nechť sa starajú druzí!

Pravda, člověk je od přírody zhnilý, no co je moc, to je moc a něco sa přeca enem dělat mosí – šak každého sa jednú zima optá, co dělál v létě. A tož chca nechca chodíl Pazdúch po práci po sedlákoch. Že býl na sebe velice opatrný, hleďél, aby temu moc nedál, no hospodáří ho věděli při práci přidržet, aby ho neživili darmo.

Pazdúch pomáhál jak v polu, no zvječa po vinohradoch. Nebo ve vinohradoch je práca od jara do zámrzu aj pro takých, co majú obě ruky levé. Enem co odešla zima, už sa střihalo a ruky ozlatit temu, kdo prvý donésl do vinohrada núžky, nebo za starých časú sa prý réva řezala nožem.

Pazdúch akorát vynášál réví a vázál to do otýpek, aby sa to mohlo odvézt dom do kamen, nebo dat mu núžky do ruk, nadělál by škody na celý rok.

Prv bylo práce ve vinohradech vjacej.

Tenkrát byly vinohrady vedené na hlavu, né na drátoch jak včil. Mělo to také svoje, nebo hlavy sú u saméj zemi a to réva vyraší aj o štrnást dňú skor a hrozny sú potem zralší, no zaséj to može lehko zmrznút.

592

A tož – dyž to vypadalo, že do rána přinde mráz – roznášaly sa až do tmy po vinohradě takové klobúky, tajak bývajú včil na silnici takové ty červené bílé, no slaměné.

Hlavy sa zakrývaly a dopoledňa, jak mráz přešél, zaséj sa odrývaly. Aj sa dělávaly ve vinohradoch ohně a zadýmovat sa moselo dlúho do rána, nebo ráno je mráz najvjačí.

Potem sa tlúklo k hlavám kolí, to sa dělalo

Nekerá tá práca pro Pazdúcha pravda nebyla, nebo spolehnutí na něho nebylo žádné, no kopat motykú – na tem sa nedá velice nic pokazit. každé jaro znova, nebo na zimu sa kolky vytahovaly a dávaly do kozlú, aby dřevo darmo nehnilo. Jak sa ukázaly na cúnoch hrozénky, vylamovalo sa, co bylo jalové.

A jak cúny rústly, vyvazovaly sa režnú slámú ke kolkom a mosely sa vysmítat od fazochú, ináč by teho bylo moc nahusto a prasa by sa v tem nevyznalo. Mezitem sa moselo kopat a kopat, nebo hlavy byly jedna od druhéj kolikrát ledvá na sedmdesát

čísel a za chvílu by sa pro samé pcháčí nedalo projit. A projit sa dat mosí, nebo celé léto sa mosí stříkat – protivá rudě, múčnatce a doví čemu ešče. Aj solbárovat sa mosí, to hneď zjara, skor než réva stačí obrazit, protivá kadeřavce. Byly prý doby, no nepamatuje to už žádný, že nekeré ty potvorstva ve vinohradoch nebyly – za co nás Pánbu potrestál nevím, no proč všeckých?

Nekerá tá práca pro Pazdúcha pravda nebyla, nebo spolehnutí na něho nebylo žádné, no kopat motykú – na tem sa nedá velice nic pokazit. Aj dyž sa sbíralo, teda při vinobraní, také pomáhál. To zaséj nosíl puténky s hroznama z greftú k cestě, nebo to néni práca pro ženských. Jak bylo pozbírané, na samú zimu sa zarývál do vinohrada hnúj - žádné orání, nebo mezi hlavy sa s koněm nedostál. A dyž to nešlo koňma, moselo sa to udělat, jak sa praví jedným volem a ten vúl býl Pazdúch. Stávalo sa, že sa do zámrzu poryt nestačilo, a tož sa to potem moselo zjara hluboko pokopat – pravilo sa temu kopat postnicu, nebo sa to moselo udělat skoro, ešče před Velkonocama, teda v postě.

Při čem sa bez Pazdúcha žádný neobešél a co ho neminulo nikdá, bylo, dyž sa podregulovávalo pod nový vinohrad.

To sa mosí poryt na tři štychy hluboko, aby tá dobrá zem, co byla navrchu, byla vespod, kde budú mět hlavičky kořínkú. To sa v prvéj řadě mosél vyryt rigól aspoň na metr široký a hlina sa házala na jednu stranu. Ten sa po jednéj straně prohlúbíl o druhý štych a do téj jamy sa házala tá pěkná zem, kerá sa vyryla zvr-

Fenomén víno

Text: Jaroslav Radvan

chu po druhéj straně. A na to sa házál ten druhý štych a třetí, ten odspodu, načisto navrch. A tak furt, jeden rigól vedle druhého – na tem nemohl pokazit nic ani Pazdúch, dokáď ho hospodář nenechál samého a dělál s něm. Nebo bez dozoru býl Pazdúch schopný akorát tak zavážat studňu, a to sa ešče praví, doví esli. Co k čemu nebýl ani na plašení špačkú, nebo by naisto usnúl hneď na prvéj mezi. Takový býl Pazdúch pomocník – celý život po vinohradoch, no do sklepa ho žádný nepustíl. Nebo co tam s ním – darmo by sa tam ožrál a prácu kolemvá vína si každý hospodář udělá najlepší sám.

Tož taková byla tenkrát doba: Kdo nechťél zdechnút hlady, dělat mosél, dyby jak bylo a aj takový Pazdúch – jak býl zhnilý – práci daleko neutékl.

Lenosť je těžký hřích, šak aj velebný pán o tem kolikrát kázali – a oni temu rozumět mosijú, nebo sa také nepředřú.

No krom téj lenosti býl Pazdúch člověk ináč načisto spravedlivý, nebo ani nemňél za co hřešit. A tož si v pekle dělali těžkú hlavu, nebo s jedným hříchem, ať je jaký chce, to u posledního súdu može dopadnút všelijak. Marná sláva, než by sa tam měli hádat, že teda pošlú na Pazdúcha kovaného Satanáša, aby ho sváďál a oni to potem budú mět černé na bílém. Majú oni na ludí takový šikovný grýf, selhál akorát jednú, no to už je dávno.

A tož sa milý Satanáš jedneho krásného dňa navečér zjevíl Pazdúchovi v pastúšce, v kútě hneď pod svatýma obrázkama, že ide enem tak okolo, no že by pro Pazdúcha něco mňél. Pazdúch býl teho mínění, že za optání nic, a tož ho Satanáš bez velkých řečí chytíl pod pažú a vynésl na kopec za dědinú.

Ja to býl pohled! Za zádama lese, pod sebú vinohrady, řádky s révú sa tahnú až k dědině, všecko podělané – vyvázané, vysmítané aj pokopané, radosť pohledět!

A pod vinohradama búdy a sklepy. Dědina jak obrázek – chalúpky aj grunty, všecko oblíčené, podrovnávky modřučké, střechy červené, před barákama zelený trávník, na něm bílé husy a za humnama jeden mlat vedle druhého. A za dědinú pola – obilé, řepa, erteple aj turkyň a tam kdesi vzadu mezi lúkama sa krútí Morava. Zemský ráj to na pohled, enem co je pravda! Ej, praotče Čechu, dobřes udělál, žes došél až sem – ešče lepší, žes tých svých hnál ešče daléj! Nebo ostat tady, nevím, jak by to tady dneska vypadalo.

Satanáš viďél, jak sa Pazdúchovi nad tú krású až oči slzama zablyštěly. Už už si býl istý, že Pazdúch přinde do pytla. A tož pazúrú obkrúžíl to všecko kolemvá dokola a k Pazdúchovi vemlúvavo pravíl: To všecko ti dám, budeš-li sa mně klaňat!* Pazdúch sa na něho podívál, usmíl sa milúčko a takto mu opověďél: Dyť je to všecko akorát práca a nic než práca! Víš-li co? Nechť sa o to stará, kdo chce a ty běž do řiti!

Už je to tak: Aj čertovi sa všecko nepovede, aj Moravák sa každý nevyvede! * Evangelium sv. Matouše, kapitola 4., verš 8–10

A tož sa milý Satanáš jedneho krásného dňa navečér zjevíl Pazdúchovi v pastúšce, v kútě hneď pod svatýma obrázkama, že ide enem tak okolo…

Příruční slovníček: Zhnilý jak veš – značně lenivý kdeby – kdeže pastúška – obecní byt k bezplatnému užívání, něco jako v současnosti ubytovna prochlastál a prožrál – propil a projedl člověk je od přírody zhnilý – lenost je součástí podstaty lidské přirozenosti zvječa – větším dílem, většinou réví – odřezané révové pruty akorát – jen, pouze vinohrady vedené na hlavu – způsob pěstování révy, kdy révový keř má oporu v kůlu skor – dříve kolí – tyčky (vinohradské kolky) dávaly sa do kozlú – ukládaly se na konstrukci nad úroveň půdy cún – révový letorost (nezdřevnatělý)

jalové – neplodné, zde: bez květů režná sláma – žitná sláma ke kolkom – ke kůlům smítat fazochú – zbavovat zálistů (vylamovat vedlejší letorosty vyrůstající v úžlabí listů) prasa by sa v tem nevyznalo – situace by byla zcela nepřehledná ledvá – sotva stříkat – aplikovat ochranný postřik ruda, múčnatka – houbové choroby révy vinné solbárování – ochranný postřik polysulfitem baria (POLYBARIT, SOLBAR), prováděný v předekologických dobách na ochranu proti parazitickým roztočům co ho neminulo – při čem nebylo možné se bez něj obejít z greftú – z meziřadí na tři štychy – do trojnásobné hloubky běžného zrytí hlavičky – sazenice révy vinné rigól – rýha, příkop doví esli – kdoví jestli kovaný Satanáš – plně kvalifikovaný Ďábel grýf – trik, fortel ja – ano (z něm.) všecko podělané – všechna práce hotova vyvázané, vysmítané aj pokopané – révové letorosty přivázané ke kůlům, nadbytečné letorosty vylámány, plocha mezi révovými keři vyplevelená, půda nakypřená búdy a sklepy – objekty ke zpracování hroznů a uložení vína chalúpky aj grunty – prostá obydlí i selské statky oblíčené – obílené (vápnem) podrovnávka – sokl venkovského stavení (na Slovácku takřka výhradně modrý) humno – oplocený pozemek za usedlostí mlat – stodola obilé, řepa, erteple aj turkyň – polní plodiny kdesi vzadu mezi lúkama sa krútí Morava – tam někde v dáli v lukách plyne v ladných zákrutách řeka Morava ostat tady – zůstat zde oči sa zablyštěly – zrak zjihnul přinde do pytla – rozuměj: odnese si jej do pekla dyť – vždyť běž do řiti – moravskoslovácká obdoba biblického „Apage Satanas – Ustup, Satane!“ nevyvede – nevydaří

593

Spolkové informace

Vinařský obzor 11/2013

Kalendář vinařských akcí na prosinec 2013 Datum

Název akce

Místo konání

Kontakty

3.–4. 12. 2013

Vinoenvi 2013

zámek Mikulov

Svaz Ekovín, o. s. – 776 574 821, krivankova@ekovin.cz

6. 12. 2013

Mikulášský košt – Dolní Dunajovice

Dům dr. Karla Rennera

ČZS Dolní Dunajovice – 602 423 625, zahradkari.dunajovice@seznam.cz

7.–8. 12. 2013

VÁNOČNÍ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

Brno

Eva Kvapilová – 608 337 137, eva.kvapilova@nap.cz

7. 12. 2013

Advent mezi sklepy v Moravské Nové Vsi

sklepy ve Výmole

Vinaříček, o. s., Moravská Nová Ves – 777 561 535, info@vinaricek.cz

7.12.2013

VI. mikulášská výstava mladých vín v Klentnici

sál místního hostince

Vinařské sdružení Klentnice – 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

13.–15. 12. 2013

Víkend s mladými víny

vinný sklep U Konšelů, Bezručova ul., Mikulov

Mgr. Jana Pirogovová – 607 537 784, info@ukonselu.cz

14. 12. 2013

Ochutnávka mladých vín a zabijačkové speciality

sklepní areál Hradíštěk, Týnec

Adam Petrla – 776 092 277

26. 12. 2013

Výstava mladých vín

Starovice

Jiří Lang – 725 763 801, ji.lang@ volny.cz

28. 12. 2013

10. svěcení mladých vín s ochutnávkou

Přísnotice

Jan Flodr – 728 183 700, milan.znovin@klikni.cz

28. 12. 2013

Vánoční beseda u cimbálu spojená s ochutnávkou mladých a svatomartinských vín

sál U Vodičků v Bohuslavicích u Kyjova

Vojtěch Kölbel – 774 346 165, v.kolbel@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line, například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Program mezinárodní konference VINOENVI 2013 na zámku v Mikulově úterý 3. 12. 2013

10.50 Přestávka

13.45 Georgios Ilias,

9.00 Oficiální zahájení

11.10 Toky uhlíku v půdě, uhlík jako

14.30 Ing. Richard Stávek,

JUDr. Tibor Nyitray, předseda SVČR Ing. Milan Hluchý, Ph.D., předseda svazu Ekovín, o. s., Brno

základní hnací síla Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita, Brno

9.20 Optimalizace výživy a agrotechniky révy vinné Ing. Gašpar Vanek, CSc., Galati vitis, Bratislava; Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň; Ing. Šěpán Hluchý, Biocont Laboratory, spol. s r. o., Brno

11.55 Rezidua pesticidů ve vínech Ing. Lubomíra Kakalíková, CSc., IProvin SK, Rúbaň

10.05 Analýza výsledků

12.45 Oběd

agrochemického zkoušení půd vinic v posledních 30 letech, trendy a rizika Ing. Miroslav Florián, Ph.D., ÚKZÚZ, Brno

594

12.25 Výsledky analýz reziduí pesticidů ve vínech Ing. Jindřich Pokora, SZPI, Brno

Společné téma: Možnosti zpracování hroznů z bioprodukce do vín vyšších kategorií

Vinařství Ilias, Pavlov Vinařství Němčičky

15.15 Tibor Melecsky, Vinařství Strekov 1075, s. r. o, Strekov, Slovensko 16.00 Franz Weninger, Vinařství Weninger, Burgenland, Rakousko / Balf, Maďarsko

16.45 ukončení odborné části programu 1. dne

18.00 Zahájení společenského večera Spolupořadatel: Regionální muzeum v Mikulově

Středa 4.12.2013 9.00 Výsledky kontrol ekologicky

Spolkové informace

Inzerce

↓ inzerce

hospodařících vinařských podniků, metodika hodnocení reziduí pesticidů Ing. Martin Prudil, Mgr. Petra Kosubová, ÚKZÚZ, Brno

9.30 Vyhodnocení sezony 2013 z hlediska ochrany vinic Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, spol. s r. o., Brno

10.15 Přestávka

10.35 Utužení půd vinic, význam a možnosti řešení tohoto problému Ing. Milan Hluchý, PhD., předseda svazu Ekovín, o. s., Brno

11.20 Informace o připravovaných dotačních podmínkách pro roky 2015–2020 Ing. Ivan Landa, CSc., Mze, Praha

11.45 Změny klimatu a jejich dopady na vinohradnictví RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D., AMET, Velké Bílovice

12.30 Oběd

13.30 Ukončení konference

Vložné: pro členy svazu Ekovín, o. s., zdarma, ostatní 1 000 Kč Při platbě předem sleva 10 % z ceny vložného (900 Kč) Částku zasílejte na účet č. 101632621/0100 (popis platby: vinoenvi 2013).

Přihlášky zasílejte e-mailem na adresu: krivankova@ekovin.cz.

Případné ubytování si bude hradit každý sám.

Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Název

Adresa

Kontakt

Agrokomp, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M & Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům Kobern, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Řádková inzerce Prodáme vinařské zelené plastové přepravky na 12 ks lahví, cena 36 Kč + DPH 21 %.

Vinium a. s., Hlavní 666, Velké Pavlovice, tel.: 734 283 638, e-mail: irena.balkova@vinium.cz Nabízíme k prodeji 2 kusy mlýnkoodzrňovačů Armbruster.

Tel.: +420 733 148 275, milan.makovicka@bohemiasekt.cz

595

Inzerce

Vinařský obzor 11/2013

Nabídka Vinařského obzoru

Zásilkový obchod vinařských publikací. Více na www.vinarskyobzor.cz/e-shop Trpké býti zdá se

Velký vinařský slovník

Sborník příspěvků z konference konané v Regionálním muzeu Mělník 2. 4. až 4. 4. 2008.

Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

Autor: kolektiv autorů 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 × 225 mm, ISBN 978-80-86031--70-5

251 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu Překlad knihy rakouského autora, který doplňuje předcházející publikaci „Cesta ke špičkovému vínu“ se zřetelem na vývoj uskutečněný od doby jejího vydání a s ohledem na aktuální trendy.

Autor: Robert Steidl 156 Kč

Vazba ročníku – komplet 1999 294 Kč 2000 294 Kč 2001 336 Kč 2002 336 Kč 2003 386 Kč 2004 427 Kč 2005 458 Kč 2006 498 Kč 2007 528 Kč 2008 570 Kč 2009 570 Kč 2010 600 Kč 2011 650 Kč 2012 650 Kč (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Vinařský marketing NSV Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketinkových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.

Autor: Franz Gosch 218 Kč

646 Kč

Encyklopedie degustace vína Vázaná plnobarevná kniha formátu B5 „Encyklopedie degustace vína“ našeho předního vinařského odborníka doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., je určena producentům, somelierům, degustátorům, ale i milovníkům vína. Kniha je zpracována na vysoké profesní úrovni a podává ucelený přehled o podstatě a metodách degustace ve vícero souvislostech. Vysvětluje mimo jiné i podstatu vzniku jednotlivých aromatických látek, dále obsahuje podrobný slovní popis možného charakteru vín a příklady vhodných kombinací vín s pokrmy.

Autor: Miloš Michlovský Vydavatel: Vinselekt Michlovský, a. s.

Vydání první, 2013. 179 stran, 24 obr., 23 tab. ISBN 978-80-905319-1-8 499 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel.: 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz

596

KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ

PRO MALÉ, STŘEDNÍ I VELKÉ VINAŘE Nabízíme Vám kompletní sortiment vybavení, zařízení i doplňků pro Váš vinohrad, vinný sklep a výrobu vína i dalších nápojů.

Výhodné financování

Vyřízení dotací

Záruční i pozáruční servis

Odborné poradenství

„Spolupráce byla naprosto bezproblémová, přestože jsem měl na spoustu vybavení speciální požadavky.“

„Spolupráce probíhala na velmi profesionální úrovni, je to jeden z nejspolehlivějších partnerů...“

„Jedná se o velmi flexibilní firmu, ve které pracují mladí, pracovití a komunikativní lidé...“

Luděk Kostelanský, Ekovinice Kostelanský

Lubomír Knedlík, LKWine

Karel Průša, Vinařství Na Soutoku

prodejna

fakturační adresa

www.vinarskyraj.cz

www.monostechnology.cz

Vinařský ráj / Farma pod zámkem / 696 15 Čejkovice +420 777 286 654 / obchod@vinarskyraj.cz

Monos technology, s. r. o. / Předbranská 415 / 688 01 Uherský Brod +420 606 663 774 / obchod@monostechnology.cz

Crossflow filtr FCW5 Konečně crossflow filtr i pro malá vinařství >

Ideální filtr na filtraci moštů, vína, zastavení fermentace i ošetření chorob vína >

PP membrána s 5 m2 filtrační plochy >

Hodinový průtok až 700 l/h >

Elektronické bezpečnostní prvky proti zničení membrány >

Nejlevnější crossflow filtr na trhu >

Mobilní zařízení vhodné i pro práci v malých sklepech

bez DPH

199 990,-

Předvánoční sleva 17% platná do konce roku

Nabízíme filtrační zkoušky přímo ve sklepě u zákazníka

598

Rádi vám poskytneme detailní informace na telefonu +420 518 372 134